14 CO 345/2022 - 391

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Suneghové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobců: a) Ing. Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení], DiS., narozený dne [datum] bytem [adresa] b) Ing. [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem Národní [číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím a předběžné opatření, o odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích V – IX potvrzuje.

II. Usnesení soudu I. stupně se potvrzuje.

III. Každý ze žalobců je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení; částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni b) částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení; částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem III zamítl žalobu s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] s příslušenstvím, výrokem IV zamítl žalobu s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku [částka] s příslušenstvím, výrokem V žalobci a) uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem VI žalobkyni b) uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku, výrokem VII žalobci a) uložil povinnost zaplatit [země] - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení, výrokem VIII žalobkyni b) uložil povinnost zaplatit [země] - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení, výrokem IX žalované uložil povinnost zaplatit [země] - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se každý ze žalobců na žalované domáhal zaplacení částky [částka] jako poloviny slevy z ceny bytové jednotky, kterou koupili od žalované a která vykazovala vady spočívající v pronikání hluku z přilehlých prostor bytového domu do ložnice bytu (dále jen„ Byt“), částky [částka] jako poloviny nákladů, které vynaložili na odměnu akreditované laboratoře [právnická osoba] za provedená měření, a částky [částka] jako poloviny nákladů, které vynaložili na znalecký posudek vypracovaný znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

3. Žalovaná se žalobě bránila námitkami pozdního vytčení vad, rozporu s dobrými mravy, neboť žalobci [příjmení] užívali takřka čtyři měsíce před uzavřením kupní smlouvy, tím, že Byt byl řádně zkolaudován a bylo provedeno měření akustické neprůzvučnosti s vyhovujícími hodnotami, nesouhlasila s výší slevy z kupní ceny a navrhla vypracování znaleckého posudku nejenom k jednotlivým uplatněným vadám, ale též ke stanovení odpovídající slevy z kupní ceny.

4. Po provedeném dokazování soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobci se žalovanou uzavřeli dne [datum] budoucí kupní smlouvu k Bytu a dne [datum] převzali od žalované [příjmení] a začali jej užívat. Následně dne [datum] uzavřeli k Bytu kupní smlouvu. Poté, co žalobce začal v Bytě obtěžovat nadměrný hluk ze společných prostor, obrátili se na certifikovanou laboratoř [právnická osoba], která měřením zjistila, že do Bytu proniká hluk překračující povolené hlukové limity pro obytné prostory. E-maily ze dnů [datum], [datum] a [datum] žalobci panu [jméno] [příjmení] (za žalovanou) sdělovali a uplatňovali u něj odpovědnost za jakost a požadovali zjednání opravy a slevu z kupní ceny s tím, že v bytě jsou odstranitelné a neodstranitelné vady v podobě nadměrného hluku. Žalovaná e-mailem ze dne [datum] reagovala na e-maily žalobců, vyslovila nesouhlas s tvrzenými vadami v podobě hluku a odkazovala na provedenou kolaudaci. Žalobci oslovili i znalce [příjmení] [příjmení], který potvrdil ve svém znaleckém posudku, že v Bytě několik naměřených hlukových hodnot nevyhovuje normě. [anonymizováno] a zkušební ústav stavební [obec], s.p., který ustanovil soud, ve svém znaleckém posudku [číslo] po provedeném měření zjistil, že do Bytu prostupuje nadlimitní hluk, který překračuje normu o celých 7 dB, a to ze společných prostor chodeb bytového domu a z dovírání společných dveří, v denních i nočních hodinách. Znalec [jméno] [příjmení], kterého ustanovil soud, stanovil výši slevy z kupní ceny Bytu v částce [částka] s tím, že za tuto částku by bylo možné provést stavební úpravy, které by zamezily prostupování nadměrného hluku do ložnice Bytu, který vzniká ve společných prostorách nedodržením postupů při realizaci podlah a špatným seřízením dveří.

5. Po právní stránce soud I. stupně aplikoval § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1923, § 1924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), včetně závěrů vyplývajících z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka] a uzavřel, že žalobci uplatnili vady v podobě zvýšeného hluku včas a zároveň uplatnili i právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Při posouzení výše přiměřené slevy soud I. stupně vyšel ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] a jím stanovenou částku [částka] navýšil o [částka], neboť hluk překračující normu o 7dB pronikal do ložnice Bytu, místa relaxace a odpočinku, a to v denních i nočních hodinách. Žalobci neměli vzhledem k dispozici Bytu možnost přemístit ložnici do jiné jeho části a ložnici nebylo možné zvukově izolovat zevnitř. Zjištěná vada tak výrazným způsobem ovlivnila užívání ložnice a její funkčnost.

6. Z vyložených důvodů soud I. stupně vyhověl co do částky [částka] (ve vztahu ke každému ze žalobců [částka]) představující slevu z kupní ceny Bytu, co do částek [částka] a [částka] (ve vztahu ke každému ze žalobců co do poloviny těchto částek), které ve smyslu § 1954 o.z. posoudil jako účelně vynaložené náklady, včetně žalobci požadovaného příslušenství z těchto částek. Ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

7. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 2 o.s.ř., nikoli dle § 142 odst. 3 o.s.ř., vzhledem k tomu, že žalobci již od počátku požadovali nepřiměřenou částku. Žalobci mohli v průběhu řízení vzít svou žalobu částečně zpět poté, co byl vypracován znalecký posudek na určení slevy z kupní ceny, a mohli tak nenavyšovat další náklady, případně si mohli sami nechat udělat odhad slevy z kupní ceny, stejně jako zadali vypracování znaleckých posudků ohledně výskytu vad.

8. Žalobci byli v řízení neúspěšní co do 78% a úspěšní co do 22% předmětu řízení (vycházeje z částky [částka]), a proto soud I. stupně žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56% jí vynaložených nákladů.

9. Celkové náklady žalované soud I. stupně vyčíslil částkou [částka] tvořenou odměnou za zastupování advokátem (§ 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – dále jen„ advokátní tarif“, z puncta [částka]) ve výši [částka] na každý z jedenácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k odvolání žalobců [datum], vyjádření k žalobě [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na ústním jednání dne [datum], vyjádření [datum], vyjádření [datum], ústní jednání soudu [datum], vyjádření [datum], vyjádření [datum] a účast na ústním jednání dne [datum]), cestovními náhradami v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada [částka] za 300 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,20 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhradou za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu, v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět, náhradou [částka] za 300 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,40 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět náhradou [částka] za 300 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,70 [spisová značka] za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 advokátního tarifu a náhradou za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 advokátního tarifu a v neposlední řadě náhradou za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z částky [částka] ve výši [částka].

10. Soud I. stupně tedy žalobcům uložil povinnost uhradit žalované 56% nákladů řízení ([částka]), resp. každému z nich 28% z nákladů řízení žalované, konkrétně částku [částka].

11. O nákladech státu (v podobě znalečného znaleckého [anonymizováno] a znalce) rozhodl soud I. stupně dle § 148 odst. 1 o.s.ř. dle míry úspěchu účastníků ve věci, tj. v rozsahu 78% ve vztahu k žalobcům (resp. z takto vymezených nákladů ve vztahu ke každému z nich) a 22% ve vztahu k žalované s tím, že o konkrétní výši nákladů státu rozhodne samostatným usnesením.

12. Tímto samostatným usnesením je též odvoláním žalobců napadené usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž soud I. stupně rozhodl, že žalobce a) je dle výroku VII rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], povinen zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů řízení, které nesl stát, ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok I), žalobkyně b) je dle výroku VIII rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], povinna zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů řízení, které nesl stát, ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II), žalovaná je dle výroku IX rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], povinna zaplatit [země] – Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů řízení, které nesl stát, ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III).

13. K odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně uvedl, že usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo znaleckému [anonymizováno] – [anonymizováno] a zkušební ústav stavební [obec], s.p. přiznáno znalečné v celkové výši [částka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo znalci [jméno] [příjmení] přiznáno znalečné ve výši [částka] za znalecký posudek č. [rok] [číslo] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], mu bylo za účast a přípravu na jednání přiznáno znalečné ve výši [částka]. Celkové náklady na znalečné činí [částka]. Žalobci celkem složili zálohy na provedení důkazu znaleckými posudky [částka]. Žalobci byli úspěšní co do 22% žalované částky, a proto jsou dle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinni uhradit náklady státu v rozsahu 78%; žalovaná byla úspěšná co do 78% žalované částky, a proto je povinna hradit státu náklady, které nesl, v rozsahu 22%. Z částky [částka] představuje 22% [částka] a 78 % [částka]. Od částky [částka] soud I. stupně odečetl žalobci zaplacené zálohy ve výši [částka], čímž získal částku [částka], kterou ve výši její jedné poloviny výroky I a II citovaného usnesení uložil k zaplacení každému ze žalobců. Žalované uložil k zaplacení částku [částka].

14. Proti výrokům V až IX shora citovaného rozsudku a výrokům I až III shora citovaného usnesení ze dne [datum] podali žalobci včasné a přípustné odvolání z důvodů uvedených v § 205 odst. 2 písm. e) a g) o.s.ř. Za nesprávné označili rozhodnutí soudu o nákladech řízení včetně úvah, které soud I. stupně k jeho vydání vedly, s tím, že soud I. stupně nezohlednil všechny skutečnosti, které vyšly v průběhu řízení najevo. Odcitovali z nálezů Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a vyjádřili přesvědčení, že soud I. stupně v rozporu s nimi aplikoval § 142 o.s.ř. a nezohlednil širší souvislosti. Postup dle § 142 odst. 2 o.s.ř. totiž nevede k materiální satisfakci žalobců, neboť soudem I. stupně jim přiznané plnění dosahuje pouhých [částka] ([částka] – 2x [částka] – 2x [částka]). Se zohledněním nákladů řízení, které žalobcům nebyly přiznány, tak žalobci byli úspěšní pouze v rovině formální. Jde tedy o exces z kautel vymezených Ústavním soudem, neboť žalobci, jejichž nárok byl co do základu shledán oprávněným, nejsou s to pocítit výsledek rozhodnutí v jeho materiální podstatě. Soud I. stupně měl aplikovat § 142 odst. 3 o.s.ř. V řízení byly totiž vypracovány 2 znalecké posudky (z toho jeden na stanovení výše slevy z kupní ceny), přičemž soud I. stupně žalobcům postupem dle § 136 o.s.ř. přiznal ještě další částku slevy z kupní ceny nad rámec částky stanovené znalcem. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dovodili naplnění dalších podmínek vyžadovaných soudní praxí pro aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. Připomněli, že ve smyslu závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená. Odborná otázka týkající se výše slevy z kupní ceny byla posouzena znaleckým posudkem znalce [příjmení] a znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který byl reakcí na předchozí průběh dokazování a kterým se soud I. stupně odmítl zabývat. Tento znalec však konstatoval, že příčina vady projevující se nadměrnou vzduchovou průzvučností je neodstranitelná a její ocenění je možné toliko úvahou soudu. Z toho vyplývá, že otázka celkové výše slevy z kupní ceny zcela přesahuje možnosti účastníků, kteří její výši odhadli.

15. Žalobci provedli korekci uplatňovaného nároku již před podáním žaloby, když omezili svůj nárok z původně požadovaných [částka] na žalovanou částku, přičemž v čl. IV žaloby podrobně popsali, jakým způsobem při respektu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dospěli k výši žalované částky (jde o rozdíl mezi kupní cenou odpovídající výměře ložnice Bytu a kupní cenou nebytových prostor v domě v téže výměře), přičemž provedli šetření ohledně cen realizovaných při prodejích oněch nebytových prostor, čímž splnili požadavky usnesení Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]. Ještě před zahájením znaleckého zkoumání se pokusili výši žalované částky korigovat návrhem na rozšíření žaloby ze dne [datum] s tím, že žalovaná částka bude představovat slevu z kupní ceny nejenom za prostor ložnice, ale též obývacího pokoje. Soud I. stupně tuto korekci žalované částky svým usnesením ze dne [datum] nepřipustil. Úvahu soudu I. stupně, že mohli kdykoli v průběhu řízení žalobu částečně vzít zpět, označili za spekulativní. Výše slevy z kupní ceny byla předmětem znaleckého posudku znalce [příjmení], s nímž nesouhlasili. Předložili proto znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], který stanovil větší rozsah opravy, byť jen s malým cenovým rozdílem, a který uvedl, že příčina vady projevující se nadměrnou vzduchovou průzvučností je neodstranitelná a její ocenění je možné pouze úvahou soudu. Mezi předložením znaleckého posudku a koncem řízení došlo jen ke dvěma úkonům – vyjádření obou stran sporu a poslednímu jednání, při němž byl vyslechnut soudní znalec. Žalobci by se chovali neracionálně, vzali-li by žalobu částečně zpět, neboť nemohli předjímat, že soud I. stupně znalecký posudek Ing. [příjmení] nepřipustí. Vzetí žaloby zpět museli žalobci učinit fakticky v průběhu tří dnů, aniž by věděli, jak soud I. stupně rozhodne. V průběhu řízení si žalobci nechali zpracovat dvě cenové nabídky na provedení stavebnětechnických opatření na zmírnění hlučnosti, které jejich zpracovateli byly ohodnoceny částkou [částka]. Legitimně tak očekávali, že náklady na odstranění vady by měly být výrazně vyšší než náklady na její zmírnění. Při prodeji Bytu novým vlastníkům pak v rámci jednání o kupní ceně ponížili nabídkovou cenu o [částka], tj. částku vyšší, než jim byla přisouzena. Požadavek soudu I. stupně na vyhotovení dalšího znaleckého posudku je zcela nepřiměřený za situace, kdy žalovaná zcela popřela měření hluku provedené akreditovanou laboratoří, které zadali, a žalobci tak museli uhradit nejen cenu za tato měření, ale též zaplatit zálohu na znalečné.

16. Každý ze žalobců vyčíslil náklady, které mu v řízení vznikly, a to shodně částkou [částka].

17. Pro případ, že by nebyly shledány podmínky pro aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř., navrhli, aby bylo rozhodnuto, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává, neboť rozhodnutím soudu I. stupně ohledně náhrady nákladů řízení bylo žalobcům prakticky odepřeno materiální uspokojení jejich nároku (po uhrazení nákladů vlastního právního zastoupení by byli ve ztrátě).

18. Navrhli proto, aby odvolací soud změnil výroky V a VI rozsudku soudu I. stupně tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka], aby výroky VII a VIII rozsudku soudu I. stupně byly zrušeny, aby výrok IX rozsudku soudu I. stupně byl změněn tak, že žalované bude uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a aby odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně bylo zrušeno a žalobcům přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

19. Žalovaná se k odvolání žalobců ztotožnila se závěrem soudu I. stupně, že žalobci od počátku požadovali žalobou zcela nepřiměřenou a nadhodnocenou částku (subjektivní hodnocení zvýšené hlučnosti v bytové jednotce neadekvátně přeceňovali, její užívání přirovnávali k situaci, kdy by se mělo jednat o nebytový prostor a od jeho hodnoty odvozovali výši slevy). V průběhu řízení kupní smlouvou ze dne [datum] předmětnou bytovou jednotku prodali, avšak žalobce a) v ní nejméně do doby meritorního rozhodnutí žil. Tato okolnost sama o sobě snižuje kredibilitu žalobců stran jejich tvrzení o značně snížené kvalitě života v jednotce. Zamítnutá částka žalobního nároku činila [částka] (téměř 90% nároku), proti tomuto rozhodnutí se žalobci neodvolávají. Před podáním žaloby si žalobci nechali zpracovat znalecké posudky, resp. měření; odborný odhad požadované výše slevy z kupní ceny si však nenechali zpracovat, a proto tuto pak požadovali ve zcela nepřiměřené výši. Nepochopitelně pak v průběhu řízení po vypracování znaleckého posudku nevzali žalobu do určité částky zpět. Za této situace soudu I. stupně nelze vytýkat, že rozhodl o nákladech řízení podle úspěchu ve věci.

20. Na rozdíl od věci řešené v žalobci odkazovaném nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], žalobci svůj žalobní nárok neopřeli o žádný konkrétní odborný názor ani znalecký posudek a výši žalované částky určili svévolně a značně přemrštěně.

21. Správnost napadeného rozsudku a usnesení dle žalované vyplývá i z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2881/12, ve vztahu k němuž Ústavní soud v žalobci odkazovaném nález sp. zn. [ústavní nález] zformuloval dvě měřítka jeho užití, a to„ zjevné nadsazení vyčíslené částky v extrémním rozporu s jeho reálnou hodnotou“ a„ okolnost, zda byla žalovaná částka určena svévolně nebo nikoli“.

22. Aplikace § 142 odst. 3 o.s.ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci.

23. K argumentaci žalobců dalšími rozhodnutími Nejvyššího a Ústavního soudu (např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka]) žalovaná uvedla, že v projednávané věci je dán výrazný nepoměr mezi výší požadovaného nároku a částkou přisouzenou (tzv. nadhodnocení nároku). Na tuto situaci judikatura reaguje přístupem, dle něhož nelze postupovat dle § 142 odst. 3 o.s.ř. (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost proti němuž směřující byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]; či rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], či ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

24. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek a usnesení soudu I. stupně v odvoláním napadených výrocích jako věcně správné potvrdil.

25. Odvolací soud přezkoumal z podnětu a v mezích podaného odvolání napadený rozsudek (jen výroky o nákladech řízení účastníků a nákladech řízení státu) a napadené usnesení včetně řízení, které jejich vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.) a, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o.s.ř.), dospěl k následujícím závěrům.

26. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

27. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. Podle § 142 odst. 3 o.s.ř. i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

29. Z citované úpravy je zřejmé, že ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci uplatňované při rozhodování o náhradě nákladů řízení, na které je založeno ustanovení § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. Použití této výjimky přichází v úvahu tehdy, závisí-li výše plnění na znaleckém posudku či úvaze soudu. I v případech, kdy rozhodnutí o výši plnění závisí na znaleckém posudku, je přiznání plné náhrady nákladů řízení účastníkovi, který měl ve věci úspěch jen částečný, v souladu s § 142 odst. 3 o.s.ř. postupem toliko možným, a soudu je tak dána diskrece, zda k aplikaci tohoto ustanovení přistoupí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost proti němuž směřující byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3469/16). I za splnění předpokladů stanovených v hypotéze normy obsažené v § 142 odst. 3 o.s.ř. tedy může být o náhradě nákladů řízení rozhodnuto dle zásady úspěchu ve věci coby základního principu rozhodování o nákladech civilního sporného procesu, shledá-li pro to soud přesvědčivé a srozumitelné důvody (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], případně usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

30. Mezi okolnosti, jež opodstatňují rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v duchu § 142 odst. 2 o.s.ř. i za situace, v níž se stanovení výše nároku odvíjelo od znaleckého posouzení či úvahy soudu, se pak řadí též zcela excesivní nadhodnocení žalovaného plnění (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či již shora citované usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], a ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]).

31. V projednávané věci se každý ze žalobců domáhal na žalované zaplacení částky [částka] sestávající z nároku na zaplacení poloviny slevy z kupní ceny Bytu ve výši [částka], poloviny nákladů vynaložených na odměnu akreditované laboratoře [právnická osoba] ve výši [částka] a poloviny nákladů vynaložených na znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], Ph.D. ve výši [částka]. V řízení tedy každý z nich uplatnil tři nároky se samostatným skutkovým základem, z nichž první se odvíjel od ustanovení § 2169 odst. 3 o.z., druhé dva od ustanovení § 1924 o.z.

32. Pravomocnými výroky I, II, III a IV rozsudku soud I. stupně jejich žalobě vyhověl zcela, pokud jde o nároky dle § 1924 o.z., a pokud jde o nárok na zaplacení slevy z kupní ceny Bytu, vyhověl mu pouze částečně, co do částky [částka], a co do částky [částka] žalobu každého z nich zamítl.

33. Porovnáním tarifních hodnot (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu) jednotlivých takto uplatněných nároků (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) je zřejmé, že každý ze žalobců byl úspěšný co do tarifní hodnoty [částka] (tj. 22 % součtu tarifních hodnot jednotlivých uplatněných nároků) a co do tarifní hodnoty [částka] (tj. 78% součtu tarifních hodnot jednotlivých uplatněných nároků) byl neúspěšný.

34. Ve vztahu k nároku na zaplacení slevy z kupní ceny Bytu pak soudem I. stupně každému ze žalobců přisouzené plnění ve výši [částka] představuje 15,7% jimi uplatněného nároku ve výši [částka], tj. částku více jak 6x menší než požadovali.

35. Žalobci výši požadované slevy z kupní ceny bytu konstruovali jako rozdíl mezi cenou ložnice jako součásti Bytu, kde se předmětné vady vyskytovaly, a kupní cenou nebytových prostor (garáží) nacházejících se v předmětném domě s tím, že tyto ceny zjistili z pěti kupních smluv uzavřených v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Žalobci argumentovali, že nesplňuje-li prostor ložnice hygienické požadavky pro byt, jde fakticky o nebytový prostor.

36. Žalovaná od počátku řízení poukazovala na skutečnost, že žalobci požadovaná sleva z kupní ceny Bytu je zcela neadekvátní tvrzeným vadám a že přirovnání Bytu k nebytovému prostoru je zcela absurdní, neboť byt určený k bydlení neurčuje jen otázka akustické průzvučnosti, ale jedinečnost bytu je dána mnoha dalšími faktory. Navrhla, aby byl vypracován znalecký posudek za účelem zjištění výše slevy. S tímto stanoviskem žalované byli žalobci konfrontováni již dne [datum]. Při prvním jednání ve věci konaném [datum] žalobci uvedli, že předmětem reklamace byly pouze akustické vady v ložnici, a žalovaná setrvala na svém stanovisku stran neadekvátnosti výše požadované slevy z kupní ceny Bytu. Po tomto prvním jednání žalobci podáním ze dne [datum] doplněném podáním ze dne [datum] navrhli změnu žaloby v tom smyslu, že uplatněnou slevu z kupní ceny Bytu požadují nejenom za akustické vady Bytu spočívající v pronikání nadlimitního hluku do ložnice, ale též za akustické vady Bytu spočívající v pronikání hluku do obývacího pokoje, aniž by zároveň tvrdili, že i tyto vady reklamovali. Soud I. stupně usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uplatněnou změnu žalobu nepřipustil s poukazem na nastalou koncentraci řízení. Totožný návrh na změnu žaloby žalobci uplatnili při jednání konaném [datum] poté, co byl k důkazu proveden znalecký posudek [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [obec] s.p. a vyslechnut jeho zpracovatel. I tento návrh byl zamítnut (usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Při uvedeném jednání též žalobci navrhli v rámci jednání o případném smíru, aby jim žalovaná zaplatila oběma částku [částka] s tím, že by šlo o slevu i za vady v obývacím pokoji, a dále náklady řízení včetně odměn společnosti [právnická osoba] I tuto částku žalovaná označila za vysokou. Soudem ustanovený znalec [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku ze dne [datum], který byl žalobcům doručen [datum], stanovil slevu z kupní ceny bytu ve výši [částka] oceněním hodnoty korekčních stavebních úprav nezbytných pro uvedení Bytu do stavu bezvadného. Podáním ze dne [datum] žalobci nesouhlasili se znaleckým posudkem znalce [příjmení] a předložili znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení], který stanovil náklady na odstranění vad týkajících se šíření hluku podlahami částkou [částka] s tím, že v ní nejsou zahrnuty náklady na odstranění akustických vad pocházejících ze dveří, které není schopen stanovit. Znalec [příjmení] [příjmení] se ke znaleckému posudku znalce [příjmení], ačkoli ho měl k dispozici, nijak nevyjádřil a nepřezkoumal ho. Při jednání konaném dne [datum] soud I. stupně zamítl provedení důkazu znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] z důvodu neuplatnění výjimek z koncentrace řízení. Toto jednání soud I. stupně odročil za účelem vyhlášení rozsudku na [datum].

37. Soud I. stupně správně při rozhodování o nákladech řízení zohlednil shora uvedené judikatorní závěry a správně ve smyslu žalobci odkazovaného nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], poměřoval úspěch a neúspěch účastníků nejenom tím, jak bylo o jejich návrhu rozhodnuto, ale též v širších souvislostech.

38. Správně zohlednil, že žalobci od počátku řízení požadovali, pokud jde o nárok na zaplacení slevy z kupní ceny Bytu, excesivně nadhodnocenou částku. Žalobci výši takto uplatněné částky neodvíjeli od znaleckého posudku, jako tomu bylo ve věci řešené Ústavním soudem pod sp. zn. [ústavní nález] (a v níž navíc byl tamější žalobce úspěšný v rozsahu větším než žalobci – v rozsahu 37,8% - a jemuž sice bylo přisouzeno plnění ve výši [částka], nicméně mu byla uložena povinnost zaplatit na nákladech řízení vedlejším účastníkům a na nákladech státu celkem částku [částka]), nýbrž ji konstruovali jako rozdíl kupní ceny ložnice jejich Bytu, kde se dle žalobních tvrzení vytčené vady vyskytovaly, a kupní ceny garáží v předmětném domě. Takto zvolený způsob určení výše požadované slevy není možné označit za vycházející ze závěrů rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a to již pro zcela odlišný charakter jednotlivých prostor – předmětná ložnice, byť do ní z jiných prostor domu pronikal hluk v nadlimitních hodnotách, stále byla prostorem sloužícím k bydlení a podstatně se tím odlišovala od prostoru garáží, které k uspokojování takové potřeby zásadně neslouží. Na tomto závěru ničeho nemění skutečnost, že si žalobci opatřili podklady pro zjištění průměrné ceny garáží v domě, jak argumentují s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]. Žalobci byli v průběhu řízení konfrontováni jak s tím, že žalovaná jimi uplatněnou slevu považuje za nadhodnocenou, tak s tím, že má výhrady ke způsobu jejího stanovení odvíjejícího se od průměrné ceny garáží. Povědomí žalobců, že se jedná o nadhodnocenou částku, lze dovodit i z jejich dalších procesních kroků, kdy bez ohledu na to, že sami tvrdili, že reklamovali pouze akustické vady ložnice, uplatnili opakovaně po koncentraci řízení změnu žaloby s tím, že žalované částky se domáhají současně též za akustické vady obývajícího pokoje, a kdy k jednání o smíru navrhli zaplacení částky [částka] pro oba jak za akustické vady ložnice, tak i obývacího pokoje. Přes konfrontaci se stanoviskem žalované žalobci od června 2020 nenavrhli ani nezadali zpracování znaleckého posudku ke stanovení výši kupní ceny. Až poté, co se seznámili se znaleckým posudkem znalce [příjmení], který stanovil výši slevy z kupní ceny částkou [částka], předložili jimi zadaný znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení] k ocenění nákladů na odstranění vad. Předložením tohoto posudku, který nemá charakter revizního posudku, neboť se k posudku znalce [příjmení] nijak nevyjadřuje, se pak žalobci po nastalé koncentraci řízení zcela evidentně domáhali jiného zjištění skutkového stavu věci, než plynoucího z posudku znalce [příjmení], a s ohledem na své právní zastoupení si nemohli nebýt vědomi, že svou povahou se tak nejedná o důkaz způsobilý zpochybňující věrohodnost posudku znalce [příjmení]. Podstatné je však i to, že i z posudku znalce [příjmení] [příjmení], byť tento neocenil náklady na odstranění akustických vad pocházejících ze dveří, museli žalobci seznat, že jimi požadovaná částka je v řádech přinejmenším desítek tisíců, spíše však statisíců, nadhodnocená. Není tak důvodná ani jejich argumentace, že fakticky nemohli reagovat částečným zpětvzetím žaloby.

39. Soud I. stupně tak správně uzavřel, proč je v projednávané věci, v níž žalobci byli stran nároku na zaplacení slevy z kupní ceny Bytu jen částečně úspěšní, přičemž výše jim přisouzeného plnění byla odvislá jak od znaleckého posudku, tak i úvahy soudu, třeba přidržet se obecné zásady úspěchu ve věci vyjádřené v § 142 odst. 1 a 2 o.s.ř. a není na místě postupovat dle § 142 odst. 3 o.s.ř.

40. Na tomto závěru ničeho nemění argumentace žalobců, že s ohledem na částku [částka], o niž ponížili při jednání o ceně nabídkovou cenu Bytu při jeho prodeji novým vlastníkům, legitimně očekávali, že výše soudem přiznané slevy bude vyšší než mezi stranami sjednaná částka. Uváděli-li totiž žalobci, že akustické vady jsou přítomny nejen v ložnici, ale též v obývacím pokoji, a tvrdí-li, že kupující byli o stavu Bytu informováni, pak je třeba upozornit, že takto tvrzené ponížení je stále o polovinu nižší než žalobci dohromady jako sleva z kupní ceny žalovaná částka, a to jen ve vztahu k akustickým vadám ložnice. Tato okolnost opět svědčí o jejich povědomí o značném nadhodnocení žalované slevy z kupní ceny Bytu a nelze z ní dovozovat žádné legitimní očekávání žalobců, že jim bude přisouzena jako sleva vyšší částka.

41. Tytéž závěry se uplatní, pokud jde o argumentaci žalobců cenovými nabídkami na provedení opatření na zmírnění hlučnosti. Tyto cenové nabídky žalobci nepředložili znalci [příjmení] ani znalci [příjmení] [příjmení], znalce [příjmení] s nimi nekonfrontovali ani při jeho výslechu. V podání ze dne [datum], jímž se vyjadřovali k zadání znaleckého posudku, se pak pouze okrajově zmínili o tom, že si nechali zpracovat cenovou nabídku na zmírnění kročejového hluku formou výměny stávající keramické dlažby za gumovou dlažbu.

42. Odvolací soud nesouhlasí ani s námitkou stran nepřiměřenosti požadavku na vypracování dalšího znaleckého posudku ke stanovení výše slevy z kupní ceny. Žalobci jako páni sporu určují výši žalované částky a neváhali-li před podáním žaloby investovat nemalé finanční prostředky (takřka o [částka] převyšující náklady soudem přiznaného znalečného znalce [příjmení]) do měření hladiny zvuku z různých zdrojů, které ani měřením nebyly zjištěny jako nevyhovující, měli a mohli obdobným způsobem přistoupit ke stanovení výše žalované částky.

43. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavírá, že soud I. stupně správně o nákladech řízení rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. a neaplikoval ve vztahu k nároku na zaplacení slevy z kupní ceny ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Správně pak stanovil výši úspěchu a neúspěchu každé ze stran a žalobcům jako procesně méně úspěšným účastníkům ve věci uložil povinnost nahradit úspěšnější žalované náklady řízení ve výši jejich 56% odpovídající rozdílu procentuální míry neúspěchu žalobců ponížené o jejich úspěch (resp. ve vztahu ke každému ze žalobců ve výši z těchto 56%).

44. Soud I. stupně vyčíslil výši celkových nákladů vynaložených žalovanou v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. (§ 137 odst. 1, 2 a 3, § 151 odst. 2), advokátního tarifu (§ 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), j), 12 odst. 3, § 13 odst. 1, 4 a 5, § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3), § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb., § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb. a § 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění účinném k [datum], § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Správně též rozhodl o lhůtě a místu k plnění náhrady nákladů řízení (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.).

45. Odvolací soud neshledal ve skutečnostech, jimiž žalobci argumentovali, okolnosti odůvodňují aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. Použití citovaného ustanovení je výjimečné. Okolnosti hodné zvláštního zřetele podle tohoto ustanovení nelze spatřovat pouze v tom, že by přiznání náhrady nákladů řízení přivodilo žalobcům větší újmu než žalovanému (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak Nejvyšší soud vyložil, že okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může však mít z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. vliv pouze tehdy, přistupují-li ke skutečnosti, že by jejich přiznání přivodilo jednomu účastníku větší újmu než účastníku druhému, okolnosti další. Nemůže však jít o libovolné okolnosti řízení, nýbrž o takové, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, přičemž významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další.

46. Ve smyslu shora citovaného okolnost, že by žalobci po uhrazení nákladů vlastního právního zastoupení„ byli ve ztrátě“ a že by jim tak prakticky byli odepřeno materiální uspokojení jejich nároku, nepředstavuje důvod pro aplikaci § 150 o.s.ř. Samotná okolnost, že žalobci byli v řízení částečně úspěšní, přestože žalovaná jimi uplatněný nárok od počátku řízení neuznávala, nemůže na těchto závěrech ničeho měnit, a to právě s ohledem na ty skutečnosti, které soud I. stupně vedly ke správné aplikaci ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobci jako páni sporu zjevně excesivně nadsadili uplatněný nárok na zaplacení slevy z kupní ceny, byli si této skutečnosti očividně vědomi, nicméně svůj procesní postup (s výjimkou pokusu o změnu žaloby ve smyslu podřazení slevy z kupní ceny Bytu za akustické vady obývacího pokoje pod žalovanou částku při současném tvrzení, že reklamovali tyto vady pouze ve vztahu k ložnici) tomu nepřizpůsobili. Nebylo by proto spravedlivé, aby za těchto okolností žalovaná, jejíž obrana od počátku řízení založená mimo jiné na námitkách týkajících se nadhodnocení nároku na slevu z kupní ceny Bytu se ukázala jako důvodná, nesla náklady vynaložené v souvislosti s řízením (samozřejmě že v míře odpovídající jejímu úspěchu ve věci poníženému o její neúspěch) ze svého.

47. Vzhledem k tomu, že ke dni vyhlášení rozsudku nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném znalce [příjmení] v souvislosti s jeho výslechem při jednání konaném dne [datum] a nebylo tak ještě možné toto znalečné považovat za náklady, na jejichž náhradu má stát právo proti účastníků řízení podle § 148 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), rozhodl soud I. stupně odvoláním napadenými výroky VII až IX rozsudku ve smyslu § 148 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 155 odst. 1 o.s.ř. správně pouze o základu náhrady nákladů řízení státu s tím, že jejich výši určí samostatným usnesením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O míře, kterou se každý z účastníků bude podílet na náhradě nákladů placených státem a spočívajících ve znalečném, soud I. stupně rozhodl v souladu s výsledkem řízením daným úspěchem účastníků ve věci, tj. žalobci v rozsahu 78% svého neúspěchu (resp. každý z nich z těchto 78%) a žalovaná v rozsahu 22% svého neúspěchu.

48. Z vyložených důvodů proto odvolací soud odvoláním žalobců napadené výroky V – IX rozsudku soudu I. stupně dle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

49. Napadeným usnesením pak soud I. stupně ve smyslu § 155 odst. 1 část věty druhé za středníkem o.s.ř. rozhodl o výši nákladů řízení placených státem, o jejichž základu správně rozhodl výroky VII – IX rozsudku.

50. V odvolacím řízení proti samostatnému usnesení soudu I. stupně o výši náhrady nelze přezkoumávat základ tohoto nároku, ale jen výši náhrady (k tomu srovnej [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I, Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, [číslo] s.). Vzhledem k tomu, že odvolací námitky žalobců jsou založeny na argumentaci vztahující se právě k základu tohoto nároku, neshledává je odvolací soud v tomto směru důvodnými.

51. Soud I. stupně správně určil výši nákladů placených státem v souvislosti se znaleckými posudky v řízení podanými částkou [částka], která odpovídá součtu znalečných přiznaných znalcům usneseními soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]. Správně dále s ohledem na poměr, v němž se jednotliví účastníci mají dle výroků VII – IX rozsudku podílet dle míry svého neúspěchu ve věci na náhradě uvedených nákladů, vypočetl při zohlednění záloh na provedení důkazu znaleckými posudky zaplacených žalobci, konkrétní výši náhradu nákladů státu.

52. Odvolací soud proto jako věcně správné dle § 219 o.s.ř. potvrdil i odvoláním napadené usnesení soudu I. stupně.

53. Pouze na doplnění pak odvolací soud připomíná, že v projednávané věci se nejedná o situaci stejnou či obdobnou jako ve věci řešené Ústavním soudem pod sp. zn. III. [číslo], a to již z důvodů shora vyložených, přičemž v nyní projednávané věci žalobci nejsou v situaci jako tamější žalobce, kterému - ačkoli byl ještě úspěšnější než žalobci – bylo uloženo na nákladech řízení účastníků a nákladech státu zaplatit částku takřka dvakrát vyšší, než která mu byla přisouzena.

54. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud vyšel z toho, že žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná, a proto uložil neúspěšným žalobcům povinnost zaplatit žalované plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Výše náhrady nákladů řízení sestává z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, když v souladu se závěry vyslovenými v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je pro účely odměny advokáta hodnotou věci, pokud odvolání směřuje pouze do výroku o náhradě nákladů řízení, částka náhrady nákladů řízení, do níž směřuje odvolání (odvolání směřovalo do částky [částka]), a nikoli hodnota předmětu řízení ve věci samé), náhrady hotových výdajů na jeden úkon právní služby po [částka] (§ 2 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu – sepsání vyjádření k odvolání) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty), tj. celkem [částka]. Na každého ze žalobců tak připadá této částky, tj. [částka]. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř. odvolací soud uložil žalobcům zaplatit žalované tuto náhradu nákladů odvolacího řízení k rukám jejího advokáta do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Poučení