140 A 1/2024–116

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Radima Kadlčáka ve věci navrhovatelky: Mgr. V. M., narozená X bytem X zastoupená JUDr. Lukášem Slaninou, advokátem sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5 proti odpůrci: Město Loučná pod Klínovcem sídlem Loučná 89, 431 91 Loučná pod Klínovcem o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 9 územního plánu Loučná pod Klínovcem, vydaného usnesením Zastupitelstva města Loučná pod Klínovcem dne 4. 7. 2023, č.

4. U8/5a, která nabyla účinnosti dne 5. 8. 2023, takto:

Výrok

I. Změna č. 9 územního plánu Loučná pod Klínovcem, vydaná usnesením Zastupitelstva města Loučná pod Klínovcem dne 4. 7. 2023, č.

4. U8/5a, která nabyla účinnosti dne 5. 8. 2023, se zrušuje dnem nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Odpůrce je povinen zaplatit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 17 342 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Navrhovatelka se včasně podaným návrhem prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 9 územního plánu Loučná pod Klínovcem ze dne 4. 7. 2023, která nabyla účinnosti dne 5. 8. 2023 (dále jen „Změna č. 9“). Současně navrhovatelka požadovala, aby soud uložil odpůrci nahradit jí náklady řízení. Návrh 2. V návrhu navrhovatelka poukázala na to, že je vlastníkem pozemků p. č. XA a XB v k. ú. X, které jsou v těsné blízkosti lokality označené ve Změně č. 9 jako Z9 –1 a Z9 – 2 (plochy Z.HA.78, Z.HA.79 a CNU–TS).

3. Namítala, že Změna č. 9 byla schválena dříve, než byly naplněny postupy dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). „Podmíněné“ vydání změny územního plánu stavební zákon nezná, naopak výslovně stanovuje, že zastupitelstvo vydá územní plán (jeho změnu) po ověření, že není v rozporu se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. Postup města Loučná pod Klínovcem byl dle navrhovatelky nezákonný.

4. Dále namítala, že odpůrce zcela nedostatečně odůvodnil přesun čistírny odpadních vod (dále též „ČOV“) z původního severního umístění (Z.HA.8) na nové místo z hlediska cílů a úkolů územního plánování. Poznamenala, že v cíli č. 4 územního plánování je také chráněna krajina jako podstatná složka prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti; odpůrce však umisťuje stavbu do nezastavěného území a do krajinotvorně významné nivy potoka Bílá voda. Namítala, že přesun ČOV do plochy Z.HA.79 není racionálně, logicky a věcně dostatečně odůvodněn. Řešení odkanalizování plochy Z.LO.53 je součástí existující platné územní studie, která je podmínkou pro činnosti v území a je závazná pro rozhodování v území. Změna umístění ČOV se nijak nezabývá ochranným pásmem. Uvedla, že tato změna argumentuje tím, že ve variantě severního umístění by ochranné pásmo zasahovalo do stávající zástavby, nicméně není řešeno, že v novém umístění je nejbližší existující zástavba ve vzdálenosti 50 až 60 m a nová ČOV je také v blízkosti zastavitelné ploše Z.HA.

16. Nově je ČOV Háj (plocha Z.HA.79) umisťována „na zelená louce“, v předchozí variantě navazovala na souvislou zástavbu. Současně však ČOV není přesunuta do území, kde by nevytvářela rušivý element. V blízkosti 50 m od plánované ČOV je stávající dům č. ev.100 a do vzdálenosti 100 m pak další 2 stávající domy a 2 rozestavěné. Zdůraznila, že k vypuštění původní plochy technické infrastruktury TI–N – zastavitelné plochy Z.HA.8 pro ČOV Háj se v odůvodnění Změny č. 9 uvádí, že díky kapacitní ČOV v jižní části sídla se efektivně vyčistí všechny odpadní vody z místní části Háj. V tomto odůvodnění však dle navrhovatelky chybí srovnání s možnostmi původní ČOV na ploše Z.HA.8, a to z hlediska využité technologie a nákladnosti řešení (spojené s terénem umístění a volbou gravitační či výtlakové technologie), jakož i z hlediska okruhu subjektů obsloužených novou ČOV. Samotný název „ČOV Háj“ předjímá, že ČOV má být určena především pro odkanalizování Háje, nicméně grafická část ve skutečnosti nezahrnuje propojení kanalizační soustavy se stávající zástavbou v Háji. Nové umístění velkokapacitní ČOV Háj je k podnětu developerů primárně projektováno pro novou výstavbu v k. ú. X; k. ú X se dotýká v zásadě jen odkanalizování plochy Z.HA.16.

5. Poukázala na to, že efektivního vyčištění všech odpadních vod z místní části Háj by bylo docíleno zejména tehdy, kdyby byla ČOV umístěna co nejvíce severním směrem (čemuž lépe odpovídala vypuštěná lokalita Z.HA.8), a to vzhledem k místním geografickým podmínkám (směr toku potoka, pokles nadmořské výšky). Výše uvedené souvisí s tím, že odpůrce neučinil hlubší analýzu území z hlediska udržitelnosti, vhodnosti, nákladnosti a speciálně z hlediska environmentálních možností a dopadů robustního systému odkanalizování města. Zdůraznila, že odpůrce v odůvodnění Změny č. 9 neprokázal, že k umístění ČOV nešlo využít původně plánované území Z.LO.53, resp. Z.HA.8; ani blíže neanalyzoval rozdíly technického řešení mezi původní variantou Z.HA.8 a novým umístěním Z.HA.

79. Přitom z činnosti veřejné správy je zcela zřejmé, že v dotčené lokalitě se předpokládá konflikt s ochranou zvláště chráněných druhů: koprník, druhy ptáků hnízdící v lučních porostech – chřástal polní či bramborníček hnědý, nelze vyloučit ani přítomnost obojživelníků a plazů. Konstatovala, že krajský úřad ve svém vyjádření ze dne 9. 11. 2020 poukázal na to, že bude nezbytné realizovat nové hodnocení vlivů podložené biologickým průzkumem, že soulad stavby s územně plánovací dokumentací není jednoznačný a že v případě výskytu zvláště chráněných druhů, které jsou předmětem ochrany i podle práva Evropských společenství, bude nezbytné prokázat i neexistenci jiného uspokojivého řešení záměru, tedy zde např. nemožnost využití původního řešení likvidace odpadních vod v rámci ČOV v ploše Z.LO.53. navržené ve schválené územní studii. Uvedené opět poukazuje na nedostatečné odůvodnění a analyzování situace při pořizování Změny č. 9.

6. Z hlediska cílů a úkolů územního plánování navrhovatelka připomněla, že sám odpůrce nezastavitelnost nivy v předcházející územně plánovací činnosti deklaroval jako naplnění cílů a úkolů územního plánování. Ve Zprávě o uplatňování územního plánu z roku 2019 je uveden závazek „chránit stávající plochy lesů a údolní nivy jako významný krajinný prvek dle zák. 114/1992 a respektovat jejich celistvost“, což odpůrce nijak nereflektuje. Odpůrce řešením ve Změně č. 9 narušuje také naplnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnotu území kraje stanovených v územním plánu jako celku, podle nichž mají být chráněny a rozvíjeny hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, přičemž mají být vymezeny přírodní hodnoty s nivami a náhorními planinami se statutem nezastavitelnosti.

7. Zdůraznila, že odpůrce její námitky vyřešil tak, že jim částečně vyhověl, a to tak, že do výrokové části bylo doplněno, že v navazujících správních řízeních a v navazujících projektových dokumentacích pro tato řízení, musí být volena taková technická řešení čistírny, aby její okolí bylo co nejméně negativně ovlivňováno možnými negativními projevy tohoto zařízení a jeho provozu, zejména zápachem, hlukem a dopadem na krajinný ráz, kdy je žádoucí, aby ČOV byla projektována tak, aby její dopad na krajinný ráz a na sousedící lokální biokoridor LBK8 byl co možná nejmenší, s maximálním využitím dřevěných obkladů v exteriéru nadzemních částí stavby objektu ČOV, kdy její provozy generující hluk a zápach musí být primárně umisťovány do podzemních částí objektu ČOV. Dle navrhovatelky je uvedená podmínka neurčitá, neboť pro emisní limity platí přímo závazná kritéria příslušné legislativy, není tedy vůbec jasné, jak bude odpůrce prokazovat, že „okolí bude co nejméně negativně ovlivňováno možnými negativními projevy“, že zde bude „maximální využití dřevěných obkladů v exteriéru nadzemních částí stavby objektu ČOV“, a že „provozy generující hluk a zápach musí být primárně umisťovány do podzemních částí objektu ČOV“. Tato neurčitost s sebou nese prakticky nepřezkoumatelnost, resp. nemožnost hájit individuální zájmy (na podkladě územního plánu) v navazujících řízeních. Uvedla, že v závěrech odpůrce není nijak specifikováno, jakým způsobem bude Změna č. 9 přínosem pro stávající výstavbu a další hodnoty k. ú. Háj.

8. Konstatovala, že se odpůrce blíže nezabýval námitkou o obtěžování hlukem a zápachem, pouze konstatoval, že je třeba minimalizovat negativní vlivy stavby ČOV. Navrhovatelka odkázala na monitoring proudění větru v dané oblasti. Vítr povane v daném případě většinou od ČOV přímo k nemovitostem navrhovatelky, což zásadně dopadne na kvalitu bydlení. Kromě toho bude zvýšen hluk v místě, a to z důvodu navýšení dopravy na ČOV. Dle aktuálních návrhů projektové dokumentace se jedná o záměr s kapacitou až 9900 EO, přičemž upozornila na to, že uvedený počet EO je zřejmě cíleně těsně pod hranicí pro uplatnění legislativy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, což je zásadní navýšení oproti původním předpokladům. Uvedené množství mnohonásobně převyšuje potřebu čištění odpadních vod stávajících obyvatel dané lokality. Robustní řešení opět souvisí se značnou benevolencí (až nezákonností) při rozšiřování zastavitelných ploch na území města.

9. Konstatovala, že hodnota H4 je v územním plánu charakterizována jako „niva potoka Bílá voda“ ve střední části správního území, hodnota je ochráněna ponecháním v plochách ležících mimo zastavitelná území, případně mimo možnosti souvislé zástavby. Její význam je posílen zejména navržením ploch územního systému ekologické stability. Zdůraznila, že odpůrce tuto hodnotu nijak nerespektuje. Změna č. 9 je tedy v rozporu s hodnotami chráněnými územním plánem města.

10. Uvedla, že v průběhu pořizování Změny č. 9 nebylo vypořádáno stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 18. 2. 2022, v němž je obsaženo, že uvažované stavby změní hydrologické podmínky v obci jímáním podzemní vody a vypouštěním vod odpadních, což může vést k negativním změnám v tocích, zejména v toku a nivě Bílé vody i nepřímým vlivům na stanoviště a druhy zde se nacházející. Podle Krajského úřadu konkrétní stavby tedy mohou být závažným zásahem do zájmů hájených zákonem, a proto je povinností investora předem zajistit biologické hodnocení záměru, které by nemělo posoudit pouze vlivy v místě stavby, ale i vlivy na kvalitu vody a s tím spojené vlivy níže na toku. Na jeho základě pak bude postaveno najisto, zda a které konkrétní zájmy ochrany přírody budou záměry ovlivněny a jaká mají být přijata zmírňující opatření na jejich minimalizaci. Odpůrce k tomuto stanovisku pouze uvedl, že je třeba tyto závěry respektovat, ale nejsou dány požadavky na konkrétní změny. To je ovšem závěr velmi strohý a nedostatečný – územní plán v podobě po Změně č. 9 nijak závazně neurčuje, jaké zastavitelné plochy mají být řešeny novou infrastrukturou, ani zda zde není konflikt s dalšími lokalitami. Krajský úřad se vyjádřil také k možnostem potoka Bílá voda z hlediska odpadních vod, neboť upozornil na to, že je třeba vzít v úvahu vzájemné spolupůsobení budoucích odběrů na vodní režim v lokalitě a v rámci průzkumu vyloučit jejich vliv na stávající vodní zdroje, a to zejména z důvodu, že v blízkosti plánovaného vrtu jsou umístěny stávající zdroje pro zásobování stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu. Zároveň upozornil na to, že stávající vodoteč Bílá voda není větší část roku dostatečně vodná pro plánované vypouštění odpadních vod z navrhované ČOV. Odpůrce k této věci uvedl vypořádání „respektovat; Bez konkrétních požadavků na obsah změny“. Navrhovatelka s ohledem na výše uvedené limity a výhrady krajského úřadu pochybuje o tom, že odpůrce dostatečně analyzoval možnosti území pro plánované investiční záměry. Jejich promítnutí do územního plánu se s ohledem na výše uvedené jeví jako předčasné a nedostatečně odůvodněné z hlediska cílů a úkolů územního plánování. Vyjádření odpůrce k návrhu 11. Odpůrce k výzvě soudu předložil spisový materiál a písemné vyjádření k návrhu, v němž navrhl jeho zamítnutí pro nedůvodnost.

12. Odpůrce uvedl, že zvolil netradiční a hraniční přístup, když žádost o stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování byla odeslána dne 27. 6. 2023 a stanovisko bylo vydáno dne 10. 7. 2023 jako souhlasné. Za stěžejní považuje to, že stavební zákon nutně nevyžaduje jako podklad pro rozhodnutí rozhodování zastupitelů stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování, ale stanovisko k návrhu vyhodnocení vlivů coby koncepce na udržitelný rozvoj území dle § 50 odst. 5 stavebního zákona. Poznamenal, že stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování bylo vydáno ještě předtím, než pořizovatel zveřejnil napadenou Změnu č. 9 na úřední desce.

13. Poukázal na kapitolu 9 Změny č. 9, v níž je obsaženo odůvodnění lokality Z.HA.9–1. Připustil, že toto odůvodnění je stručné, nicméně dokládá synergické efekty umístění plochy Z.HA.78 pro vrty a Z.HA.79 pro ČOV do jednoho prostoru a s jedním dopravním napojením tak, aby těmito nutnými stavbami technické infrastruktury bylo prostředí sídla Háj u Loučné pod Klínovcem zatěžováno co nejméně. Zdůraznil, že obsah Změny č. 9 se výhradně zaměřuje na vymezení ploch technické infrastruktury pro vodohospodářskou infrastrukturu za účelem zajištění kvalitního a dostatečně kapacitního odkanalizování sídla Háj u Loučné pod Klínovcem a souvisejících ploch jak zastavěného území, tak nově vymezených zastavitelných ploch. To je plně v souladu s cílem 1 územního plánování. Vymezení kapacit ČOV a podmínka napojení objektů na ni vytváří předpoklady pro ochranu spodních vod a tím i ochranu krajiny stejně jako zajištění kvalitních a dostatečných zdrojů pitné vody pro nově navrhované vznikající lokality na zastavitelných plochách v Háji u Loučné pod Klínovcem i pro stávající objekty v rámci zastavěného území starého sídla. Konstatoval, že obsah Změny č. 9 reagoval na problémy se zásobováním pitnou vodou, nedohodu s dotčenými vlastníky nad vedením trasy dálkového vodovodu „přivaděč Kovářská – Háj“ a na ně nevhodně navržený polygon pro budoucí umístění objektu ČOV, kde by se muselo přistoupit k vyvlastňovacímu řízení, zatímco v nově navrhované ploše byla dohoda s vlastníky dotčených pozemků na vybudování této stavby technické infrastruktury. Nové místo bylo odsouhlaseno jak všemi investory budoucí ČOV, tak zastupiteli odpůrce a majiteli dotčených pozemků, na kterých by měla být stavba ČOV realizována. V případě realizace této ČOV bude zajištěna kapacita pro město v místní části Háj u Loučné pod Klínovcem, a to v rozsahu 800 EO, určeného výhradně pro stávající objekty, které doposud nemají kanalizaci, a odpadní vody jsou vypouštěny nekontrolovaně přímo do potoka Bílá voda. Toto dle odpůrce kvitovaly dotčené orgány ochrany životního prostředí a správce toku Povodí Ohře, protože realizací ČOV dojde k výraznému snížení kontaminace potoka Bílá voda.

14. Zdůraznil, že územní plán ani jeho změna nemůže stanovovat konkrétní ochranná pásma. K tomu odpůrce upozornil, že záleží na konkrétním technickém řešení, na kapacitě, na zvolené technologii a na spoustě dalších konkrétních aspektů, které je možno posoudit až na základě podrobnější dokumentace vlastního stavebního záměru dané čistírny, nikoliv na úrovni změny územního plánu, která vymezuje pouze a jen plochu technické infrastruktury v měřítku 1:5000. To, co bylo vloženo do výrokové části Změny č. 9, tedy omezující podmínky o tom, aby v navazujících správních řízeních a projektových dokumentacích bylo zvoleno takové technické řešení čistírny, aby její okolí bylo co nejméně negativně ovlivňováno možnými negativními projevy tohoto zařízení a jeho provozu, je maximem toho, co ještě může být z hlediska podrobnosti součástí řešení územního plánu coby komplexního nástroje územního plánování. Poukázal na to, že plánovaná ČOV bude dle navazující projektové dokumentace celá zastřešená a navenek bude působit jako ucelená stavba, která nebude narušovat krajinný ráz a bude svým charakterem navazovat na okolní stavby stejně jako stávající objekt ČOV Loučná pod Klínovcem, která sídlí přímo naproti objektu městského úřadu. Zdůraznil, že byl zvolen kompromis, aby objekt ČOV nebyl přímo vnořen do zástavby sídla obce a aby nebyl zcela izolován ve volné krajině ve velké vzdálenosti od zastavěného území, protože to by s sebou neslo nároky na budoucí dopravní komunikace ke stavbě čistírny, výtlačného řadu splaškové kanalizace, odvodu vyčištěných vod do vodoteče, a to vše by dále více zatěžovalo krajinu a životní prostředí než Změnou č. 9 navrhované kompromisní řešení.

15. Poukázal na to, že zde byl návrh dvou velkých investorů, že mají dohodnutou lokalitu, kde lze vybudovat ČOV pro sídlo Háj. Zastupitelstvo města mohlo návrh buď přijmout, nebo zamítnout. Byla zde jasná snaha veřejné a soukromé sféry řešit společný environmentální problém čištění odpadních vod jižně od terénního zlomu oddělujícího prostor v Loučné pod Klínovcem a Háje u Loučné pod Klínovcem. Pozitiva pro ochranu životního prostředí, zejména vodohospodářské aspekty, zde jednoznačně dominovaly, a proto pořizovatel doporučil Změnu č. 9 pořídit a zastupitelstvo toto doporučení akceptovalo. Dle odpůrce nebyl prostor ani důvod a finanční možnosti města provádět nějaké hlubší analýzy území z hlediska udržitelnosti, vhodnosti, nákladnosti a speciálně z hlediska environmentálních možností dopadu robustnosti systému odkanalizování města. Zdůraznil, že nezastavitelnost potoční nivy bude i po případné realizaci zachována, přímo do nivy by zasahovala pouze vypusť vyčištěné vody z objektu ČOV, vlastní objekt čistírny je situován mimo cenné prostředí potoční nivy, v návaznosti na ni tak, aby vedení výpusti vyčištěné vody bylo co nejkratší.

16. Podotkl, že nikomu stavební zákon ani jiný právní předpis negarantuje nárok na bezvadný výhled, a to ještě po celou dobu užívání stavby. Problém se zápachem je problémem technického charakteru a nechá se dle odpůrce řešit až v navazujících správních řízeních tím, že budou stanoveny vhodné, přísné a striktní podmínky pro stavebně–technické řešení ČOV a pro následný provoz. Dle odpůrce navrhovatelkou tvrzené možné snížení hodnoty nemovitých věcí je argumentací čistě spekulativní. Replika navrhovatelky k vyjádření odpůrce 17. V replice k vyjádření odpůrce navrhovatelka konstatovala, že fakticky neexistovalo vyjádření Krajského úřadu ze dne 10. 7. 2023, z něhož ale pořízení Změny č. 9 vychází; tento dokument nemohl být doložen pro jednání zastupitelů, ani nemohl být součástí podkladů pro dokončení Změny č. 9, ani nebyl přístupný veřejnosti. To, že zastupitelstvo města zasedá v určitých intervalech, nemůže být důvodem pro nerespektování procesního postupu. Poukázala na to, že odpůrce uvedl, že dohoda s jinými vlastníky k jinému umístění ČOV nebyla možná a bylo by nutné přistoupit k vyvlastnění; tento závěr naznačuje, že jiné umístění by mohlo být vhodnější, což ale dále řešeno není.

18. Souhrnně vyjádření odpůrce dle navrhovatelky upozornilo také na otázky, které dokládají rozpornost a nedostatky v postupech přijímání Změny č.

9. Krajský úřad Ústeckého kraje ve stanovisku ze dne 7. 7. 2021 uvedl, že „S ohledem na velikost území, které předpokládá napojení na vymezené koridory a plochy technické infrastruktury (zejména plochy Z. LO. 45, Z. LO. 53, příp. Z. HA. 16) nelze předpokládat umístění záměrů, které by dosahovaly uvedených limitních hodnot, resp. by mohly mít možné významné environmentální vlivy. Výše popsaná změna č. 9 ÚP představuje efektivnější řešení stávající koncepce pro zásobování pitnou vodou a nakládání s odpadními vodami, a proto nestanovuje svým rozsahem rámec pro záměry vyžadující posouzení vlivů na životní prostředí (SEA). Zároveň nelze předpokládat, že rozsah změny č. 9 ÚP může významně ovlivnit urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a jiné relevantní koncepce nebo udržitelný rozvoj dotčeného území (včetně sociálně–ekonomických aspektů).“ Uvedené stanovisko se tedy dotýkalo zejména odkanalizování ploch Z.LO.45, Z.LO.53, příp. Z.HA.16, nikoliv celé spádové oblasti Háj a dalších několika dalších a rozsáhlých rozvojových oblastí v Loučné, tj. dotčené orgány nemohly v roce 2021 předpokládat, že posuzují velkokapacitní ČOV pro 9900 EO, jejíž dopad bude z povahy věci pro území zásadní. Ve stanovisku krajského úřadu ze dne 7. 7. 2021 bylo uvedeno, že „Změna č. 9 ÚP přímo nepředpokládá navýšení hustoty zalidnění, které je v současnosti na úrovni cca 6 trvale žijících obyvatel na km2.“ Výstavba velkokapacitní ČOV pro 9900 EO však navýšení hustoty zalidnění přímo předjímá. Pokud bude mít místní část Háj rezervovanou kapacitu pouze 800 EO, jak vyplývá z vyjádření odpůrce, jedná se pouze o jednu dvanáctinu z celkové kapacity ČOV, tj. lze očekávat zcela zásadní navýšení počtu obyvatel a potřebné infrastruktury. Z výše uvedeného je zjevné, že argumentace odpůrce je cíleně zaměřena ve prospěch realizace nové výstavby navržené soukromými investory. Kapacita ČOV se reálně v průběhu času navyšuje, čímž se navyšuje také zásah do přírodně cenné oblasti a do zájmů dotčených osob; odpůrce ve vyjádření výslovně počítá právě s velkokapacitním záměrem ČOV. Toto navýšení nicméně není dostatečně zohledněno v procesu Změny č. 9 a nebylo předmětem vyjádření dotčených orgánů. Posouzení věci soudem 19. Soud se nejprve při posuzování návrhu zabýval splněním podmínek řízení, přičemž dospěl k závěru, že je věcně a místně příslušný k projednání návrhu, přičemž tak navrhovatelka učinila v zákonné lhůtě stanovené v § 101b odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Dále soud uvádí, že rozsah soudního přezkumu opatření obecné povahy v daném případě byl dán § 101b odst. 2 a § 101d odst. 1 s. ř. s., z nichž vyplývá, že soud přezkoumává opatření obecné povahy pouze v rozsahu, který navrhovatel uplatnil v návrhu nebo ve lhůtě uvedené v § 101b odst. 1 s. ř. s. Povinností navrhovatele je proto tvrdit, že opatření obecné povahy nebo jeho část odporuje konkrétnímu zákonnému ustanovení, a toto tvrzení zdůvodnit. Nad rámec návrhových bodů musí soud přihlédnout toliko k vadám napadeného opatření obecné povahy, k nimž je nutno přihlížet bez návrhu nebo které vyvolávají nicotnost napadeného opatření obecné povahy podle § 101b odst. 4 ve spojení s § 76 s. ř. s.

20. Soud může shledat, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je důvodný, pokud opatření obecné povahy nebo jeho část jsou v rozporu se zákonem, nebo pokud ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo pokud opatření obecné povahy nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem (viz § 101d odst. 2 s. ř. s), avšak pouze v případě, je–li to navrhovatelem ve lhůtě pro podání návrhu stanovené v § 101b odst. 1 s. ř. s. namítáno.

21. Na tomto místě soud předesílá, že po přezkoumání skutkového a právního stavu a po prostudování obsahu předložené spisové dokumentace dospěl k závěru, že návrh je důvodný.

22. Soud při posuzování aktivní legitimace navrhovatelky zjistil, že ta vlastní pozemky p. č. XA a XB v k. ú. X, které jsou v těsné blízkosti rozporované lokality označené ve Změně č. 9 jako Z9 –1 a Z9 – 2 (plochy Z.HA.78, Z.HA.79 a CNU–TS). Navrhovatelka je tedy ve věci aktivně legitimována k podání návrhu.

23. Předně soud posuzoval námitku navrhovatelky, že odpůrce zcela nedostatečně odůvodnil přesun ČOV z původního severního umístění (Z.HA.8) na nové místo z hlediska cílů a úkolů územního plánování. Poukázala přitom na to, že k vypuštění původní plochy technické infrastruktury TI–N – zastavitelné plochy Z.HA.8 pro ČOV Háj se v odůvodnění Změny č. 9 uvádí, že díky kapacitní ČOV v jižní části sídla se efektivně vyčistí všechny odpadní vody z místní části Háj. V tomto odůvodnění však dle navrhovatelky chybí srovnání s možnostmi původní ČOV na ploše Z.HA.8, a to z hlediska využité technologie a nákladnosti řešení, jakož i z hlediska okruhu subjektů obsloužených novou ČOV.

24. Soud nejprve obecně uvádí, že územní plán jako opatření obecné povahy by měl obsahovat jednak vlastní odůvodnění, a jednak odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Odůvodnění územního plánu jako opatření obecné povahy musí obsahovat esenciální náležitosti kladené na odůvodnění jakéhokoliv správního rozhodnutí, zejména srozumitelné vylíčení důvodů svědčících pro určitý závěr (řešení), podkladů, z nichž příslušný orgán při vydávání opatření obecné povahy vycházel, a právních úvah, kterými se řídil při hodnocení podkladů a výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu). Pokud tyto náležitosti odůvodnění postrádá, je opatření obecné povahy (zde územní plán) zatíženo procesní vadou a jako nepřezkoumatelné musí být zrušeno (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2011, č. j. 8 Ao 6/2011–87, nebo ze dne 13. 6. 2018, č. j. 3 As 112/2016–37). Na druhou stranu je však nutno zdůraznit, že nepřezkoumatelnost musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určitý úkon správního orgánu pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro který byl vydán. Vlastní odůvodnění územního plánu přitom bývá spíše v obecné rovině, zatímco rozhodnutí o námitkách jako zvláštní část odůvodnění opatření obecné povahy umožňuje individuálně reagovat na konkrétní výtky, jež proti regulaci uplatnili v procesu pořizování územního plánu jednotliví dotčení vlastníci nemovitostí, a musí z něho být seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrkyně uplatněné námitky za liché, mylné či vyvrácené nebo proč považuje tvrzené skutečnosti za nerozhodné či nesprávné, stejně jako je tomu u běžného správního rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010–169, ze dne 25. 11. 2022, č. j. 5 As 146/2021–49, nebo ze dne 18. 9. 2018, č. j. 6 As 211/2018–35). Z judikatury Nejvyššího správního soudu v daném ohledu též plyne, že je nutno zohlednit, že odůvodnění rozhodnutí o námitkách je součástí odůvodnění celého opatření obecné povahy (územního plánu), a proto je třeba je vnímat v souvislostech. Odůvodnění rozhodnutí o námitce netrpí nepřezkoumatelností, je–li z odůvodnění rozhodnutí o námitce a potažmo z odůvodnění celého opatření obecné povahy zřejmé, jak byla daná problematika uvedená v námitce řešena (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2016, č. j. 8 As 89/2016–48, či ze dne 28. 5. 2020, č. j. 7 As 363/2019–67).

25. Zdejší soud poté obecně nezpochybňuje, že odpůrce jako samosprávný celek rozhoduje o využití pozemků nacházejících se na jeho území. Nicméně zásah do práv dotčených vlastníků nemovitostí musí mít výjimečnou povahu, musí být prováděn z ústavně legitimních důvodů, v nezbytné míře a nejšetrnějším ze způsobů vedoucích ještě rozumně k zamýšlenému cíli, nediskriminačním způsobem a s vyloučením libovůle, přičemž musí být i řádně odůvodněný (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009–120).

26. V této souvislosti soud odkazuje také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 8. 2023, č. j. 4 As 263/2022–54, v němž bylo konstatováno, že „[ú]zemní plán jako relativně obecný nástroj územního plánování nemá a ani nemůže zohlednit veškeré skutečnosti vážící se ke každému konkrétnímu pozemku v regulovaném území. To však neznamená, že lze rezignovat na odůvodnění změny využití území, jak to učinil odpůrce v posuzované věci. Územní plán je přijímán k zajištění veřejného zájmu, jímž zajisté může být i potřeba koordinovat výstavbu v území a zajistit jeho průchodnost. Hodnoty chráněné územním plánem nicméně musí být nejen řádně pojmenovány a specifikovány, ale také odůvodněny. O to více je tato potřeba naléhavá, dozná–li funkční využití dotčené plochy změny oproti předchozímu stavu. Tato změna v územním plánu musí být vysvětlena a odůvodněna. V souladu s principem právní jistoty má totiž každý právo znát důvody změn, jež se ho dotýkají. Nejen z tohoto důvodu je nezbytné změny v územním plánu, které se dotýkají vlastnických práv dotčených subjektů, odůvodnit přesně, jasně, určitě a srozumitelně, aby nebylo možno mluvit o zneužití práva a svévoli.“ (srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2016, č. j. 2 As 295/2015–83, ze dne 29. 1. 2020, č. j. 1 As 177/2019–23, či ze dne 20. 9. 2023, č. j. 2 As 67/2022–42). Obdobně lze poukázat i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2016, č. j. 5 As 94/2015–79, ze kterého se podává, že „na základě podané námitky či připomínky by samozřejmě byl pořizovatel územního plánu povinen zařazení určitého pozemku do určité funkční plochy podrobně odůvodnit.“ 27. Soud zdůrazňuje, že obsah Změny č. 9 se výhradně zaměřuje na vymezení ploch technické infrastruktury pro vodohospodářskou infrastrukturu za účelem zajištění kvalitního a dostatečně kapacitního odkanalizování sídla Háj u Loučné pod Klínovcem a souvisejících ploch jak zastavěného území, tak nově vymezených zastavitelných ploch v platném a účinném územním plánu Loučná pod Klínovcem ve znění všech vydaných změn (srov. její část 3 Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území dané změny).

28. V odůvodnění Změny č. 9 se dále uvádí: „Současné možné odkanalizování pozemků na plochách Z.LO.45, Z.LO.53 je přípustné přes plochu ČOV, která je v platné územní studii na ploše Z.LO.53 umístěna. Žadatel přichází s lepším řešením, které zdroj čištění odpadních vod umisťuje dále od zástavby, v údolní nivě. S ohledem na to, že stavba je plánována v hodnotě H4, budou zde kladeny vysoké nároky na estetické působení stavby a její nenápadnost. Umístění stavby na ploše Z.HA.79 tak umožní přípustnost zbytkové čištění (nad rámec limitních požadavků) i pro jiné plochy, než pro plochy žadatele. Tyto plochy jsou ve výše uvedeném textu uvedeny. Nejde o konečný počet, ten je limitován kapacitou ČOV a její technologií, případně možností čerpání přebytků soustavy kalů do plánovaného přivaděče přes kopec, do Loučné. Díky tomu se efektivně vykryje také potřeba přilehlých spádových ploch (zejména Z.HA16) v okolí a návrh se tak stane koncepčním přístupem k čištění odpadních vod.

29. Návrh využije již existující a schválené vrty pro jímání vody na ploše Z.HA.78 a propojí je s plánovaným vodojemem, který má být součástí podnože budoucí rozhledny na p.p.č. 410/1. Tento vodojem bude zásobovat plochy Z.LO.45, Z.LO.53 a svým umístěním umožní propojení již existujících vodovodních soustav u výše uvedených ploch v tabulkovém přehledu (jejich počet opět nemusí být konečný), což může ve finále vést k větší stabilizaci zásobení vodou správního území.

30. Systém koncepce zásobování a odkanalizování sídla Loučné tak staví především na centrální distribuci, ale je zároveň robustnější, využívá také lépe geografických podmínek rozvodí a může být vzájemně propojen (kanalizační soustavy mohou být přečerpány částečně na stávající plochy ČOV v Loučné).“ 31. Z výše uvedené citace odůvodnění Změny č. 9 vyplývá, že k přesunu ČOV a související technické infrastruktury z plochy Z.LO.53 (pozn. soudu – správně by měla být uvedena plocha Z.HA.8) do nově zvolené plochy Z.HA.79 dochází výhradně z důvodu, že žadatel přichází s „lepším řešením“, které zdroj čištění odpadních vod umisťuje dále od zástavby, přičemž umístění stavby na ploše Z.HA.79 umožní přípustnost zbytkového čištění (nad rámec limitních požadavků) i pro jiné plochy než pro plochy žadatele. Soud k tomu zdůrazňuje, že toto zdůvodnění přesunu ČOV a související infrastruktury je zcela převzato z nedatovaného návrhu na pořízení změny územního plánu, který byl odpůrci doručen 8. 2. 2021.

32. Ze stručného odůvodnění Změny č. 9 je tak i přesto patrné, jaké opatření a pro jaký účel bylo přijato. Soud však zdůrazňuje, že v textové části odůvodnění této změny územního plánu týkající se přesunu ČOV a vrtu pro jímání vody a další související infrastruktury je uvedeno, že se jedná o lepší řešení, které zdroj čištění odpadních vod umisťuje dále od zástavby, a to do údolní nivy potoka Bílá voda, která je dle územního plánu zařazena do hodnoty přírodní H4. Z odůvodnění Změny č. 9 však nelze zjistit, na základě jakých podkladů k tomuto závěru odpůrce, resp. pořizovatel územního plánu dospěl, z čeho tedy tento skutkový závěr vychází. Z odůvodnění Změny č. 9 pro plochy Z.HA.78 a Z.HA.79 tudíž nejsou zřejmé podklady, na základě kterých odpůrce shledal, že přesun ČOV a vrtu pro jímání vody a další související infrastruktury je lepší řešení než předchozí umístění této infrastruktury na ploše Z.HA.8, která byla umístěna na základě územní studie a která byla Změnou č. 9 zcela vypuštěna. Není tak zřejmé, na základě jakých odborných podkladů bylo založeno rozhodnutí o přesunu ČOV a vrtu pro jímání vody a další související infrastruktury. Ve spisové dokumentaci nejsou založeny žádné podklady o uvažované kapacitě ČOV, o možné maximální kapacitě ČOV umisťované v údolní nivě, o tom, zda nejsou možné jiné varianty řešení umístění čištění odpadních vod, ani o ekonomické výhodnosti projektu oproti předchozí plánované variantě či o možných důsledcích na přírodní hodnoty. Soud proto souhlasí s navrhovatelkou v tom, že odpůrce měl při pořizování Změny č. 9 učinit analýzu území z hlediska udržitelnosti, vhodnosti, nákladnosti a speciálně z hlediska environmentálních možností a dopadů systému odkanalizování města. Odpůrce byl dle soudu povinen hodnotit i možnou existenci jiného uspokojivého řešení záměru, tedy zda např. neponechat původní řešení likvidace odpadních vod v rámci ČOV v ploše Z.HA.8 navržené ve schválené územní studii, popř. zda neexistuje jiné lepší území pro existenci ČOV nebo zda lze využít a kapacitně rozšířit stávající funkční ČOV umístěnou před městským úřadem. Žádné takové a ani jiné podklady ve spisové dokumentaci nejsou založeny. A jak přiznal odpůrce ve vyjádření k návrhu, nebyl prostor ani důvod a finanční možnosti města provádět nějaké hlubší analýzy území z hlediska udržitelnosti, vhodnosti, nákladnosti a speciálně z hlediska environmentálních možností dopadu robustnosti systému odkanalizování města.

33. Jediný dokument, který je obsažen ve spisové dokumentaci, z něhož lze alespoň nějaké údaje, v čem má být původní varianta méně vhodná, zjistit, je zápis z veřejného projednání ze dne 15. 2. 2022. V něm je obsažena odpověď Ing. arch. Jirovského, odpovědného projektanta, na dotaz pana Šestáka, že k nové variantě umístění ČOV bylo přistoupeno po dohodě s investorem, „klíčové je podle mě vedení páteřního sběrače, který by musel být veden kompaktní zástavbou sídla Háj u Loučné pod Klínovcem. Nově navržené řešení je levnější o cca 30–40 %“. Ovšem zda skutečnost, že odpovědný projektant konstatoval, že nové řešení je cca o 30 až 40 % levnější, vychází z nějakého odborné podkladu, nebo zda jde toliko o jeho vlastní názor, není vůbec zřejmé. Jde tak o nepodložené tvrzení, které nemá oporu v obsahu Změny č. 9 ani v předložené spisové dokumentaci.

34. Z výše popsaných důvodů je odůvodnění Změny č. 9 v rozporu s § 174 odst. 1 a § 68 odst. 3 správního řádu, neboť není náležitě odůvodněno a vysvětleno, proč dochází ke změně v území v podobě přesunu ČOV a související infrastruktury z plochy Z.HA.8 do plochy Z.HA.

79. Odůvodnění Změny č. 9 je tedy nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.

35. Pokud jde o tvrzení odpůrce ve vyjádření k návrhu, že dotčené orgány ochrany životního prostředí a správce toku Povodí Ohře zvolené řešení kvitovali, protože realizací ČOV dojde k výraznému snížení kontaminace potoka Bílá voda, soudu není zřejmé, na čem odpůrce toto své vyjádření založil. Ve spisové dokumentaci se nachází stanovisko Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 18. 2. 2022, jehož odbor ochrany přírody a krajiny jednoznačně zdůraznil, že „[u]važované stavby změní hydrologické podmínky v obci jímáním podzemní vody a vypouštěním vod odpadních to může vést k negativním změnám v tocích, zejména v toku a nivě Bílé vody i nepřímým vlivům na stanoviště a druhy zde se nacházející. Konkrétní stavby tedy mohou být v souladu s § 67 odst. 1 ZOPK závažným zásahem do zájmů hájených zákonem, a proto je povinností investora předem zajistit biologické hodnocení záměru, které by nemělo posoudit pouze vlivy v místě stavby ale i vlivy na kvalitu vody a s tím spojené vlivy níže na toku. Na jeho základě pak bude postaveno najisto, zda a které konkrétní zájmy ochrany přírody budou záměry ovlivněny a jaká mají být přijata zmírňující opatření na jejich minimalizaci. V souvislosti s přemístěním návrhového místa ČOV a ochranou před znečištěním toku a nivy Bílé vody z možných dalších zdrojů doporučujeme prověřit, zda tato změna nezpůsobí zhoršení možnosti odkanalizování vzdálenějších zastavěných a zastavitelných ploch a dále zvážit stanovení povinnosti využití nové ČOV i pro další zastavitelné plochy v této části obce, u kterých není povinnost napojení na ČOV v ÚP stanovena.“ V témže stanovisku odbor vodního hospodářství upozornil na to, že „je třeba vzít v úvahu vzájemné spolupůsobení budoucích odběrů na vodní režim v lokalitě a v rámci průzkumu vyloučit jejich vliv na stávající vodní zdroje, a to zejména z důvodu, že v blízkosti plánovaného vrtu jsou umístěny stávající zdroje pro zásobování stávajícího vodovodu pro veřejnou potřebu. Zároveň upozorňujeme, že stávající vodoteč – Bílá voda není větší část roku dostatečně vhodná pro plánované vypouštění odpadních vod z navrhované čistírny odpadních vod.“ 36. Lze poukázat též na vyjádření Povodí Ohře ze dne 2. 12. 2021, z něhož plyne, že k „ploše Z.HA.78 (plocha technické infrastruktury pro vrty a úpravnu vody), která je vymezena probíhající změnou č. 9 ÚP Loučná pod Klínovcem, Vám pro informaci sdělujeme, že na pozemcích p. č. XC a XD v k. ú. X byly zřízeny průzkumné vrty, na kterých proběhla hydrodynamická zkouška. Bylo již vydáno vodoprávní povolení k nakládání s vodami (z jednoho vrtu, druhý je jako záložní), které však bylo vydáno bez stanoviska správce povodí a na neúměrně vysoké množství odebíraných vod. Uvedené rozhodnutí dosud není pravomocné. Nad rámec změny č. 9 uvádíme, že množství vody odebírané pro zásobování nové zástavby bude z vodohospodářského hlediska závislé zejména na disponibilitě vodních zdrojů a na dopadu vypouštěných čištěných odpadních vod na stav vodních útvarů. Předmětem vyjádření je návrh změny č. 9 územního plánu Loučná pod Klínovcem.“ Z tohoto vyjádření je zjevné, že je přinejmenším zavádějící tvrzení uvedené v návrhu na pořízení změny územního plánu pana F., které zcela převzal odpůrce do obsahu Změny č. 9, že návrh „využije již existující a schválené vrty pro jímání vody na parcele č. XE“. Toto tvrzení je nepřesné, jak upozornilo Povodí Ohře, jelikož na uvedené vrty bylo sice vydáno nepravomocné vodoprávní povolení, nicméně to bylo vydáno bez stanoviska správce povodí a na neúměrně vysoké množství odebíraných vod.

37. Dle soudu tak z výše citovaných pasáží stanoviska krajského úřadu ze dne 18. 2. 2022 či vyjádření Povodí Ohře ze dne 2. 12. 2021 nelze tvrdit, že by dotčené orgány a správce povodí Změnou č. 9 zvolené řešení zcela kvitovali nebo nějakým významným způsobem oceňovali. Ba naopak, zejména ze stanoviska krajského úřadu plynou velmi výrazné pochybnosti o vhodnosti umístění záměru do zvolené plochy a zároveň rizika, která ze zvoleného řešení umístění ČOV a vrtů pro jímání vody pro ochranu přírodních hodnot a kvality podzemních vod vznikají. Přesto odpůrce v části týkající se vypořádání stanoviska krajského úřadu ze dne 18. 2. 2022 uvedl následující: „RESPEKTOVAT. Bez konkrétních požadavků na obsah změny.“ Takové vypořádání stanoviska krajského úřadu nepovažuje soud ve shodě s navrhovatelkou za dostačující, neboť odpůrce při přijímání a schvalování Změny č. 9 nijak nevzal v potaz rizika popsaná v tomto stanovisku a nijak na ně nereagoval. Odpůrce tedy neodůvodnil, zda může, či nemůže dojít ke změně hydrologických podmínek v obci jímáním podzemní vody a vypouštěním vod odpadních, což může vést k negativním změnám v tocích, zejména v toku a nivě Bílé vody i nepřímým vlivům na stanoviště a druhy zde se nacházející, a zda a které konkrétní zájmy ochrany přírody budou záměry ovlivněny a jaká mají být přijata zmírňující opatření na jejich minimalizaci a zda je dle odpůrce nezbytné tyto okolnosti zkoumat. I v tomto je odůvodnění Změny č. 9 zcela nedostatečné.

38. Soud též poukazuje na to, že při změně územního plánu požadavek na provedení biologického hodnocení v obecném slova smyslu, tedy posouzení vlivů změny územního plánu na faunu (zvláště chráněné živočichy) a biologickou rozmanitost popisující současný stav určitého území z hlediska výskytu rostlin a živočichů a poukazující na předpokládané přímé a nepřímé vlivy zamýšleného užívání krajiny, je plně legitimní a odpovídá zákonné úpravě (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010–169, publ. pod č. 2266/2011 Sb. NSS, odst. 142 až 144).

39. Navrhovatelka též namítala zcela nedostatečné odůvodnění rozhodnutí o námitkách navrhovatelky. Rozhodnutí o námitkách je podle § 172 odst. 5 správního řádu součástí odůvodnění opatření obecné povahy, které navíc musí obsahovat vlastní odůvodnění, z něhož musí být seznatelné, z jakého důvodu považuje odpůrce uplatněné námitky za liché, mylné nebo vyvrácené, nebo proč považuje skutečnosti předestírané oprávněnou osobou za nerozhodné, nesprávné nebo jinými řádně provedenými důkazy za vyvrácené (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010–169). Ústavní soud k tomu doplnil, že požadavky kladené na detailnost a rozsah vypořádání se s námitkami nemohou být přehnané. Jinak by se soud dopustil přepjatého formalismu, který ohrožuje funkčnost územního plánování a přispívá k narušení stability systému územního plánování a právních jistot občanů; lze je hodnotit jako nepřípustný zásah do práva na samosprávu (nález ze dne 7. 5. 2013, sp. zn. III. ÚS 1669/11).

40. Navrhovatelka uplatnila námitky, které byly rozděleny do 5 okruhů. První okruh námitek se týkal narušení výhledu z jejího pozemku a na něm plánové stavby, druhý a třetí upozorňoval na pachové a hlukové emise vznikající při čištění odpadních vod, čtvrtý okruh námitek řešil možné snížení hodnoty nemovitých věci v důsledku výstavby ČOV a pátý okruh námitek zdůrazňoval zásah do krajinného rázu a narušení biokoridoru.

41. Odpůrce konstatoval, že námitkám navrhovatelky částečně vyhověl s tím, že „[u]kládá se doplnit do výrokové části změny č. 9 územního plánu, že v navazujících správních řízeních a v navazujících projektových dokumentacích pro tato řízení, musí být volena taková technická řešení čistírny, aby její okolí bylo co nejméně negativně ovlivňováno možnými negativními projevy tohoto zařízení a jeho provozu, zejména zápachem, hlukem a dopadem na krajinný ráz, kdy je žádoucí, aby ČOV byla projektována tak, aby její dopad na krajinný ráz a na sousedící lokální biokoridor LBK8 byl co možná nejmenší, s maximálním využitím dřevěných obkladů v exteriéru nadzemních částí stavby objektu ČOV, kdy její provozy generující hluk a zápach musí být primárně umisťovány do podzemních částí objektu ČOV.“ (srov. část 15 Rozhodnutí o námitkách včetně samostatného odůvodnění Změny č. 9).

42. Soud souhlasí s navrhovatelkou v tom, že citovaná značně obecně formulovaná podmínka, která byla doplněna do výrokové části Změny č. 9, je neurčitá a pro navazující správní řízení a pro projektovou dokumentaci ČOV nepředstavuje fakticky vůbec žádná omezení, neboť nestanovuje žádné horní hranice jak pro emisní limity, maximální kapacitu ČOV z hlediska EO (tedy pro počet osob), tak pro výšku a rozměry vlastní stavby ČOV. Ani soudu proto není zřejmé, jak by shora uvedená neurčitá podmínka mohla být v navazujícím územním a stavebním řízení pro příslušné orgány státní správy závazná tak, aby jej mohly v navazujících řízení aplikovat.

43. Pokud jde o okruh námitek navrhovatelky týkající se pachových emisí a hluku, ty dle soudu odpůrce vypořádal dostatečným způsobem, jestliže poukázal na to, že problém se zápachem je problémem technického charakteru, který lze řešit až v navazujících správních řízeních tím, že budou stanoveny vhodné, přísné a striktní podmínky pro stavebnětechnické řešení ČOV a pro následující provoz. Nicméně, jak soud uvedl v předchozím odstavci, odpůrce nevyužil možnosti stanovit přísné a striktní podmínky pro stavebně–technické řešení ČOV.

44. K námitce ohledně narušení výhledu z pozemku navrhovatelky odpůrce poznamenal, že nikomu negarantuje stavební zákon ani jiný právní předpis nárok na bezvadný výhled, a to po celou dobu užívání stavby. Dále odpůrce při vypořádání této námitky poukázal na výše citovanou neurčitou podmínku, kterou vložil do výroku Změny č. 9, o co nejmenším negativním ovlivňování možnými negativními projevy technického řešení ČOV. Takovou reakci odpůrce na danou námitku navrhovatelky shledává soud taktéž za dostačující.

45. Soud uvádí, že odpůrce označil argumentaci navrhovatelky o snížení hodnoty jejích nemovitých věcí za čistě spekulativní. Dále odpůrce zdůraznil, že lze předpokládat, že hodnotnější bude naopak zastavitelný pozemek, který je technicky napojitelný na ČOV ve vlastnictví svazku obcí a provozovanou společností Vodovody a kanalizace Karlovy Vary než pozemek, který by neměl vyřešeno čištění odpadních vod nebo toto bylo řešeno jen individuální čistírnou nebo malou skupinovou ČOV. I takové vypořádání považuje soud za dostatečnou reakci odpůrce na námitku navrhovatelky o možném snížení hodnoty jejích nemovitých věcí.

46. Konečně se soud dostává k námitce o zásahu do krajinného rázu řešením zvoleným ve Změně č.

9. V této námitce navrhovatelka konstatovala, že ČOV má být umístěna v těsné blízkosti potoku Bílá voda, tato oblast je zároveň dlouhodobě funkčním biokoridorem a žádná zástavba by v něm dle platného územního plánu neměla být umožněna a že změna územního plánu neřeší, jak bude s biokoridorem dále naloženo a zda budou funkce biokoridoru změnou (zejména budoucím umístěním ČOV) zachovány. Namítala též, že není zohledněno, zda záměrem nedojde k narušení územního systému ekologické stability krajiny. Změna č. 9 se dle navrhovatelky dále nezabývala ani otázkou dotčení krajinného rázu umístěním technické infrastruktury. Vyjádřila názor, že vzhledem k umístění ČOV v dosud chráněné oblasti bude zásah poměrně značný. Dále poznamenala, že pro umístění ČOV se nabízí dosavadní plánované lokality, které jsou uvedeny i v předchozích návrzích a schválených verzích územního plánu. Poznamenala, že z veřejného jednání jasně vyplynulo, že developeři, kteří infrastrukturu potřebují, jsou otevřeni jiným variantám řešení, než která je v návrhu Změny č. 9 obsažena, budou–li k tomu neschválením této změny motivováni.

47. Na uvedenou námitku reagoval odpůrce tak, že poukázal na výše citovanou podmínku, kterou vložil do výroku Změny č. 9, o co nejmenším negativním ovlivňování možnými negativními projevy technického řešení ČOV, dále že ponechání umístění ČOV pro lokalitu Háj ve stávající poloze dle platného územního plánu by ještě více zatížilo centrální část sídla Háj u Loučné pod Klínovcem a že nová lokalizace naopak umisťuje plochu technické infrastruktury pro ČOV dále od těžiště urbánního prostoru sídla.

48. Podle přesvědčení soudu však odpůrce nijak nereagoval na námitky navrhovatelky o tom, že by žádná zástavba v těsné blízkosti potoka Bílá Voda neměla být umožněna a že se návrh Změny č. 9 nezabývá tím, zda nedojde k narušení územního systému ekologické stability krajiny a dotčení krajinného rázu umístěním ČOV a technické infrastruktury. Odpůrce tedy nevysvětlil, proč se ČOV umisťuje do údolní nivy potoka Bílá Voda, ve které by neměla být umožněna žádná zástavba a proč a na základě jakých důkazů (podkladů) jsou obavy navrhovatelky spočívající v negativních důsledcích umístění ČOV a vrtů pro jímání vody do územního systému ekologické stability krajiny a krajinného rázu údolní nivy potoka Bílá Voda nedůvodné a její námitky v tomto ohledu neopodstatněné, mylné či vyvrácené a jí předestírané skutečnosti nerozhodné, nesprávné nebo řádně provedenými důkazy za vyvrácené.

49. Soud konstatuje, že je zjevné, že při tvorbě návrhu Změny č. 9 nebyly vůbec hodnoceny jiné (alternativní) možnosti řešení čištění odpadních vod. Pokud odpůrce navrhuje ve Změně č. 9 umístění ČOV jako jediné v úvahu přicházející řešení v daném území, které je bez jakýchkoliv podkladů hodnoceno jako lepší řešení, než které bylo přijato dle dříve účinného územního plánu na základě územní studie, musí v odůvodnění rozhodnutí o námitkách zpochybňující dané řešení přesvědčivým způsobem vyargumentovat a také doložit, že jde o záměr, jenž je realizovatelný a bude mít předpokládaný efekt na dané území a že zároveň nedojde k negativním důsledkům relevantně popisovaným podateli námitek v části území, kam je ČOV včetně vrtů na jímání vody umísťována.

50. Soud proto shrnuje, že rozhodnutí o námitkách navrhovatelky je nepřezkoumatelné. Napadené opatření obecné povahy, včetně rozhodnutí o námitkách, je tudíž podle § 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 4 s. ř. s. stiženo vadou spočívající v nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů. Soud nadto dodává, že obsahově obdobné námitky a připomínky uplatnilo množství dotčených vlastníků nemovitostí, z čehož plyne širší nesouhlas se zvoleným umístěním a řešením ČOV a technické infrastruktury. Odpůrce, resp. pořizovatel Změny č. 9, by tak měl věnovat námitkám dotčených vlastníků nemovitostí náležitou pozornost a dbát o řádné vypořádání všech námitek, včetně toho, aby závěry odpůrce byly řádně odůvodněné a též podložené.

51. S ohledem na zjištěnou nepřezkoumatelnost Změny č. 9 se soud již nezabýval dalšími námitkami navrhovatelky, neboť by to bylo již s ohledem na výsledek soudního řízení nadbytečné.

52. Navrhovatelkou navržené dokazování soud ve smyslu § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl, neboť předložená spisová dokumentace odpůrce byla zcela dostatečná pro rozhodnutí soudu.

53. S ohledem na výše uvedené soud podle § 101d odst. 2 s. ř. s. rozhodl, že dnem právní moci tohoto rozsudku se Změna č. 9 zrušuje, a to jako celek, neboť obsah Změny č. 9 se výhradně zaměřoval na vymezení ploch technické infrastruktury pro vodohospodářskou infrastrukturu za účelem zajištění kvalitního a dostatečně kapacitní odkanalizování sídla Háj u Loučné pod Klínovcem a souvisejících ploch jak zastavěného území, tak nově vymezených zastavitelných ploch v platném a účinném územním plánu Loučná pod Klínovcem.

54. Soud proto napadené opatření obecné povahy podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 4 téhož zákona pro výše popsanou vadu řízení zrušil, a to dnem právní moci tohoto rozsudku. Soud tak učinil bez nařízení jednání, neboť návrhem napadené opatření obecné povahy bylo zrušeno dle § 76 odst. 1 s. ř. s. a v takovém případě právní úprava připouští rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání.

55. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka měla ve věci plný úspěch, soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. uložil odpůrci zaplatit navrhovatelce do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 17 342 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 5 000 Kč a z odměny za zastupování navrhovatelky. Odměna za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Odměna za tři úkony právní služby podle § 11 advokátního tarifu [převzetí a příprava zastoupení – písm. a); podání návrhu – písm. d); replika – písm. d)] je v tomto případě 9 300 Kč. Právnímu zástupci navrhovatelky dále náleží částka 900 Kč jako náhrada hotových výdajů advokáta [tři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu]. Jelikož je právní zástupce navrhovatelky plátcem DPH, zvyšuje se jeho odměna o částku 2 142 Kč představující 21 % DPH, kterou je advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů.