14 Co 162/2024 - 71

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0], [datum] [Adresa zainteresované osoby 4/0] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] g) [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] h) [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 7/0] všichni žalobci zastoupeni advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 7/0] proti žalované: Česká republika - [orgán veřejné moci], IČO [IČO] sídlem [adresa] jednající [správní orgán] sídlem [adresa] o 250 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; o 100 000 Kč s příslušenstvím; k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. ledna 2024, č. j. 45 C 138/2023-40, ve znění opravného usnesení ze dne 2. července 2024, č. j. 45 C 138/2023-60 [dále jen „rozsudek soudu I. stupně“] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích III, V, VII, IX, XI a XIII potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně částky 101 937,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 7. 6. 2023 do zaplacení potvrzuje a ohledně částky 103 062,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 7. 6. 2023 do zaplacení se mění tak, že se žaloba zamítá.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku XV ohledně částky 43 687,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení potvrzuje a ohledně částky 22 585,99 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení se mění tak, že se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců náklady řízení před soudem I. stupně 13 274,50 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 7/0] advokáta.

V. Žalovaná je povinna zaplatit každému ze žalobců náklady odvolacího řízení 6 092 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) 205 000 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení p. a. z 205 000 Kč od 7. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok I], zamítl žalobu ve vztahu k žalobce a), jde-li o 15 % úrok z prodlení p. a. z 205 000 Kč od 1. 6. 2023 do 6. 6. 2023 [výrok II], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci b) 34 587,61 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 34 587,61 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok III], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci b), jde-li o 65 412,39 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 34 587,61 Kč od 18. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 65 412,39 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení [výrok IV], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci c) 24 434,17 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 24 434,17 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok V], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci c), jde-li o 75 565,83 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 24 434,17 Kč od 18. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a 15 % úrokem z prodlení p. a. z 75 565,83 Kč od 18. 5. 2023 do zaplacení [výrok VI], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci d) 23 479,84 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 23 479,84 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok VII], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci d), jde-li o 76 520,16 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 23 479,84 Kč od 16. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 76 520,16 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení [výrok VIII], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci e) 25 302,01 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 25 302,01 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok IX], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci e), jde-li o 74 697,99 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 25 302,01 Kč od 16. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 74 697,99 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení [výrok X], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci f) 20 738,09 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 20 738,09 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok XI], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci f), jde-li o 79 261,91 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 20 738,09 Kč od 16. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 79 061,91 Kč od 16. 5. 2023 do zaplacení [výrok XII], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci g) 23 028,79 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 23 028,79 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok XIII], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci g), jde-li o 76 971,21 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 23 028,79 Kč od 19. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 76 971,21 Kč od 19. 5. 2023 do zaplacení [výrok XIV], uložil žalované povinnost zaplatit žalobci h) 66 273,49 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 66 273,49 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku [výrok XV], zamítl žalobu ve vztahu k žalobci h), jde-li o 33 726,51 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 66 273,49 Kč od 13. 5. 2023 do 16. 6. 2023 a s 15 % úrokem z prodlení p. a. z 33 726,51 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení [výrok XVI]. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně tak, že uložil žalované povinnost zaplatit každému ze žalobců na jejich náhradě částku 13 591,80 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobců do 15 dnů od právní moci rozsudku [výroky XVII až XXIV].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce a) domáhal po žalované zaplacení částky 205 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce a) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 15. 8. 2002 pohledávku ve výši 3 197 910 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci a) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 28 864,75 Kč (správně 328 864,75 – poznámka odvolacího soudu). Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci a) činí více než dvacet let. Žalobce a) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce a) svůj nárok u žalované dne 6. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 30. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce a) dostatečnou satisfakcí.

3. Žalobce b) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce b) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 8. 8. 2002 pohledávku ve výši 336 333 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci b) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 34 587,61 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci b) činí více než dvacet let. Žalobce b) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce b) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 16. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce b) dostatečnou satisfakcí.

4. Žalobce c) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce c) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 12. 8. 2002 pohledávku ve výši 236 600 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci c) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 24 434,17 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci c) činí více než dvacet let. Žalobce c) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce c) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce c) dostatečnou satisfakcí.

5. Žalobce d) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce d) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 12. 8. 2002 pohledávku ve výši 228 320 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci d) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 23 479,84 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci d) činí více než dvacet let. Žalobce d) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce d) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce d) dostatečnou satisfakcí.

6. Žalobce e) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce e) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 13. 8. 2002 pohledávku ve výši 246 039 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci e) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 25 302,01 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci e) činí více než dvacet let. Žalobce e) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce e) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce e) dostatečnou satisfakcí.

7. Žalobce f) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce f) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 21. 11. 2002 pohledávku ve výši 201 659 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci f) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 20 738,09 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci f) činí více než dvacet let. Žalobce f) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce f) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce f) dostatečnou satisfakcí.

8. Žalobce g) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce g) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 25. 11. 2002 pohledávku ve výši 223 934 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci g) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 23 028,79 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci g) činí více než dvacet let. Žalobce g) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce g) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 18. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce g) dostatečnou satisfakcí.

9. Žalobce h) se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v [místo] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce h) do předmětného konkurzního řízení vedeného proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil dne 12. 8. 2002 pohledávku ve výši 644 449,30 Kč. Rozvrhovým usnesením ze dne 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], bylo žalobci b) přiznáno uspokojení přihlášené pohledávka v rozsahu 10,28 %, tj. částka 66 273,49 Kč. Tato částka mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení vůči žalobci h) činí více než dvacet let. Žalobce h) se na délce řízení nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Žalobce h) svůj nárok u žalované dne 16. 12. 2022 předběžně uplatnil a žalovaná ve stanovisku ze dne 12. 5. 2023 konstatovala porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, neshledala však důvodu k poskytnutí finančního zadostiučinění. Konstatování porušení práva však není dle žalobce h) dostatečnou satisfakcí.

10. Soud I. stupně svým usnesením ze dne 12. 12. 2023, č. j. [spisová značka], spojil řízení o žalobách žalobců a) a ž h) ke společnému projednání a rozhodnutí s tím, že společné řízení bude vedeno pod sp. zn. [spisová značka].

11. Žalovaná předně nesporovala, že u ní žalobci a) až h) v tvrzených datech předběžně uplatnili žalované nároky na odškodnění. V rámci předběžného projednání shledala žalovaná délku předmětného konkurzního řízení vskutku nepřiměřenou a poskytla žalobcům a) až h) zadostiučinění ve formě konstatování nesprávného úředního postupu, čímž nemajetkovou újmu žalobců a) až h) dostatečně odškodnila. Konkurzní řízení bylo abnormálně složité, své pohledávky přihlásilo cca 15 000 věřitelů, pro účely vydání rozvrhového usnesení třeba provést hromadnou lustraci cca 13 000 věřitelů, dále např. zjistit, zda zde jsou právní nástupci již zemřelých věřitelů, mezi konkurzními věřiteli byli i občané Slovenské republiky, proběhlo celkem 1 032 incidenčních sporů. Konkurzní věřitelé již jen s ohledem na jejich vysoký počet museli očekávat uspokojení přihlášených pohledávek v bagatelní výši. Význam řízení byl s ohledem na výši, v jaké byly přihlášené pohledávky žalobců a) až h) uspokojeny, malý. Přes mimořádnou složitost žalovaná hodnotila konkurzní řízení trvající přes 20 let jako nepřiměřeně dlouhé. Zadostiučinění ve formě konstatování je však adekvátním odškodněním. Žalovaná odkazovala na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] a Městského soudu v [místo], ve kterých byl význam předmětného konkurzního řízení pro poškozené hodnocen jako nepatrný, přičemž byla akcentována rovněž specifická povaha konkurzního řízení.

12. Soud I. stupně na základě shodných skutkových tvrzení stran a na základě provedeného dokazování zejména zjistil, že žalobci a) až h) u žalované předběžně uplatnili žalované nároky a že žalovaná po předběžném projednání nároků konstatovala, že délka dotčeného řízení byla nepřiměřená, přičemž zároveň jako náhradu nemajetkové újmy nepřiznala zadostiučinění v penězích, protože měla za to, že samotné konstatování porušení práva žalobců a) až h) na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostatečné.

13. Soud I. stupně učinil rovněž skutková zjištění ohledně průběhu předmětného konkurzního řízení sp. zn. [spisová značka], vedeného u Městského soudu v [místo], a tato podrobně popsal v bodě 12. odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato skutková zjištění soudu I. stupně pro stručnost odkazuje, pro potřeby odvolacího řízení nepovažuje za účelné je znovu opisovat. Pro přehlednost uvádí odvolací soud pouze stručně, že[Anonymizováno]dne 12. 4. 2002 podala Česká republika – [správní orgán], na [právnická osoba] v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu, usnesením ze dne 13. 6. 2002 prohlásil soud na majetek dlužníka [právnická osoba]. v likvidaci konkurz a současně ustanovil správce konkurzní podstaty dlužníka a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení usnesení přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Pohledávky přihlásilo 15 000 věřitelů ve výši mnoha set milionů korun, probíhalo 1032 incidenčních sporů, více než 600 věřitelů v průběhu konkurzního řízení zemřelo a bylo třeba řešit otázku právního nástupnictví. Dne 29. 6. 2022 byla vyvěšena konečná zpráva a dne 31. 8. 2022 byla schválena. Dne 21. 11. 2022 soud vydal rozvrhové usnesení 21. 11. 2022, č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 22. 12. 2022, a dle kterého činila míra uspokojení věřitelů 10,28 %.

14. Soud I. stupně dále zjistil, že žalobce a) do podkladového řízení přihlásil dne 15. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 3 197 910 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce a) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 328 864,75 Kč, že žalobce b) do podkladového řízení přihlásil dne 8. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 336 333 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce b) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 34 587,61 Kč, že žalobce c) do podkladového řízení přihlásil dne 12. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 236 600 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce c) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 24 434,17 Kč, že žalobce d) do podkladového řízení přihlásil dne 12. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 228 320 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce d) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 23 479,84 Kč, že žalobce e) do podkladového řízení přihlásil dne 13. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 246 039 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce e) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 25 302,01 Kč, že žalobce f) do podkladového řízení přihlásil dne 21. 11. 2002 svou pohledávku ve výši 201 659 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce f) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 20 738,09 Kč, že žalobce g) do podkladového řízení přihlásil dne 25. 11. 2002 svou pohledávku ve výši 223 934 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce f) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 23 028,79 Kč, že žalobce h) do podkladového řízení přihlásil dne 12. 8. 2002 svou pohledávku ve výši 644 449,30 Kč a že k uspokojení pohledávky žalobce h) došlo v únoru 2023, a to v poměrné výši 66 273,49 Kč.

15. Zjištěný skutkový stav posoudil soud I. stupně zejména dle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) [dále jen „OdpŠk“].

16. Soud I. stupně uzavřel, že posuzované řízení ve vztahu k žalobcům a), b), c), d), e) a h), kteří se ho účastnili coby konkurzní věřitelé, kteří nepodali návrh na konkurz, trvalo 20 let a 4 měsíce, a to od přihlášení pohledávek v srpnu 2002 do února 2023, kdy jim na podkladě rozvrhového usnesení byla vyplacena jejich poměrná část (10,28 %). Ve vztahu k žalobcům f) a g), kteří se ho účastnili rovněž coby konkurzní věřitelé, kteří nepodali návrh na konkurz, trvalo 20 let a 1 měsíc, a to od přihlášení pohledávek v listopadu 2002 do února 2023, kdy jim na podkladě rozvrhového usnesení byla vyplacena jejich poměrná část (10,28 %). Zjištěnou délku řízení nelze dle názoru soudu I. stupně ospravedlnit ani jeho extrémní složitostí, když v postupu soudů bylo zjištěno pochybení, kdy konkurzní soud řádně nespolupracoval se správcem konkurzní podstaty, v důsledku čehož nadřízený Vrchní soud v [místo] nařídil, aby věc projednal a rozhodl jiný soudce, a žalobci a) až h) se na délce řízení nepodíleli.

17. Soud I. stupně uzavřel, že došlo k porušení práva žalobců a) až h) na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě a že v důsledku toho vznikla žalobcům a) až h) nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá. Současně dospěl k závěru, že požadavek žalobců a) až h) na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, samotné konstatování porušení práva se soudu I. stupně nejevilo jako zcela dostatečné. Vyložil, že konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V daném případě nelze význam, předmětu řízení pro žalobce a) až h) hodnotit jako nepatrný, když jim nebyly vyplaceny na podkladě rozvrhového usnesení částky v bagatelní výši do 10 000 Kč.

18. Odpovídající částky odškodnění soud I. stupně stanovil na základě kritérií stanovených § 31a odst. 3 OdpŠk. Vycházel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. [spisová značka] [dále jen „Stanovisko“], a v souladu s ním ze sazby 15 000 Kč za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 20 let řízení 285 000 Kč) a dále 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Základní částka odškodnění pro žalobce a), b), c), d), e) a h) tak činí 290 250 Kč za délku řízení 20 let a 4 měsíce a pro žalobce f) a g) 287 500 Kč za délku řízení 20 let a 1 měsíc. Vypočtené základní částky soud I. stupně dále modifikoval. Ponížil je o 50 % z důvodu složitosti posuzovaného řízení a navýšil je o 10 % z důvodu podílu konkurzního soudu na délce řízení. Takto modifikovaná základní částka odškodnění pro žalobce a), b), c), d), e) a h) činí 174 750 Kč a pro žalobce f) a g) činí 172 500 Kč. V souvislosti s kritériem významu předmětu řízení pro žalobce soud I. stupně s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu shledal, že z hlediska významu předmětu řízení jsou pro žalobce co do výše finančních zadostiučinění určující částky, jakých se jim dostalo v konkurzu na uspokojení jejich pohledávek. Soud I. stupně proto uzavřel, že základní částku odškodnění je dále třeba z hlediska významu ponížit a přiznat každému ze žalobců a) až h) stejné částky, jakých se jim dostalo na základě rozvrhového usnesení. Soud I. stupně však shledal v tomto směru výjimku u žalobce a), který žalobou požadoval finanční odškodnění toliko ve výši 205 000 Kč, ač mu v konkurzu byla na podkladě rozvrhového usnesení vyplacena částka vyšší. Při vázanosti žalobou proto soud I. stupně přiznal žalobci a) finanční zadostiučinění ve výši 205 000 Kč. Ostatním žalobcům b) až h) přiznal soud I. stupně finanční zadostiučinění ve výši částek vyplacených v konkurzním řízení a ve zbytku jejich nároky jako nedůvodné zamítl.

19. Spolu s finančním zadostiučiněním přiznal soud I. stupně žalobcům rovněž úroky z prodlení z přisouzených částky, avšak až od data prodlení žalované, ke kterému došlo uplynutím šestiměsíční lhůty od předběžného uplatnění nároků. Úroky z prodlení, požadované žalobci a) až h) za dobu do prodlení žalované, soud I. stupně zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšným žalobcům přiznal jejich náhradu.

21. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Při odvolacím jednání upřesnila, že její odvolání směřuje toliko do vyhovujících výroků a do nákladových výroků. Žalovaná brojila proti závěru soudu I. stupně o nutnosti poskytnout žalobcům zadostiučinění v peněžité formě. Setrvala na stanovisku, že písemné konstatování porušení práva bylo zcela adekvátní formou zadostiučinění a nebyl žádný důvod přiznat žalobcům zadostiučinění v peněžité formě, a to s ohledem na zanedbatelný význam řízení pro žalobce. Žalovaná ke svému tvrzení o zanedbatelném významu odkázala na počet věřitelských přihlášek a rozsah uspokojení věřitelů s tím, že žalobcům muselo být již v průběhu konkurzního řízení známo, v jakém rozmezí se bude uspokojení jejich pohledávek pohybovat. Nebyli tedy vystaveni faktické nejistotě ohledně výsledku řízení. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadené rozhodnutí ve výrocích I, III, V, VII, IX, XI, XIII a XV změnil tak, že žalobu žalobců a) až h) zamítne, a aby přiznal žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

22. Žalobci ve vyjádření k odvolání navrhli potvrzení napadeného rozsudku soudu I. stupně jako věcně správného. Poukázali na skutečnost, že počáteční a konečný stav majetku úpadce se podstatně lišil, žalobci tak jen stěží mohli zjistit již v průběhu řízení předpokládané minimální uspokojení jejich pohledávek. Žalobci odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. [spisová značka], vydaný ve skutkově obdobné věci, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že jen na základě skutečnosti, že je v konkurzním řízení předpokládaná nízká míra uspokojení věřitele (v řádu jednotek procent), není možné dovodit nepatrný význam řízení pro přihlášeného věřitele.

23. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je ohledně nároků žalobce a) a h) částečně důvodné a ohledně nároků ostatních žalobců důvodné není.

24. Odvolací soud odkazuje na podrobná skutková zjištění učiněná soudem I. stupně ohledně průběhu posuzovaného konkurzního řízení a ohledně předběžného uplatnění nároků žalobců a jejich posouzení žalovanou.

25. Soud I. stupně projednávanou věc přiléhavě posoudil dle § 1, § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk a správně uzavřel, že délka konkurzního řízení pro žalobce nepřiměřená byla.

26. Pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení je prioritně třeba ohraničit jeho trvání, tj. stanovit počátek a konec řízení [srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Stanovisko“)].

27. Judikatura je ustálena v závěru, že účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován; odškodňována je tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného [vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010].

28. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že co do určení počátku konkurzního řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk (ve spojení s § 13 odst. 1, větou druhou a třetí OdpŠk) je v případě konkurzního věřitele, který sám nepodal návrh na prohlášení konkurzu na majetek dlužníka, rozhodující den, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu; teprve tímto dnem totiž uplatnil takový věřitel v konkurzním řízení nárok, od jehož existence odvozuje právo na přiměřené zadostiučinění. A jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu I. stupně, žalobci a), b), c), d), e) a h) coby konkurzní věřitelé přihlásili své pohledávky v srpnu 2002 a žalobci f) a g) coby konkurzní věřitelé přihlásili své pohledávky v listopadu 2002, kdy jejich přihlášky došly konkurznímu soudu. Nejvyšší soud ve výše odkazovaném rozhodnutí [číslo] dále uzavřel, že pro určení konce doby konkurzního řízení rozhodné pro posouzení přiměřenosti celkové délky konkurzního řízení je u konkurzního věřitele podstatné, kdy správce konkurzní podstaty úpadce vůči němu splnil pravomocné rozvrhové usnesení, nikoli to, kdy byl konkurz formálně ukončen vydáním usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení. Poté, co konkurznímu věřiteli správce konkurzní podstaty vyplatil částku určenou pravomocným rozvrhovým usnesením, již totiž konkurzní věřitel nemůže s vlastním rozhodnutím, jímž se končí konkurzní řízení (s rozhodnutím o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení), spojovat žádná očekávání co do možného (dalšího) uspokojení jeho pohledávky nad rámec splněného rozvrhu. V daném případě, jak bylo zjištěno ze shodných tvrzení stran, byly žalobcům a) až h) po pravomocném rozvrhovém usnesení vyplaceny v únoru 2023 pohledávky v rozsahu 10,28 %. Doba konkurzního řízení rozhodná pro posouzení přiměřenosti jeho délky pro žalobce coby konkurzní věřitele, kteří nepodali návrh na prohlášení konkurzu, proto pro žalobce a), b), c), d), e) a h) činí celkem cca 20 let a 5 měsíců a pro žalobce f) a g) činí celkem 20 let a 2 měsíce, nikoliv 20 let a 4 měsíce a 20 let a 1 měsíc, jak uzavřel soud I. stupně.

29. Soud I. stupně se správně v rámci posuzování přiměřenosti konkurzního řízení pro žalobce zabýval i dalšími kritérii dle § 31a odst. 3 OdpŠk. Soud I. stupně správně shledal, že se rozhodující orgány na délce řízení svým postupem podílely, když konkurzní Městský soud v [místo] procesně nekooperoval se správcem konkurzní podstaty, a to s vytýčením jasné představy, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se toho dobrat, což vyplývá z usnesení Vrchního soudu v [místo] ze dne 16. 5. 2018, kterým bylo jednak zrušeno usnesení konkurzního soudu o zproštění správce konkurzní podstaty funkce a dále nařízeno, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný soudce. Soud I. stupně rovněž správně hodnotil posuzované řízení jako významně složité, a to zejména ve vazbě na množství uplatněných nároků, když své pohledávky přihlásilo 15 000 věřitelů, tyto pohledávky byly přezkoumávány, a bylo masivně rozhodováno o procesních nástupnictvích, a rovněž ve vazbě na incidenční spory, kterých bylo vedeno celkem 1 032 a jejichž trvání ovlivňovalo možnosti správce konkurzní podstaty přikročit ke zpeněžování majetku. Významnější složitost lze dle odvolacího soudu spatřovat i ve zpeněžování majetku, kdy byly do podstaty sepsány nemovité věci, dále stroje, dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly, cenné papíry a pohledávky. Dle předběžné konečné zprávy ze dne 16. 10. 2012 čistý výtěžek zpeněžení podstaty, určený k rozdělení, činí částku 88 882 878,81 Kč. Soud I. stupně správně nezohlednil podíl žalobců na délce řízení, když se žalobci na délce řízení nikterak nepodíleli.

30. Jde-li konečně o význam předmětu řízení pro žalobce, Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. [spisová značka], uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. [číslo], uvedl, že povaha konkurzního řízení jako řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku, který tvoří úpadcovu konkurzní podstatu, a to s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně a že si těmito nároky též vzájemně konkurují, rozhodujícím způsobem snižuje jeho význam pro účely posouzení přiměřenosti délky konkursního řízení. Dle názoru Nejvyššího soudu je podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku, kterou však s přihlédnutím k povaze konkurzního řízení nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Zpravidla je proto z hlediska významu předmětu řízení pro konkurzního věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky.

31. V souzené věci nebyly přihlášené pohledávky žalobců uspokojeny v bagatelní výši. A v rozsudku ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud výslovně uvedl, že jen na základě skutečnosti, že je v konkurzním řízení předpokládaná nízká míra uspokojení poškozeného (v řádu jednotek procent), není možné dovodit, že význam řízení je pro poškozeného nepatrný. Význam předmětu řízení pro žalobce proto nelze hodnotit jako nepatrný. Nad rámec toho nelze automaticky činit závěr, že se v případě minimálního uspokojení přihlášené pohledávky nemůže věřiteli následně dostat peněžitého zadostiučinění, zvláště budeli pro tuto formu zadostiučinění svědčit některá z okolností dle § 31a odst. 3 OdpŠk [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2018, sp. zn. [spisová značka], či ze dne 28. 3. 2024, sp. zn. [spisová značka]].

32. Soud I. stupně dle názoru odvolacího soudu nepochybil, když shledal konkurzní řízení, jehož rozhodná délka z hlediska § 13 odst. 1, věty druhé a třetí, a z hlediska § 31a odst. 3 OdpŠk ve vztahu k žalobcům činila přes 20 let, nepřiměřeně dlouhým, byť se jednalo o řízení složité. Nepřiměřenost délky řízení je dle odvolacího soudu dána zejména jeho délkou, která neodpovídá ani jeho složitosti. Kupříkladu Městský soud v [místo] v rozsudku ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. [spisová značka], shledal ještě přiměřenou délku bezprůtažného konkurzního řízení, které ve vztahu k poškozenému trvalo cca 11 let, přičemž evidováno bylo 15 300 konkurzních věřitelů, do konkurzní podstaty byl sepsán rozsáhlý majetek úpadce, o čemž svědčí celkové příjmy konkurzní podstaty 375 715 799 Kč, a vedeno bylo velké množství incidenčních sporů. Dovolání proti tomuto rozsudku bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2022, sp. zn. [spisová značka], odmítnuto. V souzené věci bylo řízení takřka dvojnásobně dlouhé, ač byla jeho složitost s ohledem na počet konkurzních věřitelů a větší množství incidenčních sporů srovnatelná a s ohledem na příjmy konkurzní podstaty dokonce nižší. Složitost posuzovaného řízení proto dvojnásobnou délku řízení sama o sobě neodůvodňuje, a to zejména za situace, kdy byl zjištěn průtažný postup konkurzního soudu.

33. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně v úvaze, že v důsledku porušení práva na přiměřenou délku řízení vznikla žalobcům nemajetková újma. Presumovaný vznik újmy žalovaná ostatně ani nevyvracela, naopak žalobcům poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení jejich práva na přiměřenou délku řízení.

34. Odvolací soud přisvědčuje soudu I. stupně rovněž v úvaze, že konstatování porušení práva nepředstavuje v daném případě samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, a že je namístě poskytnout žalobcům přiměřené zadostiučinění v penězích.

35. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. [spisová značka], uvedl, že dospějeli soud k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobená poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva. Pouhé konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době postačí například tehdy, byla-li délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného, nebo byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného pouze nepatrný, a celkově tak lze uzavřít, že doba řízení nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce.

36. V rozsudku ze dne 31. 1. 2023, sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud zopakoval, že i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Na samotné povaze konkurzního řízení přitom závěr o nepatrném významu předmětu takového řízení pro poškozeného založit nelze. Je třeba se zabývat konkrétními okolnostmi (např. výší uspokojení uplatněné pohledávky). V daném případě byli žalobci uspokojeni nikoliv bagatelními částkami a ani význam předmětu řízení pro žalobce proto nelze hodnotit jako nepatrný. O nepatrném významu předmětu řízení lze hovořit např. v případě, kdy účastníku řízení musel být již od počátku znám negativní výsledek řízení, tedy v případech zřejmě bezúspěšného uplatňování práva [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. [spisová značka]], v případě uplatnění zcela zjevně promlčeného nároku [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. [spisová značka]], anebo v případě, kdy se nejistota účastníka ohledně výsledku řízení omezovala pouze na to, zda bude prokázán jeho nepoctivý úmysl [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. [spisová značka]].

37. Odvolací soud proto souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že význam předmětu řízení pro žalobce nebyl nepatrný. Odvolací námitky žalované v tomto směru nejsou důvodné. Důvodná není ani argumentace žalované, že žalobci relativně záhy po zahájení posuzovaného řízení věděli, v jakém rozsahu můžou být jejich nároky uspokojeny. Žalobci až do rozvrhového usnesení a následného vyplacení poměrné části přihlášených pohledávek v únoru 2023 nevěděli, v jakém rozsahu budou jejich pohledávky uspokojeny.

38. Dle Stanoviska je pro poměry České republiky přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení, tj. v rozmezí 1 250 až 1 667 Kč za jeden měsíc. Částka 15 000 Kč je částkou základní a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu [srov. dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. [spisová značka]].

39. Délka řízení, za kterou přísluší žalobcům odškodnění, činí sice celkem 20 let a 2 měsíce či 20 let a 5 měsíců, a konkurzní soud měl na této délce podíl, ale význam tohoto řízení byl pro žalobce snížený a kritérium významu je zásadně nejdůležitějším pro stanovení výše odškodnění. Dle názoru odvolacího soudu proto soud I. stupně správně stanovil základní částky odškodnění ve výši 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení. Za první 2 roky řízení přísluší žalobcům dle Stanoviska toliko polovina této částky. Celková základní částka odškodnění proto pro žalobce a), b), c), d), e) a h) činí 291 250 Kč a pro žalobce f) a g) činí 287 500 Kč. Základní částku je třeba upravit v důsledku toho, jak se na délce řízení podílela kritéria demonstrativně vypočtená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk.

40. Složitost řízení je významným činitelem, neboť úměrně se zvyšující se složitostí projednávané věci se prodlužuje doba, v níž by měla být rozhodnuta. Odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně shledal významnou zejména složitost procesní, a to s ohledem na počet konkurzních věřitelů, nezbytnost opakovaného rozhodování o procesním nástupnictví, přezkum množství pohledávek, které věřitelé do konkurzu přihlásili, s ohledem na složitý proces zpeněžování majetkové podstaty, když sepsány byl nemovité věci, movité věci i pohledávky. Opomenout nelze ani více než 1 000 incidenčních sporů vyvolaných konkurzem. Soud I. stupně proto správně s ohledem na kritérium složitosti řízení základní částku zásadně ponížil, a to o 50 %.

41. Jde-li o postup soudů ve věci, byl zjištěn shora popsaný nekoncentrovaný postup konkurzního soudu, který měl dopad na délku řízení. Soud I. stupně proto správně základní částku navýšil o 10 %.

42. Žalobci se na délce řízení nepodíleli. Soud I. stupně proto správně toto kritérium do výsledné částky odškodnění její modifikací nepromítl.

43. Kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tj. to, co je pro poškozeného v sázce, je zároveň nejdůležitějším kritériem nejenom pro stanovení formy, ale i případné výše odškodnění [srov. část IV. písm. d) Stanoviska a dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. [spisová značka]]. Jak výše rozvedeno, význam předmětu řízení byl s ohledem na povahu konkurzního řízení, ve kterém 15 000 věřitelů uplatnilo své pohledávky a ve kterém mohli očekávat toliko poměrné uspokojení přihlášených pohledávek, pro žalobce snížený. Pro žalobce byla v sázce toliko poměrná výše jejich pohledávek stanovená v rozvrhovém usnesení a vyjma případu žalobce a) se jednalo o částky objektivně nikterak vysoké, na druhou stranu nikoliv bagatelní. Dle názoru odvolacího soudu sníženému významu posuzovaného řízení pro žalobce b) až h) proto odpovídá ponížení základní částky o 45 %. Taková úprava je zároveň odpovídající tomu, jak v poslední době odvolací soud promítá dané kritérium do základní částky ve skutkově obdobných věcech [srov. rozsudky odvolacího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]]. V případě žalobce a), kterému byla na podkladě rozvrhového usnesení vyplacena částka 328 864,75 Kč, tedy částka významně vyšší, než byla vyplacena ostatním žalobcům, je dle názoru odvolacího soudu třeba základní částku z hlediska významu předmětu řízení ponížit méně, a to o 25 %.

44. Odvolací soud tedy uzavírá, že nemajetkové újmě žalobců b), c), d), e) a h) odpovídá finanční zadostiučinění ve výši 43 687,50 Kč [základní částka 291 250 Kč ponížená o 85 %], nemajetkové újmě žalobců f) a g) odpovídá finanční zadostiučinění ve výši 43 125 Kč [základní částka 287 500 Kč ponížená o 85 %] a konečně nemajetkové újmě žalobce a) odpovídá finanční zadostiučinění ve výši 101 937,50 Kč [základní částka 291 250 Kč ponížená o 65 %]. S těmito částkami odškodnění žalobcům náleží i úrok z prodlení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až od data prodlení dle § 1970 o. z. a dle § 15 odst. 2 OdpŠk, tj. po marném uplynutí šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku [vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. [spisová značka]].

45. S ohledem na shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených vyhovujících výrocích III, V, VII, IX, XI a XIII [částky odškodnění přisouzené soudem I. stupně žalobcům b), c), d), e), f) a g)] jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil [výrok I rozsudku odvolacího soudu].

46. V napadeném vyhovujícím výroku I [částka odškodnění přisouzená soudem I. stupně žalobci a)] odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ohledně částky 101 937,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 7. 6. 2023 do zaplacení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil a ohledně částky 103 062,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 7. 6. 2023 do zaplacení postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř změnil tak, že se žaloba zamítá [výrok II rozsudku odvolacího soudu].

47. V napadeném vyhovujícím výroku XV [částka odškodnění přisouzená soudem I. stupně žalobci h)] odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ohledně částky 43 687,50 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil a ohledně částky 22 585,99 Kč s 15 % úrokem z prodlení z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se žaloba zamítá [výrok III rozsudku odvolacího soudu].

48. Nad rámec uvedeného odvolací soud uvádí, že je mu známa dosud nejednotná praxe Městského soudu v [místo] v rozhodování o nárocích poškozených věřitelů na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku předmětného konkurzního řízení, kdy část odvolacích senátu shledává jako dostačující formu odškodnění konstatování porušení práva, zatímco další část se přiklání na stranu peněžitého zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Odvolací soud se ztotožňuje s těmi odvolacími senáty, které význam namítaného řízení neshledávají nepatrným, ale pouze sníženým, a přiznávají peněžité zadostiučinění (srov. rozhodnutí Městského soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Jak již bylo shora uvedeno, ve skutkově obdobné věci i Nejvyšší soud dovodil, že z pouhé povahy namítaného řízení nelze dovozovat jeho nepatrný význam pro poškozené věřitele.

49. Vzhledem k tomu, že odvolací soud napadený rozsudek částečně změnil, rozhodl dle § 224 odst. 2 o. s. ř. zároveň o náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně.

50. O náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod číslem 40/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek] a přiznal v řízení úspěšným žalobcům a) až h), a to každému z nich, na náhradě nákladů řízení částku 13 274,50 Kč. Tato částka představuje odměnu advokáta ve výši 6 200 Kč [2 x 3 100 Kč] dle § 7 odst. 4 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) advokátního tarifu [převzetí zastoupení a podání žaloby], učiněné zvlášť pro každého ze žalobců, dále představuje paušální náhradu hotových výdajů s poskytnutými úkony právní služby dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve výši 2 x 300 Kč, tedy celkem 600 Kč; náhradu za 21 % DPH ve výši 1 428 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a konečně zaplacený soudní poplatek v celkové výši 2 000 Kč. Tato částka dále představuje odměnu advokáta za společný úkon právní služby, účast u jednání před soudem I. stupně, ve výši 2 480 Kč dle § 7 odst. 4 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, ponížená o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále paušální náhradu hotových výdajů 37,50 Kč, tj. 1/8 z celkové paušální náhrady 300 Kč, a konečně náhradu za 21 % DPH 529 Kč [výrok IV rozsudku odvolacího soudu].

51. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v odvolacím řízení úspěšným žalobcům a) až h), a to každému z nich, na náhradě nákladů řízení částku 6 092 Kč, což představuje odměnu advokáta ve výši 2 x 3 100 Kč dle § 7 bod 5 a dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu za 2 společné úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu [vyjádření k odvolání a účast u odvolacího jednání], poníženou o 20 % dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, dále dvě paušální náhradu hotových výdajů 75 Kč, tj. 1/8 z celkových paušálních náhrad 2 x 300 Kč, a konečně náhradu za 21 % DPH 1 057 Kč [výrok V rozsudku odvolacího soudu].

52. Odvolací soud připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i dikce § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož paušální náhrada výdajů činí částku 300 Kč na jeden úkon právní služby, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon, bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje [vizte např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2014, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], ze dne 2. 5. 2013, sp. zn. [spisová značka], ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. [spisová značka], ze dne 24. 1. 2012, sp. zn. [spisová značka], ze dne 21. 5. 2014, sp. zn. [spisová značka], a ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. [spisová značka], či usnesení ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. [spisová značka]].

53. O povinnosti žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobců a) až h) rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

54. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1, část věty za středníkem, o. s. ř. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se příslušná organizační složka žalované řídí.

Poučení