14 Co 33/2024 - 241

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Josefa Růžičky a soudkyň JUDr. Věry Skalické a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vyklizení nemovitostí o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu Brno-venkov z 13. 11. 2023, čj. 33 C 17/2023-205 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku Kč [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit pozemek parcelní číslo [číslo], jehož součástí je stavba číslo popisné [číslo], a pozemek parcelní číslo [číslo], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [obec] na listu vlastnictví číslo [číslo] pro obec a katastrální území [obec], do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně (výrok II).

2. Proti tomu rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Vytýká v něm soudu I. stupně nesprávná skutková zjištění, zejména to, že mu nesvědčí žádné užívací právo k sporným nemovitostem, protože neprokázal vlastnoruční podpis žalované na dohodě o bydlení z [datum]. S tímto závěrem je v přímém rozporu výslech žalovaného ze [datum], při němž vypověděl vše, co si pamatuje k okolnostem uzavření této dohody, která byla podepsána spolu s dalšími pěti listinami, což žalobkyně nerozporuje. Dle žalovaného je nelogické, aby při uzavření smlouvy o manželském majetkovém režimu nebylo současně upraveno užívací právo žalovaného k předmětné nemovitosti, pokud se bezúplatně vzdal tohoto majetku. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaný vůči ní uplatňuje uzavření dohody o bydlení, zatímco v závěrečném návrhu uvádí, že toto tvrzení začal žalovaný uvádět až po výzvě k vyklizení. Tvrzení žalobkyně je tak v přímém rozporu se zjištěním soudu, že žalovaný zmiňoval předmětnou dohodu již u jednání [datum] ve věci vedené Okresním soudem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dále bylo prokázáno, že notářka v [obec] [tituly před jménem] [jméno FO] již [datum] úředně ověřila kopii předmětné dohody, takže k tomuto dni již musela existovat, s čímž se soud I. stupně vůbec nevypořádal. Žalovaný dále poukázal na nevěrohodnost tvrzení žalobkyně o nepodepsání dohody v souvislosti s tím, že po navržení výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně s výslechem souhlasila a poté svůj souhlas ze smyšlených důvodů odvolala. O nevěrohodnosti žalobkyně svědčí i její nepoctivé kroky, jimiž se snaží žalovaného vyklidit jakýmikoli prostředky, kdy spolu s dcerou účastníků nastolila v nemovitosti útočnou atmosféru a naplnila svým jednáním trestný čin vydírání a křivého obvinění ve stádiu pokusu. Znalecký posudek číslo [číslo] nebyl vyhotoven v tomto řízení, jeho závěr je neurčitý a pro účely tohoto řízení takřka nepoužitelný a může sloužit jako podpůrný a nikoli ústřední a nezvratný důkaz, jak s ním naložil soud I. stupně. Žalovaný neměl možnost formulovat znaleckému ústavu otázky k odbornému posouzení a zodpovězení, navrhoval sám ustanovení znalce k prokázání pravosti podpisu žalobkyně, o čemž soud I. stupně nerozhodl, a jedná se tak o opomenutý důkaz. Žalovaný odkázal na nález Ústavního soudu České republiky z [datum] vydaný pod sp. zn. II. ÚS 1738/16 a navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobkyně ve vyjádření odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že po právní stránce jsou významné skutečnosti nesporné, tedy to, že předmětná nemovitost, v níž byla vedena poslední rodinná domácnost účastníků, je v jejím vlastnictví a že manželství účastníků bylo rozvedeno. Žalovaný neprokázal existenci dohody o užívacím právu a všechna jeho další tvrzení nejsou pro posouzení věci dle žalobkyně významná. Odvolací námitky žalovaného týkající se jeho výslechu jsou irelevantní, pro provedení takového důkazu musí být dány mimořádné důvody. Soud I. stupně jeho výslech zřejmě provedl z opatrnosti a vše, co žalovaný jako účastník řízení uvedl, mohl a měl uvést v rámci vyjádření k žalobě. Jeho výslech tedy nemůže být ničím jiným než tvrzením, které nemá žádnou důkazní hodnotu. Je pak lichá i jeho argumentace o tom, že bylo logickým krokem ošetřit si právo bydlení v nemovitosti manželky. Manželé si oddělili majetkový režim v roce [rok], manželovi od té doby plynuly veškeré zisky z jeho podnikání, nabýval další nemovitosti a žalobkyně nabyla jen spornou nemovitost, která byla postavena na pozemku dříve ve vlastnictví její rodiny. Žalovanému v ní svědčilo odvozené právo bydlení, které nebylo třeba nijak ošetřovat. Opakovaně uváděla, že nájemní právo k nemovitosti by za trvání manželství nemohlo platně vzniknout, a navíc nájemní smlouva bez sjednání nájemného je absolutně neplatná. Naopak by bylo iracionální, kdyby se pro případ rozvodu manželství žalobkyně fakticky vzdala jediného majetku ze společného jmění manželů a zavázala se manželovi a tehdy dvanáctiletému synovi převést darem dům stojící na jejím pozemku. Soud I. stupně nepřihlížel k nezákonnému důkazu komunikace žalobkyně a její dcery [jméno FO], na základě níž byly činěny policií z úřední povinnosti úkony trestního řízení pro přečin porušení tajemství dopravovaných zpráv a z tohoto činu je obviněn syn účastníků. Komunikace pak nemá stejně žádný význam, ohledně vystěhování žalovaného postupovala žalobkyně striktně zákonným důvodem, a to již před rozvodem manželství, kdy žalovaný žádnou dohodu ohledně bydlení netvrdil. Co se týče znaleckého dokazování, vyšel soud I. stupně z nezávislého posouzení znalce určeného v trestním řízení a významné je pouze zjištění, že při předložení pouhé kopie listiny není nikdy možné vyloučit elektronické přenesení podpisu. To, že znalec konstatoval i pravděpodobnost toho, že nejde o podpis žalobkyně, už zásadní není. Tvrzení o podpisu listiny by mohlo být prokázáno jen originálem listiny, která by mohla být předmětem znaleckého zkoumání. Tuto žalovaný nepředložil a své důkazní břemeno neunesl. Žalovaný žádný posudek nepředložil, uzavření dohody neprokázal a v odvolacím řízení již žádné další důkazy předkládat nemůže. Pouhým úředním ověřením listiny se tato nemůže stát veřejnou. Vyjma výpovědi žalovaného nebyl navržen žádný důkaz prokazující jeho tvrzení, naopak z provedených důkazů vyplynulo, že pokud účastníci jednali o uzavření smlouvy o zúžení společného jmění manželů, neobjevila se v jejich korespondenci žádná zmínka o dohodě o bydlení a tato nezazněla ani v rámci několika soudních řízení vedených mezi účastníky.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212, 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalovaném vyklizení sporných dvou pozemků včetně rodinného domu tvořícího součást stavebního pozemku v katastrálním území [obec], a to na základě tvrzení, že je jejich výlučnou vlastnicí, manželství účastníků bylo rozvedeno a skončilo užívací právo žalovaného k nemovitostem, že k dalšímu užívání již nemá žádný právní důvod a odmítá dobrovolně nemovitosti vyklidit. Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že byla prokázáno výlučné vlastnictví žalobkyně k sporným nemovitostem a žalovaný neprokázal právní důvod jejich dalšího užívání po rozvodu manželství, zejména tvrzení, že žalobkyně podepsala smlouvu z [datum] o úpravě bydlení. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.

6. Dle ustanovení § 1042 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

7. Dle ustanovení § 744 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

8. Dle ustanovení § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat, ustanovení § 767 odstavec 2 platí obdobně.

9. Dle ustanovení § 565 věta prvá o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost.

10. U soukromých listin je třeba rozeznávat jejich pravost (tedy skutečnost, že pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel) a správnost (pravdivost). Popírá-li vystavitel pravost listiny, leží důkazní břemeno ohledně pravosti na tom účastníkovi, který ze skutečnosti v listině uvedených pro sebe vyvozuje příznivé právní následky.

11. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že účastníci řízení byli manželé od [datum] do [datum], kdy bylo pravomocně rozvedeno jejich manželství rozsudkem Okresního soudu [obec] z [datum], čj. [spisová značka] potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně z [datum], čj. [spisová značka]. Žalobkyně se stala vlastnicí sporných pozemků převodem darovacími smlouvami uzavřenými [datum] a [datum] a vlastnicí domu číslo popisné [číslo] na pozemku parcelní číslo [číslo] na základě smlouvy o manželském majetkovém režimu z [datum], kterou účastníci zúžili své společné jmění tak, že tento dům připadl do výlučného vlastnictví žalobkyně.

12. Žalovaný svou obranu postavil na tvrzení, že účastníci [datum] uzavřeli nejen smlouvu o zúžení společného jmění manželů a smlouvu, jíž se zavázal platit na výživu žalobkyně jako manželky částku [částka] Kč měsíčně, ale také smlouvu o úpravě bydlení. Z obsahu této smlouvy vyplynulo, že žalovanému jí mělo být zřízeno právo trvalého bydlení a užívání domu odpovídající právu dle nájemní smlouvy, a to na dobu [číslo] let od podpisu, v případě dřívějšího ukončení smlouvy se žalobkyně měla zavázat zajistit žalovanému jiné bydlení stejné úrovně, případně vyplatit odstupné ve výši neodbydleného období, a pro případ rozvodu manželství, a to již podáním návrhu na rozvod manželství žalobkyní se tato zavázala převést na žalovaného pozemek parcelní číslo [číslo] s domem na něm stojícím a druhou polovinu převést na tehdy nezletilého účastníků [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozeného [datum], se sjednáním smluvní pokuty ve výši [částka] Kč denně při prodlení se splněním této dohodnuté povinnosti.

13. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně popřela pravost této soukromé listiny, tedy to, že by listinu podepsala, spočívá důkazní břemeno ohledně tvrzení o pravosti podpisu žalobkyně na listině na žalovaném. V řízení bylo k této sporné skutečnosti provedeno dokazování znaleckým posudkem číslo [číslo] z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma vyhotoveným znaleckým ústavem Policie České republiky, Krajským ředitelstvím Jihomoravského kraje, Odborem kriminalistické techniky a expertiz, vypracovaným v řízení vedeném Krajským ředitelstvím Policie Jihomoravského kraje pod sp. zn. [spisová značka] a týkajícím se podezření ze spáchání podvodného jednání žalovaným v souvislosti s touto listinou, dle jehož závěru je pravděpodobnější, že předlohou kopie sporného podpisu znějící na jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] nebyl pravý podpis osoby [Jméno zainteresované osoby 0/0], než že by se jednalo o její pravý podpis, že s ohledem na předložení sporného podpisu v kopii nelze vyloučit jeho technické padělání, že u kopie podpisu nelze „písmoznalecky“ zjistit, zda nebyl podpis na zkoumaný dokument přenesen technicky z jiné písemnosti, tedy že nelze spolehlivě prokázat, zda se na kopírované předloze nacházel skutečně originál podpisu nebo také jen jeho kopie.

14. Dle ustanovení § 131 o. s. ř. soud I. stupně provedl navržený účastnický výslech žalovaného, který při něm uvedl, že účastníci dne [datum] uzavřeli celkem čtyři dohody, a to dohodu o odděleném jmění, darovací smlouvu, dohodu o výživném a dohodu o bydlení. Dohoda o bydlení přitom měla být uzavřena proto, aby nemovitost dle požadavku banky nebyla zatížena věcným břemenem, a měla být podepsána v advokátní kanceláři [jméno FO] za přítomnosti advokátky [jméno FO] a notářky [jméno FO], kdy si však již žalovaný nepamatoval, kdo vyhotovil návrh dohody, kdo jej k jednání přinesl a zda a která z uvedených osob byla přítomna podpisu dohody o bydlení. Žalovaný navrhl po poučení soudem I. stupně o svém důkazním břemenu a následcích jeho neunesení (§ 120 odstavec 1 o. s. ř.) ještě před koncentrací řízení doplnění dokazování znaleckým posudkem znalcem ustanoveným procesním soudem a dále listinami uvedenými v jeho podání z [datum], tedy darovací smlouvou z [datum], plnou mocí udělenou účastníky řízení [tituly před jménem] [jméno FO], návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, dohodou o výživném mezi manžely, výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], předžalobní výzvou ze [datum], dokladem o jejím uložení na poště, žalobou o nahrazení projevu vůle z [datum], trestním oznámením z [datum] o podezření ze spáchání trestného činu vydírání, fotografií v domě nalezeného nahrávacího zařízení a komunikací podezřelých osob, tedy žalobkyně a dcery účastníků [jméno FO]. Navržené listinné důkazy byly soudem I. stupně při jednání konaném [datum] provedeny k důkazu, zjištění z nich však tvrzení žalovaného neprokázaly ani prokázat nemohly, neboť se netýkají předmětné sporné skutečnosti, ale jiných skutečností spíše svědčících o tehdejších i současných nestandardních vztazích mezi účastníky a jejich zletilými dětmi provázených nepřiměřeným množstvím soudních řízení i řízení, jimiž se prošetřují rodinnými příslušníky vzájemně podávaná trestní oznámení.

15. Na základě takto provedeného dokazování dospěl odvolací soud ke stejnému závěru jako soud I. stupně, že žalobkyně v řízení prokázala svou aktivní věcnou legitimaci, neboť je výlučnou vlastnicí sporných nemovitostí, žalovanému do dne předcházejícího právní moci rozsudku o rozvodu manželství k nim svědčilo odvozené užívací právo a ode dne právní moci rozsudku soudu o rozvodu manželství je užívá bez právního důvodu a neunesl důkazní břemeno k svému tvrzení, že účastníci uzavřeli [datum] dohodu o jeho bydlení v předmětném domě. Z obsahu znaleckého posudku nevyplývá jednoznačný závěr, že podpis žalobkyně na uvedené dohodě je jejím vlastnoručním podpisem, a jednoznačný závěr o pravosti či nepravosti podpisu nebylo možné učinit převážně proto, že znaleckému ústavu nebyl předložen originál listiny, ale pouze jeho fotokopie. Žalovaný však originálem listiny nedisponuje, ačkoliv je zřejmě jedinou osobou, která originál před jeho tvrzeným odcizením měla v držení, takže nepřiznivé důsledky plynoucí z jeho nepředložení znaleckému ústavu musí nést sám. V řízení přitom nebylo prokázáno ani jeho tvrzení, že došlo k jeho odcizení, a už vůbec ne to, že listinu odcizila samotná žalobkyně. Znaleckým posudkem pak nebylo ani vyloučen přenos zkoumaného podpisu žalobkyně z jiné listiny, a to opětovně z důvodu nepředložení originálu listiny s originálním podpisem. Provádění dokazování znaleckým posudkem znalce ustanoveným v daném soudním řízení přitom není hospodárné, neboť předložený posudek z trestního řízení se jeví jako zcela věrohodný, a to, že žalovaný případně neměl možnost navrhnout zadání svých dalších otázek znalci, nemá na jeho závěry plně dostačující pro toto soudní řízení žádný vliv.

16. Ani další odvolací námitky žalovaného nejsou důvodné, zejména pokud poukazuje na svůj účastnický výslech. Tento sice byl proveden s jeho souhlasem, nicméně jím prokazované skutečnosti bylo možné zjistit i jinak, a pro provádění výslechu žalovaného tak nebyly splněny zákonné podmínky ustanovení §131 o. s. ř. Žalovaný v podstatě pouze doplňoval svá předcházející tvrzení, která navíc neobsahovala žádné bližší skutečnosti týkající se sporného podpisu žalobkyně na dohodě o bydlení. Žalovaný si totiž ani nepamatoval, kdo sepsal návrh uvedené dohody, jak konkrétně probíhala jednáni účastníků v souvislosti s jejím uzavřením, kdo byl přítomen při podpisu dohody žalobkyní (a kdo by tedy tuto spornou skutečnost jako svědek mohl potvrdit). Naopak z provedeného dokazování vyplývá, že v souvislosti s dohodou účastníků o zúžení společného jmění manželů a placení výživného manželky jednání prostřednictvím e-mailové komunikace probíhala, takže lze předpokládat, že tato by probíhala i ohledně dohody o bydlení obsahující poměrně velké množství smluvních ujednání, jejichž text nepochybně bylo třeba předem ujednat a v písemné podobě k podpisu připravit. Přestože dohoda měla být uzavřena [datum], v následujících letech ani dalších řízeních žalovaným nebyla zmíněna, což se týká i jednání, které proběhlo u Okresního soudu [obec] [datum] ve věci týkající se žaloby žalobkyně o zaplacení výživného ve výši [částka] Kč vedeného pod p. zn. [spisová značka], jak vyplývá z obsahu protokolu o tomto jednání. To, že notářce [tituly před jménem] [jméno FO] byla předložena listina obsahujícím text dohody a tato provedla [datum] úředním ověření shody této listiny s její fotokopií, svědčí pouze o tom, že uvedeného dne taková listina existovala, nesvědčí však nic o tom, že podpis na listině byl pravým podpisem žalobkyně či že byla ověřována shora fotokopie s originálem nebo jinou kopií. Žalovaný zcela nepřípadně poukazuje na to, že bylo logické, aby si ošetřil právo bydlení v uvedeném domě poté, co na základě dohody účastníků připadl do výlučného vlastnictví žalobkyně, neboť i bez takové dohody mu za trvání manželství svědčilo odvozené užívací právo jako manželovi a sjednání užívacího práva i pro případ rozvodu manželství by bylo dohodou překračující práva a povinnosti bývalých manželů upravená občanským zákoníkem v části týkající se bydlení bývalých manželů. Je přitom třeba poukázat na to, že stejně tak je logické, jak pro své poměry uvádí žalovaný, by ve vztahu k bydlení žalobkyně bylo, že i pro ni by v uvedené dohodě bylo sjednáno právo na bydlení v souvislosti s tím, že po podání návrhu na rozvod manželství se zavázala celý dům s pozemkem darovat žalovanému a společnému synovi účastníků, v té době ve věku [Anonymizováno] let. Žádné takové ujednání však v dohodě není, takže žalobkyně v případě rozvodu manželství by neměla žádný právní důvod pro bydlení v domě a pouze v případě, že by v té době měla v péči nezletilé dítě, by měla právo podat žalobu dle ustanovení § 767 odstavec 2 o. z. na založení práva odpovídajícího věcnému břemenu bydlení, avšak to pouze do doby, než nezaopatřené či nezletilé dítě by nabylo schopnosti samostatně se živit, a to za úplatu. Navíc se žalobkyně zavázala platit poměrně vysokou smluvní pokutu pro případ neuzavření darovacích smluv ve sjednaných lhůtách, proto lze pouze stěží předpokládat, že by žalobkyně takovou pro ni tak velmi nevýhodnou dohodu uzavřela.

17. Neprovedení výslechu žalovaným navržené svědkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu nezproštění její povinnosti mlčenlivosti žalobkyní na posouzení věci žádný vliv nemělo, neboť spornou skutečnost podpisu listiny v advokátní kanceláři prokázat nemohla s ohledem na tvrzení žalovaného, že nevěděl, zda listinu vyhotovila ona, zda ji měla připravenou k podpisu či ji žalovanému předala a on ji k jednání [datum] pouze přinesl či zda byla přítomna samotnému podpisu listiny. To, že žalobkyně usilovala o vyklizení žalovaného ve spolupráci se svou zástupkyní a dopustila se dle něj trestného jednání, je předmětem jiného řízení a pouze na okraj odvolací soud uvádí, že přestože mezi účastníky probíhá více soudních či jiných řízení, dosud nebylo předloženo žádné rozhodnutí, kterým by žalobkyni byla uložena nějaká povinnost či vyvozena její trestněprávní odpovědnost.

18. Pro posouzení věci je konečně významné i to, že ve vztahu k pozemku parcelní číslo [číslo] v katastrálním územní [obec] žalovaný žádná tvrzení neučinil, neboť tento pozemek vůbec není předmětem dohody o bydlení z [datum], takže ve vztahu k němu žalovaný ani žádný právní důvod pro jeho užívání netvrdí a závěry shora uvedené se tak týkají pouze domu číslo popisné [číslo].

19. S ohledem na vše shora uvedené proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku I o věci samé potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný. Potvrzen byl rozsudek i ve výroku II o náhradě nákladů řízení účastníků, která byla správně a ve správné výši dle ustanovení § 142 odstavec 1 o. s. ř. přiznána v řízení úspěšné žalobkyni. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny odměnou za deset úkonů právní služby po [částka] Kč, celkem [částka] Kč, dle ustanovení § 7 bod 4. § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen „advokátní tarif“, a to za výzvu k vyklizení, převzetí věci a přípravu zastoupení, sepis žaloby, podání ve věci samé z [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast zástupkyně u jednáních soudu I. stupně konaných ve dnech [datum] a [datum] svou délkou přesahujícího dvě hodiny, a dále deseti paušálními náhradami hotových výdajů zástupkyně po [částka] Kč, celkem [částka] Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu). K částce [částka] Kč je třeba připočíst dále částku [částka] Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, neboť zástupkyně žalobkyně osvědčením o registraci vyhotoveným [datum] Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj, Územním pracovištěm ve [obec] prokázala, že je plátcem této daně. Se zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši [částka] Kč tak celkem náklady řízení žalobkyně před soudem I. stupně činí částku [částka] Kč splatnou k rukám její zástupkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).

20. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 1 a § 142 odstavec 1 o. s. ř. V odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení tvořených odměnou zástupkyně za dva úkony právní služby po [částka] Kč, celkem [částka] Kč, za vyjádření k odvolání a účast zástupkyně u jednání odvolacího soudu konaného [datum] (§ 7 bod 4. § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), dvěma paušálními náhradami hotových výdajů zástupkyně po [částka] Kč, celkem [částka] Kč (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu) a částkou [částka] Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty. Celkem tak náklady odvolacího řízení žalobkyně činí částku [částka] Kč splatných rovněž k rukám její zástupkyně.

Poučení