14 Co 64/2025 - 154

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudkyň Mgr. Soni Burešové a Mgr. Lucie Králové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 774 560 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 15. října 2024, č. j. 15 C 361/2022-121, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení 237 264,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady odvolacího řízení 28 725 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [Jméno advokáta B], advokáta.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 774 560 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 11. 9. 2022 do zaplacení [výrok I] a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 198 536,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované [výrok II].

2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 774 560 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela žalobkyně s žalovanou dne 16. 1. 2015 Rámcovou smlouvu, kterou byly upraveny podmínky, za nichž mezi nimi měla být uzavřena Dílčí smlouva. Předmětem Dílčí smlouvy měla být dodávka a instalace 60 kusů telemetrických jednotek, specifikovaných v Příloze č. 1 Rámcové smlouvy, do prodejních automatů žalované. K uzavření Dílčí smlouvy mělo dojít na základě písemné objednávky žalované učiněné do 31. 12. 2015 za kupní cenu 14 400 Kč bez DPH za 1 telemetrickou jednotku. V Rámcové smlouvě bylo dále ujednáno uzavření První dílčí smlouvy dle Přílohy č.

4. Na základě této smlouvy měl být žalobkyni poskytnut [název] modem k testování funkčnosti a kompatibility s telemetrickou jednotkou a za účelem jejího nastavení. Plnění dle První dílčí smlouvy proběhlo řádně, žalovaná 16. 1. 2015 akceptovala testy modemu, včetně přenosu dat na server, a 6. 2. 2015 obě strany potvrdily, že závazky z První dílčí smlouvy byly splněny. Žalovaná však následně nesplnila svou povinnost dle Rámcové smlouvy a 60 telemetrických jednotek neobjednala. Neučinila tak ani k výzvě žalobkyně. Žalobkyně se proto domáhala nahrazení projevu její vůle žalobou. Obvodní soud pro [adresa] svým rozsudkem ze dne 10. 10. 2017, č. j. [spisová značka], nahradil projev vůle žalované spočívající v učinění závazné objednávky podle čl. I.2 a Přílohy č. 2 Rámcové smlouvy, spočívající konkrétně v objednání a instalaci 60 kusů telemetrických jednotek do 30. 6. 2017 do prodejních automatů, které nebyly specifikovány. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 11. 2017. Žalobkyně požadovala po žalované 24. 9. 2020 sdělení výrobních čísel a adresy automatů, do kterých mají být telemetrické jednotky instalovány, jakož i poskytnutí přístupu k nim, aby mohly být dodány a instalovány telemetrické jednotky a s nimi modemy, sim karty, stacionární části bezpečnostních sáčků na mince atd. Žalovaná však žádnou součinnost neposkytla. Ignorovala i výzvu žalobkyně ze dne 2. 12. 2020. Žalobkyně proto 23. 3. 2020 od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že žalovaná zmařila poskytnutí plnění spočívajícího v dodání a instalaci 60 kusů telemetrických jednotek, má žalobkyně nárok na cenu díla sníženou o to, co neprovedením díla ušetřila. Žalobkyni vznikly přímé náklady s nákupem komponentů ve výši 126 152 Kč. Nejpodstatnějším nákladem byl samotný vývoj unikátního software, který telemetrické jednotky ovládá a zabezpečuje komunikaci se serverem žalované, vývoj hardware hlavní desky telemetrie, která byla unikátně vyvinutá pro žalobkyni, i vývoj podpůrných periferií, deska elektroniky, hlavy sáčky na mince, deska elektroniky pro detekci otevření dveří prodejního automatu atd. Funkčnost software a hardware žalovaná přitom 6. 2. 2015 odsouhlasila. Nedokončením plnění dle objednávky žalobkyně ušetřila na nákladech za komponenty 29 440 Kč (nezakoupením 50 kusů rapsberry pi a + za částku 500 Kč/kus, a paměťové karty pro PI v počtu 60 kusů za 7,74 K/kus), dále na nákladech na samotnou instalaci 60 000 Kč (1 000 Kč na jednu telemetrickou jednotku). Po odečtení ušetřených nákladů z celkové ceny díla 864 000Kč bez DPH (60 × 14 400 Kč) činí nárok žalobkyně 774 560 Kč. K výzvě ze dne 2. 9. 2022, doručené žalované dne 5. 9. 2022, však žalovaná ve stanovené lhůtě do 5 dnů od doručení, tj. do 10. 9. 2022, ničeho neuhradila.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Namítala nevykonatelnost rozsudku nahrazujícího její projev vůle, když byl do výrokové části převzat nevyplněný text vzoru objednávky. Absentuje tak specifikace automatů, specifikace umístění automatů a datum objednávky. Navíc objednáno je dodání a instalace do 30. 6. 2017, ač byl rozsudek vyhlášen až 10. 10. 2017. Rámcová smlouva dále předpokládala, že k uzavření Dílčí smlouvy dojde na základě písemné objednávky, jejíž přijetí bude potvrzeno akceptací dle Přílohy č. 3 Rámcové smlouvy. Žalobkyně však žalovanou po vydání rozsudku nekontaktovala, učinila tak až po více než 3 letech od právní moci rozsudku. Žalovaná proto ve své reakci z 11. 12. 2020 sdělila, že vzhledem ke změně okolností (nejen obchodně-marketingových, ale i technologických) po ní nelze spravedlivě požadovat uzavření kupní smlouvy dle Rámcové smlouvy. Žalobkyně nadto do 1 roku ode objednávky žalovanou nevyzvala k jejímu doplnění, smlouva proto zanikla. Žalovaná v průběhu několika let marně nabízela žalobkyni mimosoudní narovnání. Dle žalované smlouva založená rozsudkem nikdy nenabyla účinnosti, byla od počátku absolutně neplatná, a zanikla. Z takové smlouvy nemohly vzniknout žádné povinnosti. Za výrokovou část rozsudku nahrazujícího projev vůli žalovaná neodpovídá. Žalobkyni tak nárok ve smyslu § 2613 o. z. nesvědčí. Žalobkyně navíc nárok opírá o porušení Rámcové smlouvy, jejímž jediným plněním bylo uzavření Dílčí smlouvy, o čemž bylo pravomocně rozhodnuto. Žalovaná rovněž namítla promlčení žalovaného nároku.

4. Soud I. stupně ve věci rozhodl již rozsudkem ze dne 12. 10. 2023, č. j. 15 C 361/2022-68, kterým žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Soud I. stupně uzavřel, že mezi stranami byla dle § 2586 o. z. platně uzavřena na základě Rámcové smlouvy smlouva o dílo, které spočívalo ve vývoji, resp. dodání a instalaci šedesáti kusů telemetrických jednotek žalobkyní coby zhotovitelem dle požadavků žalované coby objednatele. Rámcová smlouva dle § 1746 a § 1785 o. z. představuje smlouvu o smlouvě budoucí. Projev vůle žalované v objednání dodávky a instalace šedesáti kusů telemetrických jednotek byl nahrazen rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka]. Tento rozsudek je onou budoucí smlouvou, onou Dílčí smlouvou, tj. smlouvou o dílo dle § 2586 o. z. Soud I. stupně uvážil, že „chybějící náležitosti ohledně místa instalace a nepřesnost v termínu dodání nemohla způsobit absolutní neplatnost, či neúčinnost Dílčí smlouvy a samotné smlouvy o dílo, když projev vůle vtělený do výroku rozsudku zcela kopíroval znění vzoru objednávky účastníky schváleného v Rámcové smlouvě, jejíž byl přílohou a strany jej považovaly za dostačující.“ Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 11. 2017 a žalobkyně se domáhala po žalované součinnosti dle Rámcové smlouvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni součinnost neposkytla, žalobkyně dne 23. 3. 2021 platně odstoupila od Dílčí smlouvy, jejímž předmětem bylo dodání 60 kusů telemetrických jednotek. Soud I. stupně aplikoval § 2613 o. z., neboť neposkytnutím součinnosti žalovaná zmařila provedení díla. Žalovaná přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. konkrétní tvrzení o úspoře neučinila ani neprokázala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila a prokázala veškeré účtované náklady v souvislosti s vývojem a výrobou telemetrických jednotek, včetně jejich ceny, a rovněž náklady, které zmařením díla ušetřila. Ušetřené náklady v celkové výši 89 440 Kč pak žalovaná správně odečetla od sjednané ceny díla 864 000 Kč. Soud I. stupně proto žalobě vyhověl.

5. K odvolání žalované odvolací soud usnesením ze dne 8. března 2024, č. j. [spisová značka], rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud oproti soudu I. stupně uzavřel, že rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 10. 10. 2017, č. j. [spisová značka], nebylo nahrazeno prohlášení vůle žalované uzavřít přesně označenou smlouvu, ale pouze prohlášení vůle žalované objednat dodávku a instalaci 60 telemetrických jednotek do prodejních automatů, přičemž takováto objednávka nevyhovuje § 1732 o. z., neboť neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy o úpravě věci, není tudíž nabídkou a z tohoto důvodu nemohla být ani žalobkyní akceptována. Dílčí smlouva přijetím takové nabídky vzniknout nemohla a ani nevznikla. Objednávka měla obsahovat přesné určení 60 prodejních automatů (výrobní čísla, adresy umístění), které mají být telemetrickými jednotkami osazeny. Žalovaná však, dle tvrzení žalobkyně, porušila svůj smluvní závazek uzavřít Dílčí smlouvu, tj. porušila závazek z Rámcové smlouvy objednat dodávku a instalaci telemetrických jednotek do prodejních automatů. Žalobkyni v souvislosti s porušením smluvní povinnosti ze strany žalované vznikla škoda, za kterou dle § 2913 odst. 1 o. z. odpovídá žalovaná.

6. Vzhledem k obraně žalované uložil odvolací soud soudu I. stupně, aby se z důvodu hospodárnosti prioritně zabýval promlčením žalovaného nároku s tím, že tříletá promlčecí doba počala běžet 1. 1. 2016, neboť již od tohoto dne žalobkyně věděla o porušení smluvní povinnosti žalované učinit objednávku do 31. 12. 2015 a o vzniku škody, neboť náklady na nákup komponentů na telemetrické jednotky žalobkyně vynaložila již v roce 2015 a na základě Dílčí smlouvy č.1 vyvinula „zdarma“ testovací telemetrickou jednotku. S ohledem na shodná tvrzení stran ohledně mimosoudních jednání uložil soudu I. stupně zabývat se i tím, zda nedošlo ve smyslu § 647 o. z. ke stavení běhu promlčecí lhůty.

7. Soud I. stupně provedeným dokazováním a z nesporných tvrzení stran zjistil, že na základě Rámcové smlouvy měla být uzavřena Dílčí smlouva, dle níž žalobkyně dodá a instaluje do prodejních automatů telemetrické jednotky. Prototyp telemetrické jednotky žalobkyně již vyvinula na základě První dílčí smlouvy, neboť měla k dispozici od žalované jeden prodejní automat, dále [název] modem a SIM kartu se spuštěnými datovými službami s vypnutou ochranou PIN. Rovněž hlavu sáčku na mince a sáček na mince měla dodat žalovaná. Telemetrické jednotky měly zlepšit fungování prodejních automatů, měly načítat data z prodejních automatů a poskytovat je žalované. Důležité události jako chybu motoru či kritickou teplotu (žalovaná prostřednictvím prodejních automatů prodávala bagety a sendviče) měla telemetrie hlásit SMS zprávami na mobilní číslo žalované, stejně tak neoprávněný přístup do prodejního automatu, a to i při odpojení automatu od sítě. Telemetrická jednotka byla žalobkyní vyvinuta přímo pro prodejní automaty využívané žalovanou a na základě pokynů žalované, jiné využití telemetrická jednotka proto nemá. Náklady na nákup komponentů na dalších 60 telemetrických jednotek žalobkyně vynaložila již v roce 2015. Žalovaná však objednávku 60 telemetrických jednotek do 31. 12. 2015 neučinila. Žalobkyně neznala výrobní čísla a adresy prodejních automatů, do kterých měly být jednotky osazeny, nemohla nakoupit minipočítače [název] a paměťové karty do nich a jednotky do prodejních automatů nainstalovat a zařízení propojit.

8. Soud I. stupně dále k namítanému promlčení žalovaného nároku zjistil, že dne 30. 6. 2016 proběhlo mezi stranami jednání, při kterém žalovaná seznámila žalobkyni s rozhodnutím ukončit aktivity v oblasti prodejních automatů. Strany dospěly k záměru vyřešit otázku dodávky telemetrických jednotek do takovýchto automatů mimosoudním narovnáním vztahů. V dopise ze dne 27. 7. 2016 navrhl právní zástupce žalované žalobkyni, že jí v rámci mimosoudního narovnání žalovaná uhradí 200 000 Kč a vyzval žalobkyni k vrácení dvou označených prodejních automatů. Dopisem ze dne 6. 10. 2016 urgoval vrácení automatů a domáhal se reakce na smírnou nabídku. Dopisem ze dne 12. 10. 2016 právní zástupce žalobkyně navrhoval mimosoudní narovnání zaplacením částky 800 000 Kč. V další komunikaci z října a listopadu 2016 strany setrvaly na svých stanoviscích a nabídkách. Dopisem ze dne 7. 11. 2016 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k náhradě škody ve výši 909 560 Kč do 15. 11. 2016, což zástupce žalované dopisem ze 14. 11. 2016 odmítl. Dne 20. 12. 2016 zástupce žalované vyzýval žalobkyni k vrácení dvou automatů.

9. Dne 22. 12. 2016 podala žalobkyně proti žalované žalobu o nahrazení projevu vůle spočívající v učinění závazné objednávky podle čl. I.2. a přílohy č. 2 Rámcové smlouvy. Obvodní soud pro [adresa] rozsudkem ze dne 10. 10. 2017. č. j. [spisová značka], žalobě vyhověl. Dle jeho výrokové části takto žalovaná objednala u žalobkyně dodání a instalaci 60 kusů telemetrických jednotek v termínu do 30. 6. 2017 do prodejních automatů, které ve výroku rozsudku nebyly označeny uvedením výrobního čísla prodejních automatů a ani jejich adresy. Dle odůvodnění tohoto rozsudku žalovaná nesplnila svou povinnost z Rámcové smlouvy, když ve lhůtě do 31. 12. 2015 neučinila objednávku, na jejímž základě bude uzavřena Dílčí smlouva. Tuto povinnost nesplnila ani k výzvě žalobkyně k učinění objednávky do 31. 3. 2016. Obvodní soud pro [adresa] analogicky aplikoval § 1785 a násl. o. z. Rámcovou smlouvu posoudil jako smlouvu o smlouvě budoucí, ze které vyplývá povinnost učinit objednávku do 31. 12. 2015 a ze které je patrno, že předmětem plnění má být dodávka a instalace 60 kusů telemetrických jednotek specifikovaných v příloze č. 1 za kupní cenu 14 400 Kč bez DPH za 1 kus. Rozsudek nabyl právní moci dne 25. 11. 2017.

10. E-mailem ze 14. 9. 2020 se zástupce žalobkyně dotazoval zástupce žalované, zda je možné věc řešit mimosoudně. Zástupce žalované připomněl dřívější mimosoudní návrhy z jeho strany a uvedl, že je připraven jednat. Dne 24. 9. 2020 navrhl zástupce žalobkyně částku 600 000 Kč a následně urgoval odpověď. Žalobkyně současně žalovanou dne 24. 9. 2020 vyzývala ke sdělení výrobních čísel prodejních automatů, jejich adres a přístupu k prodejním automatům, kam by měly být telemetrické jednotky dodány a instalovány a další technické součinnosti. Žalobkyně výzvu dne 2. 12. 2020 zopakovala. Žalovaná dne 11. 12. 2020 odpověděla, že vzhledem ke změně okolností, nejen obchodních a marketingových v daném segmentu, ale i technologických, kladoucích technické nároky na telemetrické jednotky, a i ke změnám v rychlosti přenosu dat, již žalovaná nemá zájem na realizaci zakázky a není možné toto po žalované spravedlivě požadovat.

11. Dopisem ze dne 23. 3. 2021 žalobkyně odstoupila od smlouvy vzniklé na základě objednávky na dodání a instalaci 60 kusů telemetrických jednotek dle rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 10. 10. 2017, č. j. [spisová značka], a to z důvodu neposkytnutí součinnosti k výzvám ze dne 24. 9. 2020 a ze dne 2. 12. 2020. Žalobkyně následně vyčíslí škodu, která jí porušením smluvní povinnosti žalované vznikla. Předžalobní výzvou ze dne 2. 9. 2022 vyzývala žalobkyně žalovanou k úhradě částky 774 560 Kč. Dne 19. 9. 2022 zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke sdělení, kolik by byla ochotna uhradit v rámci mimosoudního narovnání. Žalovaná žádný návrh nepředložila a nárok žalobkyně odmítla.

12. Dne 19. 10. 2022 podala žalobkyně žalobu v souzené věci.

13. Jde-li o právní stránku věci, soud I. stupně k žalovanou namítanému promlčení uzavřel, že je žalovaný nárok vskutku promlčen v tříleté promlčecí lhůtě dle § 629 odst. 1 o. z., kdy promlčecí lhůta počala běžet dle § 620 odst. 1 o. z dne 1. 1. 2016, neboť toho dne se žalobkyně dozvěděla o porušení smluvní povinnosti žalovanou a vzniku škody. Dne 30. 6. 2016 však strany zahájily mimosoudní jednání a promlčecí lhůta přestala dle § 647 o. z. běžet. Mimosoudní jednání byla dle soudu I. stupně ukončena již na podzim 2016, kdy došlo k odmítnutí smírných nabídek, nejpozději a zcela jednoznačně dne 22. 12. 2016, kdy žalobkyně podala proti žalované žalobu na nahrazení projevu vůle. Tříletá promlčecí lhůta tak uplynula až dne 26. 6. 2019.

14. Nad rámec uvedeného soud I. stupně uvážil, že nárok by byl promlčen i za situace, kdy by žalobu na nahrazení projevu vůle bylo možno považovat za součást snah žalobkyně o mimosoudní vyřešení věci, neboť toto řízení pravomocně skončilo dne 25. 11. 2017 a promlčecí lhůta by tak uplynula dne 1. 6. 2020.

15. Snaha o obnovení mimosoudních jednání v září 2020 je dle názoru soudu I. stupně v tomto směru bez významu, neboť nárok byl promlčen již 26. 6. 2019, popř. 1. 6. 2020.

16. Soud I. stupně proto žalobu zamítl a o náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a v řízení úspěšné žalované přiznal jejich náhradu v celkové výši 198 536,80 Kč.

17. Proti rozsudku soudu I. stupně podala včasné a přípustné odvolání žalobkyně. Odvolání podáním z 3. 1. 2025 doplnila. Žalobkyně souhlasila se závěrem soudu I. stupně o počátku běhu tříleté promlčecí lhůty ke dni 1. 1. 2016. Souhlasila rovněž se závěrem soudu I. stupně, že dne 30. 6. 2016 došlo vzhledem k dohodě stran o mimosoudním jednání ke stavení běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 647 o. z. Žalobkyně však nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že promlčecí lhůta počala běžet opět dne 22. 12. 2016, kdy podala proti žalované žalobu na nahrazení projevu vůle učinit objednávku telemetrických jednotek. Žádná ze stran totiž v průběhu mimosoudních jednání výslovně nesdělila, že tato jednání ukončuje. Strany toliko předkládaly své finanční návrhy na vzájemné vypořádání, přičemž žalobkyně žádala kompenzaci nejenom přímo vynaložených nákladů, ale i kompenzaci úsilí vynaloženého do vývoje telemetrických jednotek a kompenzaci ušlého zisku, což žalovaná příliš nereflektovala. Žalobkyně se proto podanou žalobou toliko pokusila vyvinout na žalovanou tlak, aby svou nabídku finanční kompenzace navýšila a aby se kompromisu podařilo dosáhnout. Podání žaloby tak nebylo jednáním, které by mimosoudní jednání ukončilo, naopak mělo mimosoudním jednáním dodat novou dynamiku. V ustanovení § 647 o. z. zákonodárce obnovení běhu promlčecí lhůty podmínil tím, že věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat. A k výslovnému odmítnutí v projednávané věci nedošlo. Pasivita dle názoru žalobkyně k obnovení běhu promlčecí lhůty nestačí, vůli ukončit mimosoudní jednání je třeba projevit přímo, jasně, jednoznačně, explicitně. Vzhledem k nesprávnému právnímu posouzení věci ohledně obnovení běhu promlčecí lhůty, a tedy ohledně promlčení žalovaného nároku, žalobkyně navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, popř. aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

18. Žalovaná se ve vyjádření k odvolání ztotožnila se skutkovými i právními závěry soudu I. stupně. Dle žalované je za výslovné odmítnutí pokračovat v mimosoudních jednáních nutno považovat odmítnutí smírných nabídek na podzim 2016 a následné podání žaloby na nahrazení projevu vůle. Žaloba o zaplacení 774 5620 Kč s příslušenstvím tak byla podána více než 2 roky po promlčení tohoto nároku. Žalovaná navrhovala, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil.

19. Odvolací soud přezkoumal v nařízeném jednání rozsudek soudu I. stupně dle § 212 a § 212a o. s. ř., včetně správnosti postupu v řízení, který předcházel jeho vydání.

20. Odvolací soud zopakoval dle § 213 odst. 3 o. s. ř. při nařízeném jednání dokazování e-mailem [jméno FO], jednající za žalovanou, ze dne 30. 6. 2016 a e-mailem [tituly před jménem] [jméno FO], jednajícího za žalobkyni, ze dne [datum] a zjistil, že se při jednání dne [datum] v centrále žalované v [místo] strany dohodly vyřešit dodávku telemetrických jednotek žalobkyně pro žalovanou mimosoudně, že žalobkyně byla seznámena s tím, že se žalovaná rozhodla ukončit aktivity v oblasti prodejních automatů, že má úmysl celou jejich síť prodat.

21. Odvolací soud dále zopakoval dokazování dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 11. 2016, adresovaným právnímu zástupci žalované, a zjistil, že žalovaná byla vyzvána k náhradě škody ve výši 909 560 Kč (ušlý zisk + vynaložené náklady) do 15. 11. 2016, kterou způsobila žalovaná tím, že nesplnila svůj závazek dle článku I. 1 Rámcové smlouvy učinit do 31. 12. 2015 objednávku, přičemž je z jejího jednání zřejmé, že tento závazek nehodlá splnit ani dodatečně.

22. Odvolací soud dále zopakoval důkaz dopisem právního zástupce žalované ze dne 14. 11. 2016, adresovaným právnímu zástupci žalobkyně, a zjistil, že žalovaná na základě obsahu dopisu ze dne 7. 11. 2016 považuje vzájemnou spolupráci za ukončenou. Žalovaná shrnula, že již žalobkyni v souvislosti s Rámcovou smlouvou uhradila 76 895,50 Kč a že žalobkyni opakovaně navrhovala zaplacení částky 200 000 Kč, která podstatně převyšuje náklady žalobkyně. Právní zástupce žalované opakovaně vyzval žalobkyni k vrácenou 2 prodejních automatů.

23. Po provedeném dokazování, kterým odvolací soud toliko upřesnil skutková zjištění soudu I. stupně, odvolací soud uzavřel, že odvolání žalobkyně není důvodné.

24. Jde-li o žalovaný nárok, odvolací soud již ve svém usnesení ze dne 8. 3. 2024, č. j. [spisová značka], uvážil, že smlouva je uzavřena dnem právní moci rozsudku nahrazujícího prohlášení vůle smluvní strany, pokud je jím nahrazeno prohlášení vůle smluvní strany uzavřít přesně označenou smlouvu. Prohlášení vůle žalované smluvní strany uzavřít smlouvu je takovým rozsudkem, resp. jeho právní mocí, bez dalšího nahrazeno. Jak však zjistil již soud I. stupně, výrokem rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 10. 10. 2017, č. j. [spisová značka], nebylo nahrazeno prohlášení vůle žalované uzavřít přesně označenou smlouvu, bylo nahrazeno pouze prohlášení vůle žalované objednat dodávku a instalaci 60 telemetrických jednotek do prodejních automatů. Právní mocí tohoto rozsudku tak mohla být maximálně učiněna objednávka žalované, která však neobsahovala podstatné náležitosti smlouvy o dílo, a to určení věcí (prodejních automatů), které mají být telemetrickými jednotkami osazeny. Určení věcí, které mají být upraveny instalací jednotek a dalších komponent není zjistitelné ani výkladem. Takto učiněná objednávka tedy nevyhovuje § 1732 o. z. A dodatečné určení se nemůže týkat podstatných náležitostí. Na základě takovéto objednávky nemohla vzniknout v Rámcové smlouvě zamýšlená smlouva o dílo.

25. Dílčí smlouva, kterou strany měly dle Rámcové smlouvy uzavřít, je svou povahou smlouvou o dílo ve smyslu § 2586 odst. 1 o. z. Dílem se ve smyslu § 2587 o. z. rozumí i úprava věci, tj. činnost, kterou se mění vlastnosti věci či její podoba, musí být však zachovány její základní vlastnosti a funkční určení. O úpravu věci se jedná i v případě, že předmětem smlouvy je zhotovení součásti věci hlavní [§ 505 o. z.], neboť vytvořením pouze součásti věci nevzniká nově samostatná věc, nýbrž se jen mění dosavadní kvalita či vlastnost věcí, k níž součást náleží [srov. v tomto směru zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 579/2017, či ze dne 9. 8. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2746/99]. V daném případě odvolací soud zjistil, že na základě Rámcové smlouvy měla být uzavřena Dílčí smlouva, na základě které žalobkyně dodá a instaluje do prodejních automatů telemetrické jednotky. Prototyp telemetrické jednotky žalobkyně již vyvinula na základě Dílčí smlouvy č. 1, když měla k dispozici od žalované jeden prodejní automat, dále [název] modem a SIM kartu se spuštěnými datovými službami s vypnutou ochranou PIN. Rovněž hlavu sáčku na mince a sáček na mince měla dodat žalovaná. Telemetrické jednotky měly zlepšit fungování prodejních automatů, měly načítat data z prodejních automatů a poskytovat je žalované. Důležité události jako chybu motoru či kritickou teplotu (žalovaná prostřednictvím prodejních automatů prodávala bagety a sendviče) měla telemetrie hlásit SMS zprávami na mobilní číslo žalované, stejně tak neoprávněný přístup do prodejního automatu, a to i při odpojení automatu od sítě. Osazením telemetrické jednotky do prodejního automatu by došlo k vylepšení jeho vlastností, jeho podstata a funkční určení by však zůstaly zachovány. Je zřejmé, že telemetrie měla žalované ušetřit časové i finanční náklady na kontroly prodejních automatů, když měla umožňovat získávání informací na dálku. Telemetrická jednotka byla žalobkyní vyvinuta přímo pro prodejní automaty využívané žalovanou a na základě pokynů žalované, jiné využití telemetrická jednotka proto nemá. Ke zhotovení nové věci tak nedošlo, došlo pouze k vyhotovení součásti prodejních automatů, které bylo třeba do prodejních automatů instalovat. Bez určení konkrétních prodejních automatů, které měly být upraveny, coby podstatné náležitosti smlouvy o úpravě věci (vymezení díla) však nemohla být Dílčí smlouva uzavřena. Sama žalobkyně opakovaně uvedla, že dílo nemohla dokončit, neboť neznala výrobní čísla a adresy prodejních automatů, do kterých měly být jednotky osazeny (nemohla nakoupit minipočítače [název] a paměťové karty do nich a jednotky do prodejních automatů nainstalovat a zařízení propojit).

26. Objednávka žalované učiněná právní mocí rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 10. 10. 2017, č. j. [spisová značka], nevyhovuje § 1732 o. z., když neobsahuje podstatné náležitosti smlouvy o úpravě věci, není tudíž nabídkou ve smyslu ustanovení § 1733 o. z. a z tohoto důvodu nemohla být ani žalobkyní akceptována. Tzn. Dílčí smlouva v takovém případě přijetím nabídky vzniknout nemohla a ani nevznikla. Ostatně i z Rámcové smlouvy a její Přílohy č. 2 je zřejmé, že objednávka měla obsahovat přesné určení 60 prodejních automatů (výrobní čísla, adresy umístění), které mají být telemetrickými jednotkami osazeny. Aplikace ustanovení § 1748 až § 1750 o. z. proto není možná.

27. Mezi stranami byla platně uzavřena Rámcová smlouva, ve které se žalovaná zavázala do 31. 12. 2015 učinit objednávku dodávky a instalace 60 telemetrických jednotek do 60 prodejních automatů, jejíž vzor byl Přílohou č. 2 Rámcové smlouvy. Této své smluvní povinnosti z Rámcové smlouvy žalovaná nedostála Žalobkyně přitom již „zdarma“ na základě Dílčí smlouvy č. 1 vyvinula testovací telemetrickou jednotku do 1 prodejního automatu, který měla k dispozici, jednotku (včetně dalších technických komponent) proto mohla instalovat a zařízení propojit a legitimně očekávala, že instaluje k objednávce žalované dalších 60 telemetrických jednotek do 60 konkrétních prodejních automatů žalované, že i tato zařízení propojí. Žalobkyni v souvislosti s porušením smluvní povinnosti ze strany žalované vznikla škoda, za kterou podle § 2913 odst. 1 o. z. odpovídá žalovaná.

28. K odvolacím námitkám žalobkyně pak odvolací soud uvádí následující.

29. Podle § 609 věta prvá o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

30. Podle § 610 odst. 1 věta prvá o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

31. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

32. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

33. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

34. Podle § 647 o. z. v případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

35. Podle judikatury Nejvyššího soudu ustanovení § 647 o. z. upravuje mimo jiné stavení promlčecí lhůty, jejíž běh započal již před uzavřením dohody o mimosoudním jednání. Jeho účelem je bránit tomu, aby dlužník nepoctivě vedeným vyjednáváním oddaloval uplatnění práva věřitelem až do okamžiku, kdy se toto právo promlčí (srov. též důvodovou zprávu k § 647 o. z.), jakož i podporovat smírné řešení sporů tím, že zbavuje věřitele obavy, že se jeho právo v průběhu mimosoudního jednání s dlužníkem promlčí. Mimosoudním jednáním může být např. mediace prováděná fyzickými osobami zapsanými v seznamu mediátorů podle zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci). Mimosoudním jednáním je i jednání věřitele a dlužníka bez asistence třetí strany. Za dohodu ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá (je patrná) shodná (oboustranná) vůle stran (věřitele a dlužníka) vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit (tzv. konkludentně – srov. § 546 o. z.) [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2024, sp. zn. 21 Cdo 565/2024].

36. Odmítnutí věřitele nebo dlužníka pokračovat v mimosoudním jednání je možné vykonat jednostranným projevem, kterým musí strana jednoznačně dát najevo vůli k ukončení mimosoudního jednání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1130/2024, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 602/2024]. K významu důvěry v postup protistrany, který nepovede k soudnímu sporu, jako okolnosti mající význam pro promlčení práva se pak Nejvyšší soud vyjádřil již ve svém usnesení ze dne 24. 9. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3319/2013.

37. V projednávané věci soud I. stupně předně správně uvážil, že dne 30. 6. 2016 byla mezi stranami uzavřena dohoda o mimosoudním jednání ve smyslu § 647 o. z., neboť zde byla projevena shodná vůle obou stran vyřešit dodávku telemetrických jednotek, tedy porušení smluvní povinnosti ze strany žalované, mimosoudně, přičemž žalovaná již 30. 6. 2016 avizovala, že ukončí aktivity v oblasti prodejních automatů, že má úmysl celou síť prodejních automatů prodat. V červenci 2016 žalovaná navrhovala, že žalobkyni uhradí částku 200 000 Kč, a požadovala vrácení 2 prodejních automatů v držení žalobkyně. V říjnu 2016 navrhovala žalobkyně mimosoudní narovnání v té podobě, že žalovaná uhradí žalobkyni částku 800 000 Kč, což žalovaná dopisem z 24. 10. 2016 odmítla. Je tak zřejmé, že v rámci následných mimosoudních jednání se strany lišily v částce, kterou by k narovnání vzájemných vztahů došlo. Dopisem ze dne 7. 11. 2016 pak již žalobkyně požadovala celou náhradu škody, kterou měla žalovaná porušením smluvní povinnosti žalobkyni způsobit, tj. částku 909 560 Kč (ušlý zisk + vynaložené náklady), neboť žalovaná svůj závazek ze smlouvy splnit nehodlá. Tento dopis již žalovaná chápala jako ukončení vzájemné spolupráce, jak uvedla ve svém dopisu ze dne 14. 11. 2016, a vyzvala žalobkyni k vrácení dvou prodejních automatů. Odvolací soud proto souhlasí se závěrem soudu I. stupně, že již dopis žalobkyně ze dne 7. 11. 2016 a reakci žalované ze dne 14. 11. 2016 je možné považovat za odmítnutí mimosoudních jednání. Zcela jednoznačně pak byla mimosoudní jednání odmítnuta podáním žaloby proti žalované u soudu dne 22. 12. 2016, kdy se žalobkyně domáhala nahrazení projevu vůle žalované - objednávky 60 telemetrických jednotek. Tím, že se žalobkyně obrátila žalobou na soud a domáhala se toho, aby žalovaná telemetrické jednotky do svých prodejních automatů u žalobkyně objednala, nepochybně další mimosoudní jednání, kterými měla být vyřešena právě neobjednaná dodávka telemetrických jednotek, tedy porušení smluvní povinnosti ze strany žalované, odmítla a nepochybně je odmítla výslovně. Mimosoudní jednání stran tím skončila. Žalobkyně zvolila řešení sporu soudní cestou.

38. Závěr soudu I. stupně, že se běh promlčecí lhůty 22. 12. 2016 obnovil, je proto správný, neboť žalobkyně nejenomže podáním žaloby odmítla výslovně mimosoudní jednání, ale nepodala ani žalobu na náhradu škody, kterou v předchozí korespondenci po žalované požadovala a která je předmětem tohoto řízení, ale žalobu na nahrazení projevu vůle. Tuto žalobu podala, ač věděla, že žalovaná již o síť prodejních automatů (tedy logicky ani o telemetrické jednotky do nich) nemá zájem, že prodejní automaty hodlá prodat. A správný je i závěr soudu I. stupně, že je žalovaný nárok promlčen. Tříletá promlčecí lhůta při zohlednění jejího stavení po dobu od 30. 6. 2016 do 22. 12. 2016 marně uplynula dne 26. 6. 2019. Následně byla komunikace stran obnovena až v září 2020, tedy až v době po uplynutí promlčecí lhůty. A v projednávané věci byla žaloba podána až dne 19. 10. 2022.

39. Odvolací soud proto postupem podle § 219 o. s. ř. napadený rozsudek soudu I. stupně ve výroku I jako věcně správný potvrdil.

40. Odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně v nákladovém výroku II. Soud I. stupně zcela správně rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a správně přiznal v řízení úspěšné žalované jejich plnou náhradu. V přisouzené částce náhrady nákladů řízení však opomněl zohlednit soudní poplatek, který žalovaná zaplatila za odvolání podané proti prvnímu rozsudku soudu I. stupně ve věci, a to ve výši 38 728 Kč. Výše náhrady nákladů řízení, kterou je žalobkyně povinna žalované zaplatit, proto činí celkem 237 264,80 Kč. Jde-li o zbylé položky zohledněné v rámci náhrady nákladů řízení, odvolací soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění soudu I. stupně.

41. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalované přiznal právo na jejich plnou náhradu ve výši 28 725 Kč, což představuje odměnu za právní zastoupení za 2 úkony – vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu), ve výši 2 x 11 420 Kč (§§ 7, 8 advokátního tarifu), 2 souvisejících paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 x 450 Kč (§ 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025) a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 4 985 Kč.

42. O povinnosti žalobkyně zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalované rozhodl odvolací soud podle § 211 a § 149 odst. 1 o. s. ř.

43. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 211 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Poučení