45 C 138/2023 - 40
Citované zákony (29)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 12 odst. 4 § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 4 písm. a § 13 odst. 4
- o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), 82/1998 Sb. — § 1 odst. 1 § 2 § 3 odst. 1 písm. a § 3 odst. 1 písm. b § 3 odst. 1 písm. c § 5 § 7 odst. 1 § 7 odst. 2 § 8 odst. 1 § 8 odst. 2 § 8 odst. 3 § 13 odst. 1 +8 dalších
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobců: 1. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 4. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 5. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] 6. [Jméno zainteresované osoby 4/0], narozený [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 4/0] 7. [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] 8. [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] 9. [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 7/0] všichni zastoupeni advokátem JUDr. Vladimírem Dvořáčkem sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha 8 proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 205 000 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 205 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce 13 591,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. Žalobce A) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] žalobce B) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Anonymizováno], [adresa] žalobce C) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] žalobce D) [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] žalobce E) [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0], [adresa] Žalobce F) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 5/0] žalobce G) [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 6/0] žalobce H) [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 7/0] všichni zastoupeni advokátem JUDr. Vladimírem Dvořáčkem sídlem Sokolovská 32/22, 186 00 Praha 8 proti žalované: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 205 000 Kč s příslušenstvím takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) 205 000,- Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 205 000,- Kč od 7.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
II. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhá na žalované zaplacení 15% Úroku z prodlení p.a. z 205 000,- od 1.6.2023 do 6.6.2023, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) 34 587,61 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 34 587,61 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
IV. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhá na žalované zaplacení 65 412,39 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. 34 587,61 Kč od 18.5.2023 Do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 65 412,39 Kč od 18.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) 24 434,17 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 24 434,17 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
VI. Žaloba, kterou se žalobce c) domáhá na žalované zaplacení 75 565,83 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. 24 434,17 Kč od 18.5.2023 Do 16.6.2023 a 15% Úrokem z prodlení p.a. z 75 565,83 Kč od 18.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) 23 479,84 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 23479,84 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
VIII. Žaloba, kterou se žalobce d) domáhá na žalované zaplacení 76 520,16 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 23 479,84 Kč od 16.5.2023 do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 76 520,16 Kč od 16.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci e) 25 302,01 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 25 302,01 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
X. Žaloba, kterou se žalobce e) domáhá na žalované zaplacení 74697,99 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 25 302,01 Kč od 16.5.2023 do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 74 697,99 Kč od 16.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci f) 20 738,09 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 20 738,09 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
XII. Žaloba, kterou se žalobce f) domáhá na žalované zaplacení 79 261,91 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 20 738,09 Kč od 16.5.2023 do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 79 261,91 Kč od 16.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
XIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci g) 23 028,79 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 23 028,79 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku
XIV. Žaloba, kterou se žalobce g) domáhá na žalované zaplacení 76 971,21 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 23 028,79 Kč od 19.5.2023 do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 76 971,21 Kč od 19.5.2023 Do zaplacení, se zamítá.
XV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci h) 66 273,49 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 66 273,49 Kč od 17.6.2023 Do zaplacení, a to do 15dnů od právní moci tohoto rozsudku XVI. Žaloba, kterou se žalobce h) domáhá na žalované zaplacení 33 726,51 Kč spolu s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 66 273,49 Kč od 13.5.2023 do 16.6.2023 a s 15% Úrokem z prodlení p.a. z 33 726,51 Kč od 13.5.2023 Do zaplacení, se zamítá. XVII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XVIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci b) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XIX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci c) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XX. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci d) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XXI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci e) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XXII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci f) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. XXIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci g) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci h) na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 13 591,80 Kč,a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce A) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 205 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 15. 8. 2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 3 197 910,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 15. 8. 2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno] přiznána částka ve výši 28 864,75 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 205 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 6.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 30.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
2. Žalobce B) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 8.8.2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 336 333,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 8.8.2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 34 587,61 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 16.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
3. Žalobce C) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 12. 8. 2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 237 600,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 12. 8. 2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno] přiznána částka ve výši 24 434,17 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 12.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
4. Žalobce D) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 12. 8. 2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 228 320,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 12. 8. 2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 23 479,84 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 12.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
5. Žalobce E) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 13. 8. 2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 246 039,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 13. 8. 2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 25 302,01 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 12.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
6. Žalobce F) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 21.11.2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 201 659,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 21.11.2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 20 738,09 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 12.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
7. Žalobce G) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 25.11.2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 223 934,- Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 25.11.2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 23 028,79 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 18.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
8. Žalobce H) se domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím coby přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou konkurzního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobce uvedl, že v podkladovém konkurzním řízení dne 12. 8. 2002 proti dlužníkovi [právnická osoba]., v likvidaci, přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši 644 449,30 Kč. Řízení vůči žalobci bylo zahájeno dnem 12. 8. 2002, tj. přihlášením pohledávky, a dosud trvá. Žalobci byla rozvrhovým usnesením ze dne 21.11.2022, č.j. [Anonymizováno], přiznána částka ve výši 66 273,49 Kč (tj. uspokojení v rozsahu 10,283740 %), která mu byla po právní moci rozvrhového usnesení vyplacena. Celková doba řízení tak vůči žalobci činí více než dvacet let. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel, složitost řízení byla dána vyšším počtem věřitelů, avšak nejednalo se o nic výjimečného. Při výpočtu žalované částky žalobce vyšel ze skutkově obdobné věci, a to konkrétně z rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 27.6.2019 ve věci sp. zn. 58 Co 188/2019. Žalobce proto požadoval s ohledem na délku daného řízení, jakož i její složitost částku v zaokrouhlené výši 100 000 Kč. Žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok na přiznání přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve finanční podobě dne 16.12.2022. Žalovaná stanoviskem ze dne 12.5.2023 konstatovala porušení práva, neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečnou formu satisfakce.
9. Žalovaná ve svých vyjádřeních k jednotlivým žalobám nesporovala skutečnost, že u ní žalobci uplatnili nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v důsledku nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], a to žalobce A) 6.12.2022, žalobci [právnická osoba]), E), F), [právnická osoba]) 16.12.2022. Žalovaná po projednání těchto žádostí dospěla k závěru, že nárok žalobců je důvodný a poskytla jim zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva, a to žalobci A) 30.5.2023, žalobci [právnická osoba].5.2023, žalobcům C), [právnická osoba]) a [právnická osoba].12.2022 a žalobci G) 18.5.2023. Žalovaná upozornila na abnormální složitost podkladového řízení, do kterého se přihlásilo cca 15 000 věřitelů, v nedávné době bylo pro účely vydání rozvrhového usnesení třeba provést hromadnou lustraci cca 13 000 věřitelů, dále také zjistit, zda zde jsou právní nástupci již zemřelých věřitelů apod. Podkladové řízení rovněž komplikovala skutečnost, že mezi věřitele patřili i občané Slovenské republiky, což mnohdy ztěžovalo komunikaci se správcem konkurzní podstaty. Nadto v podkladovém řízení proběhlo celkem 1 032 incidenčních sporů. Podle názoru žalované s ohledem na vysoký počet věřitelů museli tito očekávat rozvrhové plnění v bagatelní výši. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala jako velmi malý, a to s ohledem na bagatelní výši uspokojení přihlášené pohledávky. Přes uvedenou mimořádnou složitost je třeba objektivně celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná má za to, že zadostiučinění ve formě konstatování je jako odškodnění dostačující. S tímto názorem žalované se ztotožnily i další senáty v obdobných věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 2 a rovněž některé senáty Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího. Jednotlivé věci pak žalovaná ve svém podání zkonkretizovala uvedením jejich spisových značek. V uvedených rozhodnutích byl význam konkurzu pro poškozené hodnocen jako nepatrný, přičemž byla akcentována samotná povaha konkurzního řízení jako zcela specifického řízení před soudem.
10. Protože se jednotlivá řízení týkají téže věci, byla jednotlivá řízení, původně vedená pod sp.zn. 45 C 138/2023 a 45 C 152/2023, 45 C 158/2023, 45 C 168/2023, 45 C 176/2023, 45 C 190/2023, 45 C 234/2023 a 45 C 243/2023 spojena ke společnému řízení pod sp. zn. 45 C 138/2023 usnesením č.j. 45 C 138/2023-29 z 12.12.2023.
11. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci u žalované uplatnili svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalovaná po projednání žádostí žalobců dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení, přičemž žalobcům poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že žalobci do podkladového řízení přihlásili své pohledávky, a to žalobce A) ve výši 3 197 910,- Kč dne 15.8.2002 jako věřitel č. 1909, žalobce B) dne 8.8.2002 ve výši 336 333,- Kč jako věřitel č.664, žalobce C) dne 12.8.2002 ve výši 237 600,- Kč jako věřitel č.732, žalobce D) dne 12.8.2002 ve výši 228 320,- Kč jako věřitel č.604, žalobce E) dne 13.8.2002 ve výši 246 039,- Kč jako věřitel č.1680, žalobce F) dne 21.11.2002 ve výši 201 659,- Kč jako věřitel č.7058, žalobce G) dne 25.11.2002 ve výši 223 934,- Kč jako věřitel č.9126 a žalobce H) dne 12.8.2002 ve výši 644 449,30 Kč jako věřitel č.1846. Mezi účastníky řízení rovněž nebyl v rozepři průběh podkladového řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], jak jej popsala žalovaná ve svých vyjádřeních a jak byl opakovaně v obdobných řízení vedených u zdejšího soudu zjištěn (např. 46 C 106/2022, 44 C 24/2020). Konečně mezi účastníky nebylo sporné rozvrhové usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.11.2022, č. j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne 22.12.2022 a ze kterého vyplývá míra uspokojení věřitelů v rozsahu 10,28 %, přičemž k uspokojení žalobce A) ve výši 328 864,75 Kč, B) ve výši 34 587,61 Kč, C) ve výši 24 434,17 Kč, D) ve výši 23 479,84 Kč, E) ve výši 25 302,01 Kč, F) ve výši 20 738,09 Kč, G) ve výši 23 028,79 Kč a H) ve výši 66 273,49 Kč došlo v únoru 2023.
12. Mezi účastníky řízení nebyl sporný průběh podkladového řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno], známý soudu z jeho úřední činnosti, např. z řízení, vedeného pod sp.zn. 46 C 106/2022, 44 C 24/2020, z novějších rozhodnutí např. 28 C 271/2023, 27 C 266/2023 či 37 C 232/2023. Nebylo tak sporu, že dne 12. 4. 2002 podala Česká republika – Okresní soud v Benešově k Městskému soudu v Praze na společnost [právnická osoba]. v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Věc byla zapsána pod sp. zn. [Anonymizováno] a pod touto spisovou značkou nadále vedena. Dne 22. 4. 2002 soud vyzval navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu. Dne 23. 5. 2012 byl dlužník soudem vyzván, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu. Usnesením ze dne 13. 6. 2002 prohlásil soud na majetek dlužníka [právnická osoba]. v likvidaci konkurz a současně ustanovil správce konkurzní podstaty dlužníka a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podal správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Na den 30.9.2002 bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek. Městské státní zastupitelství vstoupilo do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů. Dne 1. 11. 2002 byl soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty a dne 31. 10. 2002 popření pohledávky konkurzním věřitelem [právnická osoba]. Dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru. Seznam incidenčních sporů čítal celkem 39 sporů. Dne 15. 1. 2003 byl soudcem dán pokyn k předložení spisu z důvodu další zprávy o činnosti stran mimosoudního řešení sporu ohledně administrativní budovy na Budějovické. Dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [Anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti z protokolu. Dne 23. 5. 2003 podával správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, kdy mj. upozornil na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. Počet konkurzních věřitelů k danému období dosáhl čísla 14 557, celková výše přihlášených pohledávek byla 2 685 422 820,04 Kč. Správci konkurzní podstaty bylo soudem uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003. Dne 9. 12. 2003 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podal aktualizaci soupisu konkurzní podstaty a dílčí zprávu o své činnosti s tím, že upozornil na počet incidenčních sporů, jichž se jako správce konkurzní podstaty dlužníka, účastní. Dále uvedl, že součástí majetku úpadce jsou budovy, administrativní komplex [právnická osoba] na Budějovické, stroje a dopravní prostředky, tažná zvířata, obchodní podíly a cenné papíry, zvířata, polotovary, pohledávka 652 000 000 Kč z titulu náhrady škody, vypořádací podíly jiných úpadců, účty v bankách a pokladnách. Dne 26. 8. 2004 podal správce dílčí zprávu o své činnosti. Dne 30. 9. 2004 aktualizoval soupis konkurzní podstaty. Dne 20.9.2004 se konala schůze věřitelského výboru. Dne 3. 12. 2004 podal správce konkurzní podstaty zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Konkurzní soud žádal Městský soud v Praze, ve věci vedené pod sp.zn. 5 Cmo 246/2002 o urychlené vydání rozhodnutí. Dne 11. 1. 2005 podal správce konkurzní podstaty zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 12. 1. 2005 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty žádal o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek (cca 14 000). Dne 19. 4. 2005 soud žádal správce konkurzní podstaty, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 předložil dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávkách. Dne 2. 2. 2006 podal správce konkurzní podstaty zprávu o průběhu konkurzního řízení. Dne 16. 2. 2006 podal správce konkurzní podstaty návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Toto bylo nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud toto povolil dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání. V rámci tohoto jednání byly správcem konkurzní podstaty popřeny některé pohledávky. Dne 25. 10. 2006 byla podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podal dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 3. 2017 správce konkurzní podstaty podal návrh na povolení čerpání odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povolil čerpání odměny. Dne 30. 8. 2007 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne 1. 10. 2007. Druhé zvláštní přezkumné jednání bylo nařízeno na den 17. 12. 2007. Dne 15. 4. 2008 podal správce konkurzní podstaty návrh na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povolil třetí zálohu na odměnu usnesením ze dne 19. 6. 2008. Dne 30. 6. 2008 žádal soud správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu o vedených incidenčních sporech, aktuální soupis konkurzní podstaty a návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty na požadavek reagoval dne 10. 10. 2000, kdy podal dílčí zprávu o své činnosti a seznam incidenčních sporů. Dne 13. 10. 2008 bylo nařízené třetí zvláštní přezkumné jednání na den 16. 12. 2008. Při tomto konstatováno vedení přes 200 incidenčních sporů. Dne 16. 12. 2008 vyzval soud správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty a zprávu o dosavadních nákladech konkurzu. Na což správce konkurzní podstaty reagoval sdělením o incidenčních žalobách napadlých v období říjen, listopad 2008. Dne 14. 4. 2009 vyzval soud správce konkurzní podstaty k podání zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuálního soupis konkurzní podstaty. Dílčí zprávu o své činnosti podal správce konkurzní podstaty dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzval správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podal dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne 11. 6. 2009. Dne 18. 6. 2009 sdělil správce konkurzní podstaty opět dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhodl dne 11. 6. 2009. Dále pak dne 18. 6. 2009 podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky s návrhem na její dodatečné zjištění. Soud o tomto návrhu rozhodl dne 18. 6. 2009. Stejně tak podal správce konkurzní podstaty návrhy dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud následně dne 24. 8. 2009 opakovaně správci konkurzní podstaty uložil, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Stejně tak dne 28. 8. 2009, dne 31. 8. 2009 a dne 3. 9. 2009 podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávek a jejich dodatečné zjištění. Soud o těchto návrzích rozhodl dne 22. 9. 2009. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystoupilo z konkurzního řízení. Dne 22. 12. 2009 podal správce konkurzní podstaty návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dne 30. 12. 2009 předložil správce konkurzní podstaty aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud dne 6. 1. 2010 rozhodl o pohledávce konkurzního věřitele, kterou měl za zjištěnou. Dne 11. 2. 2010 a dne 19. 2. 2010 podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění. O tomto soud rozhodl dne 23. 2. 2010 a dne 1. 3. 2010. Dne 15. 3. 2010 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o své dosavadní činnosti. Zprávu o činnosti podal věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dne 23. 3. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky. Dne 31. 3. 2010 byl soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Správce konkurzní podstaty se vyjádřil k návrhu věřitelky dne 14. 4. 2010. Dne 15. 4. 2010 byl soudu předložen zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podal návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu a dne oznámení došlé soudu dne 21. 7. 2010, že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. O úmrtí dalších věřitelů informuje správce konkurzní podstaty soud dne 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008 se konala přezkumná jednání (cca 180 neukončených incidenčních sporů). Dne 3. 3. 2011 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o průběhu konkurzu, o přehledu příjmů a aktualizovaný soupis majetku. Stejně tak dne [právnická osoba]. 2011 uložil soud věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti a o stavu konkurzního řízení. Dne 23. 6. 2011, dne 27. 6. 2011 a dne 9. 8. 2011 podal správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. O těchto návrzích soud rozhodl dne 11. 8. 2011. Dne 14. 3. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení. Na to reagoval správce konkurzní podstaty podáním dílčí zprávy o své činnosti a o stavu konkurzního řízení dne 24. 4. 2012. Dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 18. 9. 2012 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předložil správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012. Z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, činí částku 88 882 878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru se konala dne 30. 5. 2012. Dne 10. 7. 2012 věřitelský výbor žádal vyplacení odměny. Dne 18. 9. 2012 uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu, což učinil dne 16. 10. 2012. Dne 4. 12. 2012 byl urgován návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 30. 1. 2014 podal správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne 14. 2. 2014 soud uložil věřitelskému výboru, aby předložil zprávu o své činnosti. Na to věřitelský výbor reagoval podáním došlým soudu dne 10. 3. 2014. Dne 27. 3. 2014 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení doložil správce konkurzní podstaty soudu dne 27. 5. 2014. Dne 11. 7. 2014 byl správce konkurzní podstaty soudem vyzván ke zvážení částečného rozvrhu. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost, a proto byla soudem vyčleněna speciální administrativní pracovnice. Dne 3. 11. 2014 soud vyzval správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce Městského soudu v Praze. Dne 18. 3. 2015 uložil soud správci konkurzní podstaty pořádková pokuta, neboť nesplnil povinnost zpracovat návrh na částečný rozvrh. Správce konkurzní podstaty podal dne 8. 4. 2015 odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Spis byl předložen dne 30. 4. 2015 odvolacímu soudu. Tento usnesením ze dne 14. 5. 2015 napadené usnesení potvrdil. Dne 4. 12. 2015 byl správce konkurzní podstaty vyzván, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh. Dne 18. 12. 2015 byl správce konkurzní podstaty soudem urgován. Dne 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty soudu sdělil, že bylo zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjistil, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Dne 12. 2. 2016 sdělil správce konkurzní podstaty přehled příjmů a výdajů za celý průběh konkurzního řízení. Dne 18. 3. 2016 bylo věřitelskému výboru uloženo, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně pak dne 9. 8. 2016. Toto věřitelský výbor soudu předložil dne 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 učinil konkurzní úpadce návrh na svolání věřitelského výboru. Věřitelský výbor byl svolán na den 28. 11. 2016. Následně dne 17. 1. 2017 soud uložil správci konkurzní podstaty pořádkovou pokutu ve výši 50 000 Kč s odůvodněním, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení Dne 24. 2. 2017 byla svolána schůzka správce konkurzní podstaty, místopředsedkyně Městského sodu v Praze a vyřizující soudkyně, za účelem zajištění rychlejšího postupu ve věci. Správce konkurzní podstaty podal odvolání do usnesení o uložení pořádkové pokuty. Věc byla s odvoláním předložena odvolacímu soudu dne 2. 3. 2017. Dnes 24. 4. 2017 požádal správce konkurzní podstaty o poskytnutí součinnosti s doručením. Dne 22. 5. 2017 soud vyzval správce konkurzní podstaty k doložení kompletní zprávy - aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledného aktuálního seznamu přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných a popřených pohledávek. Dne 16. 6. 2017 požádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k vyhovění žádosti, s tím, že se jedná o náročný a v České republice ojedinělý konkurzní případ s 15 000 věřiteli a pohledávkami ve výši mnoha set miliónů korun. Dne 31. 7. 2017 podal správce konkurzní podstaty návrh na částečný rozvrh. V návrhu na částečný rozvrh je konstatováno, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. Dne 22. 9. 2017 odvolací soud změnil odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně o uložení pořádkové pokuty, co do její výše. Usnesením ze dne 15. 11. 2017 byl dosavadní správce konkurzní podstaty zproštěn funkce a byl ustanoven nový správce konkurzní podstaty Současně byl dosavadní správce konkurzní podstaty vyzván k vysvětlení. Proti usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty, podal dne 1. 12. 2017 dosavadní správce konkurzní podstaty odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis byl s odvoláním předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Tento usnesením ze dne 16. 5. 2018 usnesení o zproštění funkce správce konkurzní podstaty zrušil a nařídil, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že tomuto rozhodnutí nepředcházela procesní kooperace soudu a správce konkurzní podstaty s vytýčením jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat.. Dne 31. 5. 2018 byl spis vrácen konkurznímu soudu zpět. Dne 6. 6. 2018 předseda Městského soudu v Praze rozhodl, že věc bude projednána jiným soudcem a přidělil věc Mgr. Eriku Ambrusovi. Dne 11. 9. 2018 byl spis vyžádán Obvodním soudem pro Prahu 2 ke sp. zn. 14 C 465/2014 a následně vrácen zpět dne 10. 10. 2018. Z úředního záznamu ve spise se podává, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 seznam věřitelů, kterým nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Dne 30. 1. 2019 žádal správce konkurzní podstaty o součinnost při doručování a zjištění údajů o věřitelích. O součinnost (lustrace) bylo následně požádáno Ministerstvo vnitro. Dne 14. 3. 2019 podal správce konkurzní podstaty žádost o poskytnutí další součinnosti. Dne 25. 3. 2019 bylo správci konkurzní podstaty sděleno, že soud disponuje adresy z Centrální evidence obyvatel. Následně zaslal správce konkurzní podstaty 77 výzev, komunikoval s věřiteli a poskytl informace dědicům. Dne 26. 6. 2019 žádal správce konkurzní podstaty o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy. Tato byla soudem prodloužena do 30. 9. 2019. Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty byla soudu předložena dne 18. 10. 2019. Dne 30. 10. 2019 soud uložil správci konkurzní podstaty, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu. Následně probíhala lustrace adres věřitelů ze Slovenské republiky. Dne 10. 12. 2019 soud uložil správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím pracovnice soudu, tj. aby předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dne 10. 12. 2019 uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil konečnou zprávu zpracovanou podle poskytnutého vzoru do 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu nedoručených výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce konkurzní podstaty předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev k zjištění údajů z CEO. Na to reagoval správce konkurzní podstaty dne 7. 2. 2020. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, aby předložil zpracované seznamy pohledávek. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne 17. 2. 2020 s tím, že současně požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. Konečnou zprávu správce konkurzní podstaty předložil soudu dne 17. února 2020, kde uvedl, že hlavní náplní práce správce konkurzní podstaty je komunikace s věřiteli a problematika zemřelých věřitelů. Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnost, tj. aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně dne 21. 5. 2020 vyzval soud věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020. Na to bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl soudem vyzván k součinnosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu, ke sdělení, zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Tato informace byla Finančním úřadem pro hl. město Prahu, Územní pracoviště pro Prahu 3 poskytnuta dne 1. 7. 2020. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvu soudu, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání. Současně správce konkurzní podstaty soud informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti Finančního úřadu pro Prahu 3 s tím, že výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru. Dne 5. 8. 2020 bylo správci konkurzní podstaty soudem uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit přezkumné jednání. Dne 11.11.2020 dal soud podnět ke vstupu státního zastupitelství do řízení. Přípisem ze dne 3.12.2020 oznámilo Městské státní zastupitelství, že nevstupuje do konkurzního řízení, neboť neshledalo dostatečný veřejný zájem. Podezření na porušení trestně právních předpisů pak bylo postoupeno trestnímu úseku. Dne 8.12.2020 byl spis opětovně zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. Dne 16.12.2020 požádal správce konkurzní podstaty soud o součinnost s lustrací v CEO. Dne 21.12.2020 Odborový svaz státních orgánů a organizací sdělil k výzvě soudu, kdo je bude v řízení zastupovat. Dne 5.1.2021 soud uložil správci, aby předložil kompletní zprávu o dosud nedoručených výzvách. Na to správce konkurzní podstaty reagoval dne 7.1.2021. Dne 3.2.2021 soud svolal schůzi věřitelského výboru na den 6.5.2021 a uložil správci konkurzní podstaty, aby sdělil, kde jsou uloženy finanční prostředky konkurzní podstaty, předložil účetní doklady, předložil originály vrácených výzev k podání incidenčních žalob a podal doplňující vysvětlení ke zprávě o stavu doručování. Dne 15.2.2021 správce konkurzní podstaty zaslal originály požadovaných dodejek. Dne 19.2.2021 předložil správce konkurzní podstaty aktuální stav doručování výzev a dne 24.2.2021 zaslal doplňující vysvětlení. Dne 4.3.2021 byl spis zapůjčen Městskému soudu v Praze. Dne 1.4.2021 správce předložil seznam účtů se složenými peněžními prostředky majetkové podstaty. Dne 15.4.2021 předložil správce konkurzní podstaty účetní doklady. Dne 26.4.2021 předložil správce konkurzní podstaty přehled vyúčtování odeslaných zásilek. Dne 3.5.2021 předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu. Dne 6.5.2021 se konala schůze věřitelského výboru, přičemž bylo zjištěno, že zhruba 90 věřitelům nebyly doručeny výzvy k uplatnění popřených pohledávek. Následně byl spis opětovně zapůjčen Obvodnímu soud pro Prahu 2. Přípisem ze dne 7.9.2021 prodloužil soud správci konkurzní podstaty lhůtu ke splnění povinností, které mu uložil na schůzi věřitelského výboru. Dne 15. 10. 2021 předložil správce konkurzní podstaty soudu konečnou správu včetně vyúčtování odměny. Z této se podává, že míra uspokojení přihlášených věřitelů bude ve výši 8% zjištěných pohledávek. Dne 13. 1. 2022 uložil soud správci konkurzní podstaty povinnost ohledně nedoučených výzev věřitelům – k podání incidenční žaloby. Na to reagoval správce konkurzní podstaty přípisem dne 9. 2. 2022. Dne 17. 2. 2022 vyzval soud opět správce konkurzní podstaty ke splnění povinnosti stran nedoručených výzev věřitelům. Na tento pokyn reagoval správce konkurzní podstaty dne 15. 3.2022. Dne 3. 5. 2022 zaslal soud dožádání Okresnímu soudu v Bánské Bystrici k provedení lustrace v CEO občanů Slovenska. Dne 24. 5. 2022 uložil soud správci konkurzní podstaty, aby předložil úplné účetnictví, účetní doklady atd. Dne 26. 5. 2022 přišlo soudu sdělení od Okresního soudu Bánská Bystrica stran dožádání - lustrace. Správce konkurzní podstaty reagoval na pokyn soudu sdělením dne 7. 6. 2022. Dne 9. 6. 2022 bylo správci konkurzní podstaty opět uloženo předložit další podklady, na což reagoval správce konkurzní podstaty dne 14. 6. 2022. Dne 29. 6. 2022 byla vyvěšena konečná zpráva a dne 31.8.2022 byla schválena. Rozvrhové usnesení bylo vydáno dne 21. 11. 2022 a nabylo právní moci dne 22. 12. 2022. Řízení není dosud ukončeno a aktuálně probíhají výplaty poměrného uspokojení pohledávek věřitelům.
13. Z vyjádření vyřizujícího soudce Mgr. Erika Ambruse ze dne 13. 3. 2020 k [Anonymizováno]. [Anonymizováno] soud zjistil, že zpeněžování konkurzní podstaty bylo dokončeno v roce 2004 – 2005 a konečná zpráva proto mohla být konkurznímu soudu předložena a projednána v přiměřené době po dokončení tohoto zpeněžování, tj. před přidělením spisu současnému vyřizujícímu soudci. V průběhu konkursního řízení nebyly řádně doručovány veškeré výzvy a k datu vydání této zprávy je třeba dořešit 158 nedoručení výzev.
14. Dle sdělení insolvenčního soudu ve věci [Anonymizováno] – [Anonymizováno] došlo dne 27.6.2022 k vyvěšení konečné zprávy na úřední desku soudu.
15. Dle konečné zprávy s vyúčtováním odměny správce konkursní podstaty ve věci [Anonymizováno] – [Anonymizováno] vyplývá, že bylo přihlášeno celkem 15.406 pohledávek v celkové výši 2.736.525.697,85 Kč. Z těchto přihlášených pohledávek bylo popřeno zcela, nebo částečně 8.474 pohledávek v celkové výši 1.826.080.118,34 Kč, uznáno co do rozvrhu bylo 7.939 pohledávek v celkové výši 888.392.714,77 Kč.
16. Další důkazy soud nehodnotil a neprováděl, když z nesporných skutečností a shora uvedených provedených důkazů má dostatek podkladů pro své rozhodnutí.
17. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
18. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.
19. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").
20. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.
21. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.
22. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.
23. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.
24. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
25. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
26. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.
27. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.
28. Žalobci se jako věřitelé domáhali zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce posuzovaného konkursního řízení. Soud především konstatuje, že konkursní řízení je řízením zcela specifickým, které na rozdíl od většiny jiných soudních řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, nýbrž k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Přiměřenost délky konkursního řízení je tak třeba posuzovat s ohledem na specifika tohoto typu řízení. Konkursní řízení se přitom člení na několik relativně samostatných fází, z nichž první, přípravná fáze, začíná podáním návrhu na prohlášení konkursu, druhá, realizační fáze, se v době od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku, a třetí, závěrečná fáze počínající rozvrhovým usnesením, postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkursní podstaty mezi věřitele a zrušení konkursu. K tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 6. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2917/2007, dostupný na www.nsoud.cz).
29. Soud tak dále zkoumal, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy ve smyslu OdpŠk. K založení odpovědnosti státu za újmu podle OdpŠk je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení (nesprávný úřední postup); vznik újmy a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou.
30. S ohledem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 2012/2010, dle kterých platí, že co do určení počátku konkursního řízení pro účely přiznání nároku na přiměřené zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk je v případě konkursního věřitele, který sám nepodal návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, rozhodující den, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu. Pro určení konce doby konkursního řízení rozhodné pro posouzení přiměřenosti celkové délky konkursního řízení je u konkursního věřitele podstatné, kdy správce konkursní podstaty úpadce vůči němu splnil pravomocné rozvrhové usnesení, nikoli to, kdy byl konkurs formálně ukončen vydáním usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení. Žalobci však shodně uváděli, že jejich nejistota ohledně výsledku řízení skončila právní mocí rozvrhového usnesení, tj. v prosinci 2022. Žalobce A) uplatnil svou pohledávku dne 15.8.2002, žalobce B) uplatnil svou pohledávku dne 8.8.2002, žalobce C) uplatnil svou pohledávku dne 12.8.2002, žalobce D) uplatnil svou pohledávku dne 12.8.2002, žalobce E) dne 13.8.2002 a žalobce H) uplatnil svou pohledávku dne 12.8.2002 a jejich nejistota ohledně výsledků řízení trvala 20 let a 4 měsíce, žalobce F) uplatnil svou pohledávku dne 21.11.2002 a žalobce G) uplatnil svou pohledávku dne 25.11.2002, jejich nejistota ohledně výsledků řízení trvala 20 let a 1 měsíc. Takovou délku posuzovaného řízení je nutno vyhodnotit jako nepřiměřenou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývají žádné okolnosti, které by nepřiměřenost celkové délky řízení vylučovaly. Ostatně uvedené nesporovala ani žalovaná. Vzhledem k celkové délce řízení tak nelze mít za to, že by ostatní kritéria dle § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona převážila samotnou délku tohoto řízení v tom směru, že by řízení mělo být považováno za přiměřeně dlouhé. Ačkoli je řízení extrémně složité co do počtu věřitelů, vedených incidenčních řízení, pak ani toto neodůvodňuje dobu trvání konkursního řízení přesahující 20 let, tuto pak nelze odůvodnit ani chováním žalobce, ani postupem orgánu veřejné moci, kdy nelze konstatovat, že tento by byl zcela plynulý a odůvodňoval závěr o přiměřenosti délky řízení, a ani sama povaha řízení svým významem neodůvodňuje takto dlouhou délku trvání řízení.
31. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud dospěl k závěru, že s ohledem na již značnou délku konkursního řízení s přihlédnutím k tomu, že rozvrhová částka není částkou bagatelní (10 000 Kč a méně), je nutné poskytnout peněžité zadostiučinění. Tomu ostatně odpovídá i legitimní očekávání žalobců, že jejich věc bude posouzena podobně jako u dalších poškozených (např. rozhodnutí zdejšího soudu sp. zn. 28 C 271/2023, 27 C 266/2023 či 37 C 232/2023), kdy soud nemá důvod se od peněžité satisfakce odchylovat. Soud pro úplnost konstatuje, že v obdobné věci (věřitelé v posuzovaném konkursním řízení) již bylo vydáno značné množství rozhodnutí. S ohledem na rozdílnou praxi Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze soud vyšel z rozhodnutí nejaktuálnějších, a to s ohledem na postup protrahovaného řízení, když rozhodnutí sp.zn. 46 C 106/2022, 44 C 24/2020 byla vydána před právní moci rozvrhového usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.11.2022, č. j. [Anonymizováno]), což doprovodil informacemi z úřední činnosti. Starší rozhodnutí pro rozhodnutí proto neměla význam, když převážně většina z nich byla odůvodněna předčasností žaloby (tak jako v případě současných žalobců), některá z rozhodnutí předložených žalovanou byla odůvodněna bagatelní částkou k rozvrhu. Soud přihlédl dále k rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2023 č.j. 28 Co 171/2023-208, kdy bylo poskytnuto zadostiučinění 43 687,50 Kč. Odvolací soud přitom přihlédl k závěrům Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2023, č.j. 29 Cdo 3623/2021-242, které lze shrnout, že z povahy konkursního řízení nelze dovozovat nepatrný význam. Soud dále ve srovnávaném případě vyšel z délky řízení 20 let a 5 měsíců při základní částce 15 000 Kč (za první dva roky poloviční), snížil o 50 % pro složitost (shodně i č.j. 12 Co 97/2021-262), zvýšil o 10 % za postup soudu, poškozený v daném případě nedosáhl věku 75 let a při rozvrhu mu bylo vyplaceno 32 259,28 Kč, proto odvolací soud s ohledem na význam řízení snížil o 45 %, na celkových minus 85 % se zadostiučiněním 43 687,50 Kč.
32. Při určování výše přiměřeného zadostiučinění proto soud i v daném případě vycházel ze základní částky 15 000 Kč za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení, resp. 1 250 Kč za měsíc, obdobně jako ve shora uvedeném případě, neboť sice řízení bylo extrémně dlouhé (přes 20 let), avšak jednalo se o řízení konkursní, spojené již jen z důvodu svého charakteru s menší mírou uspokojení přihlášených věřitelů a určitou časovou náročností v důsledku zjištění zpeněžitelného majetku k uspokojení těchto věřitelů. Nelze než uzavřít, že základní částka ve výši 287 500,- Kč u žalobců F) a G), u ostatních ve výši 290 250 Kč, stanovená shora uvedeným způsobem je zcela odpovídající.
33. Tuto částku pak je však nutno dále upravit, a to v důsledku demonstrativně vyčtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím ke: složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Řízení bylo mimořádně složité, zejména po procesní stránce. Řízení vykazovalo mimořádně vysokou obtížnost. Ta spočívala v počtu přihlášených věřitelů, kterých bylo cca 15 000, nutnosti každou jednotlivou přihlášku přezkoumat a v rozsahu majetkové podstaty dlužníka. Nelze pominout ani vysokou úmrtnost věřitelů (cca 600) a s tím spojenou nutnost vyčkat rozhodnutí v dědických řízeních, potřeba v nemalé míře lustrovat věřitele v rámci doručování, a to i na Slovensko. V souvislosti s původním řízením proběhlo přes 1 000 incidenčních sporů, a to i na více stupních soudní soustavy. Soud tak shledal důvod pro modifikaci základní částky s ohledem na složitost posuzovaného řízení snížením o 50 %. Žádný ze žalobců se na délce řízení nepodílel. Základní částku soud s ohledem na toto kritérium nemodifikoval. Postup orgánů veřejné moci byl liknavý v rámci poskytování součinnosti správci. Jednalo se o závažné pochybení, které vyústilo i ve změnu soudce, což ostatně hodnotil i Vrchní soud v Praze. Soud s ohledem na toto kritérium shledal namístě základní částku navýšit o 10 %. Základní částku by tak soud moderoval u žalobců F) a G) na částku 172 500,- Kč, u ostatních žalobců na částku 174 750 Kč.
34. Soud dále hodnotil kritérium významu předmětu řízení pro jednotlivé žalobce, jakožto kritéria nejdůležitějšího. Konkursní řízení není řazeno mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za taková řízení jsou považována řízení trestní, ochrany osobnosti, rodinně-právní vztahy, osobního stavu, pracovně právní spory, spory o zdraví či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu jako jsou sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti). Z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 3623/2021-242, se podává, že v poměrech konkursních řízení obecně platí, že nevyjdou-li v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (srov. R 132/2012 a důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2021, sp. zn. 29 Cdo 1885/2019, uveřejněného pod číslem 7/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2012/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3412/2011).
35. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud má za prokázané, že žalobce A) přihlásil svou pohledávku ve výši 3 197 910,- Kč dne 15.8.2002 jako věřitel č. 1909, žalobce B) dne 8.8.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 336 333,- Kč jako věřitel č.664, žalobce C) dne 12.8.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 237 600,- Kč jako věřitel č.732, žalobce D) dne 12.8.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 228 320,- Kč jako věřitel č.604, žalobce E) dne 13.8.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 246 039,- Kč jako věřitel č.1680, žalobce F) dne 21.11.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 201 659,- Kč jako věřitel č.7058, žalobce G) dne 25.11.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 223 934,- Kč jako věřitel č.9126 a žalobce H) dne 12.8.2002 přihlásil svou pohledávku ve výši 644 449,30 Kč jako věřitel č.1846. Na základě rozvrhového usnesení obdržel každý ze žalobců částku odpovídající 10,2837400560091 % jeho pohledávky, a to žalobce A) ve výši 328 864,75 Kč, B) ve výši 34 587,61 Kč, C) ve výši 24 434,17 Kč, D) ve výši 23 479,84 Kč, E) ve výši 25 302,01 Kč, F) ve výši 20 738,09 Kč, G) ve výši 23 028,79 Kč a H) ve výši 66 273,49 Kč.
36. Další kritéria soud neupravoval, neboť pro to neshledal důvodu.
37. S ohledem na výši částky, která se jednotlivým žalobcům dostala, představující význam daného řízení pro jednotlivé žalobce dospěl soud k závěru, že je na místě základní částku dále ponížit pro význam daného řízení pro jednotlivé žalobce a přiznat každému ze žalobců stejné částky, jaké se jim dostalo na základě rozvrhového usnesení. Výjimku v tomto případě představuje žalobní návrh žalobce A), který požadoval v tomto řízení toliko částku 205 000 Kč, byť byl uspokojen ve vyšším rozsahu. Soud proto ve výroku ad. I přiznal žalobci A) pouze tuto částku s příslušenstvím. Ve výrocích ad. III, V, VII, IX, XI, XIII a XV poté soud přiznal každému ze zbývajících žalobců částku, které se jim dostalo v rámci konkursního řízení včetně úroku z prodlení, počítaného od prvního dne prodlení žalované s vypořádáním jejich nároků.
38. Ve výrocích ad. II., IV., VI., VIII., X., XII., XIV. a XVI., soud žalobu žalobců zamítl co do rozdílu mezi přiznanou částkou a žalovanou částku, a to společně s požadovaným úrokem z prodlení nejen z nepřiznaného rozdílu mezi oběma částkami, ale také z přiznané částky, který žalobci požadovali ode dne následujícího po podání žádosti o předběžné projednání nároku. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení až uplynutím 6 měsíců od podání žádosti, nemají žalobci na tento úrok nárok.
39. Ve výrocích ad. XVII-XXIV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení jednotlivých žalobců soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 591,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 30. 1. 2024 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9 580 Kč ve výši 2 011,80 Kč.