21 C 275/2021 - 298

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Šlapalem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A], sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], sídlem [Adresa advokáta A] 2) [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B], bytem [Adresa advokáta B], zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B], sídlem [Adresa advokátky B] 3) [Jméno advokátky C], narozená [Datum narození advokátky C], bytem [Adresa advokátky C], zastoupená advokátkou [Jméno advokátky D], sídlem [Adresa advokátky D] o určení promlčení věcného břemene, o vzájemném návrhu žalovaných č. 2) a 3), takto:

Výrok

I. Určuje se, že služebnost cesty (věcné břemeno jízdy) zatěžující pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 44 m2 a služebnost stezky a cesty (věcné břemeno chůze a jízdy) zatěžující pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5 m2, oba v obci a katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemky služebné ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 58 m2, jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 27 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a dále ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 197 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemků panujících, je promlčena.

II. Žaloba žalobkyně se v části, v níž se žalobkyně domáhá určení, že služebnost stezky (věcné břemeno chůze) zatěžující pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 44 m2 v obci a katastrálním území [adresa], zapsaný na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemek služebný ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 58 m2, jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 27 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a dále ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 197 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemků panujících, je promlčena, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna umožnit žalovaným č. [hodnota]) a 3) výkon práva odpovídajícího služebnosti stezky (věcnému břemeni chůze), jež zatěžuje pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 188 m2 a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 44 m2, oba v obci a katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemky služebné ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba domu [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 197 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemků panujících.

IV. Vzájemný návrh žalovaných č. [hodnota]) a 3) se v části, v níž se žalovaní č. [hodnota]) a 3) domáhají uložení povinnosti žalobkyni umožnit jim výkon práva odpovídajícího služebnosti cesty (věcnému břemeni jízdy), jež zatěžuje pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 188 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 44 m2 v obci a katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemky služebné ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 197 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemků panujících, zamítá.

V. Vzájemný návrh žalovaných č. [hodnota]) a 3), jímž se žalovaní č. [hodnota]) a 3) domáhají uložení povinnosti žalobkyni zdržet se uzamykání branky složené z dřevěných planěk na ocelovém rámu umístěné na hranicích pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], se zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice- Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

VIII. Žalovaná č. [hodnota]) je povinna zaplatit České republice- Okresnímu soudu v Litoměřicích na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

IX. Žalovaní č. [hodnota]) a 3) jsou povinni zaplatit České republice- Okresnímu soudu v Litoměřicích společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění její připuštěné změny (změna žaloby připuštěna usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne [datum]- viz protokol z jednání na čl. 196 spisu) domáhala proti původní žalované [jméno FO] a žalovaným č. [hodnota]) a 3) určení, že služebnost stezky a cesty (věcné břemeno chůze a jízdy) zatěžující pozemky parc. č. [Anonymizováno] o výměře 44 m2 a parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5 m2 v obci a katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemky služebné ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 58 m2, jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 27 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], a dále ve prospěch pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 110 m2, jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 197 m2, v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], jako pozemků panujících, je promlčena. Žalobkyně jako vlastnice pozemků parc. č. [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno]/6 zatížených služebností stezky a cesty (věcným břemenem chůze a jízdy) ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných namítla promlčení tohoto věcného břemene s tím, že není žalovanými a jejich právními předchůdci nejméně po dobu 10 let vykonáváno. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení pak žalobkyně spatřuje v tom, že předmětné věcné břemeno zatěžující její pozemky je zapsáno v katastru nemovitostí a bez požadovaného určení nelze dosáhnout jeho výmazu (viz podání žalobkyně na čl. 146 spisu).

2. Původní žalovaná [jméno FO] jako tehdejší vlastnice pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] navrhla žalobu zamítnout s tím, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že předmětné věcné břemeno byl již vydrženo jejími právními předchůdci a právo odpovídající věcnému břemeni bylo soustavně vykonáváno dlouhá léta. Pozemek ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [Anonymizováno]/2 je pak jedinou přístupovou cestou k veřejné komunikaci pro několik pozemků a budov (vyjádření původní žalované založeno na čl. 45-48 spisu).

3. Žalovaní č. [hodnota]) a 3) jako vlastníci (režim SJM) pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] rovněž navrhli zamítnutí žaloby, a to ze stejných důvodů jako původní žalovaná [jméno FO], přičemž současně uplatnili proti žalobkyni vzájemný návrh s petitem, že žalobkyně je povinna umožnit jim výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni chůze a jízdy, jež zatěžuje pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně jako pozemky služebné ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] ve vlastnictví těchto žalovaných a že žalobkyně je povinna zdržet se uzamykání branky složené z dřevěných planěk na ocelovém rámu umístěné na hranicích pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Vzájemný návrh žalovaní č. [hodnota]) a 3) odůvodnili tvrzením, že od května 2021 nemají přístup na své pozemky ani k domu na nich stojícímu, na němž nebyla dokončena rekonstrukce, neb jim žalobkyně v přístupu zamezila uzamčením branky mezi jejím pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a veřejnou komunikací parc. č. [hodnota] (vyjádření žalovaných č. 2a 3 a jejich vzájemný návrh založen na čl. 53-54 spisu).

4. Původní žalovaná [jméno FO] v průběhu řízení své pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] prodala manželům [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (režim SJM), žalobkyně proto navrhla jejich vstup do řízení na místo původní žalované a soud návrhu žalobkyně vyhověl usnesením ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] tak, že jejich vstup do řízení na místo původní žalované připustil. Uvedené usnesení o procesním nástupnictví nabylo právní moci dne [datum]. Následně došlo k tomu, že SJM manželů [jméno FO] bylo zúženo a výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se stala [Jméno žalované]. Žalobkyně proto znovu reagovala návrhem na vstup této žalované do řízení na místo jejího manžela a soud i tomuto návrhu žalobkyně vyhověl usnesením ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] tak, že její vstup do řízení na místo žalovaného [jméno FO] připustil. Uvedené usnesení o procesním nástupnictví nabylo právní moci dne [datum]. V řízení tak vystupují nynější tři žalovaní jako vlastníci panujících pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], čímž je dána i jejich pasivní věcná legitimace.

5. Soud provedl nejprve listinné důkazy vztahující se k evidovaným vlastnickým vztahům, k nabytí pozemků, jejich právní historii a k předmětnému věcnému břemeni, kdy byly prokázány následující pro věc relevantní skutečnosti: a) Žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemky parc. č. [Anonymizováno] ve prospěch sousedních pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 176-177 spisu). Pozemek parc. č. [Anonymizováno] výměře 7 m2 byl původně pozemkem parc. č. [Anonymizováno] o výměře 195 m2 a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře 5 m2 byl původně pozemkem parc. č. [Anonymizováno] o výměře 51 m2 (prokázáno geometrickým plánem na čl. 173-174 spisu a výpisem z katastru nemovitostí na čl. 5-6 spisu). Uvedené pozemky nabyla žalobkyně do svého výlučného vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, IČO: [IČO], s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V článku VI. této kupní smlouvy je výslovně zmíněno věcné břemeno chůze a jízdy zapsané pod sp.zn. Z-[č. účtu]-506 (prokázáno kupní smlouvou na čl. 7-9 spisu). Před Náboženskou společností Svědkové Jehovovi uvedené pozemky vlastnil Sbor badatelů Bible [adresa], IČO: [IČO], který je nabyl darovací smlouvou ze dne [datum] od [adresa], [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a [jméno FO] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V článku III. této darovací smlouvy je výslovně zmíněno věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemek parc. č. [Anonymizováno] (prokázáno darovací smlouvou na čl. 191-193 spisu). [adresa] [jméno FO] jako členové Svědků Jehovových uvedené pozemky zakoupili již v roce 1990 (prokázáno darovací smlouvou na čl. 191-193 spisu, svědeckou výpovědí [adresa] zachycenou v protokole na čl. 197 spisu a svědeckou výpovědí [jméno FO] zachycenou v protokole na čl. 278 spisu). b) Žalovaná č. [hodnota]) je výlučnou vlastnicí sousedních pozemků parc. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] zatěžující sousední pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 246-247 spisu). Uvedené pozemky nabyla žalovaná č. [hodnota]) spolu se svým manželem [jméno FO] do společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne [datum] od původní žalované [jméno FO] s právními účinky zápisu ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 227-228 spisu). Následně došlo notářským zápisem ze dne [datum] ke zúžení společného jmění manželů a výlučnou vlastnicí uvedených pozemků se stala žalovaná č. [hodnota] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 246-247 spisu). Původní žalovaná [jméno FO] nabyla uvedené pozemky do svého vlastnictví jako dědictví po svých rodičích [jméno FO] a [jméno FO], a to dědickým usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. D 504/2005-29, a dědickým usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] (prokázáno dědickými usneseními na čl. 204-205 a 208-209 spisu a výpisem z katastru nemovitostí na čl. 14-15 spisu). c) Žalovaní č. [hodnota]) a 3) mají ve společném jmění manželů sousední pozemky parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba domu č.p. [Anonymizováno], a [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. V katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy ve prospěch těchto pozemků zatěžující sousední pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [Anonymizováno]. Uvedené pozemky nabyli žalovaní č. [hodnota]) a 3) kupní smlouvou ze dne [datum] od původní žalované [jméno FO] s právními účinky zápisu ke dni [datum], přičemž v kupní smlouvě je výslovně zmíněno věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemek parc. č. [Anonymizováno] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí na čl. 12-13 spisu a kupní smlouvou na čl. 200-202 spisu). d) Vytyčení všech výše uvedených pozemků je přehledně zobrazeno na snímcích katastrální mapy a ortofotomapy (založeny na čl. 188-189 spisu). Soud rovněž provedl dne [datum] na pozemcích místní šetření, při němž pořídil jejich fotodokumentaci (uložena na CD na čl. 187 spisu). e) Předmětné věcné břemeno chůze a jízdy zatěžující pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] ve prospěch sousedních pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] ve vlastnictví žalovaných je v katastru nemovitostí zapsáno na základě Pozemkové knihy vložka [Anonymizováno] (pro pozemek parc. č. [Anonymizováno]) a Pozemkové knihy vložka [Anonymizováno] (pro pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Jedná se zjevně o historicky vzniklé věcné břemeno zajišťující přístup k pozemkům žalovaných (kopie předmětných Pozemkových knih jsou v čitelné podobě založeny na čl. 38-43 spisu). Jeho vznik je pak podrobně popsán v listinách katastru nemovitostí: Prošetření zápisu věcného břemene ze dne [datum] (založeno na čl. 77 spisu), Oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne [datum] (založeno na čl. 78-79 spisu), rozhodnutí [právnická osoba] pro Ústecký kraj ze dne [datum] (založeno na čl. 82-83 spisu) a rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Liberci ze dne [datum] (založeno na čl. 90-94 spisu). Soud nepovažuje za nutné v tomto odůvodnění uvedené listiny blíže rozebírat a toliko na ně odkazuje, neb vázán žalobním petitem zkoumá prima facie otázku promlčení předmětného věcného břemene, tedy otázku jeho výkonu v relevantním časovém období, nikoli otázku jeho vzniku, jež ani není, vzhledem k formulaci žalobního petitu, mezi účastníky sporná.

6. Soud se nejprve zabýval tím, zda je dle ustanovení § 80 o.s.ř. dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Žalobkyně se domáhá určení, že předmětné věcné břemeno zapsané v katastru nemovitostí zatěžující její pozemky je pomlčeno, a to s tvrzením, že není žalovanými a jejich právními předchůdci nejméně po dobu 10 let vykonáváno. Dle ustanovení § 618 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.), promlčí-li se právo zapsané ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, vymaže z něj promlčené právo ten, kdo veřejný seznam nebo rejstřík zástav vede, na návrh osoby, která má na výmazu právní zájem. Dle ustanovení § 980 odst. 2 věta druhá o.z., bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. 50/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz), v němž Nejvyšší soud mimo jiné dospěl k závěrům, že rozhoduje-li soud o zrušení služebnosti po [datum], je nutné postupovat podle zákona č. 89/2012 Sb., u služebnosti jako majetkového práv tento zákon výslovně předpokládá možnost jejího promlčení, přičemž obecným následkem promlčení je výrazné oslabení práva, kdy promlčené právo samo o sobě nezaniká, ale nadále existuje jako tzv. naturální obligace, zákon s výmazem práva k věci z veřejného seznamu váže vznik domněnky neexistence takového práva, která je projevem materiální publicity veřejných seznamů, tedy výmaz promlčené služebnosti z katastru nemovitostí má za následek její faktický zánik. Je-li tedy služebnost skutečně promlčena, má dotčená osoba podle § 618 o.z. právní nárok na její výmaz z katastru nemovitostí. Nedohodnou-li se oprávněný a povinný ze služebnosti na výmazu promlčené služebnosti z katastru nemovitostí, lze se u soudu domáhat určení, že služebnost je promlčena, a na základě rozhodnutí soudu poté dosáhnout jejího výmazu. Předmětné věcné břemeno je zapsáno ve veřejném seznamu a lze tedy ve smyslu shora uvedeného judikátu uzavřít, že žalobkyně má na požadovaném určení naléhavý právní zájem.

7. Vzhledem k tomu, že předmětné věcné břemeno zapsané ve veřejném seznamu může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, tak se dle ustanovení § 632 o.z. promlčí, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Soud proto další dokazování zaměřil na stav dotčených nemovitých věcí účastníků, jeho případný vývoj a výkon předmětného věcného břemene chůze a jízdy v období předcházejícím podání žaloby (žaloba podána dne [datum]).

8. Současný stav pozemků soud zjistil při místním šetření a je zachycen na fotografiích uložených na CD na čl. 187 spisu. Účastníci učinili nesporným, že současný stav pozemků odpovídá jejich stavu ke dni podání žaloby, tedy ke dni [datum]. Jak patrno z pořízených fotografií a ze snímků katastrální mapy (čl. 188-189 spisu), pozemek žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] zatížený věcným břemenem chůze a jízdy přímo na severní straně sousedí s veřejnou komunikací ve vlastnictví města a zajišťuje přímý přístup jak k dalším pozemkům žalobkyně, tak i k pozemkům žalovaných. Od veřejné komunikace je oddělen uzamykatelnou brankou a stoupá jižním směrem, kde přímo navazuje další pozemek žalobkyně parc. č. [Anonymizováno] rovněž zatížený věcným břemenem. Tyto pozemky tvoří uličku pojmenovanou „Ve smečkách“. Po levé straně pozemku parc. č. [Anonymizováno]při pohledu z ulice) stojí dům žalobkyně č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a po jeho pravé straně stojí dům ve vlastnictví třetích osob na nezájmových pozemcích. Povrch pozemku je vybetonovaný s několika stupni (schody) a po jeho pravé straně je vybetonovaný žlab. V betonovém povrchu je zapuštěna vodoměrná šachta. Nově vydělený pozemek parc. č. [Anonymizováno] přímo sousedí s domem žalobkyně č.p. [Anonymizováno] a fakticky tvoří jeho jakési zápraží. Totéž lze říci o dalším nově vyděleném pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] na své severní straně přímo navazuje na pozemek parc. č. [Anonymizováno] kdy v této jeho části pokračuje vybetonovaný chodník se schody a žlabem až k další brance, která je umístěna mezi pozemky parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Za touto další brankou je pozemek parc. č. [Anonymizováno] toliko zatravněn bez zpevněného povrchu. Po jeho právě straně (při pohledu z ulice) stojí dům žalované č. [hodnota]) č.p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota]. Tento dům tvoří fakticky jedna místnost, jež není s ničím propojena a je přístupná toliko z pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [adresa] strana pozemku parc. č. [Anonymizováno] přímo sousedí s pozemky žalovaných č. [hodnota]) a 3) a jejich domem č.p. [Anonymizováno]. Stávající stav prokazuje smysl a účel předmětného věcného břemene, když toto zajišťuje skrz pozemky parc. č. [Anonymizováno] přístup k pozemkům žalovaných z veřejné komunikace.

9. Žalobkyně namítla, že přístup k pozemkům žalovaných je možný i skrz dům žalované č. [hodnota]) č.p. [Anonymizováno] jeho průchodem z veřejné komunikace směrem dozadu, kde ústí dveřmi a schůdky na pozemek parc. č. [Anonymizováno] Soud při místním šetření ověřil, že tento přístup „zadem“ je sice objektivně možný, ale je komplikovaný a nevhodný pro častější využívání a transport břemen. Tento průchod skrz dům č.p. [Anonymizováno] rovněž vyžaduje dohodu s jeho vlastníkem spojenou s předáním klíčů od vstupních vrat domu č.p. [Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že rodina původní žalované [jméno FO] v minulosti vlastnila všechny dotčené nemovitosti, mohla tento průchod bez větších komplikací používat, nicméně v případě odlišných vlastnických vztahů, jak se v mezidobí konstituovaly, tento přístup skrz dům č.p. [Anonymizováno] pro jeho nevlastníky ve své podstatě již možný není (průchod domem č.p. [Anonymizováno] je rovněž zachycen na fotografiích uložených na CD na čl. 187 spisu).

10. Účastníci navrhli výslech celkem [hodnota] svědků. Aby byla zajištěna co nejvyšší přesnost, autenticita a bezprostřednost výpovědí, nařizoval soud ke slyšení svědků jednání přímo na místě samém na předmětných pozemcích. Svědků se soud ptal na historický stav dotčených nemovitých věcí, jeho případný vývoj a na výkon předmětného věcného břemene. a) [adresa] (navržený žalobkyní, bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že v roce 1990 koupil pozemky v nynějším vlastnictví žalobkyně jako soukromý vlastník pro potřeby náboženské společnosti Svědků Jehovových za účelem zřízení přednáškového sálu. V letech 1993-1994 je pak převedl na v mezidobí vzniklou a registrovanou náboženskou společnost. Pozemky zakoupil jako zbořeniště. Svědek předložil černobílé fotografie zachycující stav pozemků v roce 1990 (založeny v Přílohové obálce na konci spisu). Do roku 1993 nemovitosti rekonstruovali a jejich nynější stav včetně pozemků parc. č. [Anonymizováno] je výsledkem proběhlé rekonstrukce. Předtím zde vedla z veřejné komunikace toliko pěšinka, po které se prakticky nedalo projít, a žádná branka z ulice zde nebyla, tu zde umístili až v rámci rekonstrukce v roce 1993. V pozemku parc. č. [Anonymizováno] je vodoměrná šachta pro dům č.p. [Anonymizováno], před rekonstrukcí byla v dezolátním stavu, poklop šachty zhotovili v rámci rekonstrukce. Šachtu za účelem odečtů zpřístupňoval vždy svědek. Nemovitosti ve vlastnictví žalovaných č. [hodnota]) a 3) v tu dobu užíval pan [jméno FO] (otec původní žalované [jméno FO]), který k nim chodil zadem. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] udělal nynější kovovou branku, která zůstávala po vzájemné dohodě otevřená. Dle svědka od roku 1993 vstupní branku z veřejné komunikace na pozemek parc. č. [Anonymizováno] nikdo vyjma členů Svědků Jehovových nepoužíval, branka se zamykala a klíče od ní měli toliko někteří členové náboženské společnosti. Dům č.p. [Anonymizováno] rovněž nebyl nikdy využíván, vstup do něj byl uzamčen a zarostlý břečťanem. Původní žalovaná [jméno FO] používala dle svědka toliko průchod skrz dům č.p. [Anonymizováno]. Svědek popsal výše uvedené skutečnosti do roku 2017, kdy Svědkové Jehovovi své nemovitosti prodali žalobkyni. (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 196-197 spisu a v protokole na čl. 221-222 spisu). b) [jméno FO] (navržen původní žalovanou [jméno FO], bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že zná ze sousedství původní žalovanou [jméno FO], bydlel ob dva domy dále v domě č.p. [Anonymizováno]. Na místě samém byl mockrát, poprvé již cca před 36 lety. Popsal stav i vlastnické vztahy shodně jako svědek [jméno FO] včetně proběhlé rekonstrukce v roce 1993. Odlišně od svědka [adresa] vypověděl, že do domu č.p. [Anonymizováno] [jméno FO] a její rodiče chodili skrz pozemek parc. č. [Anonymizováno], protože jinak by to museli celé obcházet zadem skrz dům č.p. [Anonymizováno]. Jak často do domu č.p. [Anonymizováno] chodili, nebyl svědek schopen říci. Přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] se dle svědka běžně chodilo k domu č.p. [Anonymizováno], chodíval tudy i pošťák a paní [jméno FO] (matka původní žalované [jméno FO]). Od branky z ulice měl dle svědka klíče každý, kdo tudy chodil, např. pan [jméno FO] (otec [jméno FO]). I svědek sám přístup z ulice používal, když panu [jméno FO] např. vozil [právnická osoba] (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 267-268 spisu). c) [jméno FO] (navržen původní žalovanou [jméno FO], bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že zná ze sousedství původní žalovanou [jméno FO], bydlí vedle přes zeď od roku 2012. Na místě samém nicméně nikdy fyzicky nebyl, toliko něco viděl přes zeď. Má sousedské spory s žalobkyní. K věci samé toliko uvedl, že zde bydlí od roku 2012, Svědkové Jehovovi tudy chodili z ulice a před domem č.p. [Anonymizováno] si hrávaly děti (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 268 spisu). d) [jméno FO] (navržen původní žalovanou [jméno FO], bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že zná velmi dlouho původní žalovanou [jméno FO], bydlí ob čtyři domy vedle a jejich rodiny se přátelili. Zná rovněž žalované 2) a 3), pomáhal jim se zprostředkováním koupě domu č.p. [Anonymizováno]. Na místě samém býval svědek relativně často, ještě za života matky původní žalované [jméno FO], po její smrti zde pomáhal např. sekat zahradu za domem. Poprvé zde byl cca před 25 lety a naposledy na jaře 2023. Svědek popsal stav i vlastnické vztahy shodně jako svědek [jméno FO]. [jméno FO] chodila k domu č.p. [Anonymizováno] zadem přes kuchyň domu č.p. [Anonymizováno] nebo z ulice přes pozemek parc. č. [Anonymizováno]. Zda někdo pravidelně chodil do domu č.p. [Anonymizováno], svědek nevěděl. Pokud bylo třeba přenášet dozadu něco většího nebo těžšího, používal se přístup z ulice přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] I svědek sám jej používal, když tudy chodil dozadu na zahradu. Obě branky se dle svědka zamykaly, klíče od nich byly v domě [jméno FO]. Zda měl klíče i někdo jiný, svědek nevěděl. Svědek dále uvedl, že měl klíče od domu [jméno FO] (č.p. [Anonymizováno]) a když nebyla [jméno FO] doma, zpřístupňoval pro odečty vodoměry v šachtě v pozemku parc. č. [Anonymizováno] (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 268 spisu). e) [jméno FO] (navržen žalobkyní, bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že zná ze sousedství původní žalovanou [jméno FO] jako dceru původního majitele pana [jméno FO]. Shodně jako svědek [jméno FO] uvedl, že v roce 1990 koupili pozemky v nynějším vlastnictví žalobkyně pro potřeby náboženské společnosti Svědků Jehovových za účelem zřízení přednáškového sálu a shodně se svědkem [jméno FO] popsal jejich rekonstrukci a tehdejší stav. Shodně dále vypověděl, že branka z ulice se zamykala a klíče od ní měli pouze členové náboženské společnosti. Kromě Svědků Jehovových branku z ulice nikdo jiný nepoužíval, pan [jméno FO] chodil skrz svůj dům č.p. [Anonymizováno]. [právnická osoba] v pozemku parc. č. [Anonymizováno] zpřístupňovali za účelem odečtů Svědkové Jehovovi. Do domu č.p. [Anonymizováno] se nechodilo, vstup byl zarostlý. Byli zde sousedské konflikty s panem [jméno FO], stěžoval si na úřadech (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 278 spisu). f) [adresa] (navržen žalobkyní, bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděl, že zná ze sousedství původní žalovanou [jméno FO]. Shodně jako svědek [jméno FO] a [jméno FO] uvedl, že v roce 1990 koupili pozemky v nynějším vlastnictví žalobkyně pro potřeby náboženské společnosti Svědků Jehovových a jako člen náboženské společnosti pomáhal s jejich rekonstrukcí. Shodně se svědkem [jméno FO] a [jméno FO] popsal jejich rekonstrukci a tehdejší stav. Shodně dále vypověděl, že branka z ulice se zamykala a klíče od ní měli pouze členové náboženské společnosti. Kromě Svědků Jehovových branku z ulice nikdo jiný nepoužíval. [právnická osoba] v pozemku parc. č. [Anonymizováno] zpřístupňovali za účelem odečtů Svědkové Jehovovi. Do domu č.p. [Anonymizováno] se nechodilo, vstup byl zarostlý bezinkami (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 279 spisu). g) [tituly před jménem] [jméno FO] (navržena žalobkyní, bez příbuzenského vztahu k účastníkům) vypověděla, že zná žalobkyni jako svou zákaznici a žalovanou č. [hodnota]) jako svou sousedku, bydlí v domě č.p. [Anonymizováno] ob jeden dům vedle. Znala dlouho původní žalovanou [jméno FO], její matku paní [jméno FO] a jejího syna [jméno FO]. V sousedství bydlí od roku 2009, nicméně na místě samém nikdy osobně nebyla, byla toliko v domě č.p. [Anonymizováno] na návštěvě, kam se chodilo průjezdem přímo z ulice. Matka původní žalované zemřela v roce 2013, když ještě žila, jezdila sem původní žalovaná tak jednou měsíčně, po smrti matky pak čtvrtletně. Svědkyně dále uvedla, že branka z ulice byla vždy zamčená (výpověď této svědkyně v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 279 spisu). h) [jméno FO] (navržen žalovanou č. [hodnota], syn původní žalované [jméno FO]) vypověděl, že měl sousedské konflikty s žalobkyní a žalovaným prodával nemovitosti své matky. Původně zde bydleli jeho prarodiče (manželé [jméno FO]) a on sám zde u nich pobýval každý víkend, s výjimkou dvou let, kdy byl v zahraničí. Po smrti babičky (paní [jméno FO]) sem jeho matka ([jméno FO]) toliko občas dojížděla. Shodně se svědkem [jméno FO], svědkem [jméno FO] a svědkem [jméno FO] z řad Svědků Jehovových popsal tehdejší stav nemovitostí žalobkyně a jejich rekonstrukci. [adresa] od branky z ulice, kterou zhotovili Svědkové Jehovovi, měl vedle Svědků Jehovových i jeho děda pan [jméno FO], měli je uloženy doma a používali je. Další branka vedoucí k domu č.p. [Anonymizováno] se nikdy nezamykala. Betonový chodník z ulice přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] jeho rodina využívala, sloužil jako průchod k domu č.p. [Anonymizováno] a k zadní části jejich nemovitostí. Skrz dům č.p. 183 se rovněž dalo projít. [právnická osoba] v pozemku parc. č. [Anonymizováno] zpřístupňovala jeho rodina. Dům č.p. [Anonymizováno] se využíval jako sklad, chodilo se do něj dle potřeby buď chodníkem z ulice nebo zadem přes zahradu. Svědek dále uvedl, že zná svědka [jméno FO], tento měl od nich k dispozici klíče od domu a v době jejich nepřítomnosti jim chodil sekat zahradu (výpověď tohoto svědka v podrobnostech zachycena v protokole na čl. 286 spisu).

11. Z hlediska hodnocení svědeckých výpovědí soud ze svých úvah vyloučil předně ty svědky, kteří objektivně neměli relevantní informace. Jde o svědka [jméno FO], který uvedl, že na místě samém nikdy fyzicky nebyl a toliko občas něco viděl jako soused přes zeď, a svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO], která rovněž na místě samém nikdy fyzicky nebyla, byla toliko v domě č.p. [Anonymizováno] na návštěvě a bez bližší konkretizace uvedla, že předmětná branka z ulice byla vždy zamčená, což samo o sobě nic relevantního neprokazuje. Další svědky soud rozdělil ve svých úvahách do tří skupin. První skupinou jsou svědci z řad náboženské společnosti Svědků Jehovových, konkrétně [adresa] [jméno FO] a [adresa], druhou skupinu tvoří sousedé a známí rodiny původní žalované [jméno FO], konkrétně [jméno FO] a [jméno FO], a do třetí skupiny soud zařadil svědka [jméno FO] jako přímého příbuzného původní žalované [jméno FO] a jejích rodičů manželů [jméno FO]. V některých relevantních aspektech se výpovědi všech těchto svědků shodují, v jiných se pak rozcházejí. Shoda mezi všemi skupinami svědků je v tom, že v roce 1990 koupili pozemky v nynějším vlastnictví žalobkyně včetně pozemků parc. č. [Anonymizováno] zatížených předmětným věcným břemenem členové náboženské společnosti Svědků Jehovových pro potřeby této náboženské společnosti s tím, že stav pozemků v době jejich koupě byl neutěšený a nevhodný k užívání, kdy se jednalo fakticky o zbořeniště (toto prokazují i černobílé fotografie předložené svědkem [jméno FO]). Členové Svědků Jehovových nemovitosti do roku 1993 zcela zrekonstruovali, kdy výsledkem proběhlé rekonstrukce je i betonový chodník na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a části pozemku parc. č. [Anonymizováno] tvořících uličku „Ve smečkách“, uzamykatelná branka mezi pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a veřejnou komunikací a poklop vodoměrné šachty v pozemku parc. č. [Anonymizováno]. Šířka uličky přitom zůstávala neměnná až do dnešních dnů a v roce 1993 se pouze změnil její povrch na betonový se stupni. Nynější stav těchto pozemků tak zcela odpovídá stavu po jejich rekonstrukci v roce 1993. V dalším se pak výpovědi svědků rozcházejí. Svědkové první skupiny z řad členů Svědků Jehovových uvedli, že klíče od vstupní branky z ulice měli pouze členové náboženské společnosti, branka se zamykala a nikdy jiný ji nepoužíval, rovněž vodoměrnou šachtu zpřístupňovali pro odečty toliko oni a rodina [jméno FO] chodila ke svým nemovitostem zadem skrz dům č.p. [Anonymizováno]. Do domu č.p. [Anonymizováno] nechodil nikdo a vstup do něj byl zarostlý. Svědkové druhé skupiny (sousedé) naopak uvedli, že rodina [jméno FO] užívala i přístup přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] uličkou „Ve smečkách“, zejména když se transportovalo něco většího nebo těžšího dozadu, vstupní branka z ulice se zamykala a klíče od ní měla i rodina [jméno FO]. Rovněž oba svědci uvedli, že sami tento přístup uličkou „Ve smečkách“ osobně využívali. [jméno FO] jako člen rodiny původní žalované [jméno FO] vypověděl, že vedle Svědků Jehovových měla klíče od vstupní branky i jeho rodina, uličku „Ve smečkách“ jeho rodina využívala jako průchod k domu č.p. [Anonymizováno] a k zadní části jejich nemovitostí. Rovněž vodoměrnou šachtu pro dům č.p. [Anonymizováno] v pozemku parc. č. [Anonymizováno] zpřístupňovala jeho rodina. Dům č.p. [Anonymizováno] se využíval jako sklad, chodilo se do něj dle potřeby buď předmětnou uličkou nebo zadem skrz dům č.p. [Anonymizováno] přes zahradu.

12. Za účelem vyjasnění shora uvedených rozporů ve výpovědích svědků soud k důkaznímu návrhu žalovaných č. [hodnota]) a 3) provedl jimi předložené následující listinné důkazy, z nichž zjistil následující relevantní skutečnosti: Dopisem ze dne [datum] se na [právnická osoba] v [adresa] obrátil pan [jméno FO] (otec původní žalované [jméno FO]) s tím, že na sousedních nemovitostech ve vlastnictví Svědků Jehovových byly zahájeny stavební práce a byla jimi uzavřena plotem ulice „Ve smečkách“, která historicky zajišťovala přístup k pěti domům. Za účelem vyřešení vzniklé situace a eliminace budoucích sporů [jméno FO] navrhl, aby pozemky tvořící předmětnou uličku odkoupilo město (prokázáno dopisem na čl. 236 spisu). Dalším dopisem ze dne [datum] [jméno FO] znovu poukázal na sousedské spory s náboženskou společností Svědků Jehovových s tím, že tito uzavřeli celou uličku „Ve smečkách“ a obklopili jeho domy stavebním materiálem (prokázáno dopisem na čl. 237 spisu). Dne [datum] se na [právnická osoba] v [adresa], Odbor výstavby, obrátil písemně [tituly před jménem] [jméno FO] jako zástupce manželů [jméno FO] a [jméno FO] (rodičů původní žalované [jméno FO]) s tím, že tito jako vlastníci domů č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] podávají námitky k rekonstrukci domů sousedních č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], při níž došlo ze strany jejich vlastníků pana [adresa] a pana [jméno FO] k uzavření přístupu do ulice „Ve smečkách“, když zde byl postaven plot a vstupní vrata byla jimi uzamčena, aniž by manželé [jméno FO] obdrželi od vrat klíče. Rovněž zde vybudovali schody a betonový povrch, čímž znemožnili transport předmětů do domů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kdy schody je nutné stavebně upravit, přičemž beton současně zakryl veškeré inženýrské sítě. Ulice “Ve smečkách“ tvoří jediný přístup k domům č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (prokázáno dopisem na čl. 235 spisu). Na uvedený dopis bylo písemně reagováno Odborem výstavby [právnická osoba] v [adresa] sdělením ze dne [datum] tak, že předmětné stavební úpravy byly provedeny dle dokumentace ověřené při stavebním řízení a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [datum]. Dne [datum] byly na místě prošetřeny vznesené námitky a bylo zjištěno, že klíče od nově osazených vstupních vrat byly předány panu [jméno FO] a přístup k domům č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] tak nebyl znemožněn. Podél betonových schodů byl ponechán cca 60 cm široký betonový pruh, který je dostačující pro ruční převoz materiálu a jiných předmětů do domů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Pro zajištění přístupu, nikoli příjezdu, platí vydržené věcné břemeno, vlastníci pozemků v přístupu nezabraňují, přičemž totéž platí i pro inženýrské sítě v podobě přípojky vody a kanalizace k domu č.p. [Anonymizováno]. V případě dalších sporů byli manželé [jméno FO] odkázáni na příslušný okresní soud (prokázáno sdělením na čl. 235 spisu).

13. S poukazem na výše uvedené listinné důkazy proto neobstojí svědecké výpovědi členů Svědků Jehovových v té jejich části, že klíče od vstupní branky měli toliko oni a nikdo jiný uličku „Ve smečkách“ nevyužíval. [adresa] od branky měl prokazatelně [jméno FO] (otec původní žalované [jméno FO] a tehdejší vlastník domů č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]), který se dokonce po členech Svědků Jehovových domáhal zpřístupnění předmětné uličky, což mu dle sdělení stavebního úřadu bylo nakonec umožněno. Věrohodné jsou tedy výpovědi sousedů [jméno FO] a [jméno FO] a zejména výpověď [jméno FO], který měl jako přímý člen rodiny [jméno FO] z povahy věci nejvíc informací a v nemovitostech se i pravidelně zdržoval. Byť je [jméno FO] přímý příbuzný původní žalované [jméno FO] a mohl by mít na věci i svůj osobní zájem, soud jeho výpověď vyhodnotil ve světle ostatních provedených důkazů jako zcela věrohodnou.

14. Lze tedy uzavřít, že provedenými důkazy byla prokázána historická opodstatněnost předmětného věcného břemene, kdy toto zajišťovalo (a i nadále zajišťuje) přístup uličkou „Ve smečkách“ k domům č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a k souvisejícím pozemkům. Jiný přístup je možný toliko fakticky skrz dům č.p. [Anonymizováno], je však mnohem komplikovanější, nevhodný k transportu větších břemen a předpokládá jednotný vlastnický režim všech dotčených nemovitostí, neb není vůbec právně ošetřen. Zamezením přístupu uličkou „Ve smečkách“ by byly vlastníci domu č.p. [Anonymizováno] zcela odříznuti, což platí i o potenciálních jiných vlastnících domu č.p. [Anonymizováno]. Bylo rovněž prokázáno, že rodina [jméno FO], vedle průchodu skrz dům č.p. [Anonymizováno], přístup uličkou „Ve smečkách“ využívala a právo odpovídající věcnému břemeni tímto průběžně vykonávala, tedy nemohlo dojít k jeho promlčení.

15. Podaná žaloba by tak měla být zamítnuta, nicméně nelze přehlédnout jednu podstatnou skutečnost, která má za následek zamítnutí žaloby toliko částečné. Služebný pozemek parc. č. [Anonymizováno] zatěžuje jako pozemek služebný věcné břemeno chůze a jízdy. Dle ustanovení § 1274 odst. 1 služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Dle ustanovení § 1276 odst. 1 o.z. služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Věcné břemeno chůze tak odpovídá služebnosti stezky a věcné břemeno jízdy služebnosti cesty. Provedenými důkazy bylo bez pochybností prokázáno, že po služebném pozemku parc. č. [Anonymizováno] se vzhledem k jeho malé šířce a sklonu nikdy jezdit nedalo a byla po něm možná toliko chůze nebo manuální transport břemen stavebním kolečkem. Věcné břemeno jízdy v podobě služebnost cesty tak bylo zjevně již dávno promlčeno, neb nemohlo být vůbec realizováno.

16. Soud proto (vázán žalobním petitem) podané žalobě vyhověl toliko co do věcného břemena jízdy v podobě služebnosti cesty a ve vztahu k věcnému břemenu chůze v podobě služebnosti stezky žalobu zamítl (výrok I. a II.). Soud musel současně zohlednit v mezidobí provedenou pozemkovou úpravu, jejímž výsledkem bylo oddělení pozemku parc. č. [Anonymizováno] jenž tvoří zápraží domu č.p. [Anonymizováno], tedy ani věcné břemeno chůze na něm nemůže být z povahy věci vykonáváno (výrok I.).

17. Soud dále „v opačném gardu“ s totožnou argumentací rozhodl o vzájemném návrhu žalovaných č. [hodnota]) a 3) tak, že tomuto vyhověl co do věcného břemene chůze v podobě služebnosti stezky (výrok III.) a ve vztahu k věcnému břemenu jízdy v podobě služebnosti cesty vzájemný návrh těchto žalovaných zamítl (výrok IV.), a to vzhledem k tomu, že žalobkyně v realizaci služebnosti stezky těmto žalovaným bezdůvodně bránila, což i vyústilo ve vydání předběžného opatření (viz usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]).

18. Domáhají-li se žalovaní č. [hodnota]) a 3) vzájemným návrhem dále uložení povinnosti žalobkyni zdržet se uzamykání předmětné vstupní branky, pak takto formulovaný vzájemný návrh nemůže být důvodný, neb je na uvážení žalobkyně, jakým konkrétním způsobem přístup k nemovitostem těmto žalovaným umožní (např. tím, že jim předá od předmětné branky funkční klíče). Soud proto tento vzájemný návrh zamítl (výrok V.).

19. Pro úplnost zbývá závěrem konstatovat, že soud se zabýval pouze důkazy z hlediska předmětu řízení relevantními, a proto pro zjevnou nadbytečnost zamítl a neprovedl další účastníky navržené důkazy.

20. Výrok o nákladech řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci toliko částečný úspěch, přičemž s poukazem na výrokovou část tohoto rozsudku lze dospět k závěru, že úspěch účastníků byl zhruba rovnocenný, tedy promítnuto do nákladového výroku nemá žádný z účastníků právo na jejich náhradu (výrok VI.).

21. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil ze svých prostředků náklad svědečného ve výši [částka], přičemž s ohledem na výsledek řízení rozdělil jeho úhradu rovnocenně mezi účastníky (výrok VII., VIII. a IX.).

Poučení