33 C 17/2023 - 205

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci žalobkyně:[Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému:[Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený dne [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vyklizení nemovitostí takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemek p. č. [hodnota], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. Moravské Knínice, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 26 780 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 17. 1. 2023 a opravenou u jednání dne 15. 5. 2023 se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost vyklidit ve výroku I. označené nemovitosti. Uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, žalovaný je bývalým manželem žalobkyně, v předmětných nemovitostech byla dříve vedena jejich rodinná domácnost a za trvání manželství tedy žalovanému svědčilo odvozené užívací právo k domu ve výlučném vlastnictví manželky. Právní mocí rozhodnutí o rozvodu manželství toto právo zaniklo, žalovaný se však odmítá vystěhovat. Žalovaný tvrdí, že s ním žalobkyně údajně již v roce 2016 sepsala nějakou dohodu o užívání nemovitosti, což je zcela nepravdivé.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že žaloba na vyklizení je nedůvodná, neboť žalovaný je oprávněn k užívání rodinného domu na adrese [Adresa zainteresované osoby 0/0], a to hned ze dvou právních titulů. Žalovaný uvedl, že žalobkyně a žalovaný byli ode dne 19. 5. 2001 manželé, jejich manželství bylo rozvedeno na návrh žalobkyně rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 4. 2022, č. j. 8 C 138/2021-160, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2022, č. j. 13 Co 180/2022-225. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 20. 9. 2016 smlouvu o manželském majetkovém režimu ve formě notářského zápisu č. N 135/2016, NZ 128/2016 sepsaného notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno], kterou nemovitost z jejich společného jmění manželů převedl do výlučného jmění žalobkyně. Téhož dne žalobkyně a žalovaný podepsali v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dohodu manželů o úpravě bydlení v souvislosti s notářským zápisem o manželském majetkovém režimu ze dne 20. 9. 2016, kterou uceleně upravili svá práva a povinnosti k nemovitosti. Dle článku II. odst. 1 dohody nabyl žalovaný k nemovitosti právo odpovídající nájemní smlouvě se zřízením práva trvalého bydlení a užívání. V článku IV. dohody ze dne 20. 9. 2016 se žalobkyně s žalovaným dohodli, že tato dohoda je platná na dobu obvyklé délky lidského života a činí 35 let od podpisu této dohody (tedy do roku 2051). Výpovědní doba byla stanovena na 5 let, přičemž žalobkyně žalovaného nikdy nevypověděla a raději účelově popírá uzavření této dohody. V článku V. odst. 1 a 2 dohody si žalobkyně a žalovaný sjednali, že v případě rozvodu jejich manželství má žalovaný již okamžikem podání návrhu na rozvod nárok na spoluvlastnický podíl ve výši id. na nemovitosti a jejich syn [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [datum], nárok na druhý ideální spoluvlastnický podíl ve výši id. na nemovitosti, kdy žalobkyně se zavázala splnit převody předmětných spoluvlastnických podílů na nemovitosti uzavřením darovacích smluv se žalovaným a synem [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Žalobkyně je povinna splnit tuto podmínku, tj. uzavřít darovací smlouvy nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výzvy žalovaného k uzavření darovací smlouvy.

3. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z domu č. p. [Anonymizováno] postaveného na pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. Moravské Knínice. Protože dům č. p. [Anonymizováno] není samostatnou nemovitou věcí, ale je součástí pozemku p. č. [hodnota], vyzval soud žalobkyni k opravě žaloby a tato u jednání dne 15. 5. 2023 upřesnila žalobu tak, že se domáhá vyklizení žalovaného z pozemku p. č. [hodnota], jehož je dům č. p. [Anonymizováno] součástí, a také z pozemku p. č. [hodnota]. S ohledem na výzvu soudu k opravě žaloby nerozhodoval soud o změně žaloby, neboť vyjádření žalobkyně považoval za opravu vadné žaloby, nikoli za změnu žalobu.

4. Skutková zjištění byla učiněna z provedených listinných důkazů, výslechu žalovaného jako účastníka řízení a ze znaleckého posudku č. 811/5/2023 z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma vyhotoveného dne 12. 10. 2023 znaleckým ústavem Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor kriminalistické techniky a expertíz.

5. Z výpisu z LV číslo [hodnota] pro obec a k. ú. Moravské Knínice bylo zjištěno, že žalobkyně je zapsána jako vlastník pozemku p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č. p. [Anonymizováno], a pozemku p. č. [hodnota], zahrada. Jako nabývací tituly jsou zapsány darovací smlouva ze dne 4. 12. 2002, ohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby ze dne 22. 11. 2010, smlouva o zúžení společného jmění manželů sp. zn. N 135/2016, NZ 128/2016 ze dne 20. 9. 2016 a darovací smlouva ze dne 20. 9. 2016.

6. Z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 4. 2022, č. j. 8 C 138/2021-160 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2022, č. j. 13 Co 180/2022-225, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2022, bylo zjištěno, že bylo rozvedeno manželství účastníků uzavřené dne 19. 5. 2001.

7. Výzvou ze dne 8. 12. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému vyklizení nemovitosti. Dle poštovního podacího lístku byla výzva téhož dne odeslána poštou žalovanému. Žalovaný reagoval dopisem z 8. 1. 2023, kde namítl, že má právní titul k užívání nemovitosti uzavřený dne 20. 9. 2016 současně s notářským zápisem o manželském majetkovém režimu a dohodou o vyživovací povinnosti.

8. Ve formě notářského zápisu sp. zn. N 135/2016, NZ 128/2016 sepsaného dne 20. 9. 2016 notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno] uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o manželském majetkovém režimu, v níž se mj. dohodli na tom, že zužují společné jmění manželů o budovu č. p. [Anonymizováno] v k. ú. Moravské Knínice, jejímž výlučným vlastníkem se stala žalobkyně, a o podíl o velikosti 100 % v obchodní společnosti [jméno FO]., jehož výlučným vlastníkem se stal žalovaný.

9. Žalovaný předložil soudu listinu nazvanou Dohoda manželů o úpravě bydlení v souvislosti s Notářským zápisem o manželském majetkovém režimu, která měla být mezi manželi uzavřena rovněž dne 20. 9. 2016. Dle čl. I. dohody předmětem dohody měla být úprava bydlení žalovaného ve vztahu k rodinnému domu na adrese Mezihoří 284, Moravské Knínice, který se na základě majetkových poměrů manželů stal výlučným majetkem žalobkyně. V článku II. odst. 1 dohody se měli účastníci dohodnout, že žalovaný nabývá touto dohodou právo odpovídající nájemní smlouvě se zřízením práva trvalého bydlení a užívání. V článku IV. odst. 1 se měli dohodnout, že tato smlouva je platná na dobu obvyklé délky lidského života, což v případě žalovaného činí, při průměrné délce života, vezmeme-li v úvahu tzv. naději dožití, činí 35 let od jejího podpisu. Výpovědní doba je stanovena na 5 let od doby doručení výpovědi. Dle čl. IV odst. 2 dohody v případě dřívějšího ukončení smlouvy v rozporu s délkou trvání dle odst. 1 je žalobkyně povinna zajistit žalovanému jiné bydlení, stejné úrovně, případně vyplatit odstupné ve výši neodbydleného období. V článku V. měla být obsažena úprava uspořádání poměrů pro případ zániku manželství, kdy pro případ rozvodu si měli účastníci sjednat podmínku, že pokud dojde k rozvodu manželství má žalovaný nárok na ideální jednu polovinu nemovitosti s tím, že „k naplnění obsahu právního jednání pro nárok na uzavření darovací smlouvy dojde již podáním návrhu na rozvod manželství ze strany žalobkyně“. Dále se měla žalobkyně zavázat v případě rozvodu manželství převést darovací smlouvou druhou ideální jednu polovinu nemovitosti nejpozději do 30 dnů od právní moci rozsudku o rozvodu manželství na syna účastníků [Jméno zainteresované osoby 1/0].

10. Žalovaný s tvrzením o tom, že originál dohody mu byl odcizen, předložil soudu dvě úředně ověřené kopie dohody, a to jednak úředně ověřenou kopii dohody opatřenou ověřovací doložkou [právnická osoba]. ze dne 11. 1. 2023 a jednak úředně ověřenou kopii dohody opatřenou ověřovací doložkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v Hodoníně ze dne 19. 10. 2016.

11. Z darovací smlouvy uzavřené dne 20. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný převedl na žalobkyni spoluvlastnický podíl o velikosti id. na pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. Veverské Knínice. Plnou mocí ze dne 20. 9. 2016 zmocnili žalobce i žalovaná advokátku [tituly před jménem] [jméno FO] k zastoupení ve správním řízení vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, směřujícím k provedení vkladu spoluvlastnického práva ve výši id. k nemovitým věcem v k. ú. Moravské Knínice, a to na základě darovací smlouvy uzavřené dne 20. 9. 2016.

12. Z dohody nazvané Dohoda mezi manžely o vyživovací povinnosti jednoho z manželů bylo zjištěno, že touto dohodou uzavřenou mezi účastníky rovněž dne 20. 9. 2016 se žalovaný zavázal platit žalobkyni výživné ve výši 50 000 Kč měsíčně, a to po dobu manželství.

13. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že mezi účastníky bylo uzavřeno několik smluv, žalobkyně ale připouští jen to, co se jí hodí, a co se jí nehodí, popírá. Uvedl, že žalobkyně neustále lže, dělá komploty. Listiny, které byly sepsány, byly sepsány proto, že žalobkyně odmítala podepisovat směnky, účastníci se proto dohodli na odloučení jmění, vedle toho si žalobkyně vyžádala výživné ve výši 50 000 Kč měsíčně. Dne 20. 9. 2016 byly sepsány 4 dohody, a to oddělení jmění, darovací smlouva, dohoda o výživném a dohoda o bydlení. Dohoda o bydlení byla uzavřena proto, aby nemovitost mohla zůstat čistá, nemohlo tam být věcné břemeno, protože to nechtěla banka, proto se vytvořila dohoda o bydlení. Všechny dohody byly podepsány v advokátní kanceláři [jméno FO], Tománek, za přítomnosti advokátky [jméno FO] a notářky Illiadisové, kdy obě tyto osoby byly přítomny podpisu notářského zápisu a darovací smlouvy, není si ale jist tím, zda byly přítomny i podpisu smlouvy o výživném a o bydlení. Žalovaný si nevzpomněl, kdo připravoval koncept dohod.

14. Mezi účastníky byla u Okresního soudu Brno-venkov vedena i další řízení, a to vedle řízení o rozvod manželství pod sp. zn. 8 C 138/2021, dále řízení o vrácení daru pod sp. zn. 42 C 13/2022 a řízení o výživné manželky pod sp. zn. 34 C 200/2021. Žalobkyně poukazovala na to, že v rámci těchto řízení žalovaný dohodu o bydlení nikdy nezmiňoval. Konkrétně z následujících listin bylo zjištěno: Dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 22. 4. 2021 byl žalovaný vyzýván k vyklizení nemovitosti s tím, že bylo zahájeno řízení o rozvod manželství účastníků a rozvodem manželství zanikne manželovi užívací právo k nemovitosti. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 7. 5. 2021, v němž nijak nezmínil existenci dohody o bydlení. Dne 21. 1. 2022 podal žalovaný žalobu na vráceni daru, kterou se mj. domáhal vrácení spoluvlastnického podílu o velikosti id. pozemku p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota] v k. ú. Moravské Knínice, rovněž v této žalobě nebyla dohoda o bydlení nijak zmíněna. Mezi účastníky bylo dále pod sp. zn. 34 C 200/2021 vedeno řízení o výživné manželky, v rámci tohoto řízení podal žalovaný vyjádření ze dne 6. 6. 2022, kde namítal, že žalobkyně získala smlouvou o zúžení SJM značný majetek – rodinný dům v Moravských Knínicích, opět nijak nezmínil existenci dohody o bydlení. Dne 18. 5. 2022 bylo ve věci konáno jednání, kde soud učinil nespornou skutečností, že bylo zúženo SJM a založen režim oddělených jmění a dále, že byla uzavřena dohoda ze dne 20. 9. 2016, kterou se žalovaný zavázal hradit žalobkyni výživné v měsíční částce 50 000 Kč. Dne 10. 1. 2022 byl žalovaný slyšen jako účastník řízení v rozvod manželství, vypovídal o tom, že smlouvu v roce 2016 uzavřeli proto, že měli rozdílné názory na podnikání žalovaného, dohodli se proto, aby mohl žalovaný podepisovat směnky a avalovat je. Je pravdou, že spolu také uzavřeli dohodu o výživném manželky, tato byla uzavřena na přání manželky. Dále uvedl: „Dům byl postaven s výhledem, že ho budou užívat naše děti. Učinily se kroky, aby dům zůstal domem“. Jediná zmínka o dohodě o bydlení je obsažena v protokolu o jednání ze dne 3. 8. 2022 ve věci 34 C 200/2021, kde žalovaný uvedl: „Manželka dobře ví, že byla dohoda o výživném a dohoda o bydlení.“ 15. Souběžně s řízením o vyklizení probíhá u Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor obecné kriminality pod č. j. KRPB-56781-13/TČ-2023-060072-GAL, prověřování žalovaného pro přečin maření spravedlnosti (právě v souvislosti s předložením dohody o bydlení ze dne 20. 9. 2016 v řízení), v jehož rámci byl dne 12. 10. 2023 vyhotoven znalecký posudek č. 811/5/2023 z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, a to znaleckým ústavem Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor kriminalistické techniky a expertíz. Znaleckému ústavu bylo uloženo zjistit, zda sporný podpis na ověřené kopii písemnosti nazvané Dohoda manželů o úpravě bydlení v souvislosti s Notářským zápisem o manželském majetkovém režimu je pravým podpisem žalobkyně, zda je tento sporný podpis technickým padělkem, např. přenesením podpisu včetně strojově uvedeného jména a příjmení pod podpisem a zda bylo zkoumáním zjištěno něco nad rámec uvedených otázek. Znalecký ústav dospěl k závěru, že je pravděpodobnější, že předlohou kopie sporného podpisu, který má znít na jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0], nebyl pravý podpis osoby [Jméno zainteresované osoby 0/0], než, že by se to jednalo o její pravý podpis. Dále znalecký ústav uvedl, že s ohledem na předložení sporného podpisu v kopii nelze vyloučit jeho technické padělání s tím, že u kopie podpisu/textu mimo jiné také nelze „písmoznalecky“ zjistit, zda nebyl podpis/text na zkoumaný dokument přenesen technicky z jiné písemnosti (např. nakopírováním, naskenováním apod.), resp. nelze spolehlivě prokázat, zda se na kopírované předloze nacházel skutečně originál podpisu/textu, anebo také jen jeho kopie.

16. Dne 1. 2. 2023 podal žalovaný na Okresní státní zastupitelství Brno-venkov trestní oznámení na žalobkyni a na [jméno FO], nar. 4. 1. 2002 (dceru účastníků) o podezření ze spáchání trestného činu vydírání ve smyslu § 185 odst. 1 tr. zákoníku a trestného činu křivého obvinění ve smyslu § 345 odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu. V oznámení uvedl, že se mu dostalo do dispozice společná písemná komunikace obou podezřelých, v níž se podává, že společně plánují a aktivně podnikají protiprávní kroky k tomu, aby poškozený opustil rodinný dům. Z jejich komunikace se dále podává, že společným záměrem obou podezřelých byla účelová, usilovná a po delší dobu realizovaná snaha žalované o vyprovokování poškozeného k napadení žalované, případně k vykonání jiného nevhodného protiprávního či trestního jednání poškozeným.

17. Výslech žalovaným navržené svědkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] nebyl v řízení proveden, neboť tato na základě plné moci ze dne 20. 9. 2016 zastupovala oba účastníky řízení, a je tak podle § 21 odst. 1 a 2 zák. č. 85/1996 Sb., advokátního tarifu povinna zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s poskytováním právních služeb, přičemž povinnosti mlčenlivosti mohli advokátku zbavit právě jen oba účastníci řízení. Oba účastníci tak zprvu skutečně učinili, žalobkyně však následně zbavení mlčenlivosti odvolala.

18. Nebyl proveden rovněž žalovaným navržený důkaz komunikací mezi žalobkyní a dcerou účastníků [jméno FO]. Žalobkyně nedala k provedení tohoto důkazu souhlas, namítla, že jde o důkaz získaný nezákonným způsobem, neboť žalobkyně nikdy nedala souhlas, aby komunikace byla takto zaznamenána. S ohledem na absenci souhlasu žalobkyně a s ohledem na skutečnost, že provedení důkazu mělo sloužit k prokázání tvrzení o tom, že žalobkyně usiluje o vyklizení žalovaného z nemovitostí, soud tento důkaz neprovedl, neboť to, že žalobkyně usiluje o vyklizení žalovaného není mezi stranami sporné. Důkaz nesměřoval k prokázání stěžejního tvrzení žalovaného v tomto řízení, a to tvrzení o tom, že žalovaný má právní titul k bydlení v předmětných nemovitostech (že byla uzavřena Dohoda manželů o úpravě bydlení).

19. Provedeným dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastnicí pozemku p. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], a pozemku p. č. [hodnota], vše k. ú. Moravské Knínice, a to pozemků na základě darovacích smluv ze dne 4. 12. 2002 a ze dne 20. 9. 2016 a stavby na základě notářského zápisu sp. zn. N 135/2016, NZ 128/2016 sepsaného dne 20. 9. 2016 notářkou [tituly před jménem] [Anonymizováno]. V době od 19. 5. 2001 do 8. 12. 2022 trvalo manželství účastníků. Žalovaný nemovitosti i po rozvodu manželství nadále užívá.

20. Podle § 1042 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

21. Podle § 769 o. z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé neměli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, popřípadě společné právo, a manželé, popřípadě rozvedení manželé se nedohodnou o dalším bydlení manžela, který má v domě nebo bytě pouze právo bydlet, popřípadě jiné právo, které je slabší než právo druhého manžela, rozhodne soud na návrh manžela, který má k domu nebo bytu právo vlastnické nebo jiné věcné právo, popřípadě výhradní právo nájemní nebo jiné závazkové právo, o povinnosti druhého manžela se vystěhovat; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně.

22. Podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

23. Podle § 73 odst. 3 zák. č. 358/1992 Sb., vidimací se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v listině a jejich soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny neodpovídá.

24. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala vyklizení žalovaného z pozemku p. č.[Anonymizováno][hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno], a pozemku p. č. [hodnota], v k. ú. Moravské Knínice s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno, žalobkyně je výlučným vlastníkem těchto nemovitostí a žalovanému nesvědčí žádný titul k jejich užívání.

25. Účastníci řízení byli v době od 19. 5. 2001 do 8. 12. 2022 manželé, jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Brno-venkov ze dne 25. 4. 2022, č. j. 8 C 138/2021-160 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2022, č. j. 13 Co 180/2022-225, který nabyl právní moci dne 8. 12. 2022. Vlastnické právo k pozemkům nabyla žalobkyně darovacími smlouvami, a to jednak darovací smlouvou ze dne 4. 12. 2002 a jednak darovací smlouvu ze dne 20. 9. 2016, kterou na ní převedl žalovaný vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti id. těchto pozemků. Dům č. p. [Anonymizováno] postavený na pozemku p. č. [hodnota] byl ve společném jmění účastníků, avšak smlouvou o manželském majetkovém režimu ze dne 20. 9. 2016 uzavřenou formou notářského zápisu účastníci společné jmění manželů o tuto stavbu zúžili a zároveň se dohodli tak, že jejím výlučným vlastníkem se stává žalobkyně.

26. Žalovaný v řízení tvrdil, že vedle smlouvy o manželském majetkovém režimu uzavřeli manželé dne 20. 9. 2016 další tři smlouvy, a to 1) darovací smlouvu, kterou žalovaný na žalobkyni převedl spoluvlastnický podíl na pozemcích, 2) dohodu o výživném a 3) dohodu o bydlení. V dohodě o bydlení se měli manželé domluvit na tom, že manžel má k domu právo odpovídající nájemní smlouvě se zřízením práva trvalého bydlení a užívání s tím, že tato smlouva je platná na dobu obvyklé délky lidského života, což je 35 let od jejího podpisu, dohodnout se měli také na tom, že pokud dojde k rozvodu manželství, má žalovaný nárok na id. domu č. p. [Anonymizováno] s tím, že nárok na uzavření darovací smlouvy vzniká již podáním návrhu na rozvod manželství ze strany manželky. Žalovaná učinila nesporným, že vedle smlouvy o manželském majetkovém režimu uzavřeli účastníci darovací smlouvu a dohodu o výživném, popřela však, že by byla uzavřena dohoda o bydlení.

27. Žalovaný nepředložil v řízení originál dohody o bydlení ze dne 20. 9. 2016 s tvrzením, že originál smlouvy mu byl odcizen, předložil úředně ověřené kopie, a to jednak notářsky ověřenou kopii této listiny ze dne 19. 10. 2016 a jednak kopii listiny ověřenou [právnická osoba], [Anonymizováno] dne 11. 1. 2023. V obou případech tak jde o úředně ověřené kopie listin s tím, že dne 19. 10. 2016 ověřovací doložkou potvrdila notářka [tituly před jménem] [jméno FO] a dne 11. 1. 2023 potvrdila [právnická osoba]., že jim byl předložen originál této listiny a že se vyhotovená kopie této listiny shoduje s jejím originálem. Ani ověřená kopie listiny se nestává veřejnou listinou, zachovává si charakter listiny soukromé a je postavena na roveň jejímu originálu. Charakter veřejné listiny má pouze samotná ověřovací doložka.

28. Podle § 565 o. z. platí, že je-li listina použita proti osobě, která ji zjevně podepsala (zde proti žalobkyni), pak důkazní břemeno ohledně skutečností, které by vylučovaly pravost a správnost listiny, leželo na žalobkyni. V projednávané věci však žalobkyně popřela, že by dohodu o bydlení podepsala, a proto to byl žalovaný, který se této listiny dovolával, kdo nesl v řízení důkazní břemeno o tom, že tato listina byla žalobkyní podepsána.

29. Žalovaný k výzvě soudu k označení důkazů k prokázání tohoto tvrzení primárně doplnil skutková tvrzení tak, že vedle smlouvy o manželském majetkovém režimu byly uzavřeny další tři smlouvy, tak jak je shora uvedeno. K důkazu navrhl listinné důkazy (zejména v podobě samotných smluv) a k prokázání podpisu žalobkyně zejména vyhotovení znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, výslech žalovaného jako účastníka řízení a výslech svědkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] (s tím ale, že si není jist, zda byla podpisu dohody o bydlení přítomna).

30. Výslech svědkyně nemohl být v řízení proveden, neboť svědkyně jakožto advokátka nebyla žalobkyní zbavena mlčenlivosti, jak je uvedeno shora. Znalecký posudek z oboru písmoznalectví byl vyhotoven v souběžně vedeném trestním řízení, a to znaleckým ústavem z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, byl opatřen doložkou o tom, že znalecký ústav si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Vyhotovený znalecký posudek lze hodnotit jako podrobný, pečlivý, zabývající se hodnocením sporného podpisu na základě obsáhlého srovnávacího materiálu. Znalecký ústav dospěl k závěru, že je pravděpodobnější, že předlohou kopie sporného podpisu nebyl pravý podpis žalobkyně. Jinak řečeno z vyhotoveného znaleckého posudku nelze mít za prokázané, že by žalobkyně dohodu o bydlení podepsala. Žalovaný nevznesl v řízení k tomuto znaleckému posudku žádné připomínky, soud proto neshledal žádného důvodu, proč by ze závěrů znaleckého posudku nemohl vycházet. Výpověď žalovaného tak zůstala zcela osamoceným důkazem o tom, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o bydlení.

31. Zároveň soud zohlednil, že závěry vyhotoveného znaleckého posudku nejsou v rozporu ani s dalšími v řízení provedenými důkazy, když vyjma výpovědi žalovaného neexistuje žádný důkaz o tom, že by dohoda o bydlení byla mezi účastníky skutečně uzavřena. Žalovaný nebyl schopen uvést takové skutkové okolnosti, které by mohly jeho tvrzení o uzavření smlouvy podpořit, nevěděl, kdo připravoval návrh smlouvy, nebyl si jist, že navrhovaná svědkyně advokátka [tituly před jménem] [jméno FO] byla přítomna podpisu dohody, netvrdil žádné bližší okolnosti jednání mezi účastníky o uzavření smlouvy. Naopak z důkazů provedených v řízení k návrhu žalobkyně vyplynulo, že pokud účastníci jednali o uzavření smlouvy o zúžení společného jmění, neobjevila se v e-mailové komunikaci mezi nimi předcházející podpisu smlouvy žádná zmínka o dohodě o bydlení a téměř žádná zmínka o dohodě o bydlení nezazněla ani v rámci několika jiných soudních řízení, která byla mezi účastníky vedena, a to přes to, že předmětem řízení bylo výživné mezi manžely a vrácení darovaných nemovitostí, tj. otázky související s majetkem účastníků.

32. Protože v řízení bylo prokázáno, že nemovitosti jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně, žalovanému zaniklo právo tyto nemovitosti užívat rozvodem manželství účastníkům a žádné jiné právo k jejich užívání mu nesvědčí, rozhodl soud tak, že podané žalobě vyhověl.

33. K vyklizení nemovitostí byla žalovanému stanovena lhůta v trvání 30 dnů od právní moci rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána jejich plná náhrada. Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek za výši 5 000 Kč a náhrada nákladů právního zastoupení za 10 úkonů právní služby ve výši 10 × 1 500 Kč, tj. 15 000 Kč stanovená podle § 7, § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu, účast u jednání dne 15. 5. 2023, dne 14. 8. 2023 a dne 8. 11. 2023, písemná podání ze dne 10. 3. 2023, 31. 5. 2023, 4. 6. 2023 a 26. 9. 2023, 10× režijní paušál 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, tj. 3 000 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 780 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 26 780 Kč a tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni nahradit, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně. K zaplacení byla stanovena zákonná lhůta v trvání 3 dnů.

Poučení