14 Co 294/2022- 458

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] o náhradu škody ve výši [částka] a [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně zamítl žalobu o zaplacení částek [částka] a [částka] s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalované náhrady škody ve formě ušlého zisku způsobené nezákonným rozhodnutím [anonymizována tři slova] (dále [anonymizováno]) s odůvodněním, že žalobkyně podniká v oblasti elektronických komunikací a dle [ustanovení pr. předpisu], o telekomunikacích, v tehdy účinném znění, jí byla v rámci příslušného správního řízení uložena veřejnoprávní povinnost poskytnout finanční příspěvek na úhradu prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby. Žalobkyně tento příspěvek na základě pravomocného rozhodnutí zaplatila, pravomocné rozhodnutí bylo posléze zrušeno rozhodnutím soudu. Od doby splnění platební povinnosti žalobkyně do zrušení pravomocného rozhodnutí byla žalobkyni neoprávněně odňata možnost s finančními prostředky nakládat a za tuto dobu žalobkyni ušel zisk, kterého by dosáhla, nakládala-li by s finančními prostředky obvyklým způsobem, tj. v souladu s investiční strategií by dosáhla jejich zhodnocení formou krátkodobých investičních úložek realizovaných na standardních finančních trzích u renomovaných komerčních bank či mateřské [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za podmínek platně uzavřených rámcových smluv.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobkyně je obchodní společností zapsanou do obchodního rejstříku dne [datum] a předmětem její podnikatelské činnosti je mimo jiné zřizování a provozování sítě elektronických komunikací a poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací včetně veřejně dostupné telefonní služby. Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum] byla určena výše ztráty z poskytování univerzální služby za rok [rok] společnosti [právnická osoba] ve výši [částka]. Rozhodnutím ze dne [datum] byl stanoven podíl pro výpočet příspěvku pro žalobkyni ve výši [částka]. Rozklad, který proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně, byl zamítnut rozhodnutím ze dne [datum]. Dne [datum] žalobkyně uhradila na příslušný účet částku [částka].

4. Rozhodnutím, které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnutí ze dne [datum] o určení výše ztráty z poskytování univerzální služby zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.

5. Rozhodnutím předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], byla z moci úřední nařízena obnova řízení ve věci určení příspěvku jednotlivých přispěvatelů na účet univerzální služby za rok [rok].

6. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] na základě žaloby žalobkyně byla rozhodnutí předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] zrušena a věc byla vrácena [anonymizováno] k dalšímu řízení. Rozsudek nabyl právní moci [datum].

7. Rozhodnutím z [datum] byla stanovena výše podílů pro výpočet příspěvku na účet univerzální služby za rok [rok] jednotlivým držitelům telekomunikačních licencí tak, že podíl žalobkyně činil 26,2302 % a byl stanoven částkou [částka], přičemž po započtení dosud uhrazených plateb činila povinnost žalobkyně dalších [částka]. Rozklad podaný žalobkyní do tohoto rozhodnutí [anonymizováno] byl rozhodnutím ze dne [datum] zamítnut a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.

8. Dopisem došlým [anonymizováno] dne [datum] uplatnila žalobkyně u [anonymizováno] náhradu škody, která jí byla způsobena nezákonným rozhodnutím [anonymizováno]. Škoda spočívá v ušlých úrocích rovnajících se průměrné úrokové sazbě za období od [datum] do [datum], pokud by zaplacenou částku měla žalobkyně uloženou u bankovního ústavu a úročenou ve výši průměrné úrokové sazby. Celkem byla požadována částka [částka]. Dopisem předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], doručeným žalobkyni [datum], byl tento nárok žalobkyně odmítnut, neboť nebyl jednoznačně prokázán vznik škody, příčinná souvislost mezi ní a jednáním [anonymizováno]. Rovněž není zřejmý způsob, jakým byla škoda určena. 9. [anonymizováno] rozhodl dne [datum] o ověření výše deklarované ztráty z poskytování univerzální služby společností [právnická osoba] za rok [rok] a na základě tohoto podkladového rozhodnutí bylo dne [datum] rozhodnuto o příspěvku žalobkyně ve výši [částka], toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Žalobkyně uhradila svůj příspěvek [částka] dne [datum].

10. Rozhodnutím ze dne [číslo] 2009, [číslo jednací], předseda [anonymizována dvě slova] nařídil obnovu ve správních řízeních ve věci stanovení výše příspěvků jednotlivých přispěvatelů (i žalobkyně) na účet univerzální služby za rok [rok], neboť řízení předcházející vydání podkladového rozhodnutí o výši prokazatelné ztráty za rok [rok] nebylo provedeno za účasti všech přispěvatelů. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo podkladové rozhodnutí ze dne [datum] zrušeno. Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo] vyř., byla ověřena výše ztráty z poskytování univerzální služby za rok [rok] ve výši [částka]. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum], bod 3 výroku, bylo rozhodnuto, že povinnost žalobkyně činí [částka] a po započtení uhrazených plateb na účet univerzální služby za rok [rok] se stanoví ve výši [částka].

11. Městský soud v Praze dříve, než rozhodnutí ze dne [datum] nabylo právní moci, rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a vrátil věc [anonymizováno] k dalšímu řízení. Soud zaujal názor, že pokud bylo podkladové rozhodnutí dne [datum] zrušeno, může být vydáno rozhodnutí ve věci stanovení výše příspěvku žalobkyně až poté, co bude pravomocně rozhodnuto o ověření výše prokazatelné ztráty z univerzální služby za rok [rok].

12. Žalobkyně uplatnila dne [datum] u [anonymizováno] nárok na náhradu škody způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí. Tento nárok byl odmítnut dopisem předsedy [anonymizována dvě slova] z [datum] doručeným žalobkyni [datum].

13. Soud I. stupně posoudil nárok žalobkyně podle [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“).

14. Uzavřel, že [anonymizováno] v souladu s [ustanovení pr. předpisu], o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, rozhodl o ověření výše ztráty z poskytování univerzální služby za rok [rok] a [rok], a jako příslušný správní orgán dle [ustanovení pr. předpisu], a dle [ustanovení pr. předpisu], o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, rozhodl o podílu pro výpočet příspěvku na účet univerzální služby za rok [rok] a [rok] pro žalobkyni. Byla-li pak rozhodnutí soudem zrušena, stalo se tak s účinky ex nunc. Soud I. stupně odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], (řízení se týkala přezkoumání rozhodnutí [anonymizováno] ve věci prokazatelné ztráty za poskytování univerzální služby za roky [rok] a [rok]), v nichž soud zaujal názor, že věc nelze zjednodušovat na vztah žalobce a žalovaného, v němž by byla státem uložena povinnost pouze žalobci, neboť jde o spor vykazující i výrazné soukromoprávní prvky, v němž se jedná o práva a povinnosti několika držitelů telekomunikační licence, včetně poskytovatele univerzální služby. Je proto zcela legitimní uzavřít, že v zájmu právní jistoty těchto subjektů je namístě posoudit zánik účinků zrušovaných správních rozhodnutí až ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterými byla zrušena, s tím, že po celou dobu až do jejich zrušení je třeba na tato rozhodnutí pohlížet jako na správná a závazná. Shodný závěr vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], na které poukázala žalovaná. Je třeba též zohlednit, že povinnost žalobkyně podílet se na prokazatelné ztrátě za poskytování univerzální služby pro žalobkyni i ostatní operátory vyplývá přímo ze zákona, žalobkyně se zaplacením podílů na tuto ztrátu musela počítat. Skutečnost, že s touto povinností byla srozuměna, ostatně plyne i z toho, že po zrušení podkladového a zejména rozvrhového usnesení nepožádala [anonymizováno] o vrácení zaplacené částky, když jí bylo jistě zřejmé, že povinnost k zaplacení jí bude znovu stanovena, což se také stalo. Pro posouzení, zda žalobkyni právo na náhradu škody vzniklo, je dle názoru soudu I. stupně podstatné i to, že účet, na který jsou příspěvky shromažďovány, sice spravuje [anonymizováno], který je však obratem odesílá poskytovateli univerzální služby. Námitku žalobkyně, že otázka rozhodného okamžiku účinků zrušení správního rozhodnutí soudem, je nerozhodná pro možnost dovolat se náhrady škody, soud I. stupně považoval za nedůvodnou. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu, na kterou odkázal i Ústavní soud, vyplývá, že právní řád presumuje správnost aktů vydaných orgány veřejné správy, správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej. Podle těchto rozhodnutí [anonymizováno] po celou dobu své existence až do svého eventuálního zrušení vyvolává správní akt právní následky, zakládá práva a povinnosti, což znamená, že až do chvíle právní moci rozsudků, kterými byla nezákonná rozhodnutí [anonymizováno] zrušena, tato žalobkyni zavazovala, její plnění bylo poskytnuto v souladu se zákonem a nemohla jí tak vzniknout škoda, jíž se v tomto řízení domáhá. V této věci vznikla žalobkyni povinnost podílet se na prokazatelné ztrátě z poskytnuté univerzální služby přímo ze zákona, zrušovaná rozhodnutí [anonymizováno] nezakládala pouze povinnost žalobkyni, ale odrážela povinnosti (i práva) všech operátorů, a bylo tak v zájmu právní jistoty těchto operátorů, aby práva a povinnosti ze zrušených správních rozhodnutí trvala po celou dobu jejich platnosti.

15. O nákladech řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

16. Proti tomuto rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Namítala, že soud nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu vyslovený v předchozím rozhodnutí, ač skutkový stav zůstal nezměněn. Odkázal-li soud I. stupně na usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález], toto rozhodnutí neuvádí cokoliv nového, odkazuje na dřívější judikaturu. Odvolatelka nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že v případě účinků zrušení správního rozhodnutí ex nunc se nelze domáhat náhrady škody podle [ustanovení pr. předpisu] Podle názoru žalobkyně se judikatura řešící problematiku účinků zrušení rozhodnutí ex tunc a ex nunc nikterak nedotýká uplatňování náhrady škody podle [ustanovení pr. předpisu] Je třeba rozlišovat mezi otázkou presumpce správnosti správních aktů z hlediska následného postupu ve správní věci a otázkou odškodnění za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím. Stanovení účinků ex nunc pro rozhodnutí správního soudu o zrušení nezákonného správního rozhodnutí nemůže znamenat vyloučení možnosti domáhat se náhrady škody způsobené takovým nezákonným správním rozhodnutím. Znamenalo by to totiž vyloučení náhrady škody dle [ustanovení pr. předpisu] v případě nezákonných správních rozhodnutí zrušených správními soudy. Takový závěr by zcela popřel smysl a účel tohoto zákona, neboť by de facto neexistovala žádná reálná možnost domáhat se po státu jakéhokoliv odškodnění v důsledku nezákonného správního rozhodování a ustanovení [ustanovení pr. předpisu] by bylo zcela nadbytečné.

17. Ke znaleckému posudku, předloženému žalovanou, odvolatelka uvedla, že posudek obsahuje pouze obecně teoretické závěry, nikterak nezohledňuje již doložené skutečnosti. Ze všech veřejně dostupných účetních informací o žalobkyni je evidentní, že generuje každoročně takové přebytky hotovosti, které řádově převyšují nejen provozní a investiční potřeby žalobkyně, ale též výši ročních dividend, která se samozřejmě stanoví z nerozdělené části hospodářského výsledku, a nikoliv, jak dovozuje znalecký posudek, z volných zdrojů společnosti. Společnost typu žalobkyně má pozici velmi významného finančního investora, který musí poptávat krátkodobé a bezpečné produkty finančního trhu, které generují rozumný výnos, jinak by se nechoval v souladu s péčí řádného hospodáře. Znalecký posudek předložený žalovanou nelze považovat za relevantní v dané věci. Je naopak třeba připomenout, že předložené důkazy v sobě kontextově obsahují též evidenci toho, že žalobkyně mohla ve stejné struktuře své investice v dotčeném období navýšit, kdyby nemusela činit zbytné výdaje na základě nezákonného rozhodnutí. Odvolatelka připomněla, že pro případ pochybnosti o stanovení vlastní výše škody i po provedení výslechů znalců navrhla vypracování revizního znaleckého posudku. Soud I. stupně se s jejími důkazními návrhy nijak nevypořádal. Žalobkyni by očekávatelná povinnost odvést peníze na účet univerzální služby nebránila nakládat s finančními prostředky do okamžiku, kdy bude vydáno zákonné rozhodnutí. Zároveň by však dané prostředky nemohla rozdělit na dividendách akcionářům. Byla-li žalobkyně nucena odvést finanční prostředky na základě nezákonného rozhodnutí žalované, je třeba, aby stát nesl následky této nezákonnosti a nahradil žalobkyni škodu tímto vzniklou.

18. K rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení žalobkyně uvedla, že zadání znaleckého posudku bylo ze strany žalované zcela neúčelným nákladem. Rozhodnutí soudu I. stupně se na závěrech tohoto znaleckého posudku vůbec nezakládá a s ohledem na jeho vady ani zakládat nemůže. Závěry posudku nijak nepřispěly k objasnění věci. S ohledem na zcela obecný obsah posudku je i vlastní výše částky za jeho vypracování zcela neadekvátní.

19. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě zcela vyhověl, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

20. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Považovala za správný závěr soudu I. stupně o okamžiku účinků zrušujících rozhodnutí správního soudu a následný závěr o neexistenci předpokladů odpovědnosti státu za škodu. K žalovanou předloženému znaleckému posudku uvedla, že jeho závěry považuje za správné, závěry znaleckého posudku popřely tvrzení žalobkyně o vzniku a výši škody (hypotetického ušlého zisku). Rozhodnutí o nákladech řízení soudem I. stupně považovala žalovaná za správné.

21. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení, které mu předcházelo (§ 212 odst. 1 a § 212a o. s. ř.), a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.).

22. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a věc vrátil [anonymizováno] k dalšímu řízení. Uzavřel, že byla-li žalobkyně (T- [právnická osoba]) opomenuta jako účastník řízení ve věci ověření výše prokazatelné ztráty z univerzální služby za rok [rok] a rozhodnutí v této věci vydané [anonymizováno] nebylo opomenutým účastníkům řádně doručeno, nemohlo nabýt právní moci a nemohly nastat ani účinky s právní mocí spojené. V navazujícím řízení o stanovení výše platby na účet univerzální služby tak [anonymizováno] vycházel z nesprávné premisy, že rozhodnutí o ověření výše prokazatelné ztráty za rok [rok] nabylo právní moci a proto jej vzal jako podklad pro dané řízení a vyčíslil výši příspěvku žalobkyně na účet univerzální služby za rok [rok] na [částka]. Nesprávný postup správních orgánů, kdy vycházely při výpočtu výše příspěvku z nepravomocně stanovené výše prokazatelné ztráty, resp. rozhodnutí o stanovení této výše, které je nezákonné, způsobuje i nezákonnost navazujícího rozhodnutí o stanovení výše příspěvku. Soud též uvedl, že na jeho postup nemohla mít vliv skutečnost, že až dne [datum] předseda [anonymizována dvě slova] rozhodl o nařízení obnovy řízení.

23. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí předsedy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a věc vrátil [anonymizováno] k dalšímu řízení. Vyložil, že výsledek řízení, v němž byla žalovaným ověřována výše prokazatelné ztráty [právnická osoba] [právnická osoba] z poskytování univerzální služby za rok [rok], má zcela zásadní význam pro následné stanovení výše příspěvku žalobkyně na účet univerzální služby za uvedené období. Výši tohoto příspěvku nelze stanovit dříve, než bude pravomocně ověřena výše prokazatelné ztráty provozovatele poskytování univerzální služby za rok [rok]. Po zrušení podkladového rozhodnutí ve věci ověření výše prokazatelné ztráty [právnická osoba] [právnická osoba] z poskytování univerzální služby v roce [rok] nemá skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, náležitou oporu, pokud jde o stanovení jedné ze základních hodnot potřebných podle zákona pro jeho vydání, kterou je ověřená výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby za dané období. Podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, spočívající v opomenutí všech známých účastníků řízení, jímž bylo zatíženo řízení ve věci ověření výše prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby za rok [rok] a které nakonec vedlo ke zrušení rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], mělo v daném případě za následek i nezákonnost napadeného rozhodnutí, neboť to v důsledku zmíněné podstatné vady předchozího řízení pozbylo svého podkladu.

24. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně není opodstatněné.

25. Poskytování univerzální služby, nárok na náhradu prokazatelné ztráty a finanční příspěvek držitelů telekomunikačních licencí na účet univerzální služby upravoval [ustanovení pr. předpisu], o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, v rozhodné době takto:

26. Podle § 31 odst. 1 zákona o telekomunikacích poskytovatel univerzální služby má nárok na úhradu prokazatelné ztráty.

27. Podle § 31 odst. 2 zákona o telekomunikacích prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady, včetně přiměřeného zisku, vynaloženými držitelem telekomunikační licence na plnění povinnosti poskytovat univerzální službu, které by poskytovateli univerzální služby nevznikly, pokud by tuto povinnost neměl, a tržbami a výnosy dosaženými držitelem telekomunikační licence z plnění povinnosti poskytovat univerzální službu.

28. Podle § 32 odst. 1 tohoto zákona prokazatelná ztráta se hradí z účtu univerzální služby, na který jsou povinni přispívat držitelé telekomunikačních licencí finančním příspěvkem.

29. Podle § 32 odst. 3 tohoto zákona držitelé telekomunikačních licencí předloží [anonymizováno] nejpozději do 30. června každého kalendářního roku zúčtování prokazatelné ztráty vzniklé poskytováním univerzální služby v uplynulém kalendářním roce, pokud jsou jejími poskytovateli, a výši finančního příspěvku na univerzální službu za uplynulý rok. [anonymizováno] do 30 dnů ověří výši prokazatelné ztráty a výši finančního příspěvku a stanoví výši platby na účet nebo vystaví doklad opravňující k čerpání finančních prostředků z účtu.

30. Podle [ustanovení pr. předpisu] způsob stanovení výše finančního příspěvku držitelů telekomunikační licence na účet a pravidla přidělování finančních prostředků z účtu na hrazení prokazatelné ztráty stanoví prováděcí předpis.

31. Prováděcím předpisem byla [ustanovení pr. předpisu], kterou se stanoví podrobnosti o výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty z poskytování univerzální služby držitelem telekomunikační licence.

32. Podle [ustanovení pr. předpisu], finanční příspěvek držitele telekomunikační licence na účet univerzální služby určuje [anonymizováno] podle postupu uvedeného v příloze [číslo]. Pro výpočet použije údaje za příslušný rok.

33. Podle § 7 této vyhlášky na základě ověřené výše prokazatelné ztráty [anonymizováno] stanovuje podle § 5 výši plateb, které jsou jednotliví držitelé telekomunikační licence povinni provést na účet do 14 dnů od vyzvání Úřadem k provedení platby.

34. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyni nemohla vzniknout škoda, jejíž náhrady se v tomto řízení domáhá, proto, že rozhodnutí správních orgánů v této věci byla zrušena s účinky ex nunc, tudíž až do chvíle právní moci rozsudků, kterými byla nezákonná rozhodnutí [anonymizováno] zrušena, tato rozhodnutí žalobkyni zavazovala a její plnění tak bylo poskytnuto v souladu se zákonem. Odvolací soud na rozdíl od soudu I. stupně má za to, že účinky zrušení nezákonného správního aktu ex nunc nevylučují nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Podstatné pro danou věc je, že pravomocné správní akty byly ve správním soudnictví správním soudem pro nezákonnost zrušeny. Uvedený závěr vyplývá též z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž soud vyložil, že právní řád je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy, podle které se má za to, že správní akt je zákonný a správný, a to až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej. Po celou dobu své existence až do svého případného zrušení správní akt vyvolává právní následky, zakládá práva a povinnosti. Zrušení nezákonného správního aktu může mít účinky pouze ex nunc, nikoliv zpětně. Současně Nejvyšší správní soud v tomto rozhodnutí vyložil, že právní řád zakotvuje reparační mechanismus, který umožňuje uplatnit nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem ([ustanovení pr. předpisu]). Pokud byl vydán nezákonný správní akt, mohl účastník uplatnit nárok na náhradu škody. V tomto směru je tedy odvolací námitka žalobkyně důvodná.

35. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

36. Podle § 8 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

37. Stát podle [ustanovení pr. předpisu] odpovídá za škodu vzniklou následkem vydání nezákonného rozhodnutí, jsou-li splněny všechny předpoklady odpovědnosti. V tomto konkrétním případě jsou jimi: 1) nezákonné rozhodnutí, 2) vznik škody v podobě ušlého zisku a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody.

38. V projednávané věci je první z předpokladů, tj. existence nezákonného rozhodnutí, splněna. Pravomocné správní akty byly správním soudem pro nezákonnost zrušeny.

39. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

40. Zákon o odpovědnosti státu neobsahuje komplexní úpravu všech otázek, které se k problematice deliktní odpovědnosti vztahují. Uvedené ustanovení § 26 proto ohledně nich odkazuje na subsidiární použitelnost občanského zákoníku. Obecná právní úprava se použije především při určení, co se považuje za škodu, při určení rozsahu náhrady škody (hradit se bude skutečná škoda i ušlý zisk), při stanovení způsobu náhrady škody (prvotní je náhrada škody v penězích, pokud o to poškozený požádá a bude to možné a účelné, lze škodu nahradit uvedením do původního stavu).

41. Protože nezákonné správní akty byly vydány do [datum], je nutno použít [ustanovení pr. předpisu], občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“).

42. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

43. Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlý zisk je v podstatě ušlým majetkovým prospěchem spočívajícím v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu [anonymizována dvě slova] [číslo], publikované pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Lze jej spojovat i s tím, že z dispozice poškozeného byla protiprávně odňata věc, s níž nemohl po určitou dobu nakládat a nemohl ji tak využít k dosažení předpokládaného zisku, který by mu neušel, jestliže by nedošlo ke škodné události. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl k závěru, že ušlým ziskem může být i ztráta vyvolaná tím, že poškozený byl nucen zaplatit pokutu na základě rozhodnutí později zrušeného pro nezákonnost a přišel tak o výnos s těmito penězi spojený.

44. Žalobkyně tvrdí, že jí v příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, jimiž jí byla uložena povinnost přispět na účet univerzální služby za roky [rok] a [rok] jako držiteli telekomunikační licence příslušnou finanční částkou, ušel zisk, kterého by dosáhla, nakládala-li by s finančními prostředky obvyklým způsobem, tj. v souladu s investiční strategií by dosáhla jejich zhodnocení formou krátkodobých investičních úložek realizovaných na standardních finančních trzích u renomovaných komerčních bank či mateřské [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] za podmínek platně uzavřených rámcových smluv.

45. V příčinné souvislosti s nezákonnými rozhodnutími v projednávané věci by byla jen majetková újma způsobená tím, že vydání nezákonného rozhodnutí zasáhlo do průběhu děje vedoucího k určitému zisku. Odpovědnost státu za škodu v podobě ušlého zisku jako výnosu z úroků z peněz, který by byl na účet žalobkyně za normálních okolností připsán, by mohla přicházet do úvahy jen tehdy, pokud by žalobkyni v důsledku vydání nezákonných rozhodnutí nebylo umožněno po určitou dobu disponovat se svými penězi a mohl jí tak ujít zisk, jehož by při běžném nakládání s těmito finančními prostředky za normálního běhu okolností dosáhla, to však jen za předpokladu, že by bylo prokázáno, že takový zisk mohla důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

46. Žalobkyně ke svému tvrzení o ušlém zisku předložila znalecký posudek, který vycházel z Investiční strategie společnosti, rámcových smluv s finančními institucemi a konfirmací realizovaných obchodů uzavřených v souvislosti s ukládáním finančních prostředků na finančních trzích.

47. Odvolací soud má za to, že konstrukce vzniku ušlého zisku žalobkyní neodpovídá ušlému zisku, jak je chápán právní teorií i praxí. Žalobkyně netvrdila, že finanční částky, které zaplatila na základě vydaných nezákonných rozhodnutí, měla uloženy (do okamžiku zaplacení příspěvku na účet univerzální služby) na konkrétním účtu, který byl určitým způsobem úročen, a těchto výnosů z úroků by dosáhla, pokud by finanční prostředky zůstaly na konkrétním účtu dále. Žalobkyně tvrdila, že by finanční prostředky použila v souladu s její investiční strategií, kdyby nemusela činit zbytné výdaje na základě nezákonného rozhodnutí. Žalobkyni však byla uložena povinnost, která pro ni vyplývala ze zákona o telekomunikacích, žalobkyně musela být srozuměna s tím, že jí taková povinnost bude uložena, z předchozích let musela i předpokládat přibližnou výši své povinnosti, a nemohla důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, že tyto finanční prostředky použije k investici a k dosažení zisku. Vydání nezákonných rozhodnutí tak zde nezasáhlo do průběhu děje vedoucího ke konkrétnímu zisku. V daném případě žalobkyně koncipuje ušlý zisk hypoteticky, zpětně dovozuje takové nakládání s finančními prostředky, které by jí generovalo zisk. Zákonná povinnost jí byla uložena sice předčasně (nebylo-li pravomocné podkladové rozhodnutí o výši prokazatelné ztráty), nicméně tyto finanční prostředky nemohly primárně sloužit k dosažení zisku, žalobkyně je musela mít připraveny k úhradě své povinnosti přispět na účet univerzální služby. Z uvedeného vyplývá, že další shora uvedené předpoklady odpovědnosti státu za škodu splněny nejsou.

48. Pokud jde o opakovanou námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná, odvolací soud poukazuje na své předchozí zrušující usnesení, v němž se s touto námitkou vypořádal. Vyložil, že v projednávané věci nedošlo k promlčení tvrzeného nároku žalobkyně, neboť promlčecí doba počala běžet až od právní moci zrušovacích rozhodnutí správního soudu. Přestože § 32 odst. 1 OdpŠk nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena již v § 8 OdpŠk při posuzování naplnění předpokladu nezákonného rozhodnutí. Promlčecí doba začíná plynout až okamžikem, kdy jsou splněny všechny podmínky pro uplatnění nároku u příslušného orgánu (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

49. Na základě shora uvedeného odvolací soud postupoval podle § 219 o. s. ř. a napadené rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné ve výroku I. potvrdil, i když z jiných než soudem I. stupně uváděných důvodů.

50. K rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení uvádí odvolací soud následující. Soud I. stupně o nákladech řízení rozhodl správně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a správně žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud však na rozdíl od soudu I. stupně nepovažuje za účelně vynaložený náklad za znalecký posudek vypracovaný podle zadání žalované znaleckou kanceláří [právnická osoba] ve výši [částka]. Zadání znaleckého posudku a podklady poskytnuté žalovanou byly natolik obecné, že závěry znaleckého posudku nemohly být při řešení otázky vzniku ušlého zisku žalobkyně v příčinné souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí použitelné. V tomto směru považuje odvolací soud odvolací námitku žalobkyně stran účelnosti tohoto nákladu za opodstatněnou.

51. Z uvedeného důvodu odvolací soud postupoval podle § 220 o. s. ř. a napadené rozhodnutí ve výroku II o nákladech řízení změnil tak, že žalované podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal náklady podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. (§ 1 odst. 1 – 3 a § 2 odst. 3) za 31 úkonů (jak je specifikoval soud I. stupně) po [částka], tj. [částka], náklad vynaložený za vypracování znaleckého posudku z důvodu jeho neúčelnosti žalované nepřiznal.

52. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné žalované vznikly v odvolacím řízení náklady podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po [částka] (příprava a účast u odvolacího jednání a písemné vyjádření k odvolání žalobkyně), celkem [částka].

Poučení