14 Co 573/2024 - 318

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované], IČO [IČO] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2) [žalovaná]., IČO [IČO] sídlem [Adresa advokáta C] o 1 41 000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně a 1. žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. října 2024, č. j. 31 C 233/2021-266, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 5. listopadu 2024, č. j. 31 C 233/2021-273, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně, doplněný usnesením ze dne 5. listopadu 2024, se ve výrocích I a II ve vztahu k žalované 2 zrušuje a řízení se zastavuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně, doplněný usnesením ze dne 5. listopadu 2024, se ve výroku I ve vztahu k žalované 1. a ve výroku doplňujícího usnesení potvrzuje.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení je 240 911 Kč, jinak se v tomto výroku potvrzuje.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou 2. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 1. náklady odvolacího řízení ve výši 60 681,50 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta B], advokáta.

Odůvodnění

1. Soud I. stupně napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po 1. a 2. žalované zaplacení částky 1 410 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení, a to společně a nerozdílně [výrok I], uložil žalobkyni povinnost zaplatit 1. žalované na náhradě nákladů řízení částku 249 320,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta [výrok II] a dále rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů řízení [výrok III]. Doplňujícím usnesením ze dne 5. listopadu 2024 soud I. stupně rozsudek doplnil o rozhodnutí o nákladech vzniklých v řízení státu tak, že uložil žalobkyni povinnost zaplatit České republice, na účet soudu I. stupně, částku 6 031 Kč na znalečném, a to do tří dnů od právní moci usnesení.

2. Soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 2 820 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 5. 2021 do zaplacení, a to rukou společnou a nerozdílnou. Dle žalobních tvrzení vložila 2. žalovaná coby dražebník do dražebního internetového portálu dne 7. 2. 2019 pod č. [číslo] dražbu označenou jako „Rodinný dům 168 m2, [adresa]“. Jednalo se o dražbu elektronickou nedobrovolnou opakovanou (z důvodu zmaření). Předmětem dražby byl rozestavěný rodinný dům a pozemek parc. č. [číslo] v kat. území [adresa]. Obvyklá cena činila 5 700 000 Kč, obvyklá cena budoucí činila 8 450 000 Kč. Vyvolávací cena byla 2. žalovanou určena ve výši 3 300 000 Kč. V dražební vyhlášce bylo uvedeno, že stavba rodinného domu nemá ukončeny vnitřní úpravy, jde o hrubou stavbu včetně zateplení, venkovní omítky a venkovních obkladů. Druhá žalovaná objednala u 1. žalované coby soudní znalkyně odhad obvyklé ceny předmětu dražby. Prvá žalovaná vyhotovila odhad obvyklé ceny znaleckým posudkem č. [číslo], ve kterém posuzovala stav předmětu dražby a jeho obvyklou cenu k 21. 10. 2018. Cenu stanovila ve výši 5 700 000 Kč. Ve znaleckém posudku 1. žalovaná uvedla, že dne 21. 10. 2018 provedla místní šetření. K celkovému popisu uvedla, že se jedná o rozestavěný rodinný dům, a ke konstrukcím uvedla toto: krytina – 100 % , klempířské konstrukce – 100 %, vnitřní omítky – 100 %, bleskosvod – 100 %, instalace plynu – 100%. Rozestavěnost rodinného domu stanovila 1. žalovaná ve výši 67,62 %. Žalobkyně vydražila předmět dražby za nejvyšší podání ve výši 3 310 000 Kč. Po nabytí vlastnického práva sepsala žalobkyně s 2. žalovanou při předávání nemovitosti dne 27. 2. 2019 protokol o předání, ve kterém byly vytčeny tyto vady: na stavbě není zhotovena: izolace střešní krytiny (0 %), nejsou dokončeny klempířské konstrukce, není provedena instalace plynu (0 %), nejsou provedeny vnitřní omítky (0 %), není proveden bleskosvod (0 %). Policie při prověřování trestněprávní odpovědnosti 1. žalované zjistila, že 1. žalovaná provedla odhad předmětu dražby, aniž by byla do samotného objektu stavby vstoupila. Prvá žalovaná zohlednila ve znaleckém posudku rovněž neexistující konstrukční prvky. [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval pro žalobkyni dne 1. 3. 2021 znalecký posudek č. [číslo], ve kterém dospěl k závěru, že obvyklá cena předmětu dražby činí 2 880 000 Kč. Uvedením a oceněním neexistujících položek v posudku č. [číslo] s následným vyhotovením vadného odhadu obvyklé ceny předmětu dražby byla žalobkyni způsobena škoda odpovídající rozdílu ceny nemovitosti dle posudku 1. žalované (5 700 000 Kč) a dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (2 880 000 Kč), za níž odpovídají žalované společně a nerozdílně. Prvá žalovaná hrubě porušila povinnosti znalkyně a 2. žalovaná porušila povinnost zajistit řádný posudek pro provedení dražby. K předžalobní výzvě žalované žalobkyni ničeho neuhradily.

3. Prvá žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Ve věci není dána její pasivní legitimace, neboť nebyla s žalobkyní v žádném právním vztahu, byla ve vztahu jen s 2. žalovanou coby dražebníkem. Podle § 63 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, odpovídá za škodu, která byla způsobena při dražbě za podmínek stanovených zákonem, jen a pouze dražebník. Zákon o dražbách o odpovědnosti jiné osoby ničeho neuvádí, je proto nutno aplikovat primárně § 2914 o. z. Prvá žalovaná tak za škodu odpovídá pouze dražebníkovi a nikoliv jiné, třetí osobě, např. žalobkyni. Prvá žalovaná sporovala dále i samotný vznik škody. Žalobkyně účastí v dražbě poškozena nebyla, neboť nabyla nemovitost za cenu nižší, než je cena v místě a čase obvyklá. V průběhu řízení sporovala 1. žalovaná, že by porušila svou zákonnou povinnost.

4. Druhá žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

5. Soud I. stupně ve věci samé rozhodl rozsudkem ze dne 5. 4. 2022, č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl a kterým k částečnému zpětvzetí žaloby řízení ohledně částky 1 410 000 Kč s příslušenstvím zastavil. Tento rozsudek soudu I. stupně byl k odvolání žalobkyně a 1. žalované ohledně zamítavého výroku a ohledně nákladových výroků usnesením odvolacího soudu ze dne 26. 8. 2022, č. j. [spisová značka], zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uložil soudu I. stupně, aby se předpoklady vzniku odpovědnosti obou žalovaných za tvrzenou škodu v důsledku tvrzených porušení právních povinností opakovaně zabýval.

6. Soud I. stupně učinil na základě provedeného dokazování tento závěr o skutkovém stavu: Prvá žalovaná je osobou samostatně výdělečně činnou a jejím živnostenským oprávněním dle živnostenského rejstříku je oceňování věcí nemovitých. Předmětem podnikání druhé žalované je provádění veřejných dražeb, dobrovolných i nedobrovolných.

7. Dne 21. 2. 2019 probíhala od 13.00 hod. do 14.00 hod. na portálu www.drazebniweb.cz elektronická dražba, dražebníkem byla 2. žalovaná. Jednalo se o dražbu opakovanou, a to z důvodu zmaření předchozí dražby. Dle dražební vyhlášky byl předmětem dražby pozemek parc. č. [číslo] o výměře 1 394 m2, v centru města [adresa], a samostatný dům o dvou nadzemních podlažích s plochou střechou, který může sloužit jako dvougenerační, s tím, že rodinný dům nemá dokončeny vnitřní úpravy, je vybudována super hrubá stavba včetně zateplení, venkovních omítek a venkovních obkladů; obvyklá cena budoucí byla stanovena za předpokladu provedení dokončovacích prací za použití standardních materiálů. Užitná plocha činí cca 168 m2. Prohlídky předmětu dražby se konaly 19. 2. 2019 a 20. 2. 2019 nebo individuálně po předchozí telefonické dohodě nejméně 48 hodin před termínem prohlídky. Znalecký odhad ceny předmětu dražby činil 5 700 000 Kč. Nejnižší podání činilo 3 300 000 Kč, minimální příhoz 10 000 Kč a dražební jistota 100 000 Kč. Vydražitelem předmětu dražby se za nejvyšší podání 3 310 000 Kč stala žalobkyně, která pozemek se stavbou rodinného domu nabyla do vlastnictví.

8. Prvá žalovaná vypracovala pro 2. žalovanou odhad obvyklé ceny předmětu dražby. Ve znaleckém posudku č. [číslo] ze dne 22. 10. 2018 uvedla, že zjistila stav nemovitostí ke dni 21. 10. 2018, kdy provedla místní šetření. Obvyklou cenu nemovitostí (věcná hodnota stavby rodinného domu, hodnota pozemku) stanovila ve výši 5 700 000 Kč; budoucí stav nemovitostí ocenila částkou 8 450 000 Kč. Bývalý jednatel 2. žalované [jméno FO] potvrdil, že v době prohlídky nemovitosti 22. 10. 2018 neměl k dispozici klíče. Prvá žalovaná proto provedla odhad ceny nemovitosti bez vnitřní prohlídky. Dražební spis byl již skartován.

9. Žalobkyni nemovitost ke koupi doporučila realitní makléřka [jméno FO], a to dva dny před dražbou. Žalobkyně obchodovala s nemovitostmi a měla zájem o investiční nemovitosti. Nemovitost se dle znaleckého posudku jevila jako velice výhodná investice. Před dražbou si žalobkyně ani realitní makléřka nemovitost neprohlédly. Ale den před dražbou si žalobkyně u 2. žalované ověřovala, zda stav nemovitosti odpovídá znaleckému posudku a dražební vyhlášce.

10. Policie ČR usnesením ze dne 22. 10. 2019 odložila trestní věc - podezření ze spáchání přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, kterého se měla dopustit 1. žalovaná jako znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, dne 22. 10. 2018 při vyhotovení znaleckého posudku č. [číslo], když neprovedla vnitřní prohlídku nemovitosti, a přesto učinila závěry rozhodné pro finální ohodnocení nemovitosti, čímž mohl být závěr posudku hrubě zkreslený nebo nepravdivý, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak.

11. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku ze dne 1. 3. 2021, č. [číslo], stanovil věcnou hodnotu rozestavěného objektu rodinného domu po odečtení opotřebení ve výši 1 609 033,85 Kč, s pozemkem celkem ve výši 4 057 950,32 Kč. Porovnávací metodou dospěl znalec k hodnotě pozemku včetně stavby domu ve výši 2 880 290. Výslednou tržní hodnotu, odpovídající ceně v místě a čase obvyklé, stanovil ve výši 2 880 000 Kč. Znalec provedl místní šetření až v roce 2021.Z výpovědi znalce soud I. stupně zjistil, že dům zvenku vypadal dobře, a to na rozdíl od jeho vnitřního stavu objektu. Problém byl v technickém stavu, neboť absentovala střešní krytina. Dům sice nebyl v úplně havarijním stavu, ale k jeho využití k bydlení by byla nutná časově a finančně náročná sanace. Chyběla izolace střešní krytiny, která u plochých střech zamezuje pronikání srážkových vod do objektu. Na střeše byly položeny jen panely nebo byl zhotoven betonový strop bez tepelné izolace, bez jakýchkoliv hydroizolací. Do domu proto tekla voda. Stav vnitřní části domu v roce 2018, kdy ho oceňovala 1. žalovaná, znalec neznal, ale dle jeho názoru tam střešní krytina nebyla ani v té době. [tituly před jménem] [jméno FO] rozestavěnost procentuálně stanovil ve výši 47,43 %, tedy zjistil, že je potřeba o více než 50 % hodnotu objektu navýšit. Pro výpočet porovnávací metodou znalec použil nabídky realitních kanceláří a vycházel z lokality, z velikosti pozemku, z charakteristiky rodinných domů, přičemž srovnání provedl se 7 srovnatelnými nemovitostmi.

12. Dle revizního znaleckého posudku ze dne 6. 10. 2023, č. [číslo], vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], soudem I. stupně ustanovenou znalkyní v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, podle stavu nemovitostí ke dni 21. 10. 2018 byla jejich obvyklá cena 4 074 000 Kč. Dům byl již dokončen a zkolaudován, proto znalkyně ohledně rozestavěnosti a stavu jednotlivých konstrukcí vycházela ze zjištění znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Obvyklou cenu vypočetla přímým porovnáním jako průměr jednotkových upravených cen srovnávaných nemovitých věcí. Obvyklou cenu nemovitostí, stanovenou 1. žalovanou ve výši 5 700 000 Kč, znalkyně označila za nepřiměřeně vysokou. S věcnou hodnotu nemovitosti stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO] znalkyně souhlasila, neboť [tituly před jménem] [jméno FO] správně hodnotil rozestavěnost a stav jednotlivých konstrukcí, které odpovídaly popisu nemovitosti a srovnání fotodokumentace v jeho posudku. Jde-li však o ocenění pozemku porovnávací metodou, [tituly před jménem] [jméno FO] nevzal v úvahu, že se porovnávají stavební pozemky s pozemkem, na kterém je rozestavěná stavba. Jde-li o ocenění funkčního celku, tj. domu i pozemku, [tituly před jménem] [jméno FO] použil jiné koeficienty korekce a od výsledné ceny odečetl 10 % za rizikovost. Porovnávací metodou stanovil cenu pozemku 2 448 000 Kč a funkční celek ocenil toliko částkou 2 880 000 Kč. Dle znalkyně výslednou cenu oceňovaných nemovitostí (tj. 2 880 000 Kč) podhodnotil, stanovil ji příliš nízkou.

13. Žalobkyně prodala předmětné nemovitosti kupní smlouvou z 25. 10. 2021 manželům [jméno FO], a to za kupní cenu 4 000 000 Kč.

14. Po právní stránce soud I. stupně uvážil zejména, že dle § 8 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, má znalec povinnost vypracovat znalecký posudek řádně a že pochybení znalce spočívající ve zpracování vadného znaleckého posudku zakládá odpovědnostní vztah mezi znalcem a poškozeným za předpokladu naplnění podmínek podle § 2910 o. z., tj. byl-li jeho obsah příčinou vzniku majetkové újmy. Ustanovení § 2914 o. z. přímou odpovědnost tzv. pomocníka výslovně nevylučuje, převáží-li jeho samostatnost. Prvá žalovaná dle názoru soudu I. stupně při vypracování znaleckého posudku pochybila, neboť neprovedla řádně místní šetření, nemovitost ocenila pouze pohledem z její vnější strany. Zároveň však soud I. stupně uvážil, že tento postup zákon o veřejných dražbách umožňuje, není-li zajištěn přístup do nemovitosti, a že 1. žalovaná přístup do nemovitosti neměla a že nemá ze zákona povinnost tuto skutečnost v posudku uvádět.

15. Dle názoru soudu I. stupně 2. žalovaná coby dražebník sice nezajistila řádný znalecký posudek ani revizní znalecký posudek pro provedení dražby, avšak žalobkyně netvrdila ani neprokazovala existenci jakýchkoli pochybností o znaleckém posudku 1. žalované před dražebním jednáním nebo v jeho průběhu. V tomto směru odkázal soud I. stupně na § 13 a § 63 odst. 4 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a závěry vyslovené Ústavním soudem v nálezu ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. III. ÚS 384/08.

16. Co však považoval soud I. stupně za zásadní, žalobkyně po poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř. uvedla, že vzniklá škoda je dána rozdílem mezi cenou nemovitostí dle posudku 1. žalované a cenou nemovitostí dle posudku [tituly před jménem] [jméno FO], tedy ve výši 2 820 000 Kč. Tato původně požadovaná částka představuje skutečnou škodu ve výši 430 000 Kč, tedy ve výši rozdílu mezi částkou, za kterou nemovitosti vydražila, a tržní hodnotou stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO], a ve zbytku představuje ušlý zisk ve výši 2 390 000 Kč. Žalobkyně toliko z opatrnosti ponížila žalovanou na polovinu, tj. na 1 410 000 Kč, a tato částka představuje skutečnou škodu 430 000 Kč a ušlý zisk 920 000 Kč.

17. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyni skutečná škoda nevznikla, neboť revizním znaleckým posudkem byla stanovena obvyklá cena nemovitostí k 21. 10. 2018 částkou 4 074 000 Kč, tedy částkou vyšší, než byla vyvolávací cena, za kterou žalobkyně nemovitosti v dražbě nabyla. Žalobkyni ani neušel zisk, naopak žalobkyně nabyla v dražbě nemovitosti za nižší cenu, než činí jejich cena obvyklá, a následně nemovitosti prodala. Zisk žalobkyně činil 690 000 Kč. Rozdíl oproti zisku očekávanému nepředstavuje škodu v podobě ušlého zisku, která by byla v příčinné souvislosti s jednáním žalovaných.

18. Soud I. stupně proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

19. O nákladech řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou rozhodl soud I. stupně s odkazem na § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné 1. žalované přiznal jejich náhradu ve výši 249 320,50 Kč.

20. O nákladech řízení mezi žalobkyní a 2. žalovanou rozhodl soud I. stupně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití argumentu a contrario, když v řízení zcela úspěšné 2. žalované žádné náklady nevznikly.

21. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, které podáním ze dne 22. 11. 2024 doplňovala. Žalobkyně vytýkala soudu I. stupně, že nepřihlédl ke skutečnostem, které tvrdila, a k důkazům, které navrhovala. Vytýkala dále soudu I. stupně, že dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a že věc nesprávně právně posoudil.

22. Žalobkyně nesouhlasila s nosnými důvody zamítavého rozsudku, tj. že ve věci absentují předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaných za škodu, a sice vznik škody a příčinná souvislost mezi tvrzeným porušením právní povinnosti a vznikem škody.

23. Uplatnila zejména následující odvolací námitky.

24. Není podstatné, zda 1. žalovaná měla či neměla přístup do nemovitosti či zda měla povinnost uvést takovouto informaci v posudku. Podstatné je, že do znaleckého posudku uvedla vědomě nepravdivé údaje. Druhá žalovaná pochybila, neboť nezajistila řádný znalecký posudek. Činnost dražebníka se neomezuje jen na zajištění odhadu znalcem, je povinen též posoudit, zda znalecký posudek nemá zásadní vady.

25. Žalobkyně získala nemovitosti nižší hodnoty, než která byla vadným znaleckým posudkem před dražbou avizována. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1347/2020 se nezabývá ušlým ziskem. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2839/14 nelze výši škody dovozovat z ceny v dražbě dosažené. Dle žalobkyně je proto třeba vycházet z rozdílu vadného posudku a bezvadného posudku.

26. Úvahy soudu I. stupně ohledně ušlého zisku jsou nepřezkoumatelné 27. Soud I. stupně neobjasnil, v čem spočívaly jeho pochybnosti o znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], a nechal vypracovat revizní znalecký posudek. Dle žalobkyně není důvodu nereflektovat závěry posudku [tituly před jménem] [jméno FO].

28. Výpověď bývalého jednatele [jméno FO] je dle žalobkyně nevěrohodná, v dražební vyhlášce bylo uvedeno, že dlužník spolupracuje, že jsou klíče k dispozici.

29. Žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

30. Prvá žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně upozorňovala, že posudek vypracovala na základě prohlídky provedené zvenčí, neboť jí nebyl umožněn přístup do objektu domu, ač byl předem dohodnut termín místního ohledání a měla být přítomna osoba s klíči. Znalecký posudek byl vypracován v souladu s § 13 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Prvá žalovaná nemá povinnost uvádět v posudku, zda nemovitost byla posuzována na základě prohlídky. Nadto se z fotografií v posudku podává, že nemovitost byla prohlédnuta jen zvenčí. Žádné fotografie vnitřku stavby domu v posudku nejsou. Z fotografií v posudku je zřejmé, že atika na střeše domu byla zakončena klempířskými prvky, což svědčí o zhotovení střechy. Prvá žalovaná se tak žádného pochybení nedopustila. Z dražební vyhlášky je zřejmé, že posléze již 2. žalovaná klíči disponovala, žalobkyně se mohla prohlídky nemovitostí zúčastnit. Prvá žalovaná posudek vypracoval v říjnu 2018, dražba proběhla až v únoru 2019. Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, co se s objektem během této doby dělo. Nadto žalobkyně nemovitosti vydražila za částku pod hodnotou ceny obvyklé stanovené revizním znaleckým posudkem a jednatel 2. žalované uvedl, že byl zájemce o koupi nemovitostí za částku 4 500 000 Kč, ale žalobkyně odmítla. Mezi vypracováním posudku a tvrzenu škodou není příčinná souvislost. Prvá žalovaná není ve věci pasivně legitimována, dle § 2914 o. z. odpovídá žalobkyni dražebník, prvá žalovaná by mohla maximálně odpovídat 2. žalované.

31. Prvá žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v zamítavém výroku I jako věcně správný potvrdil.

32. Druhá žalovaná se k odvolání žalobkyně nevyjádřila.

33. V následné své reakci ze dne 24. 1. 2025 žalobkyně odkazovala na obsah svého odvolání. K tvrzení, že měla využít možnosti prohlídky, odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2840/2017. K absenci pasivní legitimace 1. žalované ve věci odkazovala na usnesení odvolacího soudu ze dne 26. 8. 2022, sp. zn. [spisová značka].

34. Proti výroku II rozsudku soudu I. stupně podala včasné a přípustné odvolání 1. žalovaná. Vytýkala soudu I. stupně nesprávné posouzení tarifní hodnoty. Po celou dobu řízení před soudem I. stupně až do rozhodnutí odvolacího soudu 26. 8. 2022 byla jeho předmětem částka 2 820 000 Kč s příslušenstvím. Hodnota úkonů právní služby, v té době provedených, proto správně činí 19 580 Kč. Prvá žalovaná navrhovala, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku II změnil tak, že 1. žalované náleží na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně celkem 319 727,30 Kč, a aby přiznal 1. žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

35. Žalobkyně se k odvolání 1. žalované nevyjádřila.

36. Po předložení věci odvolacímu soudu k rozhodnutí byla 2. žalovaná 20. 12. 2024 vymazána z obchodního rejstříku. Právním důvodem výmazu je dle výpisu 2. žalované z obchodního rejstříku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2024, č. j. [spisová značka], kterým byla 2. žalovaná zrušena bez likvidace a které nabylo právní moci dne 17. 12. 2024. K dotazu odvolacího soudu Městský soud v Praze přípisem ze dne 7. 1. 2025, sp. zn. [spisová značka], tyto skutečnosti potvrdil a doložil zápis protokolem z 6. 10. 2023, sp. zn. [spisová značka], o zahájení řízení o zrušení 2. žalované, jakož i usnesení ze dne 18. 11. 2024, č. j. [spisová značka], kterým byla 2. žalovaná zrušena bez likvidace dle § 105a odst. 5 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (rejstříkový zákon). Z odůvodnění se podává, že 2. žalovaná nezaložila do sbírky listin účetní závěrky za roky 2012 až 2020 a výzvu k nápravě se jí nepodařilo předepsaným způsobem doručit. Toto usnesení nabylo právní moci 17. 12. 2024.

37. V řízení nevyšlo najevo, že by 2. žalovaná zanechala majetek, který by měl být vypořádán při likvidaci. Taková skutečnost se ze spisu nepodává a žalobkyně a 1. žalovaná k výslovnému dotazu odvolacího soudu při jednání sdělily, že jim taková skutečnost není známa, že o případném majetku 2. žalované ničeho nevědí.

38. Vzhledem k tomu, že 2. žalovaná ztratila způsobilost být účastníkem řízení a že zde není nikdo, kdo by po jejím zániku vstoupil do jejích práv a povinností, tj. nemá žádného právního nástupce, a vzhledem k tomu, že nezanechala majetek, který by bylo třeba vypořádat při likvidaci, odvolací soud rozsudek soudu I. stupně, doplněný usnesením ze dne 5. listopadu 2024, ve výrocích I a II ve vztahu k 2. žalované podle § 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř. zrušil a řízení v tomto rozsahu podle § 221 odst. 1 písm. c), resp. § 107 odst. 5 věta prvá o. s. ř. zastavil.

39. Odvolací soud podle § 212 a § 212a o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek ve vztahu k 1. žalované i řízení, které jeho vydání předcházelo. Odvolací soud dle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování znaleckým posudkem 1. žalované ze dne 22. 10. 2018, č. [číslo], znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] z 1. 3. 2021, č. [číslo], a revizním znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 10. 2023, č. [číslo]. Odvolací soud dále dle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování výslechem 1. žalované, který 1. žalovaná navrhovala již před soudem 1. stupně (při jednání [datum]), a výslechem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], který navrhovala žalobkyně v podání ze dne 4. 11. 2023.

40. Ze znaleckého posudku 1. žalované ze dne 22. 10. 2018, č. [číslo], odvolací soud zjistil, že 1. žalovaná místní šetření provedla 21. 10. 2018, že oceňovala pozemek s rodinným domem ve výstavbě. V popisu uvedla, že dům je rozestavěný, je vybudována hrubá stavba včetně zateplení, venkovních omítek a venkovních obkladů a že dle informací od 2. žalovaného bylo vydáno stavební povolení na rodinný dům o 1 stavebním podlaží a podkroví se sedlovou střechou a že v průběhu stavby stavebník změnil záměr a 2. NP s plochou střechou postavil v rozporu se stavebním povolením. Prvá žalovaná rozestavěnost určila v rozsahu 67,62 %, rozestavěnost střechy, krytiny, klempířských konstrukcí, vnitřních omítek, bleskosvodu a instalace plynu stanovila 100 %. Ze strany 5 se však podává, že instalace plynu byla oceněna 0,00 Kč. Věcnou hodnotu domu znalkyně stanovila částkou 2 785 335,60 Kč, hodnotu pozemku stanovila porovnávací metodou ve výši 2 927 400 Kč, celkem obvyklá cena 5 700 000 Kč. Dále stanovila obvyklou cenu budoucí (za předpokladu provedení dokončovacích prací za použití standardních materiálů) ve výši 8 450 000 Kč. Přílohou jsou mimo jiné fotografie, a to pozemku a stavby domu zvnějšku.

41. Z výpovědi 1. žalované odvolací soud zjistil, že ji kontaktovala 2. žalovaná, zda by neocenila nemovitosti pro dražbu. Druhá žalovaná dohodla termín místního šetření s vlastníkem, 1. žalovaná souhlasila. Ale na místě nikdo nebyl, což ovšem není u nedobrovolných dražeb nijak neobvyklé. Volala pak 2. žalované. Obhlídku provedla pouze zvenčí, dům byl ve svahu, byl přístupný, mohla až k němu. Měl nově provedené zateplení, omítky. Atika na střeše byla oplechovaná, dovozovala proto, že střecha je již dokončena. Oplechování zasahovalo přes vnější okraj střechy, aby nezatékalo. Na střechu nebylo jak se dostat, byl tam příkrý svah, byla tam ochranná zídka. Ale když viděla oplechování, ani to nepovažovala za nutné. Stavbu považovala zvenku za dokončenou. Nedokáže vysvětlit, proč by na střeše bylo oplechování atiky, když střecha nebyla dokončena. Měla dále informace od 2. žalované, byla na ni v tomto případě odkázaná, 2. žalovaná ji informovala, že vnitřní omítky jsou již hotové. Do domu neviděla, na francouzských oknech byl ochranný film, nebylo přes ně vidět. Vstupní dveře nebyly prosklené. Okna byla vysoko, ona je malé postavy, dovnitř pořádně neviděla, ač byla přímo u domu. Jednatele 2. žalované blíže nezná, jen profesně, dělala pro něj několik posudků. Znalkyně měla dále k dispozici 2 půdorysy. Bleskosvod na domě v době prohlídky byl, plyn uvedla omylem, ale pak jej v posudku správně ocenila 0 Kč.

42. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z 1. 3. 2021, č. [číslo], odvolací soud zjistil, že prohlídka byla učiněna 30. 6. 2020, ale tržní hodnota nemovitostí byla stanovena dle zadání k 21. 10. 2018. Znalec prohlédl i vnitřní části domu. Rozestavěnost určil 47,43 %, přičemž rozestavěnost střechy 40 %, krytiny 0 %, klempířských konstrukcí 45 %, vnitřních omítek 0 %, bleskosvodu 0 % a instalace plynu 0 %. Znalec porovnávací metodou stanovil tržní cenu pozemku se stavbou domu celkem 2 880 000 Kč, přičemž porovnávací metodou stanovil tržní cenu samotného pozemku 2 448 916 Kč.

43. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 6. 10. 2023, č. [číslo], odvolací soud zjistil, že nemovitosti oceňovala podle stavu k 1. 10. 2023, místní šetření provedla v roce 2023, kdy už byl dům dostavěn a zkolaudován. Jde-li o stav domu a rozestavěnost, vycházela proto ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Porovnávané nemovitosti použila z obou znaleckých posudků (2 vzorky z posudku [tituly před jménem] [jméno FO] 1 vzorek z posudku 1. žalované), neboť 5 let zpětně lze těžko nemovitosti ke srovnání dohledat. Porovnáním určila obvyklou cenu nemovitostí 4 074 000 Kč. Přezkoumala rovněž znalecký posudek 1. žalované, která ocenila vnitřní prostory, které neviděla, a na základě toho vypočetla rozestavěnost domu. Přezkoumala i posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který pozemek porovnávací metodou ocenil částkou 2 448 916 Kč a pozemek včetně stavby částkou 2 880 000 Kč, tedy výslednou cenu nemovitostí podhodnotil.

44. Z výpovědi znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] odvolací soud zjistil, že ve svém znaleckém posudku při stanovení obvyklé ceny porovnávací metodou použila 3 vzorky pro srovnání, neboť to je dle vyhlášky dostatečný počet. Jde-li o stav zdiva, nemůže odborně zpětně posoudit jeho závady. Sama nemovitost prohlédla v roce 2023, závady tam nebyly, dům byl už obývaný, byl zkolaudován, byl plně vybaven. Nebylo předmětem posudku, aby posuzovala statiku domu. Jde-li o stav, vycházela z posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Ochranné fólie tam již pochopitelně nebyly, dům byl užíván. Dům je situován ve svahu, není možné vyjít na kopec a podívat se na střechu. Z vnějšku střechu domu vidět nelze. Měla k dispozici posudky 1. žalované a [tituly před jménem] [jméno FO]. Vycházela ze stavu zachyceného [tituly před jménem] [jméno FO], který byl uvnitř stavby domu. Znalkyně odkazovala na závěry vyslovené ve svém revizním znaleckém posudku. Opakovala výhrady vůči posudku [tituly před jménem] [jméno FO], zejména poměr mezi ohodnocením pozemku a ohodnocením pozemku se stavbou domu, kdy byl pozemek se stavbou domu zjevně podhodnocen, upozorňoval i na výši ceny stavby určená znalcem nákladovou metodou. Opakovala i výhrady stran použitých koeficientů pro úpravu ceny, např. koeficientu rizikovosti. Každý znalec má své postupy, ale takový koeficient není standardní, znalkyně s ním nepracovala, pracovala, jde-li o stav domu, s koeficientem stavu nemovitosti. Znalkyně souhlasila s 1. žalovanou, že pokud je provedeno na střeše oplechování atiky, které je finální činností, je střecha již hotová. Znalkyně by v případě oplechování atiky, jak je zachyceno na fotografiích v posudku 1. žalované, postupovala stejně jako postupovala 1. žalovaná, neboť dům zvenčí vypadá jako dokončený. Bleskosvod není cenotvorná položka. Vnitřní omítky jsou již zásadnější položka, jejich neprovedení by se mělo v ceně zohlednit. Znalci nemají povinnost uvádět v posudku, zda jim byla nemovitost zpřístupněna, ona sama to uvádí, ale neuvedení této informace není chybou.

45. Po provedeném dokazování odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobkyně není důvodné.

46. Podle § 8 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, účinném do 31. 12. 2020, znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

47. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

48. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

49. Podle § 2912 odst. 2 o. z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

50. Podle § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

51. Podle § 13 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, pokud osoba, která má předmět dražby v držení, neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici.

52. Ustanovení § 2914 o. z. přímou odpovědnost tzv. pomocníka výslovně nevylučuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu rozhodující pro posouzení, zda převáží samostatná odpovědnost hlavní osoby, resp. kdy je dostatečný důvod, aby samostatnost pomocníka byla důvodem k založení jeho vlastní povinnosti k náhradě, je míra autonomie či naopak závislosti pomocné osoby vůči osobě hlavní. Věta druhá § 2914 o. z. přitom upravuje případy, kdy hlavní osoba pro svou činnost využije tzv. samostatného pomocníka, který dokonce za škodu odpovídá sám [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1221/2020, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1029/2021].

53. Znalec má povinnost vypracovat znalecký posudek řádně [vizte citovaný § 8 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících] a pochybení znalce spočívající ve zpracování vadného znaleckého posudku zakládá odpovědnostní vztah mezi znalcem a poškozeným za předpokladu naplnění podmínek podle § 420 odst. 1 obč. zák. (nyní § 2910 o. z. – poznámka odvolacího soudu), tj. byl-li jeho obsah příčinou vzniku majetkové újmy. Vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou je dán i tam, kde vadný znalecký posudek soudem ustanoveného znalce posloužil jako jeden z důkazů v soudním řízení, které vyústilo ve vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo poškozené přiznáno nižší peněžité plnění, než by jí (při řádném znaleckém zhodnocení rozhodných skutečností) náleželo [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 883/2006, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31/2009]. V případě vadnosti znaleckého posudku byl vztah příčiny a následku shledán i mezi porušením povinnosti znalce a majetkovou újmou odpovídající plnění, k němuž byl žalobce na základě závěrů znaleckého posudku zavázán soudním rozhodnutím [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3197/2012]. Konečně podal-li znalec vadný znalecký posudek pro účely dražby nemovitosti podle § 335 o. s. ř., odpovídá za škodu vydražením nemovitosti o nižší hodnotě, než jaká byla stanovena vadným znaleckým posudkem [vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3617/2020].

54. Soud I. stupně se proto zcela správně zabýval tím, zda 1. žalovaná coby znalkyně při vypracování znaleckého posudku pro 2. žalovanou coby dražebníka porušila svou zákonnou povinnost vypracovat posudek řádně. Odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování a zjistil, že 1. žalované při prohlídce v říjnu 2018 stavba domu zpřístupněna nebyla. Byť tato skutečnost není v jejím znaleckém posudku výslovně deklarována, podává se z pořízené fotodokumentace, která je součástí posudku. Prvá žalovaná shodně jako [jméno FO] vypověděla, že místnímu šetření nikdo nebyl přítomen, což není u nedobrovolných dražeb neobvyklé. Nemovitosti proto ocenila bez vnitřní prohlídky domu, kdy vycházela i z informací od dražebníka, což vyplývá rovněž z jejího znaleckého posudku. Poukazovala-li žalobkyně na nevěrohodnost [jméno FO], nelze přehlédnout, že se jednalo o opakovanou dražbu, která se konala až v únoru 2019, tedy informace stran klíčů uvedené na dražební vyhlášce z února 2019 neodrážejí nezbytně situaci v říjnu 2018. Prvá žalovaná popsala, kterak učinila závěr o dokončení střechy oceňovaného domu, kdy oplechování atiky na střeše znamenalo, že je střecha již hotová. Totéž ostatně uvedla po nahlédnutí do fotografií v posudku 1. žalované i znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která by postupovala stejně, také ona by předpokládala, že je střecha dokončená. Jde-li o vnitřní omítky, 1. žalovaná vysvětlila, že do domu neviděla dveřmi, francouzskými okny a ani okny. Informaci o vnitřních omítkách měla od 2. žalované, přičemž z jejího posudku je zřejmé, že vskutku informace od 2. žalované čerpala. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] objasnila, že bleskosvod není cenotvorná položka. Konečně, jde-li o instalaci plynu, tuto 1. žalovaná ve svém posudku neocenila.

55. Odvolací soud proto uzavřel, že 1. žalovaná svou povinnost vypracovat znalecký posudek řádně, stanovenou v § 8 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, neporušila. Prvá žalovaná nemovitosti ocenila v souladu s § 13 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici, tj. zvnějšku a na základě informací od 2. žalované. Skutečnost, že 1. žalovaná v posudku neuvedla, že vnitřní prohlídka domu nebyla provedena, porušením její zákonné povinnosti není, nadto je tato skutečnost zřejmá z fotodokumentace v posudku.

56. Vzhledem k tomu, že 1. žalovaná zákonnou povinnost vypracovat posudek řádně neporušila, za škodu vzniklou žalobkyni neodpovídá.

57. Nad rámec uvedeného není dle názoru odvolacího soudu naplněn ani předpoklad vzniku škody žalobkyni.

58. Ústavní soud se v nálezu ze dne 30. června 2015, sp. zn. IV. ÚS 2839/14, kterého se žalobkyně dovolávala, zabýval vznikem a výší skutečné škody vzniklé zástavnímu dlužníkovi v případě veřejné nedobrovolné dražby, v níž byla na základě nesprávného znaleckého posudku stanovena nižší vyvolávací cena zastavené nemovitosti, než která měla být stanovena podle správného - revizního - znaleckého posudku, a uzavřel, že je nutné vycházet z obvyklé ceny dražené nemovitosti, určené revizním znaleckým posudkem, a nikoli z ceny dosažené vydražením nemovitosti. Dle Ústavního soudu není možné předvídat průběh dražby, a tedy stanovit cenu dosaženou vydražením.

59. V souzené věci se však skutečné škody a ušlého zisku domáhala žalobkyně coby vydražitelka, která na podkladě znaleckého posudku 1. žalované očekávala, že vydraží nemovitosti v obvyklé ceně 5 700 000 Kč. Nemovitosti vydražila za 3 310 000 Kč. Dle revizního znaleckého posudku, jehož závěry znalkyně při výslechu před odvolacím soudem obhájila, a to včetně revize posudku [tituly před jménem] [jméno FO], však obvyklá cena vydražených nemovitostí nečinila 5 700 000 Kč, ale 4 074 000 Kč. Pokud ovšem žalobkyně vydražila za 3 310 000 Kč nemovitosti, jejichž obvyklá cena činí 4 074 000 Kč, je správný závěr soudu I. stupně, že žádná skutečná škoda žalobkyni nevznikla. V tomto směru lze odkázat i na rozsudek ze dne 21. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3617/2020, ve kterém se Nejvyšší soud zabýval otázkou, vzniku škody vydražiteli v situaci, kdy je nemovitost vydražena za nižší cenu, než kolik činí cena obvyklá stanovená vadným znaleckým posudkem, přičemž vydražitel získal nemovitost nižší hodnoty, než která byla vadným znaleckým posudkem před dražbou avizována. Jednalo se sice o dražbu nemovitosti podle § 335 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 ex. řádu, vyslovené úvahy jsou však dle názoru odvolacího soudu použitelné i na souzenou věc.

60. Konečně jde-li o ušlý zisk, odkaz žalobkyně na nález Ústavního soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. IV. ÚS 2839/14, není případný, neboť otázka ušlého zisku vydražitele v něm nebyla vůbec řešena.

61. Dle ustálené judikatury, např. dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 28 Cdo 327/2010, je za ušlý zisk považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne[Anonymizováno]17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005]. Ušlý zisk přitom právní teorie i praxe definuje jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události [vizte např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR, Cpj 87/70, uveřejněné pod číslem 55/1971 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek]. Přitom nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno - a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném - že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo [srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007 a ze dne 31. října 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005].

62. Pomine-li odvolací soud, že žalobkyně k výzvě soudu I. stupně dle § 118 a odst. 1 o. s. ř. ani jen netvrdila, že by byla částku 5 700 000 Kč za vydražené nemovitosti (např. jejich již předjednaným následným prodejem) skutečně získala, nelze přehlédnout, že vydražením těchto nemovitostí by k rozmnožení majetkových hodnot žalobkyně - zisk nemovitostí v hodnotě 5 700 000 Kč za uhrazené nejvyšší podání - ani nemohlo dojít, neboť takovou hodnotu nemovitosti neměly. Při pravidelném běhu mohla žalobkyně (bez ohledu na „správnost“ znaleckého posudku 1. žalované) nabýt za uhrazené nejvyšší podání nemovitosti v hodnotě 4 074 000 Kč a nemovitosti v této hodnotě ve skutečnosti také nabyla.

63. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně, doplněný usnesením ze dne 5. listopadu 2024, ve výroku I ve vztahu k 1. žalované jako správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně výroku doplňujícího usnesení o nákladech státu, na jehož správné odůvodnění odvolací soud pro stručnost odkazuje.

64. Výrok II o nákladech řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou odvolací soud změnil jen tak, že výše jejich náhrady činí 240 911 Kč, jinak ho potvrdil. Soud I. stupně správně dle § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že v řízení zcela úspěšná 1. žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení. Přiznanou náhradu však odvolací soud vyčíslil částkou 240 911 Kč, která sestává z: - odměny právního zástupce 1. žalované za 13 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 2. 8. 2021 a 11. 1. 2022, účast na jednání [datum], [datum], vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne 20. 7. 2022, účast na jednání odvolacího soudu [datum], schůzka s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], účast při jednání [datum], [datum], [datum] a [datum], písemný závěrečný návrh k výzvě soudu) v plné výši dle § 7 bod 6., § 8 odst. 1 a dle § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2024, a za 2 úkony právní služby (sepis odvolání proti nákladovému výroku a odvolání proti usnesení o znalečném) ve výši dle § 7 bod 6., § 8 odst. 1 a dle § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, tj. 194 600 Kč celkem; - paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, souvisejících s 15 úkony právní služby; tj. 4 500 Kč [15 x 300 Kč]; - náhrady ve výši 41 811 Kč za 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.

65. Odvolání 1. žalované do nákladového výroku II neshledal odvolací soud důvodným.

66. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ustanovení § 8 odst. 1 advokátního tarifu vymezuje tarifní hodnotu pro peněžitá plnění ze dvou hledisek, a to z hlediska věcného a z hlediska časového. Věcné hledisko je určeno plněním v rozsahu žalobcem požadované peněžité částky, časové hledisko určuje, ke kterému okamžiku se tarifní hodnota v rámci činnosti advokáta určuje; tímto rozhodným okamžikem je přitom započetí úkonu právní služby. Pokud poskytnutí právní služby zahrnuje více úkonů, pak pro každý úkon právní služby se tarifní hodnota určuje samostatně. Zejména v případě peněžitého plnění se tak tarifní hodnota v průběhu času může měnit [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2014, sp. zn. 25 Cdo 302/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5099/2017]. Již podáním ze dne 15. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu ohledně částky 1 410 000 Kč s příslušenstvím zpět, přičemž soudní poplatek za žalobu zaplatila dne 16. 7. 2021 toliko v poloviční výši. Prvá žalovaná učinila první úkon ve věci až vyjádřením ve věci ze dne 2. 8. 2021, a to k výzvě soudu I. stupně, se kterou byla 1. žalované doručena nejenom žaloba, ale i částečné zpětvzetí žaloby. Soud I. stupně proto v případě 1. žalované správně určil odměnu jejího právního zástupce z tarifní hodnoty 1 410 000 Kč [srov. v tomto směru rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. 27 Cdo 5848/2017].

67. O nákladech řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a 2 a dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

68. Výrok o nákladech odvolacího řízení se opírá o § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení ve věci samé zcela úspěšná 1. žalovaná má právo na jejich náhradu ve výši 60 681,50 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení za 3 úkony – vyjádření k odvolání žalobkyně a 2x účast při odvolacím jednání (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu), ve výši 3 x 13 900 Kč (§ 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu) a za 1 úkon – odvolání proti nákladovému výroku (§ 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu) ve výši odměny dle (§ 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tj. ve výši 6 950 Kč, dále ze 2 souvisejících paušálních náhrad hotových výdajů (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024) ve výši 2 x 300 Kč, ze 2 souvisejících paušálních náhrad hotových výdajů (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025) ve výši 2 x 450 Kč, vše navýšeno o 21 % DPH ve výši 10 531,50 Kč.

69. O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce 1. žalované rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

70. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.