14 Co 220/2025 - 168

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovité věci k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. března 2025, č. j. 31 C 412/2023-132, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení před soudem I. stupně 114 768,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta B], advokáta.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení 28 919 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta B], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na určení, že žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [číslo], zahrada, v katastrálním území [adresa], v obci [název], zapsané na LV číslo [číslo], vedeném [správní orgán], Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [adresa] [výrok I], a dále rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 180 108,50 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci rozsudku [výrok II].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce proti žalovanému domáhal určení vlastnického práva k pozemku parc. č. [číslo], v katastrálním území [adresa], obec [adresa] [dále také jen „předmětný pozemek“]. Dle žalobních tvrzení žalobce coby prodávající a žalovaný coby kupující uzavřeli dne 18. 11. 2019 kupní smlouvu, přičemž předmětem koupě byl předmětný pozemek. Žalobce od kupní smlouvy dne 11. 9. 2023 odstoupil pro prodlení žalovaného se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem, sjednané v kupní smlouvě, což představuje podstatné porušení smluvní povinnosti. Vlastnické právo tak svědčí žalobci. Naléhavý právní zájem je dán, neboť bez určení vlastnického práva žalobce soudní cestou nelze dosáhnout změny v katastru nemovitostí. Žalovaný totiž odmítá jakoukoliv součinnost.

3. Žalovaný nesporoval, že na základě kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2019 předmětný pozemek od žalobce koupil. Povinnosti sjednané v kupní smlouvě však neporušil, žalobce tudíž odstoupil od kupní smlouvy neoprávněně. Žádný termín pro realizaci výstavby opěrné zdi nebyl sjednán a žalobce jej k tomu ani nevyzval. Žalovaný po zakoupení předmětného pozemku sháněl dokumenty potřebné pro stavební povolení, stavebnímu úřadu podal žádost až dne 5. 3. 2021 z důvodu zpracování projektové dokumentace a zajištění stanovisek, která jsou podkladem pro vydání stavebního povolení. Společné stavební povolení bylo vydáno dne 21. 12. 2022. Žalobce vytvářel překážky pro realizaci výstavby opěrné zdi, neboť opakovaně podával ve stavebním řízení námitky, ač se v kupní smlouvě zavázal poskytnout žalovanému při realizaci výstavby opěrné zdi veškerou potřebnou součinnost. I pokud by žalovaný snad porušil smluvní povinnost realizovat výstavbu opěrné zdi, nemá takové porušení charakter podstatného porušení kupní smlouvy, žalobce nemá legitimní zájem na realizaci opěrné zdi. Žalobce nadto k odstoupení od kupní smlouvy nepřistoupil bez zbytečného odkladu poté, co se o porušení povinnosti dozvěděl. Konečně namítal, že se žalobcovo právo odstoupit od kupní smlouvy promlčelo uplynutím obecné tříleté promlčecí lhůty, a to v květnu 2023. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby.

4. Soud I. stupně učinil na podkladě provedeného dokazování tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci uzavřeli dne 18. 11. 2019 kupní smlouvu, kterou žalobce převedl na žalovaného vlastnictví k pozemku parc. č. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], za sjednanou kupní cenu 800 000 Kč. Kupní cenu žalovaný uhradil. Možnost odstoupení od kupní smlouvy byla sjednána pro případ nezaplacení kupní ceny nebo pro případ vady předmětu převodu. Strany dále v čl. V. kupní smlouvy sjednaly tzv. „zvláštní ujednání“, dle kterých strana kupující je povinna zajistit: a) že předmět převodu bude sloužit jako přístupová cesta k pozemkům parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]/ v katastrálním území [místo], dále bude sloužit k přivedení inženýrských sítí, k otáčení a parkování vozidel v garážích či garážovém stání a skladování stavebního materiálu ve skladu, dílně či přístřešku že předmět převodu bude využíván pouze za tímto účelem nejméně 10 let od uzavření smlouvy, strana prodávající se zavázala poskytnout straně kupující součinnost k vybudování uvedených staveb, b) výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem a předmětným pozemkem v souladu s předchozím odsouhlasením jejího provedení stranou prodávající, který si nejpozději 1 týden před započetím stavby od prodávající strany zajistí, c) výstavbu opěrné zdi dle písm. b) tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva strany prodávající k sousednímu pozemku po dobu delší než 6 měsíců, a to zejména vstupem na sousední pozemek při provádění stavebních prací, strana kupující se zavazuje s maximální ohleduplností provést veškeré práce, které vyžadují vstup na sousední pozemek co nejdříve od uzavření této smlouvy a zajištění pravomocného stavebního povolení s tím, že strana prodávající vysloveně souhlasí, že některé práce může kupující provést i před nabytím právní moci příslušného stavebního povolení na opěrnou zeď komunikaci a související oplocení, Strana prodávající se zavázala poskytnout straně kupující veškerou potřebnou součinnost pro získání souhlasu stavebního úřadu či dle potřeby stavebního povolení na opěrnou zeď, komunikaci, plot a podobně a umožnit jí nerušenou výstavbu opěrné zdi. Pro případ porušení jakékoliv takto sjednané povinnosti si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 150 000 Kč za každé jednotlivé porušení. Dále bylo dohodnuto, že kupní smlouvu je možné měnit pouze písemnou formou.

5. Žalovaný vlastní svažitý svah v katastrálním území [adresa], neměl k němu však přístupovou cestu, proto se s žalobcem dohodl na prodeji předmětného pozemku, chtěl vybudovat nájezd a získat přístup k inženýrským sítím. Ještě před uzavřením kupní smlouvy zadal zpracovat projektovou dokumentaci k vybudování sjezdu na pozemek v jeho vlastnictví přes předmětný pozemek. Vybudování opěrné zdi v co nejkratším termínu bylo v zájmu žalobce a jeho rodiny, resp. komfortu jejich bydlení, neboť bydleli v domě na sousedním pozemku.

6. Dle výpisu z katastru nemovitostí je vlastníkem předmětného pozemku na základě předmětné kupní smlouvy žalovaný.

7. Dne 27. 1. 2021 provedl stavební úřad kontrolní prohlídku terénních úprav předmětného pozemku a vyzval žalovaného k okamžitému posouzení zabezpečení svahu předmětného pozemku. Žalovaný dne 4. 3. 2021 podal žádost o vydání společného povolení pro zřízení sjezdu včetně vybudování příjezdové obslužné komunikace s opěrnou zdí příslušnému stavebnímu úřadu. Dne 12. 3. 2021 stavební úřad vyzval žalovaného ke zjednání nápravy dle vyjádření „Výsledky geotechnické prohlídky staveniště“, které vypracoval [jméno FO], a to aby ve lhůtě 30 dní provedl přisypání patní části svahu zeminou se současným dohutněním a ve lhůtě do 2 let aby provedl finální úpravu pro trvalé zajištění stability svahu opěrnou zdí. Stavební úřad dne 11. 2. 2022 vyzval žalovaného k jeho žádosti o vydání společného povolení na stavbu nazvanou „Sjezd na pozemky č. st. [číslo] a [číslo], k. ú. [adresa] “, aby do 11. 8. 2022 odstranil vytýkané nedostatky. V květnu 2022 byla zpracována projektová dokumentace. Žalobce k projednávanému stavebnímu záměru a dokumentaci uplatnil námitky, a to ohledně stavby opěrné zdi. Dne 21. 12. 2022 stavební úřad schválil stavební záměr na stavbu „Sjezd na pozemky č. st. [číslo] a [číslo], k. ú. [adresa] “ s tím, že stavba obsahuje stavební objekty: [název]. Z důvodu podaných odvolání však není stavební řízení ve věci vydání společného stavebního povolení dosud skončeno.

8. Žalobce dne 24. 4. 2023 vyzval žalovaného ke splnění jeho smluvní povinnosti ohledně výstavby opěrné zdi, a to nejpozději do 2 týdnů od doručení výzvy. Zároveň upozornil žalovaného, že je v prodlení se splněním této povinnosti a že v případě setrvání žalovaného v prodlení od kupní smlouvy odstoupí.

9. V přípise ze dne 11. 9. 2023 žalobce konstatoval, že žalovaný je stále v prodlení se splněním povinnosti výstavby opěrné zdi a že z tohoto důvodu od uzavřené kupní smlouvy odstupuje s tím, že kupní cenu za pozemek žalovanému vrátí neprodleně po zápisu vlastnického práva žalobce k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí.

10. Žalobce převedl vlastnické právo k sousednímu pozemku na svého otce a na vlastníky bytových jednotek v domech, které žalobce na sousedním pozemku postavil.

11. Jde-li o právní stránku věci, soud I. stupně předně uzavřel, že žalobce má naléhavý právní zájem na žalovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť je třeba postavit najisto, zda žalobci po odstoupení od kupní smlouvy vlastnické právo k předmětnému pozemku svědčí.

12. Smlouvu uzavřenou účastníky dne 18. 11. 2019 posoudil soud I. stupně jako smlouvu kupní dle § 2079 o. z. Jde-li o odstoupení od kupní smlouvy, soud I. stupně připomenul, že o. z. stanoví odstoupení od smlouvy jako sankci pro případ porušení smlouvy podstatným způsobem (§ 2002 odst. 1 o. z.), dále pro případ podstatného či nepodstatného porušení smluvní povinnosti prodlením (§ 1968 ve spojení s § 1977 o. z.), a pro případy vadného splnění (§ 1914 odst. 2 ve spojení s § 1923 o. z.). Ustanovení § 2002 o. z. míří na porušení smlouvy obecně, zatímco ustanovení § 1977 a 1978 o. z. dopadají na situace, kdy porušení povinnosti nastalo prodlením. Zatímco porušení prodlením umožňuje odstoupení již při porušení nepodstatném (srov. § 1978 o. z.), obecná úprava připouští odstoupení toliko při podstatném porušení (§ 2002 o. z.).

13. V daném případě žalobce od kupní smlouvy odstoupil z důvodu prodlení žalovaného se stavbou opěrné zdi, dle názoru soudu I. stupně tedy dle § 1978 o. z. Odstoupení od smlouvy však shledal soud I. stupně nedůvodným. Jde-li o namítané porušení smluvní povinnosti prodlením žalovaného, dle názoru soudu I. stupně nebyl žádný termín započetí se stavbou opěrné zdi na předmětném pozemku ve smlouvě sjednán, a navíc stavba opěrné zdi vyžadovala stavební povolení, přičemž stavební řízení stále probíhá a nebylo dosud pravomocně skončeno. Žalobce sice vyzval žalovaného ke splnění jeho povinnosti a poskytl mu dodatečnou lhůtu k plnění, tato lhůta však naprosto ignorovala jednak dosavadní průběh stavebního řízení a dále i součinnost žalobce, k níž se kupní smlouvou zavázal. Z obsahu kupní smlouvy je zřejmé, že žalovaný byl povinen zajistit potřebné stavební povolení. Uzavření kupní smlouvy a následný návrh na vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti, přestavuje jednání, které vedlo k převodu vlastnického práva k předmětu převodu na žalovaného. Zvláštní ujednání kupní smlouvy v čl. V. smlouvy specifikovalo povinnosti jak kupujícího, tak i prodávajícího, přičemž splnění těchto povinností bylo zajištěno smluvní pokutou ve výši 150 000 Kč za každé porušení jednotlivé povinnosti, odstoupení od smlouvy pro tento případ sjednáno nebylo. Soud I. stupně uzavřel, že závazek žalobce převést na žalovaného konkrétní nemovitost odstoupením od kupní smlouvy pro prodlení žalovaného nezanikl, neboť žalobce od kupní smlouvy odstoupil v rozporu se smluvními ujednáními i se zákonem. Odstoupení od smlouvy je proto neplatné a žalobci vlastnické právo k předmětnému pozemku nesvědčí. V rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3823/2023, na který žalobce odkazoval, Nejvyšší soud řešil případ odlišný, a to odstoupení od kupní smlouvy z důvodu nezaplacení kupní ceny, kdy si smluvní strany sjednaly pro tento případ možnost od smlouvy odstoupit.

14. Otázkou tvrzeného provádění stavební činnosti žalovaným na předmětném pozemku, případně i jejího rozporu s příslušnými stavebními normami nebo rozhodnutím stavebního úřadu, se soud I. stupně pro nadbytečnost nezabýval.

15. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na jejich náhradu, kdy při výpočtu odměny právního zástupce žalovaného vycházel u úkonů učiněných v roce 2023 a 2024 z tarifní hodnoty 800 000 Kč (kupní cena dle kupní smlouvy) a u úkonů učiněných v roce 2025 z tarifní hodnoty 5 296 160 Kč (cena předmětného pozemku dle cenové mapy stavebních pozemků pro rok 2025, doložené žalovaným).

16. Proti rozsudku brojil žalobce včasným a přípustným odvolání, které podáním z 19. 5. 2025 doplnil. Vytýkal soudu I. stupně zejména, že věc nesprávně právně posoudil.

17. Žalobce zopakoval své tvrzení, že žalovaný započal s pracemi souvisejícími s výstavbou opěrné zdi bez jakýchkoliv povolení ze strany stavebního úřadu a bez souhlasu žalobce. Žalobce jednání žalovaného, kdy žalovaný zahájil v říjnu 2020 stavbu opěrné zdi a tuto nedokončil a ponechal ji rozpracovanou ještě v květnu 2023, posuzoval jako porušení zvláštních ujednání kupní smlouvy a výzvou z 24. 5. 2023 vyzval žalovaného, aby stavbu opěrné zdi dokončil do 2 týdnů ode dne doručení výzvy a sdělil, že v případě nevyhovění výzvě od kupní smlouvy odstoupí. Dopisem ze dne 11. 9. 2023 žalobce od kupní smlouvy písemně odstoupil, když stavba opěrné zdi nebyla dokončena, a to s poukazem na porušení bodů b) a c) čl. V., odst. 1 kupní smlouvy. Žalovaný oproti tomu namítal, že stavbu opěrné zdi nezahájil a povinnost dle kupní smlouvy neporušoval. V odůvodnění rozsudku soudu I. stupně zcela absentuje podstatné sdělení o skutkových závěrech soudu I. stupně o tom, zda žalovaný započal v říjnu 2020 se stavbou opěrné a zda nedokončil tuto stavbu tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva žalobce k sousednímu pozemku po dobu delší než 6 měsíců. Rozsudek soudu I. stupně je tak obtížně přezkoumatelný. Soud I. stupně se rovněž nezabýval otázkou, zda si žalovaný vyžádal od žalobce předem souhlas se výstavbou opěrné zdi. Dle žalobce z dokazování provedeného před soudem I. stupně vyplynulo, že žalovaný zahájil výstavbu opěrné zdi v říjnu 2020, jak předpokládala kupní smlouva a tuto stavbu ani (nejméně) do 11. 9. 2023 nedokončil, nezamezil tedy tomu, aby sousední pozemek nebyl zatížen stavbou po dobu delší než 6 měsíců, když tento sousední pozemek slouží jako příjezdová cesta k domům č. p. [číslo] a [číslo] v kat. území [název].

18. Termín pro zahájení stavby opěrné zdi nebyl stanoven a stavba opěrné zdi jistě vyžadovala stavební povolení, tyto závěry však nejsou podstatné a nevylučují fakt, že žalovaný svým jednáním způsobil prodlení se splněním smluvně převzaté povinnosti. Žalovaný se rozhodl stavbu zahájit a nebyl ji schopen dokončit tak, aby nezatěžoval pozemek žalobce po dobu delší 6 měsíců. Žalovaný měl stavbu zdi připravit tak, aby ode dne zahájení stavebních prací do dne jejich ukončení neuplynulo více než 6 měsíců. Žalovaný porušil svou smluvní povinnost a způsobil prodlení, které je pro žalobce podstatným. Žalobce přesto poskytl žalovanému dodatečnou lhůtu ke splnění povinnosti. Jde-li o lhůtu bez zbytečného odkladu, je rozhodné, že v době odstoupení stále trvalo prodlení žalovaného. Žalobce v tomto směru odkazoval na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3823/2023.

19. Žalobce dále vytýkal soudu I. stupně, že písemné odůvodnění rozsudku je zcela odlišné od odůvodnění rozsudku v jednací síni po jeho vyhlášení, kdy soud I. stupně uvedl, že žalobci nepřísluší právo odstoupit od smlouvy, protože pro případ porušení povinnosti byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta.

20. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě na určení vyhověl, a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Případně navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

21. Žalovaný ve svém vyjádření shledal odvolání zcela nedůvodným. K porušení povinnosti žalovaného podle čl. V odst. 1 písm. b) kupní smlouvy nedošlo. Kupní smlouva totiž nestanoví žádnou lhůtu pro dokončení stavby opěrné zdi, ukládá žalovanému pouze, že vizuální podobu stavby musí odsouhlasit žalobce (čl. V odst. 1 písm. b) kupní smlouvy) a žalobce nesmí být zatěžován stavbou po dobu delší než 6 měsíců (čl. V odst. 1 písm. c) kupní smlouvy). Výstavba opěrné zdi byla oprávněním žalovaného a zeď měla sloužit k zajištění realizace přístupové cesty a inženýrských sítí na jiné pozemky žalovaného, nejednalo se o povinnost, která byla sjednána v kupní smlouvě pro účely ochrany práv žalobce. Sám žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že realizace opěrné zdi pro něj představovala spíše komplikaci, měl obavy z odrazu hluku z blízké frekventované komunikace.

22. Ke stavbě opěrné zdi bylo potřeba územní rozhodnutí a stavební povolení (resp. společné povolení), žalovaný tak nemohl doposud stavbu ani zahájit, tím spíše ji dokončit. To, že ke stavbě opěrné zdi mělo dojít až po pravomocném povolení, vyplývá z čl. V odst. 1 písm. c) kupní smlouvy, byť dané ustanovení kupní smlouvy připouští realizaci dílčích prací před vydáním stavebního povolení. Společné povolení opěrné zdi nenabylo do dnešního dne právní moci, neboť řízení bylo na návrh žalobce přerušeno z důvodu tohoto soudního sporu, ve kterém je zpochybněno vlastnictví předmětného pozemku, na kterém má být stavba realizována. A již v předchozím průběhu stavebního řízení žalobce a osoby, na které žalobce převedl vlastnická práva k sousedním pozemkům, podávali neopodstatněné námitky a odvolání. Žalobce jako důvod pro odstoupení uvádí, že stavba opěrné zdi nebyla včas realizována, sám se však snažil zahájení stavby oddálit.

23. Žalobci se nepodařilo prokázat, že v říjnu 2020 byla zahájena stavba opěrné zdi, jednalo se o stavební práce při výstavbě přístupové komunikace k bytovému domu stavěnému žalobcem. Žalovaný pak do konstrukce umístil chráničky a hadice, které měly sloužit k budoucímu vedení sítí. V danou dobu spolu účastníci jednali o tom, že by přístupová cesta sloužila pro projekt obou stran. K omezování vlastnického práva žalobce po dobu přesahující 6 měsíců nedošlo, sám žalobce tvrdí toliko provádění prací na podzim roku 2020, maximálně jeden a půl měsíce. Po prohlídce stavebním úřadem, žalovaný coby vlastník předmětného pozemku toliko přisypal zeminu nad přístupovou komunikací. Od té doby se na pozemku nachází běžný svah zarostlý zelení. Důvodem pro odstoupení od smlouvy nemůže být obava, že limit 6 měsíců bude překročen někdy v budoucnosti. Jde-li o tvrzené porušení žalovaného vyžádat si souhlas žalobce, jedná se o nepřípustnou skutkovou novotu.

24. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

25. Proti nákladovému výroku II rozsudku soudu I. stupně podal včasné a přípustné odvolání rovněž žalovaný. Vytýkal soudu I. stupně, že nesprávně určil náhradu nákladů právního zastoupení za úkony právní služby realizované v roce 2023 a 2024, kdy bylo možno bez obtíží určit z cenové mapy [veřejnoprávní korporace] cenu pozemku a nebylo třeba vycházet ze zbytkové kategorie advokátního tarifu. Dokládal snímky z cenové mapy, dle kterých byla tarifní hodnota v roce 2024 shodná jako v roce 2025, tj. 5 296 160 Kč, a v roce 2023 byla tarifní hodnota 4 135 530 Kč. Žalovaný navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku II změnil a výši přiznané náhrady nákladů řízení s ohledem na uvedené zvýšil.

26. Žalobce se k odvolání žalovaného nevyjádřil. Při odvolacím jednání poukazoval na skutečnost, že při určení tarifní hodnoty nelze z cenové mapy vycházet, neboť tak nejsou zohledněna významná specifika předmětného pozemku.

27. Odvolací soud předně neshledal důvodnou odvolací námitku žalobce, že je rozsudek soudu I. stupně nepřezkoumatelný.

28. Měřítkem toho, zda napadené rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, je totiž především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. Jednotlivé - byť i ne zcela přiléhavé - věty uvedené v odůvodnění nemohou způsobit nepřezkoumatelnost rozhodnutí jako celku. Rozhodnutí není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele [vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

29. V daném případě žalobce na základě rozsudku soudu I. stupně zformuloval obsáhlé odvolání, ve kterém soudu I. stupně vytýká zejména nesprávné právní hodnocení věci. Vytýká-li soudu I. stupně konkrétně absenci jeho skutkových závěrů ohledně zahájení a provádění stavebních prací žalobce na předmětném pozemku, soud I. stupně vyložil, že se touto otázku pro nadbytečnost nezabýval. Soud I. stupně uzavřel, že žalovaný se stavbou opěrné zdi v prodlení není, neboť termín jejího započetí nebyl sjednán a stavba opěrné zdi vyžadovala stavební povolení, přičemž stavební řízení dosud nebylo ani skončeno. Dále uzavřel, že pro případ porušení povinností sjednaných v článku V byla v kupní smlouvě sjednána smluvní pokuta nikoliv možnost od smlouvy odstoupit. Odstoupení žalobce od smlouvy proto shledal rozporným se smlouvou i se zákonem. Dle názoru odvolacího soudu tak odůvodnění napadeného rozsudku požadavky § 157 odst. 2 o. s. ř. splňuje.

30. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek včetně správnosti postupu v řízení předcházejícím jeho vydání a podle § 213 odst. 2 a 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování kupní smlouvou ze dne 18. 11. 2019, výzvou žalobce ze dne 24. 5. 2023 (včetně doručenky), odstoupením žalobce od smlouvy ze dne 11. 9. 2023 (včetně doručenky), usnesením [správní orgán 2] ze dne 8. 1. 2024, č. j. [spisová značka], odvoláním proti tomuto usnesení a dopisem právního zástupce žalobce ze dne 19. 11. 2020, adresovaným žalovanému. Rozhodnutí [správní orgán 2] a odvolání podané proti němu je součástí stavebního spisu, který soud I. stupně prováděl při jednání dne [datum] k důkazu. Stavební spis navrhoval žalobce k důkazu již v žalobě. Jde-li o dopis právního zástupce žalobce ze dne 19. 11. 2020, je na něj výslovně odkazováno ve výzvě žalobce ze dne 24. 5. 2023.

31. Z kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2019 odvolací soud zjistil, že v čl. V. odst. 1 smluvní strany ujednaly, že: a) strana kupující je povinna zajistit, že předmět převodu bude sloužit jako přístupová cesta k pozemkům parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo]/ v katastrálním území [adresa], dále bude sloužit k přivedení inženýrských sítí, k otáčení a parkování vozidel v garážích či garážovém stání a skladování stavebního materiálu ve skladu, dílně či přístřešku že předmět převodu bude využíván pouze za tímto účelem nejméně 10 let od uzavření smlouvy; strana prodávající se zavázala poskytnout straně kupující součinnost k vybudování uvedených staveb; b) strana kupující je povinna zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem a předmětem převodu v souladu s předchozím odsouhlasením jejího provedení stranou prodávající, který si nejpozději 1 týden před započetím stavby od prodávající strany zajistí, přičemž smluvní strany ujednávají, že opěrná zeď bude zhotovena z betonu z pohledové strany opatřeného lomovým kamenem či jiného stranou prodávající schváleného materiálu, nikoliv z holého betonu; c) strana kupující je povinna zajistit výstavbu opěrné zdi dle písm. b) tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva strany prodávající k sousednímu pozemku po dobu delší než 6 měsíců, a to zejména vstupem na sousední pozemek při provádění stavebních prací. Strana kupující se zavazuje s maximální ohleduplností provést veškeré práce, které vyžadují vstup na sousední pozemek co nejdříve od uzavření této smlouvy a zajištění pravomocného stavebního povolení s tím, že strana prodávající vysloveně souhlasí, že některé práce může kupující provést i před nabytím právní moci příslušného stavebního povolení na opěrnou zeď, komunikaci a související oplocení; d) strana prodávající se zavázala poskytnout straně kupující veškerou potřebnou součinnost pro získání souhlasu stavebního úřadu či dle potřeby stavebního povolení na opěrnou zeď, komunikaci, plot a podobně a umožnit jí nerušenou výstavbu opěrné zdi.

32. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 19. 11. 2020, adresované žalovanému, odvolací soud zjistil, že žalobce informuje žalovaného, že žalovaný zahájil stavbu opěrné zdi, nicméně stavbu zastavil a místo zasypal vrstvou zeminy. Informuje ho dále, že pokud poruší povinnost zajistit výstavbu opěrné zdi a tuto neukončí v ujednaném čase od zahájení stavby, bude žalobce takové porušení smluvní povinnosti považovat za natolik podstatné, že mu vznikne právo odstoupit od smlouvy.

33. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne 24. 5. 2023, adresované žalovanému, odvolací soud zjistil, že v návaznosti na předchozí komunikaci, zejména dopis z 19. 11. 2020, bylo konstatováno, že prodlení žalovaného se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem nadále trvá. Žalobce proto vyzval žalovaného k zajištění povinnosti provést výstavbu opěrné zdi, a to nejpozději do 2 týdnů od doručení této výzvy. Žalovaný byl dále upozorněn, že pro případ dalšího prodlení a neplnění povinnosti (po marném uplynutí lhůty 2 týdnů) dle čl. V odst. 1 písm. c) kupní smlouvy, žalobce od kupní smlouvy odstoupí. Dle doručenky byla tato výzva dodána žalovanému do datové schránky 24. 5. 2023.

34. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne 11. 9. 2023, adresované žalovanému, odvolací soud zjistil, že s odkazem na dopis ze dne 24. 5. 2023 žalobce konstatoval, že prodlení se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem nadále trvá a že žalovaný na dodatečnou výzvu ke splnění povinnosti dle článku V. odst. 1 písm. c) kupní smlouvy nijak nereagoval. Žalobce proto od kupní smlouvy ze dne 18. 11. 2019 odstupuje z důvodu, že je žalovaný i přes opakované upozornění v prodlení se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem dle článku V. odst. 1 písm. b) a c) kupní smlouvy. Dle doručenky byl tento dopis dodán do datové schránky žalovaného dne 13. 9. 2023.

35. Z usnesení [správní orgán 2] ze dne 8. 1. 2024, č. j. [spisová značka], odvolací soud zjistil, že řízení o odvolání proti rozhodnutí [správní orgán 3] ze dne 21. 12. 2022, jehož předmětem je k žádosti žalovaného „ve společném řízení schválení stavebního záměru „Sjezd na pozemky č. st. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa]“ se přerušuje do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Žádost o přerušení řízení podal žalobce, k výzvě odvolacího správního orgánu žalovaný s přerušením nesouhlasil. Dle odvolacího správního orgánu však má určení vlastnického práva k předmětnému pozemku charakter předběžné otázky, neboť stavební záměr se má realizovat na předmětném pozemku, odvolací řízení porto přerušil.

36. Z odvolání žalovaného odvolací soud zjistil, že žalovaný s přerušením odvolacího řízení nesouhlasil, postup žalobce hodnotil jako šikanózní, podanou žalobu neopodstatněnou, kdy se žalobce snaží blokovat výstavbu žalobce a řešit svou situaci, kdy stavební úřad zahájil řízení ve věci stavby domu č. p. [číslo] postaveného na sousedním pozemku parc. č. [číslo], kterou žalobce realizoval v rozporu se příslušnými povoleními. Žalobce tvrdil, že odstoupil pro prodlení s výstavbou opěrné zdi, sám však skončení stavebního řízení podávanými námitkami oddaluje. Od kupní smlouvy odstoupil až v době, kdy stavba opěrné zdi byla nepravomocně povolena.

37. Po takto doplněném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobce není důvodné.

38. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

39. Naléhavý právní zájem na určení požadovaném ve smyslu § 80 o. s. ř. zkoumá soud podle stavu ke dni vyhlášení rozsudku [vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 21 Cdo 3820/2009].

40. V rozsudku ze dne 28. června 2006, sp. zn. [spisová značka], uveřejněného pod číslem 53/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, velký senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu uzavřel: „Jestliže v daném případě ze skutkových zjištění vyplynulo, že v katastru nemovitostí je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsán žalovaný a že žalobkyni - po odstoupení od kupní smlouvy - neposkytl potřebnou součinnost k tomu, aby katastrální úřad provedl zápis obnoveného vlastnického práva žalobkyně k nemovitosti, může žalobkyně dosáhnout tohoto zápisu a uvedení tak vzniklého stavu do souladu se skutečným právním stavem, tj. s obnovením jejího vlastnického práva k označeným nemovitostem v důsledku odstoupení od kupní smlouvy, jen na základě vyhovujícího soudního rozhodnutí, jímž bude určeno, že je vlastníkem předmětných nemovitostí. Naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. je dán již existencí rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí a podle stavu, který nastal v důsledku platného odstoupení od kupní smlouvy.“ 41. Odvolací soud proto souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobce má na žalovaném určení vlastnického práva k předmětnému pozemku naléhavý právní zájem. Odvolací soud souhlasí rovněž s tím, že smlouva uzavřená účastníky dne 18. 11. 2019 je kupní smlouvou ve smyslu § 2079 a násl. o. z.

42. V daném případě se žalobce žalobou domáhá určení svého vlastnického práva k předmětu koupě, tj. k předmětnému pozemku, s tvrzením, že od kupní smlouvy odstoupil pro prodlení žalovaného se zbudováním opěrné zdi podle článku V. odst. 1 písm. b) a c), a to co nejdříve, když žalovaný toliko započal s pracemi souvisejícími s výstavbou opěrné zdi, ale ani po 4 letech od podpisu kupní smlouvy stavbu opěrné zdi nedokončil.

43. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

44. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

45. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

46. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

47. Podle § 1979 o. z. poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.

48. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

49. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

50. Podle § 2003 o. z. jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit (odstavec 1). Mohlali strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany (odstavec 2).

51. Pro porušení povinností žalovaného sjednaných v článku V. kupní smlouvy právo žalobce odstoupit od kupní smlouvy v této smlouvě sjednáno nebylo. Pro případ porušení těchto povinností byla sjednána toliko smluvní pokuta, jak správně uvážil již soud I. stupně.

52. Odvolací soud provedeným dokazováním zjistil, že žalobce od kupní smlouvy odstoupil pro prodlení žalovaného se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi na hranici mezi sousedním pozemkem dle článku V. odst. 1 písm. b) a c) kupní smlouvy.

53. Dle žalobcem odkazovaného rozsudku ze dne 15. 5. 2024, sp. zn. 31 Cdo 3823/2023, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 15/2025, ustanovení § 1977 o. z. představuje speciální úpravu k obecné právní úpravě odstoupení od smlouvy obsažené v § 2002 a násl. o. z., na rozdíl od obecné úpravy reaguje toliko na jeden specifický druh porušení smlouvy podstatným způsobem, a to prodlením. Účelem § 1977 a § 1978 o. z. je zcela nepochybně ochrana věřitele spočívající v jeho možnosti jednostranně (tj. bez souhlasu druhé strany) se vyvázat z (nefunkčního) smluvního závazku při porušování smlouvy prodlením dlužníka. Z ustanovení § 1977 o. z. vyplývá, že při podstatném prodlení může oprávněná strana využít práva na odstoupení od smlouvy, aniž druhé straně musí dát jakoukoli šanci k nápravě. Při nepodstatném prodlení musí věřitel poskytnout dlužníku dodatečnou lhůtu k plnění (§ 1978 o. z.). Mechanismus dodatečné lhůty jakožto derivát zásady pacta sunt servanda cílí k zachování podstaty závazku. Až jejím vyhrazením je dlužník upomenut (varován), že má dostát své smluvní povinnosti, a je mu dána šance k nápravě. Neposkytl-li však věřitel žádnou lhůtu, počne tato lhůta v souladu s § 1979 o. z. běžet od okamžiku, kdy se odstoupení dostane do dispoziční sféry dlužníka. Před jejím marným uplynutím nemohou nastat účinky odstoupení od smlouvy.

54. Při podstatném prodlení dlužníka záleží na věřiteli, zda od smlouvy odstoupí za podmínek pro podstatné prodlení (§ 1977 o. z.), nebo pro nepodstatné prodlení (§ 1978 a 1979 o. z.). Marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu podle § 1977 o. z. věřitel ztrácí možnost odstoupit od smlouvy za podmínek pro podstatné prodlení. Pokud prodlení dlužníka stále trvá, může věřitel i nadále od smlouvy odstoupit za podmínek pro nepodstatné prodlení. Oznámí-li v takovém případě dlužníku, že odstupuje od smlouvy, aniž mu předtím poskytl dodatečnou lhůtu ke splnění, účinky odstoupení od smlouvy nastanou teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, která měla být dlužníku poskytnuta ke splnění povinnosti. Její běh počíná okamžikem, kdy se odstoupení dostalo do dispoziční sféry dlužníka.

55. Dle shora citovaného § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1960 o. z. je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčíli jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.

56. Čas plnění určuje, kdy závazek dospěje, kdy je dlužník povinen plnit.

57. Odvolací soud z kupní smlouvy zjistil, že v článku V odst. 1 písm. c) byla sjednána povinnost žalovaného zajistit výstavbu opěrné zdi tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva strany prodávající k sousednímu pozemku po dobu delší než 6 měsíců, a to zejména vstupem na sousední pozemek při provádění stavebních prací. Žalovaný se zde dále zavázal provést veškeré práce, které vyžadují vstup na sousední pozemek co nejdříve od uzavření této smlouvy a zajištění pravomocného stavebního povolení. Žalobce vysloveně souhlasil, že některé práce může žalovaný provést i před nabytím právní moci příslušného stavebního povolení na opěrnou zeď. Mezi účastníky nebylo sporu, že přesný termín pro zahájení stavby opěrné zdi sjednán nebyl. Dle obsahu výzvy žalobce z 19. 11. 2020 měl žalobce zahájit vlastní stavbu opěrné zdi, nicméně ji zastavil a místo zasypal vrstvou zeminy. S pracemi měl žalovaný dle tvrzení žalobce začít v říjnu 2020. Faktické práce na opěrné zdi tak měl žalovaný vykonávat po dobu necelých 2 měsíců.

58. Žalobce dovozoval, že započetím prací v říjnu 2020 počala žalovanému běžet lhůta 6 měsíců, tedy maximální doba pro omezování vlastnického práva žalobce coby vlastníka sousedního pozemku a tím i doba pro splnění povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi. Tato doba uplynula, stavba opěrné zdi dosud není dokončena, žalovaný je proto dle žalobce v prodlení.

59. Z kupní smlouvy se však podává, že se žalovaný zavázal vlastní práce na stavbě zdi, které vyžadují vstup na sousední pozemek, provést co nejdříve nejenom po uzavření smlouvy, ale zároveň po zajištění pravomocného stavebního povolení. Stavební povolení již bylo vydáno, z důvodu podaného odvolání a přerušení odvolacího řízení do pravomocného skončení souzené věci, však dosud nenabylo právní moci. Dle názoru odvolacího soudu je správný závěr soudu I. stupně, že žalovaný v prodlení se zajištěním výstavby opěrné zdi nebyl. Dokud nebude vydáno pravomocné stavební povolení, které je k výstavbě opěrné zdi nezbytné, nemůže žalovaný výstavbu opěrné zdi realizovat. Čas plnění je zde závislý na aktivitě žalovaného a na právní moci stavebního povolení, pro vydání stavebního povolení již žalovaný ostatně vše učinil, stavební povolení mu dokonce bylo vydáno, avšak nepravomocně. V daném případě čas plnění pro zajištění výstavby opěrné zdi stanoven nebyl, splnění závazku záviselo na vůli žalovaného, kdy a jaké kroky učiní, zejména k zajištění stavebního povolení [viz § 1960 o. z.]. Výzva žalobce ze dne 19. 11. 2020 proto není výzvou ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., která by vedla ke splatnosti závazku zajistit výstavbu opěrné zdi. Vyzval-li poté žalobce žalovaného dne 24. 5. 2023 ke splnění zajištění povinnosti provést výstavbu opěrné zdi, se kterou je v prodlení, v dodatečné lhůtě 2 týdnů, vyzval jej v době, kdy žalovaný v prodlení s touto povinností nebyl, kdy nadto již svou povinnost provést výstavbu zdi zajišťoval, kdy již požádal o vydání stavebního povolení a kdy již bylo stavební povolení žalovanému dokonce vydáno(!), avšak dosud nenabylo právní moci. Ve stejné době, tj. v době, kdy žalovaný v prodlení se splněním povinnosti zajistit výstavbu opěrné zdi nebyl, žalobce z důvodu prodlení žalovaného se splněním této povinnosti odstoupil.

60. Ona maximální lhůta 6 měsíců nebyla sjednána jako doba plnění (povinnosti žalovaného zajistit výstavbu opěrné zdi), ale jako způsob vlastní realizace stavby opěrné zdi tak, aby nedocházelo k omezování vlastnického práva žalobce k sousednímu pozemku, zejména vstupem na jeho sousední pozemek při provádění stavebních prací, po dobu delší než 6 měsíců, tj. aby žalobce coby vlastník sousední nemovitosti nebyl stavební činností žalovaného obtěžován po dobu delší 6 měsíců. Sám žalobce přitom tvrdí, že práce na výstavbě opěrné zdi žalovaný začal realizovat v říjnu 2020, přičemž již 19. 11. 2020, jak odvolací soud zjistil, již žádné práce prováděny nebyly. Žalovaný tedy žalobce v jeho vlastnickém právu k sousednímu pozemku ve smyslu článku V odst. 1 písm. c) kupní smlouvy po dobu 6 měsíců ani neomezoval.

61. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v době odstoupení žalobce od smlouvy v prodlení s povinností zajistit výstavbu opěrné zdi, žalobci nesvědčilo právo od kupní smlouvy odstoupit, ať již pro podstatné prodlení dle § 1977 o. z. nebo pro prodlení nepodstatné dle § 1978 o. z. Odstoupením proto nedošlo ex tunc (zpětně) k zániku práv a povinností založených kupních smlouvou a žalobci vlastnické právo k předmětnému pozemku nesvědčí.

62. Otázkou odsouhlasení žalobce provedení opěrné zdi žalovaným se odvolací soud za této situace pro nadbytečnost nezabýval.

63. K odvolací námitce žalobce stran rozporu mezi odůvodněním rozsudku soudu I. stupně po jeho vyhlášení a jeho písemným odůvodněním, odvolací soud uvádí, že dle záznamu z jednání dne 25. 3. 2025 soud I. stupně zamítnutí žaloby velmi stručně odůvodnil tím, že pro případ porušení povinností sjednaných v článku V kupní smlouvy byla sjednána smluvní pokuta, že odstoupení žalobce od smlouvy je neplatné, neboť odstoupení od smlouvy je možné pouze v případě, že si tuto možnost strany sjednají, nebo že ji umožňuje zákon. Soud I. stupně ve zbytku odkázal na písemné vyhotovení rozsudku. Takové odůvodnění dle názoru odvolacího soudu v rozporu s odůvodněním v písemném vyhotovení, dle kterého odstoupení od smlouvy pro porušení povinnosti žalovaného dle článku V kupní smlouvy sjednáno nebylo a dle kterého soud I. stupně neshledal ani důvody pro odstoupení od smlouvy dle zákona (o. z.).

64. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný postupem podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

65. Odvolací soud však změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně v akcesorickém nákladovém výroku II.

66. Soud I. stupně správně rozhodl, že v řízení zcela úspěšný žalovaný má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení účelně vynaložených na bránění práva. Výše této náhrady však činí 114 768,50 Kč, což představuje odměnu za 8 úkonů právní služby – převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a 6x účast na jednání (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu), a to po 11 500 Kč (§ 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tj. z tarifní hodnoty 800 000 Kč), celkem 92 000 Kč, dále z 5 souvisejících náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za prvních 5 úkonů (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a ze 3 souvisejících náhrad hotových výdajů ve výši 450 Kč za další 3 úkony (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025), vše navýšeno o 19 918,50 Kč, o částku odpovídající 21 % DPH, jíž je právní zástupce žalovaného plátcem.

67. Odvolací soud při výpočtu odměny právního zástupce žalovaného postupoval podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť v souzené věci existoval spolehlivý údaj o ceně předmětné nemovité věci, a to kupní cena [částka], sjednaná účastníky v kupní smlouvě. Dle názoru odvolacího soudu cenová mapa doložená žalovaným podkladem pro určení ceny předmětného pozemku být nemůže, neboť je založená na zprůměrování kupních cen stavebních pozemků v okolí, aniž by zohledňovala individuální vlastnosti a využitelnost předmětného pozemku. Jedná se přitom o pozemek ve svahu o výměře 419 m2, využitelný jako přístupová komunikaci k sousedním pozemkům, tedy pozemek zcela specifický. Výše kupní ceny stranami rozporována nebyla, tuto zaplacenou kupní cenu hodlal žalobce žalovanému vrátit v případě obnovení jeho vlastnického práva k předmětnému pozemku zápisem v katastru nemovitostí, není proto důvodu z tohoto údaje při stanovení tarifní hodnoty nevyjít [srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. IV. ÚS 2688/15, či usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2024, sp. zn. III. ÚS 2709/23].

68. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení zcela úspěšný žalovaný má právo na jejich náhradu ve výši 28 919 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení za dva úkony – vyjádření k odvolání žalobce a účast při odvolacím jednání dne (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu), a to po 11 500 Kč (§ 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tj. z tarifní hodnoty 800 000 Kč), a ze dvou souvisejících paušálních náhrad hotových výdajů (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu) ve výši 2 x 450 Kč, vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 5 019 Kč.

69. O povinnosti žalobce zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalovaného rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

70. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Poučení