15 C 57/2021 - 645

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Ivou Kaňákovou ve věci Žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A], sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozený [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B], sídlem [Adresa advokátky B]. [Jméno advokátky C], narozená [Datum narození advokátky C], bytem [Adresa advokátky C], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky D], sídlem [Adresa advokátky D], o odstranění stromů, takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaní jsou povinni odstranit jasan ztepilý a javor klen z pozemku žalovaných parcelní číslo [hodnota], zahrada, v katastrálním území [adresa], obec [adresa], na LV [hodnota] a na LV [hodnota], jimiž zasahují do vlastnického práva žalobce, se zamítá.

II. Na náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalovaným částku 62 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalovaných.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 7 částku 28 360 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 dne 26. 2. 2021 domáhal vydání rozsudku, kterým by soud rozhodl, že žalovaní jsou povinni odstranit jasan ztepilý a javor klen z pozemku žalovaných parc. č. [hodnota], zahrada, v katastrálním území [adresa], obec [adresa], na Listu vlastnictví[Anonymizováno][hodnota] a na Listu vlastnictví [hodnota], jimiž zasahují do vlastnického práva žalobce. Žalobce uvedl, že je vlastníkem budovy umístěné ve vnitrobloku domů mezi ulicemi [název] a [adresa] – č.p. [číslo popisné], postavené na pozemku parc.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, obojí v k.ú. [adresa], obec [adresa] a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ideální neoddělené pozemku parc.č. [hodnota], zahrada, k.ú. [adresa], obec [adresa] (seznam nemovitostí na LV [hodnota] a na LV [hodnota]). Na pozemku žalovaných se nacházejí vzrostlé stromy javor a jasan, které výškou přesahují výšku budovy ve vlastnictví žalobce a jejich větve zasahují nad pozemek a dům ve vlastnictví žalobce. Pozemky žalobce a žalovaných k sobě těsně přiléhají. Žalobce opakovaně vyzýval žalované ke zjednání nápravy. Dne 12. 8. 2009 si žalobce nechal opravit a natřít střechu za částku 5 232 Kč. Po prohlídce střechy objektu [adresa] bylo zjištěno, že střecha je trvale poškozována padajícími větvemi a listím ze sousedních stromů patřících k objektu [adresa], padající listí způsobuje ucpání vtoků a žlabů, přičemž trvalá vlhkost negativně působí na životnost povrchu izolační vrstvy. Stromy zasahují do vzdušného prostoru žalobce, výškou přesahují výšku budovy ve vlastnictví žalobce a jejich větve zasahují nad pozemek a dům ve vlastnictví žalobce. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu dne 18. 9. 2020, žalovaní odstranění stromů odmítli.

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že návrh uplatněný v žalobě neuznávají. Pokud žalobce argumentuje, že střecha jeho nádvorního objektu je poškozována padajícími větvemi a listím ze stromů žalovaných, padající listí způsobuje ucpání vtoků a svodů a trvalá vlhkost negativně působí na životnost povrchu izolační vrstvy střechy, pak spad listí je běžným vegetativním projevem stromů, který je žalobce s ohledem na místní poměry povinen snášet jako vlastník stavby s povinností údržby svých nemovitostí. Pokud žalobce tvrdí, že stromy žalovaných zasahují do jeho vzdušného prostoru a jejich větve přesahují nad pozemek a dům žalobce, pak žalovaní uvedli, že toto tvrzení je pravdivé, i když nad dvorní objekt žalobce zasahuje jen menší část koruny stromů žalovaných. Žalobce však nemá právo dle ustanovení § 1016 odst. 2 občanského zákoníku. Dále žalovaní uvedli, že žalobce z pohledu ustanovení § 1017 odst. 1 občanského zákoníku nemá rozumný důvod k odstranění stromů žalovaných. Dále žalovaní uvedli, že stromy žalovaných v daném prostoru rostou již 90 let, žalobce dvorní objekt budoval v roce 1998 a od [datum] je vedeno řízení stavebním úřadem [adresa] o odstranění nepovolené stavby přístavby dvorního objektu.

3. Soud I. stupně již ve věci jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 8. února 2023, č.j. [spisová značka], kterým žalobu v plném rozsahu zamítl.

4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 18. července 2023, č.j. [spisová značka], tak, že rozsudek soudu I. stupně se zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 8. 2023.

5. Soud provedl důkaz listinami, výslechy svědků a znaleckými posudky, které účastníci navrhli (§ 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Důkaz byl proveden fotodokumentací žalobce zachycující situaci ve vnitrobloku, kde stromy rostou; technickou zprávou – Geodetické zaměření umístění a rozměru stromů ze dne 21. 4. 2015, kterou zpracoval [jméno FO], Znaleckým posudkem č.[Anonymizováno][číslo] ze dne 10. 7. 2014, který zpracoval [jméno FO]; Znaleckým posudkem č. [číslo], který dne 30. 4. 2015 zpracoval [jméno FO]; zprávou společnosti [právnická osoba]. ze dne 30. 10. 2014 ve věci prohlídky střechy poškozované spadaným listím, fakturou ze dne 12. 8. 2009 vystavenou vůči společnosti [právnická osoba]., IČ: [IČO]; výzvami k odstranění stromů do 30. 9. 2020, které žalobce dne 17. 9. 2020 zaslal oběma žalovaným; kolaudačním rozhodnutím Obvodního úřadu Městské části Praha 7 č.j. [číslo jednací]. ze dne 17. 7. 1998; Oznámením Městské části Praha 7 o zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby ze dne 13. 10. 2005, č.j. [číslo jednací].; Sdělením Městské části Praha 7 ze dne 28. 1. 2013, značka [číslo jednací], jehož obsahem je, že stavba druhé nádvorní budovy na pozemku domu [adresa], nebyla ke dni 28. 1. 2013 zkolaudována a od roku 2005 je vedeno řízení o odstranění stavby; vyjádřením žalovaných ze dne 26. 1. 2021 k podání žalobce ze dne 17. 9. 2020.

6. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] byl proveden důkaz rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 1. 3. 2017, č.j. [spisová značka], rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2017, č.j. [spisová značka], rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 9. 9. 2020, č.j. [spisová značka], rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 1. 2021 č.j. [spisová značka], znaleckým posudkem zpracovaného společností [právnická osoba]. – znalecký ústav č. [číslo] - Posouzení stavu střechy dolní přístavby a vlivu sousedních domů na jejich funkci - [adresa], který byl zpracován v období únor 2016, jehož podkladem je listinný materiál zpracovaný [jméno FO], [název] – Dendrologický průzkum a posouzení stability stromů na parcele č. [hodnota] k.ú. [adresa], zpracovaný v únoru 2016; posudkem Znaleckého ústavu č. [číslo] ze dne 9. 5. 2018, který zpracovala [název] v [adresa].

7. Dále soud provedl důkaz listinami: Zápisem Obvodního úřadu v Praze 7 ze dne 8. 10. 1997 z místního šetření č.j. [číslo jednací], které se konalo dne 3. 10. 1997 na místě [adresa] ve věci stromu znečišťujícího střechu žalobce; Odpovědí [právnická osoba] ze dne 27. 1. 2011, č.j. [číslo jednací] na podnět žalobce na odstranění stromů; Vyrozuměním Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 19. 6. 2017, č.j. [spisová značka]; fakturou č. [hodnota] ze dne 14. 10. 2021 o výsledku provedeného dohledu; Českou technickou normou Ochrana před bleskem – Část 3: Hmotné škody na stavbách a ohrožení života ČSN EN 62305-3; fotografiemi poškozeného stromu; nákresy situací poškození stromu bleskem; černobílými kopiemi dvou fotografií; stížností žalobce ze dne 23. 11. 2021; stížností žalobce ze dne 10. 1. 2022; dopisem Městské části Praha 7 ze dne 12. 1. 2022 zn. [spisová značka], kterým bylo žalobci potvrzeno přijetí jeho stížnosti, ve které poukazoval na stav stromů ve vnitrobloku domu [adresa]; e-mailem ze dne 18. 2. 2022 obsahujícím závěr z prohlídky stromů ve vnitrobloku [adresa]; dopisem Městské části Praha 7 ze dne 18. 2. 2022 zn. [spisová značka], kterým bylo žalobci sděleno, že odborem životního prostředí úřadu městské části Praha 7 byla dne 17. 2. 2022 vykonána prohlídka předmětných stromů ve vnitrobloku [adresa] s výsledkem, že o stromy je pečováno s nejlepší dobrou vůlí a majitelé dělají maximum pro to, aby zabránili případným škodám na majetku. Dne 17. 2. 2022 byl od nočních hodin na území ČR silný nárazový vítr a na objektu žalobce se v době konání prohlídky nenacházely žádné ulámané větve, pouze drobné větvičky v omezeném množství.

8. Dále soud provedl důkaz 8 kopiemi fotografií, když 4 kopie fotografií jsou označeny poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], 5. 11. 2021“ a 4 kopie fotografií jsou označeny poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], větve, listí, další odpad ze stromů [Jméno žalovaného], [adresa], 20. 1. 2021“. Soud rovněž provedl důkaz 3 barevnými fotografiemi, když fotografie označená jako „1“ je opatřena poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], 9. 9. 2014“, fotografie označená jako „2“ je opatřena poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], 1. 11. 2014“ a fotografie označená jako „3“ je opatřena poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], 25. 9. 2014“. Dále soud provedl důkaz dvěma černobílými kopiemi fotografií obou stromů, které zachycují stav těchto stromů k 16. 5. 2022 a 5 barevnými fotografiemi předmětných stromů a dvora. Dále soud provedl důkaz dvěma černobílými kopiemi fotografií, které zachycují stav stromů ke dni 12. 5. 2022. Dále soud provedl důkaz 11 černobílými kopiemi fotografií, které jsou označeny poznámkou „[Jméno žalobce], [adresa], květen 2023“.

9. Dále soud provedl důkaz listinou ze dne 30. 10. 2014, jejímž obsahem je sdělení společnosti [právnická osoba]. adresované žalobci, že tato společnost prováděla v roce 2013 rekonstrukci izolační vrstvy střechy objektu [adresa]. Při prohlídce bylo zjištěno, že střecha je trvale poškozována padajícími větvemi a listím ze sousedních stromů patřících k objektu [adresa]. Padající listí způsobuje ucpání vtoků a žlabů, přičemž trvalá vlhkost negativně působí na životnost povrchu izolační vrstvy. Je v úvaze, zda by nebylo vhodné stromy pokácet a nahradit novými nebo provést jejich prořez. Stávající stav bude v dohledné době vyžadovat opět opravy izolační vrstvy.

10. Dále soud provedl důkaz listinou „Cenová nabídka – Oprava povrchu hydroizolace střešního pláště včetně opravy oloupaných míst PU pěny bytového domu [adresa], hydroizolačním systémem [právnická osoba], kterou dne 19. 5. 2023 zaslal žalobci e-mailem jednatel společnosti [právnická osoba] na základě osobní obhlídky (viz. e-mail ze dne 19. 5. 2023, 13:00 hodin). V cenové nabídce je uvedeno, že střechu bytového domu tvoří z vrchní části zateplení PU pěnou s vrchním ochranným nátěrem s osazením fotovoltaických a solárních panelů. Na spodní části objektu a u vstupu se nachází VZT zařízení osazené na upevňovacích konzolách. Hlavním problémem těchto vrstev je, že vrchní ochranný nátěr se již věkem na mnohých místech loupe a tím se postupně odhaluje zateplení PU pěnou. To mělo za následek provádění lokálních oprav, které jsou viditelné na početných místech. V rámci technologického postupu byl v cenové nabídce první krok popsán „vybroušení daných ploch povrchu zvětralé PU pěny, vyčištění střechy od hrubých nečistot, prachu a vegetativních nánosů, odvoz a likvidace odpadu, když za položku vyčištění střechy od špíny, prachu a vegetativních nánosů si zpracovatel cenové nabídky účtuje 55 Kč/m2 bez DPH, tedy celkem 19 624 Kč bez DPH z celkové ceny opravy střešního pláště bytového domu 370 267 Kč bez DPH. Žalobce se zaslaným rozpočtem souhlasil (viz. e-mail ze dne 26.5.2023 v 9:45 hodin).

11. Dále soud provedl důkaz fakturou – daňovým dokladem č. [hodnota] ze dne 18. 6. 2023, kterou vystavila společnost [právnická osoba] vůči společnosti [právnická osoba] na částku 425 807 Kč, když předmětem fakturace bylo provedení opravy střešní krytiny se stříkané PU Pěny po poškození od vegetativních nánosů, popadaných větví a listí od přilehlých stromů hydroizolačním systémem [právnická osoba] na bytovém domě [adresa] a na základě akceptované CN ze dne 18. 5. 2023 a mailové objednávky ze dne 26. 5. 2023.

12. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl že v roce 1996 začal žalobce budovat nepovolenou stavbu, v tomto období také žalobce stromy bezdůvodně ořezal. Následně si žalobce začal stěžovat, že na střechu padá listí a střechu to poškozuje. Strom nad střechu nezasahoval, protože žalobce větve ořezal. Po té, co na stromech začaly vyrážet nové letorosty, žalobce je vylamoval. Žalobce se domáhal dalšího ořezávání stromů, ale komise pro životní prostředí mu sdělila, že to není možné. Objekt žalobce je chráněn proti přímému a nepřímému výboji bez ohledu na to, co je vedle.

13. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl, že na základě požadavku žalobce mu poskytoval cca před 5 – 7 lety konzultaci, jestli stromy mohou ohrozit jeho stavbu. Na místě samém se pravděpodobně svědek nebyl podívat, od žalobce dostal obecný popis, na základě kterého mu odpověděl.

14. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl, že ho žalobce oslovil, aby mu vyčistil žlaby a spravil střechu na [adresa], poprvé pro žalobce pracoval před 8, resp. 9 lety, když přišel na místo, na nižší střeše bylo listí a větve, byl ucpaný žlab, nad svody dali košík, který zadržuje listí. Svědek dále uvedl, že listí a větví bylo na střeše tak, jako když normálně listí a větve padají každoročně ze stromu, občas tam byla i silnější větev. Na střeše se nachází tepelná vrstva, pěna, a když větev spadne svisle, může ji poškodit. Svědek také uvedl, že proto zametali i celou plochu střechy, aby se nečistoty nedostaly do žlabů. Svědek pracoval pro žalobce vícekrát, chodil na místo před zimou i po zimě, vždy vyčistil plochu a žaloby a tyto práce prováděl naposled před covidovou pandemií.

15. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl, že pro žalobce již 8 let dělá instalatérské, topenářské a drobné zámečnické práce. Cca před 8 lety ho žalobce požádal o vyčištění žlabů, svodů a gaigrů, protože byly ucpané. Kromě toho provádí občas práce na střeše, protože tam ze stromu padají větve a listí, ucpávají okapy, ze kterých nemůže odtékat voda, tím okapy trpí a reznou. Tyto práce dělá 3x až 4x do roka, práce svědek dělá se svým synem. Svědek také uvedl, že poškození na střeše objevil a nahlásil žalobci, bylo cca ve 3-4 případech.

16. Dále soud provedl důkaz výslechem svědkyně [jméno svědka], která uvedla, že 2. žalovaná je její dcerou, 1. žalovaný je jejím bývalým zetěm. Svědkyně uvedla, že stromy byly vysázeny ve 30. letech. V zimě 1997/1998 dal žalobce ořezat 40-45% koruny javoru bez ohlášení či povolení. Inspekce životního prostřední následně konstatovala, že došlo k nevratnému poškození javoru, žalobce byl předvolán k projednání, ale nedostavil se, ani se neomluvil. Šlo o strom, který byl zdráv a na vrcholu vegetačního vývoje. Za 1 až 2 roky po této události žalobce vylamoval výhony, které na stromě nově rašily. Řada komisí konstatovala, že ořez byl proveden neodborně. Nynější stav stromů je takový, že stromy jsou vitální, každoročně vyhánějí mízu a olisťují se. V únoru 2022 si byl stromy prohlédnout vedoucí odboru životního prostředí Obvodního úřadu pro Prahu 7 na základě stížnosti žalobce. Dále svědkyně popsala jištění javoru bezpečnostními vazbami. Dále svědkyně uvedla, že spad listí a větví na střechu žalobce je minimální, svědkyně nikdy neviděla, že by v důsledku tohoto spadu došlo k nějakému poškození nemovitosti žalobce.

17. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl, že stromy ve vnitrobloku jsou z jedné strany ve směru domu žalobce ořezané. Svědek rovněž uvedl, že na střechu objektu žalobce padá listí, ale nikdy nezaznamenal ulomenou živou větev nebo nějakou větší část stromu. Svědek nikdy nebyl účasten toho, že by žalobce po žalovaných požadoval nějakou náhradu škody z důvodu poškození svého objektu spadem ze stromů.

18. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno svědka], který uvedl, že je jednatelem stavební firmy [právnická osoba], která opravuje střechy a fasády a provádí prořezy stromů ve ztížených podmínkách. Tato firma provádí pro žalované údržbu střechy i prohlídky stromů. Údržbu stromů provádí 2x ročně, naposled na jaře 2022. Poslední práce na stromech prováděla firma svědka před 14 dny. Z jasanu padají drobné větvičky a listí, svědek nikdy nezaznamenal pád nějaké větší větve či větší části některého ze stromů na střechu objektu žalobce. Firma nikdy neodklízela spad ze stromů na střeše objektu žalobce. Firmu ohledně kontroly stavu stromů oslovuje paní [jméno FO] (poznámka soudu: svědkyně uvedená v bodu 19).

19. Dále soud provedl důkaz účastnickým výslechem žalobce, který uvedl, že škody mu vznikají již 30 let od doby, kdy nemovitost převzal od [právnická osoba]. Dvakrát se musela opravovat střecha, která byla prolomena od nánosů listí. Žalobce žádal tehdejšího majitele [jméno FO], aby mu náklady spojené s opravou střechy zaplatil, ale on nic neudělal. Žalobci vznikají náklady, které mu nikdo nezaplatil. Bývalý advokát [jméno FO] připravil smlouvu, ve které bylo uvedeno, jak se bude 1. žalovaný o stromy starat, ale tuto smlouvu 1. žalovaný odmítl podepsat. Kdyby stromy nebyly, byla by střecha čistá. Již 10 let jsou na stromech holubi a vrabci, kteří se slétávají na střechu a vyzobávají polyuretan, jsou tam díry, které se musí tmelit a natřít barvou. Žalobce musí provádět pravidelná čištění 6x-7x za rok.

20. Dále soud provedl důkaz místním šetřením na pozemku parc.č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], na listu vlastnictví [hodnota] a [hodnota] a fotografiemi z něj pořízenými, které tvoří přílohu protokolu o místním šetření ze dne 10. 10. 202023.

21. Dále soud provedl důkaz vyjádřením Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 11. 2023, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem je reakce na opakovaný podnět žalobce ve věci nebezpečných dřevin ve vnitrobloku, [adresa]. Magistrát hlavního města Prahy žalobci sdělil, že nemůže vstupovat na straně žalobce či žalovaného a poskytovat jedné ze stran sporu svoji podporu. Žalobce také upozornil, že kromě žaloby na odstranění stromů může podat i žalobu na náhradu škody, která byla v důsledku špatného stavu stromů na majetku žalobce v minulosti způsobena.

22. Dále soud provedl důkaz dopisem Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy ze dne 20. června 2023, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem je, že péče o dřeviny je v souladu s ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb. povinností vlastníka dřevin.

23. Dále soud provedl důkaz dopisem Ministerstva vnitra ze dne 20. 6. 2023, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem je že pokácení několika vzrostlých stromů na adrese [adresa], přísluší Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy. V současné chvíli se nejedná o mimořádnou událost, k jejímuž řešení by bylo na místě povolat jednotku požární ochrany, a proto je kácení třeba řešit v intencích zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to ve spolupráci se zástupci městské části Praha 7.

24. Dále soud provedl důkaz dopisem Generálního ředitelství Národního památkového ústavu ze dne 23. 8. 2023, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem je, že v případě chřadnoucích stromů, pokud je obava o bezpečnost osob, majetku, o kulturně historické hodnoty, Národní památkový ústav nebrání žádostem o jejich pokácení, není-li možné dosáhnout vyhovujícího řešení třeba jen prořezem větví v koruně. Národní památkový ústav je odbornou organizací, která dle § 14 odst. 6 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vydává písemná odborná vyjádření, která jsou podkladem pro úkony státní správy, v daném případě pro vydání závazného stanoviska dle § 14 odst. 2, odst. 3 a § 44a odst. 3 zákona, které v Praze vydává odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy. Toto závazné stanovisko vydávané formou rozhodnutí je podkladem pro vydání rozhodnutí ke kácení podle § 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Toto konečné rozhodnutí vydává příslušný úřad, resp. jeho orgán ochrany přírody a krajiny. Stromy je možné pokácet bez povolení, pouze na tzv. ohlášení, které se podává po provedení pokácení stromu, pokud hrozí nebezpečí osob nebo vážná škoda na majetku. Platí, že ohlášení musí dokladovat havarijní stav pokáceného stromu/stromů. V případě, kdy hrozí šíření vážných chorob či škůdců, může orgán ochrany přírody a krajiny dle § 7 odst. 2 uložit povinnost strom/stromy pokácet. Dle dosavadní praxe se jedná o zcela výjimečné řešení.

25. Dále soud provedl důkaz dopisem Ministerstva vnitra ze dne 3. 11. 2023, č.j. [číslo jednací], jehož obsahem je, že pokácení několika vzrostlých stromů na adrese [adresa], přísluší Hasičskému záchrannému sboru hl. m. Prahy. Na místě se dne 17. 2. 2022 uskutečnilo šetření ze strany odboru životního prostředí Městské části Praha 7 se závěrem, že se záležitostí zabývá soud a o stromy je ze strany žalovaných řádně pečováno. Dne 17. 8. 2023 se na místo dostavila jednotka HZS hl. m. Prahy, a to těsně po předchozí větrné smršti, která provedla prohlídku stromů a jejich okolí a dle závěrečné zprávy jsou předmětné stromy dobře zajištěny a nepředstavují akutní nebezpečí pro své okolí.

26. Dále soud provedl důkaz fakturou číslo 202401 ze dne 18. 1. 2024, kterou vystavil [jméno FO], IČO: [IČO] vůči žalovaným na částku 20 000 Kč za odborné ošetření stromů ve vnitrobloku za bytovým domem v [adresa].

27. Dále soud provedl důkaz Znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne 10. 7. 2014, který zpracoval znalec [jméno FO], Znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne 8. 10. 2014, který zpracoval znalec [jméno FO], Znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne 30. 4. 2015, který zpracoval znalec [jméno FO], Znaleckým posudkem č. [číslo], který v únoru 2016 zpracoval znalecký ústav [právnická osoba]., Znaleckým posudkem [název] univerzity v [adresa] ze dne 9. 5. 2018 a znaleckým posudkem č. [číslo] ze dne 18. 11. 2022, který zpracoval znalecký ústav [název].

28. Soud nepřipustil provedení důkazu šesti listy, z nichž první list je označený jako strana 11 obrázky 11 a 12, druhý list je označen jako strana 9 s obrázky 7 a 8, na třetím listu jsou čtyři černobílé kopie fotografií, na čtvrtém listu je uvedeno „Nepořádek ze stromu [jméno FO], [adresa], ze dne 19. 10. 2020“ a čtyři černobílé kopie fotografií, na pátém listu je datum 5. 11. 2021 a čtyři černobílé kopie fotografií a na šestém listu je uvedeno datum 5. 11. 2021 a čtyři černobílé kopie fotografií. Dále soud nepřipustil provedení důkazu výslechem svědka – [jméno svědka] a [jméno svědka] a [jméno svědka]. Dále soud nepřipustil provedení důkazu výslechem svědka [jméno svědka], výslechem svědka [jméno svědka], výslechem svědka [jméno svědka], výslechem svědka [jméno svědka], výslechem svědka [jméno svědka] a výslechem svědka [jméno svědka], kterého žalobce navrhl vyslechnout namísto [jméno FO], výslechem svědka [jméno svědka], výslechem svědka [jméno svědka] a výslechem svědka [jméno svědka], znaleckým posudkem z oboru ekonomika ve věci zhodnocení škody na nemovitosti. To vše z důvodu nadbytečnosti.

29. Dále soud neprovedl důkaz výslechem svědka [právnická osoba], který navrhl žalobce, když žalobce při jednání před soudem dne 5. 5. 2022 uvedl, že na výslechu tohoto svědka nadále netrvá.

30. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:

31. Žalobce je vlastníkem pozemku parc.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, katastrální území [adresa], obec [adresa], LV číslo [hodnota] a budovy umístěné ve vnitrobloku domů mezi ulicemi [adresa] a [adresa] – čp. [číslo popisné], postavené na pozemku parc.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, obojí v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky, každý s podílem ideální neoddělené pozemku parc.č. [hodnota], zahrada, v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsán u Katastrálního úřadu pro [adresa], katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota]. Na pozemku žalovaných se nacházejí vzrostlé stromy javor a jasan, které výškou přesahují výšku budovy ve vlastnictví žalobce a jejich větve zasahují nad pozemek a dům ve vlastnictví žalobce. Dne 12. 8. 2009 byla opravena a natřena střechu objektu žalobce za částku 5 232 Kč, což je prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 12. 8. 2009, která však není vystavena vůči žalobci, ale vůči společnosti [právnická osoba], IČ: [IČO], jejímž je žalobce jednatelem.

32. Ve věci byly provedeny důkazy několika znaleckými posudky, které byly zpracovány na základě objednávky žalobce, žalovaných, Obvodního soudu pro [adresa] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] a Obvodního soudu pro Prahu 7.

33. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] [jméno FO], ze dne 10. 7. 2014, ve věci Posouzení zdravotního stavu, provozní bezpečnosti, sadovnické hodnoty, biologické perspektivy a stanovení pěstebních zásahů dvou stromů na zahradě náležející k domu [adresa], jehož zpracování si zadali žalovaní, bylo zjištěno, že strom č. 1 – javor klen, má dobrou vitalitu, je to celkově zdravý a bezpečný strom, který své okolí neohrožuje vývratem, pádem silných větví či jejich částí. Strom nevyžadoval v době zpracování znaleckého posudku žádný pěstební zásah v koruně ani na kmenu. Strom č. 2 – jasan ztepilý, má rovněž dobrou vitalitu a je v dobré zdravotní kondici. Při jeho ohledání nebyly zjištěny žádné příznaky chřadnutí, a to jak na listech, tak na větvích i kmenu. Dřevo kmene je zdravé a pevné. Dřevina neohrožuje své okolí zlomem koruny nebo jejích podstatných částí, ani vývratem. Strom nevyžadoval v době zpracování znaleckého posudku žádný pěstební zásah v koruně ani na kmenu. Znalecký posudek je opatřen doložkou znalce podle § 127a o.s.ř. Znalec je jmenován pro základní obor zemědělství, odvětví ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie, sadovnictví a okrasné zahradnictví a dále pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se specializací okrasné dřeviny a jejich porosty.

34. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota], který dne 8. 10. 2014 zpracoval [jméno FO], ve věci posouzení, zda spad ze stromů (listí, semena, větve apod.) nacházejících se na pozemku parc.č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], může mít vliv na stav nemovitosti čp. [číslo popisné], [adresa] a v kladném případě uvést, jaká konkrétní poškození nemovitosti hrozí, jak se toto poškození projevuje, zda v případě nepříznivých povětrnostních podmínek může dojít k ohrožení nemovitosti pádem větví či celých stromů, posoudit realizovaný sklon střechy nemovitosti, posoudit kapacitu a konstrukci okapních žlabů a vertikálních svodů, posoudit, zda na zdech nádvorní budovy jsou známky smáčení, posoudit připevnění fotovoltaických panelů s posouzením vlivu na izolační vlastnosti střechy a možnosti zatékání do vnitřních prostor nemovitosti a posoudit, zda může obvyklý fyziologický spad listí javoru a jasanu poškodit pádem či svým setrváním střechu nemovitosti, jehož zpracování zadal Obvodní soud pro [adresa] ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že znalec jednoznačně vyloučil, že by spadem listí a semen mohlo dojít k poškození krytiny stavby ve vnitroblouku. Případný pád větví ze stromů by teoreticky mohl dílčím způsobem a lokálně způsobit povrchové poškození, ale podle zjištění ze dne 9. 9. 2014 a podle posledního znaleckého posudku č. [číslo] z července 2014 je takový případ vyloučen. Znalec dále uvedl, že spad listí, semen, větví ze dvou sousedních stromů, situovaných na vedlejší zahradě, lze běžnou kontrolou a údržbou odstranit zametením a případně spláchnutím povrchu krytiny vodou. Je to požadavek i stavebního zákona (§ 139). Posuzované stromy jsou prověřeny dendrologickým průzkumem, když stav je u obou hodnocen jako dobrý a zdravý, tedy jsou to bezpečné stromy, které své okolí neohrožují vývratem, pádem silných větví či jejich částí. Znalec vyloučil, že by obvyklý fyziologický spad listí javoru a jasanu mohl poškodit pádem či svým setrváním na střeše nemovitosti škodu v jejím zjištěném, technickém provedení, zejména tak, aby způsobil propustnost střechy, resp. střešní krytiny. Znalecký posudek je opatřen doložkou znalce podle § 127a o.s.ř. Znalec je jmenován pro základní obor stavebnictví, odvětví staveb dopravních, obytných, průmyslových, vodních a zemědělských a z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí.

35. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] [jméno FO] ze dne 30. 4. 2015, ve věci Omezení vlastnických práv k nemovitosti č.p. [číslo popisné], [adresa], která je ve vlastnictví pana [jméno FO], související s umístěním stromů na pozemku č.p. [číslo popisné], pana [Jméno žalované] a návrhu na odstranění vad a dalších rizik, který si nechal zpracovat žalobce, bylo zjištěno, že střešní konstrukce nemovitosti žalobce je z velmi lehkého a měkkého materiálu a mechanická odolnost tohoto materiálu je velmi nízká, a proto je zde značné riziko proražení při padání suchých větví z koruny stromů o výšce 19,05 m a 23,70 m. Spad listí způsobuje zvýšené namáhání polyuretanové střešní hydroizolace, která zůstává pod spadaným listím trvale ve vlhkém stavu, což zvyšuje degradaci polyuretanové střešní hydroizolace a jejího ochranného nátěru odolného proti UV záření. Dále dochází spadem listí a suchých větví k zanášení střešních žlabů a k ucpávání dešťových svodů včetně lapače střešních krytin tzv. „gaigru“. Přetékající dešťová voda přes střešní žlaby při ucpání dešťových svodů způsobuje vlhnutí obvodového zdiva a poškození vnitřní a vnější omítky. Znalec dále uvedl, že místním šetřením byla zjištěna vlhkost v dolní části střešního svodu nad lapačem střešních krytin u tzv. „gaigru“, kde pravděpodobně dochází k ucpávání spadaným listím a úlomky suchých větví. Zjištěná vlhkost se pak může projevit jak z vnější, tak z vnitřní strany objektu v závislosti na intenzitě a trvání deště. Přílohou č. 2 znaleckého posudku je „Posouzení ochrany proti úderu blesku objektu na adrese [adresa]“, které dne 17. 10. 2010 zpracoval revizní technik elektrických zařízení a hromosvodů [jméno FO]. Znalecký posudek je opatřen doložkou znalce podle § 127a o.s.ř. Znalec je jmenován pro obor stavebnictví, pro odvětví inženýrské stavby, stavební materiál, stavby obytné, stavby průmyslové, stavby zemědělské a stavební odvětví různá se specializací na statiku, navrhování a provádění staveb, vady a poruchy stavebních konstrukcí.

36. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba]., který byl zpracován v období únor 2016, ve věci Posouzení stavu střechy dvorní přístavby a vlivu sousedních stromů na její funkci – bytový dům [adresa], jehož zpracování zadal Obvodní soud pro Prahu 5 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že při místním šetření nebyla na střeše přístavby objektu [adresa] vizuální prohlídkou zjištěna žádná poškození. Působení stromů na stavbu je běžný jev, proti kterému by měla být stavba odolná za předpokladu běžné údržby. Za současného stavu nemůže dojít k ohrožení nemovitosti pádem větví či celých stromů. Běžnému spadu listí, semen a větví stromů by měla střecha odolat. Střechu je však nutné pravidelně udržovat a čistit odvodňovací systém. Aktuální stav stromů je dobrý. Za běžných podmínek proto stromy život osob neohrožují. Aktuálně nejsou potřeba žádá opatření. Vzhledem k tomu, že se stromy nacházejí ve vnitrobloku, jsou chráněny před působením silného větru. S ohledem na tuto skutečnost znalecký ústav nepředpokládá, že by mohlo dojít k vyvrácení stromů. Dle znaleckého ústavu jsou závěry znalce[Anonymizováno][jméno FO] správné. Znalecký ústav dále uvedl, že stopy smáčení na dvorních fasádách objektu nebyly zjištěny, ani na jiných místech budovy nebyly zjištěny stopy vlhkosti. Příčinu žalobcem uváděného zatékání na styku stropní konstrukce a obvodové stěny není možné jednoznačně určit. Příčinou mohlo být přetékání srážkové vody přes okraj žlabu (zejména při tání sněhu a přívalovém dešti), neboť čelo střechy pod okapnicí není dostatečně chráněno proti vodě. Nelze vyloučit netěsnosti kolem závitových tyčí fotovoltaických panelů či netěsnost krytiny. Vizuálně nebyly zjištěny netěsnosti kolem závitových tyčí, na kterých jsou upevněny panely, které by způsobovaly zatékání do skladby střechy a následně do interiéru objektu. Přílohou znaleckého posudku je podklad přibrané konzultantky [jméno FO] k problematice dendrologického průzkumu a posouzení stability stromů na parcele č. [hodnota] k.ú. [adresa], ze dne 15. 2. 2016. Z něj vyplývá, že zdravotnětechnický stav obou stromů je dobrý, odpovídá úrovni 2 z pětibodové stupnice. Zjištění defekty nejsou takového rozsahu, který by mohl aktuálně vést ke zvýšenému riziku vyvrácení stromů, zlomení kmene, zlomu nebo odlomení velkých větví. Posuzované stromy mají již ukončeno období intenzivního růstu a tak je růst koruny i kořenového systému značně zpomalen. Boční tlak kořenu na konstrukci je srovnatelný s tlakem okolního prostředí. Kořenový systém posuzovaných stromů roste již do délky jen velmi omezeně, pokud vůbec. Boční tlak způsobený růstem jednotlivých kořenů do šířky ani při dynamickém namáhání stromu účinkem větru v místních podmínkách nedosahuje takové úrovně, která by mohla vést k poškození podzemních konstrukcí objektu. Zdravotní stav jasanu ztepilého je celkově hodnocen jako velmi dobrý (úroveň 1 z pětibodové stupnice). Zdravotní stav javoru klen lze celkově hodnotit jako dobrý až uspokojivý (úroveň 2 až 3 z pětibodové stupnice. Snížené hodnocení oproti ideálnímu stavu je dáno výskytem hniloby středu kmene a kosterních větví. Zjištěné defekty nejsou rozsahu, který by mohl aktuálně vést ke zvýšenému riziku vyvrácení stromu, zlomení kmene, zlomu nebo odlomení velkých větví. Zdravotní stav obou stromů v době místního šetření na začátku roku 2016 nemůže ohrozit životy a zdraví osob. Závěry podrobného ohledání obou stromů jsou z velké části v souladu se závěry [jméno FO] ve znaleckém posudku č. [číslo] z července 2015, když jediná faktická odlišnost je v nalezení výletových otvorů dřevokazného hmyzu. Napadení hmyzem nemá při zjištěné intenzitě zásadní vliv na provozně technickou bezpečnost stromu. Stromy jsou provozně bezpečné. Pád stromů na nemovitost žalobce způsobený vývratem působením větru je zcela nepravděpodobný. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou podle § 127a o.s.ř. Znalecký ústav je jmenován pro obor stavebnictví s rozsahem znaleckého oprávnění pro obytné, průmyslové a zemědělské stavby, střechy, obvodové pláště, bazény a mokré provozy, stavební izolace, stavební fyzika.

37. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [název] v [adresa] ze dne 9. 5. 2018, který byl zpracován na základě zadání Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] jako revizní posudek ve věci stanovení povinnosti zdržet se zásahů do vlastnického práva na pozemku p.č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], bylo zjištěno, že předmětné stromy nejsou v takovém stavu, aby hrozilo selhání větví takových dimenzí, že by mohlo poškodit nemovitost a způsobit škodu značného rozsahu, což je jeden z požadavků při žádosti o kácení dřevin rostoucích mimo les. Stromy nemají závažný defekt, který by mohl vést k selhání dostatečně velké větve, která by mohla způsobit poškození střešní konstrukce a ochranného nátěru, neboť je tento defekt zajištěn bezpečnostní vazbou. Také hmyz a další druhy bezobratlých se na stromech nevyskytovaly v takovém množství a formě, aby svojí přítomností způsobily pád větví z předmětných stromů. V současné době nehrozí ohrožení nemovitosti. Při vizuální kontrole nebyly patrny žádné známky negativního vlivu stromů na nemovitost, které by přesahovaly běžný rozsah plynoucí z pouhé přítomnosti dřevin. Defekty stromu č. 2 (javor) jsou zajištěny vazbou, strom č. 1 (jasan) byl v nedávné době intenzivně ošetřen řezem. Také zatížení stromů větrem je omezeno ochranným působením okolních budov. Proto není riziko selhání a škody vysoké, i když jsou oba stromy poškozeny. Riziko selhání neboli provozní bezpečnosti je o obou stromů stanoveno na střední riziko. Znalecký ústav souhlasil jak se závěry [jméno FO], tak se i přiklonil k většině závěrů znalkyně [jméno FO] s ohledem na časový rozdíl ve vypracování posudků. Posudek [jméno FO] v přezkoumávané části posoudil znalecký ústav shodně jako znalec [jméno FO], tedy že posudek [jméno FO] vyznívá z pohledu stavu stromů velmi nepříznivě a hodnocení tohoto znalce je neobjektivní a zkreslené. Pokud znalecký ústav ve svém znaleckém posudku hodnotil závěry znalce České zemědělské univerzity v Praze, Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ve znaleckém posudku z oboru dendrologie z ledna 2017, které byly přílohou č. 4 znaleckého posudku č. [číslo] – Dodatek č. 2 znalce [jméno FO], pak upozornil, že tento znalec nemá ve své doložce obor Dendrologie. Vlastní hodnocení provedl tento znalecký ústav (Česká zemědělská univerzita v Praze) dle starší metodiky, používané v rámci metody oceňování dřevin rostoucích mimo les AOPK ČR, která se mírně odlišuje od jimi použité metody v určení počtu jednotlivých stupňů. Strom č. 1 (jasan) je hodnocen de facto o stupeň hůře, než je hodnocení znaleckého ústavu. S jeho označením jako provozně nebezpečným nesouhlasí, neboť je to tvrzení, které nemá podklad v reálném stavu stromu. Strom č. 2 (javor) je hodnocen naprosto odlišně. Tato odlišnost nelze vysvětlit ani časovým odstupem mezi oběma posudky. Rozhodně se nejedná o havarijní strom s akutním nebezpečím rozpadu. Takové hodnocení již není nepřesné, ale je vysloveně zavádějící. Souhlasí s výčtem detekovaných defektů, nesouhlasí však s vyhodnocením jejich stavu a rizika. Celkově znalecký ústav se závěry znaleckého posudku znalce České zemědělské univerzity v Praze nesouhlasil, považoval tento posudek za neobjektivní a nepřiměřeně přísný, jednoznačně tíhnoucí k pokácení obou stromů, což je v současné době neúměrně radikální zásah, který neodpovídá aktuálnímu stavu stromů. V některých bodech se znalec vyjadřoval zcela mimo svůj obor. Znalecký ústav dále uvedl, že úporná snaha žalované strany vyjít vstříc požadavkům žalobce vedla paradoxně ke zhoršení stavu jasanu a javor. Vzhledem ke stavu stromů je nutné konstatovat, že jejich perspektiva je zkrácená a je nutno v horizontu 10 a více let počítat s možností kácení stromů. Proto je nutná pravidelná kontrola 2x ročně, a to v olistěném i neolistěném stavu. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou podle § 127a o.s.ř. Znalecký ústav je jmenován pro obory dřevařské inženýrství, krajinné inženýrství a lesní inženýrství. V oboru lesní inženýrství se jedná o obory znalecké činnosti geologie a pedologie, botaniky, dendrologie, fytocenologie a lesnické typologie, geodézie, fotogrammetrie a dálkový průzkum Země. Technika a technologie lesnických činností, dopravnictví, ergonomie, myslivost, fytopatologie a ochrana lesů, zoologie a entomologie, šlechtění dřevin, školkařství, zakládání a pěstění lesů, dendrometrie a hospodářská úprava lesů, ekologie lesa, ochrana přírody, oborová ekonomika a politika, řízení podniků, arboristika.

38. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 18. 11. 2022, který zpracoval znalecký ústav [název] na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. srpna 2022 ve věci vyhodnocení stavu dvou stromů rostoucích na pozemku parc.č. [parcelní číslo] – druh pozemku: zahrada v k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsáno na LV [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [adresa], Katastrální pracoviště [adresa], bylo zjištěno, že znalecký ústav dospěl k závěru, že u znalecky zkoumaných stromů byly zjištěny defekty (zejména růstové – problematické kosterní větvení u javoru a habituální – deformovaný tvar koruny u jasanu) a poškození (nezahojené rány po nevhodně odstraněných větvích), které aktuálně nemají zásadní vliv na stabilitu stromu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace, jako jsou trhliny v půdě, změny v terénu nebo nepřirozený a nekompenzovaný náklon stromu, plodnice agresívních druhů dřevokazných hub, zejména kořenových parazitů, kteří by značili poškození kořenů, či negativní ovlivnění statické funkce stromu nebyly znaleckým ústavem zjištěny. Zároveň byly zjištěny defekty, které do budoucna mohou mít významný vliv na stabilitu stromů – možné poškození významné části kořenového systému, uzavřená dutina na bázi javoru. Za standardních podmínek lze míru stability, zakotvení kořenového systému a odolnosti stromu proti statickému selhání (vývrat, zlom, torzní ukroucení) ověřit diagnostickou přístrojovou metodou – tzv. tahovou zkouškou. V projednávané věci je však vzhledem ke značně omezeným prostorovým možnostem její provedení komplikované, ne-li nemožné. Vizuálně ale nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko aktuálního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou rozsáhlé otevřené dutiny s intenzívně probíhající hnilobou, trhliny či povrchové prolákliny a deprese na kmeni, praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod.. Současně nebyl prokázán výskyt dřevokazných organismů, pouze u javoru klenu byla zjištěna ložiska počátečního stadia hniloby a rozkladu dřeva v otevřených nezahojených řezných ranách po nevhodně odstraněných větvích v koruně. Doplňkovou akustickou tomografií byla zjištěna dutina na bázi kmene javoru, její zbytková stěna se v současnosti jeví jako dostatečná, do budoucna (1 x za 3 až 5 let) je však vhodné sledovat její vývoj, protože v kombinaci s přeštíhleným kmenem a ustupující vitalitou může znamenat problém z hlediska stabilit stromu. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou podle § 127a o.s.ř. Znalecký ústav je jmenován pro obory Životní prostředí včetně přírody a krajiny a Ekonomika – Dendrologie a arboristika.

39. Z vyjádření znaleckého ústavu [název] ze dne 16. 1. 2023 k písemným námitkám žalobce ke znaleckému posudku bylo zjištěno, že u stromů byla stanovena (výrazně) zhoršená stabilita stromů v důsledku dřívějších zásahů v kořenovém prostoru stromů a také růstových a habituálních defektů, to ale automaticky nezakládá jejich akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost.

40. Z výslechu zástupkyně znaleckého ústavu [název] [jméno FO] bylo zjištěno, že u předmětných stromů znalecký ústav provedl místní šetření dvakrát, a to dne 4. 10. 2022, kdy byly stromy ještě olistěny a dne 9. 11. 2022, kdy stromy byly již bez listí. Jasan je vysoký 18 metrů a javor je vysoký 15 metrů. Stromy již do výšky nerostou. Zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že v případě javoru je minimální obava z pádu větví, neboť má provedeny jak statické, tak dynamické bezpečnostní vazby, které se týkají tří hlavních kosterních větví. Je vhodné, aby vždy stromy v intervalu 3 až 5 let prohlédl arborista (odborník).

41. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnost z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

42. Podle § 1012 NOZ má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

43. Podle § 1013 NOZ se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, pyl, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

44. Podle § 1016 odst. 2 NOZ neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.

45. Podle § 1017 odst. 1 NOZ má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

46. Podle § 1042 NOZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

47. Podle § 2903 odst. 1 NOZ nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

48. Podle § 2903 odst. 2 NOZ při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

49. Výše uvedený zjištěný skutkový stav soud tedy posuzoval podle současné platné a účinné právní úpravy. Soud se zabýval tím, zda jsou naplněny podmínky pro odstranění stromů, jak žalobce v žalobě požaduje.

50. Žalobce se po žalovaných domáhá odstranění dvou stromů, a to jasanu ztepilého a javoru klenu, které rostou na pozemku ve vlastnictví žalovaných, který přiléhá k domu ve vlastnictví žalovaných na adrese [adresa]. Žalobce tvrdí, že střecha nádvorního objektu žalobce je poškozena padajícími větvemi a listím ze stromů ve vlastnictví žalovaných, padající listí způsobuje ucpání vtoků a svodů a trvalá vlhkost negativně působí na životnost povrchu izolační vrstvy střechy, a odkazuje na vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2014. Dále žalobce argumentuje tím, že stromy žalovaných zasahují do vzdušného prostoru žalobce a jejich větve přesahují nad nemovitost žalobce. Dále žalobce argumentuje znaleckým posudkem [jméno FO], že vzdálenost stromů od společné vlastnické hranice je 3,1 metru a 1,1 metru, přičemž tato vzdálenost by měla být 3 m.

51. U Obvodního soudu pro Prahu 5 probíhalo řízení sp. zn. [spisová značka] mezi týmiž účastníky, ve kterém se žalobce domáhal, aby žalovaným byla uložena povinnost zdržet se rušení žalobce na jeho nemovitostech, a to na budově čp. [číslo popisné], postavené na pozemku parc.č. [hodnota], na pozemku parc.č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], nečistotami, listím, semeny, větvemi, pocházejícími ze stromů žalovaných. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 1. března 2017, č.j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 5. září 2017, č.j. [spisová značka] byl zamítnut nárok žalobce, aby žalovaní byli povinni zdržet se obtěžování žalobce nečistotami, listím a semeny ze stromů žalovaných. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. září 2020, č.j. [spisová značka], který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. ledna 2021, č.j. [spisová značka] byl zamítnut nárok žalobce, aby žalovaní byli povinni zdržet se obtěžování žalobce spadem větví ze stromů žalovaných. Ve výše uvedených rozsudcích je uvedeno, že stromy žalovaných jsou provozně bezpečným prvkem, žalovaní se o stromy dostatečně starají, aby bylo zachováno jejich zdraví a stabilita, je společenský zájem na zachování stromů jako významného krajinného prvku ve vnitrobloku pražské zástavby, jak je to v podmínkách bytové zástavby v Praze obvyklé. Dále soudy uvedly, že lze na žalobci požadovat, aby snášel spad semen a listí ze stromů žalovaných, protože tento spad je běžným fyziologickým projevem stromů a žalobce jako vlastník je povinen zajišťovat řádnou údržbu svých nemovitostí také úklidem semen a listí a spadem semen a listí ze stromů žalovaných není žalobce rušen ve výkonu svého vlastnického práva nad míru přiměřenou místním poměrům, ani podstatně omezen v užívání své věci. Dále soudy uvedly, že spad větví ze stromu žalovaných nebyl vůbec prokázán, a konstatovaly, že stromy jsou v dobrém zdravotním stavu a pád větví, které by mohly poškodit věci žalobce, nelze předpokládat.

52. Z provedeného dokazování, zejména ze znaleckého posudku č. [číslo] znaleckého ústavu [název] v [adresa] ze dne 9. 5. 2018, bylo zjištěno, že stromy nejsou v takovém stavu, aby hrozilo selhání větví takových dimenzí, že by mohly poškodit nemovitost žalobce. Dle názoru znaleckého ústavu nehrozilo v době, kdy byl znalecký posudek zpracován, ohrožení nemovitosti žalobce. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 18. 11. 2022, který zpracoval znalecký ústav [název], rovněž vyplývá, že defekty a poškození stromů nemají aktuálně zásadní vliv na jejich stabilitu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace, jako jsou trhliny v půdě, změny v terénu nebo nepřirozený a nekompenzovaný náklon stromu, plodnice agresívních druhů dřevokazných hub, zejména kořenových parazitů, kteří by značili poškození kořenů, či negativní ovlivnění statické funkce stromu nebyly znaleckým ústavem zjištěny. Vizuálně nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko aktuálního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou rozsáhlé otevřené dutiny s intenzívně probíhající hnilobou, trhliny či povrchové prolákliny a deprese na kmeni, praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod.. Současně nebyl prokázán výskyt dřevokazných organismů, pouze u javoru klenu byla zjištěna ložiska počátečního stadia hniloby a rozkladu dřeva v otevřených nezahojených řezných ranách po nevhodně odstraněných větvích v koruně. Doplňkovou akustickou tomografií byla zjištěna dutina na bázi kmene javoru, její zbytková stěna se v současnosti jeví jako dostatečná. Poškození stromů automaticky nezakládá jejich akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost.

53. Ohledně stavu předmětných stromů bylo zpracováno několik znaleckých posudků. Znalecké posudky [jméno FO], [jméno FO] a Znaleckého ústavu [právnická osoba], konstatovaly, že dřevo kmenů předmětných stromů je bez nálezu biotického či mechanického poškození dřeva, jejich zakotvení do země je stabilní, vývrat nehrozí v nejbližší době a že se nepředpokládá ohrožení života a zdraví, v nejbližších letech nehrozí destrukce stromů při běžné údržbě, stromy jsou staré přibližně 90 let a mají životnost asi 150 let. Naproti tomu znalecký posudek [jméno FO], který si nechal vypracovat žalobce, konstatoval, že spad listí a větví způsobuje rozličná poškození, zvýšenou vlhkost, poškození povrchové vrstvy střechy. Znalecký ústav [název] ve svém znaleckém posudku uzavřel, že stromy nemají závažný defekt, který by mohl vést k selhání dostatečně velké větve, která by mohla způsobit poškození střešní konstrukce a ochranného nátěru, neboť tento defekt je zajištěn bezpečnostní vazbou. V současné době nehrozí ohrožení nemovitosti, nejsou patrny žádné známky negativního vlivu stromů na nemovitost, které by přesahovaly běžný rozsah plynoucí z pouhé přítomnosti dřevin. Zatížení stromů větrem je omezeno ochranným působením okolních budov. Znalecký ústav se vypořádal i s opačnými závěry [jméno FO], které označil za neobjektivní a zkreslené, a fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů [název] univerzity v Praze jakožto přílohy č. 4 dodatku posudku [jméno FO] nemajícího ve své znalecké doložce obor dendrologie. Rovněž ze Znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 18. 11. 2022, který zpracoval znalecký ústav [název], vyplývá, že defekty a poškození stromů nemají aktuálně zásadní vliv na jejich stabilitu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace nebyly znaleckým ústavem zjištěny. Vizuálně nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko aktuálního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod.. Poškození stromů, která byla znaleckým ústavem zjištěna, automaticky nezakládají akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost.

54. Ze znaleckých posudků [jméno FO], [jméno FO], Znaleckého ústavu [název], Znaleckého ústavu [právnická osoba] a Znaleckého ústavu [název] vyplývá, že stromy žalovaných jsou provozně bezpečným prvkem, řádné stability a bezpečnosti, neohrožují stavby žalobce ani své další okolí nebezpečím vývratů, spadem větších větví, kořenovým systémem ani jinak, a to ani do budoucnosti, bude-li o ně řádně postaráno jako dosud. Stromy byly shledány v řádném stavu, v současné době bez ohrožování majetku, životů a zdraví osob. Soud považuje tyto znalecké posudky za dobře zpracované po odborné stránce, u znaleckých posudků zadaných ať už Obvodním soudem pro Prahu 5 či Obvodním soudem pro Prahu 7 znalci a znalecké ústavy odpověděly na všechny otázky, které jim byly soudem položeny a výslech zástupkyně znaleckého ústavu [název] [jméno FO] závěry znaleckého posudku tohoto znaleckého ústavu potvrdil a ještě je podrobněji odůvodnil.

55. K námitce žalobce na spad listí a větví ze stromů v městské zástavbě soud poukazuje na odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka], ve kterém je uvedeno, že je obecně známou skutečností, že na území hlavního města Prahy v městské zástavbě činžovních domů rostou ve dvorních traktech listnaté stromy, a jsou-li v předmětném dvoře činžovních domů dva vzrostlé listnaté stromy, jde o běžný stav, s nímž je spojen i spad listí a semen jako běžný fyziologický jev rostoucích dřevin a je na žalobci, aby těmto okolnostem přizpůsobil údržbu svých nemovitostí.

56. Žalobce argumentuje vyjádřením společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2014 na podporu svého tvrzení, že střecha jeho nemovitosti je poškozována padajícími větvemi a listím ze stromů žalovaných, když padající listí způsobuje ucpání vtoků a svodů a trvalá vlhkost negativně působí na životnost povrchu izolační vrstvy střechy. Proti této listině z roku 2014 stojí listina „Cenová nabídka – Oprava povrchu hydroizolace střešního pláště včetně opravy oloupaných míst PU pěny bytového domu [adresa], hydroizolačním systémem [právnická osoba]“, kterou dne 19. 5. 2023 zaslal žalobci e-mailem jednatel společnosti [název] na základě osobní obhlídky (viz. e-mail ze dne 19. 5. 2023, 13:00 hodin). V cenové nabídce je uvedeno, že střechu bytového domu tvoří z vrchní části zateplení PU pěnou s vrchním ochranným nátěrem s osazením fotovoltaických a solárních panelů. Na spodní části objektu a u vstupu se nachází VZT zařízení osazené na upevňovacích konzolách. Hlavním problémem těchto vrstev je, že vrchní ochranný nátěr se již věkem na mnohých místech loupe a tím se postupně odhaluje zateplení PU pěnou. To mělo za následek provádění lokálních oprav, které jsou viditelné na početných místech.

57. Soud vyšel ze závěrů obsažených v listině „Cenová nabídka – Oprava povrchu hydroizolace střešního pláště včetně opravy oloupaných míst PU pěny bytového domu [adresa], hydroizolačním systémem [název]“, ze dne 19. 5. 2023, neboť zpracovatel cenové nabídky sám osobně na místě byl, střechu prohlédl a dospěl k závěru, že vrchní ochranný nátěr se na mnohých místech loupe z důvodu jeho stáří, nikoli z důvodu jeho poškození. Pokud následně ve faktuře ze dne 18. 6. 2023 společnost [právnická osoba] uvedla, že byla provedena oprava střešní krytiny ze stříkané PU pěny po poškození od vegetativních nánosů, popadaných větví a listí od přilehlých stromů, pak má soud za to, že tato poznámka ve faktuře se objevila na základě přání (požadavku) žalobce, neboť před zpracováním cenové nabídky v květnu 2023 si zástupce společnosti [právnická osoba] střechu prohlédl a dospěl k závěru, že vrchní ochranný nátěr se loupe z důvodu jeho stáří, nikoli z důvodu poškození spadem ze stromů žalovaných. Navíc vyjádření společnosti [právnická osoba] je z r. 2014, nezachycuje tedy současný stav nemovitosti ve vlastnictví žalobce.

58. K námitce žalobce, že stromy žalovaných zasahují do vzdušného prostoru žalobce a jejich větve přesahují nad pozemek a dům žalobce, soud uvádí, že tento stav tvrzený žalobcem byl v řízení prokázán a sami žalovaní toto tvrzení žalobce nerozporovali. Žalobce však v daném případě nemá právo na postup dle ustanovení § 1016 odst. 2 NOZ, když v řízení nebylo prokázáno, že přesah koruny stromů žalovaných nad nemovitost žalobce nepůsobí žalobci škodu ani jiné obtíže, neboť je žalobce s ohledem na místní poměry povinen snášet spad semen a listí ze stromů žalovaných a ke spadu větví na střechu objektu žalobce nedochází. Naopak, znalecké posudky znaleckých ústavů [právnická osoba], [název] univerzity v [adresa] a [právnická osoba] konstatují, že stromy jsou významným krajinným prvkem a je tak zájem na jejich nedotčeném zachování.

59. K námitce žalobce, že vzdálenost stromů od společné vlastnické hranice je 3,1 m a 1,1 m, když tato hranice by měla být 3 m, soud uvádí, že tento stav tvrzený žalobcem byl v řízení prokázán a sami žalovaní toto tvrzení žalobce nerozporovali. Znalecké posudky znaleckých ústavů [právnická osoba], [název] univerzity v [adresa] a [název] konstatují, že dvorní objekt žalobce není nijak omezován, tedy poškozován kořeny stromů žalovaných, protože stromy žalovaných vzhledem k ukončení svého intenzivního růstu již nezvětšují svůj kořenový systém a při ohledání nebyly ve stěnách dvorního objektu žalobce zjištěny žádné případné projevy ovlivnění stavby kořeny stromů žalovaných. Navíc je třeba dodat, že stromy žalovaných na daném místě rostou již cca 80 - 90 let, žalobce dvorní objekt budoval v roce 1998, když od 13. 10. 2005 je vedeno řízení o odstranění nepovolené stavby, což je prokázáno Oznámením Městské části [adresa] o zahájení řízení o odstranění nepovolené stavby ze dne 13. 10. 2005, značka [spisová značka]. Podmínky pro použití § 1017 odst. 1 NOZ tak nejsou dány.

60. K námitce žalobce, že v jeho případě je třeba nahlížet na jeho požadavek v intencích ustanovení § 1013 NOZ, soud uvádí, že o uplatněném nároku žalobce proti žalovaným, který žalobce opíral o aplikaci § 1013 odst. 1 NOZ, tedy o nároku zdržet se obtěžování žalobce spadem nečistot ze stromů žalovaných, bylo již pravomocně rozhodnuto Obvodním soudem pro Prahu 5 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka].

61. Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] odděluje právní úpravu dle ustanovení § 1013 odst. 1 NOZ a dle ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ. V rozhodnutí je uvedeno, že v důsledku imisí, které již trvají, se lze domáhat na základě ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ odstranění stromů, ale pouze v případě, že jde o stromy vysázené po 31. 12. 2013. V projednávané věci však předmětné stromy byly vysázeny před 1. 1. 2014. Na základě ustanovení § 1013 odst. 1 NOZ se žalobce nemůže domáhat odstranění stromů, ale pouze toho, aby se žalovaní zdrželi imisí ze stromů v jejich vlastnictví. O tom však již Obvodní soud pro Prahu 5 pravomocně rozhodl.

62. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka], je úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 NOZ možné ve vztahu k požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po 1. 1. 2014. Stav, založený výsadbou stromů na vlastním pozemku v době, kdy úprava sousedských práv v zákoně č. 40/1964 Sb., neumožňovala domáhat se jejich odstranění, založil princip ochrany důvěry, který neobstojí v konfrontaci s důsledky nepravé zpětné retroaktivity.

63. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. [spisová značka], se lze v případě, že vlastníku pozemku je odepřena ochrana dle ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ, protože škodící stromy byly vysázeny před 1. 1. 2014, domáhat ochrany podle ustanovení § 2903 odst. 1 NOZ, který stanoví, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvracení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvracení hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 NOZ musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně, postačí, je-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Nejvyšší soud České republiky v předmětném rozsudku uvedl, že každý strom může teoreticky spadnout, může se odlomit větev, jeho stabilita může být narušena vichřicí nebo bouřkou, a ej tedy nutné se vyvarovat paušálnímu přístupu, který by z žaloby na odstranění hrozící škody učinil nástroj eliminace veškerých stromů v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob.

64. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. [spisová značka], jsou stromy ekologicky významnou přírodninou i v rovině občanského práva. Nejvyšší soud České republiky uvedl, že se logickým a opodstatněným jeví požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně (nikoliv hypoteticky) vést ke vzniku škody a současně není jiné cesty k zamezení vzniku hrozící škody než strom pokácet.

65. K námitce žalobce ohledně špatného zdravotního stromů, které mohou ohrožovat životy a zdraví osob a poškozují nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a proto je třeba je odstranit, soud uvádí, že tento názor žalobce nesdílí.

66. Ve znaleckém posudku [jméno FO] z července 2015 je uvedeno, že zdravotní stav javoru klenu je podle aktuálního ohledání dobrý, stejně jeho vitalita. V koruně nejsou žádné signály prosychání, délkové přírůstky odpovídají věku a stanovišti. Důležitá pro pevnost, nosnost a zdraví stromu jsou obvodová pletiva, která jsou dostatečně silná a zdravá. Dřevo stromu je stabilní a jeho vývrat nehrozí. Proti negativním účinkům větru je strom chráněn okolní zástavbou. U stromu 2 jasanu ztepilého nehrozí u větví nebezpečí jejich pádu i za situace, kdy by prosychaly. Riziko vývratu ani zlomu větví či částí nebo i celé koruny u žádného z posuzovaných stromů nehrozí. Ve znaleckém posudku [název] univerzity v [adresa] je uvedeno, že předmětné stromy nejsou v takovém stavu, aby hrozilo selhání větví takových dimenzí, že by mohly poškodit nemovitost a způsobit škodu značného rozsahu, což je jeden z požadavků při žádosti o kácení dřevin mimo les. Stromy nemají závažný defekt, který by mohl vést k selhání dostatečně velké větve, která by mohla způsobit poškození střešní konstrukce a ochranného nátěru, nebo je tento defekt zajištěn bezpečnostní vazbou. Riziko selhání je u stromu č. 1 sníženo malým zatížením větrem. Strom je krytý ze všech stran vysokou výstavbou. Také provedený ořez stromu má za následek zmenšení zařízení. Na základě vizuálního hodnocení lze riziko škody způsobené pádem stromu označit za střední. Takové riziko je akceptovatelné a jeho management pomocí vhodných pěstebních zásahů je možný. Riziko selhání neboli provozní bezpečnost stromu je v případě stromu č. 2 opět stanovena na střední riziko. Reinstalací vazeb bude strom dostatečně zajištěn. V tomto znaleckém posudku je uvedeno, že [název] univerzity v [adresa] souhlasí se závěry znalce [jméno FO], podle kterého detekované defekty (vady) v rozsahu, v jakém se na stromech vyskytují, neospravedlňují pokácení stromů z důvodu ohrožení zdraví a života obyvatel a movitého a nemovitého majetku. Dále je ve znaleckém posudku uvedeno, že [název] univerzity v [adresa] zcela nesouhlasí se závěry znalce [název] univerzity v Praze ve znaleckém posudku z oboru dendrologie z ledna 2017 jako příloha č. 4 znaleckého posudku č. [číslo] [jméno FO]. Vyjádření je naprosto neobjektivní a jednostranné. Žádné poškození majetku žalobce nebylo prokázáno, jak se lze ze spisu přesvědčit. Konstatovat za těchto okolností, že stromy poškození mohou působit a zřejmě působí, je zcela spekulativní výrok, který nemá oporu. Pokácení stromů je v současné době neúměrně radikální zásah, který neodpovídá aktuálnímu stavu stromů. Ze Znaleckého posudku ze dne 18. 11. 2022 zpracovaného [právnická osoba] vyplývá, že u znalecky zkoumaných stromů byly zjištěny defekty (zejména růstové – problematické kosterní větvení u javoru a habituální – deformovaný tvar koruny u jasanu) a poškození (nezahojené rány po nevhodně odstraněných větvích), které aktuálně nemají vliv na stabilitu stromu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace, jako jsou trhliny v půdě, změny v terénu nebo nepřirozený a nekompenzovaný náklon stromu, plodnice agresívních druhů dřevokazných hub, zejména kořenových parazitů, kteří by značili poškození kořenů, či negativní ovlivnění statické funkce stromu nebyly znaleckým ústavem zjištěny. Zároveň byly zjištěny defekty, které do budoucna mohou mít významný vliv na stabilitu stromu – možné poškození významné části kořenového systému, uzavřená dutina na bázi javoru. Za standardních podmínek lze míru stability, zakotvení kořenového systému a odolnosti stromu proti statickému selhání (vývrat, zlom, torzní ukroucení) ověřit diagnostickou přístrojovou metodou – tzv. tahovou zkouškou. V tomto konkrétním případě je ale vzhledem ke značně omezeným prostorovým možnostem její provedení komplikované, ne-li nemožné. Vizuálně ale nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko akutního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou rozsáhlé otevřené dutiny s intenzívně probíhající hnilobou, trhliny či povrchové prolákliny a deprese na kmeni, praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod. Současně nebyl prokázán výskyt dřevokazných organismů, pouze u javoru klenu byla zjištěna ložiska počátečního stadia hniloby a rozkladu dřeva v otevřených nezahojených řezných ranách po nevhodně odstraněných větví v koruně. Doplňkovou akustickou tomografií byla zjištěna dutina na bázi kmene javoru, její zbytková stěna se v současnosti jeví jako dostatečná, do budoucna (1x za 3 až 5 let) je však vhodné sledovat její vývoj, protože v kombinaci s přeštíhleným kmenem a ustupující vitalitou může znamenat problém z hlediska stability stromu. Z vyjádření znaleckého ústavu ze dne 16. 1. 2023 k písemným námitkám žalobce ke znaleckému posudku vyplývá, že skutečnost, že u stromů byla stanovena (výrazně) zhoršená stabilita stromů v důsledku dřívějších zásahů v kořenovém prostoru stromů a také růstových a habituálních defektů, automaticky nezakládá jejich akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost. Výslech zástupkyně znaleckého ústavu [jméno FO] přinesl zpřesnění a podrobnější vysvětlení některých údajů uvedených ve znaleckém posudku a potvrdil závěry znaleckého posudku. V řízení bylo znaleckými posudky prokázáno, že žalovaní zajišťují řádnou péči o stromy, tuto skutečnost potvrdili ve svědeckých výpovědích i svědkové [jméno svědka] a [jméno svědka].

67. Soud nesouhlasí se závěry znaleckého posudku [jméno FO], vychází přitom ze znaleckého posudku [název] univerzity v [adresa], ve kterém je uvedeno, že tento znalecký ústav zcela nesouhlasí se závěry znalce [název] univerzity v Praze ve znaleckém posudku z oboru dendrologie z ledna 2017 jako příloha č. 4 znaleckého posudku č. [číslo] [jméno FO]. Žádné poškození majetku žalobce stromy žalovaných, jak znalecký posudek [jméno FO] tvrdí, nebylo v řízení prokázáno, proto tvrzení uvedené ve znaleckém posudku, že stromy poškození mohou působit a zřejmě působí, je spekulativním závěrem, který nemá oporu v realitě na místě samém.

68. Soud neuvěřil svědeckým výpovědím svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří uvedli, že čistí okapy a žlaby nádvorního objektu žalobce a na střeše nádvorního objektu žalobce několikrát zjistili větve, pravděpodobně spadané ze stromů žalovaných, které v několika případech mechanismem svého spadu poškodily střechu objektu žalobce. Svědek [jméno FO] popisoval stav v letech 2014 až 2019, svědek [jméno FO] popisoval stav od roku 2014 do současnosti. V tomto období řešil Obvodní soud pro Prahu 5 věc účastníků o zdržení se obtěžování žalobce spadem listí, semen a větví pod sp. zn. [spisová značka]. Jak soud I. stupně tak soud odvolací dospěly v tomto řízení k závěru, že žalobce není obtěžován spadem listí a semen ze stromů žalovaných nad míru přiměřenou místním poměrům a ke spadu větví ze stromů žalovaných na střechu nádvorního objektu žalobce vůbec nedochází.

69. Výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO] jsou v přímém rozporu se závěry znaleckých posudků znalce [jméno FO], znaleckého ústavu [název] v [adresa] a znaleckého ústavu [název] (viz. bod 68).

70. K fotografiím, kterými žalobce chtěl prokázat spad listí ze stromu žalovaných na střechu objektu žalobce, soud uvádí, že tyto fotografie dokumentují stav na podzim, tedy v době, kdy přirozeně ke spadu listí ze stromů dochází. Ani jedna z fotografií nedokumentuje spad větví, větve mající rozměry, které by hrozily poškodit střechu objektu žalobce, se na těchto fotografiích nenacházejí.

71. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaní o stromy řádně pečují. Tato skutečnost vyplývá z vyjádření České inspekce životního prostředí ze dne 27. 1. 2011, č.j. [číslo jednací], ve kterém je uvedeno, že o dřeviny je pečováno v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny s tím, že další hlubší řez nedoporučuje, neboť by se mohlo jednat o poškození dřevin a úplné pokácení stromů nepovolila, dále z vyjádření [jméno FO], pracovnice Úřadu městské části [adresa], ze dne 18. 2. 2022, která v něm mimo jiné uvedla, že závěr prohlídky ze dne 17. 2. 2022 je takový, že o oba předmětné stromy je pečováno s nejlepší dobrou vůlí a žalovaní dělají vše pro to, aby zabránili případným škodám na majetku. Dále [jméno FO] uvedla, že přes silný nárazový vítr, který byl dne 17. 2. 2022 od nočních hodin, se na střeše nádvorního objektu žalobce nenacházely žádné ulámané větve, pouze drobné větvičky v omezeném množství. Stejná informace byla žalobci sdělena i v odpovědi ze dne 18. 2. 2022, značka [spisová značka], na jeho stížnost ze dne 10. 1. 2022, že spadané listí a ulámané větve ničí majetek žalobce. Stejně tak i [právnická osoba], ve své odpovědi ze dne 3. 11. 2023, č.j. [číslo jednací] na žádost žalobce o pokácení vzrostlých stromů, uvedlo, že dne 17. 8. 2023 se na místo dostavila jednotka HZS hl. m. Prahy, a to těsně po předchozí větrné smršti. Tato jednotka provedla prohlídku stromů a jejich okolí a dle závěrečné zprávy jsou předmětné stromy dobře zajištěny a nepředstavují aktuální nebezpečí pro své okolí. Řádná péče žalovaných o stromy je doložena i fakturami za údržbu a ošetření stromů; jedná se o fakturu ze dne 20. 9. 2018, kterou vystavila společnost [právnická osoba]. na Bytový dům [adresa] za instalaci 3 ks bezpečnostních dynamických vazeb Gleistein Gemini S 7/28 mm v horní polovině koruny a 3 ks podkladnicových vazeb v dolní polovině koruny vzrostlého javoru klenu rostoucího na zahradě bytového domu v [adresa] na pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], fakturu ze dne 14. 10. 2021, kterou vystavila společnost [právnická osoba] vůči žalovaným za prohlídku stromů ve dvoře domu [adresa] a fakturu ze dne 18. 1. 2024, kterou vystavil [jméno FO], IČO: [IČO] vůči žalovaným za odborné ošetření předmětných stromů.

72. Svědci [jméno FO] a [jméno FO], kteří uklízeli střechu objektu žalobce sice ve svých výpovědích uvedli, že zjistili porušení střechy od větví, které nahlásili, ale svědek [jméno FO] naposledy čistil plochu a žlaby na střeše žalobce před pandemií covid 19 (poznámka soudu: tedy v roce 2019) a svědek [jméno FO] na otázku, zda někdy došlo k poškození střechy na objektu žalobce uvedl, že není pokrývač, ale je topenář a instalatér a poškození (propíchnutí a prasknutí) nahlásil žalobci. Bližší podrobnosti, o jaké poškození se jednalo a o poškození jaké části nádvorního objektu žalobce šlo, svědek neuvedl. Proti výpovědí těchto svědků stojí výpovědi svědků [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], kteří ve svých výpovědích uvedli, že na objekt žalobce nepadají větve, které by mohly žalobci způsobit škodu, jedná se pouze o spad listí, semen a drobných větviček. [jméno FO] a [jméno FO] bydlí na adrese [adresa], v domě ve vlastnictví žalovaných, okna jejich bytů mají výhled na střechu nádvorního objektu žalobce. Proto tito svědci mohli objektivně popsat situaci týkající se spadu ze stromů na střechu nádvorního objektu žalobce. Svědek [jméno FO] je jednatelem společnosti [právnická osoba], která opravuje střechy, fasády a provádí prořezy stromů ve ztížených podmínkách. Společnost [právnická osoba] provádí pravidelnou údržbu stromů žalovaných a to na jaře a na podzim každého roku. Soud má za to, že společnost, ve které je svědek [jméno FO] jednatelem, nemá zájem stranit některému z účastníků řízení, jedná se o odbornou profesionální firmu zabývající se mimo údržbou stromů a tyto práce v rámci svého podnikání provádí za účelem dosažení zisku u svých zákazníků, se kterými uzavře smlouvu. Tato společnost není s žalovanými či s žalobcem žádným způsobem personálně propojena. Proto soud považuje výpověď svědka [jméno FO] za objektivní a pravdivou.

73. K účastnickému výslechu žalobce soud uvádí, že v době, kdy žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitosti, stromy žalovaných na místě již rostly a žalobci tedy muselo být zřejmé, že z těchto stromů bude docházet ke spadu listí a semen. Pokud žalobce tvrdil, že v důsledku spadu listí mohlo dojít k prolomení střechy nádvorního objektu, pak soud uvádí, že spadané listí má minimální hmotnost, která nemůže být důvodem prolomení střechy. Rovněž z fotografií pořízených dne 12. 5. 2022 vyplývá, že na střeše nádvorního objektu žalobce se nenachází žádný spad ze stromů žalovaných, tedy ani listí ani větve. Pokud žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že v důsledku spadu listí, které se udržuje v okapech a rourách, nedochází k odtoku vody, která pak teče po římse do místnosti a v důsledku spadu listí dochází ke smáčení stěn objektu žalobce, pak soud uvádí, že ve znaleckém posudku [jméno FO] ze dne 8. 10. 2014 je konstatováno, že žalobcem nebylo prokázáno poškození s tím, že vlhkost ve zdivu a na omítce není. Ve znaleckém posudku je uvedeno, že stav zjištěný na místě znalcem nemá poznatky smáčení na fasádě nádvorní budovy. I ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] je uvedeno, že stopy smáčení na dvorních fasádách objektu nebyly zjištěny. V tomto znaleckém posudku je také uvedeno, že žlaby nádvorního objektu žalobce jsou nevhodně konstruovány, když u žlabů severní a západní střechy je na vnější stranu žlabů osazen plechový nástavec, který brání přepadu vody přes hranu žlabu a znalecký ústav doporučil tento plechový kryt demontovat. Dále znalecký ústav uvedl, že žlab na jižní straně části střechy má zadní stranu osazenou níže, než je jeho přední hrana a při vydatnějších deštích tak hrozí přetékání vody přes vnitřní hranu žlabu a nadměrné smáčení stěnové konstrukce.

74. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. 6. 2021 lze odstranění stromů dosáhnout pouze za přesných podmínek. Soud může uložit vlastníku, aby odstranil strom v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob (§ 2903 odst. 2 NOZ), je-li prokázáno, že dřevina vykazuje takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně vést ke vzniku škodní události pádem stromu, jeho větví či působením kořenového systému, a současně není jiné přiměřené řešení k odvrácení vzniku hrozící škody než strom pokácet. Nejvyšší soud České republiky v tomto rozsudku uvedl, že ustanovení § 2903 NOZ upravuje tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma, a pokud tak neučiní, přičítá se v odpovídajícím rozsahu následek jemu samému. Právním následkem jeho nečinnosti je pak stav, kdy poškozenému nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho ovšem v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potencionální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 NOZ musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Dále je v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky uvedeno, že rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019 sp. zn. [spisová značka] označuje stromy za ekologicky významnou přírodninu i v rovině občanského práva. Jeví se proto logickým a opodstatněným požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně (nikoliv toliko hypoteticky) vést ke vzniku škodní události a současně není jiné cesty k zamezení vzniku hrozící škody než strom pokácet (zcela zlikvidovat). Sama občanskoprávní úprava předjímá i jiné způsoby eliminace negativního působení stromů na okolí (viz možnost ořezu větví a kořenů podle § 1016 odst. 2 NOZ, působí-li škodu nebo jiné obtíže převažující nad zájmem na nedotčené zachování stromu, případně ochrana před imisemi ve smyslu § 1013 NOZ); jakékoliv problematické aspekty provázející existenci dřeviny tak není nutno ztotožňovat s rizikem ve smyslu § 2903 NOZ.

75. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 9. 2023 žalobě na odstranění stromů opírající se o § 1017 odst. 1 NOZ lze vyhovět, jen jsou-li splněny obě podmínky tam uvedené, tedy stromy jsou vysázeny v těsné blízkosti společné hranice a žalobce má pro jejich odstranění rozumný důvod. „Těsnou blízkost „vymezuje zákon tak, že „platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost do společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“, pokud ovšem neplyne z místních zvyklostí něco jiného. Zákon nestanoví, z jakých konkrétních hledisek má soud vycházet při posouzení, zda jsou v daném případě dány rozumné důvody pro odstranění stromů. Soud může v rámci komplexního hodnocení věci přihlédnout kupř. k možností imisí a jejich závažnosti, k významu stromů pro účastníky a životní prostředí a vzít do úvahy možný vývoj imisí v důsledku růstu stromů; lze však přihlédnout i k jiným skutečnostem. Vymezení „rozumného důvodu“ tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená. Není důvod vykládat pojem „místní zvyklosti“ v § 1017 odst. 1 NOZ jinak než pojem „místní poměry“ v § 1013 odst. 1 NOZ. „Místními zvyklostmi“ (§ 1017 odst. 1 NOZ) jsou tak zvyklosti jak místní (které jsou v daném místě), tak i druhové (zvyklosti v podobných lokalitách, tj. například zda jde o město nebo vesnici, s přihlédnutím k obvyklému způsobu užívání podobných pozemků). Posouzení této otázky je na úvaze soudu rozhodujícího v nalézacím řízení, kterou by dovolací soud mohl zpochybnit, jen pokud by byla zjevně nepřiměřená (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Přichází-li do úvahy jiné řešení bránící nepříznivým důsledkům stromu, vysazeného v těsné blízkosti společné hranice, na sousední pozemek než jeho skácení, je mu třeba – dovolují-li to individuální okolnosti věci – dát přednost.

76. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku (bod 75) dále uvedl, že žalobě opírající se o § 1017 odst. 1 NOZ lze vyhovět, jen jsou-li splněny obě podmínky tam uvedené, tedy stromy jsou vysázeny v těsné blízkosti společné hranice a žalobce má pro jejich odstranění rozumný důvod. Nemá-li žalobce „rozumný důvod“ žádat odstranění stromů, je otázka, zda jsou stromy vysázeny v těsné blízkosti společné hranice pozemků (ve smyslu § 1017 odst. 1 NOZ věty druhé), nevýznamná; stejně tak v případě, že stromy nejsou vysázeny v těsné blízkosti společné hranice, nemůže žalobce požadovat odstranění stromů podle uvedeného ustanovení, ani když k tomu má „rozumný důvod“.

77. Důvody, pro které žalobce požaduje odstranění stromů, nebyly naplněny.

78. První důvodem je těsná blízkost stromů u objektu žalobce, kde vlastnická hranice je menší než 3 metry.

79. Podle § 3028 odst. 1,2 NOZ tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

80. Podle § 1017 NOZ má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m (odstavec 1). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle jiného právního předpisu (odstavec 2).

81. Rozhodným pro posouzení věci je výklad přechodných ustanovení (§ 3028 odst. 1,2 NOZ) ve spojení s úpravou obsaženou v § 1017 odst. 1 NOZ z pohledu její použitelnosti na právní poměry vytvořené a ustálené před účinností NOZ.

82. Ustanovení § 1017 NOZ spadá do oblasti tzv. sousedských práv.

83. V řešené věci se na pozemku žalovaných v blízkosti hranice pozemku žalovaných a pozemku žalobce nacházejí 2 vzrostlé stromy, které se zde nacházely již před 1. 1. 2014. Šlo tedy o skutečnost, která vznikla ještě před 1. 1. 2014, tedy v době, kdy platila právní úprava, která obdobu ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ neobsahovala, tedy žalovaní nemohli počítat s tím, že vznikne v případě, že stromy rostou v určité vzdálenosti od hranice, resp. že stromy dosahují určité výšky, nárok žalobce na jejich odstranění, opírající se o ustanovení o sousedském právu.

84. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 27. 6. 2017 nároky spojené s úpravou obsaženou v zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) se omezovaly na možnost domáhat se ochrany prostřednictvím imisní sousedské žaloby mající základ v § 127 odst. 1 obč. zák., kterou nebylo možno se domáhat aktivního chování ze strany žalovaných, tedy nebylo možno domáhat se uložení aktivní povinnosti k odstranění zdroje rušení nebo obtěžování, ale petit žaloby ze sousedského práva musel být formulován negativně. Ochrana podle § 127 odst. 1 obč. zák. nesměřovala k tomu, aby byla žalovaným uložena povinnost provést konkrétní opatření (k tomu srovnej například stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 29. 12. 1984, sp. zn. [spisová značka] uveřejněné pod č. [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.) nebo stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 6. 1987 sp. zn. [spisová značka] uveřejněné pod č. [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozh. obč.). Aktivního jednání bylo možno se domáhat toliko v rámci předcházení hrozícím škodám v režimu § 417 odst. 2 obč. zák. a to i ve vztahu k požadavku na uložení odstranění stromu (opětovně stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 23. 6. 1987, sp. zn. [spisová značka]). Judikatura současně zdůrazňovala, že pokud se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému provést určitá opatření (nikoliv zdržet se určitého rušení) s poukazem na hrozící vážnou škodu, jednalo se o žalobu podle § 417 odst. 2 obč. zák., a nikoliv o vlastnickou žalobu podle § 126 obč. zák. (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. [spisová značka] uveřejněný pod č. [číslo] v Souboru).

85. Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku (bod 84) dále uvedl, že vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmito stromy, se může bránit cestou negatorní žaloby (§ 1013 odst. 1 NOZ), v případě jejíhož úspěchu může v konečném důsledku odstranění stromů dosáhnout, byť ne přímým žalobním požadavkem na jeho odstranění. Proti přesahu větví nebo prorůstání kořenů pak má i u stromů vysázených před 1. 1. 2014 zákonný nárok vyplývající z § 1016 odst. 2 NOZ (k tomu srovnej Melzer, F. – Tégl, P: Občanský zákoník. Velký komentář. Praha: Leges, 2014, sv. III., str. 1166) a proti hrozící újmě se může domáhat aktivního opatření postupem podle § 2903 NOZ. Úpravu obsaženou v § 1017 odst. 1 NOZ je možné ve vztahu k požadavku na odstranění stromů aplikovat až na stromy vysázené po 1. 1. 2014. Vzniklý stav založený výsadbou stromů na vlastním pozemku v době, kdy úprava sousedských práv v obč. zák. neumožňovala domáhat se jejich odstranění, tedy do 1. 1. 2014, založil princip ochrany důvěry, jenž obstojí v konfrontaci s důsledky nepravé zpětné retroaktivity tím spíše, že úprava obsažená v NOZ neznamená v žádném směru nižší standard ochrany pro vlastníka domáhajícího se ochrany oproti prostředkům ochrany v obč. zák. Závěry dovozené Nejvyšším soudem pak odpovídají i názorům prezentovaným v tuzemské odborné literatuře, jež se přiklání k závěru o nemožnosti aplikace § 1017 odst. 1 NOZ na stromy vysazené před 1. 1. 2014. Odborná literatura poukazuje na to, že „vzhledem k zásadě, že ani občanskoprávní předpisy nepůsobí zpětně“, nelze se domáhat odstranění stromu vysazeného před účinností zákona č. 89/2012 Sb. s tím, že i v tomto případě se lze domáhat, aby se „vlastník stromu“ zdržel rušení souseda nad míru přiměřenou poměrům (stíněním), jestliže podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku se závěrem, že bude-li žaloba úspěšná, pak žalovanému „mnohdy nezbude než strom odstranit“ (k tomu srovnej Spáčil, J.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976 – 1474). Praha: C. H. Beck, 1. vydání, 2013, str. 170). Zásadní nemožnost faktické aplikace NOZ na stromy vysazené před účinností NOZ zastává i další část odborné literatury, která však předpokládá, že výjimečně i v těchto případech bude možné rozhodnout o odstranění stromu, například v případě, kdy se soused bude moci domáhat odstranění stromu za situace, že v bezprostřední blízkosti hranice roste strom již tak poškozený, že hrozí jeho vyvrácení nebo zlomení a pád na sousední pozemek (k tomu srovnej Eliáš, K. Stromy a občanský zákoník, Právník, 2015, č. 11, str. 893). K tomu je však třeba uvést, že obsahově prakticky totožný nárok je upraven v § 2903 NOZ, pročež ani tento poukaz neodůvodňuje aplikaci § 1017 odst. 1 NOZ na stromy osázené před 1. 1. 2014. Nejvyšší soud České republiky tedy uzavřel, že ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ nelze aplikovat na stromy, které byly vysázeny před nabytím účinnosti NOZ.

86. Jak vyplývá z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ nelze použít na stromy, které byly vysázeny či vzrostly před 1. 1. 2014, v takovém případě se vlastnická hranice neuplatní. V řízení bylo znaleckými posudky i výpovědí svědkyně [jméno FO] prokázáno, že stáří stromů je cca 80 - 90 let. Požaduje-li tedy žalobce v žalobě odstranění, tedy skácení stromů, není možné takovému návrhu vyhovět, jelikož se jedná o stromy vysázené před 1. 1. 2014 (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v Hradci králové ze dne 29. 6. 2021, č.j. [spisová značka]).

87. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 9. 2023, z obecné zkušenosti je známo, že stromy, které přesahují výšku 3 metry a které jsou vysázeny ve vzdálenosti menší než 3 metry (anebo i v této vzdálenosti) od sousedního pozemku, mohou v budoucnu negativně působit na sousední pozemek jak podrosty a převisy, tak i stíněním. Přesto zákon umožňuje i takové stromy vysázet, plyne-li to z místních zvyklostí anebo jde-li o rozhradu; žaloba na jejich odstranění bude zamítnuta i tehdy, nemá-li žalobce pro odstranění „rozumný důvod“. Pro odstranění stromů tedy nestačí, že rostou v těsné blízkosti společné hranice. Významné pro úvahu o rozumném důvodu odstranění stromů tedy mohou být jen vážnější důsledky pro sousední pozemek, tedy imise relevantní i podle § 1013 odst. 1 NOZ, zejména pokud jim nelze zabránit jinak. Je totiž třeba vzít do úvahy, že stromy jsou součástí přírody, která je chráněna i v Listině základních práv a svobod (viz. čl. 11 odst. 3 a čl. 35 odst. 1). Lze-li nežádoucím důsledkům výsadby na sousední pozemek zabránit jinak než odstraněním (uřezáním) stromů, je tomu zpravidla třeba dát přednost. Přichází-li do úvahy jiné řešení bránící nepříznivým důsledkům stromu, vysazeného v těsné blízkosti společné hranice, na sousední pozemek než jeho skácení, je mu třeba – dovolují-li to individuální okolnosti věci – dát přednost.

88. Druhým důvodem, pro který žalobce požaduje odstranění stromů, je spad listí, semen a větví ze stromů žalovaných, který žalobci, dle jeho tvrzení, působí škodu a tato skutečnost zakládá „rozumný důvod“ pro odstranění stromů. Rozumným důvodem je nepochybně výška stromů, kvůli které lze očekávat vyšší imise způsobené spadem listí a semen na střechu nemovitosti ve vlastnictví žalobce či prorůstání kořenů na sousední pozemek.

89. Soud sám provedl místní šetření na adrese [adresa], a to dne 10. 10. 2023, tedy v době, kdy stromy byly ještě olistěné a nebyly ve vegetačním klidu. Výsledek šetření zaznamenal v protokolu o místním šetření ze dne 10. 10. 2023, který je doplněn fotodokumentací pořízenou na místě místního šetření (č.l. 523 – 551), z něhož plyne, že na pozemku žalovaných v sousedství nemovitosti ve vlastnictví žalobce se nacházejí 2 vzrostlé stromy, které jsou olistěny. Na střeše nemovitosti ve vlastnictví žalobce, a to na straně, která je nejblíže ke stromům, se nachází v menší míře spad ze stromů, jako jsou suché listy, semena, drobné větvičky. Nebyl zaznamenán spad větší či velké větve. Suché listy se nacházejí i v okapovém žlabu na střeše nemovitosti žalobce. Z pořízené fotodokumentace také vyplývá, že stromy jsou ošetřovány. Z provedené fotodokumentace je patrný také rozsah korun stromů i množství spadu.

90. Ze znaleckého posudku č. [číslo] znaleckého ústavu [právnická osoba]., který byl zpracován v období únor 2016, který byl zadán Obvodním soudem pro Prahu 5, vyplývá, že při místním šetření nebyla na střeše přístavby objektu [adresa] vizuální prohlídkou zjištěna žádná poškození. Působení stromů na stavbu je běžný jev, proti kterému by měla být stavba odolná za předpokladu běžné údržby. Za současného stavu nemůže dojít k ohrožení nemovitosti pádem větví či celých stromů. Běžnému spadu listí, semen a větví stromů by měla střecha odolat. Střechu je však nutné pravidelně udržovat a čistit odvodňovací systém. Aktuální stav stromů je dobrý. Za běžných podmínek proto stromy život osob neohrožují. Aktuálně nejsou potřeba žádá opatření. Vzhledem k tomu, že se stromy nacházejí ve vnitrobloku, jsou chráněny před působením silného větru. S ohledem na tuto skutečnost znalecký ústav nepředpokládá, že by mohlo dojít k vyvrácení stromů. Dle znaleckého ústavu jsou závěry znalce [jméno FO] správné. Znalecký ústav dále uvedl, že stopy smáčení na dvorních fasádách objektu nebyly zjištěny, ani na jiných místech budovy nebyly zjištěny stopy vlhkosti. Příčinu žalobcem uváděného zatékání na styku stropní konstrukce a obvodové stěny není možné jednoznačně určit. Příčinou mohlo být přetékání srážkové vody přes okraj žlabu (zejména při tání sněhu a přívalovém dešti), neboť čelo střechy pod okapnicí není dostatečně chráněno proti vodě. Nelze vyloučit netěsnosti kolem závitových tyčí fotovoltaických panelů či netěsnost krytiny. Vizuálně nebyly zjištěny netěsnosti kolem závitových tyčí, na kterých jsou upevněny panely, které by způsobovaly zatékání do skladby střechy a následně do interiéru objektu.

91. Ze Znaleckého posudku č. [číslo] ze dne 18. 11. 2022, který zpracoval znalecký ústav [právnická osoba] soud zjistil, že znalecký ústav dospěl k závěru, že u znalecky zkoumaných stromů byly zjištěny defekty (zejména růstové – problematické kosterní větvení u javoru a habituální – deformovaný tvar koruny u jasanu) a poškození (nezahojené rány po nevhodně odstraněných větvích), které aktuálně nemají zásadní vliv na stabilitu stromu. Žádné viditelné symptomy hrozící akutní destabilizace, jako jsou trhliny v půdě, změny v terénu nebo nepřirozený a nekompenzovaný náklon stromu, plodnice agresívních druhů dřevokazných hub, zejména kořenových parazitů, kteří by značili poškození kořenů, či negativní ovlivnění statické funkce stromu nebyly znaleckým ústavem zjištěny. Zároveň byly zjištěny defekty, které do budoucna mohou mít významný vliv na stabilitu stromů – možné poškození významné části kořenového systému, uzavřená dutina na bázi javoru. Za standardních podmínek lze míru stability, zakotvení kořenového systému a odolnosti stromu proti statickému selhání (vývrat, zlom, torzní ukroucení) ověřit diagnostickou přístrojovou metodou – tzv. tahovou zkouškou. V projednávané věci je však vzhledem ke značně omezeným prostorovým možnostem její provedení komplikované, ne-li nemožné. Vizuálně ale nebyly zjištěny žádné symptomy, které by naznačovaly riziko aktuálního statického selhání stromů nebo jejich bezprostřední havarijní stav, jako jsou rozsáhlé otevřené dutiny s intenzívně probíhající hnilobou, trhliny či povrchové prolákliny a deprese na kmeni, praskající tlakové vidlice v nosném rozvětvení kosterních větví a struktuře koruny, nalomené kosterní větve, odlomené části korun, nepřirozený a nekompenzovaný náklon kmene, nepříznivá geometrie kmene apod.. Současně nebyl prokázán výskyt dřevokazných organismů, pouze u javoru klenu byla zjištěna ložiska počátečního stadia hniloby a rozkladu dřeva v otevřených nezahojených řezných ranách po nevhodně odstraněných větvích v koruně. Doplňkovou akustickou tomografií byla zjištěna dutina na bázi kmene javoru, její zbytková stěna se v současnosti jeví jako dostatečná, do budoucna (1 x za 3 až 5 let) je však vhodné sledovat její vývoj, protože v kombinaci s přeštíhleným kmenem a ustupující vitalitou může znamenat problém z hlediska stabilit stromu.

92. Z vyjádření znaleckého ústavu [právnická osoba] ze dne 16. 1. 2023 k písemným námitkám žalobce ke znaleckému posudku soud zjistil, že u stromů byla stanovena (výrazně) zhoršená stabilita stromů v důsledku dřívějších zásahů v kořenovém prostoru stromů a také růstových a habituálních defektů, to ale automaticky nezakládá jejich akutní rizikovost z hlediska statického selhání a jejich provozní nebezpečnost.

93. Soud dospěl k závěru, že spad listí a semen je přirozeným vegetativním projevem stromů, žalobci tím nevzniká škoda a žalobce tímto není ohrožen nad míru přiměřenou místním poměrům. V řízení nebylo prokázáno, že by spad listí a semen způsobil žalobci škodu. Také v řízení nebylo prokázáno, že pádem větví ze stromů žalovaných na střechu žalobce byla žalobci způsobena škoda.

94. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že stromy žalovaných jsou provozně bezpečným prvkem, řádné stability a bezpečnosti, neohrožují stavby žalobce ani své další okolí nebezpečím vývratu, spadem větších větví, kořenovým systémem ani jinak, a to ani do budoucnosti v horizontu minimálně 10 let, bude-li o ně řádně postaráno jako dosud. Stromy byly shledány v řádném stavu a v ucházejícím zdravotním stavu, v současné době bez ohrožování majetku, životů a zdraví osob. Žalobci se nepodařilo v řízení prokázat, že by spad větví byl příčinou poškozování nemovitosti žalobce a že by tak byl ohrožen výkon jeho práv v takové míře, že by z něho žalobci vznikala či v budoucnu mohla vzniknout nezanedbatelná újma. V řízení nebylo prokázáno, že by stromy ve vlastnictví žalovaných vykazovaly takové defekty či vlastnosti, které by ospravedlňovaly nárok žalobce na odstranění stromů. Proti odstranění stromů svědčí i objektivní význam zeleně.

95. Nelze zaručit, že žalovaní budou i do budoucna provádět údržbu stromů tak, aby nedocházelo ke spadu velkých větví na střechu žalobce, což by mohlo nemovitost žalobce poškodit. Nicméně v případě, že by se v důsledku změny zdravotního stavu stromů v budoucnu, případně i v souvislosti se zanedbáním potřebné údržby zásadně změnily poměry, tedy nastal by v podstatných rysech jiný skutkový stav, než ze kterého soud vycházel, mohl by se žalobce opět domáhat odstranění stromů, když skutkový základ žaloby by se při zachování žalobního návrhu změnil. Tato skutečnost by měla žalované motivovat k realizaci potřebných opatření.

96. Spad z obou stromů neobtěžuje žalobce ve výkonu jeho vlastnického práva nad míru přiměřenou poměrům (a to poměrům místním i druhovým). Ze stromu javoru je oproti jiným listnatým stromům podobného vzrůstu spad mnohem větší, když kromě květů a listů má i nažky. Strom javor navíc dorůstá do velkých rozměrů a až topolovitých tvarů, což ovšem soud nepovažuje za tzv. druhové poměry. Ty totiž dle judikatury neznamenají spad z určitého druhu stromu, ale znamenají druh pozemku, na který spad padá. Žalovaní o předmětné stromy pečují, nechávají je pravidelně ošetřovat odbornou firmou, a to naposledy dne 18. 1. 2024. Není sporné, že koruny stromů přesahují za hranici pozemku žalobce a že listí, nažky ze stromů a drobné větvičky na střechu nemovitosti žalobce padají během kalendářního roku o různé intenzitě v závislosti na ročním období a povětrnostních podmínkách, přičemž ke spadu dochází po celé vegetační období (období, kdy trvají příznivé podmínky pro růst a vývoj rostlin, v mírném pásmu se jedná o období od března do listopadu). Pokud jsou spadem ze stromů zaneseny okapy, výpustě, či se tento spad uchytává na střeše nemovitosti, aniž by způsoboval její poškození, pak tento stav nelze řešit tím nejtvrdším opatřením, tedy odstraněním stromů, neboť zdravotní stav stromů není takový, že by ohrožoval životy či zdraví lidí či jejich majetek, což vyplývá jak ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba]., či [právnická osoba], ale jinou formou, například žalobou na zdržení se výkonu vlastnického práva imisemi, případně dohodou účastníků, že se žalovaní budou podílet na odklízení spadu ze stromů na nemovitost žalobce ať už přímým odklízením či určitým podílem na nákladech, které s tím žalobci vznikají. Soud dospěl k závěru, že imise v daném případu nejsou extrémní a vlastnické právo žalobce není spadem ze sousedních stromů významně narušováno.

97. Je třeba rovněž uvést, že stromy v místě byly vysázeny dlouho před tím, než se žalobce rozhodl postavit na pozemku stavbu, a proto by bývalo vhodné stavbu směřovat do jiné části pozemku, než kde žalobce předpokládal nadměrný spad ze stromů, a to jak kvůli eliminaci případných sporů s žalovanými, tak i proto, aby na úklid střechy nemovitosti včetně okapových rour a žlabů na odtok dešťové vody nemusel vynakládat tolik úsilí.

98. Je-li žalobou je uplatněn návrh na uložení opatření před hrozící škodou, přičemž tvrzené riziko má hrozit v průběhu soudního řízení po 1. 1. 2014, nejedná se o vztah náhrady škody, který by podle § 3079 odst. 1 NOZ měl být posuzován podle dosavadních předpisů, tedy podle obč. zák. Ustanovení § 1017 odst. 1 NOZ nelze přiznávat zpětné účinky v situaci, kdy byly předmětné stromy vysazeny před účinností NOZ. Vyloučení aplikace § 1017 odst. 1 NOZ na stromy vysázené před 1. 1. 2014 ovšem neznamená, že by se žalobce vůbec nemohl domáhat jejich pokácení; prakticky totožný návrh dříve vyjádřený v § 417 obč. zák. je nyní vyjádřen v § 2903 NOZ.

99. Podle zvláštního prevenčního ustanovení § 2903 odst. 1 NOZ platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odstranění způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. V závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu vzniku újmy přičiněním samotného poškozeného, dává mu § 2903 odst. 2 NOZ možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potencionální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 NOZ musí být podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka] ze dne 23. října 2019 prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik vážné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení. Dosavadní judikatura Nejvyššího soudu České republiky k § 417 odst. 2 obč. zák. je přitom dle jeho názoru přiměřeně použitelná i v režimu § 2903 odst. 2 NOZ.

100. V daném případě nejsou splněny ani podmínky pro uložení opatření ve smyslu § 2903 NOZ k odvrácení hrozící škody, neboť jak vyplývá ze znaleckých posudků, stromy jsou v dobrém stavu, je na nich prováděna pravidelná odborná údržba, jsou stabilní vůči nepřízni počasí, jako například silnému větru a proto škoda tím, že se nacházejí v blízkosti stavby žalobce od nich škoda, kterou by bylo třeba odvracet, nehrozí.

101. Domáhá-li se žalobce, aby žalovaným byla uložena povinnost provést určité opatření – odstranění stromů - s ohledem na hrozící závažnou škodu podle § 2903 NOZ, musí prokázat, že mu hrozí vážná škoda, a totiž ohrožení akutní a skutečně hrozící. Pro úspěch žaloby je tedy nutné zjištění, že dům žalobce, jeho zdraví a zdraví a životy dalších lidí jsou vážně ohroženy a dané ohrožení je v příčinné souvislosti s existencí předmětných stromů. Znalecké posudky však stanovily, že zdravotní stav stromů je dobrý, stromy jsou řádně ošetřovány, jsou stabilní a pád stromů vyloučily.

102. Podle § 2903 odst. 1 NOZ nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

103. Podle § 2903 odst. 2 NOZ při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

104. Citovaná ustanovení (bod 102 a 103) upravuji tzv. zakročovací povinnost (současně též oprávnění) osoby, jíž hrozí vznik újmy. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2021, č.j. [spisová značka], je na ohroženém, aby přiměřeným způsobem čelil událostem, z nichž mu může vzniknout újma, a pokud tak neučiní, přičítá se v odpovídajícím rozsahu následek jemu samému. Právním následkem jeho nečinnosti je pak stav, kdy poškozenému nevzniká nárok na náhradu újmy vůči škůdci. Vedle toho ovšem v závažnějších případech, kdy nepostačuje nebo není možné odstranit hrozbu přičiněním samotného poškozeného, dává mu zákon možnost preventivní ochrany cestou soudního rozhodnutí, jímž může být naopak potenciální škůdce nucen ke splnění aktivní povinnosti předejít vzniku hrozící újmy. Pro aplikaci § 2903 odst. 2 NOZ musí být prokázáno, že v době rozhodování soudu existuje vážné ohrožení majetku žalobce nebo jiných hodnot, přičemž není podmínkou, aby vznik škody hrozil bezprostředně; postačí, jde-li zatím jen o ohrožení, avšak natolik závažné, že je tu důvodná obava vzniku škody v budoucnu. Současně však musí být doloženo, že žalobcem navrhované opatření bude vhodné a přiměřené k naplnění preventivního účelu tohoto ustanovení (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen Sbírka). Dosavadní judikatura dovolacího soudu k § 417 odst. 2 obč. zák. je pak přiměřeně použitelná i v režimu § 2903 odst. 2 NOZ.

105. Jak uvedl Nejvyšší soud České republiky ve svém rozsudku (bod 104), každý strom může teoreticky spadnout, může se z něj odlomit větev, jeho stabilita může být narušena vichřicí či bouřkou a je tedy nutné se vyvarovat paušálního přístupu, který by z žaloby na odstranění hrozící škody učinil nástroj eliminace veškerých stromů nacházejících se v zástavbě a v dosahu majetku jiných osob. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. [spisová značka] označuje stromy za ekologicky významnou přírodninu i v rovině občanského práva. Jeví se proto logickým a opodstatněným požadavek, aby posuzovaná dřevina již v době rozhodování soudu vykazovala takové konkrétní defekty či vlastnosti, jež by svou povahou mohly reálně (nikoli toliko hypoteticky) vést ke vzniku škodní události, a současně není jiné cesty k zamezení vzniku hrozící škody než strom pokácet (zcela zlikvidovat). Sama občanskoprávní úprava předjímá i jiné způsoby eliminace negativního působení stromu na okolí (viz. možnost ořezu větví a kořenů podle § 1016 odst. 2 NOZ, působí-li škodu nebo jiné obtíže převažující nad zájmem na nedotčené zachování stromu, případně ochrana před imisemi ve smyslu § 1013 NOZ); jakékoliv problematické aspekty provádějící existenci dřeviny tak není nutno ztotožňovat s rizikem ve smyslu § 2903 NOZ.

106. K námitce žalobce, že nemovitost v jeho vlastnictví je ohrožena při případném úderu blesku do předmětných stromů, soud uvádí, že tuto námitku neshledává důvodnou. Žalobce vycházel z materiálu [jméno FO] „Posouzení ochrany proti úderu blesku objektu na adrese [adresa]“, na kterého se obrátil e-mailem.

107. Jak [jméno FO] uvedl ve své svědecké výpovědi ze dne 7. 1. 2022, na místě samém se podívat nebyl, vycházel z obecného popisu žalobce a na základě tohoto popisu žalobci odpověděl. Svědek popisoval některé případy, kdy byl strom v České republice zasažen bleskem v důsledku čehož zemřeli lidé. Jednalo se však o zcela jiné situace, kdy se lidé za bouřky pohybovali ve volném prostoru (krajině), nikoli o situaci, která je obdobná u stromů, které jsou předmětem projednávané věci. Navíc [jméno FO], jak sám uvedl, pravděpodobně na místě samém nebyl, vycházel z teoretických podkladů, které mu poskytl žalobce, tudíž s konkrétními poměry na místě samém se neseznámil. Soud se přiklonil ke stanovisku České inspekce životního prostředí ze dne 27. 1. 2011, č.j. [číslo jednací], neboť Česká inspekce životního prostředí se předmětnými stromy na základě podnětů žalobce již několikrát zabývala, a vydala k nim vyjádření dne 4. 1. 2005, 11. 1. 2005 a 20. 9. 2005. Podle České inspekce životního prostředí se jedná o zdravé, vzrostlé asi 80 let staré stromy, ve stadiu dokončeného vývoje, které nemají závažná poškození a jeví se jako perspektivní. Z hlediska péče o ně bylo doporučeno pouze provést jejich údržbu, spočívající v realizaci odborného zdravotního a bezpečnostního řezu, při kterém by měly být odstraněny pouze suché a poškozené větve. Česká inspekce životního prostředí také uvedla, že se ještě nesetkala s požadavkem na redukci dřevin pro ohrožení budov atmosférickým výbojem a považuje materiál předložený žalobcem „Posouzení ochrany proti úderu blesku objektu na adrese [adresa]“ (který zpracoval [jméno FO] dne 17. 10. 2010) za ryze účelový pro případné skácení stromů. Pokud by byl bleskosvodný systém, tak jak je v materiálu předloženém žalobcem popsán, realizován, mohlo by dojít k poškození stromů, za které je dle § 87 odst. 3 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, možno uložit finanční sankci, popřípadě stanovit nápravná opatření za ekologickou újmu. Česká inspekce životního prostředí rovněž uvedla, že možnost úderu blesku do dřevin není závažným důvodem pro kácení.

108. Soud rovněž neshledal důvodnou námitku žalobce, že v důsledku spadu listí, které zanáší okapy a roury, nedochází k odtoku vody, která pak teče po římse do místností a v důsledku spadu listí dochází ke smáčení stěn nádvorního objektu ve vlastnictví žalobce. Tato tvrzení žalobce nebyla v řízení prokázána. Ve Znaleckém posudku zpracovaném znalcem [jméno FO] dne 8. 10. 2014 je uvedeno, že žalobcem nebylo prokázáno poškození s tím, že vlhkost ve zdivu a na omítce není. Znalec dále uvedl, že stav zjištěný na místě nemá poznatky smáčení na fasádě nádvorní budovy. Obdobně ve Znaleckém posudku, který byl zpracován znaleckým ústavem [právnická osoba] v únoru 2016, je uvedeno, že stopy smáčení na dvorních fasádách objektu nebyly zjištěny a dále znalecký ústav uvedl, že žlaby nádvorního objektu žalobce jsou nevhodně konstruovány, když u žlabů severní a západní střechy je na vnější stranu žlabů osazen plechový nástavec, který brání přepadu vody přes hranu žlabu a znalecký ústav doporučil tento plechový nástavec demontovat. Dále znalecký ústav uvedl, že žlab na jižní straně části střechy má zadní stranu osazenou níže, než je jeho přední hrana, a při vydatnějších deštích tak hrozí přetékání vody přes vnitřní hranu žlabu a nadměrné smáčení stěnové konstrukce.

109. Zpráva společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 10. 2014 (č.l. 317) sice uvádí, že listí padající ze stromů žalovaných může poškozovat střechu objektu žalobce vlhkostí a právní zástupkyně žalobce při jednání před soudem dne 21. 7. 2022 uvedla, že tato situace trvá dosud, ale jak uvedli svědci [jméno FO] a [jméno FO] ve svých výpovědích, střecha nádvorního objektu žalobce nemá zcela hladký povrch, jsou na ní prohlubně a při deštích se v nich drží vlhkost a voda bez ohledu na spadané listí, které tam je či nikoliv.

110. Pokud žalobce argumentuje fakturou společnosti [právnická osoba] ze dne 18. 6. 2023 na částku 425 807,05 Kč za provedení opravy střešní krytiny se stříkané PU pěny po poškození od vegetativních nánosů, popadaných větví a listí od přilehlých stromů hydroizolačním systémem GacoRoof na bytovém domě [adresa], pak se dle Předávacího protokolu ze dne [datum] jedná o střechu bytového domu o ploše 356,80 m2. Při jednání před soudem dne 19. 1. 2024 žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně uvedl, že celková částka uvedená na faktuře se týkala opravy celé střechy, ale spad ze stromů zasahoval plochu střechy v rozsahu cca plochy střechy. To ostatně uvedli i žalovaní prostřednictvím své právní zástupkyně. V Cenové nabídce (č.l. 572), která byla zpracována společností [právnická osoba] po té, co si její jednatel střechu prohlédl, tedy byl na místě samém a viděl skutečný stav střechy, je uvedeno, že důvodem opravy je loupající se vrchní vrstva a odlupování je způsobeno jejím stářím. Nikde není uvedeno, že by škoda vznikala působením stromů žalovaných. Pokud žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně argumentoval tím, že v položce N4 rozpočtu společnosti [právnická osoba] je uvedeno vyčištění střechy od špíny, prachu a vegetativních nánosů, pak soud uvádí, že tento úkon musel být proveden, aby střecha nádvorního objektu žalobce vůbec mohla být opravena hydroizolačním systémem. Nikde však není uvedeno, že se jedná o vegetativní nánosy, které by způsobily poškození střechy nádvorního objektu žalobce. Soud tak došel k závěru, že v Cenové nabídce byl zachycen objektivní stav a skutečný důvod opravy střechy nádvorního objektu žalobce a ve faktuře se údaj o opravě střechy po jejím poškození od vegetativních nánosů, popadaných větví a listí od předmětných stromů objevil na přání žalobce za účelem zvýšení možnosti úspěchu v projednávané věci. Je třeba také v této souvislosti uvést, že při místním šetřením dne 10. 10. 2023 byly na střeše nádvorního objektu žalobce zjištěny prohlubně, ve kterých se držela voda a tento stav tedy neodpovídá uváděné opravě této střechy na přelomu května a června 2023, neboť je vysoce nepravděpodobné, že by po opravě celé střechy hydroizolačním systémem se po 5 měsících objevily na střeše prohlubně, ve kterých se drží voda a vlhkost. Soud předpokládá, že by takový stav žalobce nenechal bez povšimnutí a u společnosti, která opravu střechy prováděla, by toto reklamoval.

111. Soud zvažoval kolizi zájmu žalobce na odstranění stromů rostoucích poblíž hranice pozemků, tedy zvažoval míru obtíží nebo nebezpečí, které žalobci hrozí a míru zájmu na nedotčeném zachování stromů s ohledem na jejich dendrologický význam, vzhled, stáří, začlenění do krajinného rázu, jejich zdravotní stav apod. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že zdravotní stav stromů je dobrý, stromy jsou řádně a pravidelně ošetřovány odbornými firmami, jsou stabilní a nehrozí jejich vyvrácení nebo zlomení a to i zlomení velkých větví a pád na nemovitost ve vlastnictví žalobce. Stanoviska odborných orgánů, konkrétně Národního památkového ústavu (dopis ze dne 23. 8. 2023), či Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dopis ze dne 1. 11. 2023) nepodporují názor žalobce, že je nutno předmětné stromy pokácet.

112. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem a důvodům tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a rozhodl tak, jak je uvedeno pod bodem I. výroku rozsudku.

113. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když ve věci úspěšným žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 62 100 Kč. Tato částka se sestává z odměny za právní zastoupení žalovaných advokátem dle § 7 bodu 4, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 55 200 Kč za 23 úkonů právní služby po 2 400 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 12. 4. 2021, účast na jednání před soudem dne 20. 10. 2021, účast na jednání před soudem dne 22. 11. 2021, účast na jednání před soudem dne 7. 1. 2022 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 11.57 hodin, účast na jednání před soudem dne 4. 3. 2022, účast na jednání před soudem dne 5. 5. 2022 – 2 úkony, když jednání trvalo od 8.30 hodin do 10.40 hodin, vyjádření ze dne 16. 5. 2022 k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 3. 6. 2022 – 2 úkony, když jednání trvalo od 9.00 hodin do 111:58 hodin, účast na jednání před soudem dne 21. 7. 2022, účast na jednání před soudem dne 25. 1. 2023 – 2 úkony, když jednání trvalo od 13.00 hodin do 15.02 hodin, účast na jednání před soudem dne 8. 2. 2023, účast na jednání před soudem dne 15. 9. 2023, účast na místním šetření dne 10. 10. 2023, účast na jednání před soudem dne 7. 12. 2023, účast na jednání před soudem dne 19. 1. 2024, vyjádření ze dne 7. 2. 2024 – sdělení otázek, které mají být položeny znalci, vyjádření ze dne 4. 3. 2024 učiněné k výzvě soudu, účast na jednání před soudem dne 25. 3. 2024 ) a z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 6 900 Kč za 23 úkonů právní služby po 300 Kč. Právní zástupkyně žalovaných není plátcem DPH.

114. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

115. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. srpna 2022, č.j. [spisová značka], bylo svědkovi [jméno FO] přiznáno svědečné ve výši 4 805 Kč. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 31. ledna 2023, č.j. [spisová značka], byla znaleckému ústavu [název] přiznána odměna za zpracování znaleckého posudku a za účast zástupce znaleckého ústavu při jednání před soudem dne 25. 1. 2023 celkem ve výši 23 555 Kč.

116. Státu tak v souvislosti s tímto řízení vznikly náklady v celkové výši 28 360 Kč, které v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. soud uložil zaplatit ve věci neúspěšnému žalobci.

117. Soud neshledal důvod v případě žalobce použít ustanovení § 150 o.s.ř., neboť v řízení nebyly shledány důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovaným. Žalobce použití ustanovení § 150 o.s.ř. odůvodňoval tím, že je starobním důchodcem, pobírá průměrný starobní důchod, svého nároku se domáhá již mnoho let a sám první žalovaný projevil vůli stromy odstranit. Tyto důvody dle názoru soudu nejsou důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovaným. I když žalobce nedoložil ani neuvedl, jaká je výše jeho starobního důchodu, má soud za to, že dostatečnými finančními prostředky pro náhradu nákladů řízení žalovaným disponuje. Žalobce je jediným jednatelem a společníkem společnosti [právnická osoba], IČO: [IČO], a na jméno žalobce pod IČO: [IČO] byla vystavena faktura (č.l. 575) na částku 425 807 Kč za opravu střešní krytiny, která byla uhrazena. Žalobce tedy není osobou, která by byla ohrožena tak vážným finančním nedostatkem, aby nebyla schopna bez hrozící újmy co se týká uspokojování jejích běžných základních potřeb zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení. Pokud se týká tvrzení žalobce, že první žalovaný projevil sám vůli stromy odstranit, pak soud s tímto tvrzením žalobce nesouhlasí. To, že první žalovaný ve svém podání adresovaném soudu dne 21. 3. 2022 (č.l. 301) uvedl, že pokud mu bude pravomocným rozhodnutím soudu přikázáno stromy odstranit, pak stromy odstraní, neznamená, že by sám 1. žalovaný chtěl stromy (bez rozhodnutí soudu, které by mu tuto povinnost stanovilo) chtěl stromy ze své vlastní vůle dobrovolně odstranit.

118. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty první před středníkem, když pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek neshledal zákonné důvody.

119. Vzhledem k tomu, že žalovaní byli v řízení zastoupeni advokátem, uložil soud žalobci v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaných.

Poučení