14 Co 219/2024 - 691

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] oba zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o odstranění stromů, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. dubna 2024 č. j. 15 C 57/2021-645, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení 5 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokátky.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovaným odstranit jasan ztepilý a javor klen z pozemku žalovaných parc. č. [číslo], zahrada, v katastrálním území [adresa], obec [název], na listu vlastnictví [číslo] a na listu vlastnictví [číslo], jimiž zasahují do vlastnického práva žalobce [výrok I], uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných [výrok II] a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náklady ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok III].

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal odstranění uvedených stromů z pozemku žalovaných s odůvodněním, že stromy působí padajícími větvemi a listy žalobci škodu na jeho majetku - stavbě č.p. [číslo] na pozemku parc. č. [číslo] k. ú. [adresa], postavené ve vnitrobloku [dále jen „objekt“], a že stromy jsou ve špatném stavu a jejich pádem či zlomem stromu nebo větví hrozí způsobení škody na objektu.

3. Žalovaní se bránili tvrzením, že stromy žalovanému žádnou škodu nepůsobí, stromy jsou zdravé a riziko jejich pádu či zlomení stromů či větví nehrozí. Dále žalovaní poukázali na to, že mezi účastníky bylo před Obvodním soudem pro [adresa] vedeno řízení sp. zn. [spisová značka], v němž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovaným zdržet se rušení žalobce na jeho objektu nečistotami, listím, semeny a větvemi ze stromů. Řízení skončilo pravomocným zamítnutím žaloby z důvodu, že žalobce není projevy stromů rušen nad míru přiměřenou místním poměrům a je povinen takovéto rušení snášet. Pokud nyní žalobce tvrdí, že mu spadem listů a větví vzniká škoda, pak jen opakuje argumentaci z tohoto řízení.

4. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území [adresa], obec [adresa], LV číslo [hodnota], a budovy umístěné ve vnitrobloku domů mezi ulicemi [adresa] a [adresa] – čp. [číslo], postavené na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, obojí v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV č. [číslo] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ideální pozemku parc. č. [číslo], zahrada, v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsán u Katastrálního úřadu [adresa], katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota]. Na pozemku žalovaných se nacházejí vzrostlé stromy javor a jasan, které výškou přesahují výšku budovy ve vlastnictví žalobce a jejich větve zasahují nad pozemek a dům ve vlastnictví žalobce.

5. U Obvodního soudu pro [adresa] probíhalo řízení sp. zn. [spisová značka] mezi týmiž účastníky, ve kterém se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se rušení žalobce na jeho nemovitostech, a to na budově čp. [číslo], postavené na pozemku parc. č. [hodnota], na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], nečistotami, listím, semeny, větvemi, pocházejícími ze stromů žalovaných. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 1. března 2017, č. j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne 5. září 2017, č. j. [spisová značka], byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 9. září 2020, č.j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v [adresa] ze dne 26. ledna 2021, č. j. [spisová značka], byla zamítnuta žaloba, aby žalovaní byli povinni zdržet se obtěžování žalobce spadem větví ze stromů žalovaných. Soudy zde dospěly k závěru, že lze na žalobci požadovat, aby snášel spad semen a listí ze stromů žalovaných, protože tento spad je běžným fyziologickým projevem stromů a žalobce jako vlastník je povinen zajišťovat řádnou údržbu svých nemovitostí také úklidem semen a listí. Spadem semen a listí ze stromů žalovaných není žalobce rušen ve výkonu svého vlastnického práva nad míru přiměřenou místním poměrům, ani podstatně omezen v užívání své věci. Dle rozsudků spad větví ze stromu žalovaných nebyl vůbec prokázán, stromy jsou v dobrém zdravotním stavu a pád větví, které by mohly poškodit věci žalobce, nelze předpokládat.

6. Stromy, jejichž odstranění se žalobce domáhá, jsou provozně bezpečným prvkem, řádné stability a bezpečnosti, neohrožují stavby žalobce ani své další okolí nebezpečím vývratu, spadem větších větví, kořenovým systémem ani jinak, a to ani do budoucnosti, bude-li o ně řádně postaráno jako dosud. Stromy byly shledány v řádném stavu, v současné době bez ohrožování majetku, životů a zdraví osob. Defekty a poškození stromů nemají aktuálně zásadní vliv na jejich stabilitu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace, jako jsou trhliny v půdě, změny v terénu nebo nepřirozený a nekompenzovaný náklon stromu, plodnice agresívních druhů dřevokazných hub, zejména kořenových parazitů, kteří by značili poškození kořenů, či negativní ovlivnění statické funkce stromu, nebyly zjištěny. Vizuálně nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko aktuálního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou rozsáhlé otevřené dutiny s intenzívně probíhající hnilobou, trhliny či povrchové prolákliny a deprese na kmeni, praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod. Současně nebyl zjištěn výskyt dřevokazných organismů, pouze u javoru klenu byla zjištěna ložiska počátečního stadia hniloby a rozkladu dřeva v otevřených nezhojených řezných ranách po nevhodně odstraněných větvích v koruně. Doplňkovou akustickou tomografií byla zjištěna dutina na bázi kmene javoru, její zbytková stěna se v současnosti jeví jako dostatečná. Poškození stromů automaticky nezakládá jejich akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost. Stromy jsou staré přibližně 90 let a mají životnost asi 150 let. Zatížení stromů větrem je omezeno ochranným působením okolních budov. Spad listí, semen, větví ze stromů lze běžnou kontrolou a údržbou odstranit zametením a případně spláchnutím povrchu krytiny vodou. Je vyloučeno, že by obvyklý fyziologický spad listí javoru a jasanu mohl poškodit pádem či svým setrváním na střeše nemovitosti žalobce škodu v jejím zjištěném technickém provedení, zejména tak, aby způsobil propustnost střechy, resp. střešní krytiny. Působení stromů na stavbu je běžný jev, proti kterému by měla být stavba odolná za předpokladu běžné údržby. Běžnému spadu listí, semen a větví stromů by měla střecha odolat. Střechu je však nutné pravidelně udržovat a čistit odvodňovací systém. Dvorní objekt žalobce není nijak omezován, tedy poškozován kořeny stromů žalovaných, protože stromy žalovaných vzhledem k ukončení svého intenzivního růstu již nezvětšují svůj kořenový systém a při ohledání nebyly ve stěnách dvorního objektu žalobce zjištěny žádné případné projevy ovlivnění stavby kořeny stromů žalovaných. Žalovaní o stromy řádně pečují. Soud I. stupně provedl místní šetření na adrese [adresa] dne 10. 10. 2023, tedy v době, kdy stromy byly ještě olistěné a nebyly ve vegetačním klidu. Na střeše nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to na straně, která je nejblíže ke stromům, se nacházel v menší míře spad ze stromů, jako jsou suché listy, semena, drobné větvičky. Nebyl zaznamenán spad větší či velké větve. Suché listy se nacházely i v okapovém žlabu na střeše nemovitosti žalobce. Stromy žalovaných zasahují do vzdušného prostoru žalobce a jejich větve přesahují nad pozemek a dům žalobce, přesah koruny stromů žalovaných nad nemovitost žalobce nepůsobí žalobci škodu ani jiné obtíže, ke spadu větví na střechu objektu žalobce nedochází. Střechu nemovitosti žalobce tvoří z vrchní části zateplení PU pěnou s vrchním ochranným nátěrem s osazením fotovoltaických a solárních panelů. Na spodní části objektu a u vstupu se nachází VZT zařízení osazené na upevňovacích konzolách. Hlavním problémem těchto vrstev je, že vrchní ochranný nátěr se již věkem na mnohých místech loupe a tím se postupně odhaluje zateplení PU pěnou.

7. Nárok žalobce soud I. stupně posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Vyložil, že § 1017 o.z. nelze na posuzovanou věc aplikovat vzhledem k tomu, že se jedná o stromy staré cca 90 let, tj. byly vysazeny před 1. 1. 2014, před účinností nové právní úpravy. Odkázal na závěry judikatury Nejvyššího soudu, podle nichž vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o. z.), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromů dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jejich odstranění. Proti přesahu větví nebo prorůstání kořenů pak má i u stromů vysázených před 1. 1. 2014 zákonný nárok vyplývající z § 1016 odst. 2 o. z. a proti hrozící újmě se může domáhat aktivního opatření postupem podle § 2903 o. z. Soud I. stupně uzavřel, že spad listí a semen je přirozeným vegetativním projevem stromů, žalobci tím nevzniká škoda a žalobce tímto není ohrožen nad míru přiměřenou místním poměrům. V řízení nebylo prokázáno, že by spad listí a semen působil žalobci škodu. Také v řízení nebylo prokázáno, že pádem větví ze stromů žalovaných na střechu žalobce byla žalobci způsobena škoda. V řízení nebylo prokázáno, že by stromy ve vlastnictví žalovaných vykazovaly takové defekty či vlastnosti, které by ospravedlňovaly nárok žalobce na odstranění stromů. Žalovaní o stromy pečují, nechávají je pravidelně ošetřovat odbornou firmou. Není sporné, že koruny stromů přesahují za hranici pozemku žalobce a že listí, nažky ze stromů a drobné větvičky na střechu nemovitosti žalobce padají během kalendářního roku o různé intenzitě v závislosti na ročním období a povětrnostních podmínkách, přičemž ke spadu dochází po celé vegetační období. Pokud jsou spadem ze stromů zaneseny okapy, výpustě, či se tento spad uchytává na střeše nemovitosti, aniž by způsoboval její poškození, pak jej nelze řešit tím nejtvrdším opatřením, tedy odstraněním stromů, neboť zdravotní stav stromů není takový, že by ohrožoval životy či zdraví lidí či jejich majetek. Soud I. stupně vyložil, že pro aplikaci § 2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení. Soud I. stupně současně dospěl k závěru, že v daném případě nejsou splněny podmínky pro uložení opatření ve smyslu § 2903 o. z., neboť škoda, kterou by bylo třeba odvracet, nehrozí. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

8. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

9. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalobce. Žalobce namítal, že soud I. stupně provedené důkazy chybně hodnotil, některé důkazy, které navrhoval žalobce, soud I. stupně vůbec neprovedl. Stromy žalovaných zasahují nad pozemek a dům ve vlastnictví žalobce, žalobce hradí náklady spojené s opravou střechy, je povinen odklízet listí a větve ze své střechy, střecha je trvale poškozována padajícími větvemi. Stromy mohou blízké stavby ohrozit i prostřednictvím výboje blesku. Stromy též představují překážku pro proudění vzduchu, poškození střechy nemovitosti ve vlastnictví žalobce z důvodu vlhkosti bylo prokázáno. Z provedených znaleckých posudků vyplývá, že zdravotní stav stromů je bídný, je neustále třeba sledovat jejich vitalitu, narušen je i jejich kořenový systém. Nemovitost žalobce je v permanentním ohrožení. Na žalobci nelze spravedlivě požadovat, aby nesl následky spadu a vznikala mu škoda. Žalobce má za to, že v řízení byl prokázán rozumný důvod, pro který lze přistoupit k odstranění stromů. Žalobce navrhl, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek soudu I. stupně a žalobě vyhověl a přiznal žalobci též náhradu nákladů řízení.

10. V podání ze dne 7. 8. 2024 žalobce označil soudkyni rozhodující věc na prvním stupni za podjatou, neseriózní a nezodpovědnou. Nesouhlasil s tím, že byly použity znalecké posudky vypracované v jiném řízení (vedeném před Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]).

11. Žalovaní navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Ve vyjádření k odvolání žalobce uvedli, že soud I. stupně správně hodnotil provedené důkazy, v řízení bylo prokázáno, že stromy jsou provozně bezpečným prvkem. Podmínky § 2903 o. z. nebyly naplněny, žaloba důvodná není.

12. Odvolací soud na základě podaného odvolání přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř.), a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není opodstatněné.

13. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou žalobce, že spor rozhodovala vyloučená soudkyně. Dle zjištění odvolacího soudu neobsahuje předložený spis žádné konkrétní skutečnosti, které by svědčily o tom, že poměr soudkyně k projednávané věci či účastníkům řízení vzbuzuje důvodné pochybnosti, že by ve věci nebyla schopna rozhodnout nepodjatě. Subjektivní hodnocení žalobce postupu soudkyně v řízení o projednávané věci nemůže vést k závěru o podjatosti soudce. Postup soudkyně v řízení (to, jaké provedla či neprovedla důkazy) nemůže být důvodem k vyloučení soudkyně (§ 14 odst. 4 o.s.ř.). K přezkumu a nápravě postupu soudce a jeho rozhodovací činnosti mohou sloužit pouze opravné prostředky. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví, v samotném postupu proto nelze spatřovat důvody pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodování konkrétní věci, neboť by tím byl porušen princip zákonného soudce (čl. 28 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Pochybnosti o podjatosti soudce, tj. o tom, zda bude schopen nestranně a spravedlivě rozhodovat, je třeba opřít vždy o takové doložené skutečnosti, jejichž konkrétní obsah a charakter, týkající se projednávané věci a osob účastníků řízení, umožňuje dovodit, že jsou splněny podmínky pro vyloučení soudce předpokládané zákonem v ustanovení § 14 odst. 1 o.s.ř. Subjektivní hodnocení účastníka z hlediska vlastní úspěšnosti v tomto nebo v jiných sporech nemůže takovýmto konkrétním důvodem být. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že věc nerozhodovala vyloučená soudkyně a řízení tudíž není stiženo vadou ve smyslu § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

14. Odvolací soud již o věci rozhodl usnesením ze dne 18. července 2023, č. j. [spisová značka], jímž zrušil rozsudek soudu I. stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu I. stupně nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí, soud I. stupně činil z provedených důkazů mnohdy zcela protichůdná zjištění, neučinil žádný závěr o skutkovém stavu. Nyní přezkoumávaný rozsudek již náležitosti podle § 157 o. s. ř. splňuje a přezkoumat jej lze. Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

15. Odvolací soud vytýkal soudu I. stupně, že v odůvodnění rozhodnutí chybělo srozumitelné a jasné vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení této věci. V nyní přezkoumávaném rozhodnutí soud I. stupně srozumitelně uvedl, které skutečnosti má za prokázané a z jakých důkazů, soud I. stupně hodnotil provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. a učinil z provedených důkazů odpovídající skutkové závěry. Namítal-li nyní odvolatel, že soud I. stupně některé jím navržené důkazy neprovedl, není jeho námitka důvodná. Soud není vázán důkazními návrhy účastníků potud, že by byl povinen provést všechny nabízené důkazy. Soud je oprávněn posoudit všechny důkazní návrhy a rozhodnout o tom, které z těchto důkazů provede. Soud I. stupně provedl ohledání na místě s pořízením fotodokumentace, takže měl-li již dostatek fotografického materiálu, bylo nadbytečné provádět důkaz dalšími fotografiemi pořízenými žalobcem. Lze též souhlasit se závěrem soudu I. stupně o nadbytečnosti dalších žalobcem navrhovaných důkazů (výslech generálního ředitele [Anonymizováno], ministerského rady z [Anonymizováno], výslech [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a dalších), mě-li soud z ostatních provedených důkazů (znaleckých posudků, výslechů svědků a z listinných důkazů) za zjištěný stav obou stromů a jejich vliv na okolí a stavbu žalobce. Žalobce dále ve svém odvolání uvádí, co bylo jednotlivými důkazy prokázáno a co plyne ze znaleckých posudků, a předkládá tak vlastní verzi skutkového stavu. K tomu odvolací soud znovu opakuje, že soud I. stupně řádně hodnotil provedené důkazy a učinil z nich odpovídající skutkové závěry.

16. Soud I. stupně následně věc i správně právně posoudil.

17. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

18. Podle § 1016 odst. 2 o. z. neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

19. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

20. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

21. Podle odst. 2 tohoto ustanovení při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

22. Jak již správně vysvětlil ve svém rozhodnutí soud I. stupně, nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015). Úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 o. z. je možné ve vztahu k požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po 1. 1. 2014. Jestliže rozhodovací praxe dovolacího soudu použití ustanovení § 1017 odst. 1 na účinky stromů vysázených před účinností zákona č. 89/2012 Sb. zapovídá, pak není na místě zabývat se aplikační podmínkou „rozumného důvodu“, jak požaduje žalobce.

23. Nejvyšší soud současně v odkazovaném rozhodnutí (22 Cdo 5259/2015) vyložil, že vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 o. z.), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromů dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Proti přesahu větví nebo prorůstání kořenů pak má i u stromů vysázených před 1. 1. 2014 zákonný nárok vyplývající z § 1016 odst. 2 o. z. a proti hrozící újmě se může domáhat aktivního opatření postupem podle § 2903 o. z.

24. V projednávané věci se žalobce neúspěšně dvakrát domáhal proti žalovaným negatorní žalobou podle § 1013 odst. 1 o. z., aby byla žalovaným uložena povinnost v prvém případě zdržet se obtěžování žalobce nečistotami, listím a semeny ze stromů žalovaných, v druhém případě zdržet se obtěžování žalobce spadem větví ze stromů žalovaných.

25. V nyní projednávané věci se žalobce domáhá uložení povinnosti žalovaným odstranit oba zmíněné stromy. Jde o nárok podle § 2903 o.z.

26. Uvedené ustanovení upravuje tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma, a pokud tak neučiní, přičítá se v odpovídajícím rozsahu následek jemu samému. Právním následkem jeho nečinnosti je pak stav, kdy poškozenému nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho ovšem v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potenciální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 o. z. musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1412/2019, uveřejněný pod číslem 58/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], vyslovil závěr, že soud má právo uložit vlastníku, aby odstranil strom v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob, pokud je prokázáno, že dřevina vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, které by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události pádem stromu, jeho větví či působením kořenového systému a současně není jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody než strom pokácet.

28. Lze přisvědčit žalovanému, podpořenému i závěry znalců, že každý strom může teoreticky spadnout, může se z něj odlomit větev, jeho stabilita může být narušena vichřicí či bouřkou, ale právě proto je tedy nutné se vyvarovat paušálního přístupu, který by z žaloby na odstranění hrozící škody učinil nástroj eliminace veškerých stromů nacházejících se v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob. Ostatně též rozsudek Nevyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2573/2019, označuje stromy za ekologicky významnou přírodninu i v rovině občanského práva. Jeví se proto logickým a opodstatněným požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně (nikoli toliko hypoteticky) vést ke vzniku škodní události, a současně není jiné cesty k zamezení vzniku hrozící škody než strom pokácet (zcela zlikvidovat). Sama občanskoprávní úprava předjímá i jiné způsoby eliminace negativního působení stromů na okolí (možnost ořezu větví a kořenů podle § 1016 odst. 2 o. z., působí-li škodu nebo jiné obtíže převažující nad zájmem na nedotčené zachování stromu, případně ochrana před imisemi ve smyslu § 1013 o. z.); jakékoliv problematické aspekty provázející existenci dřeviny tak není nutno ztotožňovat s rizikem ve smyslu § 2903 o. z.

29. Hrozba újmy ve smyslu § 2903 o. z. musí být vykládána velmi široce, vždy však v objektivním hledisku. Újma proto hrozí v případech, existuje-li reálné nebezpečí, že škoda nebo újma by mohly vzniknout, buď bezprostředně, nebo v reálně očekávatelné budoucnosti, nebude-li provedeno konkrétní jednání, které hrozbu újmy odvrátí. Riziko tak musí být bezprostřední a reálné z hlediska objektivního chápání rozumnou osobou a pouhý neodůvodněný strach nebo obava, že v budoucnu může dojít ke vzniku újmy, nepostačuje.

30. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně zohlednil všechny podstatné okolnosti, z nichž žalobce vyvozoval existenci nebezpečí, a dospěl ke správnému závěru, že v současné době stromy nepředstavují reálné riziko vzniku újmy na majetku ani zdraví osob, pro které by bylo nezbytné je odstranit. Nevykazují takové defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události. Bylo zjištěno, že žalovaní, na jejichž pozemku se stromy nacházejí, o ně pečují a jejich stav nechávají pravidelně odborně kontrolovat. Za této situace soud I. stupně správně uzavřel, že požadavek žalobce na odstranění obou stromů není opodstatněný a žalobu jako nedůvodnou zamítl.

31. Odvolací soud z uvedených důvodů postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil včetně správných akcesorických výroků o nákladech řízení mezi účastníky a nákladech státu.

32. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšným žalovaným vznikly náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny 4 800 Kč za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalobce a účast u odvolacího jednání) podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4 a § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „AT“), k odměně náleží náhrada hotových výdajů 600 Kč podle § 13 AT, celkem náklady činí 5 400 Kč.

Poučení