14 Co 364/2022- 63

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud [anonymizováno] rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve [anonymizováno] žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] o peněžité zadostiučinění nemajetkové újmy, o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Návrh na spojení [anonymizována dvě slova] věcmi projednávanými u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] se zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizována dvě slova] [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] [anonymizováno] úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem II zamítl žalobu, pokud se žalobkyně domáhá zaplacení další částky ve výši [částka] [anonymizováno] úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, výrokem III žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky [částka] se zákonnými úroky z prodlení jako náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé daňové [anonymizováno], v jehož rámci byla dne [datum] zahájena daňová kontrola za zdaňovací období [anonymizováno] [rok], jejíž výsledek je zachycen ve zprávě o daňové kontrole ze dne [datum] a dle něhož nemá žalobkyně nárok na odpočet daně z přijatých plnění – pořízení pohonných hmot od vyjmenovaných tuzemských dodavatelů, neboť správce daně posoudil přijatá plnění jako nikoli tuzemská. Správce daně proto žalobkyni platebním výměrem ze dne [datum] doměřil daň z přidané hodnoty ve výši [částka] a penále ve výši [částka]. K odvolání žalobkyně rozhodl [anonymizováno] správní orgán a jeho rozhodnutí napadla žalobkyně správní žalobou, k níž Krajský soud v Praze (dále jen„ krajský soud“) rozhodnutí [anonymizováno] správního orgánu zrušil dílem pro nezákonnost v důsledku nesprávného právního posouzení [anonymizováno] a dílem pro podstatnou vadu [anonymizováno], která mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Následně [anonymizováno] správní orgán rozhodnutím ze dne [datum] zrušil dodatečný platební výměr a [anonymizováno] zastavil [anonymizováno] tím, že prekluzivní lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období [anonymizováno] [rok] uplyne dnem [datum] a není dostatek prostoru, aby vyhodnotil předložené důkazy a seznámil [anonymizováno] jejich hodnocením žalobkyni.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že dne [datum] bylo vydáno několik platebních výměrů, jimiž byla žalobkyni celkem doměřena daň ve výši [částka] a vyměřeno penále ve výši [částka] a proti nimž se žalobkyně odvolala. O odvolání rozhodl [anonymizováno] správní orgán jediným rozhodnutím tak, že platební výměry změnil, když žalobkyni neuznal nárok na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen„ [anonymizováno]“) z plnění deklarovaných žalobkyní v daňových přiznáních jako přijatá tuzemská zdanitelná plnění, neboť se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně správní žalobu, soudní [anonymizováno] bylo přerušeno z důvodu zodpovězení otázek položených Nejvyšším správním soudem [anonymizována dvě slova] [mezinárodní organizace] (dále jen„ [anonymizováno]“) a bylo v něm pokračováno [datum] a pravomocně skončilo [datum] zrušením rozhodnutí [anonymizováno] správního orgánu. Následně byly napadené platební výměry zrušeny a [anonymizováno] bylo zastaveno. Dle žalované se nelze domáhat zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky [anonymizováno], ale pouze z průtahů v [anonymizováno]. Žalobkyní uváděná délka 10 let zahrnuje i [anonymizováno] před správním soudem, z něhož podstatná část připadá na zodpovězení předběžné otázky položené [anonymizováno] po dobu, kterou tuzemské orgány nemohly ovlivnit.

4. Soud I. stupně vycházel z nesporných tvrzení účastnic a dále ze skutkových zjištění, která učinil z provedených důkazů, a shrnul, že žalobou uplatněný nárok žalobkyně předběžně uplatnila u žalované [datum], žalovaná dopisem ze dne [datum] žalobkyni sdělila, že jejímu nároku nevyhoví.

5. Žalobkyně podala za předmětné zdaňovací období daňová přiznání k [anonymizováno], v nichž uplatnila nárok na odpočet [anonymizováno] na vstupu z tuzemských dodání zboží – pohonných hmot na základě velkého množství faktur vystavených různými dodavateli ([právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] – [anonymizováno 7 slov], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], JP servis– [právnická osoba], [právnická osoba]). Dne [datum] zahájil [anonymizována dvě slova] v [obec] jako tehdy věcně a místně příslušný správce daně u žalobkyně daňovou kontrolu zaměřenou na [anonymizováno] za shora uvedená zdaňovací období. Dne [datum] seznámil [anonymizována dvě slova] žalobkyni [anonymizováno] výsledky kontrolního zjištění, dle nichž ze žalobkyní předložených dokladů vyplynulo, že původ pohonných hmot byl v jiném členském státě, místo plnění nebylo v tuzemsku, nemohlo být předmětem daně podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o [anonymizováno], a proto plnění přijatá žalobkyní nepředstavují zdanitelná plnění podle zákona o [anonymizováno] a žalobkyni nevznikl nárok na odpočet [anonymizováno]. Po daňové kontrole byly příslušným správcem daně vydány Dodatečné platební výměry, mj. též platební výměr ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] Celkem byla žalobkyni doměřena daň ve výši [částka] a byla jí uložena povinnost uhradit penále ve výši [částka]. Dne [datum] se žalobkyně odvolala proti dodatečným platebním výměrům. Proti 24 rozhodnutím o odvoláních, jimiž [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] změnilo 24 platebních výměrů ze dne [datum], podala žalobkyně [datum] žalobu, o níž rozhodl krajský soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] zrušil a [anonymizováno] mu vrátil k dalšímu [anonymizováno].

6. Následně [anonymizována tři slova] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušilo rozhodnutí Specializovaného [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž byla žalobkyni doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací období [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] a současně jí byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně ve výši [částka], a [anonymizováno] zastavilo. Z odůvodnění rozhodnutí se pak podává, že na základě daňové kontroly za zdaňovací období [anonymizováno] 2021 provedené [anonymizována dvě slova] pro [územní celek], jejíž průběh a výsledek je zachycen ve Zprávě o daňové kontrole [číslo jednací] (dále jen„ Zpráva“), bylo konstatováno, že žalobkyně nemá nárok na odpočet daně z přijatých plnění od shora specifikovaných tuzemských dodavatelů, neboť pohonné hmoty byly stáčeny do automobilových cisteren v jiném členském státě a byly dodávány přímo k odběrateli do čerpacích stanic a přepravu zajišťovala přímo žalobkyně. [obec] plnění při pořízení pohonných hmot nebylo v tuzemsku, proto nebyl žalobkyni přiznán nárok na odpočet daně z pořízeného zboží a za zdaňovací období [anonymizováno] [rok] jí byla doměřena daň z přidané hodnoty a byla jí uložena povinnost zaplatit z ní penále. [anonymizováno] orgán se ztotožnil [anonymizováno] právním názorem, že žalobkyně nemá nárok na odpočet daně z přijatého plnění. Krajský soud rozsudkem ze dne [datum] zrušil rozhodnutí [anonymizováno] orgánu z části pro nezákonnost v důsledku nesprávného posouzení [anonymizována dvě slova] orgánem a z části pro podstatnou vadu [anonymizováno], která mohla mít vliv na zákonnost žalobou napadených rozhodnutí [anonymizováno] orgánu. Dle krajského soudu orgány [anonymizováno] správy nedostatečně vypořádaly žalobkyní navržené důkazy, čímž bylo znemožněno, aby v rámci [anonymizováno] o správní žalobě mohl soud přezkoumat, zda žalobkyně unesla důkazní břemeno stran tvrzení, že jí náleží nárok na odpočet daně z přijatých plnění od dodavatelů, tj. zda daná plnění byla uskutečněna [anonymizováno] místem plnění v tuzemsku. Dle krajského soudu [anonymizováno] orgán pochybil, neuznal-li sice žalobkyní uplatněný nárok na odpočet daně, současně však dodatečný platební výměr nad rámec [anonymizována dvě slova] změnil tak, že doměřil [anonymizováno] z pořízeného zboží a současně z něho přiznal nárok na odpočet daně. [anonymizováno] orgán následně uložil [anonymizována dvě slova] pro [územní celek], aby provedl dokazování k doplnění podkladů pro rozhodnutí o odvolání žalobkyně, aby ji vyzval k předložení konkrétních důkazních prostředků prokazujících její tvrzení o tom, že pohonné hmoty pořízené od výše specifikovaných dodavatelů pořídila v tuzemsku a šlo tak o tuzemské zdanitelné plnění, aby posoudil žalobkyní navržené důkazní prostředky a provedl je, mají-li relevanci k otázce místa plnění. Na stav [anonymizováno] ve [anonymizováno] doplnění byl [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] dotázán písemností ze dne [datum], jeho odpověď byla zaevidována [anonymizováno] orgánem [datum] a vyplývá z ní, že žalobkyně byla vyzvána k předložení důkazních prostředků, aby vysvětlila a specifikovala, jaké konkrétní skutečnosti hodlá navrženými důkazními prostředky prokázat a jejich relevanci k projednávané [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] rozhodlo o zrušení odvoláním napadeného platebního výměru a o zastavení [anonymizováno] z důvodu nemožnosti dostát závaznému právnímu názoru krajského soudu stran doplnění [anonymizováno] a seznámení žalobkyně [anonymizováno] výsledky doplněného [anonymizováno] v rámci běhu prekluzivní lhůty pro stanovení daně.

7. Na tomto skutkovém základě soud I. stupně uzavřel, že [anonymizováno], v němž byla žalobkyni na podkladě daňové kontroly dodatečně doměřena [anonymizováno] za zdaňovací období [anonymizováno] [rok], a současně jí bylo vyměřeno penále, bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně ukončeno 9.7 2021, trvalo tedy 9 let a 3 měsíce, z čehož soudní přezkum probíhal od [datum] do [datum], tedy cca tři a půl roku (správně čtyři a půl roku – poznámka odvolacího soudu).

8. Na zjištěný skutkový stav soud I. stupně aplikoval § 13 odst. 1 a [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní [ustanovení právního předpisu EU] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon [číslo]“). Dále vycházel ze závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a Stanoviska jeho občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS] (dále jen„ Stanovisko“) a vyložil, že daňové [anonymizováno], v němž je daňovému subjektu uložena povinnost zaplatit penále, spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen„ Úmluva“), a to od okamžiku, kdy je platební výměr, či dodatečný platební výměr, v němž daňovému subjektu byla uložena povinnost uhradit penále, daňovému subjektu doručen, popř. od okamžiku, kdy se daňový subjekt o existenci takového daňového výměru dozví, a zároveň daňové [anonymizováno] včetně daňové kontroly jednak již ze své povahy představuje právním řádem legitimovaný zásah do vlastnictví, jednak se (mimo jiné) dotýká ústavním pořádkem garantovaného práva na informační autonomii jednotlivce. Jde tudíž o [anonymizováno], jehož předmětem je základní právo nebo svoboda a žalobkyni svědčí právo na přiměřenou délku tohoto [anonymizováno] ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“), uplatní se závěry uvedené ve Stanovisku a též domněnka o vzniku nemajetkové újmy v důsledku nepřiměřené délky [anonymizováno].

9. Celkovou délku předmětného [anonymizováno] shledal soud I. stupně zcela zjevně nepřiměřenou danému typu [anonymizováno] a neodpovídající době, kterou by bylo možno u tohoto typu [anonymizováno] rozumně očekávat. Nemajetkovou újmu [anonymizováno] tím spojenou, jež je presumována a kterou tak není třeba prokazovat, je třeba odškodnit poskytnutím zadostiučinění, při stanovení jehož výše soud I. stupně zohlednil kritéria stanovené v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb.

10. Soud I. stupně vycházel ze základní částky výše zadostiučinění (tj. [částka] za každý rok [anonymizováno], resp. [částka] za každý měsíc [anonymizováno], za první dva roky [anonymizováno] poloviční částkou) a při délce trvání [anonymizováno] 9 let a 3 měsíce ji stanovil částkou [částka] (2 x [částka], 7 x [částka], 3 x [částka]).

11. Tuto částku pak navýšil o 20% vzhledem k celkové době [anonymizováno], neboť se jednalo o běžné [anonymizováno], jež je náplní orgánů [anonymizováno] správy a správního soudnictví, a o 10% vzhledem ke zvýšenému významu [anonymizováno] pro žalobkyni, jelikož byla ohrožena její solventnost a budoucí povinnost hradit daně, penále a úroky z prodlení.

12. Přiměřeným tak shledal odškodnění ve výši [částka], v tomto rozsahu žalobě včetně příslušenství vyhověl, ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně [částka] [anonymizováno] příslušenstvím ji zamítl.

13. O nákladech [anonymizováno] rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 3 o.s.ř. a výši odměny advokáta určil z přisouzené částky.

14. Náklady vynaložené žalobkyní vyčíslil částkou [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny advokáta ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby - § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 advokátního tarifu z puncta [částka], náhrad hotových výdajů ve výši [částka] na každý z těchto úkonů - § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši [částka] a cestovného z [obec] do [obec] a zpět 100 km x 6,99 [spisová značka] ve výši [částka].

15. Proti výrokům I a III tohoto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání. Namítala, že napadený rozsudek je v rozporu se zásadou legitimního očekávání, judikaturou Nejvyššího soudu a [anonymizováno] principy řádného fungování orgánů státní správy a soudů. Dle žalované z provedeného dokazování vyplynulo, že namítané [anonymizováno] nebylo nepřiměřeně dlouhé, nicméně soud I. stupně učinil závěr opačný. Celková délka [anonymizováno] dosahuje 6 let a 8 měsíců, není poznamenána průtahy [anonymizováno], vyznačuje se právní složitostí a prošla postupně třemi instancemi v rámci daňového [anonymizováno] a soudního [anonymizováno] správního, které představuje podstatnou část celého [anonymizováno] a z něhož určitá část připadla na zodpovězení předběžné otázky položené [anonymizována dvě slova] poukazem na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které bylo potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a na premisu zastávanou Nejvyšším soudem, že každé [anonymizováno] trvá určitou dobu, dovodila, že [anonymizováno] nebylo nepřiměřeně dlouhé. Soud I. stupně vycházel z doby, která začala běžet zahájením daňové kontroly dne [datum], po jejímž ukončení byl [datum] vydán dodatečný platební výměr, který byl doručen [datum]. Soud I. stupně nesprávně právně posoudil otázku odpovědnostního titulu, kdy daňovou kontrolu a daňové [anonymizováno], jehož předmětem byla daň samotná, měl posoudit z titulu jednotlivých průtahů, které by žalobkyně musela tvrdit a prokázat, přičemž v tomto rozsahu není dána ani jednota se soudním řízením správním, a [stát. instituce] ani v této části nejedná za stát ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] Odpovědnostní titul v podobě nepřiměřené délky [anonymizováno] dopadá pouze na daňové [anonymizováno], jehož předmětem je penále, a to od doručení příslušného platebního výměru, jímž je penále stanoveno. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích změnil tak, že se žaloba zamítá a žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů [anonymizováno].

16. Své odvolání žalovaná doplnila podáním ze dne [datum] tak, že rozsudek soudu I. stupně je nepřezkoumatelný pro vady. Soud I. stupně neodůvodnil rozhodnutí o zamítnutí jejího návrhu na spojení věcí projednávaných u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], ačkoli v tam namítaných řízeních šlo o jednu daňovou kontrolu, na ni navazující jedno [anonymizována dvě slova] a jedno [anonymizováno] ve [anonymizováno] správního soudnictví. Jedná se o společnou věc, minimálně z hlediska procesní ekonomie bylo na místě projednat tyto nároky v jednom rozhodnutí. Navrhla, aby odvolací soud rozhodl o spojení věcí ke společnému [anonymizováno].

17. Žalobkyně k odvolání žalované navrhla potvrzení rozsudku soudu I. stupně jako věcně a právně správného [anonymizováno] tím, že stát nebyl schopen vydat správné daňové rozhodnutí a správně vyměřit daň. [anonymizováno] ve věcech uvedených shora byla zahájena na základě samostatných žalob, jež podávala v závislosti na tom, jak jednotlivá daňová [anonymizováno] byla končena. Před soudem I. stupně souhlasila se spojením věcí.

18. Odvolací soud z podnětu a v rozsahu podaného odvolání přezkoumal dle § 212 a § 212a o.s.ř. rozsudek soudu I. stupně (tj. pouze ve výrocích I a III), včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo.

19. Odvolací soud si předně [anonymizováno] účastnicemi vyjasnil, zda je mezi nimi nesporný průběh namítaného [anonymizováno] tak, jak jej vylíčila žalovaná ve svém podání ze dne [datum]. Žalobkyně tato tvrzení učinila podáním ze dne [datum] nespornými.

20. Ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. proto odvolací soud bere za svá skutková zjištění tato shodná tvrzení účastnic.

21. Po podání daňových přiznání žalobkyní k [anonymizováno] za období [anonymizováno] až červenec [rok] (konkrétně za [anonymizováno] [rok] dne [datum]) a stanovení daně byla dne [datum] zahájena u žalobkyně daňová kontrola za zdaňovací období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] až červenec [rok], září až [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] správce daně žalobkyni v rámci jednání sdělil, že v průběhu kontroly bylo zjištěno, že mezi předloženými doklady fyzicky chybějí některé přijaté faktury, žalobkyně sdělila, že tyto doklady byly zajištěny orgány [stát. instituce]. Správce daně proto požadoval sdělení, komu konkrétně byly předloženy, a požadoval doložení této skutečnosti. Žalobkyně se k tomu měla vyjádřit do [datum], nicméně tak neučinila.

22. Upozorněním ze dne [datum] doručeným žalobkyni [datum] byla tato správcem daně požádána, aby se k těmto požadavkům vyjádřila do 15 dnů. Žalobkyně tak učinila dne [datum] a uvedla, že nad rámec svých povinností v daňovém [anonymizováno] nebude správci daně podávat žádná vyjádření z důvodu kriminalizace její obchodní činnosti ze strany správce daně. Sdělením ze dne [datum] správce daně opětovně žádal žalobkyni o sdělení požadovaných skutečností do 15 dnů. Žalobkyně dne [datum] předložila správci daně potvrzení [stát. instituce] [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] kriminality [anonymizováno], Odboru daní, výnosů a praní peněz o převzetí účetních dokladů. Správce daně vyzval dne [datum] tento útvar [stát. instituce] k předložení dokladů převzatých od žalobkyně a na základě této výzvy se ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] správce daně seznamoval [anonymizováno] předloženými doklady a pořizoval kopie vybraných písemností. Dne [datum] byla žalobkyně seznámena [anonymizováno] výsledky kontrolního zjištění, žalobkyně se vyjádřila tak, že se k nim bude vyjadřovat, bude navrhovat doplnění dokazování, a požádala o lhůtu do konce [anonymizováno] [rok]. Dne [datum] bylo žalobkyni zasláno rozhodnutí o stanovení lhůty dle § 88 odst. 3 daňového řádu, dne [datum] se žalobkyně k výsledku kontrolního zjištění vyjádřila a navrhla jeho doplnění; dne [datum] se opakovaně žalobkyně k výsledku kontrolního zjištění vyjádřila a navrhla jeho doplnění. Správce daně se k těmto vyjádřením a návrhům vyjádřil [datum] a současně žalobkyni sdělil, že zpráva o daňové kontrole bude u něj připravena k projednání [datum]; dne [datum] byla zpráva o daňové kontrole vyhotovena. Dne [datum] žalobkyně sdělila důvody k odepření podpisu zprávy o daňové kontrole, dne [datum] byl zástupce žalobkyně telefonicky kontaktován, správci daně sdělil své důvody odepření podpisu zprávy o daňové kontrole [anonymizováno] tím, že považuje-li je správce daně za bezdůvodné, nechť žalobkyni zprávu o daňové kontrole zašle. Dne [datum] byla žalobkyni doručena zpráva o daňové kontrole a dne [datum] byl kontrolní spis předán na Specializovaný [anonymizována dvě slova].

23. Dodatečné platební výměry byly po daňové kontrole vydány příslušným správcem daně [datum], celkem byla žalobkyni doměřena daň ve výši [částka] a byla jí uložena povinnost uhradit penále ve výši [částka]. Dne [datum] se žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům odvolala, dne [datum] ji správce daně vyzval k odstranění vad odvolání do 15 dnů od doručení výzvy. Dne [datum] žalobkyně požádala o prodloužení této lhůty do [datum]. Žalobkyně své odvolání doplnila [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] [anonymizována tři slova] uložilo Specializovanému [anonymizována dvě slova] doplnit spisový materiál, dne [datum] tento [anonymizováno] dožádal [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] – Územní pracoviště v [obec] o provedení úkonů v intencích uloženého doplnění spisového materiálu. Naposledy zmíněný [anonymizováno] žalobkyni výzvou ze dne [datum], která jí byla doručena [datum], vyzval k prokázání skutečností. Žalobkyně požádala o prodloužení lhůty, její žádosti bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do [datum]. Dne [datum] žalobkyně na uvedenou výzvu reagovala. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] – Územní pracoviště v [obec] předal důkazní prostředky Odvolacímu [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] [anonymizována tři slova] vydalo rozhodnutí ke všem zdaňovacím obdobím, kterým změnilo dodatečné platební výměry ze dne [datum], žalobkyni neuznalo nárok na odpočet [anonymizováno] z plnění jí deklarovaných jako přijatá tuzemská zdanitelná plnění [anonymizováno] tím, že se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu.

24. Dne [datum] žalobkyně podala žalobu dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ke krajskému soudu a domáhala se zrušení všech rozhodnutí [anonymizována tři slova]. Toto [anonymizováno] bylo dne [datum] přerušeno z důvodu vyčkání zodpovězení otázek položených Nejvyšším správním soudem [anonymizováno] a v [anonymizováno] bylo pokračováno od [datum]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], krajský soud zrušil rozhodnutí [anonymizována tři slova] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soudní [anonymizováno] bylo pravomocně ukončeno [datum]. 25. [anonymizována tři slova] uložilo [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] doplnění [anonymizována dvě slova] tak, aby vyzval žalobkyni k předložení konkrétních důkazních prostředků prokazujících její tvrzení o tom, že pohonné hmoty pořízené od dodavatelů pořídila v tuzemsku, tedy že se jednalo o tuzemské zdanitelné plnění, aby posoudil žalobkyní navržené důkazní prostředky a tyto provedl, pokud mají relevanci ke sporné otázce místa plnění. Na stav [anonymizováno] ve [anonymizováno] doplnění byl správce daně dotázán [datum], odpovědí doručenou Odvolacímu [anonymizována dvě slova] dne [datum] [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] sdělil, že žalobkyni vyzval k předložení důkazních prostředků prokazujících tvrzení, že pohonné hmoty byly pořízeny v tuzemsku, k vysvětlení a specifikaci, jaké konkrétní skutečnosti hodlá navrženými důkazními prostředky prokázat a jejich relevanci k projednávané [anonymizováno]. Žalobkyně požádala o prodloužení lhůty ke splnění stanovených povinností do [datum], správce daně lhůtu prodloužil do [datum]. K ukončení předmětného [anonymizováno] došlo rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne [datum].

26. K dotazu odvolacího soudu žalobkyně uvedla, že se v důsledku předmětného daňového [anonymizováno] ocitla na seznamu nespolehlivých plátců [anonymizováno], dodavatelé pohonných hmot v tom okamžiku přestali se žalobkyní spolupracovat, z obratu okolo 1 miliardy a 200 mil. Kč spadla žalobkyně na [částka], tedy v podstatě na nulu, měla v té době 30 zaměstnanců, které však musela propustit, resp. [anonymizováno] nimi ukončila pracovní poměr dohodou. Došlo též k zahájení [anonymizována dvě slova] její jednatelky z podnětu správce daně, byla prověřována po dobu 3-4 měsíců. Správce daně též konstatoval, že provozování obchodů takovým způsobem znamená páchání [anonymizována dvě slova] zkrácení daně.

27. Odvolací soud dále částečně zopakoval dokazování (§ 213 odst. 2 o.s.ř.) a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

28. Žalobkyně je evidována jako nespolehlivý plátce [anonymizována dvě slova] datem zveřejnění tohoto údaje od [datum] dosud. (údaje o subjektech [anonymizováno])

29. Před rozhodnutím o odvolání proti dodatečným platebním výměrům písemností ze dne [datum] žalobkyně byla seznámena [anonymizováno] hodnocením doplněného [anonymizováno 5 slov] konstatovalo, že odvolatel neunesl důkazní břemeno dle § 92 odst. 3 daňového řádu, že místo plnění bylo v tuzemsku. Po zrušení rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum] provedl [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] u žalobkyně několik místních šetření za účelem pořízení kopií důkazních prostředků nacházejících se u žalobkyně k jednotlivým dodávkám pohonných hmot. Tento [anonymizována tři slova] [anonymizováno] informoval dne [datum] o provedení místních šetření, dne [datum] jej informoval o úmyslu provést výslechy jednatelů právnických osob, které byly přímými dodavateli pohonných hmot pro žalobkyni, dne [datum] informoval o převzetí důkazních prostředků vztahujících se k veškerým přepravám zboží, které provedl dopravce [právnická osoba], DIČ, [anonymizováno], a o termínech naplánovaných svědeckých výslechů. [anonymizována tři slova] rozhodlo o zrušení dodatečného platebního výměru ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], jímž byla žalobkyni za zdaňovací období [anonymizováno] [rok] doměřena daň z přidané hodnoty ve výši [částka] a byla jí uložena povinnost zaplatit z doměřené částky penále ve výši [částka] a zastavení [anonymizováno] vzhledem k tomu, že nemohl dostát své povinnosti dle § 115 odst. 2 daňového řádu seznámit žalobkyni před vydáním rozhodnutí o odvolání se zjištěnými skutečnostmi a důkazy, které je prokazují, a umožnit jí, aby se k nim ve stanovené lhůtě vyjádřila, případně navrhla provedení dalších důkazních prostředků, a to [anonymizováno] ohledem na prekluzivní lhůtu pro stanovení daně za zdaňovací období [anonymizováno] [rok], která uplyne [datum]. [anonymizováno] orgán totiž nedisponoval výsledkem doplněného [anonymizováno], nemohl tedy tento výsledek vyhodnotit a seznámit [anonymizováno] ním žalobkyni. [anonymizována tři slova] nicméně neshledalo důvodnými námitky žalobkyně stran nezákonného ukončení daňové kontroly a nesprávného posouzení místa plnění v návaznosti na přepravu pohonných hmot v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, neboť okolnost, že se přeprava pohonných hmot uskutečnila v režimu [anonymizováno] podmíněným osvobozením od spotřební daně, není rozhodujícím prvkem pro určení místa zdanitelného plnění pro účely DPH. (rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

30. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala u krajského soudu zrušení 24 dodatečných platebních výměrů, jimiž jí správce daně doměřil [anonymizováno], neboť na základě výsledků daňové kontroly žalobkyni neuznal nárok na odpočet [anonymizováno] z velkého počtu dodání pohonných hmot, deklarovaných žalobkyní v daňových přiznáních jako přijatá tuzemská zdanitelná plnění, protože se dle něj jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu. [anonymizována tři slova] rozhodnutími ze dne [datum] formálně změnilo platební výměry tak, že vedle zmíněného neuznání odpočtů [anonymizováno] z tuzemských zdanitelných dodání žalobkyni navíc doměřilo [anonymizováno] z pořízení zboží z jiného členského státu a zároveň žalobkyni z těchto pořízení zboží neuznalo nárok na odpočet [anonymizováno]; ve výsledku však výši doměřené [anonymizováno] potvrdilo. Krajský soud shledal, že rozhodnou otázkou je ve [anonymizováno] posouzení nároku žalobkyně na odpočet [anonymizováno] na vstupu ze zdanitelných plnění, jejichž předmětem byly pohonné hmoty, které byly dopravovány do ČR z jiného členského státu EU v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Napadená rozhodnutí [anonymizována tři slova] byla založena na zjištění, že pohonné hmoty pocházely z jiných členských států EU, kde byly stáčeny do automobilových cisteren přímo v rafineriích a následně byly převezeny do ČR přímo ke konečnému odběrateli na čerpací stanice, pohonné hmoty byly dodávány mezi několika subjekty – šlo o řetězovou transakci [anonymizováno] jednou přepravou, kterou zajišťovala žalobkyně, která zboží převzala v jiném členském státě prostřednictvím svého dopravce. V rozsudku ze dne [datum] krajský soud zrekapituloval dále průběh daňového [anonymizováno], mj. uvedl, že [anonymizována dvě slova] dne [datum] předložil zprávu o daňové kontrole správci daně, který následně požádal příslušný policejní orgán o [anonymizováno] znaleckého posudku z [anonymizována dvě slova], správce daně přípisem ze dne [datum] doplnil sdělení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] hodnocením znaleckého posudku, podáním ze dne [datum] žalobkyně nesouhlasila [anonymizováno] hodnocením znaleckého posudku a navrhla doplnění dokazování fakturami vystavenými společnostmi [anonymizována tři slova] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [právnická osoba], [právnická osoba], bankovními výpisy a daňovými spisy společností šetřených v [anonymizována dvě slova], zprávou o daňové kontrole [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Správce daně po doplnění [anonymizováno] přípisem ze dne [datum] žalobkyni seznámil se zjištěnými skutečnostmi, žalobkyně se ke sdělení vyjádřila podáním ze dne [datum], navrhla doplnění dokazování dokumenty prokazujícími uzavření a naplnění obchodních případů, doklady o dodání zboží, které má povinnost prodávající, případně dopravce, předat žalobkyni jako kupujícímu. Krajský soud neshledal důvodnou námitku žalobkyně ohledně neukončení daňové kontroly v souladu se zákonem ani námitku, že určení místa zdanitelného plnění pro účely uplatnění [anonymizováno] souvisí [anonymizováno] režimem podmíněného osvobození od spotřební daně [anonymizováno] tím, že právo nakládat se zbožím mohlo být převedeno až po ukončení tohoto režimu a propuštění zboží do volného oběhu. [anonymizováno] odkazem na rozsudek [anonymizováno] z [datum], [anonymizováno] [číslo], ve [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“) dovodil, že obecná východiska k určení místa dodání zboží pro účely identifikace intrakomunitárního dodání se vztahují i na posouzení transakcí, které tvoří řetězec několika po sobě následujících nákupů a prodejů výrobků podléhajících spotřební dani, které vedly jen k jedné přepravě v rámci [anonymizováno], a okolnost, že se přeprava pohonných hmot uskutečnila v režimu [anonymizováno] podmíněným osvobozením od spotřební daně, není rozhodujícím prvkem pro určení, kterému z řetězových pořízení musí být přeprava přičtena. Zdůraznil, že není povinností správce daně dohledávat důkazní prostředky k prokázání tvrzení daňového subjektu a že důkazní břemeno ohledně uplatněného nároku na odpočet [anonymizováno] tížilo primárně žalobkyni. Krajský soud shledal klíčovým hodnocení otázky, jaké skutečnosti je třeba zkoumat v rámci přiřazení přepravy dílčí dodávce zboží v rámci řetězu dodání spojeného [anonymizováno] jedinou přepravou zboží z jiného členského státu, [anonymizováno] tím, že přičtení přepravy jednomu či druhému pořízení z řetězce po sobě následujících pořízení je závislé na okamžiku, k němuž byly naplněny jednak podmínka týkající se přepravy uvnitř [anonymizováno] a podmínka týkající se převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. V této souvislosti vycházel nejenom ze závěrů vyslovených [anonymizováno] v rozsudku [anonymizována dvě slova], ale též v rozsudku [anonymizováno] ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], ve [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), ohledně toho, že osoba povinná k dani, která uskutečňuje jedinou přepravu zboží uvnitř [anonymizováno] v režimu [anonymizováno] podmíněným osvobozením od spotřební daně [anonymizováno] úmyslem získat je pro svou ekonomickou činnost, jakmile bude v členském státě určení propuštěno do volného oběhu, nabývá právo nakládat [anonymizováno] tímto zbožím jako vlastník za podmínky, že má možnost činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci tohoto zboží, zejména rozhodnutí o jeho prodeji. Připomněl též, že Nejvyšší správní soud (v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) v návaznosti za zmíněná rozhodnutí [anonymizováno] pro posouzení okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník konstatoval, že nepostačuje pouze určit, kdy fyzicky začala osoba se zbožím nakládat, stejně jako nepostačuje konstatovat, kdy přešlo nebezpečí škody na [anonymizováno]. V této souvislosti pak Nejvyšší správní soud odmítl konstrukci naznačenou daňovými orgány, že již pouhým naložením pohonných hmot na cisterny dopravce dochází k nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník, a to i za situace, zajišťoval-li přepravu prostřednictvím jím sjednaného dopravce budoucí vlastník pohonných hmot. Krajský soud proto zdůraznil, že oprávnění rozhodovat o právním osudu zboží nelze ztotožňovat [anonymizováno] faktickou možností fyzicky [anonymizováno] ním nakládat. V těchto souvislostech krajský soud shledal nesprávným názor žalovaného [příjmení] [anonymizována dvě slova], dle něhož je organizování přepravy pohonných hmot žalobkyní rozhodující okolností, z níž nutně vyplývá závěr o tom, že nabyla právo nakládat se zbožím jako vlastník již v okamžiku stočení pohonných hmot do dopravních prostředků smluvních dopravců. Rozhodující pro určení okamžiku převodu práva nakládat [anonymizováno] hmotným majetkem jako vlastník je okolnost, že osoba, na niž je toto právo převedeno, získala možnost činit rozhodnutí, která mohou ovlivnit právní situaci daného zboží, zejména rozhodnutí o jeho prodeji. Touto otázkou se však žalované [příjmení] [anonymizována dvě slova], správce daně ani [anonymizována dvě slova] (v průběhu daňové kontroly) nezabývali, nezkoumali (či zkoumali v omezeném rozsahu) faktický průběh předmětných dodání pohonných hmot žalobkyni, právní vztahy mezi žalobkyní a jejími dodavateli, postup zúčastněných osob při zadávání a vyřizování objednávek a okolnosti nakládání pohonných hmot do dopravních prostředků či realizace plateb včetně případných zálohových plateb. Dle krajského soudu zjištěný skutkový stav neumožňuje jednoznačně ověřit, zda v době od naložení pohonných hmot do cisteren [anonymizováno] nimi mohla žalobkyně disponovat jako vlastník. V této souvislosti je též neúplné posouzení dodávek jako pořízení z jiných členských států, neboť hodnocení žalovaného [příjmení] [anonymizována dvě slova], že žalobkyně nabyla právo nakládat se zbožím jako vlastník v jiném členském státě, nemá dostatečný podklad v provedeném dokazování. Krajský soud zhodnotil též postup žalobkyně při plnění důkazní povinnosti ohledně uplatněného nároku na odpočet [anonymizováno]. Žalobkyně v průběhu [anonymizováno] sice uplatnila celou řadu důkazních návrhů,„ pohříchu však až na výjimky většinu z nich správci daně nepředložila a zjevně se spoléhala pouze na to, že veškerou aktivitu spojenou [anonymizováno] obstaráním navržených důkazů zajistí [anonymizována dvě slova] provádějící daňovou kontrolu, resp. žalovaný v [anonymizována dvě slova]“ ˇ,„ žalobkyně v průběhu daňového [anonymizováno] byla při plnění své důkazní povinnosti velmi pasivní, neboť sama žádné důkazy soudu nepředložila, pouze navrhovala jejich provedení, a to ještě velmi obecným způsobem, takže v mnoha případech nemuselo být zcela jasné, o jaké důkazy jde a jaké skutečnosti mohou být těmito důkazy prokazovány“. Krajský soud z uvedených důvodů zrušil všechna napadená rozhodnutí [anonymizována tři slova] zčásti pro nezákonnost v důsledku nesprávného právního posouzení [anonymizováno] žalovaným a zčásti pro podstatnou vadu [anonymizováno], která mohla mít vliv na zákonnost napadených rozhodnutí. Neshledal důvod pro zrušení dodatečných platebních výměrů, neboť nejde o případ, že by neměly být vůbec vydány, a žalovanému [příjmení] [anonymizována dvě slova] uložil posoudit návrhy žalobkyně na provedení dokazování, případně ji vyzvat k jejich upřesnění, obstarat a vyhodnotit důkazy se zaměřením na skutečnosti, které jsou [anonymizováno] ohledem na závěry krajským soudem citované judikatury relevantní pro určení místa plnění jednotlivých dodávek pohonných hmot, resp. nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník. (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

31. Po takto doplněném dokazování dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

32. Odvolací soud předně nevyhověl návrhu žalované na spojení věcí projednávaných u soudu I. stupně pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Z údajů zveřejněných v aplikaci infoSoud odvolací soud zjistil, že u soudu I. stupně ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] je nařízeno jednání na [datum], ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] dosud jednání nařízeno nebylo, ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] je nařízeno jednání na [datum], ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] proběhlo jednání [datum rozhodnutí], věc nebyla rozhodnuta, ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] je nařízeno jednání na [datum], ve [anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] je nařízeno jednání na [datum]. Žádná z projednávaných věcí se nenachází ve stadiu [anonymizováno] u odvolacího soudu, pročež ke spojení [anonymizováno] nejsou splněny podmínky (srov. [příjmení], L., [příjmení], J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 765 s.).

33. Dovozuje-li žalovaná, že soud I. stupně nevyhověním jejímu návrhu na spojení shora uvedených věcí zatížil [anonymizováno] procesní vadou ohrožující správnost rozhodnutí ve [anonymizováno] samé, odvolací soud tento názor [anonymizováno] ohledem na závěry vyslovené Nejvyšším soudem např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sen. zn. [spisová značka], nesdílí.

34. Poukazuje-li žalovaná na skutečnost, že ve všech uvedených věcech jde o jednu daňovou kontrolu, na ni navazující jedno [anonymizována dvě slova] a jedno [anonymizováno] ve [anonymizováno] správního soudnictví, pak bude na Obvodním soudu pro Prahu 1, aby posoudil, zda daná [anonymizováno], jež [anonymizováno] ohledem na skutečnosti níže uvedené měla svůj počátek v okamžiku zahájení daňové kontroly dne [datum] za jednotlivá zdaňovací období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] až červenec [rok], září až [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok], a svůj konec měla v okamžiku nabytí právní moci jednotlivých rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jimiž došlo k zastavení [anonymizováno] (srov. tvrzení žalované obsažená v podání ze dne [datum] na č.l. 45 spisu), je možné považovat za [anonymizováno] jediné (srov. obdobně např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ve [anonymizováno] restitučních nároků uplatněných k vícero nemovitým věcem) či za souběžně probíhající samostatná [anonymizováno] svým předmětem natolik úzce související, že újmu utrpěnou jejich nepřiměřenou délkou v rozsahu jejich souběžného průběhu je třeba vnímat jako újmu jedinou, nikoli jako újmu násobenou počtem jednotlivých [anonymizováno] (k tomu obdobně srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

35. Dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

36. Podle § 31a odst. 1 cit. zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odstavce 3 téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizována dvě slova]) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

37. Uvedená právní úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu [anonymizováno]. Přiměřenost délky [anonymizováno] závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka [anonymizováno], za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v [anonymizováno] (k tomu srovnej Stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [stanovisko NS]). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], také dovodil, že jednotlivé průtahy v [anonymizováno] (např. nečinnost soudu prvního stupně způsobená připojením k jinému spisu, délka [anonymizováno] před Nejvyšším soudem) nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku [anonymizováno], jestliže [anonymizováno] jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení [anonymizováno] v obdobné [anonymizováno] zpravidla očekávat. Není tedy možné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou, ale je třeba vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již při posouzení přiměřenosti délky [anonymizováno] (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění) je třeba vycházet z kritérií příkladmo stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení zásady rychlosti [anonymizováno], které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v [anonymizováno], kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané [anonymizováno] a kdy délka [anonymizováno] tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané [anonymizováno]; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobené nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 38. [anonymizováno] argumentace žalované je založená na závěrech, které přijal Nejvyšší soud ve [anonymizováno] řešené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka] ve svém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. V tomto rozhodnutí [anonymizováno] ohledem na svou dosavadní judikaturu stran povahy daňové kontroly a judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ ESLP“) stran povahy [anonymizováno], které ústí v uložení daňového penále účastníkovi, Nejvyšší soud uzavřel, že právě a jen to daňové [anonymizováno], v němž je daňovému subjektu uložena povinnost zaplatit penále, spadá do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy, a to od okamžiku, kdy je daňovému subjektu doručen příslušný platební výměr, jímž je mu uložena povinnost uhradit penále, resp. od okamžiku, kdy se o jeho existenci dozví. Dále setrval na svých dosavadních závěrech, že kontrolní [anonymizováno] nemá trestněprávní povahu, nemá ani civilní charakter, nespadá pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, pro účely odškodnění je třeba je chápat jako samostatné [anonymizováno] a nelze na ně aplikovat Stanovisko.

39. V mezidobí však Ústavní soud ve svém nálezu z [datum], sp. zn. [ústavní nález], dovodil existenci práva na projednání [anonymizováno] bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, které považuje za obsahově shodné [anonymizováno] právem na projednání [anonymizováno] v přiměřené době, i ve vztahu ke správním řízením, jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda. Na tento nález reagoval Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], tak, že se odchýlil od závěrů uvedených v rozsudku sp. zn. [spisová značka], o tom, že na ta správní [anonymizováno], která věcně nespadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy a jejichž předmětem je základní právo či svoboda, nelze aplikovat § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb. a posuzovat přiměřenost jejich délky. Pod prizmatem citovaného nálezu Ústavního soudu již nadále dle Nejvyššího soudu nebude při posuzování nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou [anonymizováno] na místě odlišně posuzovat délku těch [anonymizováno], která spadají do věcné působnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy a těch, která do ní nespadají. [příjmení] rozhodné pouze to, zda jde o správní [anonymizováno], jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, neboť u nich vyplývá právo na jejich přiměřenou délku z čl. 38 odst. 2 Listiny.

40. V rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který byl vydán právě ve [anonymizováno] projednávané před Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], v níž Nejvyšší soud rozhodoval shora zmíněným rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud vzhledem k citovanému nálezu Ústavního soudu a rozsudku svého velkého senátu při posuzování, zda daňové [anonymizováno] včetně daňové kontroly je řízením, jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, dospěl k závěru, že tomu tak je. Dle Nejvyššího soudu daňová kontrola představuje v rámci daňového [anonymizováno] nejcitelnější zákonem aprobované narušení autonomní sféry jednotlivce a daňové [anonymizováno] včetně daňové kontroly jednak již ze své povahy představuje právním řádem legitimovaný zásah do vlastnictví, jednak se (mimo jiné) dotýká ústavním pořádkem garantovaného práva na informační autonomii jednotlivce. Jde tudíž o [anonymizováno], jehož předmětem je základní právo nebo svoboda, a daňovému subjektu tak svědčí právo na přiměřenou délku tohoto [anonymizováno] ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny Ústavní soud dále projednával ústavní stížnost směřující mj. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud uzavřel, že předmětem posuzovaného [anonymizována dvě slova] vedeného před [anonymizováno] ředitelstvím o žádosti daňového subjektu o převedení přeplatku na dani z přidané hodnoty na daň z příjmů, nebylo základní právo nebo svoboda zaručená Ústavou či Listinou, ale bylo v něm rozhodováno pouze o požadavku daňového subjektu na převedení přeplatku na [anonymizováno], nadto v bagatelní výši; dle Nejvyššího soudu nešlo o daňové [anonymizováno] ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], jeho výsledkem nemělo být vyměření ani zjištění daně, proto nemohlo mít žádný vliv na vlastnické právo či majetkovou podstatu daňového subjektu. Ústavní soud toto rozhodnutí Nejvyššího soudu nálezem ze dne [datum], sp. zn. IV ÚS 2404/21, zrušil a ztotožnil se [anonymizováno] v tomto nálezu citovanou judikaturou Nejvyššího správního soudu, dle níž může nezákonné nakládání [anonymizováno] daňovým přeplatkem daňového subjektu orgánem daňové správy znamenat porušení principů ovládajících demokratický právní stát a že dispozice [anonymizováno] daňovým přeplatkem může být jedním ze způsobů plnění daňových povinností; je-li daňovému subjektu v takové dispozici orgánem daňové správy bráněno, podléhá postup správce daně přezkumu. Ústavní soud vyložil, že dle jeho názoru Nejvyšší soud správně [anonymizováno] ohledem na nález sp. zn. [ústavní nález] dovodil, že čl. 38 odst. 2 Listiny musí být vykládán autonomně v tom smyslu, že zaručuje [anonymizováno] bez průtahů i přeměřenou délku [anonymizováno] jako takovou, a že zaručuje projednání [anonymizováno] v přiměřené době ve všech správních řízeních, v nichž jde o základní právo nebo svobodu bez ohledu na to, zda na ně navazuje soudní přezkum či nikoli. Nejvyšší soud, který v dané [anonymizováno] opětovně rozhodoval, pak v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], setrval na svých dřívějších závěrech, že v případě práva na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou [anonymizováno] probíhajících před správními orgány a následně soudy je nutné tato [anonymizováno] posuzovat jako jeden celek, pokud na dané správní [anonymizováno] dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), nyní tedy včetně [anonymizováno] podléhajících čl. 38 odst. 2 Listiny – poznámka Nejvyššího soudu. Vysvětlil, že je tomu tak proto, že z hlediska účastníků [anonymizováno] je posuzován stále tentýž nárok, byť před různými orgány veřejné moci. Protože nemajetková újma způsobená porušením práva na přiměřenou délku [anonymizováno] spočívá v tom, že je účastník [anonymizováno] nepřiměřeně dlouho udržován v nejistotě ohledně toho, jak pro něho [anonymizováno] skončí, je zřejmé, že se daná nejistota, v níž újma spočívá, vztahuje k celé době, po kterou je věc projednávána. [anonymizováno] ohledem na to, že závěr Ústavního soudu je jednoznačný potud, že i v [anonymizováno] o tom, jak bude naložena [anonymizováno] tzv. daňovým přeplatkem, se jednalo o základních právech a svobodách žalobce jako dotčeného účastníka daňového [anonymizováno], pročež se vznik nemajetkové újmy způsobené zásahem do práva na projednání [anonymizováno] v přiměřené době presumuje a žalobce tak není v zásadě povinen její existenci prokazovat.

41. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že od rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], došlo k judikatornímu posunu, v jehož důsledku je nutné namítané [anonymizováno] zahájené daňovou kontrolou dne [datum], následně probíhající před Specializovaným [anonymizována čtyři slova] ředitelstvím, soudem a opětovně [anonymizována dvě slova] ředitelstvím a skončené rozhodnutím tohoto [anonymizováno] ze dne [datum], posoudit jako [anonymizováno], jehož předmětem od samého počátku bylo základní právo nebo svoboda. Proto je i nutné toto [anonymizováno] chápat jako jeden celek, jediné [anonymizováno], na jehož přiměřenou délku svědčilo žalobkyni právo ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny. V případě jeho nepřiměřené délky je pak vznik nemajetkové újmy žalobkyně presumován a žalobkyně není povinna její existenci prokazovat.

42. Z vyloženého důvodu též není důvodná námitka žalované, že [stát. instituce] není [anonymizováno], který by měl v [anonymizováno] za stát jednat (srov. [ustanovení pr. předpisu]. 43. [anonymizováno] ohledem na shora vyložené soud I. stupně postupoval správně, posuzoval-li přiměřenost celého časového úseku počínajícího dnem [datum] a končícího dnem [datum] ([anonymizováno] ohledem na časový údaj, jímž žalobkyně uplatněný nárok v žalobě vymezila), kdy [anonymizována tři slova] zrušilo platební výměr Specializovaného [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], jímž za zdaňované období [anonymizováno] [rok] byla žalobkyni doměřena [anonymizováno] ve výši [částka] a byla jí uložena povinnost uhradit z doměřené částky penále ve výši [částka]. Takto vymezený časový úsek činí 9 let a 3 měsíce, z čehož na [anonymizováno] před soudem připadá čtyři a půl roku, přičemž soudní [anonymizováno] bylo po dobu 20 měsíců přerušeno.

44. Odvolací soud se ztotožňuje se soudem I. stupně, který uzavřel, že takto dlouho vedené [anonymizováno] je třeba posoudit jako nepřiměřeně dlouze vedené [anonymizováno] ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., byť hodnocení jednotlivých kritérií ve smyslu § 31a odst. 3 citovaného zákona soudem I. stupně neshledává zcela přiléhavé.

45. Namítané [anonymizováno] patřilo k řízením složitějším především po právní stránce, ale též po stránce skutkové a procesní. Z hlediska právní složitosti nelze přehlédnout, že v dané [anonymizováno] šlo o posouzení nároku žalobkyně na odpočet [anonymizováno] na vstupu ze zdanitelných plnění, jejichž předmětem byly pohonné hmoty, které byly dopravovány do ČR z jiného členského státu EU v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně, v situaci, kdy pohonné hmoty pocházely z jiných členských států EU, kde přímo v rafineriích byly stáčeny do automobilových cisteren, a následně byly převezeny do ČR přímo ke konečnému odběrateli na čerpací stanici, nicméně dodávány byly mezi několika subjekty (šlo o řetězovou transakci) při jediné přepravě zajišťované žalobkyní. Žalobkyně v průběhu [anonymizováno] argumentovala tím, že určení místa zdanitelného plnění pro účely uplatnění [anonymizováno] souvisí [anonymizováno] režimem podmíněného osvobození od spotřební daně [anonymizováno] tím, že právo nakládat se zbožím může být převedeno až po ukončení tohoto režimu a propuštění zboží do volného oběhu. Tato námitka nebyla krajským soudem shledána důvodnou, a to [anonymizováno] ohledem na závěry, k nimž dospěl [anonymizováno] ve [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], v nichž mu byly soudy položeny předběžné otázky, pro jejichž zodpovězení bylo soudní [anonymizováno] přerušeno. Již tato okolnost svědčí o značné právní složitosti [anonymizováno]. Na podkladě navazujících rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak krajský soud uzavřel, že v daných podmínkách je pro určení místa dodání zboží určující okolnost okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, nikoli pouhé určení, kdy žalobkyně začala [anonymizováno] pohonnými hmotami fyzicky nakládat jejich naložením na cisterny při organizování přepravy, z něhož vycházelo [anonymizována tři slova], správce daně a [anonymizována dvě slova]. V závislosti na vyřešení této otázky pak do popředí nutně vstoupila otázka dokazování zaměřeného na obsah jednotlivých vztahů mezi žalobkyní a jejími dodavateli, včetně postupu při zadávání a vyřizování objednávek, okolností nakládání pohonných hmot do dopravních prostředků či realizace plateb. Takto velmi široce pojaté dokazování pak probíhalo i po zrušení rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum] rozsudkem krajského soudu ze dne [datum] (místní šetření, výslechy jednatelů právnických osob – dodavatelů pohonných hmot pro žalobkyni, listiny vztahující se k veškerým přepravám zboží provedených dopravcem [právnická osoba]). V rámci daňové kontroly se správce daně u policejního orgánu v průběhu několika dnů seznamoval [anonymizováno] jednotlivými doklady, které žalobkyně tomuto orgánu vydala. Daná věc pak byla posuzována [anonymizována dvě slova] pro [územní celek], který prováděl jak samotnou daňovou kontrolu, tak i dokazování, Specializovaným [anonymizována dvě slova], který vydal dodatečný platební výměr, [anonymizována dvě slova] ředitelstvím a krajským soudem.

46. Chování poškozeného je subjektivním kritériem, které podle Stanoviska může na celou délku [anonymizováno] působit jak negativně, tak i pozitivně. Poškozený jako účastník [anonymizováno] může negativně působit svou nečinností (např. nereagováním na výzvy soudu) nebo naopak svou aktivitou ryze obstrukčního charakteru (např. opakované činění nejasných podání, navrhování provedení mnoha důkazů, četné změny žalobních návrhů atd.), a státu rovněž nelze přičítat k tíži prodloužení délky [anonymizováno] v důsledku nutnosti reagovat na návrhy, opravné prostředky nebo námitky účastníků [anonymizováno], zvláště jde-li o návrhy, opravné prostředky či námitky zjevně nedůvodné (srov. Stanovisko či rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). V této souvislosti je třeba zohlednit, že žalobkyně nereagovala na výzvu [anonymizována dvě slova] ke sdělení, kterému policejnímu orgánu vydala přijaté faktury, jež chyběly při daňové kontrole, a to do [datum]. K opakované výzvě pak dne [datum] sdělila, že správci daně nebude„ nad rámec svých povinností v daňovém [anonymizováno]“ podávat žádná vyjádření z důvodu kriminalizace její činnosti ze strany správce daně. Teprve k další opakované výzvě žalobkyně [datum] předložila potvrzení příslušného policejního orgánu o převzetí jejích účetních dokladů. U tohoto policejního orgánu se pak správce daně v průběhu několika dnů v listopadu 2013 a v lednu [rok] [anonymizováno] těmito podklady seznamoval a pořizoval si jejich kopie. Žalobkyně též opakovaně žádala o prodloužení lhůt stanovených správními orgány – lhůty k doplnění odvolání proti dodatečným platebním výměrům ze dne [datum], lhůty k prokázání skutečností na základě výzvy ze dne [datum], lhůty k předložení důkazních prostředků prokazujících její tvrzení, že pohonné hmoty byly pořízeny v tuzemsku, vysvětlení, co hodlá prokazovat navrženými důkazními prostředky. Ačkoli žalobkyně nesla v [anonymizováno] důkazní břemeno ohledně uplatněného nároku na odpočet [anonymizováno], nepředkládala správci daně důkazní návrhy, spoléhala se na aktivitu [anonymizována dvě slova] provádějícího daňovou kontrolu, resp. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], že si důkazy obstarají, ačkoli povinností správce daně nebylo dohledávat důkazní prostředky k prokázání tvrzení žalobkyně. Slovy krajského soudu tedy byla při plnění své důkazní povinnosti pasivní, důkazy nepředkládala, a pokud je navrhovala, pak tak činila velmi obecně, že mnohdy nebylo jasné, jaké skutečnosti jimi hodlá prokazovat.

47. V rámci kritéria postupu orgánů veřejné moci nelze těmto dle odvolacího soudu nic vytknout. Postup [anonymizována dvě slova], správce daně, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] i krajského soudu byl koncentrovaný, plynulý, bylo v něm postupováno tak, jak se odvíjela důkazní situace v závislosti na přístup žalobkyně k dokazování. Rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] sice bylo zrušeno krajským soudem a věc mu byla vrácena k dalšímu [anonymizováno], nicméně nelze nezohlednit, že právní závěry, z nichž krajský soud při svém rozhodování vycházel, byly zformulovány až na základě rozhodnutí [anonymizováno] (ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] a ve [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]) o předběžných otázkách, přijatých až po vydání rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Právě [anonymizováno] ohledem na tyto právní závěry se jako nedostatečné ukázalo též dokazování provedené v daňovém [anonymizováno]. Vyjádření určitého právního názoru v rozhodnutí správních orgánů, který se posléze ukázal být nesprávným, nelze považovat za nesprávný úřední postup (k tomu obdobně srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pouze na doplnění pak odvolací soud uvádí, že krajský soud nepřistoupil ke zrušení výše uvedeného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z důvodu namítaného žalobkyní, že daňová kontrola nebyla ukončena v souladu se zákonem.

48. Do celkové doby [anonymizováno] soud I. stupně správně započítal i dobu, po kterou bylo správní [anonymizováno] soudní přerušeno (srov. Stanovisko, rozsudky [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) z důvodu řešení předběžné otázky [anonymizováno], tj. dobu 20 měsíců. [anonymizováno] ohledem na charakter [anonymizováno] o předběžných otázkách a skutečnost, že [anonymizováno] je jediným orgánem, jemuž ve státech EU takové rozhodnutí přísluší, odvolací soud neshledává tuto dobu nepřiměřenou.

49. K významu [anonymizováno] pro poškozeného Nejvyšší soud uvádí, že roli hraje to, o jaká práva či povinnosti se dané [anonymizováno] vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Jedná se o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných [anonymizováno] (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Nejvyšší soud rovněž ustáleně vykládá kritérium významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného tak, že v případě nižšího významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní o této okolnosti žalovanou a není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného. Naopak zvýšený význam předmětu [anonymizováno] pro svou osobu tvrdí a prokazuje poškozený. Výjimku z uvedeného pravidla představují taková [anonymizováno], která již povahou svého předmětu mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako jsou například [anonymizována dvě slova], opatrovnické, pracovněprávní spory, [anonymizováno] osobního [anonymizováno], sociálního zabezpečení a [anonymizováno] týkající se zdraví nebo života nebo taková [anonymizováno], která [anonymizováno] přihlédnutím k vysokému věku účastníka nebo jeho [anonymizována dvě slova], je třeba vyřídit přednostně, u nichž se zvýšený význam předmětu [anonymizováno] pro účastníka ve smyslu [ustanovení pr. předpisu] presumuje. Nejde-li však o shora vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného, je význam předmětu [anonymizováno] pro něj standardní, což nevede k posílení ani potlačení úvahy o porušení práva na projednání [anonymizováno] v přiměřené lhůtě, ani případnému zvýšení či snížení základního odškodnění za ně (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

50. V namítaném [anonymizováno] byla žalobkyni doměřena [anonymizováno] ve výši [částka] a byla jí uložena povinnost uhradit z doměřené částky penále ve výši [částka]. Žalobkyně tvrdila, že dané [anonymizováno] pro ni mělo existenční význam, že díky postupu správce daně došlo ke ztrátě její dosavadní dobré pověsti, nejistotě v plánování dalšího podnikatelského rozhodování a postupu, [anonymizováno] tím spojenými úzkostmi a potížemi způsobenými její jednatelce a nejistotě mezi zaměstnanci a nevratnému poškození jejího postavení na trhu. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně žádný důkaz neoznačila. Soud I. stupně dovodil zvýšený význam [anonymizováno] pro žalobkyni spočívají v tom, že byla ohrožena její solventnost, budoucí povinnost hradit daně, penále a úroky z prodlení, ačkoli žalobkyně tyto skutečnosti ani netvrdila. Odvolací soud proto žalobkyni při [anonymizováno] jednání poskytl odpovídající poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., na což žalobkyně reagovala tak, jak bylo rekapitulováno shora v bodě 26. Odvolací soud pak doplněným dokazováním zjistil, že žalobkyně vskutku v průběhu [anonymizováno] byla evidována jako nespolehlivý plátce [anonymizováno], což mělo nepochybně vliv na její obchodní činnost a spolupráci [anonymizováno] obchodními partnery. [anonymizováno] ohledem na tuto skutečnost proto i odvolací soud hodnotí význam namítaného [anonymizováno] pro žalobkyni jako zvýšený.

51. Na základě shora uvedeného tak odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavírá, že namítané [anonymizováno] lze považovat za nepřiměřeně dlouze vedené, když do délky [anonymizováno] se negativně promítla především složitost [anonymizováno] zahrnující všechna její dílčí kritéria a též chování žalobkyně. Bylo-li [anonymizováno] zastaveno rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne [datum] proto, že [anonymizováno] orgán nebyl schopen v prekluzivní lhůtě pro stanovení daně za zdaňovací období [anonymizováno] [rok], která dle § 148 odst. 5 daňového řádu měla uplynout dne [datum], vyhodnotit předložené důkazní prostředky a seznámit [anonymizováno] jejich hodnocením žalobkyni, nelze než délku [anonymizováno], a to i [anonymizováno] ohledem na jeho složitost, hodnotit jako neodpovídající času, v němž i z pohledu zákonodárce je třeba skončení [anonymizováno] v obdobných věcech zpravidla očekávat.

52. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že přiměřeným zadostiučiněním nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni nepřiměřeně dlouze vedeným namítaným [anonymizováno], jež je dle závěrů obsažených ve Stanovisku presumována, je konstatování porušení práva. Vyšel z toho, že dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že má-li poskytované odškodnění kompenzovat stav nejistoty, ve které byl poškozený nepřiměřeně dlouhým řízením udržován, a újmě spojené [anonymizováno] touto nejistotou má odpovídat forma a případná výše odškodnění, musí výše zadostiučinění především odpovídat významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného; je-li předmětem [anonymizováno] peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) zákona č. 82/1998 Sb. (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí [anonymizováno] v přiměřené lhůtě postačuje toliko v případech, kdy je význam předmětu [anonymizováno] pro poškozeného právě pouze nepatrný (nikoli tedy„ jen“ výrazně snížený), nebo kdy délka [anonymizováno] byla v nezanedbatelné míře způsobena vlastním chováním poškozeného a celkově tak lze uzavřít, že doba [anonymizováno] nemohla nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru poškozeného (srov. např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). O žádný z těchto výjimečných případů se v projednávané [anonymizováno] nejedná – význam namítaného [anonymizováno] pro žalobkyni byl zvýšený a podíl žalobkyně na celkové délce [anonymizováno] nebyl tak zásadní.

53. Při stanovení základní částky výše přiměřeného zadostiučinění vyšel soud I. stupně správně z částky [částka] za jeden rok trvání [anonymizováno], a to [anonymizováno] modifikací za první dva roky [anonymizováno] vždy po [částka], tj. z částky odpovídající dolní hranici rozmezí uvedeného Nejvyšším soudem jako vodítka pro určování výše přiměřeného zadostiučinění (k tomu srovnej Stanovisko), neboť délku namítaného [anonymizováno] nelze shledat extrémní (k tomu srovnej rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Soud I. stupně však pochybil při stanovení základní částky zadostiučinění částkou [částka], když správný výsledek jím uvedeného matematického postupu při jejím výpočtu (srov. bod 36 odůvodnění rozsudku soudu I. stupně) činí [částka].

54. Odvolací soud proto nadále pracoval [anonymizováno] naposledy uvedenou základní částkou zadostiučinění.

55. Odvolací soud nepovažuje za správný postup soudu I. stupně, který [anonymizováno] ohledem na celkovou délku [anonymizováno] navýšil základní částku o 20%. Je tomu tak proto, že mezi kritérii uvedenými v § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. má délka [anonymizováno] zvláštní postavení, neboť přiměřenost zjištěné délky [anonymizováno] se zkoumá především z pohledu kritérií zbývajících, totiž ve světle konkrétních okolností daného případu charakterizujících složitost [anonymizováno], chování stěžovatele a státních orgánů a význam [anonymizováno] pro stěžovatele. Současně je celková délka [anonymizováno] východiskem při výpočtu výše náhrady, opírajícím se o roční sazbu násobenou počtem let trvání [anonymizována dvě slova] modifikací výsledku dalšími kritérii. (srov. [příjmení], P., [příjmení], V. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. [číslo]) V případě extrémní délky [anonymizováno], o kterou se však v projednávané [anonymizováno] nejedná, pak zohlednění této skutečnosti vyústí v použití horní hranice rozmezí uvedeného Nejvyšším soudem pro učení výše přiměřeného zadostiučinění.

56. Dle odvolacího soudu oproti tomu bylo třeba ponížit uvedenou základní částku zadostiučinění o 20% [anonymizováno] ohledem na popsanou složitost [anonymizováno] a o 10% [anonymizováno] ohledem na chování žalobkyně, která určitým dílem přispěla k délce [anonymizováno]. Zároveň odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně o navýšení základní částky o 10% [anonymizováno] ohledem na zvýšený význam [anonymizováno] pro žalobkyni.

57. Výše přiměřeného zadostiučinění, kterého se žalobkyni mělo dostat, tak činí [částka] (tj. 80% z [částka]). Vzhledem k tomu, že odvolacímu přezkumu byl podroben pouze vyhovující výrok I rozsudku soudu I. stupně, jímž bylo žalobkyni přisouzeno plnění ve výši [částka], a žalobkyně nebrojila proti zamítavému výroku II, který tak samostatně nabyl právní moci (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), nezbylo odvolacímu soudu než za použití § 153 odst. 2 o.s.ř. a contrario rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný dle § 219 o.s.ř. potvrdit.

58. Soud I. stupně při rozhodování o nákladech [anonymizováno] nerespektoval závěry ustálené judikatury (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka]), dle níž tarifní hodnota nároku na náhradu nemajetkové újmy činí dle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu [částka] a dle níž výsledek [anonymizováno] projevující se tím, že žalobkyně dosáhla satisfakce uložením povinnosti žalované nahradit jí zadostiučinění, je nutné hodnotit jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), byť jí nebylo přiznáno plnění v jí požadované výši.

59. Náklady vynaložené žalobkyní v [anonymizováno] před soudem I. stupně tak činí částku [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] na každý z těchto úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby, účast na jednání dne [datum] - § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů na uvedené 3 úkony právní služby po [částka] (§ 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), náhrady jízdních výdajů v souvislosti [anonymizováno] cestou na uvedené jednání na trase [obec] – [obec] – [obec] – v celkové délce trasy 100 km [webová adresa]) ve výši 6,99 [spisová značka], tj. [částka] (§ 157 odst. 3, odst. 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce, § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších novel – dále jen„ vyhláška č. 511/2021 Sb.“) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty).

60. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku III tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka], přičemž o platebním místu rozhodl dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a o lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

61. O nákladech [anonymizována dvě slova] rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v [anonymizována dvě slova] zcela neúspěšné žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni jejich náhradu. Výše této náhrady činí [částka] a sestává z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] za účast na jednání dne [datum] - § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů na uvedený úkon právní služby ve výši [částka] (§ 2, § 11 odst. 1 písm. g), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu), náhrady jízdních výdajů v souvislosti [anonymizováno] cestou na uvedené jednání na trase [obec] – [obec] – [obec] – v celkové délce trasy 100 km [webová adresa]) ve výši 6,99 [spisová značka], tj. [částka] (§ 157 odst. 3, odst. 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3 a 4 zákoníku práce, § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, ve znění pozdějších novel – dále jen„ vyhláška č. 511/2021 Sb.“) a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad dle advokátního tarifu ve výši [částka] (§ 137 odst. 3, § 151 odst. 2 o.s.ř., § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). O lhůtě k plnění a platebním místu rozhodl odvolací soud dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem a § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení