14 Co 452/2024 - 212

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [jméno FO], narozený [datum] bytem [adresa] o zaplacení 148 243,36 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného 1 proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. března 2024, č. j. 26 C 179/2022 – 140, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a III. potvrzuje jen s tím, že náhradu nákladů řízení dle výroku III. jsou povinni zaplatit oba žalovaní společně a nerozdílně.

II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobkyni náklady odvolacího řízení 17 992,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta A], advokáta.

III. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalovanému č. 2.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem uložil soud I. stupně žalovaným č. 1 a č. 2 zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 144 243,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 259 743,36 Kč od 17. 4. 2020 do 21. 5. 2020, z částky 258 743,36 Kč od 22. 5. 2020 do 2. 7. 2020, z částky 257 743,36 Kč od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020, z částky 256 743,36 Kč od 18. 7. 2020 do 4. 8. 2020, z částky 255 743,36 Kč od 5. 8. 2020 do 31. 8. 2020, z částky 252 743,36 Kč od 1. 9. 2020 do 2. 10. 2020, z částky 248 743,36 Kč od 3. 10. 2020 do 2. 11. 2020, z částky 244 743,36 Kč od 3. 11. 2020 do 8. 12. 2020, z částky 240 743,36 Kč od 9. 12. 2020 do 30. 12. 2020, z částky 236 743,36 Kč od 31. 12. 2020 do 2. 2. 2021, z částky 232 243,36 Kč od 3. 2. 2021 do 15. 3. 2021, z částky 227 743,36 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 4. 2021, z částky 223 243,36 Kč od 7. 4. 2021 do 4. 5. 2021, z částky 218 243,34 Kč od 5. 5. 2021 do 2. 6. 2021, z částky 213 243,34 Kč od 3. 6. 2021 do 7. 7. 2021, z částky 208 243,34 Kč od 8. 7. 2021 do 3. 8. 2021, z částky 202 243,34 Kč od 4. 8. 2021 do 1. 9. 2021, z částky 196 243,34 Kč od 2. 9. 2021 do 1. 10. 2021, z částky 190 243,34 Kč od 2. 10. 2021 do 2. 11. 2021, z částky 184 243,34 Kč od 3. 11. 2021 do 2. 12. 2021, z částky 178 243,34 Kč od 3. 12. 2021 do 3. 1. 2022, z částky 172 243,34 Kč od 4. 1. 2022 do 2. 2. 2022, z částky 166 243,34 Kč od 3. 2. 2022 do 3. 3. 2022, z částky 162 243,34 Kč od 4. 3. 2022 do 5. 4. 2022, z částky 158 243,34 Kč od 6. 4. 2022 do 3. 5. 2022, z částky 154 243,34 Kč od 4. 5. 2022 do 6. 6. 2022, z částky 150 243,34 Kč od 7. 6. 2022 do 7. 7. 2022, z částky 148 243,36 Kč od 8. 7. 2022 do 3. 8. 2022, z částky 146 243,36 Kč od 4. 8. 2022 do 5. 10. 2022, z částky 145 243,36 Kč od 6. 10. 2022 do 4. 11. 2022, z částky 144 243 36 Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), zastavil řízení ohledně částky 4 000 Kč (výrok II.) a uložil žalovaným č. 1 a č. 2 zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 77 174,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Žalobkyně se domáhá zaplacení 148 243,36 Kč s příslušenstvím. Dne 16. 6. 2019 způsobil žalovaný č. 2 vozidlem [název], SPZ [SPZ], jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná č. 1, škodu ve výši 10 028,19 EUR na vozidle [název], SPZ [SPZ] jehož vlastníkem je [jméno FO]. Žalovaný č. 2 způsobil škodu tím, že narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného a následně z místa nehody ujel. Žalovaná č. 1 nesplnila svou povinnost dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Žalovaná č. 1 odpovídá za škodu jako provozovatel vozidla, zapsaný v registru vozidel a žalovaný č. 2 jako řidič vozidla. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 5. 3. 2020 náhradu škody 10 028,19 EUR (v přepočtu 25,66 Kč/EUR částku 257 323,36 Kč) a pověřenému partnerovi dne 3. 10. 2019 částku 2 420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Žalobkyni vznikl regresní nárok dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., když solidárními dlužníky jsou oba žalovaní. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 2 bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.), má žalobkyně nárok na náhradu plnění v plné výši. Žalovaný č. 2 uhradil 111 500 Kč.

3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť dne 4. 11. 2022 byla žalobkyni uhrazena žalovaným č. 2 částka 1 000 Kč, dne 5. 10. 2022 částka 1 000 Kč a dne 3. 8. 2022 částka 2 000 Kč. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno (výrok II. rozsudku).

4. Žalovaná č. 1 nárok neuznala s tvrzením, že není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, když vlastnické právo k vozidlu převedla ústní smlouvou na žalovaného č. 2.

5. Žalovaný č. 2 k žalobě uvedl, že škodící vozidlo neřídil, vyplacená částka je příliš vysoká a není vlastníkem vozidla, toto je firemním vozem žalované č. 1.

6. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav.

7. Z relace dopravní nehody bylo zjištěno, že [orgán] [adresa] prováděla šetření dopravní nehody dne 16. 6. 2019 v 21.24 hod. na místě [adresa] – místní komunikace, u domu čp. [číslo], kdy bylo zjištěno, že řidič [jméno FO] řídil motorové vozidlo [název] RZ [SPZ] ze směru jízdy od ulice [název], kde u domu čp. [číslo] z nezjištěných příčin vyjel vlevo mimo komunikaci, kde narazil levou přední stranou tohoto vozidla do pravé zadní strany zaparkovaného osobního motorového vozidla [název] RZ [SPZ], majitelky [jméno FO]. Řidič z místa dopravní nehody odjel cca 200 m a vozidlo uzamknul na pozemku domu č.p. [číslo], kde bylo vypátráno hlídkou [orgán] [adresa]. Při dopravní nehodě došlo k hmotné škodě na obou vozidlech. Řidič [jméno FO] řídil vozidlo i přes to, že není vlastníkem řidičského průkazu pro příslušnou skupinu a podskupinu řidičského oprávnění. Dále řídil vozidlo, které nemá sjednáno platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vlastníkem škodícího vozidla je žalovaná č. 1.

8. Ze spisu Městského úřadu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že příkazem ze dne 29. 8. 2019, č. j. [spisová značka], byl žalovaný č. 2 uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), kterého se dopustil porušením podmínky, že řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel, dále byl uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil porušením povinnosti každého účastníka provozu na pozemních komunikacích chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrozil život, zdraví a majetek jiných osob, a dále byl uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1. zákona o silničním provozu, kterého se dopustil porušením povinnosti řidiče, který měl účast na dopravní nehodě, neprodleně zastavit vozidlo, a to vše v souvislosti s dopravní nehodou ze dne 16. 6. 2019, kdy v době kolem 21.25 hod. v [adresa] poblíž domu č.p. [číslo] jako řidič osobního motorového vozidla [název], RZ [SPZ], ve směru jízdy od ul. [název] z nedbalosti narazil do osobního motorového vozidla [název] RZ [SPZ] a způsobil hmotnou škodu na tomto vozidle. Za tyto přestupky byl žalovanému č. 2 uložen správní trest - pokuta ve výši 35 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců. Příkaz nabyl právní moci dne 13. 9. 2019.

9. Z úředních záznamů o podání vysvětlení vyplývá, žalovaný č. 2 uvedl, že škodící vozidlo měl na zahradě odstaveno oproti dluhu, kdy mu [jméno FO] dluží peníze za práce provedené pro jeho firmu. Škodící vozidlo neřídil, myslí si, že vozidlo řídil jeho syn [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že škodící vozidlo neřídil, řídil ho neznámý muž, který jej vrátil poškozené. [jméno FO] uvedl, že v době nehody byl venku a griloval. Slyšel náraz, jakoby do sebe narazily dvě vozidla, takové to „plech na plech“. Zaměřil se na ten náraz a od brány viděl z toho směru jedoucí vozidlo, černé barvy. Vozidlo přijelo k oplocení sousední domu, kde bydlí žalovaný č. 2, pak zastavilo. V tu dobu měl vozidlo od sebe asi 20 metrů. Viděl na 100 %, že se jedná o vozidlo [název] černé barvy, které jinak stojí na pozemku souseda [jméno FO]. Z vozidla z místa řidiče vystoupil [jméno FO], ve vozidle nikdo jiný nebyl. Po vystoupení z vozidla [jméno FO] velmi rychle otevřel bránu oplocení jeho domu a zajel s vozidlem za jeho dům a vlezl zezadu do domu. Po deseti minutách na místo přijela policie, která na místě prováděla šetření. Ta následně po nějaké době vypátrala poškozené vozidlo za domem [jméno FO].

10. Ze zápisu o prohlídce poškozeného vozidla [název] RZ [SPZ] bylo zjištěno, že vozidlo mělo rozbitý zadní nárazník, vylomený PZ blatník, rozbité PZ světlo, podřené zadní víko kufru, rozbitou PZ odrazku v nárazníku a deformovaný PZ podběh.

11. Z faktury ze dne 26. 9. 2012 č. [číslo] bylo zjištěno, že za opravu poškozeného vozidla [název] RZ [SPZ] byla společností [právnická osoba] vyúčtována paní [jméno FO] částka 9 908,19 EUR, splatná dne 9. 7. 2019.

12. Z likvidační zprávy č. [číslo], stanovení skutečné škody, dopisu ze dne 13. 2. 2020 a detailu transakce bylo zjištěno, že pojistné plnění činí 9 608,19 EUR – [Anonymizováno], znalečné pak 420 EUR, celkem 10 028,19 EUR (po odečtení spoluúčasti 300 EUR), kdy tato částka (v přepočtu 257 323,36 Kč) byla zaslána žalobkyní dne 5. 3. 2020 na účet společnosti [právnická osoba]

13. Z detailu transakce bylo zjištěno, že žalobkyně poslala dne 3. 10. 2019 společnosti [právnická osoba]. za zpracování pojistné události částku 2 420 Kč.

14. Dopisy ze dne 17. 3. 2020 žalobkyně u žalované č. 1 a žalovaného č. 2 uplatnila právo na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 259 743,36 Kč.

15. Z chronologického přehledu plateb bylo zjištěno, že za období od 21. 5. 2020 do 7. 7. 2022 bylo žalobkyni uhrazeno celkem 111 500 Kč.

16. Z upomínky ze dne 27. 1. 2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] upomenula žalovanou č. 1 o úhradu dlužného pojistného ve výši 465 Kč, neboť nebylo uhrazeno pojistné k pojistné smlouvě č. [číslo] (sdružené pojištění vozidla RZ [SPZ]), které bylo splatné dne 22. 11. 2018.

17. Z databáze pojištění vozidla bylo zjištěno, že pojištění vozidla RZ [SPZ] [název] (povinné ručení) zaniklo ke dni 19. 3. 2019 pro neplacení pojistného (pojistná smlouva č. [číslo]).

18. Z výpovědi jednatele žalované č. 1 [jméno FO] a výpovědi svědka [jméno FO] (společník žalovaného č. 1) bylo zjištěno, že škodící vozidlo předali žalovanému č. 2 k dojíždění do práce na sjednané zakázce v létě 2018. Dále tvrdili, že se domluvili se žalovaným č. 2 na převodu vlastnictví za symbolickou cenu 1 Kč. Předali mu i doklady k vozidlu, malý a velký TP a pojistku. O převod vozidla v registru vozidel se nezajímali.

19. Z výpovědi žalovaného č. 2 bylo zjištěno, že vlastníkem škodícího vozidla ke dni 16. 6. 2019 byl[Anonymizováno][jméno FO] nebo žalovaná č.

1. Žalovaný č. 2 nic nepřepisoval. Vozidlo používal k dojíždění do práce. Za práci mu nezaplatili, tak se auto prostě nechal. Auto nevyužíval, bylo doma, čekal až mu zaplatí a pak by se auto vrátilo. V době dopravní nehody byl doma, škodící vozidlo vzal buď jeho syn, nebo nějaký jeho kamarád. To, že je auto bourané, zjistil až druhý den. Splátky hrazené žalobkyni platil on, musel. Auto po nehodě není, někdo ho ukradl. Měl jen malý techničák.

20. Soud I. stupně žalobě zcela vyhověl.

21. Žalovaný č. 2 dne 16. 6. 2019 vozidlem [název], SPZ [SPZ] jako řidič způsobil dopravní nehodu, při které byla způsobena škoda ve výši 10 028,19 EUR na vozidle [název], SPZ [SPZ]. Za toto své jednání byl ve správním řízení potrestán pravomocným příkazem Městského úřadu [adresa]. Řidičem byl žalovaný č. 2, neboť [jméno FO] žalovaného č. 2 viděl, jak se škodícím vozidlem přijel, vystoupil z něj, přičemž ve vozidle nikdo jiný nebyl. Žalovaný č. 2 po dopravní nehodě z místa nehody ujel. Žalovaný č. 2 jako řidič dle § 2910 o.z. za jím způsobenou škodu odpovídá. Škodu i částečně uhradil.

22. Žalovanou č. 1 byla zapsána v registru vozidel v době škodní události jako vlastník a provozovatel vozidla. Pokud tvrdila, že vlastnické právo převedla na žalovaného č. 2. je obecně známá skutečnost, že při prodeji vozidla je nutné provést tuto změnu v registru vozidel. Žalovaná č. 1 na tuto svoji povinnost rezignovala a o škodící vozidlo se nezajímala, ačkoliv pojišťovnou byla na základě upomínky ze dne 27. 1. 2019 upozorněna, že pojistné za škodící vozidlo není hrazeno. Žalovaná č. 1 svou nedbalostí umožnila, že žalovaný č. 2 vozidlo použil. Při odcitování ustanovení § 2927 a § 2929 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o.z.“) uzavřel soud I. stupně, že oba žalovaní jsou solidárně zavázáni, žalovaná č. 1 jako provozovatel a žalovaný č. 2 jako řidič vozidla.

23. Ohledně výše škody. Žalobkyně pověřila společnost [právnická osoba], aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 5. 3. 2020 náhradu škody ve výši 10 028,19 EUR (257 323,36 Kč) a pověřenému partnerovi dne 3.10.2019 odměnu za likvidaci škodné události 2 420 Kč, celkem 259 743,36 Kč. Před zahájením soudního řízení bylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno 111 500 Kč. Dlužná částka je 148 243,36 Kč.

24. Žalobkyni vznikl na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle § 24 odst. 2 písm. b), kdy ke škodícímu vozidlu nebylo v době nehody uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu, a to bez omezení. Žalovaný č. 2 totiž bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.), když z místa dopravní nehody ujel.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud I. stupně podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá a druhá o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 174,80 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 7 060 Kč za každý z 8 úkonů právní služby a dále z 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Součástí náhrady nákladů řízení je i DPH ve výši 12 364,80 Kč, neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Celkem náklady řízení činí částku 77 174,80 Kč.

26. Žalovaná č. 1 napadla uvedený rozsudek, a to ve výrocích I. a III. včasným odvoláním. Namítala, že faktickým provozovatelem škodícího vozidla byl v době škodní události žalovaný č.

2. Tento vozidlo dlouhodobě užíval, po nehodě bylo vypátráno na jeho pozemku a vozidlo při nehodě řídil. Za škodu tak dle § 2927 o.z. odpovídá žalovaný č.

2. Žalovaná č. 1 neodpovídá za škodu solidárně, když objektivní odpovědnost provozovatele se uplatní až když není možné uplatnit subjektivní odpovědnost konkrétního škůdce, kterým byl žalovaný č.

2. V tomto směru je napadený rozsudek i nedostatečně odůvodněn, tedy je nepřezkoumatelný. Navrhla, aby byl rozsudek v napadeném rozsahu změněn, že platební povinnost bude uložena jen žalovanému č. 2.

27. Žalobkyně ve svém vyjádření požadovala potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Provozovatel a řidič vozidla jsou solidárními dlužníky dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná č. 1 odpovídá jako provozovatel zapsaný v registru vozidel (viz rozsudek NSS ze dne 28. 2. 2018, č. j. 1 As 222/2017 – 45). Pro určení provozovatele má zápis v registru vozidel konstitutivní povahu a faktický stav je nerozhodný.

28. Žalovaný č. 2 se k odvolání nevyjádřil, z jednání odvolacího soudu dne 29. 4. 2025 se omluvil. Odvolací soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.

29. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

30. Předně není důvodná odvolací námitka, že rozsudek soudu I. stupně je pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelný. Soud I. stupně v napadeném rozsudku řádně vysvětlil, jakými úvahami byl veden a zabýval se i námitkou žalované č. 1, že jako provozovatel za škodu dle § 2929 o.z. neodpovídá. Soud I. stupně jen dospěl k jinému právnímu závěru než žalovaná č. 1 v odvolání, totiž, že oba žalovaní odpovídají za škodu solidárně (§ 2929 věta druhá o.z.).

31. Soud I. stupně řádně zjistil skutkový stav, ostatně ani žalovaná č. 2 v odvolání takovou námitku nevznáší. Odvolací soud proto z takto zjištěného skutkového stavu vychází.

32. K právnímu posouzení věci.

33. Dle § 94 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, práva a povinnosti vyplývající ze škodných událostí vzniklých provozem vozidla, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 4. 2024), se řídí zákonem č. 168/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že ke vzniku práva nebo povinnosti došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

34. Jelikož zde ke škodní události došlo 16. 6. 2019, je nutno aplikovat zákon č. 168/1999 Sb., a to ve znění ke dni vzniku pojistné události (viz rozsudek NS ze dne 17. 12. 2020, sp. zn. 171/2019), tedy ve znění do 31. 12. 2020 (ve znění naposledy novely č. 293/2017). Soud I. stupně takto postupoval, když aplikoval ustanovení zejména § 10 a § 24 zákona č. 168/1999 Sb. v odpovídajícím znění.

35. Dle již ustálené judikatury soudů (např. usnesení NS ze dne 24. 2. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4183/2008, rozsudky NS ze dne 27. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1468/2007, ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 799/2006, ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 4724/2007, ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 452/2010, nebo ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4765/2010) právo [společnost] a [orgán] na tzv. regres vůči pojištěnému či osobě bez pojištění odpovědnosti na náhradu částek, které zaplatila poškozenému z titulu zákonného pojištění odpovědnosti, není nárokem na náhradu škody, ale má povahu originárního nároku.

36. V tomto směru se tedy soud I. stupně zejména u nároků vůči žalované č. 1 nadbytečně zabýval prokazováním vlastnictví vozidla a její odpovědností za škodu dle institutů občanského zákoníku. Nicméně jeho závěr, že žalobkyni vznikl na základě § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. regresní nárok vůči oběma žalovaným, je věcně správný.

37. Dle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. v aplikovaném znění, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

38. Dle § 24 odst. 2 písm. b) téhož zákona [Anonymizováno] poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

39. Dle § 24 odst. 9 téhož zákona, výplatou plnění z garančního fondu vzniká [Anonymizováno] nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou [Anonymizováno] vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce [Anonymizováno] na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má [Anonymizováno] nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [Anonymizováno] vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). [Anonymizováno] je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné [orgán] náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

40. Ve věci je nesporné, že v době dopravní nehody byla jako provozovatel a vlastník vozidla v registru silničních vozidel evidována žalovaná č. 1.

41. Dle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba.

42. Dle § 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, provozovatel vozidla je vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 56/2001 Sb.) nebo obdobné evidenci jiného státu.

43. Dle rozsudku NSS ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 1 As 222/2017, určení provozovatele ve smyslu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je dáno výhradně evidenčním stavem v registru vozidel, nikoli skutečným (právním) stavem. Zápis provozovatele do registru vozidel má konstitutiní charakter.

44. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná č. 1 byla provozovatelem vozidla, neboť byla v registru vozidel evidována jako jeho vlastník a provozovatel. Ve smyslu § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. tak má vůči ní žalobkyně tento regresní nárok. Odvolací námitka žalované č. 1, že faktickým provozovatelem vozidla byl žalovaný č. 2, není tak pro tento nárok dle zákona č. 168/1999 Sb. relevantní.

45. Rovněž bylo soudem I. stupně řádně zjištěno, že předmětné vozidlo nebylo v době dopravní nehody dne 16. 6. 2019[Anonymizováno]dle zákona č. 168/1999 Sb. pojištěno (pojištění zaniklo ke dni 19. 3. 2019 pro neplacení pojistného). Žalobkyně tak poskytla z garančního fondu poškozenému plnění dle § 24 odst. 2 písm. b) tohoto zákona a opět má regresní nárok dle § 24 odst. 9 tohoto zákona.

46. Dále bylo zjištěno, že žalovaný č. 2 ujel z místa dopravní nehody, kdy takto bylo naplněno ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. v aplikovaném znění. Tedy žalobkyně má dle § 24 odst. 9 tohoto zákona regresní nárok bez omezení.

47. Odpovědnost žalovaného č. 2 (vůči němuž odvolací soud rovněž přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 písm. c) o.s.ř.) jako řidiče je dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. dána tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit, tedy pokud mu dle občanského zákoníku vznikla povinnost k náhradě újmy. Tato povinnost žalovanému č. 2 vznikla dle § 2910 věta prvá o.z., když vlastním zaviněním porušil povinnost stanovenou zákonem a zasáhl tak do absolutního (vlastnického) práva poškozeného. Jak vyplývá ze zjištění a správných závěrů soudu I. stupně, tento žalovaný byl řidičem a dopustil se mimo jiné přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. když se při provozu na pozemní komunikaci nechoval ohleduplně a ukázněně a svým jednáním ohrozil život, zdraví a majetek jiných osob. Ostatně žalovaný č. 2 tuto svou odpovědnost ani nezpochybňuje, proti rozsudku soudu I. stupně nepodal odvolání.

48. Oba žalovaní tak odpovídají za regresní nárok dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. solidárně.

49. Výše regresního nároku žalobkyně byla soudem I. stupně určena správně, v tomto směru odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku plně odkazuje.

50. Na základě uvedeného odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadený rozsudek včetně správného akcesorického výroku o nákladech řízení jako věcně správný potvrdil. Jen ve výroku o nákladech řízení (výrok III.) bylo doplněno, že oba žalovaní jsou povinni náhradu nákladů řízení zaplatit společně a nerozdílně, což odpovídá jejich solidární odpovědnosti ve věci samé.

51. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Úspěšná žalobkyně má vůči žalované č. 1 právo na náhradu nákladů dle vyhl. č. 177/1996 Sb., a to odměnu za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání [datum]) v částce 14 120 Kč, dva režijní paušály 750 Kč (za úkon vyjádření 300 Kč a za úkon účasti při jednání 450 Kč – novela č. 258/2024 Sb.) a DPH 3 122,70 Kč, celkem 17 992,70 Kč.

52. Vůči žalovanému č. 2 nebyla žalobkyni náhrada nákladů řízení přiznána dle § 150 o.s.ř. Tento žalovaný odvolání nepodal, nezpochybňuje rozsudek soudu I. stupně, tedy nezpochybňuje nárok žalobkyně. Vůči němu byl rozsudek přezkoumán ex offo dle § 212 písm. c) o.s.ř.

53. Přezkumnou činností odvolacího soudu zůstal nedotčen výrok II. rozsudku soudu I. stupně, neboť proti němu nebylo podáno odvolání.

Poučení