14 Co 244/2022- 197

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců Mgr. Soni Burešové a JUDr. Ivy Suneghové ve věci žalobců: a) [jméno] [jméno], narozená dne [datum] bytem [adresa] b) Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] c) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 14 C 84/2019 – 170, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení 8,05% ročně od [datum] do zaplacení potvrzuje, ohledně částky [částka] s příslušenstvím se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s úrokem z prodlení 8. 05% ročně od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrok II. mění tak, že ve vztahu k žalobci b) se konstatuje, že v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném u Magistrátu města Hradec Králové, odbor stavební, pod sp. zn. SZ MMHK/19732/2007 ST2/Klo/Sta, bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Ohledně zamítnutí žaloby na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrok III. mění tak, že ve vztahu k žalobkyni c) se konstatuje, že v řízení o dodatečném povolení stavby vedeném u Magistrátu města Hradec Králové, odbor stavební, pod sp. zn. SZ MMHK/19732/2007 ST2/Klo/Sta, bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě. Ohledně zamítnutí žaloby na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se potvrzuje.

IV. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) náklady řízení před soudy obou stupňů [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) náklady řízení před soudy obou stupňů [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobkyni a) /výrok I./, zamítl žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobci b) /výrok II./, zamítl žalobu na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobkyni c) /výrok III./ a uložil žalobcům [příjmení] společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku /výrok IV./.

2. Žalobkyně a) je účastníkem správního řízení o dodatečném povolení změny novostavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] k.ú. [část obce], vedeném u Magistrátu města Hradec Králové, odbor stavební (dále také„ stavební úřad“), pod sp. zn. SZ MMHK/19732/2007 ST2/Klo/Sta. Žalobci b) a c), jako rodiče žalobkyně a), vystupovali v minulosti v řízení o dodatečném povolení stavby v pozici dalších účastníků.

3. Žalobkyně a) zahájila stavbu rodinného domu na základě stavebního povolení č. j. OV/39/96, vydaného stavebním úřadem dne [datum], kterému předcházelo rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby č. j . ÚHA/2756/95, ze dne [datum].

4. Na základě žádosti žalobkyně a) ze dne [datum] o dodatečné povolení (změn) stavby stavební úřad přerušil již dříve zahájené řízení o odstranění (změn) stavby a zahájil řízení o dodatečném povolení (změn) stavby. S tímto řízením bezprostředně související předběžná otázka změny územního rozhodnutí z roku 1995, která byla stavebním úřadem řešena bezmála tři roky.

5. Žalobci uplatnili nárok u žalované dne [datum].

6. Žalobci považovali zadostiučinění v penězích v částce [částka] za každého ze žalobců, tedy celkem [částka]. Žalobkyně a) samostatně požadovala náhradu škody spočívající v nákladech na sanaci stavby [částka], v nákladech na přeložení přípojky elektřiny – za projekt [částka], za dokoupení a připojení nové přípojky u ČEZ [částka], v nemajetkové újmě [částka] za trvající zásah do práva žalobkyně na majetek, který nemůže užívat pro bydlení, v náhradě za zvýšení nákladů na pořízení stavebních materiálů [částka] (zvýšení DPH z 5% na 15%) a v důsledku inflace 10% za navýšení cen stavebního materiálu o [částka], celkem [částka]. Žalovaná nárok neuznala. Dle § 6 odst. 2 občanského zákoníku nikdo nemůže mít prospěch z porušení zákona. Žalobkyně a) provedla stavbu v rozporu se zákonem a nezajistila si soukromoprávní titul ke zřízení přípojek (rozsudek Nejvyššího správního soudu [spisová značka]), nemůže se dovolávat náhrady škody vůči státu. Opakovaně požadovala prodloužení lhůt k doplnění podkladů, řízení bylo přerušováno a lhůty ve správním řízení tak neběžely. Žalobcům a) a b) ve vedeném správním řízení nebyly ukládány žádné povinnosti, nebyla úkony stavebního úřadu vyžadována jejich aktivita, nevznikla jim žádná škoda. Pokud jde o náklady na dostavění stavby, žalobkyně a) se do popisované situace dostala svou nezákonnou činností, když opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením. Požadované vícenáklady nejsou v přímé příčinné souvislosti s délkou řízení o dodatečném povolení stavby.

7. Soud I. stupně provedl důkaz spisovou dokumentací stavebního úřadu.

8. Po právní stránce soud I. stupně aplikoval ustanovení zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále„ OdpŠk“).

9. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.“ 10. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk.:„ Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ 11. Za použití čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb., Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a za použití nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 570/20 posuzoval soud I. stupně přiměřenost délky celého správního řízení.

12. Ačkoliv by se celková délka řízení, počítaná až od podání bezvadné žádosti, mohla zdát na první pohled nepřiměřenou, je třeba se zabývat tím, co bylo příčinou její délky a podílem všech zúčastněných osob na této délce. Správní orgán jednal kontinuálně a bez průtahů. Problém však nastal u žalobkyně a), která jako stavebník provedla změnu stavby rodinného domu v rozporu s původním stavebním povolením a nezajistila si ani věcné břemeno, které by ho opravňovalo k realizaci pro stavbu rodinného domu nezbytných přípojek elektro a plynu. Na stavbu rodinného domu bylo vydáno stavební povolení dne [datum] a stavba měla být dokončena do [datum]. Řízení o dodatečném povolení stavby pak bylo vedené snahou napravit následky odchýlení se od platného stavebního povolení a vyžadovalo několikeré doplnění žádosti (stavebník žádal opakovaně i o prodloužení lhůty a upravoval dokumentaci) a změnu územního rozhodnutí. Řízení bylo z těchto důvodů opakovaně přerušováno z viny stavebníka a lhůty ve správním řízení tak neběžely. Zejména bylo řízení dne [datum] přerušeno k řešení předběžné otázky napojení stavby na inženýrské sítě, žalobkyně jako stavebník dne [datum] požádala o změnu územního rozhodnutí týkající se přípojek, žádost nebyla bezvadná a řízení bylo z tohoto důvodu přerušeno. Bylo ukončeno rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], v právní moci ke dni [datum]. Až tímto dnem, resp. dnem [datum] po odstranění vad žádosti odpadla překážka pro přerušení řízení o dodatečném povolení stavby.

13. Jednalo o zvlášť složitý případ a bylo zapotřebí nařídit ústní jednání, lze za zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby považovat lhůtu 60 dnů (§ 71 odst. 3 písm. a) správního řádu).

14. Žalobkyni a) tak nevznikl nárok na nemajetkovou újmu [částka], neboť soud I. stupně neshledal délku řízení za nepřiměřenou. Žalobkyně a) jako stavebník se sama svou činností, když nerespektovala stavební zákon, opakovaně stavbu realizovala v rozporu se stavebním povolením, nezřídila věcné právo k přípojkám pro svůj rodinný dům, požadovala změnu původního územního rozhodnutí a v řízení o dodatečné povolení změny stavby nepředkládala bezvadné žádosti, dostala do situace, že stavba rodinného domu nebyla dokončena.

15. Žalobci b) a c) byli pouze vedlejšími účastníky řízení o dodatečném povolení stavby. Těmto žalobcům však ve vedeném správním řízení nebyly ukládány žádné povinnosti, nebyla úkony stavebního úřadu vyžadována jejich aktivita. Tedy jim nemohla vzniknout žádná újma.

16. Ostatní požadované náklady [částka] nejsou v příčinné souvislosti s délkou řízení o dodatečném povolení stavby.

17. Soud I. stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

19. Uvedený rozsudek napadli včasným odvoláním žalobci. Namítali následující. Rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný, nevypořádal se přesvědčivě s každou jednotlivou skutečností. Řízení o dodatečném povolení stavby a s ním související řízení o změně územního rozhodnutí bylo nepřiměřeně dlouhé v důsledku 1) bezdůvodně stupňovaných požadavků na předkládání dalších listin, 2) vydávání nezákonných rozhodnutí, která byla rušena v odvolacím řízení nebo správním soudem, 3) opakovaně překračovaných lhůt pro rozhodnutí 30, resp. 60 dnů. Soud I. stupně věc nesprávně právně posoudil, když omlouval průtahy ve správním řízení tím, že žalobkyně a) provedla stavbu v rozporu s původním povolením, a proto musela žádat o dodatečné stavební povolení. Dodatečné stavební řízení je samostatným řízením, které předvídá stavební zákon. Správní orgány i v tomto řízení musí dodržovat zákonné lhůty. Pokud soud I. stupně dovozoval, že řízení bylo opakovaně přerušováno z důvodu nedostatku žádosti žalobkyně, nezohlednil, že žalobkyně vždy výzvě k doplnění vyhověla. Nemůže jít k tíži žalobkyně nesprávné a nedostatečné poučení stavebního úřadu, který stupňoval požadavky na žalobkyni. Navíc, ačkoliv při jednání dne [datum] byla provedena zákonná koncentrace řízení, manželé [příjmení] dále namítali nové skutečnosti a žalobkyně byla vyzývána opakovaně k doplnění podkladů. Správní orgány porušovaly zásady legality, zákon vykládaly vždy v neprospěch žalobců. Například po letech probíhajícího řízení začaly zpochybňovat zahájení stavby, byly prodány pozemky, kterými vedly inženýrské sítě žalobkyně podle schválené projektové dokumentace. Správní orgány porušovaly zásadu rovnosti a nestrannosti, kdy vždy vyhověly požadavkům manželů [příjmení] na úkor žalobkyně. I pokud by bylo řízení o dodatečném povolení stavby zahájeno v červenci [rok], nic to nemění na nepřiměřené délce celého řízení. I pokud by bylo řízení složité, mělo být rozhodnuto maximálně do 60 dnů. [ulice] úřad začal řešit napojení domu žalobkyně na inženýrské sítě až v roce [rok], ač řízení probíhalo již od roku [rok], tedy do té doby stavební úřad neměl pochybnosti. Ač byla vydána dvě rozhodnutí o dodatečném povolení stavebních úprav ([datum] a [datum]), tedy stavební úřad neměl pochybnosti o platnosti stavebního povolení ze dne [datum], začal až v roce 2010 zpochybňovat vůbec zahájení stavby. Je nepřípustné, aby pravomocné správní rozhodnutí bylo zpochybňováno po tolika letech. Rovněž žalobci b) a c) jako původní účastníci řízení o dodatečném povolení stavby a jako rodiče žalobkyně a), kteří se stavbou pomáhali, měli zájem na řádném a hospodárném průběhu řízení. To dokazuje jejich procesní aktivita a postavení osob zúčastněných na řízení. Ohledně požadavku na náhradu škody [částka], je dána příčinná souvislost. Pokud by nedocházelo k opakovaným průtahům v řízení a nesprávným rozhodnutím správních orgánů, ke škodě by nedošlo. Soud I. stupně neprovedl navrhovaný důkaz znaleckým posudkem pro určení výše navýšených nákladů. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, resp. změnil a žalobě vyhověl.

20. Žalovaná ve svém vyjádření požadovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Poukázala na to, že řízení o dodatečném povolení stavby lez vést pouze tehdy, pokud probíhá řízení o odstranění stavby (§ 129 odst. 2 stavebního zákona). Pak je na stavebníkovi, aby tvrdil a prokazoval, že stavba je v souladu se zákonnými podmínkami. Zde k odstranění vad žádosti žalobkyně a) došlo po dni [datum], kdy odpadla překážka pro přerušení řízení. Předtím stavebník nedokončil stavbu do [datum] v souladu se stavebním povolením, nezajistil věcné břemeno opravňující jej k vybudování přípojek, stavbu opakovaně realizoval v rozporu se stavebním povolením a nepředložil řádnou žádost prokazující, že není nutné nařídit odstranění stavby. Toto nelze klást k tíži správním orgánům, ale jen žalobkyni. Vlastníci sousedního pozemku se jen bránili, aby jejich pozemek byl zatížen stavbou, o které v době koupě nevěděli. Celé řízení o dodatečném povolení stavby bylo realizováno za účelem legalizace černé stavby. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo opakovaně přerušováno z důvodu nedostatku žádosti žalobkyně, žalobkyně opakovaně žádala o prodloužení lhůty k doplnění žádosti. Řízení nezačalo [datum], neboť žádost žalobkyně nebyla bezvadná Jednalo se o zvlášť složitý případ s potřebou ústního jednání, tedy lhůta k rozhodnutí je 60 dnů (§ 71 odst. 3 písm. a) spr. ř.). V průběhu řízení vyvstala předběžná otázka napojení stavby na inženýrské sítě. [ulice] úřad vyzval žalobkyni k řešení [datum]. Žádost o změnu územního rozhodnutí byla podána [datum], opět nebyla bezvadná. Toto řízení bylo ukončeno rozhodnutím z [datum], tedy nejdříve tímto dnem, resp. [datum] po odstranění vad žádosti o dodatečné povolení stavby, odpadla překážka pokračování v řízení. Žalobci b) a c) nebyli účastníky řízení o dodatečném povolení stavby, jejím účastníkem byla jen žalobkyně a). V tomto případě je třeba tvrdit a prokazovat vznik újmy. Pokud žalobkyně tvrdí, že účelem řízení o dodatečném povolení stavby bylo zajistit řádné bydlení rodiny žalobkyně, je nutno uvést, že stavební povolení bylo vydáno, stavba měla být dokončena do [datum], ale dokončena nebyla vinou žalobkyně, která si nezajistila věcné břemeno opravňující ji ke zřízení přípojek. Rovněž částky vyčíslené žalobkyní na [částka] musela žalobkyně vynaložit v důsledku svého výše popsaného jednání, nikoliv v příčinné souvislosti s délkou řízení.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

22. Rozsudek soudu I. stupně není nepřezkoumatelný. Soud I. stupně řádně vyložil, jakými úvahami se řídil při zjišťování skutkového stavu, resp. při hodnocení důkazů, jaká zákonná ustanovení při právním posouzení použil a jak tato aplikoval na zjištěný skutkový stav. Žalobci v odvolání ve skutečnosti nesouhlasí s vlastním hodnocením důkazů a právním posouzením soudem I. stupně (odvolací důvody dle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř.), což však rozsudek soudu I. stupně ve smyslu § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. nepřezkoumatelným nečiní. A) Posuzování délky celého správního řízení ve vztahu k žalobkyni a)

23. Soud I. stupně posoudil otázku, zda je v tomto případě třeba postupovat dle § 13 odst. 1 věta druhá OdpŠk. (posuzovat jednotlivé průtahy ve správním řízení) či dle § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk (posuzovat přiměřenost délky celého řízení) ve prospěch druhé varianty s odkazem na nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20, správně. Odvolací soud jen doplňuje následující.

24. Ústavní soud v uvedeném nálezu (zjednodušeně) uzavřel, že bylo-li ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy.

25. Dle čl. 11 odst. 1 věta prvá a druhá Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

26. Výsledek stavebního řízení, v němž vlastník žádá o stavební povolení, má přímý vliv na výkon jeho vlastnického práva, ač je stavební řízení upraveno právem veřejným (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 344/2014, resp. rozsudek ESLP ve věci [jméno] [příjmení] proti Švédsku ze dne [datum], stížnost [číslo] dále např. rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 5103/15, či nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2330/16).

27. Z výše uvedeného vyplývá, že v namítaném řízení o dodatečném povolení stavby bylo rozhodováno o základním právu dle čl. 11 odst. 1 Listiny (o zásahu do vlastnického práva), tudíž z hlediska nároků dle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba posuzovat přiměřenost délky celého správního řízení (včetně navazujících soudních řízení) ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk.

28. Současně v takovém případě platí (vyvratitelná) domněnka vzniku nemajetkové újmy. B) Posouzení přiměřenosti délky správního řízení 29. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem lze považovat jen takový postup státního orgánu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení státního orgánu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavením (srov. rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 38/2000).

30. Pro zodpovězení otázky, zda posuzované řízení bylo skutečně nepřiměřeně dlouhé, je významné posouzení celkové doby řízení, a to ve srovnání s dobou, kterou by bylo možno vzhledem ke skutkové, procesně a hmotně právní náročnosti považovat za dobu přiměřenou. V této souvislosti se přihlíží ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠk. (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3759/2009).

31. Dle § 31a odst. 3 OdpŠk jsou demonstrativně vyjmenovanými kritérii -) celková délka řízení, -) složitost řízení, -) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, -) postup orgánů veřejné moci během řízení a -) význam předmětu řízení pro poškozeného.

32. Ve správním řízení platí obecná zásada, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů (§ 6 odst. 1 věta prvá správního řádu) a rozhodnutí je povinen vydat bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 správního řádu).

33. Výslovně je určena lhůta k vydání rozhodnutí, pokud nemůže být vydáno bezodkladně, a to 30 dnů, resp. 60 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou nebo jde-li o zvlášť složitý případ (§ 71 odst. 3 správního řádu).

34. Po dobu nezbytnou k opatření údajů dle § 6 odst. 2 správního řádu uvedené lhůty neběží, staví se. (viz Hrabák,J. a spol., Správní řád s výkladovými poznámkami a vybranou judikaturou. 4., aktualizované vydání. [obec]: Wolters Kluwer ČR, 2012 484 s.).

35. Odvolací správní orgán je dle § 90 odst. 6 správního řádu povinen rozhodnout ve lhůtách dle v § 71 s tím, že lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu orgánu k rozhodnutí. Přitom prvostupňový správní orgán je povinen věc předat odvolacímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu).

36. Rovněž je třeba uvést, že důvody zahájení správního řízení, případně jeho výsledek, jsou pro odškodnění dle zákona č. 82/1998 Sb. (dále„ OdpŠk“) irelevantní. Relevantní je jen zkoumání přiměřenosti délky řízení, neboť účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (viz rozhodnutí NS, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, 30 Cdo 243/2015).

37. Je tedy nepodstatné to, co namítá žalovaná ve vyjádření k odvolání a co bylo i podstatným důvodem, pro který soud I. stupně zhodnotil řízení jako přiměřeně dlouhé, že důvodem zahájení řízení o dodatečné povolení stavby bylo protiprávní jednání žalobkyně, která prováděla stavbu bez stavebního povolení a nezajistila si oprávnění k trase přípojky elektřiny. Řízení o dodatečném povolení stavby je správním řízením zahajovaným na žádost stavebníka dle § 129 odst. 2 stavebního zákona, na které beze zbytku dopadají ustanovení správního řádu, tedy i ustanovení týkající se přiměřenosti délky řízení (viz výše citovaná ustanovení správního řádu).

38. Aplikováno na tento případ.

39. Odvolací soud doplnil dokazování zopakováním důkazů provedených před soudem I. stupně (§ 213 odst. 2 o.s.ř.). Pro značnou rozsáhlost skutkových zjištění uvede odvolací soud chronologicky jednotlivé úkony správních orgánů a zjištění odvolacího soudu pro odlišení zapíše kurzivou. Dne [datum] Úřad města Hradec Králové, útvar hlavního architekta (nyní Magistrát města Hradec Králové, odbor stavební úřad), vydal rozhodnutí č. j . ÚHA/2756/95 o umístění stavby Rodinný dům na části p. p. [číslo] včetně přípojky vody, kanalizace, plynu a elektro na p. p. [číslo] (část p. k. [číslo]) vše v k. ú. [část obce] k žádosti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Podáním doručeným stavebnímu úřadu dne [datum] bylo oznámeno, že v důsledku převodu vlastnictví na dceru [jméno] [příjmení] bude tato stavebníkem. Rozhodnutím odboru výstavby Úřadu města Hradec Králové ze dne [datum] byl ustanoven opatrovníkem nezletilé [jméno] [příjmení] pro řízení o vydání stavebního povolení Okresní úřad v [obec] – ODP. Dne [datum] stavební úřad vydal stavební povolení pro stavbu rodinného domu, žumpy (stavby dočasné) a zpevněných ploch na parcele č. kat. [číslo], včetně přípojek vody, plynu, elektro na parcele [číslo] v [obec], k. ú. [část obce] k žádosti nezl. [jméno] [příjmení], zastoupené opatrovníkem Okresním úřadem v [obec] - ODP. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Podle jeho podmínky [číslo] měla být stavba dokončena do [datum]. Na základě místního šetření provedeného orgánem státního stavebního dohledu dne [datum] bylo zjištěno, že na pozemku parc. [číslo] jsou prováděny změny stavby rodinného domu v rozporu s vydaným stavebním povolením. Výzvou ze dne [datum] vyzval orgán státního stavebního dohledu stavebníka [jméno] [příjmení] k zastavení prací na nedovolené změně stavby„ novostavba rodinného domu“ [ulice] stavba spočívající v provedení jiného stavebně technického provedení rodinného domu oproti ověřené projektové dokumentaci. Dne [datum] stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby„ nepovolené změny stavby novostavby rodinného domu“. Stavebník následně dne [datum] podal žádost o dodatečné povolení stavby. Tato žádost má jednu stránku, jen velmi stručně identifikuje stavbu rozměry místností. [ulice] úřad řízení o odstranění stavby přerušil usnesením ze dne [datum], jelikož bylo požádáno o dodatečné povolení stavby. Dne [datum] stavební úřad vyzval stavebníka k odstranění nedostatků žádosti o dodatečné povolení stavby a usnesením přerušil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby do [datum]. Dne [datum] stavební úřad obdržel žádost stavebníka o prodloužení stanovené lhůty k odstranění nedostatků žádosti o dodatečné povolení stavby. [ulice] úřad k této žádosti usnesením ze dne [datum] určil lhůtu k odstranění nedostatků žádosti o dodatečné povolení stavby do [datum] a přerušil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby do [datum]. Dne [datum] stavební úřad obdržel podání stavebníka označené jako doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby. Dne [datum] stavební úřad oznámil zahájení řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby a nařídil na den [datum] ústní jednání. Oznámení o zahájení řízení bylo doručeno žalobcům b) a c) dne [datum]. Na základě výsledku tohoto jednání stavební úřad vyzval stavebníka [datum] k odstranění nedostatků podání vzhledem ke změně půdorysu stavby (požadováno zaměření). Usnesením ze dne [datum] stavební úřad přerušil řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby do [datum]. Dne [datum] nahlédl stavebník do spisu. Výzvou ze dne [datum] vyzval stavební úřad účastníky k seznámení se s podklady. Dne [datum] stavební úřad stavbu dodatečně povolil Dne [datum] podali odvolání manželé [příjmení]. Žalobkyně se vyjádřila k odvolání [datum]. Věc byla předložena odvolacímu orgánu [datum]. Dne [datum] krajský úřad zrušil rozhodnutí stavebního úřadu z [datum]. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že prvostupňové rozhodnutí je nejasné ve výroku (co stavební úřad povolil), nebyly stanoveny podmínky pro provedení a dokončení stavby a nebyly zkoumány podmínky zastínění sousedních staveb (neúplné podklady o souladu stavby s veřejným zájmem). V rámci nového projednání stavební úřad stavebníka vyzval k doplnění podkladů a řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby přerušil dne [datum] do [datum]. Vyzval stavebníka k doložení vytyčovacího protokolu (odstup stavby od sousedů, podmínek oslunění a popisu změn stavby oproti původnímu stavebnímu povolení. Podáním doručeným dne [datum] stavebník žádost doplnil. Dne [datum] sdělil stavební úřad stavebníkovi, že doplnění je nedostatečné. Stavebník dne [datum] podklady doplnil a zároveň s tímto doplněním upřesnil žádost o dodatečné povolení stavby. Uvedl, že již„ nepožaduje dodatečně povolit stavbu přípojky elektro, kterou zrealizoval v souladu s vydaným stavebním povolením. Ostatní přípojky (plyn, voda, napojení na jímku) hodlá provést rovněž v souladu s vydaným stavebním povolením.“ [ulice] úřad vyzval ostatní účastníky řízení k seznámení s podklady [datum]. K doplněným podkladům se dne [datum] a dále [datum] vyjádřili manželé [příjmení]. Poukázali na vzájemný rozpor některých částí projektové dokumentace, její neúplnost, a též na to, že z doložené projektové dokumentace není patrno, v jakém rozsahu je stavba prováděna ještě v souladu se stavebním povolením a v jakém rozsahu se již dostává do rozporu s tímto povolením, včetně neplatnosti některých stanovisek dotčených orgánů. Dne [datum] stavební úřad stavbu dodatečně povolil změnu novostavby rodinného domu. Manželé [příjmení] podali odvolání [datum]. Spis byl předložen odvolacímu orgánu dne [datum]. Krajský úřad dne [datum] rozhodnutí o dodatečném povolení stavby zrušil, přičemž vyslovil, že je nutné prvotně zjistit, zda je stavebník„ oprávněn žádat o dodatečné povolení změn původní stavby, či zda neprovedl stavbu novou a zdali stavebník zahájil povolenou stavbu v době platnosti stavebního povolení tak, jak mu byla povolena“. [ulice] úřad dne [datum] stavebníka vyzval v intencích zrušujícího usnesení k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby a řízení o této žádosti přerušil do [datum]. Stavebník dne [datum] požádal o prodloužení lhůty stanovené k odstranění nedostatků žádosti ohledně projektové dokumentace. Následně pak stavebník doložil doklady o zahájení stavby základů v červnu [rok] a zahájení stavby přípojky elektřiny v červnu [rok] a důvod (nezletilost dcery v době provádění stavby), pro který bylo v některých dokladech uvedeno jméno otce (Ing. [jméno] [příjmení]) stavebníka ([jméno] Kadeřávková). Dne [datum] stavební úřad při místním šetření zjistil, že se v místě nachází přípojka elektrické energie, která byla zhotovena v rozporu s ověřenou projektovou dokumentací (odlišné poloha na pozemcích). Žalobkyně a) realizovala zcela jinou stavbu přípojky. [ulice] úřad proto shledal, že povolení přípojek pro rodinný dům na pozemku parc. [číslo] se v tomto řízení nelze dovolávat. [ulice] povolení žalobkyně a) pozbylo platnosti, neboť stavba v něm povolená byla realizována v rozporu s ním. [ulice] úřad po vyhodnocení nashromážděných podkladů vydal dne [datum] usnesení o zastavení řízení o žádosti o dodatečné povolení změny stavby z důvodu bezpředmětnosti (neplatí původně vydané stavební povolení. Proti tomuto usnesení podal stavebník [datum] odvolání. Věc byla předložena odvolacímu orgánu [datum]. Krajský úřad usnesení dne [datum] zrušil a věc vrátil k novému projednání. [ulice] úřad nedodržel závazný právní názor z rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] stavební úřad opatřením upřesnil předmět řízení o nařízení odstranění stavby tak, že se jedná o nepovolenou stavbu rodinného domu jako celek. Dne [datum] stavební úřad na základě upřesněného předmětu řízení o odstranění stavby vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby a řízení o této žádosti přerušil usnesením ze dne [datum] (podané odvolání bylo vzato zpět). [ulice] úřad usnesením ze dne [datum] zastavil řízení o žádosti o dodatečné povolení změny stavby z důvodu, že stavebník neodstranil na výzvu stavebního úřadu podstatné vady žádosti. Odvolání podal stavebník a [jméno] [příjmení] dne [datum]. Věc byla předložena odvolacímu orgánu dne [datum]. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum] usnesení stavebního úřadu změnil tak, že se řízení o žádosti o dodatečné povolení změny stavby zastavuje, neboť v době platnosti stavebního povolení ze dne [datum] nebylo započato s realizací stavby dle tohoto stavebního povolení. Nelze požadovat změnu stavby, která neexistuje. Nejedná o nepovolené změny stavby rodinného domu, ale o nepovolenou stavbu rodinného domu jako celku. Stavebník podal správní žalobu dne [datum]. Krajský úřad požádal stavební úřad dne [datum] k předložení spisu s ohledem na podanou správní žalobu. Dne 31. 1. 2014 Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem č. j. [číslo jednací] zrušil rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] a usnesení stavebního úřadu ze dne [datum]. V odůvodnění uvedl, že při zkoumání platnosti stavebního povolení je nutné se zabývat otázkou, kdy bylo se stavbou započato podle projektové dokumentace, přičemž skutečnost, že se poté stavebník odchýlí od schválené projektové dokumentace, nemá na platnost vydaného stavebního povolení vliv. Spis byl vrácen stavebnímu úřadu dne [datum]. Dne [datum] vyzval stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů ohledně rozestavěnosti stavby, této žádosti bylo vyhověno. U sousedních pozemků došlo v mezidobí ke změnám (vlastníkem se stala [jméno] [příjmení] (dcera manželů [příjmení]). [jméno] [příjmení] na tomto sousedním pozemku umístila vlastní stavbu rodinného domu a pozemek oplotila. Obě tyto stavby (stavba rodinného domu i oplocení) byly předmětem správních žalob ze strany žalobkyně a) u Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a později i ústavní stížnosti. Do spisu stavebního úřadu byl založen rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V něm NSS uvedl, že stavební povolení samo o sobě neopravňuje stavebníka k realizaci stavby (zde přípojky elektřiny a plynu) na cizím pozemku, neboť jde o veřejnoprávní aspekt. Soukromoprávní rovina spočívá v tom, z jakého právního základu vychází oprávnění stavebníka k pozemku, na kterém má být stavba realizována. Tímto právním základem může být vlastnické právo stavebníka, věcné břemeno nebo smluvní vztah s vlastníkem pozemku a podobně. [příjmení] odpovědnost za to, že nebylo zřízeno věcné břemeno opravňující k vybudování a následnému provozování přípojek elektro a plynu pro rodinný dům na pozemku parc. [číslo] vedených přes pozemky parc. [číslo] nese stěžovatelka (žalobkyně a/), resp. její právní předchůdci, kteří dostatečně nestřežili svá práva. Dne [datum] stavební úřad s odkazem na naposledy uvedený rozsudek vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby, spočívající zejména v dořešení změny původního územního rozhodnutí - nové napojení rodinného domu na sítě technického vybavení. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o dodatečném povolení stavby přerušeno. Dne [datum] stavební úřad obdržel žádost stavebníka o změnu územního rozhodnutí ze dne [datum] spočívající v rozšíření počtu dotčených pozemků, ve změně a rozsahu umisťovaných staveb. [ulice] úřad dne [datum] vyzval stavebníka k odstranění nedostatků žádosti o změnu územního rozhodnutí a řízení o této žádosti přerušil. Poté, co stavebník dne [datum] a následně dne [datum] doplnil žádost o tuto změnu, stavební úřad dne [datum] oznámil zahájení řízení o změně územního rozhodnutí. Dne [datum] stavební úřad povolil změnu územního rozhodnutí, proti čemuž se odvolali manželé [příjmení]. Žalobkyně se k odvolání vyjádřila do [datum]. Věc byla předložena odvolacímu orgánu k rozhodnutí dne [datum]. Dne [datum] krajský úřad rozhodnutí zrušil rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] a věc mu vrátil k novému projednání. Důvodem zrušení byla nepřezkoumatelnost, kdy se stavební úřad nezabýval podmínkami pro možnost změny územního rozhodnutí. Dne [datum] stavební úřad vyzval stavebníka k odstranění nedostatků žádosti o změnu územního rozhodnutí a řízení o této žádosti přerušil do [datum]. Žalobkyně dne [datum] žádost doplnila. Dne [datum] stavební úřad oznámil zahájení územního řízení. Dne [datum] stavební úřad svolal na den [datum] ústní jednání, žádný z účastníků se nedostavil. Dne [datum] stavební úřad vyrozuměl účastníky řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům. Dne [datum] stavební úřad vyzval stavebníka k odstranění nedostatků dokumentace a řízení přerušil do [datum]. Dne [datum] stavební úřad vydal rozhodnutí, v právní moci ke dni [datum], o změně územního rozhodnutí. Žalobkyně dne [datum] založila do správního spisu o dodatečném povolení stavby mimo jiné i rozhodnutí ze dne [datum]. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [datum], doručeným dne [datum], bylo rozhodnuto, že žalobci b) a c) již nejsou účastníky řízení o dodatečném povolení stavby, a to s odůvodněním, že řízení o dodatečném povolení stavby se týkalo i napojení stavby na sítě a uvedení jsou vlastníky sousedních pozemků, na nichž byly tyto sítě umístěny. Jelikož napojení domu na sítě již bylo vyřešeno novým územním rozhodnutím, nemohou již být uvedení dotčeni na svých vlastnických právech. Přípisem ze dne [datum] pak stavební úřad vyzval účastníky řízení k seznámení se s podklady pro rozhodnutí. Rozhodnutím ze dne [datum] stavební úřad rozhodl o dodatečném povolení stavby, změny novostavby rodinného domu. Účastníci řízení odlišní od žalobců podali dne [datum] odvolání. Žalobkyně se k tomuto odvolání v průběhu prosince 2018 dvakrát vyjádřila. Věc byla předložena k rozhodnutí odvolacímu orgánu [datum]. Krajský úřad svým rozhodnutím ze dne [datum] rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k novému projednání. Své rozhodnutí odůvodnil tak, že je nutné zrevidovat obsahové náležitosti předložené dokumentace a ověřit její správnost a celistvost. V rámci nového projednání žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby stavební úřad dne [datum] vyzval stavebníka k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby do [datum]. Stavebník svými podáními ze dne [datum] a [datum] žádost o dodatečné povolení stavby doplnil. [ulice] úřad přípisem ze dne [datum] vyzval účastníky k seznámení se s podklady. [ulice] úřad svým rozhodnutím ze dne [datum], opětovně rozhodl o dodatečném povolení stavby. Účastníci řízení odlišní od žalobců podali dne [datum] odvolání. Po výzvě k seznámení s odvoláním byl spis předložen odvolacímu orgánu [datum]. Krajský úřad rozhodnutím ze dne [datum], toto odvolání zamítnul a rozhodnutí stavebního úřadu potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Přerušení řízení 40. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo přerušeno z důvodu řešení otázky podstatné pro rozhodnutí (změna územního rozhodnutí o trase elektrické přípojky) od [datum] do [datum], tedy na dobu 3 let 5 měsíců.

41. Rovněž u tohoto vedlejšího řízení uvažuje odvolací soud celkovou jeho délku ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk. I toto řízení, kde vlastník stavby žádal změnu územního rozhodnutí ve prospěch řízení o vydání stavebního povolení, má přímý vliv na výkon jeho vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny, tedy bylo rozhodováno o jeho základním právu a svobodě (znovu viz nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20).

42. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 4923/2009 pro účely posouzení, zda v řízení, které bylo přerušeno, došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk, je třeba zkoumat, zda ve vedlejším řízení, které si nečinnost v původním řízení vynutilo, byla věc projednána v přiměřené lhůtě. Pokud tomu tak je, nelze učinit závěr o tom, že by z důvodu jeho nepokračování byla délka původního řízení nepřiměřená. Jestliže však délka vedlejšího řízení přiměřená není, a to z důvodů přičitatelných státu, tj. došlo-li ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk k porušení práva účastníků vedlejšího řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, promítá se tato skutečnost i do závěru o nepřiměřené délce původního řízení (obdobně i rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 348/2010).

43. Prvotně je tedy nutno zabývat se tím, zda délka řízení o změnu územního rozhodnutí, pro které bylo přerušeno řízení o dodatečném povolení stavby, je přiměřená, a to za použití stejných hledisek přiměřenosti délky řízení jako u řízení původního (viz výše uvedená judikatura, resp. hlediska uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk).

44. Řízení o územním rozhodnutí je třeba klasifikovat jako složité. Původní územní rozhodnutí bylo vydáno v roce 1995, jeho změna byla požadována v roce 2015, tedy po 20 letech. Za tu dobu se nejen podstatně změnily místní podmínky, ale i kvalita požadované dokumentace. Ve věci bylo nařizováno jednání (dne [datum]). Z tohoto důvodu uvažoval odvolací soud jako lhůtu pro vydání rozhodnutí ve správním řízení, a to včetně řízení odvolacího, lhůtu 60 dnů (§ 71 odst. 3 a § 90 odst. 6 správního řádu).

45. Za použití hledisek pro určení přiměřené délky řízení dle § 31a odst. 3 OdpŠk uvažoval odvolací soud následovně. 46. [ulice] úřad rozhodoval převážně ve lhůtě 60 dnů (2 měsíce), stejně jako odvolací orgán. Byly dodržovány i lhůty k předložení odvolání (§ 88 odst. 1 správního řádu). Nicméně odvolací soud zjistil dílčí průtahy na straně stavebního úřadu, kdy některé jeho úkony přesáhly zákonnou lhůtu. Jedná se o období od zahájení řízení [datum] do rozhodnutí ze dne [datum] (4 měsíce). Průtah je tedy 2 měsíce. Dále se jedná o období od [datum], kdy uplynula lhůta k doplnění žádosti žalobkyní, do rozhodnutí dne [datum] (4 měsíce). Průtah je tedy 2 měsíce. Dále jde o průtah spočívající v nekoncepčním postupu stavebního úřadu, který žalobkyni dvakrát vyzýval k doplnění žádosti, a to [datum] a opakovaně [datum], tedy nedostatečně již při prvé výzvě posoudil vady předložené dokumentace. Takto odvolací soud uvažuje průtah přibližně 2 měsíců od poloviny ledna 2017 do konce března 2017, kdy uplynula žalobkyni lhůta k druhému doplnění žádosti. Celkově je doba průtahů 6 měsíců.

47. Žalobkyně se podstatně na délce řízení podílela. Ačkoliv k přerušení řízení o dodatečném povolení stavby došlo dne [datum], bezvadnou žádost o změnu územního rozhodnutí podala až [datum], aby řízení bylo zahájeno [datum]. Tedy prodleva z viny žalobkyně je 11 měsíců, což je doba téměř dvojnásobně překračující průtahy stavebního úřadu.

48. Na délce řízení se podílela i okolnost, že věc byla projednávána ve dvou stupních, bylo podáno odvolání a ve věci rozhodoval dne [datum] odvolací orgán. Nicméně toto hledisko je vykompenzováno důvodem zrušení prvostupňového rozhodnutí, kterým byla v podstatě jeho nepřezkoumatelnost.

49. Procesní složitost řízení byla dána i okolnosti, že sousedské vztahy v dané lokalitě byly značně konfliktní, do tohoto řízení podstatně ingerovaly osoby zúčastněné na řízení (manželé Kalcsovi). V řízení uplatňovali své věcné připomínky, podávali opravné prostředky (např. odvolání proti rozhodnutí ze dne [datum]). Rovněž je třeba připomenout výše uvedené, že po dobu nezbytnou k opatření údajů dle § 6 odst. 2 správního řádu lhůty k rozhodnutí neběží, staví se. Takto správní orgán především vyzýval žalobkyni k doplnění žádosti v určené lhůtě, vyzýval účastníky řízení k seznámení se zjištěnými podklady, nařizoval jednání.

50. Význam řízení byl pro žalobkyni standardní. Nešlo o typ řízení, u kterých se dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zvýšený význam řízení pro poškozeného předpokládá (řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).

51. S ohledem na značný a převyšující podíl žalobkyně na délce řízení a s ohledem na jeho procesní složitost uzavírá odvolací soud, že řízení o změně územního rozhodnutí nebylo nepřiměřeně dlouhé. Délka řízení o dodatečném povolení stavby.

52. Řízení o dodatečném povolení stavby bylo zahájeno [datum], kdy byla stavebnímu úřadu doručena bezvadná žádost žalobkyně, a skončilo dne [datum]. Trvalo 12 let a 6 měsíců.

53. S ohledem na to, že řízení bylo přerušeno na dobu 3 let a 5 měsíců a přitom řízení, pro které bylo přerušeno, nebylo nepřiměřeně dlouhé (viz výše), odečetl odvolací soud od celkové délky řízení 12 let a 6 měsíců délku řízení o změně územního rozhodnutí 3 roky a 5 měsíců, tedy rozdíl je 9 let a 1 měsíc (109 měsíců).

54. I v případě řízení o dodatečném povolení stavby odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně uvažoval lhůtu k vydání rozhodnutí a odvolacího rozhodnutí 60 dnů (2 měsíce) dle § 71 odst. 3 a § 90 odst. 6 správního řádu. Řízení bylo složité. Původní stavební povolení bylo vydáno v roce 1996, žalobkyně stavbu rozestavěla, nicméně převážně v rozporu s tímto stavebním povolením, žádost o dodatečné povolení stavby podala více než 20 let po vydání stavebního povolení. Bylo nutné zjistit stav rozestavěnosti, změny a odchylky stavby, obstarat nová aktuální vyjádření dotčených orgánů, byla nařizována jednání.

55. I zde pak odvolací soud posuzoval celkovou délku řízení hledisky dle § 31a odst. 3 OdpŠk.

56. Řízení bylo složité. Z hlediska § 60 odst. 2 správního řádu bylo nutné opatřit značné množství dokumentů týkajících se dvacetileté historie stavby, a to nejen domu, ale i technických přípojek. Žalobkyně byla opakovaně vyzývána k doplnění podkladů, vždy jí byla poskytnuta odpovídající lhůta. S ohledem na množství shromážděných podkladů stavební úřad několikrát vyzýval účastníky řízení k vyjádření k podkladům. Bylo jednáno s větším množství dotčených osob, které se ve věci opakovaně vyjadřovaly, vznášely věcné připomínky a podávaly opakovaně opravné prostředky. K dořešení přípojky elektro bylo řízení přerušeno (rozhodováno v územním řízení). Uvedené kritérium je nutno ve prospěch státu zhodnotit 40 %.

57. I žalobkyně se na délce řízení podílela. Na vrub žalobkyně lze přičíst následující prodlevy: -) 2 měsíce, kdy po přerušení řízení 11. 10 [rok] nahlédla do spisu až [datum] -) 5 měsíců mezi výzvou k doplnění podkladů z [datum] do [datum], kdy byly podklady předány stavebnímu úřadu -) 4 měsíce (prosinec [rok] až březen [rok]), kdy z přerušení řízení z [datum] do [datum] požádala žalobkyně o prodloužení lhůty až dne [datum], tedy pouhý den před jejím uplynutím -) 3 měsíce, když pravomocné rozhodnutí ve věci územního rozhodnutí ([datum]) předložila stavebnímu úřadu k pokračování řízení o dodatečném povolení stavby až [datum]. Takto žalobkyně zdržela řízení celkem o 14 měsíců, což je 13 % z celkové délky řízení 109 měsíců.

58. Význam řízení pro žalobkyni byl standardní. Nešlo o typ řízení, u kterých se dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva zvýšený význam řízení pro poškozeného předpokládá (řízení ve věcech trestních, opatrovnických, pracovněprávních, osobního stavu, sociálního zabezpečení či ve věcech týkajících se zdraví nebo života) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2800/2009).

59. Z hlediska kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení dospěl odvolací soud k následujícímu.

60. Byly zjištěny průtahy v řízení, a to navzdory uvažování 60-denní lhůty (2 měsíce) k vydání rozhodnutí a složitosti řízení, resp. nutnosti opatřování podkladů (§ 6 odst. 2 správního řádu): -) 0,5 měsíce. Poprvé byla věc předložena odvolacímu orgánu [datum] a tento rozhodl [datum], tedy za 2,5 měsíce -) 1 měsíc. Po místním šetření [datum] rozhodl stavební úřad o zastavení řízení [datum], tedy za 3 měsíce (2 měsíce měl na rozhodnutí). -) 3 měsíce. Po rozhodnutí odvolacího orgánu dne [datum] (zrušení pro nedodržení právního názoru dle rozhodnutí z [datum]) učinil stavební úřad další úkon až [datum], ačkoliv závazný právní názor, tedy rozsah potřebných podkladů, mu byl znám již z předchozího zrušujícího rozhodnutí ze dne [datum]. -) 9 měsíců. Zbytečně bylo vedeno řízení od [datum] do [datum]. Výzva žalobkyně k doplnění podkladů byla zbytečná, neboť odvolací orgán dne [datum] řízení zastavil. -) 22 měsíců. Správní žaloba byla podána [datum], soud rozhodl [datum]. Z těchto 2 let (24 měsíců) odečetl odvolací soud 2 měsíce na rozhodnutí. -) 1 měsíc. Po zrušujícím rozhodnutí z [datum] převzal stavební úřad spis [datum] a další krok učinil až [datum], tedy po 3 měsících (uvažovány 2 měsíce na prostudování) -) 1 měsíc. Od výzvy účastníkům k vyjádření k podkladům ze dne [datum] rozhodl stavební úřad až [datum], tedy za 3 měsíce (opět uvažovány 2 měsíce k rozhodnutí). Tak jdou na vrub správních orgánů průtahy v délce 37,5 měsíce, což je 34 % z celkové délky řízení 109 měsíců.

61. Specifická v tomto případě je však otázka počtu stupňů, ve kterých byla věc projednávána, resp. důvody, pro které byla prvostupňová rozhodnutí, případně i rozhodnutí odvolacího orgánu rušena. Pravdou je, že standardně je počet rozhodovacích stupňů hodnocen v rámci složitosti řízení ve prospěch státu, nicméně platí, že okolnosti, které lze přičíst výlučně k tíži státu z důvodu nesprávného postupu orgánů veřejné moci nemohou být současně zohledněny v neprospěch poškozeného v rámci posuzování kritéria složitosti řízení (viz rozsudek NS ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3379/2018). Takto: -) Rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] bylo zrušeno [datum] pro nepřezkoumatelnost a nezákonnost. -) Rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] bylo zrušeno podruhé [datum], jelikož si stavební úřad nevyjasnil základ předmětu řízení (zda povolit novou stavbu nebo změny stavby již povolené). -) Rozhodnutí stavebního úřadu z [datum] bylo potřetí zrušeno pro nedodržení závazného právního názoru dle rozhodnutí ze dne [datum]. -) Správním soudem byla dne [datum] zrušena předchozí rozhodnutí stavebního úřadu i odvolacího orgánu s odůvodněním, že doposud (7 let po zahájení řízení) nebylo zkoumáno, kdy bylo se stavbou započato. -) Rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum] bylo zrušeno odvolacím orgánem [datum], jelikož dosud (11 let po zahájení řízení) nebyla nashromážděna řádná dokumentace nutná k rozhodnutí. Tedy, ačkoliv byla věc čtyřikrát řešena odvolacím správním orgánem a jedenkrát správním soudem, což by bylo jinak hledisko složitosti řízení ve prospěch státu, jde tato okolnost naopak státu na vrub, neboť správní orgány si od samého počátku nedostatečně objasnily samotný předmět řízení a nebyly schopny shromáždit odpovídající dokumentaci. Toto kritérium je pro závažnost pochybení správních orgánů nutno zhodnotit 50 %.

62. Postup orgánu státu je tak nutno ohodnotit v neprospěch státu 84 % (34 + 50). Dle Stanovisko Cpjn 206/2010,„ by mělo být v obecné rovině dostačující zvýšení či snížení nepřesahující 50%, aby byl zachován vztah přiměřenosti mezi utrpěnou újmou a za ni poskytovaným odškodněním“. Nicméně s přihlédnutím k okolnostem konkrétní věci lze ve výjimečných případech uvažovat o zvýšení či snížení i ve větším rozsahu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2138/2009). Dle názoru odvolacího soudu tato výjimečná situace v přezkoumávaném řízení nastala zejména z důvodu bezprecedentně věcně vadného postupu správních orgánů.

63. Celkově tak lze ve prospěch státu uvažovat 53% (40% za složitost řízení + 13% za podíl žalobkyně), v neprospěch státu 84% (34% + 50% za postup orgánů státu v řízení. Vzájemným porovnáním uvedených hodnot, které vycházejí v neprospěch státu, je zřejmé, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žalobkyni a) přísluší zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která se v tomto případě předpokládá.

64. Základní částku zadostiučinění získal odvolací soud vynásobením délky řízení 9 let a 1 měsíc částkou [částka] s ohledem na již značné překročení délky správního řízení (dle Stanoviska Cpjn 206/2010 se tato částka určuje v rozmezí [částka] až [částka]) s tím, že za prvé dva roky se přiznává částka poloviční. Takto je základní částka [částka] ([částka] + [částka] za jeden měsíc).

65. Kritérii modifikace základní částky dle § 31a odst. 3 OdpŠk se odvolací soud zabýval již výše. Základní částka byla celkově snížena o 53% a zvýšena o 84% (tedy celkově zvýšena o rozdíl 31% v částce [částka]) na [částka].

66. Jelikož žalobkyně požadovala [částka], tedy méně, byla jí žalovaná nemajetková újma v požadované výši přiznána.

67. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle § 15 odst. 1 OdpŠk uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku u žalované. Jelikož nárok byl u žalované uplatněn [datum], je žalovaná v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je 8,05%. C) Nároky na zaplacení náhrady škody [částka] žalobkyni a)

68. Žalobkyně a) požadovala náhradu škody spočívající v nákladech na sanaci stavby [částka], v nákladech na přeložení přípojky elektřiny – za projekt [částka], za dokoupení a připojení nové přípojky u ČEZ [částka], v nemajetkové újmě [částka] za trvající zásah do práva žalobkyně na majetek, který nemůže užívat pro bydlení, v náhradě za zvýšení nákladů na pořízení stavebních materiálů [částka] (zvýšení DPH z 5% na 15%) a v důsledku inflace 10% za navýšení cen stavebního materiálu o [částka], celkem [částka].

69. Soud I. stupně tyto nároky zamítl z důvodů nedostatku příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení o dodatečném povolení stavby.

70. Dle rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1729/2013, je běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje.

71. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 312/05, rozvedl, že„ (…) v řadě vzájemně souvisejících příčin nejsou všechny příčiny stejně významné. Základní obsahovou náležitostí odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti tak musí být úvaha o kritériích, kterými se odlišují právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných, a aplikace těchto kritérií na konkrétní případ.“ 72. Příčinná souvislost musí být postavena najisto, nestačí pouze obecná úvaha o možných následcích či připuštění možnosti vzniku škody v důsledku nesprávného úředního postupu.

73. Pokud se žalobkyně domáhala náhrady za náklady spojené s přeložením přípojky elektřiny, a to za projekt [částka] a za dokoupení a připojení nové přípojky u ČEZ [částka], uvádí odvolací soud ve shodě se soudem I. stupně, že prvotní a jedinou příčinou vzniku těchto nákladů bylo jednání samotné žalobkyně, která si nezajistila soukromoprávní oprávnění k užívání sousedního pozemku pro trasu elektrické přípojky (viz výše uvedený rozsudek NSS, sp. zn. [spisová značka]). Délka správního řízení, navíc o dodatečném povolení stavby, není příčinou vzniku těchto nákladů.

74. Pokud se žalobkyně domáhala náhrady za zvýšení nákladů na stavební materiál a stavební práce v důsledku zvýšení DPH o [částka] a v důsledku inflace o dalších [částka].

75. Ohledně navýšení DPH žalobkyně ex post konstruuje hypotetickou situaci, že nebýt nepřiměřeně dlouhého řízení, stihla by dům dostavět před navýšením DPH. Nelze však s určitostí uzavřít, že pokud by nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a bylo by vydáno (včas) stavební povolení, žalobkyně by stihla dům vybudovat před zvýšením sazby DPH. Tato úvaha je jen v rovině hypotetické. Stavba nemovitosti je vázána nejen na vydání stavebního povolení, ale na mnoho dalších na vůli žalobkyně i stavebního úřadu nezávislých a proměnných skutečnostech, nikoli jen na finanční situaci žalobkyně (obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 16 Co 385/2017, kdy dovolání proti němu bylo odmítnuto usnesením NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 204/2019). Délka stavebního řízení tak není prvotní a jedinou příčinou vynaložení uvedených zvýšených nákladů.

76. Ohledně žalobkyní tvrzené škody v částce [částka], jež jim měla vzniknout inflačním navýšením, se jedná o přepočet peněz na hmotné předměty a zpět na peníze. Žalobkyně tvrdí, že vlivem inflace musela vynaložit na pořízení materiálních věcí více peněz, k jejichž znehodnocení došlo právě vlivem inflace. Ke zmenšení majetkového stavu dochází tím, že se zmenší hodnota aktiv (příp. se zvětší hodnota pasiv) takovým způsobem, že jeho celkové vyjádření v penězích se oproti předchozímu stavu sníží. Z toho je zřejmé, že porovnání hodnot majetkového stavu pro účely náhrady škody je možné pouze převodem na peníze, které plní úlohu všeobecného ekvivalentu. Tuto svoji funkci peníze neztrácejí ani vlivem inflace, která se projevuje vzestupem cenové hladiny a zpravidla má za důsledek, že za stejnou částku peněz lze v různých obdobích pořídit rozdílný objem spotřebních předmětů. V posuzovaném případě měla žalobkyně za stejný objem finančních prostředků získat plnění v podobě menšího objemu prací a materiálních věcí. Jedná se o přepočet peněz na hmotné předměty (žalobkyně mohla získat před inflací více) a zpět na peníze (dané množství hmotných předmětů bylo možné vlivem inflace pořídit za více peněz), což neodpovídá pojetí skutečné škody (viz rozsudky NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1272/2001 a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 38/2000, shodně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 16 Co 142/2016).

77. Pokud žalobkyně požaduje náhradu nákladů za sanaci stavby [částka], uvádí odvolací soud opět shodně jako soud I. stupně, že pokud žalobkyně realizovala stavbu v rozporu se stavebním povolením, což ostatně vedlo k zahájení řízení o odstranění stavby, potažmo k zahájení řízení o dodatečném povolení stavby, sama přivodila stav, kdy nebylo možné stavbu dokončit, resp. bylo nutné neoprávněně stavěnou stavbu sanovat a zabezpečit. Toto protiprávní jednání žalobkyně je jedinou příčinou vzniku této tvrzené škody.

78. Pokud žalobkyně nárokuje nemajetkovou újmu [částka] za trvající zásah do práva žalobkyně na majetek, který nemůže užívat pro bydlení. Zásah do ústavního práva žalobkyně na ochranu vlastnictví (čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv) je důvodem, proč je v tomto řízení posuzována celková délka správního řízení a nikoliv jen dílčí průtahy (viz výše). Tato tvrzená nemajetková újma žalobkyně je konzumována nemajetkovou újmou dle § 31a OdpŠk. D) Postavení žalobců b) a c)

79. Jak vyplývá zejména z doplnění žaloby ze dne [datum], žalobci b) a c) dovozují svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy jednak z jejich„ formální (vedlejší) účasti na řízení o dodatečném povolení stavby (2007 – 2017)“, jednak z toho, že jsou rodiče žalobkyně a). Do doby její plnoletosti ([číslo]) ji zastupovali a i poté jí pomáhali v řešení řízení o dodatečném povolení stavby a byli hlavními nositeli nákladů realizace stavby. Měli tedy pochopitelný a legitimní zájem na řádném a rychlém průběhu řízení.

80. Při jednání odvolacího soudu dne [datum] uvedli žalobci b) a c) prostřednictvím jejich právního zástupce, že tito žalobci jsou vlastníky sousedního pozemku vedle pozemku žalobkyně a), na kterém žalobkyně a) realizovala stavbu. Přes pozemek ve vlastnictví žalobců b) a c) nevedly žádné přípojky, zejména nikoliv přípojka elektřiny.

81. Dle § 27 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“) (1) Účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu; b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. (2) Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. (3) Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1.

82. Dle § 129 odst. 2 věta osmá zákona č. 183/2006Sb., stavební zákon (dále „stavební zákon“), účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85.

83. Dle § 109 písm. e) stavebního zákona, účastníkem stavebního řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo prováděním stavby přímo dotčeno.

84. Dle závěrů rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1292/2019, jde-li o nárok spojovaný s nepřiměřenou délkou řízení, nemohou nárok na náhradu nemajetkové újmy uplatnit osoby, jež nebyly účastníkem řízení.

85. Dle rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2539/2015, vedlejší účastník (§ 93 odst. 1 o.s.ř.) se neúčastní řízení proto, aby v něm uplatňoval nebo bránil své právo, ale z důvodu, že chce pomoci zvítězit ve sporu některému z účastníků (sporných stran), neboť na jeho úspěchu v řízení má právní zájem. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem, záležejícím v nepřiměřené délce řízení, a vznikem nemajetkové újmy na straně vedlejšího účastníka, je přerušena jeho právním poměrem k účastníkovi řízení, kterého podporuje, neboť od tohoto (tvrzeného) právního poměru, nikoliv od nesprávného úředního postupu, vedlejší účastník svou újmu osobně odvozuje.

86. Dle rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 675/2011, v případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, je poškozeným ve smyslu cit. § 13 odst. 2 OdpŠk fyzická nebo právnická osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma a nesprávný úřední postup ve vztahu příčinné souvislosti. [jméno], kde další osoby v důsledku svého vztahu k primárnímu poškozenému rovněž pociťují důsledky nesprávného úředního postupu, spočívající v jejich nejistotě ohledně výsledku řízení, jehož se primární poškozený účastní, děje se tak však nikoli přímo, ale zprostředkovaně, skrze jejich vztah k primárnímu poškozenému. Nebýt totiž jejich vztahu k primárnímu poškozenému, újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení by nepociťovaly. Příčinná souvislost mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a jimi utrpěnou újmou je tak přerušena jejich vztahem k primární poškozené, od kterého, nikoli od nesprávného úředního postupu, svoji újmu oni osobně odvozují.

87. Aplikováno na tento případ.

88. Žalobci b) a c) nemohou svůj nárok na zadostiučinění za nemateriální újmu v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení odvozovat od rodinného vztahu k žalobkyni a). Jak vyplývá z citované judikatury, příčinná souvislost mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a jimi utrpěnou újmou je přerušena jejich vztahem k primární poškozené, od kterého, nikoli od nesprávného úředního postupu, svoji újmu oni osobně odvozují.

89. Žalobci b) a c) dále dovozují svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy z jejich vedlejšího účastenství na řízení o dodatečném povolení stavby.

90. Účastníkem správního řízení o dodatečném povolení stavby ve smyslu § 27 odst. 1 správního řádu byla pouze žalobkyně a).

91. Správní orgány v předmětném stavebním řízení se žalobci b) a c) jednali jako s dotčenými osobami dle § 27 odst. 2 správního řádu. Doručovaly jim vydaná rozhodnutí, rozhodovaly o jimi podaných odvoláních (viz rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum], který rozhodoval i o odvolání [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Tento postup stavebního úřadu byl správný, ačkoliv je odvolací soud názoru, že účastenství uvedených žalobců bylo založeno ustanovením § 27 odst. 3 správního řádu za použití § 109 písm. e) stavebního zákona. Tato odchylka je však irelevantní.

92. Ač účastenství ve správním řízení dle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu je obecně nazýváno„ vedlejším účastenstvím“, je postavení takové osoby odlišné od vedlejšího účastenství, jak tento institut chápe ustanovení § 93 odst. 1 o.s.ř. [ulice] účastník dle § 93 odst. 1 o.s.ř. je pouhým podporovatelem hlavního účastníka, jelikož se neúčastní řízení proto, aby v něm uplatňoval nebo bránil své právo, ale z důvodu, že chce pomoci zvítězit ve sporu některému z účastníků, neboť na jeho úspěchu v řízení má právní zájem. Naproti tomu dotčená osoba dle § 27 odst. 2 a 3 správního řádu v řízení vystupuje přímo na obranu svých práv, která mohou být přímo dotčena rozhodnutím.

93. Na rozdíl od soudu I. stupně je tedy odvolací soud názoru, že žalobci b) a c) byli účastníky řízení a dle § 13 odst. 2 OdpŠk jim náleží případná nemajetková újma za nepřiměřeně dlouhé řízení. Účastenství uvedených žalobců začalo dne [datum], kdy jim bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby, a skončilo [datum], kdy jim bylo doručeno usnesení ze dne [datum] o ukončení jejich účastenství. Trvalo tak 10 let a 9 měsíců. Po odečtení doby, po kterou bylo řízení přerušeno, 3 roky a 5 měsíců (viz výše) byla délka řízení 7 let a 4 měsíce. I tuto dobu, zejména s ohledem na postup orgánů v předmětném řízení (viz výše), je nutno považovat za nepřiměřeně dlouhou.

94. Účastníkům řízení, aby rozhodnutí odvolacího soudu pro ně nebylo překvapivé z pohledu posuzování účastenství žalobců b) a c) na předmětném správním řízení, dal odvolací soud možnost se k tomuto názoru vyjádřit (viz nález ÚS ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 777/07 či nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3317/15).

95. Žalobci s tímto názorem souhlasili.

96. Žalovaná namítala, že pokud žalobci b) a c) vlastnili jen sousední pozemek, žádná újma jim nemohla nepřiměřeně dlouhým řízení o dodatečné povolení stavby na sousedním pozemku vzniknout, s jejich pozemkem nebylo nijak nakládáno.

97. S tímto stanoviskem žalované odvolací soud nesouhlasí. I vlastník sousedního pozemku je po dobu trvajícího řízení o dodatečném povolení stavby na sousedním pozemku v nejistotě ohledně výsledku řízení, pro výkon jeho vlastnického práva k pozemku je důležité, jaká stavba bude na sousedním pozemku realizována. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením je právě kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (viz rozhodnutí NS, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010, 30 Cdo 243/2015).

98. Nicméně nejdůležitějším kritériem pro stanovení zejména formy odškodnění je kritérium významu předmětu řízení pro účastníka, tedy to, co je pro něj v sázce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk). Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se totiž poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (viz rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2366/2017).

99. Pak odhlédnuto od rodinného vztahu žalobců k žalobkyni a), který nelze, jak je uvedeno výše, zohlednit, mělo předmětné řízení pro žalobce b) a c) jen nepatrný význam. Výkon jejich vlastnického práva k jejich pozemku nebyl nijak negativně zasažen, neboť naopak podporovali žalobkyni a) v realizaci stavby na jejím pozemku. Rovněž průběh trasy elektrické přípojky neovlivnil zásobování jejich domu elektřinou, jejich pozemkem přípojky nevedly. Ač měli formálně status účastníka řízení, tedy měli určitá procesní oprávnění, jejich poměr k věci ve smyslu přímého ovlivnění jejich právních poměrů byl nepatrný. Ostatně sami tito žalobci nazývají své postavení„ formálním“ účastenstvím.

100. Odvolací soud tak žalobcům b) a c) přiznal zadostiučinění za nemajetkovou újmu formou konstatování porušení práva. E) Závěr 101. Ve vztahu k žalobkyni a) byl rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku I. ohledně částky [částka] s příslušenstvím dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změněn tak, že bylo žalobě vyhověno, ohledně částky [částka] s příslušenstvím byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o.s.ř.

102. Ve vztahu k žalobcům b) a c) byly zamítavé výroky rozsudku soudu I. stupně II. a III. dle § 220 odst. 1 písm. b) o.s.ř. změněny tak, že oběma žalobcům přísluší právo na konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, nikoliv finanční zadostiučinění.

103. O nákladech řízení před soudy obou stupňů bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, 2 a dle § 142 odst. 1 a 3 o.s.ř.

104. Žalobkyně a) požadovala nemajetkovou újmu [částka] (tarifní hodnota [částka] dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále„ AT“ – viz usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 3378/2013) a náhradu škody [částka] (tarifní hodnota dle § 8 odst. 1 AT).

105. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 1435/2015, při určování poměru úspěchu a neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na jiné peněžité plnění (objektivní kumulace), je zpravidla třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu.

106. Podle § 12 odst. 3 AT platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Aplikováno na projednávanou věc, v níž uplatněné nároky spojila žalobkyně ke společnému projednání již v podané žalobě, to znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka] ([částka] + [částka]).

107. Žalobkyně a) měla plný úspěch pouze co do nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30 Cdo 2707/2013), kdežto co do uplatněného nároku na náhradu škody nebyla neúspěšná. Její úspěch je 3% (50 000: 1 599 025), její neúspěch je 97%. Takový poměr je možné zhodnotit jako nepatrný neúspěch žalované, proto této přísluší plná náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř.

108. Náklady žalované sestávají z částky [částka] dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], 3. 1 [rok], vyjádření k odvolání z [datum], účasti na jednání soudů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] za [datum], celkem za 13 úkonů [částka].

109. Žalobci b) a c) učinili předmětem řízení jen jejich nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, byli úspěšní, tato újma jim byla přiznána (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2707/2013), tedy mají nárok na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř.

110. Z tarifní hodnoty [částka] (viz výše) je odměna advokáta dle § 7 bod 5 AT částka [částka]. Tuto je nutno korigovat z důvodů zastupování více osob dle § 12 odst. 4 AT. Tedy odměna za zastupování každého ze žalobců je [částka].

111. Ve prospěch žalobců b) c) učinil jejich zástupce tyto úkony právní služby: převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], odvolání z [datum], účast na jednáních soudů dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 11. 1 [rok], [datum], celkem 15 úkonů, tedy odměna pro každého ze žalobců je 37. [částka] (15 x 2 480).

112. Za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů (srov. v tomto směru např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1483/2011, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32 Cdo 3295/2012, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 21 Cdo 42/2014, 21 Cdo 43/2014, ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29 Cdo 239/2014, nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25 Cdo 1610/2014). Za 15 úkonů je to [částka] (15 x 300). Pro každého ze žalobců [částka].

113. DPH činí pro každého ze žalobců [částka] (21% z [částka], což je součet [částka] [anonymizováno] a [částka] [anonymizováno]).

114. Pro každého ze žalobců b) a c) je náhrada nákladů [částka] ([částka] [anonymizováno] + [částka] [anonymizováno] [částka] [anonymizována dvě slova]).