14 Co 78/2022- 106

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šrédlové a soudců Mgr. Lucie Králové a Mgr. Soni Burešové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [adresa] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení před soudem I. stupně [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení [částka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem konstatoval soud I. stupně, že nesprávným úředním postupem [stát. instituce] [anonymizováno] – [číslo] [rok] a [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces (výrok I.), zamítl žalobu na zaplacení [částka] s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

2. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované konstatování, že bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, a zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to mnohonásobným překročením zákonné lhůty pro vyřízení žádosti ze dne [datum] na informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ zák. [číslo]“) k [stát. instituce]. Požadované informace měly sloužit k rozvaze, zda v oblasti vlivu povinného subjektu investovat své prostředky či nikoli a jak v místě funguje veřejná správa.

3. Žalovaný se k věci vyjádřil podáním ze dne [datum] a uvedl, že žalobce uplatnil nárok podáním ze dne [datum]. Jeho žádost byla dne [datum] odmítnuta.

4. Soud I. stupně k věci provedl následující dokazování:

5. Ze spisového materiálu [stát. instituce], [číslo jednací], a spisového materiálu [anonymizována dvě slova] [územní celek] sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] bylo zjištěno následující. Žalobce si podal dne [datum] na [stát. instituce] žádost o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím ohledně 1) rozhodnutí stavebního [anonymizováno] [číslo jednací] – [číslo], 2) rozsudku Krajského soudu v Praze, sp. zn. [číslo jednací], 3) dokumentů k vymáhání škody vzniklé s výše uvedenou kauzou, 4) dokumenty [stát. instituce] ve vztahu k opatřením k nápravě z šetření [anonymizována čtyři slova] sp. zn. 1951 [číslo] [spisová značka], 5) možnosti ochrany vlastníků sousedního pozemku ve vztahu k hluku a odpadu. Dne [datum] zaslal [stát. instituce] žalobci sdělení ze dne [datum], že mu poskytuje kopie rozhodnutí dle požadavku 1) a 2) jeho žádosti a k bodu 3) -5) jeho žádosti uvádí, že stavební [anonymizováno] nemá žádné dokumenty k výše zmíněnému. Dne [datum rozhodnutí] zaslal [stát. instituce], [číslo jednací] žalobci přípis s tím, že k jeho stížnosti ze dne [datum] na postup při vyřizování žádosti o informace sdělují, že mu bylo vyhověno dne [datum]. Dne [datum] si žalobce podal stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, kde uvedl, že dostal pouze část požadovaných informací a u další části povinný subjekt pouze sdělil, že tyto informace nemá a rozhodnutí o tom nevydal. Dne [datum] rozhodl [stát. instituce], [ulice] [anonymizováno], [číslo jednací] – [číslo] o žádosti žalobce ze dne [datum] o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tak, že tuto stížnost odmítl. Dne [datum] žalobce podal žádost ke [anonymizována dvě slova] [územní celek] o uplatnění opatření proti nečinnosti s tím, že dne [datum] podal žádost o informace a vyřízení žádosti neodpovídalo zákonu č. 106/1999 Sb. Téhož dne, tj. [datum] žalobce rovněž podal odvolání proti rozhodnutí [stát. instituce], [číslo jednací] [číslo]. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor legislativně právní, [číslo jednací], o žádosti žalobce o uplatnění opatření proti nečinnosti [stát. instituce] tak, že [stát. instituce] nařídil předat [anonymizována dvě slova] [územní celek] kompletní spis ve věci žádosti podle [anonymizováno] včetně stížnosti na postup vyřizování žádosti ze dne [datum]. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor legislativně právní, [číslo jednací], o stížnosti žalobce na postup [územní celek] tak, že podle ust. § 16a odst. 6 písm. a) [anonymizováno] se postup [územní celek] potvrzuje. Dne [datum] podal žalobce ke [anonymizována dvě slova] [územní celek] žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti a uvedl, že de [datum] podal odvolání k žádosti o informace ze dne [datum] a o odvolání dosud nepřijal rozhodnutí. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor legislativně právní, [číslo jednací], proti povinnému subjektu – [stát. instituce] tak, že se rozhodnutí [stát. instituce] [číslo jednací] – [číslo], ze dne [datum] o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací ruší a věc se vrací k novému projednání. Dne [datum] zaslal žalobce [anonymizována dvě slova] [územní celek] žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor legislativně právní, [číslo jednací], tak, že povinnému subjektu – [stát. instituce] uložil povinnost poskytnout žalobci dokumenty k vymáhání škody vzniklé ve vztahu s citovanou kauzou, dokumenty [stát. instituce] ve vztahu k opatřením k nápravě z šetření [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a možnosti obrany vlastníků pozemku ve vztahu k hluku a odpadu. Dne [datum] [stát. instituce] sdělením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], sdělil žalobci, k bodu 1) -4) jeho žádosti, že stavební [anonymizováno] vydal rozhodnutí [číslo jednací] – [číslo] ze dne [datum], které bylo potvrzeno [anonymizována dvě slova], k bodu 3), že k vymáhání škody nedošlo a k bodu 5) k možnosti ochrany vlastníků sousedních pozemků uvedl, že vlastníci i sousedních pozemků byli účastníky řízení a vznesli námitky do řízení. Dne [datum] zaslal žalobce [stát. instituce] stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace dle zák. č. 106/1999 Sb. s tím, že jelikož žádost nebyla zcela vyřízena, podává tuto stížnost. Dne [datum] zaslal žalobce žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti s tím, že dne [datum] byla doručena Městu [obec] stížnost, která měla být do 7 dnů předána odvolacímu orgánu a rozhodnutí o stížnosti mu dosud nebylo doručeno. Dne [datum] zaslalo [územní celek] žalobci přípis s tím, že požadované informace již byly dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] – [číslo], vyřízeny rozhodnutím o odmítnutí žádosti. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti [stát. instituce] tak, že uložil [stát. instituce] předložit [anonymizována dvě slova] [územní celek] stížnost žalobce ze dne [datum] se spisovým materiálem do 7 dnů. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], o stížnosti žalobce na postup povinného subjektu [stát. instituce] tak, že uložil povinnému subjektu Městu [obec] poskytnout k bodům 4) a 5) žádosti ze dne [datum] informace nebo vydat rozhodnutí o částečném odmítnutí informace, a to ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] se žalobce dotázal [anonymizována dvě slova] [územní celek] na stížnost z [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], uvedl, že řízení o stížnosti bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci téhož dne. Dne [datum] zaslal žalobce [anonymizována dvě slova] [územní celek] žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti s tím, že stále jeho žádost o informace nebyla vyřízena. Dne [datum rozhodnutí] poskytl [stát. instituce], [číslo jednací], požadované informace k bodům 3), 4), a 5) žádosti žalobce ze dne [datum]. Dne [datum] [stát. instituce] předložil spisový materiál [anonymizována dvě slova] [územní celek] s tím, že žádosti žalobce o poskytnutí informací bylo vyhověno již v květnu [rok] a v červenci [rok] bylo vydáno rozhodnutí o odmítnuté žádosti, co se týče bodů 3-5 jeho žádosti. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], urgoval u [stát. instituce] předložení spisového materiálu. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], odbor legislativně právní o uplatnění proti nečinnosti povinného subjektu – [územní celek] tak, že řízení o ochraně před nečinností [stát. instituce] při vyřizování žádosti o informace žalobce zastavil, neboť byla podána žádost zjevně právně nepřípustná. Dne [datum] podal žalobce stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace a uvedl, že dosud nedošlo k respektování právního názoru v rozhodnutí [číslo jednací]. Zároveň téhož dne [datum] podal žalobce k [stát. instituce] dotaz na stav řízení. Rovněž dne [datum] podal žalobce ke [anonymizována dvě slova] [územní celek] výzvu k opravě zřejmé nesprávnosti s tím, že rozhodnutí [číslo jednací] se týká jiného případu a obrací se proto o opravu uvedeného. Dne [datum] odpověděl [stát. instituce], č. j. [číslo] [spisová značka], žalobci k dotazu na stav řízení, že jeho spis byl postoupen [anonymizována dvě slova] [územní celek], protože současně doručil i stížnost na postup vyřizování stížnosti. Dne [datum] odpověděl [stát. instituce], č. j. [číslo] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [územní celek], že stížnost žalobce ze dne [datum] jim byla postoupena a žalobci byly poskytnuty veškeré informace, jak je uvedeno v pravomocném rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] ze dne [datum]. Dne [datum] odpověděl [anonymizována dvě slova] [územní celek] na požadavek žalobce ze dne [datum] na opravu zjevné nesprávnosti rozhodnutí [číslo jednací], tak, že mu bylo sděleno, že jeho požadavek není odůvodněný, neboť o stížnosti ze dne [datum] bylo pravomocně rozhodnuto rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k postoupení stížnosti, kde uvedl, že v případě bodu 5 žádosti byly žalobci poskytnuty jiné informace, než byly požadovány. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], ve věci stížnosti žalobce na postup povinného subjektu [stát. instituce] tak, že uložil Městu [obec] povinnost poskytnout informace k bodům 4) a 5) žádosti žalobci ze dne [datum], a to ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] zaslal [stát. instituce], č. j. [číslo] [spisová značka], žalobci informace dle jeho žádosti ze dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce k [stát. instituce] stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace. Dne [datum] rozhodl [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo jednací], že se postup povinného subjektu Městu [obec], č. j. [číslo] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] při vyřizování žádosti o informace podle [anonymizováno] potvrzuje. Ve svém odůvodnění [anonymizována dvě slova] [územní celek] konstatoval, že stížnost žalobce není oprávněná. Uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] žalobce zaslal [stát. instituce] přípis s tím, že dne [datum] obdržel rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo] k žádosti o informace ze dne [datum], ale informace mu stále nebyly poskytnuty. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [územní celek] vyrozuměl žalobce, že řízení o jeho žádosti o informace bylo ukončeno rozhodnutím [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] učinil žalobce opakovaný dotaz s tím, že se domáhá jiné odpovědi, než mu byla sdělena. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] [územní celek] k opakovanému dotazu žalobce sdělil, že trvá na svém vyjádření ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že řízení o jeho žádosti bylo ukončeno rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a uvedl, že žalobce není stále schopen pochopit, že odpověď dle [anonymizováno] se vztahuje výhradně k původní žádosti o informace a že nemůže řešit problematiku stavebního řízení jako takového. Dalšími sděleními ze dne [datum], [datum] a [datum] sdělilo opakovaně [územní celek] žalobci, že řízení ve věci žádosti o informace ze dne [datum] je skončeno rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek], [číslo], ze dne [datum] (PM [datum]). Ze spisového materiálu Krajského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] soud I. stupně zjistil, že žalobce podal dne [datum] žalobu proti nečinnosti [stát. instituce] při vyřizování stížnosti podané dle zákona 106/1999 Sb. Dne [datum] vzal žalobce svou žalobu zpět. Usnesením Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno, žalobci byla vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále bylo uloženo žalované nahradit náklady řízení ve výši [částka].

6. Po právní stránce posoudil soud I. stupně věc následovně.

7. Soud I. stupně v první řadě dovodil, že v této věci je relevantní celková délka správního řízení, a to s odvoláním na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20.

8. Celková délka řízení před správním orgánem trvala od [datum], kdy si podal žalobce žádost o poskytnutí informací až do [datum], kdy bylo řízení pravomocně ukončeno rozhodnutím [anonymizována dvě slova] [územní celek] [číslo jednací]. Celková délka řízení byla 2 roky, 9 měsíců a 23 dnů a značně přesáhla dobu, v níž by bylo možno ukončení takového řízení očekávat. Ačkoliv jednání žalobce vykazuje určité znaky zneužití práva, kdy se na délce řízení významně podepsal (svými opakovanými stížnostmi, dotazy na stav řízení a opatřeními na nečinnost doslova zahlcoval správní orgán – [stát. instituce] a [anonymizována dvě slova] [územní celek]), došlo k nesprávnému úřednímu postupu, tedy porušení práva na spravedlivý proces.

9. Nemajetková újma žalobce spočívala v tom, že žalobce ztratil důvěru ve funkčnost veřejné správy v daném místě ([anonymizováno]), a proto sem nepřestěhoval svou matku. Nakonec svou matku přestěhoval do jiné části [obec].

10. Jako odpovídající formu zadostiučinění zvolí soud I. stupně morální zadostiučinění, konstatováním porušení práva, a to ze dvou důvodů. Jednak význam řízení pro žalobce byl téměř nulový. [anonymizováno 31 slov]. Jednak žalobce svým chováním přispěl k výraznému prodloužení řízení. V této věci činil žalobce neadekvátní podání, když se v jeden den dotazoval jedním podáním na stav řízení, druhým podáním si podal stížnost do uvedeného řízení a třetím podáním učinil výzvu k opravě zřejmé nesprávnosti (podaní datová dnem [datum]).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož žalobce byl do konstatování porušení práva úspěšný, ale do finanční kompenzace neúspěšný.

12. Uvedený rozsudek napadl včasným odvoláním žalobce. Namítal následující. Žalobce nezahlcoval správní orgány svými podáními, jen reagoval na nastalý stav řízení. Tento svým chybným postupem způsobil [stát. instituce], jak konstatoval nadřízený orgán [anonymizována dvě slova] [územní celek] v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Soud I. stupně neodůvodněně fakticky dospěl k opačnému závěru než uvedený nadřízení orgán, napadený rozsudek je tak vnitřně rozporný. Žalobce se dále ohradil proti tomu, že by zahlcoval správní orgány a soudy svými žalobami. Na příkladech několika řízení dokládal svou procesní úspěšnost. Ve svém podání ze dne [datum] poukázal na rozsudek NSS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Pokud by žalobci nebyly odepírány informace k realizaci jeho [anonymizováno] (např. správa vlastního majetku), nemusel by se obracet na správní soudy. Za nastalou situaci není odpovědný žalobce, ale žalovaný. Žalobce odůvodňoval význam řízení po jeho osobu jednak péčí o svou matku, jednak správou vlastního majetku, kdy tímto aspektem se soud I. stupně vůbec nezabýval. Žalobce aktivně spravuje svůj majetek, např. koupí bytu. Pak je jeho zájmem zjistit funkčnost místních úřadů v rozvíjející se lokalitě. Takový význam řízení pro žalobce je podstatný, nikoliv nulový. Zadostiučinění je nutno prioritně přiznat v penězích (viz např. rozsudek NS ČR, sp. zn. [spisová značka], nebo nález ÚS, sp. zn. [ústavní nález]). Žalobce odkázal na další řízení, v nichž bylo přiznáno zadostučinění v peněžní formě, a to v méně pro tamní žalobce významných řízeních (např. Městský soud v Praze, sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]). Soud I. stupně nesprávně rozhodl o nákladech řízení. Žalobce byl v řízení úspěšný, byla mu přiznána náhrada újmy ve formě konstatování porušení práva. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Žalovaný ve svém vyjádření požadoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Rozsudek soudu I, stupně není rozporný. Soud I. stupně nedospěl k závěru, že správní orgány za délku řízení neodpovídají, naopak dovodil jejich nesprávný úřední postup. V informačním systému ASPI lze dohledat četná soudní rozhodnutí týkající se řízení, v nichž se žalobce domáhá zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup správních orgánů. Tato okolnost je však bez významu, neboť soud I. stupně dovodil nesprávný úřední postup v této věci. Soud I. stupně správně posoudil formu zadostiučinění konstatováním porušení práva, a to s ohledem na význam řízení pro žalobce. Žalovaný již v podání ze dne [datum] zhodnotil, jaké informace žalobce požadoval, jakých se mu dostalo obratem a jakých až v průběhu správního řízení. Tyto informace se příliš nelišily. Nešlo o úmyslné zatajování či zadržování informací správním orgánem, ale spíše o vzájemné nepochopení, co konkrétně vlastně žalobce požaduje, a nedostatečně precizně formulované odpovědi na položené otázky. U žalobce tak nedošlo k tak závažné újmě, která by odůvodňovala přiznat žalobci zadostiučinění v penězích.

14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o.s.ř. Jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, kteří se omluvili z jednání dne [datum] a nežádali o odročení jednání.

15. Soud I. stupně v rámci svých skutkových zjištění dostatečně identifikoval obsah žádosti žalobce ze dne [datum], odpovědi [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo jednací] [číslo]) a odpovědi [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] ([číslo jednací]).

16. Odvolací soud dále řízení doplnil zopakováním některých listinných důkazů, jejichž obsah nebyl soudem I. stupně dostatečně popsán (§ 213 odst. 2 o..s.ř.), resp. provedl důkazy, které měl již soud I. stupně k dispozici a k důkazu je neprovedl (§ 213 odst. 4 o.s.ř.).

17. Ze závěrečného stanoviska [anonymizována dvě slova] práva (dále„ VOP“) ze dne [datum], sp. zn. 1951 [číslo] [spisová značka], k postupu KÚ [územní celek] a [anonymizováno] [obec] v řízeních týkajících se rekultivace skládky [obec], bylo zjištěno, že v postupu těchto orgánů byly zjištěny nedostatky a ve vztahu k [anonymizováno] [obec] byla navržena opatření k nápravě, a to vymezit řádně účastníky řízení (vlastníky pozemků pod skládkou), těmto řádně doručovat, posoudit, zda projektovou dokumentaci terénních úprav skládky může předložit osoba odlišná od vlastníků pozemků pod skládkou, pokračovat v řízení o povolení terénních úprav, resp. o odstranění nepovolených terénních úprav, zasáhnou proti dalšímu navážení materiálu na skládku [obec] a přijmout personální opatření vůči zaměstnancům, kteří odpovídají za nečinnost a průtahy v řízení, a informovat o zvolených opatřeních VOP.

18. Z rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], bylo zjištěno, že krom odmítnutí žádosti žalobce ze dne [datum] sdělil [anonymizováno] žalobci, že usnesením tajemnice [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo rozhodnuto o podjatosti vedoucího stavebního [anonymizováno].

19. Sdělením [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo] [spisová značka], shrnul nejprve [anonymizováno] opatření, ke kterým byl [anonymizováno] vyzván stanoviskem VOP a konstatoval, že bylo vydáno usnesení, [číslo jednací], o vyloučení Ing. [jméno] [příjmení] z projednání a rozhodování věci terénních úprav /bod 4) žádosti žalobce/ a k možnostem obrany vlastníků sousedních pozemků ve vztahu k hluku a odpadu, kteří jsou účastníky řízení, že tito mohou podat námitky, kterých bylo využito a jsou uvedeny v rozhodnutí z [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo]. Obecně jsou podmínky ochrany vlastníků sousedních pozemků uvedeny v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb.. Porušování povinností neobtěžovat vlastníky sousedních pozemků nad míru obvyklou se lze bránit pouze soudně žalobou na odstranění závadného stavu /bod 5 žádosti žalobce/.

20. Poté dospěl odvolací soud k následujícím závěrům.

21. Předně uvádí odvolací soud, že soud I. stupně správně jednal s Ministerstvem pro místní rozvoj jako příslušnou organizační složkou státu.

22. Dle § 6 odst. 1 OdpŠK ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

23. Dle § 6 odst. 2 písm. b) OdpŠk je tímto [anonymizováno] příslušný [anonymizováno], došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto [anonymizováno].

24. Dle § 14 zákona č. 2/1969 Sb. ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, vyvlastnění, investiční politiky, cestovního ruchu a pohřebnictví.

25. Žádost žalobce ze dne [datum] o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb. se týkala stavebního řízení ohledně povolení terénních úprav a rekultivace skládky [obec], tedy oblasti v působnosti ministerstva pro místní rozvoj. Ostatně ani žalovaný své postavení v řízení nezpochybňuje.

I. Nesprávný úřední postup

26. Dle čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských [anonymizováno] a základních svobod (dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.

27. Dle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

28. Soud I. stupně správně dovodil, že v této věci je pro posouzení nesprávného úředního postupu dle § 13 odst. 1 OdpŠk relevantní přiměřenost celkové délky řízení, nikoliv jen nedodržení zákonem stanovené lhůty pro provedení konkrétního úkonu nebo vydání rozhodnutí (ač zákon č. 106/1999 Sb. tyto lhůty ve svých ustanoveních § 14 odst. 5 a § 16 upravuje).

29. Podle rozsudku Velkého senátu NS ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka], právo na projednání věci v přiměřené době, které je obsahově shodné s právem na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu čl. 38 odst. 2 Listiny, mají účastníci správních řízení, -) na něž dopadá čl. 6 Úmluvy, nebo -) jejichž předmětem je základní právo nebo svoboda, a to bez ohledu na to, zda na daná správní řízení navazoval či nenavazoval soudní přezkum.

30. V rozsudku NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl učiněn závěr, že správní řízení o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. se přímo netýká majetkových ani jiných soukromých [anonymizováno], nemá ani přímý dopad do majetkové sféry účastníka, převažuje v něm veřejnoprávní povaha nad přítomností soukromoprávního prvku, tedy nejedná o řízení civilní povahy, a proto nespadá pod aplikaci čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

31. Nicméně v nálezu ÚS ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20, dospěl ústavní soud k závěru, že právo na informace je základním právem dle čl. 17 Listiny.

32. Tedy v řízení o zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze správních řízení o poskytnutí informací dle zákona č. 106/199 Sb. je nutno ve smyslu § 13 odst. 1 věta prvá a třetí Odpšk posuzovat přiměřenost celkové délky řízení, jak to ostatně učinil již soud I. stupně, neboť právo na informace je základním právem dle čl. 17 Listiny.

33. V tomto případě soud I. stupně správně určil, že celková délka správního řízení, které trvalo od [datum] do [datum] (2 roky, 9 měsíců a 23 dnů) je nepřiměřená, neboť mnohonásobně překročila zákonné lhůty (§ 14 odst. 5 a § 16 zákona č. 106/1999 Sb.). Ostatně tento závěr ani žalovaný nezpochybňuje.

34. Odvolací námitka žalobce, kterou se ohradil proti závěrům soudu I. stupně, že žalobce zneužil svého práva, když zahlcuje správní orgány a soudy svými žalobami, není v této věci podstatná. Tuto poznámku sice učinil soud I. stupně v souvislosti s hodnocením nesprávného úředního postupu (nepřiměřené délky celého řízení), nicméně tato se nijak neodrazila v závěrech soudu I. stupně, který nesprávný úřední postup v této věci dovodil.

II. Nemajetková újma

35. Závěr, že v tomto řízení je třeba posuzovat přiměřenost celkové délky řízení, má konsekvence i ve vztahu k tvrzení a prokazování existence nemajetkové újmy. V případě odpovědnosti státu za nepřiměřeně dlouhé řízení dle § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk se existence nemajetkové újmy předpokládá, resp. platí vyvratitelná domněnka existence nemajetkové újmy (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky Cpjn 206/2010 ze dne [datum]). Žalovaný existenci nemajetkové újmy žalobce nijak nevyvrací, ani nepodal odvolání proti výroku I. rozsudku soudu I. stupně. III. [příjmení] zadostiučinění 36. Sporná je tak jen forma zadostiučinění. Soud I. stupně přiznal žalobci zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva, když význam řízení pro žalobce byl nulový a žalobce se svým postupem ve správním řízení na jeho nepřiměřené délce významně podílel.

37. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

38. Odvolací soud souhlasí se soudem I. stupně, že v tomto případě je dostačujícím zadostiučiněním konstatování porušení práva, a to s ohledem na okolnosti, za nichž k nemajetkové újmě došlo, a závažnost vzniklé újmy (§ 31a odst. 2 OdpŠk.).

39. V žádosti ze dne [datum] požadoval žalobce tyto informace v souvislosti s šetřením [anonymizována čtyři slova] (dále„ VOP“) ze dne [datum], sp. zn. 1951 [číslo] [spisová značka] (týkalo se terénních úprav a rekultivace skládky [obec]) 1) zaslání rozhodnutí stavebního [anonymizováno] [číslo jednací] [číslo] – Bu a rozhodnutí odvolacího orgánu [číslo jednací] (která navazovala na stanovisko VOP) 2) zaslaní rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] 3) zaslání dokumentů k vymáhání škody v této kauze, popř. sdělení, že k vymáhání škody nedošlo 4) dokumenty k nápravě vztahující se k šetření VOP 5) sdělení možností obrany vlastníků sousedních pozemků ve vztahu k hluku a odpadu.

40. Sdělením [stát. instituce] (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum] byly žalobci zaslány kopie rozhodnutí dle bodů 1) a 2) a k bodům 3) – 5) bylo sděleno, že stavební [anonymizováno] nemá žádné takové dokumenty.

41. V rozhodnutí ze dne [datum] sdělil [anonymizováno] žalobci mimo jiné, že usnesením tajemnice [anonymizováno] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o podjatosti vedoucího stavebního [anonymizováno] (dle zprávy VOP ze dne [datum] mělo být přijato personální opatření vůči zaměstnancům odpovědným za nečinnost a průtahy ve věci skládky [obec]).

42. Ve zprávě ze dne [datum] upřesnil [anonymizováno] svou odpověď na žádost žalobce ze dne [datum] -) k bodu 3), že k vymáhání škody nedošlo, -) k bodu 4), že k nápravě dle zprávy VOP z [datum rozhodnutí] bylo vydáno rozhodnutí [číslo jednací] [číslo] – Bu, potvrzené rozhodnutím [číslo jednací] (kopie těchto rozhodnutí dle bodu 1) žádosti žalobce ze dne [datum] byla zaslána žalobci již [datum]) -) k bodu 5), že vlastníci sousedních pozemků byli účastníky řízení a vznesli námitky.

43. Ve zprávě ze dne [datum] upřesnil [anonymizováno] svou odpověď na žádost žalobce ze dne [datum] -) k bodu 4), že dne [datum] bylo rozhodnuto o vyloučení Ing. [jméno] [příjmení] z projednání věci terénních úprav -) k bodu 5), že podmínky ochrany vlastníků sousedních pozemků jsou uvedeny v zákoně č. 89/2012 Sb. a porušování povinnosti neobtěžovat vlastníky sousedních pozemků nad míru obvyklou se lze bránit pouze soudně žalobou na odstranění závadného stavu. V namítaném stavebním řízení využili vlastníci sousedních pozemků práva vznést námitky, které jsou uvedeny v rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] – Bu z [datum] (kopie tohoto rozhodnutí byla žalobci zaslána již [datum]).

44. Z výše uvedeného je zřejmé, že žalobce se v řízení soustavným podáváním stížností či opatření proti nečinnosti v podstatě nedomohl jiných informací, než které mu byly sděleny již v počátku řízení, konkrétně ve sdělení ze dne [datum] a [datum]. Na bodu 1) – 3) žádosti mu odpověděl [anonymizováno] již [datum] (zaslána požadovaná rozhodnutí a sděleno, že stavební [anonymizováno] nemá žádné dokumenty k bodu 3), potažmo k vymáhání škody nedošlo). K bodu 4) bylo žalobci sděleno již v rozhodnutí ze dne [datum], že z projednání věci byl vyloučen vedoucí stavebního [anonymizováno] (shodné sdělení obsahuje i zpráva [anonymizováno] ze dne [datum]), Bod 5) žádosti žalobce ze dne [datum] není žádostí o poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb., ale žádostí o poučení o právech vlastníků pozemků, kdy tato práva vyplývají z obecně závazných právních předpisů.

45. Žalobce tak svými podáním v řízení trval jen na dodržení formálně správného postupu vyřízení jeho žádosti, aniž by se zaměřil na stěžejní a podstatnou obsahovou stránku odpovědí [anonymizováno]. Tento formalistický a obstrukční přístup žalobce je zřejmý i z jeho následného postupu v řízení po jeho pravomocném skončení dnem [datum], kdy pokračoval v nedůvodných žádostech o řádné vyřízení jeho žádosti.

46. Rovněž význam řízení pro žalobce byl velice nízký. Nelze upřít žalobci jako občanovi ČR zájem na řádném fungování veřejné správy. Nicméně tento jeho obecný zájem již nelze podepřít žádným zájmem osobním. Je jen účelovými tvrzením žalobce, že přemýšlel o investici do pořízení bytu v lokalitě [obec] (lhostejno, zda jen jako investici či pro svou matku) a za tím účelem chtěl vyzkoušet funkčnost tamní správy. Kvalitu života běžného občana v místě neurčuje jen funkčnost místních orgánů, ale především jiné aspekty, např. kvalita životního prostředí, dopravní dostupnost místa pracoviště, sousedské vztahy atd. Běžný občan přichází do styku s orgány státu či obce převážně jen v běžných životních situacích (v obcích zejména v rámci občanské vybavenosti, nakládání s odpady apod.), ale jistě nelze posoudit kvalitu práce místních orgánů pouze tak nadstavbovou agendou jako je agenda dle zákona č. 106/1999 Sb. Účelovost tohoto argumentu žalobce podporuje i fakt, že žalobce takto„ zkouší funkčnost veřejné správy“ v mnoha soudních řízeních dle OdpŠk ohledně postupu dle zákona č. 106/1999 Sb. a lze si jen stěží představit, že by ve všech lokalitách, kterých se žalobcem vedená soudní řízení týkají, chtěl investovat do nákupu nemovitosti, jak tvrdí v tomto řízení. Takto byl žalobce od roku 2019 žalobcem ve věcech Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka].

47. Je třeba mít na paměti, že konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění předpokládanou § 31a odst. 2 OdpŠk, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat (viz např. usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) a že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době bude ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk postačujícím zadostiučiněním za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, či pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (viz např. usnesení NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

48. V tomto případě je zřejmé, že s ohledem na výše popsané okolnosti případu, kdy postup žalobce v přezkoumávaném řízení byl formalistický a obstrukční, a nízký význam řízení pro žalobce je odpovídajícím zadostiučiněním za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřeně dlouhém řízení o vyřízení jeho žádosti ze dne [datum] konstatování porušení práva.

49. Na základě uvedeného postupoval odvolací soud dle § 219 o.s.ř. a výroky I. a II. napadeného rozsudku jako věcně správné potvrdil.

50. Pokud žalobce v odvolání poukazuje na jiná řízení před Městským soudem v Praze, ve kterých bylo tamním žalobcům přiznáno zadostiučinění v penězích, tak uvádí odvolací soud, že jak ve věci [spisová značka] (usnesením ze dne [datum] byl zrušen pro procesní vady rozsudek soudu I. stupně a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení), tak ve věci [spisová značka] (rozsudkem ze dne [datum] bylo tamnímu žalobci přiznáno [částka]), šlo o jinou skutkovou situaci. Tamní žalobci se žádostí dle zákona č. 106/1999 Sb. domáhali sdělení výše platů pracovníků státních orgánů, která jim nebyla sdělena navzdory judikatuře, která tuto povinnost ukládá.

51. Soud I. stupně však nesprávně ve výroku III. napadeného rozsudku rozhodl o náhradě nákladů řízení.

52. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [spisová značka], výsledek řízení projevující se tím, že poškozený žalobce dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, anebo poskytnout mu morální satisfakci, popř. dosáhne konstatování porušení práva, lze s přihlédnutím k přiměřenosti žalované formy náhrady hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), byť žalobci nebylo přiznáno jím požadované plnění nebo jeho výše.

53. Takto má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení, neboť mu bylo poskytnuto zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva.

54. Žalobce nebyl v řízení zastoupen, náleží mu odměna dle vyhl. č. 254/2015 Sb. v částce [částka] za podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], přípravu na jednání [datum], účast na jednání [datum], tedy [částka] a náhrada za zaplacený soudní poplatek [částka], celkem [částka].

55. Soud I. stupně výzvou ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] nesprávně vyměřil soudní poplatek ve výši [částka], jakoby žalobce podal dvě žaloby, a to na konstatování porušení práva a finanční zadostiučinění [částka]. Žalobce však v žalobě zřetelně v rámci vylíčení rozhodných skutečností brojí proti nepřiměřeně dlouhému správnímu řízení o vyřízení jeho žádosti ze dne [datum] a dovozuje vznik nemajetkové újmy v souvislosti s tímto nesprávným úředním postupem. Nicméně obě formy zadostiučinění dle § 31a OdpŠk (konstatování porušení práva a finanční satisfakce) jsou jen dvě formy téhož zadostiučinění, jejichž volbu provádí soud dle okolností případu. Vždy jde o jeden návrh na zahájení řízení o náhradě újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ve smyslu položky 8a sazebníku zákona č. 549/1991 Sb., kde je soudní poplatek [částka]. Soud I. stupně tak žalobci přeplatek soudního poplatku [částka] vrátí dle § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

56. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. Procesně úspěšná žalovaná má nárok na náhradu dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za vyjádření k odvolání v částce [částka].

Poučení