14 CO 257/2022-594

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobkyň: a/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] c/ [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] všechny zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Prof. JUDr. [jméno] [jméno], CSc. sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se, vyjma nenapadeného výroku IV, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyněmi smlouvu o bezúplatném převodu pozemků podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve výroku rozsudku uvedeného znění, k uspokojení nároku žalobkyň na náhradu za pozemky v restituci nevydané, k pozemku parcelní [číslo] orná půda, zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a k části pozemku parcelní [číslo] orná půda, zapsanému na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], a to části o výměře [výměra], oddělené geometrickým plánem pro rozdělení pozemku [číslo] odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], dne [datum], kdy tato část bude podle nového stavu vedena pod parcelním [číslo] přičemž uvedený geometrický plán tvoří nedílnou součást této smlouvy, a to pro každou z žalobkyň v podílu k ideální [anonymizováno] celku (výrok I), žalované uložil povinnost zaplatit každé z žalobkyň na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyň (výrok II), žalované uložil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III) a dále rozhodl, že žalované se vrací záloha na náklady důkazu výslechem znalce [celé jméno znalce] ve výši [částka] (výrok IV).

2. Soud I. stupně vzal za prokázáno, že a/ žalobkyně nabyla restituční nárok plynoucí z rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu [okres] ze [datum], čj. PÚ [číslo] od své předchůdkyně smlouvou z [datum], a to podíl ve výši [anonymizováno], který byl částečně uspokojen na základě smlouvy [číslo], kdy na něj byla započtena částka [částka], b/ a c/ žalobkyně nabyly restituční nárok plynoucí z téhož rozhodnutí smlouvou o bezúplatném převodu restitučního nároku od osob blízkých z [datum], a to podíly ve výši [anonymizováno] (každá [anonymizováno]), a na tento nárok bylo započteno„ přečerpání“ nároku jejich právní předchůdkyně plynoucího z uvedeného rozhodnutí v částce [částka]. Žalovaná nárok plynoucí z uvedeného rozhodnutí ocenila [datum] částkou [částka] při zohlednění ceny pozemků [částka] m2, takže jen u a/ žalobkyně eviduje neuspokojený nárok ve výši [anonymizováno], [částka]. Toto rozhodnutí pak bylo nahrazeno rozsudkem Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], čj. 24 Co 232/2010-263, jímž bylo o restitučním nároku právních předchůdců žalobkyň rozhodnuto tak, že nejsou vlastníky pozemků dle KN parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] (dle pozemkové knihy část parcelní [číslo]) a pozemků dle KN parcelní [číslo] (dle pozemkové knihy část parcely [číslo]) v [katastrální uzemí] Žalobkyně s oceněním nesouhlasily a vyzvaly dopisem z [datum] žalovanou k přecenění svých nároků. K své žádosti přiložily znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně], se kterým však žalovaná nesouhlasila a přecenění pozemků neprovedla. Ocenění pozemků jako stavebních žalovaná odmítala i doposud, i když v řízení předložila znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] z [datum], který naopak dospěl k závěru, že odňaté pozemky je třeba ocenit jako pozemky stavební. Celková výměra předmětných pozemků PK parcelní [číslo] činí [výměra], základní výměra byla znalcem ponížena o 60 % z důvodu nesrostlosti pozemků s [územní celek]. Výsledná cena určená znalkyní [celé jméno znalkyně] pak byla na základě důvodné námitky žalované korigována, neboť znalkyně nezohlednila skutečnost, že pozemky parcelní [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] byly na základě shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze vydány oprávněným osobám. Výměra zbývajících nevydaných pozemků činí u pozemku parcelní [číslo] [výměra], u pozemku parcelní [číslo] [výměra], u pozemku parcelní [číslo] [výměra], celkem tedy u pozemků z PK [anonymizováno] výměra [výměra], u pozemků parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], parcelní [číslo] [výměra], celkem tedy výměra z PK [anonymizováno] činí [výměra], celkově [výměra] a při jednotkové ceně [anonymizováno] Kč/m2 dle znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] tak činí hodnota nevydaných pozemků částku [částka].

3. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná, a to proti výrokům I, II a III, a navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zcela zamítnuta a žalobkyním bude uložena povinnost zaplatit jí náhradu nákladů řízení, případně jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že oprávněným osobám nebyly vydány pozemky o celkové výměře [výměra], za které jim přísluší náhradní pozemky, případně peněžitá náhrada. Nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] z [datum] částkou [částka], s ohledem na výsledek následného řízení o žalobě podle části V. občanského soudního řádu se snížila výměra nevydávaných pozemků a žalovaná je ocenila částkou [částka]. Nevydané pozemky se nacházely v prostoru označovaném jako„ [anonymizováno] závodiště“, které bylo provozováno od roku [rok], a pozemky byly pro uvedený účel užívány na základě pachtovních smluv ještě před jejich převzetím státem. V [anonymizováno] letech minulého století sice došlo ke stanovení stavebních obvodů pro rozšíření závodiště, ale užívání podstatné části pozemků bylo změněno ještě před jejich převzetím státem a nic nenasvědčuje tomu, že by pozemky před převzetím státem [datum] byly určeny pro stavbu. S oceněním pozemků jako stavebních proto nelze dle žalované souhlasit, nicméně pokud by soud takového názoru byl, nechala vypracovat vlastní znalecký posudek [celé jméno znalce], který sice pozemky ohodnotil jako stavební, nicméně uplatnil srážku za stavební nesrostlost ve výši 60 %. Navíc v době přechodu nevydaných pozemků na stát a ještě mnoho let poté neexistovala ve [část obce] možnost napojení na veřejný vodovod a kanalizaci, což je důvodem pro snížení ceny pozemku srážkou 12 %. Správná hodnota nevydaných pozemků tak dle žalované činí [částka], a pokud by měla činit [částka], je třeba od ní odečíst uvedené srážky. O ocenění svého restitučního nároku byly původní oprávněné osoby uvědoměny [datum] a následně [datum] a nebyly proti němu tehdy podány žádné námitky. Až [datum] se žalobkyně obrátily na žalovanou s žádostí o přecenění a aniž by vyčkaly odpovědi, podaly [datum] návrh na zahájení tohoto řízení. Nejedná se tak o případ, kdy by přístup žalované bylo možno hodnotit jako liknavý, svévolný či diskriminační, v důsledku něhož se oprávněná osoba přes svoji aktivní snahu nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Jedinou aktivitou právních předchůdkyň žalobkyň byla účast [jméno] [celé jméno žalobkyně] na veřejné nabídce v roce [rok], v níž byla úspěšná a byla s ní uzavřena smlouva o převodu pozemků parcelní [číslo] v [katastrální uzemí]. [jméno] [příjmení] se za celou dobu aktivně zúčastnila jen dvou veřejných nabídek, v nichž však nebyla úspěšná. Žalobkyně se před podáním žaloby žádné veřejné nabídky nezúčastnily, až [datum] a [datum] požádaly o převod náhradního pozemku a nebyly úspěšné, navíc se všechny tři ucházely o dva stejné pozemky. Žalovaná setrvala dále na své námitce promlčení restitučního nároku a poukázala přitom na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 1659/2003. Vyslovila rovněž nesouhlas se závěrem soudu I. stupně, že náhradní pozemky jsou pozemky vhodnými, neboť ze sdělení [stát. instituce] z [datum] vyplývá, že tyto pozemky jsou z převodu vyloučeny pro zákonnou překážku dle ustanovení § 6 odstavec 1 písmeno b/ zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu.

4. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované navrhly potvrzení napadeného rozsudku. Ztotožnily se závěry soudu I. stupně týkajícími se zejména charakteru a ocenění odňatých a nevydaných pozemků, svévole žalované při vypořádávání jejich restitučního nároku, aktivní snahy žalobkyň o saturaci svého nároku, nedůvodnosti námitky ohledně promlčení restitučních nároků a převoditelnosti náhradních pozemků. Nejvyšší soud České republiky opakovaně vyslovil právní názor, že za situace, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu. V řízení bylo přitom prokázáno, že pozemky PK [anonymizováno] a PK [anonymizováno] v [katastrální uzemí] byly již v době přechodu na stát součástí [anonymizováno] závodiště [obec] – [část obce], těmito pozemky se již soudy zabývaly a dospěly k závěru, že je nutno je ocenit jako pozemky stavební, kdy jejich charakter je třeba posoudit komplexně včetně jejich funkční souvislosti s přilehlými pozemky. Soud I. stupně pak dospěl ke zcela správnému závěru, že v daném případě nejsou naplněny podmínky pro aplikaci srážky 60 % za tzv. stavební nesrostlost, neboť specifický charakter odňatých a nevydaných pozemků patřil k specifickým nárokům, pro něž byly pozemky odňaty, kdy i rozloha a lokace pozemků byla jejich výhodnou a nikoliv závadou. Není totiž logické aplikovat zákonné srážky za situace, kdy byly pozemky vyvlastněny ve prospěch státu za určitým účelem, kdy charakter, výměra a poloha pozemků byly pro realizaci stavby výhodou a tyto faktory nemohly negativně ovlivnit hodnotu pozemků. Tyto závěry soudy opakovaně dovodily i u pozemků odňatých pro rozšíření dostihového závodiště ve [část obce]. Tvrzení o splnění podmínek pro provedení srážek z důvodu nemožnosti napojení pozemků na veřejný vodovod a kanalizaci bylo uvedeno v rozporu s obecným zákazem uvádění nových skutečností a důkazů v odvolání, a jedná se tak i v případě nově navržených důkazů o tzv. nepřípustné novoty. Navíc sám znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že v dané lokalitě možnost napojení na veřejný vodovod a kanalizaci byla, a ze sdělení [právnická osoba], z [datum] vyplývá, že veškeré originály stavební dokumentace týkající se výstavby veřejné kanalizace a vodovodu na území [územní celek] z předmětného období byly zničeny při povodni v roce [rok]. Dle žalobkyň pak byly naplněny znaky liknavého, svévolného a diskriminačního přístupu žalované při uspokojování jejich restitučního nároku, a to především proto, že žalovaná je v dlouhodobém prodlení s vypořádáním restitučního nároku žalobkyň, který ani po více jak [anonymizováno] letech od vznesení není vypořádán, žalovaná při jeho vyčíslení chybně nezohlednila stavební charakter nevydaných pozemků a nárok vyčíslila v nesprávné výši a toto pochybení odmítala dobrovolně napravit, kdy rozdíl činí více jak [anonymizována dvě slova] korun, upřednostňovala převod pozemků před uspokojováním nároků oprávněných osob dle zákona o půdě a veřejné nabídky byly vyhlašovány v nedostatečné kvalitě a kvantitě. Dále žalobkyně uvedly, že aktivní snahu restituentů o vypořádáních jejich nároků nelze spatřovat pouze v účasti ve veřejných nabídkách, kdy navíc tato v určitých případech ani není vůbec třeba. Jedná se o případy, kdy oprávněná osoba nemůže dosíci vydání odpovídajícího náhradního pozemku proto, že povinná osoba neuznává správné ocenění nároku, veřejná nabídka nemá dostatečné kvalitativní a kvantitativní parametry a prodlení s uspokojením nároku je způsobené nepřiměřeně dlouhou dobou rozhodování o restitučním nároku. V dané věci byl prokázán aktivní přístup žalobkyň v podobě domáhání se vypořádání jejich restitučního nároku, jednání s žalovanou, upozorňování žalované na možná pochybení při oceňování restitučního nároku, vyhledávání archiválií za účelem správného ocenění pozemků, zajištění zpracování znaleckého posudku i samotné účasti ve veřejných nabídkách. Žalobkyně poskytly žalované patřičnou součinnost, a přesto se vypořádání svého nároku dosud nedomohly. Nelze přitom pominout ani absolutní pasivitu žalované, která jakoukoliv součinnost neposkytla, a její povinnosti nelze přenášet na oprávněné osoby. Námitka promlčení byla soudem I. stupně správně posouzena s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky stejně jako otázka převoditelnosti náhradních pozemků. Překážky převoditelnosti náhradních pozemků je třeba vykládat restriktivně ve prospěch oprávněných osob. Pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] není dotčen veřejně prospěšnou stavbou na rozdíl od pozemku parcelní [číslo] což však neplatí pro část oddělenou geometrickým plánem.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212, § 212a odstavec 1, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.) proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, 202 a contrario o. s. ř.) v zákonem stanovené lhůtě (§ 204 o. s. ř.), a po doplnění dokazování posléze uvedenými důkazy (§ 213 odstavec 4 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Odvoláním žalované nebyl napaden výrok IV rozsudku soudu I. stupně o vrácení zálohy na náklady důkazu, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2, § 159 o. s. ř.).

7. Podle ustanovení § 11a odstavec 1 zákona č. 229/1991 Sb. o půdě, ve znění pozdějších předpisů, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odstavec 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odstavec 8 písmeno b/, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

8. Podle § 11b zákona o půdě nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odstavec 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.

9. Podle ustanovení § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb., cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu, ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí [částka] v [anonymizována dvě slova] v [obec].

10. Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu reflektující i judikaturu Ústavního soudu (například nález z [datum], sp. zn. III ÚS 495/05) v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované jako nástupkyně [anonymizována dvě slova] České republiky může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo možné vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky. K takovému výjimečnému uspokojení restitučního nároku lze přistoupit pouze tehdy, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž základě je možné postup žalované kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminující a oprávněná osoba se ani přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Jako svévolný lze přitom kvalifikovat i takový postup žalované, jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala či zcela znemožnila uspokojení nároku oprávněné osoby prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, a kdy proto nebylo možné na oprávněné osobě spravedlivě požadovat účast či další účast ve veřejných nabídkách, a to i nesprávným ohodnocením nároku (např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu z 9 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, usnesení tohoto soudu z 12. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 430/2018 či rozsudek z 13. 8. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2134/2020). Hodnota restitučního nároku oprávněných osob i hodnota převáděných náhradních pozemků jsou v takovém řízení předběžnými otázkami, neboť je rozhodováno jen o vlastnictví oprávněné osoby, nikoliv o hodnotě těchto pozemků či o výši restitučního nároku. Pokud by byl případě na oprávněnou osobou převeden náhradní pozemek v hodnotě převyšující její restituční nárok, může na její straně vzniknout pouze bezdůvodné obohacení.

11. Postupem žalované při uspokojování nároku žalobkyň se zohledněním uvedené judikatury se soudy opakovaně zabývaly, a to i v případě pozemků nacházejících se v době jejich odnětí v [katastrální uzemí] a závěr o svévolném postupu žalované při uspokojování nároků byl opakovaně potvrzen Nejvyšším soudem (například usnesení z 30. 9. 2020, sp. zn 28 Cdo 2429/2020). Přitom skutkové okolnosti, ze kterých závěr o svévolném postupu žalované při uspokojování nároku žalobkyň vyplývá, se nezměnily a odvolací soud nemá důvod se od jíž dříve vyslovených závěrů majících oporu v dokazování provedeném soudem I. stupně, jakkoli odchýlit. Toto stanovisko je přitom v souladu s judikaturou Ústavního soudu o právu na spravedlivý proces a na předvídatelnost soudního rozhodnutí, kdy každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky (§ 13 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Pro ocenění odňatých a nevydaných pozemků platí ustálený judikaturou přijatý závěr, podle nějž je rozhodný jejich charakter v době jejich převodu nebo přechodu stát, a pokud pozemky byly sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, která posléze byla skutečně realizována, je třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu dle ustanovení § 14 odstavec 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. (například rozsudek Nejvyššího soudu z 3. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4678/2014). Soudy přitom zohledňují v každém konkrétním případě různé relevantní okolnosti a jako podstatné pro úsudek, zda se v určité situaci jednalo o stavební pozemek, zohledňují územně plánovací dokumentaci rovněž v podobě regulačních a zastavovacích plánů z [anonymizováno] let minulého století.

12. Charakterem pozemků odňatých za účelem rozšíření [anonymizováno] závodiště ve [část obce], tedy konkrétní otázkou, která je předběžnou i v tomto řízení, se zabýval opakovaně i Nejvyšší soud, který například v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 28 Cdo 893/2014 dovodil, že v době odnětí zemědělské pozemky, které přešly na stát za účelem výstavby (byly zařazeny do stavebních obvodů a účelem jejich odnětí státem byla výstavba a rozšíření závodního [anonymizováno] areálu [obec] – [část obce]), jenž byla následně též realizována, se oceňují jako pozemky stavební, přičemž za zastavěné je nutno v daných souvislostech považovat i ty pozemky, na nichž sice bezprostředně stavba umístěna není, avšak se stavbou bezprostředně souvisí a jsou potřebné k jejímu provozu a obsluze, případně vykazují se stavbou funkční souvislost jako přilehlé pozemky tvořící se zastavěnými pozemky souvislý celek bez přerušení. I sám [pozemkový úřad] v rozhodnutí [číslo] vyšel z toho, že na odňatých pozemcích bylo zřízeno tělovýchovné či sportovní zařízení, což bránilo jejich vydání, a naopak rozsudkem Městského soudu v Praze z 3. 3. 2011, čj. 24 Co 232/2010-263 bylo rozhodnuto, že u ostatních nevydaných pozemků žádná překážka vydání dána není. V dané věci tedy soud I. stupně správně vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně], která logicky vysvětlila, proč při ocenění pozemků jako stavebních vyšla ze zjištění, že všechny oceňované pozemky se nacházejí ve střední a severní části areálu [anonymizováno] závodiště [obec] – [část obce] vybudovaného v roce [rok] a pozemky se nachází buď přímo v tomto závodišti nebo s ním tvoří funkční celek, a proč neuplatnila srážku z důvodu stavební nesrostlosti, když tuto námitku již žalovaná v odvolacím řízení přestala uvádět. Pokud jde o nepoužití dalších srážek týkajících se absence vodovodní či kanalizační přípojky, toto tvrzení uvedla žalované až v průběhu odvolacího řízení a ve smyslu ustanovení § 205a se jedná o nepřípustné novoty, k nimž odvolací soud nemůže přihlížet. Navíc touto námitkou, která byla uplatněna i v jiných soudních řízeních vedených mezi stejnými žalobkyněmi a stejnou žalovanou, se zabývaly i jiné soudy tak, že ji nepovažovaly za důvodnou, opakovaně vyslovily stejné závěry, hodnotily znalecký posudek znalkyně [celé jméno znalkyně] i [celé jméno znalce], zabývaly se otázkou ocenění pozemků jako stavebních, aplikací srážek podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky a od těchto závěrů by se mohl odvolací soud v dané věci odchýlit jen tehdy, vyšly-li by najevo jiné důležité skutečnosti pro posouzení těchto otázek a k tomu nedošlo.

13. K otázce liknavého přístupu státu a nároku oprávněných osob domáhat se náhradních pozemků k uspokojení svých restitučních nároků i mimo systém veřejných nabídek, jde-li o pozemky vhodné (tedy pozemků, jež by byly, nebýt liknavého postupu státu, do veřejné nabídky také zařaditelné), se vyjádřil Nejvyšší soud v řadě rozhodnutí, s nimiž se i zdejší odvolací soud ztotožňuje, například v usnesení z 10. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 595/2019, a Ústavní soud v nálezu z [datum], sp. zn. I. ÚS 3169/07, v nichž soudy dovodily, že pozemkový fond má zákonnou povinnost převádět náhradní pozemky a struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Tuto povinnost žalovaná v dané věci nesplnila, neboť bylo prokázáno, že nárok žalobkyň jako oprávněných osob nebyl a není dlouhodobě uspokojen.

14. K odnětí nevydaných pozemků došlo již v roce [rok] výkupem podle zákona č. 46/48 Sb., od té doby uplynulo již téměř [anonymizováno] let a více než [anonymizováno] let od doby, kdy se stal účinný zákon o půdě a právní předchůdci žalobkyň se začali domáhat vydání odňatých pozemků a posléze vydání náhradních pozemků. Mezi hodnotou nároku zjištěnou znaleckým posudkem [celé jméno znalkyně] a vypočtenou žalovanou je [anonymizováno] rozdíl. Žalovaná odmítala ocenění pozemků jako stavebních, byť jí vybraný znalec takto postupoval, a neučinila tak ani na výzvu žalobkyň v roce [rok] ani v průběhu řízení. Velmi nízká či dokonce záporná výše jím uznávaného restitučního nároku tak bránila žalobkyním účastnit se úspěšně veřejných nabídek, byť tak ony či jejich právní předchůdci nakonec činili. Za této situace se plně uplatní judikatura Nejvyššího soudu, například rozhodnutí z 10. 12. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2597/2015, dle něhož v určitých případech účast oprávněné osoby ve veřejných nabídkách není třeba, zejména tehdy, pokud povinná osoba neuznává správné ocenění nároku oprávněné osoby či prodlení s uspokojením nároku je způsobené nepřiměřeně dlouhou dobou rozhodování o restitučním nároku.

15. Tyto okolnosti byly soudem I. stupně provedeným dokazováním zjištěny, navíc žalobkyně při uspokojování svého nároku nebyly nečinné, aktivně se ony či jejich právní předchůdci domáhali jeho uspokojení, probíhala správní a soudní řízení a je zcela zjevné, že k uspokojení jejich nároku nedošlo pro neochotu žalované projevující se i po celou dobu tohoto soudního řízení, kdy žalovaná stejně v mnoha dalších obdobných soudních sporech využívá zákonné možnosti podávání řádných či mimořádných opravných prostředků, ačkoli je jí nepochybně známa konstantní judikatura vyšších soudů upřednostňující nápravu minulých křivd, jichž se stát dopustil, a neplní v tomto směru dostatečně své zákonné povinnosti.

16. K otázce vhodnosti náhradního pozemku je třeba také odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu z 13. 12. 2017, sp. zn. 38 Cdo 3773/2017, kdy je třeba zkoumat, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11 odstavec 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb. či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat nebo zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu. Tato hlediska je vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání či nevydání každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně s přihlédnutím k širším okolnostem konkrétní věci.

17. Soud I. stupně žádné překážky bránící vydání náhradních pozemků nezjistil, když vyšel především z rozhodnutí [stát. instituce], odboru územního plánování a stavebního úřadu z [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka], z něhož vyplynulo, že pozemek parcelní [číslo] v [katastrální uzemí] není dotčen veřejně prospěšnou stavbou. Z vyjádření téhož orgánu [stát. instituce] [datum], čj. [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] naopak vyplynulo, že pozemek parcelní [číslo] v uvedeném katastrálním území je dotčen veřejně prospěšnou stavbou, přičemž porovnáním na základě výkresu veřejně prospěšných staveb byl vypracován geometrický plán, který oddělil dotčenou část tohoto pozemku, k tomuto oddělení orgánem územního plánování nebyly vzneseny žádné námitky a geometrický plán byl odsouhlasen Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]. Oba náhradní pozemky tak nejsou dotčeny žádnou veřejně prospěšnou stavbou a žádná jiná překážka pro jejich vydání tvrzena ani zjištěna nebyla. Žalobkyně k lokalitě, v níž se pozemky nacházejí, nemají žádný vztah, pozemky byly vybrány v této oblasti jako vhodné i s ohledem na skutečnost, že na území [územní celek] takřka žádné vhodné pozemky ve veřejných nabídkách nabízeny nejsou a poptávka značně převyšuje nabídku. Cena těchto pozemků nebyla mezi účastníky sporná, byla určena ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] částkou [anonymizováno] Kč/m2, s ohledem na celkovou výměru obou pozemků [výměra] tak činí hodnota uvedených pozemků [částka], z toho [anonymizováno] podíl každé z žalobkyň činí [částka].

18. Námitku promlčení uplatněného nároku vznesenou žalovanou soud I. stupně správně posoudil jako nedůvodnou. Podle ustanovení § 611 o. z. promlčení podléhají pouze majetková práva, nikoliv právo vlastnické (§ 613 o. z.). Řízení o žalobách na vydání náhradního pozemku jsou řízení ve věcech týkajících se vlastnického práva k náhradním pozemkům, ve kterých výše dosud neuspokojeného restitučního nároku je pouze jednou z rozhodných skutkových okolností pro rozhodnutí o vydání požadovaného náhradního pozemku, nikoliv samostatným majetkovým právem. V úvahu tak připadá pouze promlčení práva na peněžitou náhradu podle ustanovení § 16 zákona o půdě (usnesení Nejvyššího soudu z 24. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 442/2011), pokud by oprávněné osoby o takovou náhradu požádaly, k čemuž však v dané věci nedošlo. Promlčení nelze odvozovat ani od ocenění restitučního nároku žalovanou k [datum], zvláště pokud bylo mezi účastníky sporné a žalobkyně se domáhaly jeho přecenění. Samotný požadavek na toto přecenění nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by promlčení podléhalo, jak dovodil také Nejvyšší soud v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 28 Cdo 2285/2019.

19. V řízení před soudem I. stupně bylo prokázáno, že nárok žalobkyň na vydání náhradních pozemků byl v době vydání napadeného rozsudku již zčásti uspokojen, a to u a/ žalobkyně ve veřejné nabídce částkou [částka], u b/ žalobkyně i c/ žalobkyně pak v částce [částka], z níž [anonymizováno] pro každou z nich činí [částka], tudíž zůstávající nároky žalobkyň činí dle správného závěru soudu I. stupně u a/ žalobkyně částku [částka] a u zbývajících žalobkyň u každé částku [částka]. Doplněním dokazování v odvolacím řízení bylo zjištěno, že tyto nároky žalobkyň jsou předmětem dalších soudních řízení, v nichž bylo rozhodnuto dosud nepravomocnými rozsudky. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi z 28. 6. 2023, čj. 16 C 255/2021-512 má být uspokojen restituční nárok a/ žalobkyně ve výši [částka] a restituční nárok zbývajících žalobkyň u každé ve výši [částka], rozsudkem Okresního soudu [obec] – [anonymizováno] z 13. 6. 2023, čj. 43 C 45/2022-767 má být uspokojen restituční nárok a/ žalobkyně ve výši [částka] a restituční nárok zbývajících žalobkyň u každé ve výši [částka]. I při úvaze o uspokojení nároku žalobkyň na základě těchto dosud nepravomocných rozsudků by k přečerpání nároku ani u jedné z žalobkyň nedošlo. Po odečtení částek [částka] a [částka] od shora uvedené částky [částka] by zůstávající nárok a/ žalobkyně přesahoval částku [částka] odpovídající [anonymizováno] podílu a/ žalobkyně na zde požadovaných náhradních pozemcích, stejně tak u b/ a c/ žalobkyň po odečtení částek [částka] a [částka] od shora uvedené částky [částka] by zůstávající nárok těchto žalobkyň přesahoval částku [částka] odpovídající [anonymizováno] podílu každé z těchto žalobkyň na požadovaných náhradních pozemcích. Je ovšem třeba uvést, že závěr o částečném uspokojení nároku žalobkyň na základě dosud nepravomocných soudních rozsudků stejně nelze učinit.

20. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud napadený rozsudek dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně věcně správného výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, která byla přiznána dle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. v řízení úspěšným žalobkyním. Náklady řízení každé z žalobkyň jsou tvořeny náklady právního zastoupení, a to odměnou za [anonymizováno] úkonů právní služby po [částka], celkem [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, za vyjádření ve věci samé z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účastí zástupce u jednání [datum], jehož doba trvání přesáhla dvě hodiny, a jednání [datum]. Tarifní hodnotu tvoří cena vydávaných náhradních posudků ve výši [částka] pro každou z žalobkyň a jí odpovídá mimosmluvní odměna ve výši [částka] snížená při společném zastupováni [anonymizováno] osob o 20 % (§ 7 bod 6., § 8 odstavec 1, § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/, § 12 odstavec 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ advokátní tarif“). Dále jsou náklady zástupce žalobkyň tvořeny [anonymizováno] paušálními náhradami hotových výdajů po [částka], celkem [částka] (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), a náhradou cestovních výloh vzniklých při použití [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět ke dvěma shora uvedeným jednáním. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činila [částka] (§ 1 písmeno b/ vyhlášky č. 511/2021 Sb.), takže při ujetí celkem 1 [anonymizováno] km základní náhrad činila [částka], výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km, ujetých [anonymizována dvě slova] km a ceně motorové nafty [částka] (§ 4 písmeno c/ vyhlášky č. 511/2021 Sb.) činila [částka] Celkem náhrady jízdních výloh činí [částka], z toho na každou z žalobkyň připadá [anonymizováno] této částky, tedy [částka]. Dále jsou náklady řízení žalobkyň tvořeny ztrátou času zástupce za [anonymizováno] půlhodin po [částka], celkem [částka], kdy na každou z žalobkyň připadá opět [anonymizováno] této částky, tedy [částka] Celkem tak náklady právního zastoupení každé z žalobkyň činí částku [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizováno]), k níž je třeba dle ustanovení § 137 odstavec 3 o. s. ř. připočítat částku [částka] odpovídající dani z přidané hodnoty, neboť zástupce žalobkyň osvědčením o registraci vyhotoveným Finančním úřadem pro [část Prahy] [datum] prokázal, že je registrován jako plátce této daně. Spolu se zálohou na náklady znaleckého dokazování zaplacenou každou z žalobkyň částkou [částka] tak činí náklady řízení každé z žalobkyň soudem I. stupně správně přiznanou částku [částka].

21. Jako věcně správný byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně i ve výroku III o náhradě nákladů řízení státu, kterým byla v řízení neúspěšné žalované dle ustanovení § 148 odstavec 1 o. s. ř. uložena povinnost zaplatit státu náklady řízení nepokryté složenými zálohami.

22. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšné žalobkyně mají právo na náhradu nákladů řízení tvořených odměnou zástupce za [anonymizováno] úkony právní služby po [částka], celkem [částka], a to za vyjádření k odvolání z [datum] a vyjádření k doplňujícímu odvolání z [datum] a účast zástupce žalobkyň u jednání odvolacího soudu [datum] (§ 7 bod 6., § 8 odstavec 1, § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/, § 12 odstavec 4 advokátního tarifu), [anonymizováno] paušálními částkami náhrady hotových výdajů zástupce po [částka], celkem [částka] (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), náhradou za ztrátu času za [anonymizováno] půlhodin po [částka], celkem [částka], z toho na každou z žalobkyň připadá částka [částka], a náhradou cestovních výloh vzniklých při použití [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět ke dvěma shora uvedeným jednáním. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy činí [částka] (§ 1 písmeno b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb.), takže při ujetí celkem [anonymizováno] km základní náhrada činí [částka]. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě [anonymizováno] l [číslo] km, ujetých [anonymizováno] km a ceně motorové nafty [částka] (§ 4 písmeno c/ vyhlášky č. 398/2023 Sb.) činí [částka], celkem náhrada jízdních výloh [částka], z toho na každou z žalobkyň připadá [anonymizováno] této částky, tedy [částka] Celkem tak náklady právního zastoupení každé z žalobkyň v odvolacím řízení činí částku [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizována dvě slova]), k níž je třeba připočítat částku [částka] odpovídající 21% dani z přidané hodnoty. Každá z žalobkyň tak má nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] splatnou k rukám jejich zástupce (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).