31 C 233/2021 - 266

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupené advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným : 1/ [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2/ [Jméno advokáta C]. , IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o zaplacení 1 410 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaných č. [hodnota] a [Anonymizováno] zaplacení společně a nerozdílně částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ode dne [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované č. [hodnota] na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované č. [hodnota], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným č. [hodnota] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně žalované částky z titulu náhrady škody. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná č. [hodnota] vložila do dražebního internetového portálu dne [datum] pod č. [hodnota] dražbu označenou jako „[Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] a že se jedná o dražbu elektronickou nedobrovolnou opakovanou (z důvodu zmaření). Konkrétním předmětem dražby byla nemovitost – rozestavěný rodinný dům a pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], její obvyklá cena je [částka], obvyklá cena budoucí je [částka] a vyvolávací cena byla žalovanou č. [hodnota] určena ve výši [částka]. V dražební vyhlášce bylo k popisu předmětu dražby uvedeno, že stavba rodinného domu nemá ukončeny vnitřní úpravy, jde o hrubou stavbu včetně zateplení, venkovní omítky a venkovních obkladů. Dražba byla zahájena dne [datum] od [Anonymizováno]. a byla prováděna dle zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely odhadu obvyklé ceny předmětu dražby objednala žalovaná č. [hodnota] u žalované č. [hodnota] odhad obvyklé ceny předmětu dražby. Žalovaná č. [hodnota] jako soudní znalkyně vyhotovila odhad obvyklé ceny znaleckým posouzením č. [hodnota]-[Anonymizováno], ve kterém posuzovala stav předmětu dražby a jeho obvyklou cenu k [datum], cenu stanovila ve výši [částka]. V předmětném posudku žalovaná č. [hodnota] uvedla, že provedla místní šetření dne [datum], k celkovému popisu nemovitosti uvedla, že se jedná o rozestavěný rodinný dům, ke konstrukcím potom uvedla : krytina - 100% , klempířské konstrukce – 100% , vnitřní omítky – 100%, bleskosvod – 100%, instalace plynu – 100% , rozestavěnost rodinného domu stanovila ve výši 67,62%. Žalobkyně v návaznosti na provedení dražby žalovanou č. [hodnota] nabyla do svého výlučného vlastnictví předmět dražby za nejvyšší podání ve výši [částka]. Po nabytí vlastnického práva při předávání nemovitosti dne [datum] sepsala žalobkyně se žalovanou č. [hodnota] protokol o předání předmětu dražby, ve kterém byly vytčeny následující vady: na předmětu dražby, resp. na stavbě není zhotovena: izolace střešní krytiny (0%), nejsou dokončeny klempířské konstrukce, není provedena instalace plynu (0%), nejsou provedeny vnitřní omítky (0%), není proveden bleskosvod (0%) . V rámci prověřování trestně právní odpovědnosti žalované č. [hodnota] bylo zjištěno, že tato provedla odhad předmětu dražby, aniž by do samotného objektu stavby byla vstoupila. O této skutečnosti musela vědět rovněž žalovaná č. [hodnota]. Při absenci prohlídky vnitřních prostor předmětu dražby tyto žalovaná č. [hodnota] pojala do svého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] rovněž neexistující konstrukční prvky. V návaznosti na zjištění vad předmětu dražby nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek k posouzení obvyklé ceny předmětu dražby, tento posudek vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO] pod. č. [hodnota]-[Anonymizováno] dne [datum], který dospěl k závěru o obvyklé ceně předmětu ve výši [částka], když zároveň vycházel z neexistence prací uvedených ve výčtu vad. Žalobkyně tak má za to, že uvedením a oceněním neexistujících položek v posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] s následným vyhotovením vadného odhadu obvyklé ceny předmětu dražby, byla žalobkyni způsobena škoda odpovídající rozdílu ceny nemovitosti uvedeného v posudku žalované č. [hodnota] ([částka]) a posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ([částka]), za níž odpovídají žalované společně a nerozdílně. Žalovaná č. [hodnota] hrubě porušila povinnosti znalkyně a žalovaná č. [hodnota] porušila povinnost zajistit řádný posudek pro provedení dražby, okolnost, že žalovaná č. [hodnota] do dražební vyhlášky uvedla, že stavba není hotová na vzniku škody ničeho nemění, neboť žalobkyně vycházela z odborného posouzení žalované č. [hodnota], která do svého posudku zcela vědomě převzala nerealizované stavební prvky. Žalobkyně vyzvala žalované předžalobní výzvou k dobrovolnému zaplacení škody, avšak bezvýsledně.

2. Žalovaná č. [hodnota] navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout v celém rozsahu. Namítala, že není pasivně legitimována v projednávané věci, neboť její vztah v rámci řízení o dražbě je soukromoprávním vztahem mezi ní a dražební společností – žalovanou č. [hodnota], která si zadala zpracování znaleckého posudku za účelem stanovení vyvolávací ceny při nedobrovolné dražbě. Takto zpracovaný znalecký posudek žalovanou č. [hodnota] nemůže být základem odpovědnosti vůči jakýmkoli třetím osobám ve vztahu k žalované č. [hodnota]. Žalovaná proto tvrdila, že nebyla v žádném právním vztahu se žalobkyní, byla ve vztahu jen s dražebníkem – žalovanou č. [hodnota], který si u ní zadal zpracování znaleckého posudku ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. Tím, kdo organizuje dražbu, je dražebník, se kterým vstupují do vztahu založeném na dražbě do vztahu, tj. dražitelé, včetně žalobkyně. Podle ustanovení § 63 zákona č. 26/2000 Sb. výslovně odpovídá za škodu, která byla způsobena při dražbě za podmínek stanovených zákonem jen a pouze dražebník. Zákon o dražbách o odpovědnosti jiné osoby než odpovědnosti dražebníka ničeho neuvádí a je tedy nutno vycházet z obecných principů odpovědnosti vyjádřených v občanském zákoníku. V tomto ohledu je pak nutno aplikovat primárně ustanovení § 2914 o.z.: „Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.“. Žalovaná tedy vypracováním znaleckého posudku může odpovídat za škodu jen a pouze dražebníkovi a nikoliv jiné, třetí osobě, a to včetně žalobkyně. Žalovaná č. [hodnota] se nikdy vůči žalobkyni nezavázala k ničemu samostatně, kdy žalovaná č. [hodnota] žalobkyni neznala a nevěděla, že se potenciální dražby zúčastní. Žalovaná č. [hodnota] proto nemůže být ani odpovědná žalobkyni, se kterou nemá žádný právní vztah, založený na poskytnutí samostatného plnění. Žalovaná č. [hodnota] sporovala nejen její odpovědnost za případnou škodu, způsobenou její činností pro dražebníka, ale i samotný vznik tvrzené škody, kdy žalobkyně její účastí v dražbě nebyla poškozena, neboť nabyla nemovitost v dražbě za cenu nižší, než je cena obvyklá v místě a čase. Žalovaná č. [hodnota] tak má za to, že žalobkyně není a nemůže být poškozena, pokud cena jí dosažená v dražbě je cenou pod úrovní ceny obvyklé v místě a čase nabytí vlastnického práva. Žalobkyně díky dražbě, a to bez ohledu na podmínky dražby, získala nemovitost za nižší cenu, než cenu obvyklou a nemůže se ani dovolávat spekulace s nemovitostí. Žalovaná č. [hodnota] rovněž namítala, že žalovaná č. [hodnota] jí neumožnila celkovou prohlídku nemovitosti / pouze vnější část budovy a vnějších součástí nemovitosti, které nebyly uzamčeny. Žalovaná č. [hodnota] nezajistila žalované č. [hodnota] přístup do vnitřních prostor nemovitosti, proto žalovaná č. [hodnota] zpracovala znalecký posudek dle ust. § 13 odst. 3 zák. č. 26/2000 Sb. , kdy toto ustanovení umožňuje soudnímu znalci provést odhad ceny předmětu dražby i bez prohlídky celého předmětu dražby.

3. Žalovaná č. [hodnota] se k žalobě, která jí byla doručena dne [datum] (fikcí), po celou dobu řízení nevyjádřila a jednání ve věci samé, ač řádně obeslána, se bez řádné omluvy nedostavovala.

4. Soud ve věci samé rozhodl rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum], který byl k včasnému odvolání účastníků řízení Městským soudem v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum], ve výrocích I., III a IV. zrušen a vrácen soudu k dalšímu řízení, ve výroku II. bylo odvolací řízení zastaveno a rozsudek ve výroku II. nabyl právní moci a vykonatelnosti dnem [datum]. Městský soud v Praze uložil soudu I. stupně, aby se předpoklady odpovědnosti obou žalovaných za tvrzenou škodu v důsledku tvrzených porušení právních povinností opakovaně zabýval.

5. Po provedeném a doplněném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je korporací zapsanou v obchodním rejstříku, zabývající se od roku 2016 pronájmem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, v projednávané věci vydražitel předmětné nemovitosti / prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně /. Žalovaná č. [hodnota] je OSVČ s živnostenským oprávněním oceňování majetku pro věci nemovité od [datum] na dobu neurčitou, která zpracovala znalecký posudek pro dražebníka /prokazováno výpisem z veřejné části živnostenského rejstříku /. Žalovaná č. [hodnota] je korporací od [Anonymizováno] zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze oddíl C, vložka [Anonymizováno], s předmětem podnikání mj. realitní činnost, provádění dobrovolných dražeb movitých věcí podle zákona o veřejných dražbách a provádění veřejných dražeb - dobrovolných – nedobrovolných, usnesením Městského soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum] bylo zahájeno řízení o zrušení korporace ve smyslu § 105a odst. 3 zák. č. 304/2013Sb. , o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, žalovaná č. [hodnota] je dražebníkem v nedobrovolné veřejné dražbě předmětné nemovitosti /prokazováno výpisem z obchodního rejstříku žalované č. [hodnota] /.

6. Z listiny „dražba elektronická nedobrovolná opakovaná ( z důvodu zmaření )“ soud zjistil, že ve čtvrtek [datum] od [Anonymizováno] [Anonymizováno]. ( uveřejněno na portálu www.drazebniweb.cz ) se konala elektronická dražba nemovitosti, že navrhovatelem dražby byl [jméno FO], dlužníkem a vlastníkem nemovitosti byla [tituly před jménem] [jméno FO], dražebníkem Aukční centrum [právnická osoba]. ( nyní žalovaná č. [hodnota] ), předmětem dražby byl rodinný dům s nádherným výhledem, bez vnitřních úprav, cca 168 m2 obytná plocha, městská voda + vlastní studna, elektřina, kanalizace, pozemek p. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno], v atraktivní lokalitě- v centru města [adresa] ( naproti obecnímu úřadu ), s výbornou dopravní dostupností, komplexní služby, krásná příroda, louky, lesy, rybníky, řeka s vyvolávací cenou [částka], soudní odhad ceny [částka], nejnižší podání [částka], minimální příhoz [částka] a dražební jistota [částka]. Prohlídky předmětu dražby se konaly dne [datum] od [Anonymizováno]., [datum] [Anonymizováno]. nebo individuálně po předchozí tel. dohodě nejméně [Anonymizováno] termínem prohlídky. Předmětem dražby byl samostatný dům o dvou nadzemních podlažích s plochou střechou, může sloužit jako dvougenerační, rodinný dům nemá dokončeny vnitřní úpravy, je vybudována super – hrubá stavba včetně zateplení, venkovní omítky a venkovní obklady, obvyklá cena budoucí byla stanovena za předpokladu provedení dokončovacích prací za použití standardních materiálů, vydražitelem předmětu dražby se stala žalobkyně za cenu [částka] / prokazováno listinou dražba elektronická nedobrovolná opakovaná ( z důvodu zmaření ), dražební vyhláška, notářský zápis ze dne [datum], sp. zn. NZ 36/2019, N 39/2019, sepsaný notářkou [tituly před jménem] [jméno FO] - osvědčení průběhu elektronické dražby nedobrovolné, protokol o provedené dražbě nedobrovolné elektronické opakované ze dne [datum], protokol o uskutečněné dražbě č. [hodnota], výpis z katastru nemovitostí - veřejně dostupné informace KN/.

7. Z usnesení Policie ČR, č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že policejní orgán [Anonymizováno], odložil trestní věc podezření ze spáchání přečinu křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 1 TZ, kterého se měla dopustit žalovaná č. [hodnota], jako znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, dne [datum], která vyhotovila znalecký posudek pro účely dražby nemovitosti, nacházející se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] aukčním centrem [právnická osoba]., přičemž neprovedla vnitřní prohlídku nemovitosti, a přesto učinila závěry rozhodné pro finální ohodnocení nemovitosti, čímž výsledný posudek mohl být hrubě zkreslený nebo nepravdivý s tím, že ve věci nejde o podezření z přečinu a nebylo na místě věc vyřídit jinak / prokázáno cit. usnesením PČR /.

8. Z odhadu obvyklé ceny č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaného žalovanou č. [hodnota] pro objednatele Aukční centrum [právnická osoba]. / žalovaná č. 2/, pozemku parc. č. [Anonymizováno] s rodinným domem ve výstavbě v k. ú. [adresa], soud zjistil, že žalovaná č. [hodnota] uvedla, že zjistila stav nemovitosti ke dni [datum] ( datum místního šetření [datum]), kdy obvyklou cenu nemovitosti / věcná hodnota staveb – rodinného domu, hodnota pozemku / stanovila znalkyně ve výši [částka] a budoucí stav nemovitosti / věcná hodnota staveb a porovnávací hodnota rodinného domu / ocenila částkou [částka] /prokazováno znaleckým posudkem, zapsaným pod poř. č. [hodnota]-[Anonymizováno] znaleckého deníku ze dne [datum] /.

9. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne [datum], vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že předmětem znaleckého posouzení bylo stanovení ceny objektu rozestavěného dvoupodlažního domu na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], který stanovil věcnou hodnotu rozestavěného objektu [Anonymizováno] k. ú. [adresa] po odečtení opotřebení ve výši [částka] a pozemek p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve výši [Anonymizováno] [částka], celkem ve výši [částka], porovnávací hodnotu nemovitosti přímou metodou ve výši [částka] a tržní hodnotu ( tržní hodnota odpovídá substituci ceny v místě a čase obvyklé předmětné nemovitosti, je stanovena aritmetickým průměrem přímé a nepřímé metody, která odpovídá hodnotě skutečně dosažitelné trhem ( nejobjektivnější metoda ) současně bylo přihlédnuto mj. i následujícím skutečnostem ovlivňujícím obvyklou cenu : lokalita, technický stav, vybavení a opotřebení stavby, jedná se o samostatně stojící rozestavěný rodinný dům na vlastním pozemku ) ve výši [částka]. Soudní znalec při podání vysvětlení ke znaleckému posudku setrval na jeho závěrech a uvedl, že provedl místní šetření na místě samém, kdy z venkovní strany dům vypadal velice příjemně s velice hezky upravenou fasádou, bohužel na rozdíl od zjištění vnitřního stavu objektu. Pro ocenění předmětné nemovitosti znalec použil jednak věcnou hodnotu, ta byla spočítaná podle cen technicko-hospodářských ukazatelů a k tomu byla dopočítána tržní hodnota pozemku, znalec použil výpočtovou metodu porovnávací metodou, kdy použil 7 nemovitostí, které v době zpracování ZP nalezl na realitním serveru. V ZP porovnal zejména výměry pozemků a zastavěnou plochu. V daném případě, vzhledem ke stavu posuzovaného objektu rodinného domu, přihlížel k jeho stavebně technickému stavu a z toho vyšla mediánem jednotková cena, kdy tuto násobil nezastavěnou plochou a z toho vypočetl tržní hodnotu předmětné nemovitosti. Pro kontrolu výpočtu znalec použil i data statistiky ([právnická osoba]), kde získal informace o realizovaných cenách nemovitostí v rozhodném období, kdy měl být objekt prodáván, v závěrečné části ZP je potom porovnání. Znalec uvedl, že problém byl v technickém stavu objektu, protože objekt v době, kdy ho navštívil v roce 2021, byl z venkovní strany velice zajímavý, ovšem při vstupu dovnitř objektu, vzhledem k absenci střešní krytiny, objekt sice nebyl v úplně havarijním stavu, ale k využití k bydlení by byla nutná hodně časově a finančně náročná sanace objektu. Stav vnitřní části objektu v roce 2018, kdy byl oceňován žalovanou č. [hodnota], nebyl znalci znám, avšak uzavřel, že střešní krytina objektu nebyla ani v té době, chyběla izolace střešní krytiny, která u plochých střech zamezuje pronikání srážkových vod do objektu. Při místím šetření znalec zjistil, že na střeše byly položeny jen panely nebo zhotoven betonový strop bez tepelné izolace, bez jakýchkoliv hydroizolací a do domu tekla voda. Znalec pro výpočet stavu rozestavěnosti objektu použil část výpočtu podle oceňovacího předpisu a rozestavěnost procentuálně stanovil ve výši 47,43 %, tzn. nákladově na dokončení pro bydlení tak, aby dům mohl být zkolaudován a užíván k bydlení, zjistil, že je potřeba o více než 50 % hodnotu objektu navýšit a nainvestovat. Pro výpočet porovnávací metodou znalec použil nabídku realitních kanceláří a vycházel z lokality, z velikosti pozemku, z charakteristiky rodinných domů a snažil se najít srovnatelných objektů větší množství, v tomto případě nalezl 7 srovnatelných nemovitostí. Ke znaleckému posudku žalované č. [hodnota] se znalec nevyjádřil / prokazováno cit. znaleckým posudkem, podáním vysvětlení ke znaleckému posudku soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] při ú. j. dne [datum] /.

10. Z výpovědi bývalého jednatele žalované č. [hodnota] [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná č. [hodnota] v roce 2018 zadala žalované č. [hodnota] zpracování znaleckého posudku na obvyklou cenu předmětné nemovitosti ve [adresa], na základě něhož vyhotovila dražební vyhlášku a následně dražbu podle zákona provedla. Bývalý jednatel žalované č. [hodnota] potvrdil tvrzení žalované č. [hodnota], že při sjednané prohlídce nemovitosti znalkyní, tj. žalovanou č. [hodnota], žalovaná č. [hodnota] nedisponovala volným přístupem do celé nemovitosti, neboť neměla k dispozici klíče od objektu, proto znalkyně prováděla soudní odhad předmětné nemovitosti bez možnosti vnitřní prohlídky. Bývalý jednatel žalované č. [hodnota] vypověděl, že nikdy znalecké posudky nekontroloval, a to z důvodu nedostatku profesních znalostí a odbornosti. Rovněž potvrdil, že výši dražební jistoty stanovuje navrhovatel dražby - věřitel. Bývalý jednatel žalované č. [hodnota] nepotvrdil tvrzení žalobkyně o telefonickém hovoru před samotnou dražbou s jednatelem žalobkyně, avšak vypověděl, že bylo běžné, že zájemci o nemovitost telefonovali ohledně dražby, ohledně nemovitostí a zjišťovali informace, které byly uvedené v dražební vyhlášce, když na tento konkrétní případ si již s odstupem času nevzpomněl. Dále vypověděl, že zhruba v 70 % - 80 % nedobrovolných dražeb se stávalo, že se soudní znalec ani dražebník do vnitřních prostor vůbec nedostali, neboť u nedobrovolných dražeb většinou ochota spolupráce dlužníka je minimální. Tato skutečnost se do dražební vyhlášky ani do znaleckého posudku neuváděla, protože taková informace byla z pohledu dražebníka nadbytečná. Bývalý jednatel žalované č. [hodnota] potvrdil, že při předání předmětné nemovitosti, jehož se osobně zúčastnil, byl sepsán protokol, kde jednatel žalobkyně měl řadu výhrad k předání nemovitosti a informoval o tom, že jsou tam nějaké rozpory mezi skutečným stavem nemovitosti a mezi znaleckým posudkem žalované č. [hodnota]. Dále vypověděl, že následně po uskutečněné dražbě se s ním telefonicky spojil jiný zájemce o předmětnou nemovitost s tím, že se dražby nemohl zúčastnit a nabízel částku [částka] za předmětnou nemovitost, požadoval kontakt na vydražitele. S touto nabídkou bývalý jednatel žalované č. [hodnota] seznámil jednatele žalobkyně, ten však za nemovitost požadoval [částka], což byla cena uvedená ve znaleckém posudku. Bývalý jednatel žalované č. [hodnota] uvedl, že se ztotožnil s cenou uvedenou ve znaleckém posudku žalované č. [hodnota] i s ohledem na skutečnost, že v té době garsonka v [Anonymizováno] se prodávala cca za [částka], potom ta cena předmětné nemovitosti vzhledem k pozemku a lokalitě jejího umístění odpovídala reálné hodnotě [částka]. Zdůraznil, že v nedobrovolné dražbě se většinou těch reálných cen nedosahuje, a to právě proto, že ve většině případů tyto nemovitosti kupují lidé na spekulace, takže většinou se ta cena nemovitosti pohybuje mezi cenou vyvolávací a cenou zjištěnou znaleckým posudkem. Potvrdil, že pouze v malém procentu případů cena nemovitosti přesáhla odhad ceny, takových případů bylo minimálně. Dražební spis je již skartován / prokázáno výpovědí bývalého jednatele žalované č. [hodnota] [jméno FO] /.

11. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], realitní makléřky, soud zjistil, že dražbu předmětné nemovitosti v roce 2018 zjistila asi dva dny před jejím konáním. Z její pozice nezávislé realitní makléřky jí doporučila ke koupi žalobkyni, která obchodovala s nemovitostmi a měla zájem o investiční nemovitosti. Podle znaleckého posudku se nemovitost jevila jako velice výhodná investice. Nemovitost si ani svědkyně ani žalobkyně před dražbou neprohlédly, protože vše řešily narychlo a neměly již časový prostor pro její prohlídku. Svědkyně dva dny před uskutečněním dražby získala informace o dražbě, proto ani nemohla žalobkyni jako jejímu klientovi doporučit, aby se na nemovitost jela podívat. Jednatel žalobkyně však osobně telefonicky hovořil den před dražbou s tehdejším jednatelem dražebníka s p. [jméno FO], hovor trval asi 20 – 30 minut, byl na hlasitý odposlech, svědkyně vše slyšela. Jednatel žalované č. [hodnota] ubezpečil žalobkyni, že stav nemovitosti odpovídá znaleckému hodnocení a že vše uvedené v dražební vyhlášce souhlasí / prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO] /.

12. Z revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], zpracovaného soudní znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, podle stavu nemovitosti ke dni [datum], soud zjistil, že obvyklá cena předmětné nemovitosti byla [částka]. Znalkyně ve znaleckém posudku použila dvě metody ocenění. V první části použila nákladovou metodu ocenění dle THU, ke které určila cenu pozemku porovnávací metodou. V druhé části ocenění znalkyně ocenila pozemek, jehož součástí je stavba, jako nemovitost v jednotném funkčním celku, a to metodou porovnávací. Ke dni prohlídky nemovitosti byl dům již dokončen a zkolaudován, proto nebylo možné posoudit a porovnat skutečný stav objektu se stavem uvedeným ve znaleckých posudcích jak žalované č. [hodnota] tak i soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud se týkalo rozestavěnosti a stavu jednotlivých konstrukcí znalkyně vyšla z podkladů zjištěných soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Obvyklá cena oceňované nemovitosti byla vypočtena přímým porovnáním jako průměr medián jednotkových upravených cen srovnávacích nemovitých věcí. Ke znaleckému posudku zpracovaného žalovanou č. [hodnota] soudní znalkyně uvedla, že žalovaná č. [hodnota] oceňovanou nemovitost hodnotila jako dokončenou novostavbu, což je dost pravděpodobné, neboť z venku, bez prohlídky nemovitosti uvnitř, stavba vypadala skoro jako dokončená. Pokud žalovaná č. [hodnota] znalecky stanovila obvyklou cenu nemovitosti v ZP ve výši [částka], tuto cenu znalkyně označila za nepřiměřeně vysokou, kdy cena je z hlediska lokality, velikosti objektu a pozemku, provedení a vybavení, vysoká a nemovitost by se v daném místě a čase za tuto cenu neprodala. Znalkyně revidovala věcnou hodnotu nemovitosti stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku, s níž výslovně souhlasila a považovala ji za správně stanovenou, kdy uvedla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] správně vyhodnotil rozestavěnost a stav jednotlivých konstrukcí, která odpovídala popisu nemovitosti a srovnání fotodokumentace v jeho ZP. Z tohoto důvodu znalkyně převzala jeho hodnoty jako podklady do jejího výpočtu. Pokud se týkalo ocenění pozemku porovnávací metodou znalkyně uvedla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] použil dostatečný počet vzorků, avšak nevzal v úvahu, že se porovnávají stavební pozemky s pozemkem, na kterém je rozestavěná stavba. Dle názoru znalkyně toto mělo být zohledněno korekcí koeficientů a cena měla být nižší. Pokud se týkalo ocenění funkčního celku ( RD + pozemek) porovnávací metodou ve znaleckém posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byl sice použit dostatečný počet vzorků pro srovnání, ale znalec použil jiné koeficienty korekce, i když jsou podobné těm, které použila znalkyně [tituly před jménem] K. [jméno FO]. Znalec [tituly před jménem] P. [jméno FO] od výsledné ceny odečetl 10% na rizikovost. Při srovnání, kolik mu vyšel pouze pozemek porovnávací metodou [částka] a ocenění funkčního celku (RD + pozemek) porovnávací metodou [částka] je znatelný rozdíl, znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že znalec [tituly před jménem] P. [jméno FO] výslednou cenu předmětné oceňované nemovitosti ve výši [částka] podhodnotil a stanovil ji příliš nízkou / prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] /.

13. Z kupní smlouvy uzavřené žalobkyní s manžely [Anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně jako prodávající prodala předmětnou nemovitost, jejíž kupní cena byla sjednána ve výši [částka] /prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum] /.

14. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

15. Po právní stránce soud posoudil projednávanou věc dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, dále jen „o. z.“ , zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách, v platném znění a zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, účinném do [datum].

16. Podle ustanovení § 8 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, účinném do [datum], znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

17. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

19. Podle ustanovení § 2912 odst. 2 o. z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

20. Podle ustanovení § 2914 o. z. kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

21. Podle ustanovení § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Podle § 2915 odst. 2 o. z. jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

22. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost, podnik, jeho organizační složku, nebo o věc prohlášenou za kulturní památku, musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou, a upraví příslušným způsobem odhad ceny. Podle tohoto ustanovení dražebník zajistí odhad ceny předmětu dražby v místě a čase obvyklé. Odhad nesmí být v den konání dražby starší šesti měsíců. Jde-li o nemovitost musí být cena předmětu dražby zjištěna posudkem znalce. Znalec odhadne i závady, které v důsledku přechodu vlastnictví nezaniknou a upraví příslušným způsobem odhad ceny. Osoba, která má předmět dražby v držení, je povinna po předchozí výzvě, v době určené v této výzvě, umožnit provedení odhadu, jakož i prohlídku předmětu dražby. Doba prohlídky musí být ve výzvě stanovena s přihlédnutím k charakteru dražené věci, u nemovitosti zpravidla tři týdny po odeslání výzvy. Pokud osoba, která má předmět dražby v držení, neumožní provedení odhadu nebo prohlídky předmětu dražby, lze odhad provést na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici. Avšak ani v případě, kdy cenu předmětu dražby zjišťuje znalec, nepřenáší se bez dalšího veškerá odpovědnost na znalce. Nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. ÚS III. ÚS 384/08 je judikováno, že činnost dražebníka se nemůže omezovat jen na „technické“ zajištění odhadu znalcem, ale musí též posoudit, zda znalecký posudek nemá zásadní vady, které vylučují jeho použití a které byl dražebník schopen odhalit. Z toho lze usuzovat, že povinným k náhradě škody bude znalec jen za situace, kdy porušil povinnost k řádnému zpracování posudku a současně dražebník nemohl při běžné pečlivosti tyto vady odhalit ( srovnej HAŠČÁK, Josef. § 13 [Odhad ceny předmětu dražby]. In: RAKOVSKÝ, Adam, LÍZNEROVÁ, [jméno FO], HAŠČÁK, Josef. Zákon o veřejných dražbách. 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2018, s. 128.)

23. Podle ustanovení § 63 odst. 4 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, dražebník odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením ustanovení tohoto zákona; neodpovídá však za škodu, která vznikla v důsledku nesprávnosti či neúplnosti údajů o předmětu dražby uvedených v dražební vyhlášce na základě podkladů poskytnutých navrhovatelem, případně třetí osobou. Své odpovědnosti se dražebník zprostí, jestliže prokáže, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat.

23. Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2839/14, judikoval, že při rozhodování o vzniku a výši škody zástavnímu dlužníkovi v případě veřejné nedobrovolné dražby, v níž byla na základě nesprávného znaleckého posudku stanovena nižší vyvolávací cena zastavené nemovitosti, než která měla být stanovena podle správného - revizního - znaleckého posudku, je nutné vycházet z obvyklé ceny dražené nemovitosti, určené revizním znaleckým posudkem, a nikoli z ceny dosažené vydražením nemovitosti.

24. V souzené věci se žalobkyně coby vydražitel domáhá náhrady škody vzniklé ve veřejné nedobrovolné dražbě s tvrzením, že v této dražbě byla na základě nesprávného znaleckého posudku stanovena vyšší vyvolávací cena předmětu dražby, než která měla být stanovena podle správného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO].

25. Otázkou vzniku škody vydražiteli v situaci, kdy je nemovitost vydražena za nižší cenu, než kolik činí cena obvyklá stanovená vadným znaleckým posudkem, přičemž vydražitel získal nemovitost nižší hodnoty, než která byla vadným znaleckým posudkem před dražbou avizována, se pak zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] /jednalo se sice o dražbu nemovitosti podle § 335 o. s. ř. za použití § 52 odst. 1 ex. řádu, vyslovené úvahy jsou však použitelné i na souzenou věc/ „….. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti. Zjišťuje-li se v řízení o náhradu škody, zda protiprávní jednání škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost, a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je otázka existence příčinné souvislosti otázkou skutkovou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Soubor C 1025, nebo rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění. Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Soubor C 5514). ….Nejvyšší soud v citovaném rozsudku dovodil, že vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou je dán i tam, kde vadný znalecký posudek soudem ustanoveného znalce posloužil jako jeden z důkazů v soudním řízení, které vyústilo ve vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo poškozené přiznáno nižší peněžité plnění, než by jí (při řádném znaleckém zhodnocení rozhodných skutečností) náleželo. Obdobně byl dovozen v případě vadnosti znaleckého posudku vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti znalce a majetkovou újmou odpovídající plnění, k němuž byl žalobce na základě závěrů znaleckého posudku zavázán soudním rozhodnutím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 312/05, vyložil tzv. teorii adekvátnosti kauzálního nexu, na jejímž základě dovodil příčinnou souvislost mezi chybně vypracovaným znaleckým posudkem a škodou vzniklou tím, že při prodeji předmětu znaleckého posouzení byla v kupní smlouvě sjednána (a prodávajícímu zaplacena) cena nižší, než by byla řádně zjištěná. Obdobně byla konstatována odpovědnost znalce za zaviněné porušení povinnosti při podání znaleckého posudku o ceně dražené nemovitosti podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve vztahu k vlastníkovi nemovitosti viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Soubor C 6802. Tuto judikaturu odvolací soud v dané věci respektoval. Podal-li znalec vadný znalecký posudek (porušil povinnost při jeho vypracování) pro účely dražby nemovitosti podle § 335 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do [datum] (dále jen občanský soudní řád ) za použití § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekučního řádu), ve znění účinném do [datum], odpovídá za škodu spočívající v rozdílu mezi obvyklou cenou stanovenou vadným znaleckým posudkem a obvyklou cenou určenou znaleckým posudkem bez vad, obdobně jako je tomu u dražby podle zákona o veřejných dražbách; není tedy zásadně významné, za jakou cenu byla nemovitost vydražena, neboť v rozsahu, v němž dosažená cena přesahuje obvyklou cenu stanovenou řádným posudkem, je příčinná souvislost přetržena příhozy účastníků dražby. Výjimkou je pouze situace (odpovídající nyní projednávané věci), kdy je nemovitost vydražena za nižší cenu, než kolik činí cena obvyklá stanovená vadným znaleckým posudkem. V takovém případě vydražiteli vznikne škoda pouze ve výši rozdílu mezi obvyklou řádně stanovenou cenou nemovitosti a cenou uhrazenou v dražbě. ….“ /citace rozsudku NS ČR /.

26. Soud, jsa vázán právním názorem odvolacího soudu, že znalec má povinnost vypracovat znalecký posudek řádně [vizte shora citovaný § 8 odst. 1 zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících] a že pochybení znalce spočívající ve zpracování vadného znaleckého posudku zakládá odpovědnostní vztah mezi znalcem a poškozeným za předpokladu naplnění podmínek podle § 2910 o. z., tj. byl-li jeho obsah příčinou vzniku majetkové újmy. Vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou je dán i tam, kde vadný znalecký posudek soudem ustanoveného znalce posloužil jako jeden z důkazů v soudním řízení, které vyústilo ve vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo poškozené přiznáno nižší peněžité plnění, než by jí (při řádném znaleckém zhodnocení rozhodných skutečností) náleželo [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 31/2009]. Konečně podal-li znalec vadný znalecký posudek pro účely dražby nemovitosti podle § 335 o. s. ř., odpovídá za škodu vydražením nemovitosti o nižší hodnotě, než jaká byla stanovena vadným znaleckým posudkem [vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]].

26. Pochybnosti soudu o správnosti závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, vyslovených v jeho znaleckém posudku ze dne [datum], opatřeného doložkou podle § 127a o. s. ř., se soudu nepodařilo odstranit ani jeho výslechem, proto soud ustanovil soudní znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] k vypracování revizního znaleckého posudku, z něhož zjistil, že obvyklá cena předmětné oceňované nemovitosti k datu [datum] činila [částka]. Znalkyně revidovala věcnou hodnotu nemovitosti stanovenou [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku, s níž výslovně souhlasila, znalec [tituly před jménem] [jméno FO] správně vyhodnotil rozestavěnost objektu a stav jednotlivých konstrukcí, která odpovídala popisu nemovitosti a srovnání fotodokumentace v jeho ZP. Pokud se týkalo ocenění pozemku porovnávací metodou znalkyně uvedla, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] použil sice dostatečný počet vzorků, avšak nevzal v úvahu, že se porovnávají stavební pozemky s pozemkem, na kterém je rozestavěná stavba. Pokud se týkalo ocenění funkčního celku ( RD + pozemek) porovnávací metodou ve znaleckém posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byl sice použit dostatečný počet vzorků pro srovnání, ale znalec použil jiné koeficienty korekce. Znalec [tituly před jménem] P. [jméno FO] výslednou cenu předmětné oceňované nemovitosti ve výši [částka] podhodnotil a stanovil ji příliš nízkou.

27. Žalovaná č. [hodnota] se při vypracování znaleckého posudku dopustila pochybení tvrzeného žalobkyní, a sice neprovedla řádně místní šetření v nemovitosti, nemovitost ocenila pouze pohledem z její vnější strany, kdy prvky, které v nemovitosti chyběly nebyly z vnějšího ohledání patrné, a sice z důvodu, že jí nebyl umožněn přístup do nemovitosti / žalovaná č. [hodnota] nezajistila přístup do vnitřní části objektu z důvodu nepostradatelné součinnosti dražebního navrhovatele, který žalované č. [hodnota] nepředal klíče od zámky zabezpečeného prostoru / . Jak potvrdil bývalý jednatel žalované č. [hodnota] tato situace nastávala v 70 – 80 % dražených nemovitostí v nedobrovolné dražbě s ohledem na nesoučinnost dlužníka. Soud konstatuje, že i zákon o veřejných dražbách v jeho ustanovení § 13 tyto situace řeší tak, že znalec v tomto případě provede ocenění nemovitosti pouze zhlédnutím nemovitosti a na základě dostupných údajů, které má dražebník k dispozici. Zákon neukládá znalkyni, tj. žalované č. [hodnota], tuto informaci ve znaleckém posudku uvádět. V souladu se závěry vyslovenými Ústavním soudem především v nálezu sp. zn. IV. ÚS 2839/14 a shora citovanou judikaturou by mohla žalobkyni případně vzniknout škoda, kdyby obvyklá cena předmětné nemovitosti stanovená správným revizním znaleckým posudkem byla nižší než vyvolávací cena ve veřejné nedobrovolné dražbě, vyhlášené žalovanou č. [hodnota], a to dle ust. § 2911 a § 2912 odst. 2 o. z. (zakládají domněnku nedbalosti), což se však v projednávané věci nestalo.

28. Jde-li o obranu žalované č. [hodnota], že za případnou škodu s ohledem na § 2914 o. z. neodpovídá žalobkyni, soud, jsa vázán právním názorem soudu odvolacího, konstatuje, že toto ustanovení přímou odpovědnost tzv. pomocníka výslovně nevylučuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu rozhodující pro posouzení, zda převáží samostatná odpovědnost hlavní osoby, resp. kdy je dostatečný důvod, aby samostatnost pomocníka byla důvodem k založení jeho vlastní povinnosti k náhradě, je míra autonomie či naopak závislosti pomocné osoby vůči osobě hlavní. Věta druhá § 2914 o. z. přitom upravuje případy, kdy hlavní osoba pro svou činnost využije tzv. samostatného pomocníka, který dokonce za škodu odpovídá sám [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]].

29. V případě odpovědnosti více škůdců upřednostňuje občanský zákoník jejich solidární odpovědnost [srov. shora citovaný § 2915 o. z.].

30. Pokud jde o porušení právní povinnosti dražebníkem, tj. žalovanou č. [hodnota], kterou žalobkyně tvrdila, spočívající v postupu dražebníka v dražbě v souvislosti s vadným znaleckým posudkem zpracovaným žalovanou č. [hodnota] soud dospěl k závěru, že žalovaná č. [hodnota] sice nezajistila řádný znalecký posudek ani revizní znalecký posudek pro provedení dražby, avšak v příčinné souvislosti se zjištěným porušením právní povinnosti žalobkyni škoda nevznikla. S ohledem na skutečnost, že žalovaná č. [hodnota] se k žalobě nevyjádřila a ústních jednání ve věci se neúčastnila, žádný liberační důvod zákonem o dražbách upravený v § 63 odst. 4 věta druhá zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách neuplatnila. Pokud tedy žalobkyně má za to, že z ust. § 13 a § 63 odst. 4 zák. č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jejichž výkladem se zabýval Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 384/08, a dovodil povinnost dražebníka zajistit revizní znalecký posudek v případě existence námitek vzbuzujících pochybnosti o správnosti ceny stanovené znaleckým posudkem „zajištěným“ dražebníkem, soud konstatuje, že žalobkyně netvrdila ani neprokazovala existenci jakýchkoli námitek vůči znaleckému posudku vypracovaného žalovanou č. [hodnota] před dražebním jednáním nebo v jeho průběhu.

31. Ze skutkových tvrzení žalobkyně tak vyplývá, že žalovaná č. [hodnota] vypracovala k požadavku žalované č. [hodnota] znalecký posudek, který je žalobkyní napadán jako vadný a kterým byla určena obvyklá cena předmětné dražené nemovitosti ve [adresa] k datu [datum] ve výši [částka]. Na rozdíl od žalované č. [hodnota] soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v jeho znaleckém posudku uzavřel, že obvyklá cena dražených nemovitostí byla ke stejnému datu pouze ve výši [částka]. Žalobkyně proto tvrdila, že dne [datum] nabyla předmětnou nemovitost ve veřejné opakované nedobrovolné dražbě za částku [částka] a prodala ji na základě kupní smlouvy ze dne [datum] za [částka]. Žalobkyně tvrdila, že za částku [částka] nabyla nemovitosti v hodnotě (dle ZP [tituly před jménem] [jméno FO]) [částka], ačkoli důvodně očekávala, že nabývá nemovitost v hodnotě [částka] (dle ZP žalované č.[hodnota]). Po poučení soudu doplnila skutková tvrzení ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2839/14 , že její škoda je dána rozdílem obou posudků, tedy ve výši [částka], tj. vyšší než je žalována, škoda žalobkyně spočívá ušlém zisku ve výši [částka] a ve skutečné škodě vyjádřené rozdílem mezi částkou, za kterou žalobkyně nemovitosti vydražila ( [částka]) a hodnotou nemovitosti ve výši určené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ( [částka]), z opatrnosti žalobkyně ponížila žalovanou částku, tj. škodu v celkové výši [částka] na , tj. částku [částka]. Tato částka se tak skládá ze skutečné škody ve výši [částka] a ušlého zisku ve výši rozdílu skutečné škody a uplatněného nároku ve výši [částka] ([částka] – [částka]).

32. Ze zjištění soudu shora uvedených, zejména z revizního znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kdy byla zjištěna cena nemovitosti ve výši [částka], má soud za prokázané, že žalobkyni vydražením předmětné nemovitosti za cenu [částka] škoda v uplatněné výši [částka] nevznikla / majetek žalobkyně se o tuto částku nesnížil / a jejím následným prodejem dne [datum] jí nevznikla ani škoda spočívající v ušlém zisku ve výši [částka]. Soudem zjištěný a prokázaný zisk žalobkyně vydražením předmětné nemovitosti činil [částka], tato skutečnost vyplývá z kupní smlouvy o následném prodeji nemovitosti. Ostatně rozdíl mezi tvrzeným ušlým ziskem žalobkyně ve výši dalších [částka] a ziskem z prodeje nemovitosti není v příčinné souvislosti s jednáním ani jednoho ze žalovaných. Soud vyšel z výpovědi bývalého jednatele žalované č. [hodnota], tj. dražebníka, že v nedobrovolné dražbě se většinou reálných cen nedosahuje, a to právě proto, že ve většině případů tyto nemovitosti kupují lidé na spekulace, takže většinou se cena nemovitosti při následném prodeji pohybuje mezi cenou vyvolávací a cenou zjištěnou znaleckým posudkem. Smyslem odhadu ceny nemovitosti v průběhu veřejné nedobrovolné dražby / znalecké posouzení soudním znalcem/ je určení výsledné ceny nemovité věci nikoli určení ceny, za kterou bude skutečně prodána; případná nižší či vyšší tržní cena nemovité věci se projeví při samotné dražbě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) // [spisová značka]/.

33. Soud ohledem na shora uvedená zjištění má za prokázané, že žalobkyni škoda / ani skutečná ani ušlý zisk / nevznikla, proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.

34. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. byly žalované č. [hodnota], která byla v projednávané věci zcela úspěšná, přiznány účelně vynaložené náklady řízení, které představují odměnu advokáta za 14,5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum] a [datum], účast na soudním jednání dne [datum], [datum], úkonu sepis odvolání, vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne [datum], účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], schůzka s klientem přesahující 1 hodinu dne [datum], účast při jednání soudu dne [datum], odvolání proti usnesení o znalečném ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], písemný závěrečný návrh žalované č. [hodnota] ze dne [datum] / z merita věci [částka] / částečné zpětvzetí žaloby ve výši [částka] žalobkyně učinila již dne [datum], tj. před převzetím právního zastoupení advokátem žalované č. [hodnota] dne [datum] a pro stanovení hodnoty úkonu právní služby advokáta je nerozhodné, že soud řízení zastavil až jedním z výroků rozsudku / po [částka], 15 x paušální náhrada po [částka] (vše podle vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21 % DPH ve výši [částka]. Žalované č. [hodnota] tak byly přiznány náklady řízení v celkové výši [částka], na zákonné platební místo a ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

35. Žalované č. [hodnota] v tomto řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

36. Pokud jde o náklady státu dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, vznikla žalobkyni povinnost zaplatit státu znalečné za vypracovaný znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka] a za podané vysvětlení ke znaleckému posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 28. 2023 ve výši [částka]. Soud při stanovení povinnosti žalobkyni zaplatit státu znalečné zohlednil zaplacenou zálohu žalobkyní ve výši [částka], proto ji zavázal k zaplacení částky [částka] ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení