14 Co 544/2024 - 326

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Pekáče a soudkyň Mgr. Kateřiny Brodské a Mgr. Jany Havlové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], [Datum narození žalobkyně] [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], [Datum narození žalované] [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] 2. [Jméno advokáta B], [Datum narození advokáta B] [Adresa advokáta B] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] 3. [Jméno advokátky C], [Datum narození advokátky C] [Adresa advokátky C] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky D] sídlem [Adresa advokátky D] o určení promlčení služebnosti, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 4. 2024, č. j. 21 C 275/2021-298 takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích II., III., VI., VII., VIII. a IX. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit 1. žalované na nákladech odvolacího řízení [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce [Jméno advokáta A].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalovanému a 3. žalované, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, na nákladech odvolacího řízení [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupkyně [Jméno advokátky D].

Odůvodnění

1. Okresní soud napadeným rozsudkem rozhodl takto: a) Určil, že služebnost cesty (věcné břemeno jízdy) zatěžující pozemek [Anonymizováno] a služebnost stezky a cesty (věcné břemeno chůze a jízdy) zatěžující pozemek [Anonymizováno], oba v obci a katastrálním území [adresa], ve prospěch pozemku [hodnota], jehož součástí je stavba [Anonymizováno] a pozemku [adresa] domu [Anonymizováno], a pozemku [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa], je promlčena (výrok I). b) V části, v níž se žalobkyně domáhala určení, že služebnost stezky (věcné břemeno chůze) zatěžující pozemek [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa] ve prospěch pozemku [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku [hodnota], v obci a katastrálním území [adresa], a dále ve prospěch pozemku [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa], je promlčena, žalobu zamítl (výrok II.). c) Žalobkyni uložil povinnost umožnit 2. žalovanému a 3. žalované výkon práva odpovídajícího služebnosti stezky (věcnému břemeni chůze), jež zatěžuje pozemek [Anonymizováno] a pozemek [Anonymizováno], oba v obci a katastrálním území [adresa], ve prospěch pozemku [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku [hodnota], v obci a katastrálním území [adresa] (výrok III.). d) Vzájemný návrh 2. žalovaného a 3. žalované v části, v níž se domáhali uložení povinnosti žalobkyni umožnit jim výkon práva odpovídajícího služebnosti cesty (věcnému břemeni jízdy), jež zatěžuje [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa] ve prospěch pozemku [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno] a pozemku [hodnota] v obci a katastrálním území [adresa], zamítl (výrok IV.). e) Vzájemný návrh 2. žalovaného a 3 žalované, jímž se domáhali uložení povinnosti žalobkyni zdržet se uzamykání branky složené z dřevěných planěk na ocelovém rámu umístěné na hranicích pozemků [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zamítl (výrok V). f) O nákladech řízení rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.), uložil účastníkům povinnosti zaplatit České republice, Okresnímu soudu v [Anonymizováno], náklady, které v řízení platila, a to žalobkyni povinnost k zaplacení [částka] (výrok VII.), 1. žalované ve výši [částka] (výrok VIII.) a 2. žalovanému a 3 žalované, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, ve výši [částka] (výrok IX.). Ke splnění všech uložených platebních povinností určil lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud vyšel z těchto zjištění: a) Žalobkyně je vlastnicí pozemků [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa]. Dle zápisu v katastru nemovitostí jsou pozemky žalobkyně [Anonymizováno] (dále též jen „zatížené pozemky“) zatíženy věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch sousedních pozemků ve vlastnictví 1. žalované [hodnota] a [Anonymizováno] a ve vlastnictví 2. žalovaného a 3. žalované [hodnota], vše v obci a katastrálním území [adresa] (dále též jen „věcné břemeno či služebnost“). Pozemek [Anonymizováno] byl původně pozemkem [Anonymizováno] a pozemek [Anonymizováno] byl původně pozemkem [Anonymizováno]. Tyto pozemky nabyla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [Anonymizováno] [IČO], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. Před [Anonymizováno] uvedené pozemky vlastnil [adresa], [IČO], který je nabyl darovací smlouvou ze dne [datum] od [adresa], [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a [jméno FO] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. [adresa] [jméno FO] jako [Anonymizováno] uvedené pozemky zakoupili již v roce 1990. b) 1. žalovaná je vlastnicí pozemků [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], které nabyla spolu s manželem [jméno FO] do společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne [datum] od původní žalované [jméno FO] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Následně došlo notářským zápisem ze dne [datum] ke zúžení společného jmění manželů a výlučnou vlastnicí uvedených pozemků se stala 1. žalovaná. Před [jméno FO] uvedené pozemky vlastnili její rodiče [Anonymizováno] a [jméno FO]. 2. žalovaný a 3. žalovaná mají ve společném jmění manželů pozemek [hodnota], jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], které nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] od původní žalované [jméno FO]. c) Přes pozemky žalobkyně [Anonymizováno] je zajištěn přístup ke shora označeným pozemkům žalovaných z veřejné komunikace. d) V roce 1990 koupili pozemky ve vlastnictví žalobkyně včetně zatížených pozemků [Anonymizováno] pro potřeby této [Anonymizováno]. [Anonymizováno] nemovitosti do roku 1993 zcela zrekonstruovali, součástí proběhlé rekonstrukce bylo zhotovení betonového chodníku na zatížených pozemcích, tvořících [Anonymizováno], uzamykatelné branky mezi pozemkem [Anonymizováno] a veřejnou komunikací a poklopu vodoměrné šachty nacházející se na pozemku [Anonymizováno] a náležející k domu [Anonymizováno] Šířka uličky přitom zůstala stejná až do dnešních dnů a v roce 1993 se pouze změnil její povrch na betonový se stupni. [jméno FO], která je právní předchůdkyní všech žalovaných, přístup přes pozemek [Anonymizováno] [Anonymizováno] užívala, zejména transportu větších věcí, vedle toho užívala průchod domem [Anonymizováno]. Vstupní branka z ulice se zamykala a klíč od ní měla i rodina [jméno FO], a to poté co se jeho vydání domáhala a tento byl nejpozději [datum] vydán tehdejšímu vlastníkovi domů [Anonymizováno], otci původní žalované [jméno FO], [jméno FO]. Vodoměrnou šachtu pro dům [Anonymizováno], umístěnou na pozemku [Anonymizováno] zpřístupňovala rodina původní žalované. Dům [Anonymizováno] se využíval jako sklad, chodilo se do něj dle potřeby buď předmětnou [Anonymizováno] nebo průchodem v domě [Anonymizováno] přes zahradu.

3. Na základě takto zjištěného skutkového stavu okresní soud učinil závěr, že byla prokázána historická opodstatněnost věcného břemene (služebnosti), neboť zajišťovalo a i nadále zajišťuje přístup [Anonymizováno] a k souvisejícím pozemkům. Jiný přístup je možný toliko skrz dům [Anonymizováno] je však mnohem komplikovanější, nevhodný k transportu větších břemen, předpokládá jednotný vlastnický režim všech dotčených nemovitostí, neboť není vůbec právně ošetřen. Zamezením přístupu [Anonymizováno] by byly vlastníci domu [Anonymizováno] zcela odříznuti, což platí i o potenciálních jiných vlastnících domu [Anonymizováno]. Jelikož bylo prokázáno, že rodina [jméno FO], vedle průchodu skrz dům [Anonymizováno], přístup [Anonymizováno] využívala a právo odpovídající věcnému břemeni tímto průběžně vykonávala, nemohlo dojít k jeho promlčení, a proto žalobu stran určení promlčení služebnosti stezky (věcného břemene chůze) zatěžující pozemek [Anonymizováno] zamítl. Ze zjištěného skutkového stavu však plyne, že po služebném pozemku [Anonymizováno] se vzhledem k jeho malé šířce a sklonu nikdy jezdit nedalo a byla po něm možná toliko chůze nebo manuální transport břemen stavebním kolečkem, tudíž nemohlo být vykonáváno a zjevně se již dávno promlčelo, pročež okresní soud stran požadavku na určení promlčení věcného břemene jízdy žalobě vyhověl. Pokud jde o nově od pozemku [Anonymizováno] oddělený pozemek [Anonymizováno], který tvoří zádveří domu žalobkyně [Anonymizováno], okresní soud ve vztahu k němu žalobě vyhověl zcela, neboť ve vztahu k němu nemohlo být právo ze služebnosti vykonáváno vůbec, pročež se rovněž promlčelo.

4. Okresní soud vyhověl vzájemném návrhu 2. žalovaného a 3 žalované, aby jim žalobkyně umožnila výkon práva odpovídajícího služebnosti stezky (věcnému břemeni chůze) přes zatížené pozemky, neboť žalobkyně v realizaci služebnosti stezky těmto žalovaným bezdůvodně bránila, což i vyústilo ve vydání předběžného opatření (viz usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]). Ve zbytku, tedy co do požadavku na umožnění výkonu práva ze služebnosti cesty vzájemný návrh zamítl. Stejně tak co do požadavku na zdržení se uzamykání vstupní branky, neboť je na uvážení žalobkyně, jakým konkrétním způsobem žalovaným výkon jejich práva ze služebnosti zajistí.

5. Jelikož měli účastníci ve věci toliko částečný úspěch, okresní soud právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z nich a náklady státu jim k úhradě uložil rovným dílem.

6. Proti výrokům II. a III. rozsudku okresního soudu podala žalobkyně odvolání, jímž se domáhala jeho změny v napadeném rozsahu tak, že žalobě bude zcela vyhověno a vzájemný návrh 2. žalovaného a 3. žalované zcela zamítnut, popř. bude rozsudek v napadeném rozsahu zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení. Ve vztahu ke vzájemné žalobě namítla, že na základě předběžného opatření umožnila 2. žalovanému a 3. žalované přístup přes její [Anonymizováno] (ve vztahu k němu jim nikdy ve výkonu práva nebylo bráněno), a [Anonymizováno], a to tím, že odemkla vstupní branku. Žalovaní neprokázali, že by jim v přístupu k jejich nemovitostem bránila. Okresní soud porušil zásadu koncentrace řízení dle § 118b zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), neboť provedl důkazy, které žalovaní neoznačili do koncentrace řízení, dokonce po koncentraci řízení, jež nastala skončením prvního jednání, provedl důkaz výslechy svědků [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [jméno FO], aniž by žalovaní tyto svědky označili. Věrohodnost výpovědi svědka [Anonymizováno], a tím i svědků [Anonymizováno] a [jméno FO], byla zpochybněna výpovědí svědkyně [jméno FO], která uvedla, že svědek [Anonymizováno] obcházel lidi z ulice, byl i za ní, aby podepsala jakousi petici proti žalobkyni. Je tedy i evidentní, že svědek [Anonymizováno] sepisoval čestná prohlášení pro výše uvedené svědky. Dále zprostředkovával prodej domu nejen 2. žalovanému a 3. žalované, ale i jí, evidentně za provize, tedy měl zájem na tom, aby břemena chůze, jízdy nebyla promlčena. V rozporu s koncentrací řízení bylo též provedení důkazů dopisy pana [jméno FO] adresované [právnická osoba] v [adresa]. 2. žalovaný a 3. žalovaná nemají v kupní smlouvě uvedeno žádné věcné břemeno přes [Anonymizováno], nemohli tudíž přes něj chodit a svědek [Anonymizováno] vyvinul aktivitu, aby zápis v katastru nemovitostí byl proveden tzv. opravou chyb ([Anonymizováno] [datum]). Dále poukázala na to, že svědek [Anonymizováno] si tykal se soudcem a podávali si ruce. Okresní soud výpověď svědkyně [jméno FO] zkresluje, důležitá zjištění z její výpovědi zcela pomíjí. Jmenovaná vypověděla, že právní předchůdkyně první žalované, [jméno FO], chodila ven na zahradu a následně tedy k zadnímu domu [Anonymizováno] (nyní ve vlastnictví 2. žalovaného a 3. žalované) zadními plastovými dveřmi, tedy dveřmi v domě [Anonymizováno], které jsou naproti domu [Anonymizováno]. Je tak zcela nelogické, aby rodina [jméno FO], když chtěla jít do domu [Anonymizováno], vycházela ze svého domu [Anonymizováno] na ulici, obcházela dům včetně domu [Anonymizováno] a šla do kopce přes pozemky [Anonymizováno] a dále [Anonymizováno] k domu [Anonymizováno] Zdůraznila, že věcné břemeno chůze a jízdy přes [Anonymizováno] nebylo uvedeno v žádných nabývacích titulech účastníků ani jejich právních předchůdců, vždy bylo uvedeno pouze věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemek [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. K zápisu věcného břemene k pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] došlo až na základě podnětu svědka [Anonymizováno] opravou chyby a oznámeno účastníkům listinou ze dne [datum]. Od okamžiku kdy nemovitosti nabyla do vlastnictví, tj. od r. 2017, nikdo z rodiny [jméno FO] [jméno FO], tj. od roku 1990 až do roku 2021. Okresnímu soudu vytýká, že se nadbytečně zabývá tím, zda má posuzovaná služebnost smysl, byť podstatou sporu je promlčení služebnosti. Právní závěry o promlčení či nepromlčení služebnosti nelze založit na tom, zda právní předchůdci žalovaných ([jméno FO] a [jméno FO]) měli či neměli klíče od vstupní branky z ulice, neboť nejde o okolnost rozhodnout pro posouzení promlčení služebnosti. Uvedené rodiny nemusely vůbec klíče využívat, neboť a) měly snadný přístup průchodem ve svém domě [Anonymizováno] b) je pochybné a nelogické, aby zámek od vstupní branky z ulice nebyl po dobu 30-ti let vyměňován, c) zámek v roce 2017 vyměnila žalobkyně za účelem ochrany svého majetku a rodina [jméno FO] po ní žádné klíče nepožadovala, d) rodina [jméno FO] a [jméno FO] nikdy tehdejší vlastníky pana [jméno FO], ani pozdější vlastníky nepožádala o klíče od branky, nikdy se nedomáhali zřízení služebnosti, e) pan [jméno FO] ([jméno FO]) ve svých dopisech [právnická osoba] v [adresa] pouze dožadoval toho, aby [Anonymizováno] odkoupilo zatížené pozemky do svého vlastnictví, f) [jméno FO] při místním ohledání neměla klíče ani od vlastního domu [Anonymizováno], zámek byl i zrezivělý, evidentně nikdo po dlouhá léta nikdo z jejich rodiny z dané parcely ke vchodu do domu [Anonymizováno] nechodil. O tom, že [jméno FO] a [jméno FO] služebnost nevyužívali svědčí i to, že si ohradili svoje pozemky [hodnota], [Anonymizováno] na hranici s pozemkem žalobkyně [Anonymizováno] zdí a také si zbudovali branku (tzv. horní branka) mezi pozemky [hodnota] a [Anonymizováno], aby zamezili přístup vlastníkům [Anonymizováno] k hornímu domu [Anonymizováno], tím jim ale zamezili v přístupu na pozemek [Anonymizováno], s čímž však tito vlastníci nesouhlasili a tudíž tato branka musela zůstat otevřená. Konečně okresnímu soudu vytýká, že zcela opomenul důkazní návrh jejím výslechem, který je způsobilý prokázat též to, že svědek [Anonymizováno] byl ovlivňován žalovaným [adresa].

7. Žalovaní navrhli, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu jako věcně správný potvrdil.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a ve stanovené lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal podle § 212, § 212a o. s. ř. rozsudek okresního soudu v napadených výrocích II. a III., jakož i v závislých nákladových výrocích VI. až IX., včetně řízení jeho vydání předcházející, a odvolání žalobkyně shledal nedůvodným.

9. Ve výrocích I., IV. a V. odvoláním nenapadených a na výrocích odvoláním napadených nezávislých, není rozsudek okresního soudu předmětem přezkumu v odvolacím řízení a již samostatně nabyl právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

10. Okresní soud dostál požadavkům kladeným na odůvodnění rozsudku v § 157 odst. 2 o. s. ř., neboť uvedl, čeho se žalobkyně domáhala a z jakých důvodů i jak se k věci vyjádřili žalovaní, vyložil, z jakých skutkových zjištění vycházel, z jakých důkazů tato zjištění učinil a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a jak věc posoudil po právní stránce. Napadené rozhodnutí proto je přezkoumatelné a není důvodu jej rušit podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.

11. Okresní soud řízení nezatížil vadami uvedenými v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř., ani jinými vadami, které by mohly mít za následek vydání nesprávného rozhodnutí ve věci. Skutečnost, že věc rozhodující soudce má osobní vztah k ve věci slyšenému svědkovi (viz tvrzení, že si soudce se svědkem [Anonymizováno] tyká a podávali si ruce), není významná, neboť soudce může být vyloučen toliko pro vztah k věci, účastníkům či jejich nástupcům, vztah ke svědkovi je z hlediska případného vyloučení soudce nevýznamný (§ 14 odst. 1 o. s. ř.). Proto zde nebylo důvodu pro zrušení rozsudku ani podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.

12. Odvolací soud shledal nedůvodnou námitku žalobkyně, že okresní soud při svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, jež učinil z důkazů provedených v rozporu s koncentrací řízení podle § 118b o. s. ř. Jelikož ve věci nebylo provedeno přípravné jednání podle § 114c o. s. ř., mohli účastníci podle § 118a odst. 1 věty druhé o. s. ř. uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. „První jednání“ lze pokládat ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1, věty druhé, o. s. ř. za „skončené“ jen tehdy, byly-li při něm provedeny alespoň všechny úkony uvedené v ustanoveních § 118 odst. 1 a 2 o. s. ř. (viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 98/2013). V projednávané věci sice okresní soud formálně při jednání dne [datum] účastníky o koncentraci řízení skončením prvního jednání podle § 118 odst. 1 věty druhé o. s. ř. poučil, zároveň však avizoval, že je dle potřeby bude v řízení poučovat o povinnosti tvrzení a důkazní ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Posléze postupoval tak, že až do vyhlášení napadeného rozsudku prováděl účastníky, tedy i žalobkyní, postupně označované důkazy, aniž by k poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. přistoupil. Z toho plyne, že ve vztahu ke sporným tvrzením účastníků ke koncentraci řízení podle § 118b odst. 1 věty druhé o. s. ř. až do vyhlášení rozsudku nedošlo, pročež okresní soud nepostupoval v rozporu s tímto ustanovením, pokud účastníky v průběhu řízení postupně označené důkazy provedl, popř. provedl i důkazy účastníky neoznačené, neboť byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a potřeba jejich provedení vyplynula z obsahu spisu (výpovědi svědků, jejichž čestná prohlášení žalovaní předložili k důkazu) a vycházel z nich při zjištění skutkového stavu věci.

13. Okresní soud provedené důkazy v souladu s § 132 o. s. ř. hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech a odvolací soud s hodnocením provedených důkazů souhlasí. V projednávané věci šlo zejména o hodnocení výpovědí svědků. Svědci označení žalobkyní (svědci [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno]) sice vypověděli, že po rekonstrukci nemovitostí, jež jsou nyní ve vlastnictví žalobkyně, se nově zřízená branka z ulice zamykala, nikdo jiný než [Anonymizováno], jejímiž byli členy a pro účely jejíž činnosti v roce 1990 svědci [Anonymizováno] a [jméno FO] nemovitosti kupovali, od ní neměl klíče a nepoužíval ji. Okresní soud však správně uzavřel, že věrohodnost výpovědí uvedených svědků byla zpochybněna obsahem korespondence právních předchůdců žalovaných, [Anonymizováno] [jméno FO] a [jméno FO], tehdejších vlastníků nemovitostí žalovaných, s [Anonymizováno] v [adresa], z níž plyne, že se po zřízení sporné branky domáhali umožnění přístupu a tento jim byl umožněn vydáním klíče. Okresní soud proto nepochybil, pokud z jejich výpovědí nevycházel. V souladu se zjištěním, že právní předchůdci se domáhali vydání klíče a byl jim vydán, z čehož lze dovodit, že právo ze služebnosti využívali a chtěli využívat nadále, jinak by logicky neměli důvod se vydání klíče domáhat, jsou pak výpovědi svědků [Anonymizováno], [jméno FO] a [jméno FO], kteří používání přístupu na pozemky žalovaných skrze branku a přes služebné pozemky potvrdili. Věrohodnost svědka [Anonymizováno] nevylučuje tvrzení žalobkyně, že zprostředkovával prodej nemovitostí 2. žalované a 3. žalovanému a pro žalované opatřoval jimi v řízení předložená čestná prohlášení, neboť z toho bez dalšího nelze dovodit, že by snad v řízení v rozporu s poučením svědka, vystavujíce se riziku trestního stíhání, nevypovídal pravdu. To oproti výpovědím svědků výše uvedených, jejichž nepravdivost byla v řízení prokázána. Nadto výpověď svědka [Anonymizováno] není důkazem ojedinělým, nýbrž toliko o jedním z řady důkazů (korespondence s [Anonymizováno], výpovědi svědků [jméno FO] a zejména [jméno FO]), které okresní soud vedly k závěru, že žalovaní prokázali, že rodina [jméno FO], jakožto bezprostřední právní předchůdkyně žalovaných, vedle průchodu skrz dům [Anonymizováno], využívala dle potřeby též přístup ke svým nemovitostem přes služebné pozemky. Na něm není způsobilá nic změnit ani výpověď svědkyně [jméno FO], která toliko uvedla, že branka byla vždy zamčená, k domu paní [jméno FO] se chodilo průjezdem z ulice, a že byla v zadní části u domu [Anonymizováno] asi dvakrát. Z uvedeného nelze dovodit, že právní předchůdci žalovaných neměli od zamčené branky klíč a že přístup před služebné pozemky vůbec nevyužívali. Zejména od roku 2013, kdy zemřela [jméno FO], matka [jméno FO], zjevně šlo o využívání méně intenzivní, jak plyne z výpovědi svědkyně [jméno FO], která uvedla, že od té doby [jméno FO] do nemovitostí jezdila přibližně jednou za čtvrt roku. Okresní soud nepochybil, pokud ke zpochybnění věrohodnosti svědka [Anonymizováno] neprovedl důkaz výpovědí žalobkyně, neboť jednak je účastnická výpověď důkazem toliko podpůrným, který má místo tam, kde tvrzenou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.), přičemž žalobkyně ani netvrdila, že by šlo o takovou situaci a takový závěr neplyne ani z obsahu spisu, jednak jde oproti svědecké výpovědi o důkaz obecně nižší důkazní síly (účastník na rozdíl od svědka nevypovídá pod sankcí trestní odpovědnosti), a jednak proto, jak již výše uvedeno, že jeho výpověď je pouze jedním z důkazů, na kterých okresní soud závěr o výkonu práva ze služebnosti založil, tedy nejde o důkaz osamocený. Ostatně závěr o výkonu práva ze služebnosti by bylo lze učinit i bez této výpovědi. Námitky vůči věrohodnosti svědka [Anonymizováno] nejsou způsobilé zpochybnit výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], neboť se jich nikterak netýkají. Z popsaných důvodů považuje odvolací soud skutkový závěr okresního soudu o tom, že právní předchůdkyně žalovaných [jméno FO] a její rodina právo ze služebnosti stezky vykonávala, a to vedle možnosti průchodu skrze dům [Anonymizováno], za správný, mající oporu v dílčích skutkových zjištěních. Ve výkonu tohoto práva bylo vlastníkům panujících nemovitostí zabráněno až v dubnu 2021, kdy žalobkyně vyměnila zámek branky (viz prohlášení [Anonymizováno] jehož pravdivost nebyla v řízení relevantním způsobem zpochybněna, jak již odvolací soud uvedl v rozhodnutí, jímž potvrdil usnesení o nařízení předběžného opatření; tvrzení žalované, že označená korporace nemá živnostenské oprávnění k provádění stavebních prací, které pro 2. žalovaného a 3. žalovanou měla provádět, neimplikuje závěr o tom, že prohlášení není pravdivé). Závěr o výkonu práva ze služebnosti nevylučuje existence dalšího možného přístupu přes dům [Anonymizováno]. K tomu k jakým účelům byl přístup přes služebné pozemky užíván, a že nebyl využíván jako přístup výlučný, se vyjádřili svědci [Anonymizováno] a [jméno FO], pročež je nepřípadná argumentace žalobkyně o tom, že žalovaní a jejich právní předchůdci neměli důvod přístup přes služebné pozemky využívat.

14. Podle § 631 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

15. Podle § 632 o. z. bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.

16. Podle § 1274 o. z. služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.

17. V případě posuzované pozemkové služebnosti běží promlčecí doba ode dne následujícího po posledním výkonu práva a činí deset let (§ 632 o. z. Jelikož odvolací soud shledal správným závěr okresního soudu o tom, že právní předchůdkyně žalovaných [jméno FO] právo odpovídající služebnosti stezky vykonávala, nemohla dosud uplynout desetiletá promlčecí doba a okresní soud žalobu na určení, že je právo ze služebnosti stezky promlčeno, správně zamítl.

18. Okolnost, že posuzovaná služebnost nebyla uvedena v nabývacích titulech účastníků a do katastru nemovitostí byla zapsána až v [Anonymizováno] opravou chyby v údajích katastru, je pro rozhodnutí nevýznamná, neboť významné je toliko to, zda právo ze služebnosti bylo či nebylo po stanovenou dobu vykonáváno. Souhlasit lze s žalobkyní v tom, že se okresní soud nadbytečně zabýval tím, zda je existence služebnosti odůvodněná. Tato okolnost by nabyla na významu v řízení o zřízení nezbytné cesty podle § 1029 a násl. o. z., nicméně podstatné je, že vedle toho učinil závěr o tom, že právo bylo vykonáváno tak, že desetiletá promlčecí doba neuplynula.

19. Věcně správným shledal odvolací soud též výrok III., jímž okresní soud vyhověl vzájemnému návrhu 2. žalovaného a 3. žalované co do požadavku na umožnění výkonu jejich práva ze služebnosti stezky, neboť skutečnost, že žalobkyně ve výkonu tohoto práva bránila plyne již jen z jejího tvrzení, že přístup přes pozemek [Anonymizováno] umožnila až na základě předběžného opatření. Skutečnost, že respektuje ve věci vydané předběžné opatření neznamená, že by pak nebylo namístě vyhovět návrhu ve věci samé. Je třeba zdůraznit, že se zde nejedná o dvě služebnosti, ale o jednu služebnost zatěžující dva pozemky. Proto pokud žalobkyně bránila jejímu výkonu tím, že neumožňovala přístup přes jeden z pozemků, neumožňovala výkon služebnosti jako takové, čímž neoprávněně zasahovala do práva 2. žalovaného a 3. žalované ze služebnosti (§ 1274 o. z.).

20. Jelikož byli účastníci v řízení úspěšní toliko částečně, okresní soud správně právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z nich (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) a správně jim podle výsledku řízení uložil povinnost, aby zaplatili náklady, jež v řízení platil stát (§ 148 odst. 1 o. s. ř.).

21. Z popsaných důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadených výrocích II. a III., jakož i v závislých nákladových výrocích VI. až IX. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. V odvolacím řízení byli zcela úspěšnými účastníky žalovaní, a proto mají vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů, jež v této fázi řízení účelně vynaložili (§ 142 odst. 1 o. s. ř. za užití § 224 odst. 1 o. s. ř.).

23. Náklady 1. žalované v odvolacím řízení činí [částka] a sestávají odměny jejího zástupce za vyjádření k odvolání ve výši [částka] a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] [§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „a. t“, ve znění účinném do [datum]], z odměny zástupce ve výši [částka] a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] [§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025], náhrady za čas promeškaný cestou k jednání odvolacího soudu a zpět do sídla advokáta v rozsahu [Anonymizováno] po [částka] [§ 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 a. t.], náhrady cestovních výdajů ve výši [částka] (při ujetí [Anonymizováno] km, ceně benzínu [částka]/l, jeho spotřebě [Anonymizováno]/100 km – 3. údaj v osvědčení o registraci a výši základní náhrady [částka]/km podle vyhl. č. 475/2024 Sb.) a 21% DPH z uvedených částek ve výši [částka] [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.].

24. Náklady 2. žalovaného a 3. žalované v odvolacím řízení činí [částka] a sestávají odměny jejich zástupkyně ve výši [částka] za 2. žalovaného a ve výši snížené o 20 % za 3. žalovanou, tj. ve výši [částka], a paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za každého z žalovaných, tj. ve výši [částka], za účast u jednání odvolacího soudu dne [datum] včetně písemně předloženého závěrečného návrhu [§ 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. c), § 11 odst. 1 písm. d), § 12 odst. 4 a. t. a § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění účinném od [datum]], a 21% DPH z uvedených částek ve výši [částka]. Vznik případných dalších nákladů žalovaní nedoložili. Jelikož jsou 2. žalovaný a 3. žalovaná manželé, jsou oprávněni společně a nerozdílně (§ 713 odst. 2 o. z.).

25. Lhůtu ke splnění všech uložených povinností odvolací soud stanovil jako základní třídenní, počítanou od právní moci tohoto rozsudku, neboť z obsahu spisu se důvody pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nepodávají (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož jsou žalovaní zastoupeni advokáty, je náhrada nákladů řízení splatná k jejich rukám (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení