14 Co 299/2022- 104

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobců: a) Ing. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) Ing. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupené advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I ohledně úroků z prodlení za dobu od [datum] do [datum] mění tak, že se žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] včetně zamítá, jinak se rozsudek ve výroku I potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců na nákladech řízení před soudem I. stupně částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta.

III. Žalovaný je povinen zaplatit každému ze žalobců na nákladech odvolacího řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno], advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a povinnost zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [jméno] (výrok II).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobci domáhali zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující bezdůvodného obohacení žalovaného jako vlastníka komunikace, která se nachází na pozemku žalobců.

3. Soud I. stupně vycházel ze zjištění, že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, [katastrální uzemí], [územní celek]. [anonymizována dvě slova] [číslo] vyhotoveným [právnická osoba] s.r.o., byl rozdělen pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] tak, aby z daného plánu bylo zřejmé, co je zábor ze strany žalovaného, a na zbylé dva pozemky oddělené komunikací. Na základě tohoto návrhu geometrického plánu došlo k vyčlenění pozemku [číslo] o výměře [výměra]. Žalovaný na předmětném pozemku umístil komunikaci bez souhlasu jeho vlastníků, tj. žalobců. Ačkoliv se žalobci pokoušeli se žalovaným dohodnout, žalovaný odmítl uzavřít nájemní smlouvu a hradit nájem, navrhoval odprodej pozemku, s čímž však žalobci nesouhlasí.

4. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto v obdobné věci, v níž žalobci požadovali úhradu bezdůvodného obohacení za předcházející období tří let. Soud zde určil minimální cenu bezdůvodného obohacení v rozsahu záboru pozemku [číslo] k. ú. [část obce] ve výši [částka] za 1 měsíc.

5. V dopisu ze dne [datum] zaslaném žalovaným právnímu zástupci žalobců žalovaný navrhoval odkoupení pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] od žalobců a souhlasil s použitím geometrického plánu [číslo] jako podkladu pro majetkové vypořádání mezi žalobci a žalovaným. Uznal, že na pozemku se nachází místní komunikace IV. třídy [ulice].

6. Znaleckým posudkem [číslo] [rok] vypracovaným Ing. [jméno] [příjmení] ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], byla hodnota obvyklého nájmu pozemku parc. [číslo] v období mezi [datum] a [datum] stanovena na [částka], tj. [částka] měsíčně.

7. U Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo vedeno v obdobné věci též řízení pod sp. zn. [spisová značka], věc se týkala téhož pozemku a bezdůvodného obohacení za jeho bezesmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], řízení skončilo jeho zastavením pro zpětvzetí žaloby, protože bezdůvodné obohacení bylo žalovaným uhrazeno na základě znaleckého posudku Ing. [příjmení].

8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvali žalobci žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], tj. za období 12 měsíců, ve výši [částka] (12 x [částka]).

9. Nárok žalobců soud I. stupně posoudil podle § 2991 a § 2999 odst. 1 zákona č. 89/1992 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Dále soud I. stupně odkázal na § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Uzavřel, že plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci, v konkrétním případě pozemku, bez platné smlouvy, např. smlouvy o nájmu, či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat podle § 2991 o. z. Bezdůvodným obohacením, jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy, je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty podle § 2991 odst. 2 o. z. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou podle § 2999 odst. 1 o. z. [anonymizována dvě slova] tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy. Soud I. stupně vycházel se zřetelem k dosavadnímu rozhodování o bezdůvodném obohacení za užívání předmětného pozemku a se zřetelem ke skutečnosti, že žalovaný již plnil bezdůvodné obohacení za jiné období ve stejné výši, rovněž ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] [rok], jenž se týkal odhadu obvyklého nájemného nemovité věci vypracovaného pro účely řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Ten stanovil hodnotu obvyklého ročního nájmu ve výši [částka], tj. ve výši [částka] za měsíc, tj. 87,43 [spisová značka]. Dle výměru [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok [rok], bylo maximální nájemné na obdobné pozemky pro [územní celek] stanoveno částkou [anonymizováno] [spisová značka]. Uvedená částka byla navýšena až výměrem [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro rok [rok], kdy je maximální nájemné na obdobné pozemky pro [územní celek] stanoveno částkou [anonymizováno] [spisová značka]. Výši bezdůvodného obohacení stanovil soud I. stupně za žalované období částkou [částka]. Kromě jistiny přiznal soud I. stupně žalobcům i úroky z prodlení dle [ustanovení pr. předpisu]

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

11. Proti tomuto rozsudku podal včasné a přípustné odvolání žalovaný. Namítal, že rozsudek je na řadě míst nepřezkoumatelný, neboť není zřejmé, jak soud I. stupně k některým závěrům dospěl. Poukázal na svou námitku nedostatku pasivní legitimace z toho důvodu, že komunikace je veřejným prostranstvím. Odkázal v této souvislosti na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). K vydání bezdůvodného obohacení by tedy měla být pasivně legitimována příslušná městská část, na jejímž území se komunikace a pozemek nachází. Žalovaný namítal, že pozemek neužívá, pokud by komunikace byla komunikací ve smyslu zákonném, byla by užívána velkým množstvím blíže nespecifikovaných osob, nikoli žalovaným, jednalo by se o tzv. obecné užívání. Žalovaný nemá možnost, jak toto obecné užívání omezit nebo vyloučit. Pozemek neslouží k výdělečným účelům žalovaného, ale naopak k účelům veřejně prospěšným, které jsou zajišťovány bezplatně veřejnosti. Soud se nevypořádal s námitkou žalovaného, že žalobci nikterak nevysvětlili, z čeho dovozují, že vlastníkem komunikace je žalovaný, pokud se dle názoru žalobců vůbec nejedná o komunikaci, ale černou stavbu, která nemá být zařazena do sítě komunikací. Není zřejmé, z čeho žalobci dovozují, že komunikace je černou stavbou. Zákonné vlastnictví obce se pak vztahuje pouze k místním komunikacím, nikoli k černým stavbám. Není též postaveno najisto, v jaké míře má komunikace zasahovat pozemek, tedy jaká část pozemku by měla být bezdůvodně využívána. Žalobci odvozovali výměru užívané části z geometrického plánu, vytvořeného za účelem rozdělení pozemku, které však nebylo realizováno. Tento geometrický plán proto zcela zjevně neurčuje, na jak velké části pozemku se nachází komunikace. Údaj o výměře [výměra] je tak pouhým tvrzením žalobců bez opory v důkazech. Žalovaný navrhoval vypracování geometrického plánu, jímž by bylo konkrétně určeno, v jaké míře komunikace zasahuje pozemek. Z odůvodnění rozsudku se nepodává, z jakého důvodu byl návrh na provedení tohoto důkazu zamítnut. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

12. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Připomněli, že žalovaný za předchozí 4 roky žalobcům za užívání pozemku zaplatil. Proto je současný postup žalovaného velmi překvapivý, když svou obranu staví na argumentech, se kterými se soud již v minulosti vypořádal. Vlastnictví komunikace vyplývá ze zákona o pozemních komunikacích. Že je na pozemku žalobců umístěna komunikace ve vlastnictví žalovaného, vyplývá dokonce z přípisu samotného žalovaného, když navrhoval výkup pozemku. Není zřejmé, proč žalovaný nyní zpochybňuje výměru komunikace, když v předchozím sporu sám předložil znalecký posudek, kde je výměra komunikace uvedena shodně a požadovaná částka vyplývá právě z tohoto znaleckého posudku.

13. Žalovaný namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. K tomu odvolací soud uvádí, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. v literatuře např. [příjmení], L., [příjmení], J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 201 až 376. Komentář. 1. vydání. [obec], C. H. Beck, 2009, str. [číslo]). V projednávané věci žalovaný v odvolání věcně argumentoval k jednotlivým závěrům soudu I. stupně, s nimiž nesouhlasil, a lze uzavřít, že i když přezkoumávané rozhodnutí nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není to na újmu uplatnění práv odvolatele.

14. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř.), a doplnil dokazování (§ 213 o. s. ř.).

15. Z dopisu odboru hospodaření s majetkem Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum], adresovaného právnímu zástupci žalobců, vzal odvolací soud za prokázané, že na části pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází komunikace [ulice], která je místní komunikací IV. třídy ve vlastnictví hlavního města Prahy Hlavní město Praha má zájem o majetkoprávní vypořádání předmětného pozemku ve vlastnictví žalobců, resp. jeho zastavěné části, formou odkoupení a za tímto účelem bylo zadáno zpracování geometrického oddělovacího plánu.

16. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] [číslo] [rok], vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] pro objednatele hl. m. [část Prahy] odhadu hodnoty obvyklého nájemného za užívání pozemku vymezeného dle geometrického plánu jako pozemku parc. [číslo] z původního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], vzal odvolací soud za prokázané, že v období od [datum] do [datum] hodnota obvyklého nájmu činila [částka] za [výměra], tj. [částka] za rok. Znalec pracoval s [anonymizována dvě slova] pro rozdělení pozemku [číslo] uvedl, že GP není dosud zanesen v katastru nemovitostí a katastrální mapě. Pozemek [číslo] o výměře [výměra] je veřejně přístupnou plochou a je součástí pozemků pod komunikací ulice [ulice], která je zatříděná jako místní komunikace IV. třídy. Na pozemku se nachází zpevněná plocha tělesa komunikace. Pozemek je zastavěn stavbou komunikace, jiné zastavění ve stávajícím stavu prakticky není možné. V rámci stávajícího užívání pozemku porovnatelné nájmy nebyly žádné pro srovnatelný případ zjištěny, proto znalec vycházel ze simulovaného nájemného (které lze určit jako procentní podíl z obvyklé hodnoty věci). Pro účely odhadu znalec použil porovnatelné pozemky zastavěné stavbami komunikací, ev. stavbami, které slouží veřejnému účelu nebo stavbami jinými. Znalecký posudek je opatřen doložkou podle § 127a o. s. ř. Přílohou posudku je výpis z katastru nemovitostí, listu vlastnictví [číslo] ze dne [datum], z nějž vyplývá, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek parc. [číslo] o rozloze 9 348 m2 v k.ú. [část obce], další přílohou je geometrický plán pro rozdělení pozemku [číslo] který rozdělil původní pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] na pozemky parc. [číslo] o výměře 5 750 m2, [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře 3065 m2. Z připojeného plánku se podává, že pozemek parc. [číslo] kopíruje komunikaci umístěnou na původním pozemku parc. [číslo].

17. Z dopisu žalobců adresovaného žalovanému ze dne [datum] vzal odvolací soud za prokázané, že žalobci vyzvali žalovaného k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ve lhůtě 7 dní od doručení upomínky. Z připojeného podacího lístku vyplývá, že dopis byl odeslán poštou [datum].

18. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné pouze v nepatrné části příslušenství pohledávky, a to z jiných, než žalovaným uváděných důvodů.

19. Soud I. stupně nepřípustně činil zjištění z odůvodnění rozhodnutí v jiné věci, proto odvolací soud odstranil tuto vadu řízení a provedl dokazování shora označenými listinami a znaleckým posudkem a při svém rozhodování pak vycházel ze skutkového stavu zjištěného z uvedených důkazů a popsaného výše (zjištěného shodně se soudem I. stupně, avšak procesně korektním způsobem). Tyto důkazy žalobci označili v žalobě a též v podání ze dne [datum], v němž odkázali na znalecký posudek předložený žalovaným v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka].

20. Soud I. stupně správně právně posoudil nárok žalobců podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen“ o. z.”).

21. Soud I. stupně učinil správný závěr o pasivní legitimaci žalovaného ve sporu, i když jeho argumentace vztahující se k veřejným prostranstvím správná není. Pro vyřešení otázky pasivní legitimace ve sporu je třeba vycházet ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, a příslušného zařazení pozemní komunikace do kategorie.

22. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. [příjmení] silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. [příjmení] účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku.

23. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona o zařazení pozemní komunikace do kategorie dálnice, silnice nebo místní komunikace a jejich tříd rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě jejího určení, dopravního významu a stavebně technického vybavení.

24. Soud I. stupně správně vycházel ze závěru, že na sporném pozemku se nachází místní komunikace IV. třídy, která je ve vlastnictví žalovaného. Uvedená skutečnost byla potvrzena zprávou odboru hospodaření s majetkem Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum].

25. Judikatura se ustálila na názoru, že umístěním stavby na cizím pozemku bez řádného titulu vzniká na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení vlastníku dotčené stavby, a to již ze samotného titulu vlastnického práva a bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke stavbě realizuje. Uvedený závěr platí i tam, kde je na pozemku zřízena pozemní komunikace, představuje-li samostatnou věc, a to i v rozsahu nezastavěné, ale k provozu komunikace nezbytné plochy, případně i plochy, na níž se nacházejí chodníky, silniční vegetace apod., přičemž není rozhodné pouze to, zda se v daném případě jedná o pozemky zastavěné či nezastavěné (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací námitka žalovaného, že jím vlastněná komunikace je předmětem obecného užívání a že žalovaný z vlastnictví a provozu nemá žádný penězi ocenitelný prospěch, je tak neopodstatněná. Nepřiléhavé jsou i odkazy žalovaného na judikaturu týkající se veřejných prostranství. Neopodstatněná je též námitka, že nebylo zjištěno, jakou část pozemku komunikace zasahuje. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že je možno vyjít z geometrického plánu pro rozdělení pozemku (byť změna nebyla zanesena do KN), který oddělil tu část pozemku parc. [číslo] na které se nachází místní komunikace, a označil ji parc. [číslo] o rozloze [výměra]. Znalecký posudek pak potvrdil, že tato rozloha je zastavěna komunikací [ulice].

26. Závěr, že vlastníku pozemní komunikace situované na cizím pozemku bez řádného titulu vzniká na úkor vlastníka pozemku bezdůvodné obohacení, je aprobován i rozhodovací praxí Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 251/16, publikovaný pod [číslo] ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 861/16, ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 268/14, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1686/13, a ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3490/13).

27. V případě výše specifikovaného bezdůvodného obohacení jde po právní stránce o protiprávní užití cizí hodnoty ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., jak správně uzavřel soud I. stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

28. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

29. Podle § 2999 odst. 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

30. Soud I. stupně v souladu s konstantní judikaturou uzavřel, že výše bezdůvodného obohacení, které je žalovaný povinen ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. žalobcům vydat, se odvíjí od hladiny obvyklého nájemného v daném místě a čase, přičemž bylo-li nájemné v rozhodném období cenou regulovanou, nemůže ani výše bezdůvodného obohacení přesáhnout sumu vymezenou cenovými předpisy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), zde konkrétně cenovými předpisy upravujícími maximální výši nájemného za užívání pozemků k nepodnikatelským účelům, které představují pouze jeho horní limit. Uvedené teze obstály i v rámci přezkumu v řízení před Ústavním soudem (srov. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], jímž byla odmítnuta ústavní stížnost brojící proti shora zmíněnému usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], či dále usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). Judikatura tedy akceptuje aplikaci cenových předpisů stanovujících maximální výši nájemného za užívání pozemků k nepodnikatelským účelům. V projednávané věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, jež by vylučovaly veřejný zájem na regulaci nájemného ve vztahu k dotčenému pozemku zastavěným veřejnou komunikací, u něhož je zpravidla takový zájem na úpravě maximální ceny za jeho užívání dán (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

31. Uvedené ovšem zároveň neznamená, že v konkrétním případě nemůže být obvyklá cena nižší než cena regulovaná. Proto je na soudu, aby zjišťoval obvyklé nájemné i v případě, je-li regulováno stanovením maximální ceny, jestliže účastníci řízení tvrdí nebo v řízení vyjde jinak najevo, že obvyklá cena je pravděpodobně nižší než cena maximální (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

32. Dle názoru Nejvyššího soudu vyjádřeného např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je při zkoumání obvyklého nájemného zapotřebí vždy vycházet z konkrétních okolností posuzované věci, jež jeho výši determinují, přičemž připouští situace, v nichž nebude možné užití srovnávací metody, která proto nepředstavuje jediný výhradní způsob, jak se zkoumaného údaje dobrat (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

33. Soud I. stupně vyšel při stanovení obvyklé výše nájemného ze závěrů znaleckého posudku znalce [příjmení] [příjmení], který v posudku vyložil, že vzhledem k okolnosti, že se pozemky zastavěné komunikací standardně nepronajímají a obdobný pronájem nebyl znalcem dohledán, nelze postupovat porovnávací metodou. Znalec proto přistoupil k ocenění pomocí simulovaného nájemného, vycházejícího z ceny pozemku. Znalec své závěry přesvědčivě odůvodnil, závěry posudku jsou jasné a úplné a judikatura stanovení obvyklé výše nájemného jinou než srovnávací metodou připouští, jak bylo uvedeno výše. Odvolací soud má za to, že z uvedeného znaleckého posudku lze vyjít i v tomto řízení, i když znalec stanovil obvyklou výši nájmu pro období předchozí (do září [rok]). Nikdo z účastníků ani netvrdil, že by v roce [rok] snad došlo k poklesu obvyklé výše nájemného za užívání obdobných pozemků. Zjistil-li znalec obvyklou výši nájmu [částka] za rok za užívání pozemku o rozloze [výměra], činila výše nájmu za 1 m2 za rok [částka], tj. obvyklá výše nájemného nepřekračovala regulovanou cenu, ale byla nižší (v [obec] stanovena maximální cena [anonymizováno] [spisová značka] podle výměrů [anonymizováno] [číslo] [rok] a [číslo], kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami pro uvedené roky).

34. Soud I. stupně tak správně uzavřel, že žalovaný jako vlastník místní komunikace nacházející se na pozemku ve vlastnictví žalobců se na jejich úkor bez spravedlivého důvodu obohatil, proto jim musí jako ochuzeným vydat, oč se obohatil. Vzhledem k tomu, že není vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, mají žalobci jako ochuzení právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

35. Soud I. stupně proto správně žalobě vyhověl a správně krom jistiny přiznal žalobcům i úroky z prodlení.

36. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

37. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

38. Protože v řízení nebylo zjištěno, kdy byla výzva k plnění odeslaná dne [datum] žalovanému doručena (a nebylo pochyb, že písemnost došla), je třeba vyjít z tzv. domněnky doby dojití ve smyslu výše citovaného § 573 o. z. Podle této právní úpravy zásilka došla [datum] a v ní stanovená sedmidenní lhůta k plnění uplynula dnem [datum]. Následující den se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Soud I. stupně proto nesprávně uložil žalovanému povinnost platit úroky z prodlení již od [datum]. Výši úroků z prodlení stanovil správně podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

39. Na základě shora uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí soudu I. stupně je nesprávné ohledně příslušenství za dobu od [datum] do [datum], proto v této části napadený rozsudek podle § 220 o. s. ř. změnil a žalobu v tomto rozsahu zamítl. Jinak rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

40. O nákladech řízení před soudem I. stupně rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř., a za situace, kdy žalobci byli neúspěšní pouze v nepatrné části příslušenství pohledávky, jim přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobcům v řízení před soudem I. stupně vznikly náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny za 5 úkonů právní služby pro dvě zastupované osoby po [částka] za úkon pro každou z nich (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva, replika k vyjádření žalovaného a účast u jednání) podle § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k níž náleží 5x paušální náhrada hotových výdajů po [částka] podle § 13 této vyhlášky a částka odpovídající 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobců plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Odměna za zastupování žalobců celkem činí [částka], paušální náhrada [částka] a DPH [částka]. Dalším nákladem je částka [částka] za zaplacený soudní poplatek ze žaloby.

41. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobcům v odvolacím řízení vznikly náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) podle § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., k níž náležejí 2 paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 této vyhlášky a částka odpovídající 21 % DPH, jehož je právní zástupce žalobců plátcem (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Odměna celkem činí [částka], paušální náhrada [částka] a DPH [částka].