23 C 53/2020-366

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Vávrovou ve věci žalobců: a) Ing. Bc. [celé jméno žalobce], [příjmení], DiS., [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] b) Ing. [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobce] oba zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 1 099 540 Kč s příslušenstvím a předběžné opatření takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 2. 2020 do zaplacení; částku 35 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 2. 2020 do zaplacení a částku 4 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 2. 2020 do zaplacení; částku 35 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 18. 2. 2020 do zaplacení a částku 4 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 21. 5. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku 429 840 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

IV. Žaloba s tím, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni b) částku 429 840 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

V. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 51 012,50 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 51 012,50 Kč, k rukám právního zástupce žalované, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení.

VIII. Žalobkyně b) je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 10 poměrnou část nákladů, které nesl stát, ve výši a lhůtě, které budou určeny v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 4. 2020 domáhali toho, aby soud uložil žalované povinnost uhradit jim celkem částku 1 099 540 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci s žalovanou uzavřeli dne 11. 5. 2018 budoucí kupní smlouvu a dne 31. 7. 2018 převzali od žalované předmět převodu – bytovou jednotku. Dne 23. 11. 2018 uzavřely strany kupní smlouvu [číslo] [rok], jejímž předmětem byla jednotka [číslo] se způsobem využití byt, na pozemku parc. [číslo] druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] zapsanou na [list vlastnictví] a spoluvlastnickým podílem o velikosti 1/6 způsobem využití jiný nebytový prostor (sklep) zapsaným na listu vlastnictví [číslo] spoluvlastnickým podílem o velikosti jedna [číslo] se způsobem využití jiný nebytový prostor (garáž), zapsaným na [list vlastnictví], vše v [katastrální uzemí], [územní celek], (dále jen„ Byt“), z projektu nazvaného [anonymizováno] [část obce]. Při podání žaloby byl každý ze žalobců vlastníkem jedné ideální poloviny bytu. Žalobci za Byt celkem uhradili částku 6 604 032 Kč včetně DPH. Žalobci začali v červenci 2018 Byt užívat jako první z celého bytového domu a po čase, když se nastěhovali i další sousedé, začal žalobce obtěžovat hluk z přilehlých prostor bytového domu (z chodby, z garáže, zvuk vchodových dveří vzniklý při jejich otevírání a zavírání), který se přenášel do ložnice bytu. Žalobci se tak obrátili na expertní a projektovou kancelář [právnická osoba], která dne 4. 10. 2019 provedla měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti bytu a zjistila, že do ložnice bytu proniká zvuk, který překračuje přípustné limity. Žalobci žalované vytkli vady e-mailem již dne 17. 9. 2018, a následně v rámci urgence řešení vad dne 28. 9. 2019 a po provedeném odborném měření vytkli opětovně vady u žalované dne 30. 10. 2019, následně ještě dne 26. 11. 2019 a dne 16. 12. 2019, kde žalobce a) shrnul akustické nedostatky bytu [číslo]. Žalobci požadovali u žalované odstranění vad, které bylo možné opravit a slevu z kupní ceny u vad neodstranitelných. Žalovaná dne 12. 1. 2020 nároky žalobců odmítla jako neoprávněné. Žalobci si nechali potvrdit správnost prováděných měření i znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který dospěl k totožným závěrům jako předchozí odborná kancelář [právnická osoba], tedy, že do ložnice bytu proniká hluk, který převyšuje povolené zvukové limity pro obytné prostory. Žalobci žalobou tak požadují slevu z ceny bytu ve výši 1 019 680 Kč (každý z nich částku 509 840 Kč), částku 70 180 Kč představující odměnu akreditované laboratoře [právnická osoba] za provedená měření a částku 9 680 Kč představující znalečné pana [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] za vypracování jeho znaleckého posudku. Žalobci požadují každý samostatně částku 549 770 Kč (509 840 Kč jako slevy z ceny koupě + 35 090 Kč znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] + 4 840 Kč znalečné za znalecký posudek znalce [příjmení] [příjmení]) s přísl.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 28. 5. 2020, ve kterém uvedla, že s žalobou nesouhlasí a to, jak s výší slevy z ceny, kterou žalobci požadují, tak s celým nárokem žalobců, neboť bytové jednotky byly řádně zkolaudovány a bylo v nich provedeno měření akustické neprůzvučnosti certifikovaným znalcem a naměřené hodnoty byly zcela vyhovující. Žalovaná se dále domnívá, že měli žalobci možnost zjistit od 31. 7. 2018, kdy začali byt užívat, že je v bytě hluk, a pak dne 23. 11. 2018 neuzavřít se žalovanou kupní smlouvu. Dle žalované je tak postup žalobců v rozporu s dobrými mravy, neboť se v Bytě žádný hluk nevyskytuje. Žalovaná dále podotkla, že vnímání hluku je subjektivní záležitost, kterou každý člověk může vnímat s jinou intenzitou. Žalovaná dále namítá, že žalobci tvrzenou vadu vytkli pozdě, více než 13 měsíců poté, co mohli vady zjistit. Žalovaná závěrem navrhla vypracování znaleckého posudku k jednotlivým vzneseným vadám a ke stanovení odpovídající slevy z kupní ceny.

3. Mezi stranami není sporu o tom, že si žalobci od žalované koupili Byt (tj. bytovou jednotku [číslo] podíl na sklepě a garáž) dne 23. 11. 2018 a že již od 31. 7. 2018 žalobci [příjmení] užívali. Naopak je sporné, zda do Bytu (do ložnice bytu) proniká hluk, a zda jeho výše přesahuje stanovené normy, a dále pak, zda žalobci vytkli tuto vadu Bytu u žalované včas a zda žalobcům náleží sleva z kupní ceny, a pokud ano, tak v jaké výši.

4. Soud v řízení provedl rozsáhlé dokazování listinami, znaleckými posudky a výslechy znalců: Ze smlouvy o budoucí kupní smlouvě [číslo] [rok], [variabilní symbol] ze dne 11. 5. 2018 vyplývá, že žalobci s žalovanou uzavřeli tuto smlouvu, jejímž předmětem byl závazek mezi stranami uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k Bytu, resp. jednotce [číslo] ideální spoluvlastnický podíl na garáži a ideální spoluvlastnický podíl na sklepu.

5. Z předávacího protokolu podle smlouvy o budoucí kupní smlouvě [číslo] [rok], ze dne 11. 5. 2018 vyplývá, že žalovaná dne 31. 7. 2018 předala žalobcům [příjmení] a společně zapsali stavy měřičů.

6. Z protokolu o autorizovaném měření hluku ze dne 20. 4. 2018 a ze dne 27. 4. 2018 vyplývá, že laboratoř [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] provedla měření hluku v bytovém domě - [anonymizováno] [část obce] a uvedla, že výsledky měření hluku jsou vyhovující, jak pro denní, tak pro noční dobu.

7. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 11. 7. 2018 vyplývá, že Úřad městské části [obec a číslo], odbor [ulice] úřad udělil bytovému domu – [anonymizováno] [část obce] kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

8. Z kupní smlouvy [číslo] [rok], [anonymizováno] vyplývá, že dne 23. 11. 2018 účastnící řízení uzavřeli tuto kupní smlouvu, jejímž předmětem byl Byt (jednotka [číslo] podíl na sklepu a garáž), za který se žalobci zavázali zaplatit kupní cenu 6 604 032 Kč.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 23. 4. 2020 vyplývá, že žalobci k tomuto datu byli vlastníky předmětného Bytu.

10. Z e-mailu ze dne 6. 9. 2018 vyplývá, že žalobce a) zasílal [jméno] [příjmení] (za žalovanou), na základě jejich předchozího hovoru, výčet věcí k dořešení spolu se seznamem vad a poruch, které žádá žalobce a) vyřešit. [příjmení] jiné žalobce a) žalované sděluje pod bodem 2 a 3, že do prostor celého bytu prostupuje permanentní hluk (z ventilátorů a z dovírání dveří pomocí [anonymizováno]).

11. Z e-mailové komunikace ze dne 17. 9. 2018 vyplývá, že žalobce a) sděloval [jméno] [příjmení], že do bytu žalobců prostupuje hluk z dovírání dveří pomocí [anonymizováno] u vchodových dveří z garáží a též i do koupelny bytu prostupuje hluk z ventilátorů z garáží. Žalobce a) též žádal žalovanou o výměnu [anonymizováno] u obou dveří a navrhoval nově osadit u prvních dveří v prostoru garáže manuálním zavíráním dveří. E-mailem ze dne 28. 9. 2018 žalobce a) žádal žalovanou ([jméno] Novotného) o zahájení jednání s odkazem na předchozí e-mail s výměnou dveří. Závěrem žalobce a) žádal začít řešit i ostatní opravy, které jsou časově náročnější.

12. Z e-mailu ze dne 22. 5. 2019 vyplývá, že žalobce a) na e-mail [email] (včetně odkazu na uschovna.cz), reklamoval vady v bytě [číslo] uváděl tzv. sporné a nesporné nároky žalobců a požadoval řešení nesporných nároků.

13. Z e-mailu ze dne 7. 7. 2019 vyplývá, že se žalobce a) ptal pana [příjmení], zda pokročili s vyřízením reklamací a nároky na náhradu škody.

14. Z e-mailu ze dne 16. 10. 2019 vyplývá, že žalobce a) komunikoval s expertní a projektovou kanceláří, [právnická osoba], která měla v Bytě žalobců provést kontrolní měření.

15. Z protokolu o měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti ze dne 23. 10. 2019 [číslo] zhotovenou laboratoří akustiky a osvětlení – [anonymizováno] vyplývá, že vzduchová neprůzvučnost stěny: prostor sklepů v 1 [anonymizováno] a bytu [číslo] v [anonymizována dvě slova] vyhovuje, kročejová neprůzvučnost z prostor sklepů v [anonymizována dvě slova] do ložnice bytu [číslo] v [anonymizována dvě slova] vyhovuje, kročejová neprůzvučnost z prostoru chodby [číslo] v [anonymizována dvě slova] do ložnice bytu [číslo] v [anonymizována dvě slova] vyhovuje a kročejová neprůzvučnost z prostoru chodby [číslo] v [anonymizována dvě slova] do ložnice bytu [číslo] v [anonymizována dvě slova] nevyhovuje. Z protokolu o měření hluku ze stacionárních zdrojů hluku ve vnitřním chráněném prostoru stavby – hluk ze zavření dveří na veřejné chodbě objektu ze dne 23. 10. 2019 [číslo] laboratoří [anonymizováno] vyplývá, že zavření dveří [číslo] – z garáže do chodby [číslo] naměřené v ložnici bytu [číslo] nevyhovuje pro denní i noční provoz, zavření dveří [číslo] z chodby [číslo] do chodby [číslo] naměřené v ložnici bytu [číslo] v denní provoz vyhovuje, ale pro noční provoz nevyhovuje.

16. Z protokolu o měření vzduchové a kročejové neprůzvučnosti ze dne 18. 12. 2019 [číslo] laboratoří [anonymizováno] vyplývá, že vzduchová neprůzvučnost mezibytového stropu mezi obývákem pokoje [číslo] ložnicí bytu [číslo] vyhovuje; kročejová neprůzvučnost mezibytového stropu předsíně bytu [číslo] ložnice bytu [číslo] vyhovuje a kročejová neprůzvučnost mezibytového stropu mezi místností [anonymizováno] bytu [číslo] ložnice bytu [číslo] vyhovuje.

17. Z protokolu o měření hluku ze stacionárních zdrojů hluku ve vnitřním chráněném prostoru stavby ze dne 19. 12. 2019 [číslo] laboratoří [anonymizováno] vyplývá, že v ložnici bytu [číslo] při zavření dveří mezi zádveřím a veřejnou chodbou vyhovuje limit hluku pro denní provoz, ale nevyhovuje pro noční provoz; v ložnici bytu [číslo] při zavření vchodových dveří bytu [číslo] při otevřených pokojových dveří do obývacího pokoje nevyhovuje limit, jak v denním provozu, tak v nočním provozu; v ložnici bytu [číslo] zavření vchodových dveří bytu [číslo] při uzavřených pokojových dveří do obývacího pokoje vyhovuje limit pro denní provoz, ale nevyhovuje pro noční provoz; v ložnici bytu [číslo] při splachování [anonymizováno] bytu [číslo] vyhovuje v denním i nočním provozu; v ložnici bytu [číslo] nástěnná vanová vodovodní baterie v koupelně bytu [číslo] při výtoku vody z vanového přepadu vyhovuje v denní i noční provoz a v ložnici bytu [číslo] vyhovuje v denní i noční provoz nástěnná vanová vodovodní baterie v koupelně [číslo] při výtok vody ze sprchy ve výšce 1,5 m nad dnem vany.

18. Z faktury [číslo] ze dne 27. 9. 2019 vyplývá, že [anonymizováno] vyúčtovala žalobci a) za šest měření neprůzvučnosti konstrukcí znějící na částku 17 545 Kč se splatností 11. 10. 2019. Z faktury [číslo] ze dne 29. 10. 2019 vyplývá, že [anonymizováno] vyúčtovala žalobci a) doplatek za měření znějící na částku 17 545 Kč se splatností 12. 11. 2019. Z faktury [číslo] ze dne 10. 12. 2019 vyplývá, že [anonymizováno] vyúčtovala žalobci a) za čtyři měření znějící na částku 17 545 Kč se splatností 24. 12. 2019. Z faktury č. 2020 ze dne 7. 1. 2020 vyplývá, že [anonymizováno] vyúčtovala žalobci a) doplatek za měření znějící na částku 17 545 Kč se splatností 21. 1. 2020.

19. Z e-mailu ze dne 30. 10. 2019 vyplývá, že žalobci kontaktovali pana [příjmení] a uplatnili odpovědnost za jakost jednotky [číslo]. Žalobci v e-mailu uvedli, že předmětná jednotka není v souladu s normami kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, což žalobci zjistili na základě měření laboratoře [anonymizováno] Žalobci požádali pana [příjmení] o neprodlené odstranění nedostatků a vyzvali jej k přístupu do sousedících jednotek k řádnému měření. Závěrem žalobci požádali o úhradu účelně vynaložených nákladů.

20. Z e-mailu ze dne 26. 11. 2019 vyplývá, že žalobci panu [příjmení] sdělovali, že uplatňují u něj odpovědnost za jakost, a to za hluk při zavírání dveří v přízemí, tak za hluk ze zavírání dveří u jednotky [číslo] v přízemí, za vzduchovou neprůzvučnost toalety jednotky [číslo] za hluk z odpadových trubek.

21. Z e-mailu ze dne 5. 1. 2020 vyplývá, že žalobci urgovali již shora uvedené vady a jejich řešení u [jméno] [příjmení] a opětovně požadovali úhradu účelně vynaložených nákladů.

22. Z e-mailu ze dne 12. 1. 2020 vyplývá, že [jméno] [příjmení] sděloval žalobcům, že veškeré bytové jednotky [anonymizováno] [část obce] byly schváleny stavebním úřadem pro [část Prahy] souhlasem k užívání. Dále uvedl, že součástí tohoto procesu bylo i měření akustické neprůzvučnosti certifikovaným znalcem. Závěrem uvedl, že nárok žalobců nevnímají jako oprávněný, je ochoten se sejít v kanceláři žalované.

23. Z e-mailu ze dne 31. 1. 2020 vyplývá, že se žalobce a) navrhoval žalované odkup jednotky [číslo] v bytovém domě za cenu sníženou o pohledávky, které žalobce a) u žalované uplatnil s ohledem na stav jednotky [číslo].

24. Z protokolu o reklamaci díla u [právnická osoba] vyplývá, že dne 5. 11. 2018 byla nahlášena vada – závada v bytě [číslo] s popisem, že do prostoru bytu prostupuje hluk z dovírání dveří pomocí zavírače [anonymizováno] u vchodových dveří z garáží. Z reklamačního protokolu ze dne 5. 2. 2020 vyplývá, že [anonymizována dvě slova] dne 5. 2. 2020 seřídila dveře a vyměnila těsnění v zárubni.

25. Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2020 (včetně dodejky) vyplývá, že žalobci prostřednictvím svého zástupce vyzvali žalovanou k úhradě slevy z kupní slevy ve výši 3 000 000 Kč a k úhradě nákladů v nutných k uplatnění vady ve výši 70 180 Kč. Z reakce na předžalobní výzvu ze dne 20. 2. 2020 vyplývá, že žalovaná prostřednictvím svého zástupce vyslovila nesouhlas s výší požadované slevy z kupní ceny, i s tvrzením, že v Bytě je nadlimitní hluk a závěrem sdělila, že vady, které vytýkají žalobci, nejsou vady dle zákona.

26. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [číslo] z března 2020 vyplývá, že naměřené hodnoty přenosu kročejového zvuku z prostoru chodby do ložnice bytu [číslo] nevyhovují; hodnoty zvuku uzavírání dveří v [anonymizována dvě slova] z chodby [anonymizováno] do chodby [anonymizováno] pronikající do ložnice bytu [číslo] nevyhovují; naměřené hodnoty zvuku uzavírání dveří mezi zádveřím a veřejnou chodbou v [anonymizována dvě slova] pronikající do ložnice bytu [číslo] nevyhovují, jakožto nevyhovuje naměřený zvuk vchodových dveří v [anonymizována dvě slova] pronikající do ložnice bytu [číslo] při otevřených dveřích do pokoje a zvuk vchodových dveří v [anonymizována dvě slova] pronikající do ložnice bytu [číslo] při uzavřených dveřích do pokoje.

27. Z faktury [číslo] ze dne 25. 4. 2020 vyplývá, že znalec [příjmení] [příjmení] vystavil zástupci žalobců tuto fakturu za vypracovaný znalecký posudek [číslo] znějící na částku 9 680 Kč se splatností 20. 5. 2020.

28. Z dopisu ze dne 25. 5. 2020, který je označen jako reklamace faktických vad bytové jednotky [číslo] vyplývá, že zástupce žalobců zasílal tuto reklamaci žalované, ve které reklamoval deklarovanou pluchu bytu v kupní smlouvě uvedené, která by měla činit 54,20 m2, ale skutečně činí 53,27 m2. Žalobci tak požadovali slevu z kupní ceny ve výši 116 727,5 Kč.

29. Z vyjádření k reklamaci ze dne 10. 6. 2020 vyplývá, že žalovaná neuznala reklamaci a žádost o slevu z kupní ceny žalobců týkající se skutečných rozměrů plochy bytu, která měla být dle žalobců od 0,93 m2 menší, než bylo uvedeno v kupní smlouvě.

30. Z kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí ze dne 9. 7. 2021 vyplývá, že žalobci [příjmení] prodali manželům [příjmení] za kupní cenu 7 950 000 Kč, a tito jsou vlastníky Bytu, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 10. 2021.

31. Soud usnesením ze dne 22. 2. 2021, č.j. 23 C 53/2020-175 ustanovil v řízení k posouzení odborné otázky nadlimitního hluku v Bytě [název znalkyně], znalecký ústav z oboru stavebnictví, který vyhotovil znalecký posudek [číslo] [rok]. Znalecký ústav provedl místní šetření dne 16. 4. 2021, při kterém provedl kontrolní měření kročejové neprůzvučnosti. Znalecký ústav naměřil 62 dB hladiny akustického tlaku ze společné chodby do ložnice bytu [číslo]. Měřením bylo znaleckým ústavem zjištěno, že není splněna požadovaná hodnota o 7dB, což je dle znaleckého ústavu velmi významné nesplnění požadované hodnoty stanovené normou. Zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] při výslechu dne 14. 10. 2021 uvedl, že hodnota 55 dB, která je v normě, je hodnota, při které je možné normálně celospolečensky žít. Znalec dodal, že limit 55 dB platí již od roku 2010. Dále bylo zjištěno, že hluk ze zavírání dveří ve společných prostorách domu, který se šíří do bytové jednotky nevzniká ze vzduchu, ale jde o konstrukční hluk, který vzniká v konstrukci při zavírání dveří. Znalecký ústav realizoval relevantní měření maximální hladiny akustického tlaku v ložnici, který je působen různými zdroji na společné chodbě. Měřením znaleckého ústavu bylo zjištěno nesplnění požadované hodnoty o 6 dB pro zvuk uzavírání dveří v [anonymizována dvě slova] z garáže do chodby [anonymizováno], resp. 6,5 dB pro zvuk uzavírání dveří mezi zádveřím a společnou chodbou v [anonymizována dvě slova], což je dle znaleckého ústavu významné nesplnění požadované hodnoty vzhledem k noční době (rušení spánku). Dále bylo zjištěno, že zvuk uzavírání dveří v [anonymizována dvě slova] z chodby [anonymizováno] do chodby [anonymizováno] vyhovuje limitu 30 dB, avšak dveře se nedovírají. Znalecký ústav uvedl, že zdrojem nadlimitního hluku v ložnici je přenos kročejového hluku ze společné chodby do předmětné ložnice a zdrojem hluku je přenos specifického konstrukčního hluku ze zavírání dveří do předmětné ložnice. Zdrojem hluku jsou tedy dveře v [anonymizována dvě slova] z garáže do chodby a též dveře mezi zádveřím a společnou chodbou v [anonymizována dvě slova]. Každé zavření těchto dveří vyvolává v ložnici nadlimitní maximální hladinu akustického tlaku 36,5 dB, což je o 6,5 dB nad limitem. Tento jev může být významným rušitelem, zejména v noční době (při spánku v ložnici).

32. Jelikož existenci vad i jejich včasné vytknutí u žalované měl soud za splněné, usnesením ze dne 21. 12. 2021, č.j. 23 C 53/2020-271 ustanovil pro určení výše slevy z kupní ceny převodu Bytu [celé jméno znalce], znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady, který vyhotovil znalecký posudek č. [rok] [číslo] ze dne 17. 3. 2022 a byl soudem vyslechnut dne 13. 7. 2022. Znalec uvedl, že provedl místní šetření v bytovém domě se závěrem, že odchylka 6,5 dB je pravděpodobně způsobena nedodržením projektovaného požadavku na realizaci podlah jako plovoucích, se striktním oddělením od ostatních konstrukcí. Znalec má za to, že je vada způsobena nesprávným provedením plovoucí části skladby podlahy včetně detailu zatmelení krajní dlaždice a soklového pásku pružným tmelem. Znalec uvedl, že je nezbytná realizace kročejové izolace včetně separace od obvodových konstrukcí. Zdrojem nadlimitního hluku v ložnici je hluk generovaný při dovření dveří v chodbách společných prostor, které mohou být způsobeny vadnou separací souvrství podlah ve společných prostorách od železobetonových konstrukcí stěn a stropu, kterými se hluk od zdroje šíří dále do Bytu. Vizuální indikace také napovídá na vadné uložení (osazení) předmětných dveří v detailu styku s podlahou. Dveře jsou provedeny jako bezprahové, tj. nášlapná vrstva podlahy z keramické dlažby probíhá pod dveřmi křídlem v případě dveří vchodu domu a přímým stykem betonové podlahy garáží s keramickou dlažby chodby [anonymizováno]. Z výsledků měření [anonymizováno] [příjmení] a analýzy znalce, znalec dospěl k závěru, že příslušné stavební úpravy mohou být realizovány výlučně ve společných prostorách domu a nemusí tak být zasahováno do ložnice či do sklepních kojí. Znalec při kalkulaci nákladové ceny vycházel pouze s řešením výlučně ve společných částech bytového domu, tj. v zádveří a společné chodbě hlavního vstupu domu v [anonymizována dvě slova] a chodbách v [anonymizována dvě slova] domu. Znalec uvedl, že vada je v detailu napojení souvrství podlahy na obvodovou stěnu chodby a vada není v kročejové izolaci podlah v celé ploše. Znalec zastává názor, že problém nevyřeší přikrytí dlažby měkkou nášlapnou vrstvou, neboť se jedná o hluk konstrukční od zavírání (dovírání) dveří. Znalec při stanovení ceny počítal se stavebními pracemi a dodávkami v tomto rozsahu: vysazení tří dveří, vybourání zárubní, vybourání jedné řady keramické dlažby ve všech dotčených chodbách, toliko při stěnách přiléhajících k zájmové dispozici Bytu včetně soklového pásku, korekce dilatace podlah od obvodových konstrukcí, při striktním dodržením požadavku na plovoucí podlahu, zpětné osazení dveří při dodržení požadavku měkkého spoje zárubně s podlahou a žlb. podkladní deskou, výměna a seřízení dveřních zavíračů, včetně kování dveří, (neboť poslední seřízení dveří dne 5. 2. 2020 nevedlo k požadovanému efektu), obnova podlah totožnou dlažbou včetně soklového pásku při dodržení detailu měkkého spoje konstrukcí. Znalec stanovil slevu z kupní ceny na částku 135 000 Kč.

33. Další listiny předložené žalobci a žalovanou: listina označená jako podnět ke zjednání nápravy porušení povinnosti zveřejnit účetní závěrku za rok 2018 ze dne 7. 5. 2020; usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2020; výpisem z obchodního rejstříku žalované; rozvahou za rok 2017 a 2018 žalované; kupní smlouvou [číslo] [rok], [anonymizováno] [rok], [číslo], [číslo]; evidencí práv pro osobu a informace o průběhu řízení u katastrálního úřadu ke dni 18. 6. 2020; e-mailovou komunikaci mezi žalobcem a) a panem [jméno] [příjmení] ze dne 1. – 3. 1. 2019; e-mailem [jméno] [příjmení] spolu s fotografií ze dne 27. 10. 2019; e-mailem z banky od [jméno] [příjmení] z [právnická osoba] ze dne 14. 8. 2019; zápisem ze schůze výboru konané dne 7. 2. 2020, ceníkem [anonymizováno] [část obce] ze dne 27. 4. 2020; kupní smlouvou ze dne 6. 12. 2013 a dohodou o narovnání mezi žalobci a společností in ambient s. r. o. ze dne 31. 3. 2016, byly sice v řízení k důkazu provedeny, avšak pro rozhodnutí ve věci samé nejsou klíčové, soud z nich proto nevycházel a ve skutkových zjištěních je ani nezmiňuje.

34. V závěru řízení žalobci předložili listiny (nové vyjádření společnosti [právnická osoba] a znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení]), soud tyto důkazy zamítl, a to z důvodu nastalé koncentrace řízení dle ust. § 118b a násl. o. s. ř. Dále navrhli doplňující výslech znalce [příjmení] [příjmení], který soud zamítl, neboť tento byl již vyslechnut.

35. Další důkazy soud neprováděl, neboť pro rozhodnutí ve věci samé byl skutkový stav zjištěn dostatečně: Žalobci s žalovanou uzavřeli dne 11. 5. 2018 budoucí kupní smlouvu k Bytu a dne 31. 7. 2018 převzali od žalované [příjmení] a začali jej užívat. Následně dne 23. 11. 2018 uzavřeli k Bytu kupní smlouvu. Žalobci se, poté co je začal v Bytě obtěžovat nadměrný hluk ze společných prostor, obrátili na certifikovanou laboratoř [právnická osoba], která provedla několik měření a zjistila, že do Bytu žalobců proniká hluk, který překračuje povolené hlukové limity pro obytné prostory. Již E-mailem ze dne 6. 9. 2018, ze dne 17. 9. 2018 a ze dne 26. 11. 2019 žalobci panu [jméno] [příjmení] (za žalovanou) sdělovali a uplatňovali u něj odpovědnost za jakost a požadovali zjednání opravy a slevu z kupní ceny, s tím že v bytě jsou odstranitelné a neodstranitelné vady v podobě nadměrného hluku. Uváděli, že do bytu prostupuje hluk, který je dle měření laboratoře nadlimitní. [obec] měl být způsoben z dovírání dveří pomocí zavírače [anonymizováno] u vchodových dveří z garáží a do koupelny bytu z ventilátorů z garáží. Žalovaná e-mailem ze dne 12. 1. 2020 reagovala na e-maily žalobců s tím, že vyslovila nesouhlas s tvrzenými vadami v podobě hluku a odkazovala na provedenou kolaudaci. Žalobci oslovili i znalce [příjmení] [příjmení], který potvrdil ve svém znaleckém posudku, shodně s laboratoří [právnická osoba], že v Bytě několik naměřených hlukových hodnot nevyhovuje normě. Technický ústav stavební ve svém znaleckém posudku [číslo] 2021 po provedeném měření zjistil, že do bytu [číslo] prostupuje nadlimitní hluk, který překračuje normu o celých 7 dB. [obec] prostupuje jednak ze společných prostor chodeb bytového domu a jednak z dovírání společných dveří, a to v denních i nočních hodinách. Znalec [celé jméno znalce] svým znaleckým posudkem č. [rok] [číslo] stanovil výši slevy z kupní ceny Bytu v částce 135 000 Kč. Za tuto částku by bylo možné provést stavební úpravy, které by zamezily prostupování nadměrného hluku do ložnice bytu [číslo] který vzniká ve společných prostorách nedodržením postupů při realizaci podlah a špatným seřízením dveří.

36. Na vztah účastníků soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ obč. zák.“).

37. Dle § 2161 obč. zák.:„ (1) Prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující věc převzal, a) má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li ujednání, takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě reklamy jimi prováděné, b) se věc hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, c) věc odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy, d) je věc v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a e) věc vyhovuje požadavkům právních předpisů. (2) Projeví-li se vada v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí.“ Dle § 2164 obč. zák.:„ Má-li věc vadu, která nebrání užívat věc k určenému účelu, lze ji prodat jen za nižší cenu, než je obvyklá cena bezvadné věci. Prodávající kupujícího upozorní, že věc má vadu a o jakou vadu se jedná, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.“ 38. Dle § 2169 obč. zák.:„ (1) Nemá-li věc vlastnosti stanovené v § [číslo], může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. (2) Právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. (3) Neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.“ 39. Dle § 1923 obč. zák.:„ Je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny.

40. Dle § 1924 obč. zák.:„ Kdo má právo podle § 1923, náleží mu i náhrada nákladů účelně vynaložených při uplatnění tohoto práva. Neuplatní-li však právo na náhradu do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které je třeba vytknout vadu, soud právo nepřizná, pokud zcizitel namítne, že právo na náhradu nebylo uplatněno včas.“ 41. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobci tvrzenou vadu hluku v bytě [číslo] vytkli žalované včas, a dospěl k závěru, že ano. Žalobci jako jedni z prvních vlastníků začali užívat Byt v bytovém domě [anonymizováno] [část obce] od [datum], kdy od žalované převzali předmět převodu. Žalobci již e-mailem ze dne 17. 9. 2018, kdy Byt užívali necelé 2 měsíce, vytkli žalované vady v podobě zvýšeného hluku. Následně nechali žalobci provést měření hluku certifikovanou laboratoří [právnická osoba] a opětovně žalované vytkli vady dne 26. 11. 2019. Žalovaná nereagovala, neprovedla stavební úpravy ani neposkytla žalobcům slevu z kupní ceny a reklamované vady jako nedůvodné zamítla. Žalobci oslovili znalce [příjmení] [příjmení], který provedl další měření, ze kterých vyplynulo stejně jako z měření [anonymizováno], že naměřené hodnoty hluku nevyhovují požadovaným limitům, a to jak v denním provozu, tak i v nočním provozu v bytě [číslo]. Žalobci dle názoru soudu v souladu s ust. § 2106 obč. zák. vytkli vady Bytu včas, a to bez zbytečného odkladu a sdělili žalované, že žádají přiměřenou slevu z kupní ceny. Pro posouzení uplatnění vady je podstatné, že žalobcům v bytě (ložnici) vadil nadměrný hluk a tento u žalované vytkli. Odborné výrazy (kročejová, vzduchová neprůzvučnost, apod.) či jiná bližší specifikace vady není potřeba, to již přísluší znalci a znaleckému zkoumání, Z hlediska uplatnění vady dle občanského zákoníku je dle soudu tato specifikace dostačující.

42. Námitku žalované, že žalobci nemuseli po zjištění hluku v Bytě uzavírat kupní smlouvu, soud shledal za nepřípadnou, neboť žalobci byli jedni z prvních, kdo v domě začal bydlet a hluk se tak začal projevovat až po delší době, v důsledku intenzivnějšího užívání bytového domu i dalšími vlastníky.

43. Dále se soud zabýval otázkou, zda se v ložnici bytu [číslo] vyskytuje hluk (vada) a v jaké intenzitě, k čemuž soud ustanovil [název znalkyně], který na základě provedeného měření v Bytě zjistil, že v ložnici je naměřen hluk 62 dB, což je o 7 dB více, než je limit stanoven zákonnou normou, která stanovuje horní limit 55 dB, kdy tato intenzita hluku je ještě pro člověka snesitelná a zdravotně nezávadná. Soud má tak za prokázané, že v Bytě se vyskytuje hluk a jedná se o hluk nadlimitní, neboť hluk o 7 dB nad limitem není zanedbatelný, jak potvrdil i znalec [příjmení] [příjmení] při své výpovědi u soudu i závěry znaleckých posudků, které předložili žalobci.

44. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1299/2008:„ Výše slevy je určována rozdílem hodnoty díla bez vad a hodnotou vadného díla a časovým okamžikem pro určení těchto hodnot je uskutečnění plnění (dodání). Výchozími skutečnostmi pro posouzení výše slevy bude zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vada (y) omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci a dále lze při úvaze o výši slevy vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je tedy nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu, obvykle proto nelze slevu ztotožnit pouze s náklady spojenými s odstraněním vad. Přitom je však třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdyby mu bylo plněno bez vad. Výše slevy je obvykle stanovena dohodou stran nebo znaleckým posudkem.“ 45. V rozsudku Nejvyššího soudu se tento ke slevě z kupní ceny rovněž vyjádřil, a to pod sp. zn. 33 Cdo 2641/2012, přičemž tyto úvahy jsou dle názoru soudu aplikovatelné i na stávající právní úpravu:„ Ustanovení § 597 odst. 1 obč. zák. patří ve způsobu určení přiměřené slevy ze sjednané kupní ceny k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závisí výše slevy z kupní ceny ve smyslu § 597 odst. 1 obč. zák. na povaze a rozsahu vady vzhledem ke sjednané kupní ceně věci, na snížení funkčních vlastností věci nebo její estetické hodnoty, na dalším možném způsobu a rozsahu užívání věci, na ceně nutných oprav věci a jiných obdobných hlediscích.“ 46. Obdobně pak judikoval Nejvyšší soud i pod sp. zn. 33 Cdo 69/2013:„ Pro určení výše slevy přiznávané z titulu odpovědnosti za vady zákon nestanoví žádné obecné pravidlo a soudu je přenecháno, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Rozsah snížení ceny však musí být vždy posouzen s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu. Výše slevy pak závisí především na povaze a rozsahu vad vzhledem k ceně, dále na snížení funkčních vlastností věci a její estetické hodnoty, na další upotřebitelnosti, ceně nutných oprav apod. Řečeno jinak, výše slevy by neměla vyjadřovat jen snížení směnné hodnoty věci a při jejím určení je třeba přihlédnout k tomu, jak se vytčená vada projevila při užívání věci, zda a jak toto užívání komplikuje či omezuje a zda snižuje její životnost.“ 47. Ke zjištění toho, v jaké výši náleží žalobcům sleva z kupní ceny, soud ustanovil znalce z oboru ekonomika, ceny a odhady. Znalec [celé jméno znalce] uvedl, že hluk prostupující do ložnice Bytu je způsoben konstrukční vadou, a to nedodržením projektové dokumentace v oblasti podlah a nedodržením oddělení podlah od ostatních konstrukcí. Zdrojem nadlimitního hluku v ložnici je hluk generovaný při dovření dveří v chodbách společných prostor, které mohou být způsobeny špatným oddělením souvrství podlah ve společných prostorách od železobetonových konstrukcí stěn a stropu, kterými se hluk dále šíří do Bytu. Znalec uvedl, že příslušné stavební úpravy vedoucí k odhlučnění Bytu mohou být realizovány výlučně ve společných prostorách bytového domu a nemusí být zasaženo do Bytu (ložnice). Znalec při výpočtu ceny zohlednil práci řemeslníků, dodávky materiálu a materiál, který je potřeba k dosažení požadovaného odstranění nadlimitního hluku, a určil částku 135 000 Kč, jako částku, za kterou je možné vady díla odstranit. Argument žalobců, že je potřeba měnit celou podlahu společných prostor znalec [celé jméno znalce] při jednání vyvrátil a uvedl, že dle jeho odborných zkušeností, má za to, že postačí vyměnit pouze jednu řadu dlažby podél zdi a sokl (dále pak dveře vč. zárubní), s tím, že řešení, které navrhl, povede k účinnému odstranění vady a současně se jedná o opravu hospodárnou.

48. Argument žalované, že nárok žalobců je v rozporu s dobrými mravy, neboť se v Bytě nevyskytuje nadlimitní hluk, není na místě, protože v průběhu řízení bylo zjištěno a znaleckými posudky potvrzeno, že se v Bytě nadlimitní hluk vyskytuje. Následný prodej Bytu žalobci a výše kupní ceny v roce 2021 na posouzení této věci vliv nemají a je na účastnících kupní smlouvy jakou cenu sjednali, zda prodávající o vadách kupující poučili a zda vady byly zohledněny ve sjednané kupní ceně.

49. Soud neměl pochybnosti o závěrech učiněných znaleckým ústavem, jakožto znalcem [celé jméno znalce]. Oba znalci před soudem své posudky obhájili, na otázky účastníků i soudu odpověděli a případné nesrovnalosti vysvětlili. Znalec [celé jméno znalce] znaleckým posudkem č. 2094 [číslo] stanovil slevu z kupní ceny Bytu na částku 135 000 Kč. Soud tuto částku zvýšil o částku 25 000 Kč, a to z následujících důvodů. [obec] pronikal do ložnice Bytu, místu relaxace a odpočinku, ve které byl naměřen hluk překračující normu o 7 dB, což je hodnota, která není zanedbatelná. [obec] byl přítomen jak v denním, tak v nočním provozu. Žalobci neměli možnost ložnici z důvodu dispozice Bytu přemístit do jiné místnosti bytu a ani nebylo možné ložnici zvukově izolovat zevnitř místnosti. [příjmení] tak zásadním způsobem ovlivnila užívání ložnice a její funkčnost. K takovému zvýšení by soud nepřistoupil, pokud by se jednalo například o hluk pronikající do jiné místnosti (koupelna, spíž, chodba či kuchyň), kde lze určitou míru hluku tolerovat, v noci nejsou tyto místnosti zpravidla využívány. Soud naopak slevu nenavýšil o vyšší částku, jak žalobci požadovali, neboť při jednání soudu vyšlo najevo, že žalobce a) stále v předmětném bytě bydlí a též s ohledem na skutečnost, že hluk je vnímán subjektivně. Každému člověku vadí jiná intenzita hluku a je na ni různě citlivý. Závěrem soud uvádí, že v řízení vyšlo najevo, že Byt byl i přes výše popsanou vadu prodán novým vlastníkům, jedná se tedy sice o vadu, která nemusí být každým vnímána stejně intenzivně a nemusí mít vliv na cenu a prodejnost Bytu.

50. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, a to co do částky 160 000 Kč (2x 80 000 Kč) představující slevu z kupní ceny bytové jednotky [číslo]. Výše odpovídá částce, která je nutná pro odstranění zjištěných vad zvýšené soudem o částku 25 000 Kč z důvodů uvedených výše.

51. Soud přiznal žalobcům účelně vynaložené náklady v souladu s § 1924 obč. zák., představující uhrazené znalečné za znalecké posudky, které si nechali žalobci vyhotovit k prokázání svých tvrzení o existenci vady Bytu před podáním žaloby, neboť se jednalo o odbornou otázku, kterou nebyli sami schopni posoudit. Konkrétně se jedná o znalečné v celkové výši 70 180 Kč za měření laboratoře [právnická osoba] (4x 17 545 Kč) a za znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] ve výši 9 680 Kč, které doložili žalobci znaleckými posudky a fakturami vystavenými těmito znalci. Každému ze žalobců soud přiznal polovinu z těchto částek, tedy každému 35 090 Kč a 4 840 Kč.

52. Soud žalobcům přiznal i nárok na zákonný úrok z prodlení, a to dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jednak z částky 160 000 Kč (2 x 80 000 Kč) a z částky 70 180 Kč 35 090 Kč) od 18. 2. 2020 do zaplacení, a to ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě a od 21. 5. 2020 z částky 9 680 Kč (2 x 4840 Kč) do zaplacení, a to ode dne následujícího po dni, kdy nastala splatnost částky, kterou měli žalobci uhradit znalci za vyhotovený znalecký posudek.

53. Soud tak přiznal každému z žalobců částku 80 000 Kč, představující slevu z kupní ceny a náhradu nákladů účelně vynaložených výdajů spojených s uplatněním vady ve výši 35 090 Kč a 4 840 Kč spolu s přísl., jak je uvedeno ve výroku I. (žalobci a)) a ve výroku II. (žalobkyni b)).

54. Výrokem III. a IV. soud zamítl ve vztahu ke každému ze žalobců částku 429 840 Kč s přísl. představující zbytek požadované slevy z kupní ceny, kterou soud, jak uvedl výše, považoval za nedůvodnou a značně přemrštěnou.

55. Žalobci byli se svou žalobou úspěšní co do 22% ze žalované částky (100% žalovaná částka 1 099 540 Kč), přiznaná částka celkem 239 860 Kč, tj. 22%. Zamítnutá částka celkem 859 680 Kč představuje v 78% z žalované částky a v této výši nebyli žalobci úspěšní. Pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení žalované se od úspěchu žalované odečte její neúspěch ve věci (tj. 78% - 22%), což je 56% nákladů řízení, na které má žalovaná právo.

56. Soud přiznal náklady řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. žalované dle poměru úspěchu ve věci. Žalobci svou žalobou požadovali již od počátku nepřiměřenou částku, a proto nebylo na místě aplikovat § 142 odst. 3 o. s. ř.. Žalobci mohli v průběhu řízení vzít svou žalobu částečně zpět poté, co byl znalecký posudek na určení slevy z kupní ceny vypracován a nenavyšovat tak další náklady řízení, případně si nechat sami udělat odhad slevy z kupní ceny, stejně tak tak jako zadali jiné znalecké zkoumání ohledně výskytu vad.

57. Celková výše nákladů řízení žalované (100%) ve výši 182 187,33 Kč je tvořena odměnou právního zástupce dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen a.t.) stanovené z tarifní hodnoty ve výši 1 099 540 Kč sestávající z částky 12 700 Kč za každý z jedenácti úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně jedenácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření k odvolání žalobců 5. 5. 2020, vyjádření k žalobě 28. 5. 2020, vyjádření ze dne 17. 7. 2020, účast na ústním jednání dne 14. 10. 2020, vyjádření 9. 11. 2020, vyjádření 6. 10. 2021, ústní jednání soudu 13. 10. 2021, vyjádření 11. 11. 2021, vyjádření 6. 5. 2022 a účast na ústním jednání dne 13. 7. 2022). Dále pak je výše nákladů žalované tvořena z cestovních náhrad v celkové výši 7 568,04 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 10. 2020 na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada 2 389,60 Kč za 300 ujetých km v částce 1 989,60 Kč (32 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 10. 2021 na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada 2 353,84 Kč za 300 ujetých km v částce 1 953,84 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 7. 2022 na trase [obec] – [obec] a zpět, náhrada 2 824,60 Kč za 300 ujetých km v částce 2 424,60 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 7,6 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Náklady žalované obsahují i daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z částky 150 568,04 Kč ve výši 31 619,29 Kč. Žalobci jsou tak povinni uhradit žalované 56% nákladů řízení (102 025 Kč) (viz bod 56. odůvodnění), resp. každý ze žalobců 28% z nákladů řízení žalované, a to částku 51 012,50 Kč každý z nich.

58. Dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo požadovat náhradu nákladů řízení, které hradil, po účastníkovi, který neměl ve věci úspěch. Ve výroku VII. – IX. tohoto rozsudku proto soud uložil žalobci a), žalobkyni b) a žalované povinnost zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 náklady, které nesl stát v podobě znalečného znaleckého ústavu a znalce, a to dle míry jejich neúspěchu ve věci (78% pro žalobce po pro každého z nich a 22 % pro žalovanou), neboť žalobci byli úspěšní pouze v části. O konkrétní výši nákladů státu bude rozhodnuto v samostatném usnesení.