26 C 179/2022 - 140

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Ivetou Nedozrálovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno advokáta C], narozený [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] o zaplacení 148 243,36 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 144 243,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 259 743,36 Kč od 17. 4. 2020 do 21. 5. 2020, z částky 258 743,36 Kč od 22. 5. 2020 do 2. 7. 2020, z částky 257 743,36 Kč od 3. 7. 2020 do 17. 7. 2020, z částky 256 743,36 Kč od 18. 7. 2020 do 4. 8. 2020, z částky 255 743,36 Kč od 5. 8. 2020 do 31. 8. 2020, z částky 252 743,36 Kč od 1. 9. 2020 do 2. 10. 2020, z částky 248 743,36 Kč od 3. 10. 2020 do 2. 11. 2020, z částky 244 743,36 Kč od 3. 11. 2020 do 8. 12. 2020, z částky 240 743,36 Kč od 9. 12. 2020 do 30. 12. 2020, z částky 236 743,36 Kč od 31. 12. 2020 do 2. 2. 2021, z částky 232 243,36 Kč od 3. 2. 2021 do 15. 3. 2021, z částky 227 743,36 Kč od 16. 3. 2021 do 6. 4. 2021, z částky 223 243,36 Kč od 7. 4. 2021 do 4. 5. 2021, z částky 218 243,34 Kč od 5. 5. 2021 do 2. 6. 2021, z částky 213 243,34 Kč od 3. 6. 2021 do 7. 7. 2021, z částky 208 243,34 Kč od 8. 7. 2021 do 3. 8. 2021, z částky 202 243,34 Kč od 4. 8. 2021 do 1. 9. 2021, z částky 196 243,34 Kč od 2. 9. 2021 do 1. 10. 2021, z částky 190 243,34 Kč od 2. 10. 2021 do 2. 11. 2021, z částky 184 243,34 Kč od 3. 11. 2021 do 2. 12. 2021, z částky 178 243,34 Kč od 3. 12. 2021 do 3. 1. 2022, z částky 172 243,34 Kč od 4. 1. 2022 do 2. 2. 2022, z částky 166 243,34 Kč od 3. 2. 2022 do 3. 3. 2022, z částky 162 243,34 Kč od 4. 3. 2022 do 5. 4. 2022, z částky 158 243,34 Kč od 6. 4. 2022 do 3. 5. 2022, z částky 154 243,34 Kč od 4. 5. 2022 do 6. 6. 2022, z částky 150 243,34 Kč od 7. 6. 2022 do 7. 7. 2022, z částky 148 243,36 Kč od 8. 7. 2022 do 3. 8. 2022, z částky 146 243,36 Kč od 4. 8. 2022 do 5. 10. 2022, z částky 145 243,36 Kč od 6. 10. 2022 do 4. 11. 2022, z částky 144 [adresa] Kč od 5. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje co do uložení povinnosti žalovaným č. 1 a č. 2 zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku ve výši 4 000 Kč.

III. Žalovaní č. 1 a č. 2 jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 77 174,80 Kč k rukám zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24.8.2022 se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 148 243,36 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Dne 16.6.2019 způsobil žalovaný č. 2 vozidlem [Anonymizováno], SPZ [SPZ] (dále také jen „škodící vozidlo“), jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná č. 1, škodu ve výši 10 028,19 EUR na vozidle [Anonymizováno], SPZ [SPZ] (DE) jehož vlastníkem je [jméno FO] (dále také jen „poškozený“). Žalovaný č. 2 způsobil škodu tím, že narazil do zaparkovaného vozidla poškozeného a následně z místa nehody ujel. Žalovaný č. 2 tímto svým jednáním porušil ust. § § 3 odst. 3 písm. a), § 4 písm. a), § 4 písm. b), § 47 odst. 2 písm. a), § 47 odst. 3 písm. c), § 47 odst. 5 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů. Žalovaná č. 1 měla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon č. 168/1999 Sb.“), § 3 odst. 2, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti ke škodícímu vozidlu. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (§ 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaná č. 1 neuzavřela k datu vzniku škody uvedené v čl. I této žaloby povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem škodícího vozidla. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. ukládá žalobkyni poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaná č. 1 jako provozovatel vozidla podle ustanovení § 2927 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) a žalovaný č. 2 jako řidič vozidla podle § 2910 o.z., jelikož porušil povinnosti při provozu na pozemních komunikacích. Žalobkyně pověřila na základě ust. § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. třetí osobu - společnost [právnická osoba]. (dále také jen „pověřený partner“), aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost. Pověřený partner má pro tyto činnosti odpovídající personální a technické zázemí. Pověřený partner škodní událost prošetřil a zkompletoval dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému a poskytl ji žalobkyni. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 5.3.2020 náhradu škody ve výši 10 028,19 EUR a samotnému pověřenému partnerovi dne 3.10.2019 částku ve výši 2 420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Částka 10 028,19 EUR byla hrazena z korunového účtu věřitele v kurzu 25,66 Kč/EUR což odpovídá částce 257 323,36 Kč. Žalobkyni vzniká na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Za podmínek podle § 10 zákona 168/1999 Sb. má však žalobkyně nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na pověřenou osobu, bez omezení. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 2 bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.), má žalobkyně nárok na náhradu plnění v plné výši. Vůči pohledávce žalobkyně na náhradu podle první věty jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobená; řidič je takovým solidárním dlužníkem, pokud za tuto škodu odpovídá. V daném případě vznikla odpovědnost za škodu u obou žalovaných. Žalovaný č. 2 na uhradil na pohledávku žalobkyně částku v celkové výš 111 500 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že bylo komunikováno s panem [jméno FO], a ten několikrát uhradil 6 000 Kč. Žalobkyně předžalobní upomínkou vyzvala žalované k plnění, na pohledávku dále nebylo ničeho uhrazeno.

2. Žalovaná č. 1 k žalobě uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, neboť nebyla osobou povinnou k úhradě pojistného plnění a není tedy ve věci pasivně legitimována. Žalovaný č. 2 vykonával ve prospěch žalované č. [právnická osoba] práce a jako součást odměny za provedení těchto prací byla mezi žalovanou č. 1 a žalovaným č. 2 ústně sjednána odměna ve formě poskytnutí a převodu škodícího vozidla z žalované č. 1 na žalovaného č.

2. Vzhledem k tomu, že dle § 1099 o.z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem, na základě provedení prací žalovaným č. 2 došlo k účinnosti převodu vlastnického práva k škodícímu vozidlu z žalované č. 1 na žalovaného č.

2. V době škodní události dne 16.6.2019 byl tedy faktickým vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla výlučně žalovaný č. 2, což mimo jiné dokládá i skutečnost, že žalovaný č. 2 toto vozidlo řídil a způsobil škodnou událost. Osobou povinnou uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění o odpovědnosti ke škodícímu vozidlu ke dni 16.6.2019 byl pouze žalovaný č. 2, který je tak dle § 2927 o.z. povinným k náhradě škody, neboť byl faktickým vlastníkem škodícího vozidla, provozovatelem a řidičem. Při dopravní nehodě dne 16.6.2019 škodící vozidlo řídil prokazatelně žalovaný č. 2, a to pod vlivem návykové nebo omamné látky. I v případě, kdy by byla ke škodícímu vozidlu uzavřena pojistná smlouva, byl by výlučně žalovaný č. 2 povinen plnit příslušné pojišťovně, která poskytla plnění ve prospěch poškozeného, neboť nehodu žalovaný č. 2 způsobil pod vlivem omamných nebo návykových látek. Žalovaná č. 1 nemohla dosud škodící vozidlo přepsat , neboť nemá k dispozici ani toto vozidlo, ani doklady k přepsání nutné. Pro přepis vozidla je nutná jeho prohlídka a tuto není schopná vykonat.

3. V průběhu soudního řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, neboť dne 4.11.2022 byla žalobkyni uhrazena žalovaným č. 2 částka ve výši 1 000 Kč, dne 5.10.2022 částka 1 000 kč a dne 3.8.2022 částka 2 000 kč. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastaveno ( výrok II. rozsudku).

4. Žalovaný č. 2 k žalobě uvedl, že škodící vozidlo neřídil, kdo jej řídil v době škodní události, neví. Dle sdělení policie měl vypovídat soused [jméno FO], který měl žalovanému č. 2 sdělit, že polici řekl, že viděl, že nějaké vozidlo jede k žalovanému č. 2 domů. V papírech mělo být napsáno, že řídil žalovaný č. 2, ale to on neřekl. Žalovaná částka se mu zdá vysoká, když na jeho autě bylo rozbité pouze levé světlo a nárazník. Dále uvedl, že pokud měl nějakou práci, tak žalobkyni každý měsíc plnil, splátky hradil proto, že se tak nějak domluvili, myslel, že se to nějak vyřeší, ale nevyřešilo se to. Dále uvedl, že nebyl vlastníkem a provozovatelem škodícího vozidla, vlastníkem byla firma [jméno FO], kdy pro něj 3 měsíce se synem pracovali a škodící vozidlo používali. Jednalo se o firemní auto, on jim potom nezaplatil, k žádné dohodě nedošlo. Z tohoto důvodu si žalovaný č. 2 auto ponechal s tím, až mu zaplatí, tak auto vrátí.

5. Žalobkyně dále uvedla, že v daném případě chyběla vůle žalovaného č. 2 nabýt škodící vozidlo do svého vlastnictví a k platnému převodu vlastnického práva tak nemohlo dojít. Navíc více jak 3 roky od tvrzeného převodu vlastnického práva je žalovaná č. 1 stále vedena v registru motorových vozidel jako vlastník a provozovatel škodícího vozidla. Před zahájením řízení žalovaná č. 1 převod vlastnického práva ke škodícímu vozidlu netvrdila. Na základě telefonické komunikace s panem [jméno FO], jednatelem žalované č. 1, žalovaná č. 1 projevila vůli pohledávku hradit ve splátkách, rovněž tak pan [jméno FO], společník žalované č. 1, pohledávku nerozporoval a přislíbil zaslání částky 6 000 Kč. K předmětné pohledávce byl přidělen pouze jeden variabilní symbol, proto žalobkyně nemůže přesně rozlišit, která platba byla ze strany toho kterého žalovaného uhrazena. Tvrzení žalované č. 1 o převodu vlastnického práva je tendenční, ryze účelové a je vedené snahou vyhnout se odpovědnosti za vzniklou škodu. Dále žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28.2.2018 č.j. 1 As 222/2017-45, dle kterého určení provozovatele ve smyslu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích je dáno výhradně evidenčním stavem v registru vozidel, nikterak skutečným (právním) stavem. Provozovatel se tak vymezuje jako osoba zapsaná jako provozovatel v registru silničních vozidel, a není-li taková osoba v registru zapsána, je provozovatelem vlastník. Pro určení provozovatele( na rozdíl od vlastníka) má zápis do registru konstitutivní povahu. Z tohoto důvodu nemůže argumentace žalované č. 1 ohledně (ne)provozování škodícího vozidla obstát.

6. Dále žalovaná č. 1 uvedla, že žalovaný č. 2 prováděl pro žalovanou č. 1 práce, jako strojník bagru, na zakázce v Domaslavicích, a to v termínu od 10.5.2018 do 31.10.2018. V srpnu 2018 bylo škodící vozidlo ze strany žalované č. 1 společně s velkým technickým průkazem předáno žalovanému č. 2 jako součást odměny za dosud provedenou práci a jako odměna za další práci na dokončení zakázky. Žalovaný č. 2 s tímto postupem souhlasil a přislíbil, že zajistí veškeré formální náležitosti související se změnou vlastníka škodícího vozidla v příslušném registru silničních vozidel, což však z neznámého důvodu neučinil. K tomu, že by žalovaný č. 2 škodící vozidlo přijal jako „zástavu“ do doby zaplacení odměny od žalované č. 1, k tomu nebyl mezi žalovanou č. 1 a žalovaným č. 2 sjednány žádné podmínky a nebyla uzavřena žádná smlouva. Od dokončení zakázky, tj. ode dne 31.10.2018 žalovaný č. 2 od žalované č. 1 nepožadoval doplacení jakékoliv odměny za provedené práce na této zakázce, stejně tak žalovaná č. 1 nepožadovala vrácení škodícího vozidla. Dále žalovaná č. 1 uvedla, že žalobkyně uplatňuje vůči žalované č. 1 nárok na náhradu škody , jakožto provozovateli škodícího vozidla, podle § 2927 o.z., kdy ve věci jsou rozhodujícími skutečnostmi: objektivní odpovědnost provozovatele ( resp. vlastníka) se uplatní až ve chvíli, kdy není možné uplatnit subjektivní odpovědnost škůdce, kdy v dané věci je osoba škůdce známa a je jím žalovaný č.

2. Není tedy důvod, aby byla uplatňována objektivní odpovědnost provozovatele škodícího vozidla. Pro určení provozovatele vozidla je rozhodující faktický stav a nikoliv stav zapsaný v příslušném registru vozidel, když uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování veřejného práva.

7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :

8. Z relace dopravní nehody bylo zjištěno, že útvar policie – skupina dopravních nehod [adresa] prováděla šetření dopravní nehody dne 16.6.2019 v 21.24 hod. na místě [adresa] – místní komunikace, u domu [Anonymizováno], kdy bylo zjištěno, že řidič [Jméno advokáta C] řídil motorové vozidlo [Anonymizováno] RZ [SPZ] ze směru jízdy od ulice [Anonymizováno], kde u domu čp. [Anonymizováno] z nezjištěných příčin vyjel vlevo mimo komunikaci , kde narazil levou přední stranou tohoto vozidla do pravé zadní strany zaparkovaného osobního motorového vozidla [jméno FO] 200 m a vozidlo uzamknul na pozemku domu č.p. [Anonymizováno], kde bylo vypátráno hlídkou OO PČR [adresa]. Při dopravní nehodě došlo k hmotné škodě na obou vozidlech. Řidič [jméno FO] řídil vozidlo i přes to, že není vlastníkem řidičského průkazu pro příslušnou skupinu a podskupinu řidičského oprávnění. Dále řídil vozidlo, které nemá sjednáno platné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vlastníkem škodícího vozidla je žalovaná č. 1.

9. Ze spisu [právnická osoba] v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že příkazem ze dne 29.8.2019 č.j. [č. účtu], byl žalovaný č. 2 uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), kterého se dopustil porušením podmínky, že řídit motorové vozidlo může pouze osoba, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu motorových vozidel uděleného Českou republikou, státem, který je členským státem Evropské unie nebo smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo jiným státem podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která upravuje oblast silničního provozu, stanovené v § 3 odst. 3 písm. a) zákona o silničním provozu, a to tím, že dne 16.6.2019 v době kolem 21.25 hod. v [adresa] k domu č.p. [Anonymizováno] úmyslně řídil osobní motorové vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění pro skupinu vozidel B, dále byl uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil porušením povinnosti každého účastníka provozu na pozemních komunikacích chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrozil život, zdraví a majetek jiných osob, stanovené v § 4 písm. c) zákona o silničním provozu, a to tím, že dne 16.6.2019 v době kolem 21.25 hod. v [adresa] poblíž domu č.p. [Anonymizováno] jako řidič osobního motorového vozidla Peugeot 307, RZ [SPZ], ve směru jízdy od ul. Koňákovské z nedbalosti narazil do osobního motorového vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ] (D), které stálo na travnaté ploše pozemku domu č.p. [Anonymizováno], čímž došlo ke vzniku hmotné škody na obou vozidlech a dále byl uznán vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. i) bod 1. zákona o silničním provozu, kterého se dopustil porušením povinnosti řidiče, který měl účast na dopravní nehodě, neprodleně zastavit vozidlo, stanovené v § 47 odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu, a to tím, že po dopravní nehodě dne 16.6.2019 v době kolem 21.25 hod. v Českém [adresa] poblíž domu č.p. [Anonymizováno], na níž měl účast jako řidič osobního motorového vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], a při které došlo ke střetu se stojícím osobním motorovým vozidlem [Anonymizováno] RZ [SPZ] (D), na kterém došlo ke vzniku hmotné škody, úmyslně neprodleně nezastavil vozidlo a z místa dopravní nehody odjel. Za tyto přestupky byl žalovanému č. 2 uložen správní trest - pokuta ve výši 35 000 Kč, splatná do 30 dnů od právní moci tohoto příkazu a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců, počínaje právní mocí tohoto příkazu. Příkaz nabyl právní moci dne 13.9.2019. Jak vyplývá z úředního záznamu o podání vysvětlení, žalovaný č. 2 uvedl, že škodící vozidlo měl na zahradě zastaveno oproti dluhu, kdy mu [jméno FO] dluží peníze a do doby než je splatí, tak u něj zastavil škodící vozidlo. Škodící vozidlo v době, kdy se stala dopravní nehoda, neřídil, myslí si, že vozidlo řídil jeho syn [jméno FO]. V pondělí 17.6.2019, když šel do práce, tak si všiml, že vozidlo je poškozené, má rozbité levé přední světlo a přední nárazník. [jméno FO] uvedl, jak vyplývá z úředního záznamu o podání vysvětlení, že škodící vozidlo řídil neznámý muž, který jej vrátil poškozené. On sám vozidlo neřídil. Z úředního záznamu o podání vysvětlení bylo zjištěno, že [jméno FO] uvedl, že v době nehody byl venku a na grilu dodělával maso. Když byl u grilu, tak slyšel náraz, jakoby do sebe narazily dvě vozidla, takové to „plech na plech“. Zaměřil se na ten náraz a od brány viděl z toho směru jedoucí vozidlo, černé barvy. Vozidlo po celou dobu sjíždění nějak divně rachotilo, mělo něco s nárazníkem, přijelo k oplocení sousední domu, kde bydlí žalovaný č. 2, pak zastavilo. V tu dobu měl vozidlo od sebe asi 20 metrů. Viděl na 100 %, že se jedná o vozidlo [Anonymizováno] černé barvy, které jinak stojí na pozemku souseda [jméno FO]. Z vozidla z místa řidiče vystoupil [Jméno advokáta C], je si jistý, že vozidlo řídil on, ve vozidle nikdo jiný nebyl. Po vystoupení z vozidla [Jméno advokáta C] velmi rychle otevřel bránu oplocení jeho domu a vjel s vozidlem na pozemek, kdy následně s vozidlem zajel za jeho dům a vlezl zezadu do domu. Po deseti minutách na místo přijela policie, která na místě prováděla šetření. Ta následně po nějaké době vypátrala poškozené vozidlo za domem [jméno FO].

10. Ze zápisu o prohlídce poškozeného vozidla VW Beetle RZ [SPZ] bylo zjištěno, že vozidlo mělo rozbitý zadní nárazník, vylomený PZ blatník, rozbité PZ světlo, podřené zadní víko kufru, rozbitou PZ odrazku v nárazníku a deformovaný PZ podběh.

11. Z faktury ze dne 26.9.2012 č. [hodnota] bylo zjištěno, že za opravu poškozeného vozidla [Anonymizováno] RZ [SPZ] byla společností [právnická osoba] vyúčtována paní [jméno FO] – [jméno FO] částka 9 908,19 EUR, splatná dne 9.7.2019.

12. Z likvidační zprávy č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že pojistné plnění činí 9 608,19 EUR – regres HAV, znalečné pak 420 EUR, celkem 10 028,19 EUR.

13. Ze stanovení výše skutečné škody na vozidle VW [Anonymizováno] RZ [SPZ] společností [právnická osoba]. bylo zjištěno, že po odečtení spoluúčasti ve výši 300 EUR činí výše škody na majetku 10 028,19 EUR.

14. Z dopisu ze dne 13.2.2020 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]. vyrozuměla společnost [adresa]. o výsledku šetření pojistné události a poukázala této společnosti na její účet částku 10 028,19 EUR[Anonymizováno]

15. Z detailu transakce bylo zjištěno, že částku 10 028,19 EUR ( v přepočtu 257 323,36 Kč) žalobkyně dne 5.3.2020 zaslala na účet společnosti [adresa].

16. Z prohlášení ze dne 17.1.2017 bylo zjištěno, že žalobkyně a společnost [právnická osoba]. shodně prohlásily, že odměna za zpracování škodních událostí je stanovena ve výši 2 000 kč bez DPH za každou škodní událost.

17. Z detailu transakce bylo zjištěno, že částku 2 420 Kč žalobkyně dne 3.10.2019 zaslala na účet společnosti [právnická osoba].

18. Z dopisů ze dne 17.3.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované č. 1 a žalovaného č. 2 uplatnila právo na náhradu plnění podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 259 743,36 Kč.

19. Z chronologického přehledu plateb bylo zjištěno, že za období od 21.5.2020 do 7.7.2022 bylo žalobkyni uhrazeno celkem 111 500 Kč.

20. Z předžalobní upomínky ze dne 28.3.2022 a z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou č. 1 a žalovaného č. 2 vyzvala k úhradě částky 208 377,43 Kč nejpozději do 7.4.2022.

21. Z upomínky ze dne 27.1.2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] a.s. upomenula žalovanou č. 1 k úhradě dlužného pojistného ve výši 465 Kč, neboť nebylo uhrazeno pojistné k pojistné smlouvě – sdružené pojištění vozidla RZ [SPZ], které bylo splatné dne 22.11.2018, pojistná smlouva č. [hodnota].

22. Z databáze pojištění vozidla bylo zjištěno, že pojištění vozidla RZ [SPZ] [Anonymizováno] (povinné ručení) zaniklo ke dni 19.3.2019 pro neplacení pojistného (pojistná smlouva č. [hodnota]).

23. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 201978, bylo zjištěno, že žalovaná č. 1 je od 13.11.2012 zapsána v obchodním rejstříku, jednatelem je [jméno FO], společníkem je [jméno FO].

24. Z výpovědi jednatele žalované č. [jméno FO] bylo zjištěno, že škodící vozidlo nepoužívali, bylo prodáno a věc měl za vyřízenou. Vozidlo, které původně patřilo žalované č. 1, předali žalovanému č. 2, protože spolupracovali na stavbě, žalovaný č. 2 jej využíval k dojíždění na stavbu. Proto se dohodli, že mu vozidlo prodají za práci, kterou pro ně vykonal. Bylo to někdy v létě kolem roku 2018, přesně si nepamatuje, tenkrát jim hodně hořel termín, žalovaný č. 2 jim hodně pomáhal, tak se domluvili, že mu za odměnu prodají auto za symbolickou cenu 1 Kč. [jméno FO] předal žalovanému č. 2 jeho kolega [jméno FO]. Měl za to, že k přepisu vozidla došlo, pověřil tím [jméno FO]. Zda je vozidlo přepsáno, to neví, má pocit, že auto je sešrotováno.

25. Z výpovědi žalovaného č. 2 bylo zjištěno, že vlastníkem škodícího vozidla ke dni 16.6.2019 byl [jméno FO], zda to byl on, nebo žalovaná č. 1, to neví, ale žalovaný č. 2 nic nepřepisoval. Vozidlo používal, neboť tam dělal se synem a [jméno FO] jim za práci nezaplatil. Neví zda to byl [jméno FO] nebo žalovaná č. 1, bylo to tam takové složité, žalovaný č. 2 dělal bagristu, strojníka buď pro [jméno FO] nebo taky neví, dělal i u pana [jméno FO]. Škodící vozidlo používal jako firemní k dojíždění do práce. [jméno FO] mu předával [jméno FO], řekl mu, že to auto může využívat k dojíždění do práce. Za auto nic neplatil a měl jej vrátit , až se práce dodělá. Za práci mu nezaplatili, tak se auto prostě nechalo. [jméno FO] nevyužíval, bylo doma, čekal až mu zaplatí a pak by se auto vrátilo. V době dopravní nehody byl doma, škodící vozidlo vzal buď jeho syn nebo nějaký jeho kamaráda prostě někde naboural a pak to auto vrátil k němu domů. To, že je auto bourané, zjistil až druhý den. Kdo auto v době nehody řídil, neví. Pokud jde o splátky hrazené žalobkyni, tyto platil on, bylo to proto, že musel a proto, že mu to tak řekli. Kolik zaplatil, si nepamatuje. [jméno FO] po nehodě víceméně není, někdo ho vzal, ukradl. Kde jsou doklady k vozidlu neví, měl jen malý techničák.

26. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že je zaměstnaný u žalované č. 1, konkrétně byl na stavbě zodpovědný za provedení práce. Žalovaná na stavbě byla subdodavatelem, žalovaný č. 2 byl bagristou ve firmě [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že na stavbě bylo zpoždění, tlačilo se, aby stavba byla dokončena v termínu, z toho vznikl vztah žalované č. 1 s žalovaným č. 2, protože žalovaná č. 1 pokládala potrubí a žalovaný č. 2 dělal vykopávací práce, a aby se co nejvíce udělalo, tak žalovaný č. 2 zůstával v práci déle. Proto se dohodli, že za práci navíc přenechají žalovanému vozidlo [Anonymizováno], se kterým jezdili na stavbu. Vozidlo žalovanému č. 2 přenechali někdy v srpnu 2018 s tím, že mu předávají se vším všudy, že stane majitelem. Proto mu předali i veškeré doklad potřebné k převodu vozidla, tzn. malý, velký a pojistku. Protože stavba někdy v říjnu skončila, měli za to, že si žalovaný č. 2 vozidlo přepsal. Po dokončení stavby je již žalovaný č. 2 nijak nekontaktoval.

27. Tato skutková zjištění má soud za dostačující pro rozhodnutí v této věci. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování nebylo provedeno pro nadbytečnost a tyto důkazní návrhy byly zamítnuty.

28. Pokud se týká závěru o skutkovém stavu, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že žalovaný č. 2 dne 16.6.2019 vozidlem [Anonymizováno], SPZ [SPZ] jehož vlastníkem a provozovatelem je žalovaná č. 1, způsobil škodu ve výši 10 028,19 EUR na vozidle [Anonymizováno], SPZ [SPZ] (D) jehož vlastníkem je [jméno FO]. Žalovaný č. 2 narazil do zaparkovaného vozidla poškozené a následně z místa nehody ujel. Ke škodícímu vozidlu ke dni dopravní nehody nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný č. 2 byl za způsobenou dopravní nehodu potrestán pravomocným příkazem [právnická osoba] [adresa]. Žalobkyně pověřila společnost [právnická osoba]., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost, která škodní událost prošetřila a zkompletovala dokumentaci potřebnou k výplatě plnění poškozenému. Žalobkyně v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 5.3.2020 náhradu škody ve výši 10 028,19 EUR a pověřenému partnerovi dne 3.10.2019 částku ve výši 2 420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. [adresa] 028,19 EUR byla hrazena z korunového účtu věřitele v kurzu 25,66 Kč/EUR což odpovídá částce 257 323,36 Kč. Před zahájením soudního řízení bylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 111 500 Kč.

29. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ( dále jen „o.z.“), povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (čkody).

30. Podle § 2895 o.z. škůdce je povinen nahradit škodu bez ohledu na své zavinění v případech stanovených zvlášť zákonem.

31. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

32. Podle § 2927 odst. 1,2 o.z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

33. Podle § 2929 o.z. místo provozovatele nahradí škodu ten, kdo použije dopravního prostředku bez vědomí nebo proti vůli provozovatele. Provozovatel nahradí škodu společně a nerozdílně s ním, pokud mu takové užití dopravního prostředku z nedbalosti umožnil.

34. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů ( ve znění do 31.3.2024), uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu. Podle § 10 odst. 1 písm. c) téhož zákona, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Podle § 24 odst. 2 písm. b) téhož zákona Kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Podle § 24 odst. 9 téhož zákona, výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

35. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že v řízení bylo prokázané, že žalovaný č.2 dne 16.6.2019 vozidlem [Anonymizováno], SPZ [SPZ] jako řidič způsobil dopravní nehodu, při které byla způsobena škoda ve výši 10 028,19 EUR na vozidle [Anonymizováno], SPZ [SPZ] (D) jehož vlastníkem je [jméno FO]. Za toto své jednání byl ve správním řízení potrestán pravomocným příkazem [právnická osoba] [adresa]. V průběhu správního řízení bylo prokázané, že řidičem byl žalovaný č. 2, neboť [jméno FO] žalovaného č. 2 viděl, jak se škodícím poškozeným vozidlem přijel, vystoupil z něj, přičemž ve vozidle nikdo jiný nebyl. Žalovaný č. 2 při dopravní nehodě narazil do zaparkovaného vozidla poškozené a následně z místa nehody ujel. Ke škodícímu vozidlu ke dni dopravní nehody nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Lze tedy uzavřít, že žalovaný č. 2 jako řidič dle § 2910 o.z. za jím způsobenou škodu odpovídá. Z tohoto důvodu je obrana žalovaného č. 2, že škodící vozidlo v době dopravní nehody neřídil a neví kde byl v inkriminované době řidičem nedůvodná. Ostatně skutečnost, že žalobkyni postupně vzniklou škodu splácel, jeho tvrzení vyvrací. Žalobkyni byla před podáním žaloby uhrazena částka presující 100 000 Kč, a hrazení této částky, aniž by plátce věděl co a z jakého důvodu platí, je nepravděpodobná. Pokud jde o žalovanou č. 1, tak v řízení bylo prokázané, že jako vlastník a provozovatel byla v době škodní události v registru vozidel zapsána žalovaná č.

1. Ta sice tvrdila, že ve věci není pasivně legitimována, neboť škodící vozidlo bylo prodáno za symbolickou částku, resp. předáno žalovanému č. 2, za jím odvedenou práci pro žalovanou č.

1. K prodání (předání) mělo dojít v cca létě 2018, kdy žalovanému č.2 měly být k převedu v registru vozidel předány veškeré doklady. Zde nelze nepřehlédnout, že pokud by k prodeji v létě 2018 skutečně došlo, k dopravní nehodě došlo v červnu 2019, tedy téměř rok poté. Po tuto dobu se žalovaná č.1 o další osud škodícího vozidla nezajímala a vozidlo bylo ve faktickém držení žalovaného č.

2. Je obecně známá skutečnost, že při prodeji vozidla je nutné provést tuto změnu v registru vozidel, nicméně žalovaná č. 1 na tuto spoji povinnost zcela rezignovala a o škodící vozidlo se nijak nezajímala, byť věděla, že jej žalovaný č. 2 může používat. To vše i přesto, že byla i pojišťovnou na základě upomínky ze dne 27.1.2019 upozorněna na skutečnost, že pojistné za škodící vozidlo hrazeno není. Za této situace nelze než uzavřít, že žalovaná č. 1 svou nedbalostí dle § 2927 o.z. umožnila, že žalovaný č. 2 vozidlo, ke kterému nebylo sjednáno povinné zákonné pojištění použil, způsobil jím třetí osobě škodu, přičemž z místa dopravní nehody ujel. Za n této situace žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 jsou solidárními dlužníky, žalovaná č. 1 jako provozovatel a žalovaný č. 2 jako řidič škodícího vozidla. Pokud jde o vlastnictví škodícího vozidla, v řízení nebylo prokázané, kdo konkrétně byl jeho vlastníkem, neboť žalovaný č. 2 uvedl, že neměl v úmyslu být jeho vlastníkem, o čemž svědčí i sama skutečnost, že změnu v registru vozidel neprovedl, žalovaná č. 1 uváděla, že jeho vlastníkem rovněž není, neboť jej prodala (přenechala) žalovanému č. 2 za jím odvedenou práci. Ať již bylo v tomto směru ujednání žalovaných jakékoli, faktem zůstává, že dopravní nehodu zavinil žalovaný č. 2 jako řidič a žalovaná č. 1 svou nedbalostí žalovanému č. 2 použití škodícího vozidla umožnila. Dále se soud zabýval výší škody. Žalobkyně pověřila společnost [právnická osoba]., aby jejím jménem vyřídila pojistnou událost a v návaznosti na šetření pověřeného partnera uhradila poškozenému dne 5.3.2020 náhradu škody ve výši 10 028,19 EUR a pověřenému partnerovi dne 3.10.2019 částku ve výši 2 420 Kč představující odměnu za likvidaci škodné události. Částka 10 028,19 EUR byla hrazena z korunového účtu v kurzu 25,66 Kč/EUR což odpovídá částce 257 323,36 Kč. Před zahájením soudního řízení bylo na pohledávku žalobkyně uhrazeno celkem 111 500 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyni vzniká na základě ustanovení § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu podle odstavce 2 písm. b) téhož ustanovení, na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. b) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč, tak za podmínek podle § 10 zákona 168/1999 Sb. má žalobkyně nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na pověřenou osobu, bez omezení. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 2 bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody (§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb.), tak, že z místa dopravní nehody ujel, má žalobkyně nárok na náhradu plnění v plné výši. Z tohoto důvodu bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2 věta prvá a druhá o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 77 174,80 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 930 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 7 060 Kč za každý z 8 úkonů právní služby a dále z 8 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Součástí náhrady nákladů řízení je i DPH ve výši 12 364,80 Kč, neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Celkem náklady řízení činí částku 77 174,80 Kč.

37. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1o.s.ř.

Poučení