142 A 4/2025–159

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců Mgr. Ladislava Vaško a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatelky: Reality Hana Skoková s. r. o., IČO: 116 98 136 sídlem Všestudy 28, 431 11 Všestudy zastoupena advokátem Mgr. Filipem Nečasem sídlem Malinovského náměstí 603/4, 602 00 Brno proti odpůrkyni: obec Český Jiřetín sídlem Český Jiřetín 171, 436 01 Český Jiřetín zastoupena advokátkou Mgr. Sandrou Podskalskou sídlem Údolní 567/33, 602 00 Brno o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – 1. změny Územního plánu Český Jiřetín, schválené usnesením Zastupitelstva obce Český Jiřetín č. 05/012025 ze dne 28. 2. 2025 takto:

Výrok

I. Návrh se zamítá.

II. Navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení ve výši 52 676,14 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Navrhovatelka je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 7 731,82 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Zastupitelstvo obce Český Jiřetín usnesením č. 05/012025 ze dne 28. 2. 2025 vydalo 1. změnu Územního plánu Český Jiřetín (dále jen „1. změna ÚP“). Tato změna byla oznámena prostřednictvím veřejné vyhlášky ze dne 3. 3. 2025. Součástí uvedené změny bylo mimo jiné zrušení zastavitelné plochy Z.11 na jižní části pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD a XE v katastrálním území X (dále jen „navrhovatelčiny pozemky“) a vymezení plochy zemědělské všeobecné tamtéž. Návrh 2. V návrhu navrhovatelka uvedla, že je výlučným vlastníkem shora označených pozemků a cítí se být dotčena obsahem 1. změny ÚP, která z větší části zrušila zastavitelnost jejích pozemků a do budoucna znemožnila její záměr pozemky zastavět. Tyto pozemky navrhovatelka koupila poté, kdy byl vydán Územní plán Český Jiřetín a skončila stavební uzávěra. Učinila tak v dobré víře, že jejich zastavitelnost byla prověřena již při přijímání územního plánu. Následně začala podnikat kroky k jejich rozdělení a přípravě pro výstavbu rodinných domů v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací (získala stanoviska správců sítí, proběhlo vytyčení hranic pozemků, požádala o souhlas s dělením pozemků, nechala si vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemků za 145 200 Kč). Dne 4. 10. 2023 však Zastupitelstvo obce Český Jiřetín rozhodlo o pořízení změny územního plánu zkráceným postupem. Jakmile se o tom navrhovatelka dozvěděla, začala aktivně hlídat elektronickou úřední desku odpůrkyně a o její sledování požádala též L. J., který jí se správou pozemků pomáhá. O pozemky, které koupila, měl totiž původně zájem i starosta odpůrkyně, a proto měla navrhovatelka obavu, aby v důsledku toho, že je získala ona, nedošlo k omezení jejich zastavitelnosti změnou územního plánu.

3. Navrhovatelka konstatovala, že dne 28. 7. 2024 zjistila, že v archivu elektronické úřední desky odpůrkyně se nachází veřejná vyhláška ze dne 12. 6. 2024 – oznámení veřejného projednání návrhu 1. změny ÚP (dále jen „oznámení ze dne 12. 6. 2024“), které mělo být vyvěšeno na úřední desce dne 12. 6. 2024 a sejmuto dne 24. 7. 2024. Podle navrhovatelky však tento dokument nebyl na úřední desce zveřejněn vůbec nebo byl od počátku zveřejněn v archivních záznamech, které navrhovatelka pravidelně nekontrolovala. Podotkla, že jí není známo, že by se kdokoli dozvěděl o konání veřejného projednání z elektronické úřední desky, a tudíž nebyla sama, před kým „bylo oznámení utajeno“. Podle zjištění navrhovatelky se jediný včasný podatel námitek dozvěděl o konání veřejného projednání zcela náhodou ústním sdělením. Navrhovatelka podala své námitky až dne 9. 8. 2024 a odpůrkyně k nim ve smyslu § 52 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen „stavební zákon“) nepřihlížela.

4. Podle navrhovatelky je podaný návrh přípustný. S odkazem na § 307 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, (dále jen „nový stavební zákon“) zdůraznila, že námitky proti návrhu změny územního plánu nepodala včas z toho důvodu, že tak učinit nemohla. Poznamenala, že starší dokumentace včetně informace o konání veřejného projednání návrhu samotného územního plánu a o jemu předcházející stavební uzávěře dosud zveřejněna přímo na aktuální elektronické úřední desce. Navrhovatelka však musela oznámení ze dne 12. 6. 2024 zcela nelogicky hledat v archivních záznamech. Toho si povšimla až po lhůtě pro podání námitek, a nemohla tak v řízení o vydání 1. změny ÚP uplatňovat důvody, pro které shledává tuto změnu nedůvodnou a nepřiměřenou ve vztahu k zásahu do svého práva na majetek. Navrhovatelka připomněla, že smyslem a účelem zveřejnění na úřední desce je umožnit veřejnosti seznámit se s obsahem zveřejňovaného dokumentu a zapojit se do procesu přijímání opatření obecné povahy. Je třeba ho posuzovat s ohledem na krátkou lhůtu pro uplatnění námitek a připomínek, a to tím spíše, že právní úprava fakticky znemožňuje přezkum změny územního plánu, pokud námitky či připomínky ve lhůtě podány nejsou. K tomu odkázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 10. 2007, č. j. 2 Ao 2/2007–73, a ze dne 26. 6. 2014, č. j. 5 Aos 3/2013–33. Podle navrhovatelky proto musí být odpůrkyně schopna prokázat, že v procesu přijímání opatření obecné povahy dodržela právní předpisy, a o tom svědčící listiny musejí být součástí spisového materiálu; v opačném případě nemůže soud posoudit zákonnost takového procesu. K tomu odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 As 47/2016–44.

5. Navrhovatelka popsala, že dne 21. 5. 2025 (v úřední den) byla společně se svým zástupcem nahlížet do spisu ke změně územního plánu. Chtěla vidět celý spis, a pokud je veden elektronicky, požadovala jeho vytištění. Pro případ potřeby si navrhovatelka pořídila zvukovou nahrávku z nahlížení do spisu. Starosta odpůrkyně navrhl, že spis o objemu cca 600 MB zašle navrhovatelce elektronicky, a téhož dne spis přes službu uschovna.cz odeslal. Součástí zaslaného spisu však podle navrhovatelky nejsou žádné dokumenty týkající se zveřejňování písemností. Navrhovatelka shrnula, že tvrdí a v rámci svých možností prokazuje, že odpůrkyně řádně nezveřejnila na úřední desce oznámení ze dne 12. 6. 2024. V důsledku toho navrhovatelka nemohla včas uplatnit své námitky a ochránit svá ústavně zaručená práva. Zdůraznila, že je primárně na odpůrkyni, aby doložila řádné a včasné zveřejnění na úřední desce. Dodala, že záznamy o zveřejnění určitého dokumentu na úřední desce jsou pouze interními záznamy správního orgánu a nemohou sloužit jako důkaz k prokázání zveřejnění dokumentu na úřední desce. K tomu je podle navrhovatelky třeba předložit metadata z elektronické úřední desky. Zveřejnění v archivních záznamech nepovažovala navrhovatelka za řádné zveřejnění naplňující smysl a účel zákona. K tomu citovala rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2024, č. j. 9 A 39/2024–145. Dále podotkla, že bylo povinností odpůrkyně doručovat veřejnou vyhláškou takovým způsobem, který povede k co nejlepšímu a nejúčinnějšímu informování o navrhované změně územního plánu, a to v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů. V případě navrhovatelky přitom nejde jen o nevhodné označení písemnosti na elektronické úřední desce, nýbrž dokonce o skrytí dokumentu v archivu za situace, kdy ostatní dokumenty byly zveřejňovány v aktuálních záznamech.

6. Dále navrhovatelka uplatnila námitky nepřiměřeného zásahu do svého práva vlastnit majetek. Konstatovala, že změna nese prvky libovůle odpůrkyně, neboť navrhovatelčiny pozemky jsou po necelých dvou letech od jejich zastavitelnosti a poté, kdy začala vynakládat časové a finanční náklady na jejich zastavění, z větší části vyňaty ze zastavitelných ploch. Tento postup navíc nebyl dostatečně odůvodněn. Cíle řešit likvidaci odpadních vod v souladu s veřejným zájmem na ochranu vod a řešit ohleduplnou zástavbu přírodně zajímavé lokality lze podle navrhovatelky dosáhnout i jinými zákonem předvídanými postupy, které méně zasáhnou její právo na majetek.

7. Navrhovatelka navrhla, aby soud napadené opatření obecné povahy zrušil v textové i grafické části v rozsahu zrušení zastavitelné plochy (Z.11) na navrhovatelčiných pozemcích a vymezení plochy zemědělské všeobecné [AU] tamtéž. Vyjádření odpůrkyně k návrhu 8. Odpůrkyně ve svém vyjádření konstatovala, že navrhovatelka podala své námitky proti 1. změně ÚP opožděně a svou argumentací se nyní snaží toto své procesní pochybení zhojit. Zdůraznila, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo řádně zveřejněno na její úřední desce, a soud by tak podle § 307 odst. 2 nového stavebního zákona neměl k tvrzenému zásahu do navrhovatelčina práva vlastnit majetek přihlížet. Odpůrkyně připomněla, že dokumenty a oznámení jsou zpravidla na úřední desce vyvěšovány na omezenou dobu. Poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2016, č. j. 6 As 231/2015–44, a konstatovala, že návrh opatření obecné povahy musí být na úřední desce vyvěšen nejméně třicet dnů. Tuto povinnost odpůrkyně splnila, neboť oznámení ze dne 12. 6. 2024 vyvěsila na úřední desce týž den, z elektronické úřední desky je sejmula dne 24. 7. 2024 a z fyzické úřední desky dne 27. 7. 2024. Veřejné projednání se konalo dne 16. 7. 2024, tudíž byla splněna i podmínka § 52 odst. 1 stavebního zákona (konání nejdříve patnáct dnů od doručení).

9. Podle odpůrkyně je z předloženého snímku obrazovky z rozhraní pro správu obsahu obecních webových stránek patrné, že k vytvoření příslušného dokumentu došlo dne 12. 6. 2024 a byla zakázána možnost nepřesunout dokument do archivu po datu sejmutí. Odpůrkyně připustila, že některé dokumenty, které byly v minulosti vyvěšeny na úřední desce, se tam nacházejí dosud. To je však dáno technickým nastavením systému, kdy nedošlo k sejmutí všech dokumentů a jejich přesunu do veřejně přístupného archivu; tyto dokumenty se tak nenacházejí v archivu. Odpůrkyně poznamenala, že jí zákon neukládá vést veřejně přístupný archiv všech dokumentů zveřejněných na úřední desce; zveřejnění v archivu tak činí nad rámec svých zákonných povinností.

10. Odpůrkyně upozornila na to, že veřejného projednání se zúčastnilo relativně velké množství občanů a obdržela rovněž další dvoje námitky. Navrhovatelka byla naopak jedinou osobou, která podala námitky opožděně. Podle odpůrkyně měla široká veřejnost příležitost se s oznámením ze dne 12. 6. 2024 seznámit. Dodala, že navrhovatelčino tvrzení, že jeden z podatelů námitek se o konání veřejného projednání dozvěděl ústním sdělením, nijak nedokládá, že se o jeho konání nemohl dozvědět z úřední desky.

11. K namítanému zásahu do navrhovatelčina práva vlastnit majetek odpůrkyně uvedla, že zastavitelná plocha Z.11, která byla v územním plánu vymezena na navrhovatelčiných pozemcích, byla rozdělena do dvou etap. Pozemky nebo jejich části zařazené do druhé etapy byly zastavitelné až po splnění předem stanovených podmínek (realizace alespoň 70 % zástavby v první etapě v ploše Z.11, napojení na veřejný vodovod a veřejnou splaškovou kanalizaci, komplexní posouzení záměru ve vztahu ke kapacitě dopravního systému obce, zlepšení parametrů přístupových komunikací). Odpůrkyně zdůraznila, že v době, kdy navrhovatelka pozemky nabyla, nebyla žádná z těchto podmínek splněna. Navrhovatelka tak nemohla vědět, zda a kdy budou podmínky splněny, tudíž ani nemohla vědět, zda bude v budoucnu umožněno tuto část pozemků zastavět. Odpůrkyně konstatovala, že 1. změna ÚP zařadila část navrhovatelčiných pozemků, které byly součástí druhé etapy, do nezastavitelných ploch. Odpůrkyně tento svůj postup podrobně zdůvodnila a poukázala rovněž na své právo na samosprávu.

12. Odpůrkyně navrhla, aby soud návrh zamítl jako nedůvodný. Replika navrhovatelky 13. Navrhovatelka v replice k vyjádření odpůrkyně konstatovala, že je povinností odpůrkyně uvést důkazy o řádném zveřejnění písemností. Spis, který od starosty odpůrkyně obdržela přes službu uschovna.cz, však podle navrhovatelky neobsahuje žádné doklady týkající se zveřejnění dokumentů. Zdůraznila, že se jedná o závažnou vadu procesu přijímání 1. změny ÚP a o důležitý kontext, který musí soud zvažovat při hodnocení důkazů předložených odpůrkyní a při rozhodování o nákladech řízení.

14. Odpůrkyní předložené dokumenty podle navrhovatelky nemají způsobilost prokázat tvrzení odpůrkyně. Výňatek z evidence úřední desky se týká pouze fyzické úřední desky, tudíž nemůže prokázat obsah elektronické úřední desky v rozhodném období. Protokol ze systému elektronické úřední desky neobsahuje identifikaci číslem jednacím nebo číslem spisu a informace o tom, kdo jej vyhotovil, jaký dokument měl být zveřejněn na úřední desce, kde na webu měl být dokument zveřejněn a z jakých informací bylo čerpáno datum vyvěšení a sejmutí. Z uvedeného dokumentu, který byl navíc vystaven až dne 15. 9. 2025 účelově pro toto soudní řízení, ani neplyne, že byl vygenerován správcem webu (Galileo Corporation s. r. o.). Navrhovatelka proto popřela pravost a pravdivost této listiny. Dále uvedla, že screenshot rozhraní správce webu není způsobilý prokázat obsah webové stránky. Podle navrhovatelky může maximálně informovat o tom, co se odpůrkyně pokoušela na webu zveřejnit. Zdůraznila, že je třeba zkoumat a prokázat, zda a jak se daný dokument na elektronické úřední desce objevil a zda měla veřejnost včetně navrhovatelky skutečnou možnost se s dokumentem seznámit. K tomu podle navrhovatelky slouží screenshoty webové stránky, které mají být v případě důvodných pochybností doplněny o metadata webu. Nic takového však odpůrkyně nepředložila ani to není součástí spisu. K nedostatečnosti screenshotu navrhovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2020, č. j. 2 As 100/2019–53. Konstatovala, že není zřejmé, jaký dokument byl zveřejněn, v jakém znění, s jakými identifikátory. Také informace uváděné na screenshotu webového rozhraní budí podle navrhovatelky pochybnosti – uvádí se, že byl zveřejněn dokument „VV_ver_projednani.pdf“, ale na webu je i ke dni sepsání repliky zveřejněn dokument „Verejna vyhlaska Oznameni_UP_podepsano.pdf“. Dokument zveřejněný v archivu elektronické úřední desky pak obsahuje informaci o tom, že byl vytvořen dne 12. 6. 2024 v 10:02 hodin, ale upraven již 12. 6. 2024 v 9:18 hodin.

15. Podle navrhovatelky nepůsobí přesvědčivě ani vyjádření odpůrkyně, že dokument byl zadán ke zveřejnění na aktuální elektronické úřední desce a později se měl přesunout do archivu. Takový postup totiž vybočuje ze zavedené praxe odpůrkyně, že zveřejňovaná dokumentace včetně veřejných vyhlášek o veřejném projednání návrhu územně plánovací dokumentace byla a je nadále zveřejněna v aktuálních záznamech. Pouze oznámení ze dne 12. 6. 2024 je jako jediný dokument za celá léta zařazeno v archivních záznamech.

16. K tvrzení odpůrkyně, že veřejného projednání návrhu 1. změny ÚP se zúčastnilo relativně velké množství občanů, navrhovatelka uvedla, že tato skutečnost ze spisu nevyplývá. Nepodepsaný zápis z veřejného projednání nezahrnuje prezenční listinu, tudíž není zřejmé, z čeho odpůrkyně údaj o počtu účastníků dovodila. Navrhovatelka dále konstatovala, že námitky proti návrhu 1. změny ÚP podali pouze M. Š. a TJ REKREANT Český Jiřetín, z. s., jehož jednatelem je M. Š. Ten se však podle navrhovatelky o konání veřejného projednání nedozvěděl z úřední desky, nýbrž od svých známých z obce. Argument o podání námitek tak nesvědčí ve prospěch tvrzení odpůrkyně o zveřejnění informace o veřejném projednání na elektronické úřední desce.

17. Navrhovatelka shrnula, že při pravidelné kontrole úřední desky na zmíněný dokument nenarazila a tento se v aktivní části nenacházel. Dokument byl nalezen až po skončení lhůty pro podání námitek v archivních záznamech (jde o jediný dokument z oblasti územního plánování, který se tam nachází; ostatní dokumentace je uchovávána v aktivní částí úřední desky). Žádná osoba, která podala námitky, se o konání veřejného projednání nedozvěděla z elektronické úřední desky odpůrkyně. Ve spisu, který odpůrkyně označila za kompletní, se nenachází žádný dokument, který by prokazoval zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024. Veškeré důkazy navržené odpůrkyní byly navíc podle navrhovatelky účelově pořízeny až po podání návrhu v této věci. Duplika odpůrkyně 18. Odpůrkyně v duplice navrhla další důkazy k prokázání skutečnosti, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo řádně zveřejněno na elektronické úřední desce. Z nahrávky zachycující nahlížení do spisu, kterou předložila navrhovatelka, podle odpůrkyně vyplývá pouze to, že se starosta snažil navrhovatelce vyjít maximálně vstříc a poskytnout jí celý spis. Podotkla, že vedení spisu v elektronické podobě není v rozporu s požadavky zákona. Pokud navrhovatelka z dokumentů založených ve správním spisu neseznala, že 1. změna ÚP byla řádně vyvěšena, nelze to podle odpůrkyně považovat za závažnou vadu v procesu schvalování této změny, ani to neznamená, že odpůrkyně skutečně porušila zákon. Zdůraznila, že důkazy o řádném zveřejnění, které předložila, je třeba posuzovat ve vzájemném kontextu. Dodatečné vyhotovení protokolu ze systému elektronické úřední desky pro účely soudního řízení podle odpůrkyně nevyvrací jeho pravost, neboť se jedná o automaticky vygenerovaný výpis konkrétních dat ze systému správce webu.

19. Navrhovatelčino tvrzení, že veškerá dokumentace včetně veřejných vyhlášek o veřejném projednání návrhu územně plánovací dokumentace byla a je nadále zveřejněna v aktuálních záznamech, podle odpůrkyně nic nedokládá. Vysvětlila, že to bylo důsledkem jiného nastavení systému v letech 2019 až 2022 a neomezovalo se to jen na dokumenty z oblasti územního plánování. Na aktuální úřední desce jsou pouze dokumenty z uvedené doby, a nikoli z doby následující. Dodala, že v archivu lze nalézt i jiné dokumenty k územnímu plánování (archiv za roky 2024 nebo 2025). Podle odpůrkyně tak neexistuje žádná zavedená praxe ohledně udržování vyhlášek k územnímu plánování na aktuální úřední desce, tedy z toho ani nelze dovozovat, že nedošlo ke zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na aktuální úřední desce.

20. K písemnému vyjádření L. J. odpůrkyně uvedla, že nekontroloval úřední desku v celém rozsahu, nýbrž jen sekci Oznámení. Nemohl proto učinit úplné zjištění o tom, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 skutečně na úřední desce vyvěšeno, či nikoli. Podle odpůrkyně není nestandardní, že byl daný dokument pojmenován vyhláška – oznámení a byl zveřejněn v sekci Vyhlášky. Zdůraznila, že dokumenty, které se doručují veřejnou vyhláškou, standardně zveřejňuje v této sekci. Takové zveřejnění označila odpůrkyně za předvídatelné. K tomu odkázala na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2021, č. j. 54 A 22/2020–160. Odpůrkyně trvala na tom, že 1. změna ÚP byla přijata zákonným způsobem. Ústní jednání konané dne 26. 11. 2025 21. Zástupce navrhovatelky předeslal, že Územní plán Český Jiřetín nabyl účinnosti tři měsíce před tím, než se začala projednávat 1. změna ÚP. To označil za netypické. Konstatoval, že pořízení 1. změny ÚP bylo mimořádným bodem jednání zastupitelstva odpůrkyně, tudíž občané nemohli předvídat, že o tom bude rozhodováno. Nestandardnosti spatřoval zástupce navrhovatelky i ve vedení spisové dokumentace, ve které nebylo nic ohledně zveřejňování na úředních deskách. Zmínil také zápis z veřejného projednání v délce jednoho odstavce a bez prezenční listiny. Podle zástupce navrhovatelky budí celý proces dojem netransparentnosti, ať již úmyslné, či nevědomé. Konstatoval, že veškeré důkazy o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 byly vytvořeny ex post. Upozornil na to, že spisová dokumentace musí být řádně žurnalizována a přezkoumatelná, musí z ní být jasné, že byl příslušný dokument zveřejněn, jakým způsobem, že byl zveřejněn po celou dobu a co bylo zveřejněno. Zdůraznil, že pokud je veřejnosti ztěžován přístup k dokumentům, není splněna povinnost daný dokument zveřejnit, což má za následek nezákonnost opatření obecné povahy. Podle zástupce navrhovatelky se zveřejnění dokumentu standardně prokazuje metadaty, screenshot náhledu nepostačuje. Konstatoval, že navrhovatelka přednesla řadu argumentů nebo důkazů, které zpochybňují, že bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce zveřejněno. Zdůraznil, že zveřejnění musí nade vši pochybnost prokázat odpůrkyně, která pochybila tím, že vedla netransparentní správní spis, v němž chybí údaje o zveřejnění. Z dokumentů předložených odpůrkyní podle zástupce navrhovatelky nevyplývá, že daný dokument byl po celou dobu přístupný veřejnosti; důkazy předložené odpůrkyní nejsou způsobilé prokázat zveřejnění.

22. Zástupkyně odpůrkyně konstatovala, že odpůrkyně postupovala transparentně a navrhovatelka se jen snaží napravit své vlastní pochybení spočívající v opožděném podání námitek proti 1. změně ÚP. Vyjmenovala jednotlivé předložené důkazy, které potvrzují, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo řádně zveřejněno. Poukázala na to, že veřejného projednání se účastnili občané a k návrhu se vyjadřovali správci sítí a dotčené orgány, kteří se s návrhem 1. změny ÚP seznamovali na úřední desce. Trvala na tom, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo po stanovenou dobu zveřejněno na elektronické úřední desce. Zástupkyně odpůrkyně dodala, že fakticky se zastavitelnost pozemků navrhovatelky nezměnila. Připomněla také zásadu zdrženlivosti vztahující se k soudnímu přezkumu územně plánovací dokumentace a konstatovala, že k žádnému zásahu do práv navrhovatelky nedošlo.

23. Po stručném referátu obsahu spisové dokumentace odpůrkyně zástupce navrhovatelky uvedl, že v oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo datum sejmutí vyznačeno předem jako předpokládaný stav, nikoli až po skutečném sejmutí z úřední desky.

24. Účastníci řízení při ústním jednání k dotazu soudu označili za nesporné, že navrhovatelka vlastní pozemky parc. č. XA, XB, XC, XD a XE v katastrálním území X, které byly před 1. změnou ÚP zastavitelné, a že ve spisové dokumentaci kromě vlastního oznámení ze dne 12. 6. 2024 žádné doklady týkající se vyvěšení na úřední desce nejsou. K dotazu soudu poté zástupce navrhovatelky konstatoval, že navrhovatelka netrvá na dokazování zvukovým záznamem ze dne 21. 5. 2025, e–mailem ze dne 21. 5. 2025 se správním spisem a obsahem kompletního správního spisu předloženého navrhovatelce.

25. Soud provedl z vlastní iniciativy dokazování přehledem úřední desky z www.cesky–jiretin.cz/urad–obce/uredni–deska vytištěným dne 5. 11. 2025. Na návrh navrhovatelky soud provedl dokazování výtiskem z úřední desky odpůrkyně s ostatní územně plánovací dokumentací (součást návrhu na zrušení 1. změny ÚP – strana 4) a vyjádřením L. J. ze dne 31. 10. 2025. Na návrh odpůrkyně provedl soud dokazování výňatkem z evidence úřední desky (fyzické), protokolem ze systému elektronické úřední desky, čestným prohlášením jednatele společnosti Galileo Corporation s. r. o. ze dne 11. 11. 2025, screenshotem rozhraní správce webu (součást vyjádření odpůrkyně ze dne 15. 10. 2025 – strana 4), záznamem z databáze úředních desek „edesky.cz“ (čteno přímo z edesky.cz/d/10022494), e–mailovou komunikací mezi starostou odpůrkyně a tzv. létajícím pořizovatelem územního plánu ze dne 12. 6. 2024, statistikou zobrazení stránek na doméně www.cesky–jiretin.cz za červen 2024 a čestným prohlášením projektanta 1. změny ÚP ze dne 13. 11. 2025.

26. Zástupce navrhovatelky konstatoval, že z protokolu ze systému elektronické úřední desky ani ve spojení s čestným prohlášením nevyplývá, z čeho čerpají informace. Uvedl, že údaje ve správci webu lze měnit. Dodal, že není patrné, jaký dokument byl vyvěšen, jestli jde o tentýž dokument, který je ve spisové dokumentaci. Ke screenshotu rozhraní správce webu zástupce navrhovatelky podotkl, že údaje tam uvedené (vlastnosti dokumentu, datum vyvěšení, datum sejmutí) lze měnit, aniž by se to zobrazilo jako úprava dokumentu nebo log. Datum vyvěšení a sejmutí uvedené ve screenshotu podle zástupce navrhovatelky neznamená, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo vyvěšeno po celou dobu, a samotný screenshot nemá žádnou vypovídací hodnotu. K záznamu z databáze úředních desek „edesky.cz“ zástupce navrhovatelky uvedl, že nelze posoudit úplnou shodu dokumentu; nemůže to prokázat, že dokument byl po danou dobu zveřejněn, jakým způsobem, v jaké části úřední desky. Dodal, že tento archiv provozuje soukromá společnost, která má v obchodních podmínkách, že nelze zaručit úplnost, správnost, pravdivost ani aktuálnost údajů; ty mají pouze informativní charakter (nemají právní relevanci ani závaznost). E–mailová komunikace ze dne 12. 6. 2024 podle zástupce navrhovatelky o ničem nevypovídá, vztahuje se jen k datu zveřejnění a nedokládá, co bylo zveřejněno a kde. Poukázal na to, že v protokolu byla uvedena jiná adresa než v této e–mailové komunikaci. Statistiku zobrazení stránek nelze podle zástupce navrhovatelky posoudit, neboť pochází z webové stránky, ke které nemá přístup. Poznamenal, že jde o screenshot a k příslušnému dokumentu je v něm vykázán přístup dvou osob, tj. starosty a projektanta. Veřejnost se tedy podle zástupce navrhovatelky k danému dokumentu nedostala. Dodal, že statistika je pouze za červen a nic nevypovídá o tom, zda byl dokument zveřejněn po celou dobu. Podle zástupce navrhovatelky mohlo být příčinou nízkého počtu zobrazení to, že byl příslušný dokument po zveřejnění přesunut do archivu, což správce webu umožňuje. K čestnému prohlášení projektanta ze dne 13. 11. 2025 zástupce navrhovatelky uvedl, že co může být prokázáno svědeckou výpovědí, nemělo by být prokazováno listinným prohlášením. Poukázal na to, že projektant dokument kontroloval až následující den; ten rozestup označil za zvláštní.

27. Zástupkyně odpůrkyně vysvětlila, že statistika zobrazení stránek rozlišuje pole zobrazeno a pole vstup. Pole vstup je podle zástupkyně odpůrkyně někdo, kdo dokument vkládá nebo s ním nějak manipuluje. Pole zobrazení ukazuje 19 prokliků, což odpovídá běžnému počtu zobrazení dokumentů na úřední desce.

28. Dále soud z vlastní iniciativy provedl dokazování ohledáním elektronické úřední desky na webových stránkách odpůrkyně www.cesky–jiretin.cz. Poté soud vyslechl svědky L. J. a M. Š. (na návrh navrhovatelky) a J. V. (na návrh odpůrkyně).

29. Zástupce navrhovatelky se pozastavil nad tvrzením svědka Š., že na veřejném projednání 1. změny ÚP viděl H. S., která tam ovšem nebyla. Poukázal na pokročilost věku svědka, který z tohoto důvodu se mohl zmýlit.

30. Zástupkyně odpůrkyně upozornila na rozpor mezi písemným vyjádřením L. J. a jeho svědeckou výpovědí. Ve vyjádření uvedl, že kontroloval sekci Oznámení. Poté, kdy odpůrkyně v duplice připomněla, že sporný dokument byl zveřejněn v sekci Vyhlášky, svědek vypověděl, že sledoval i tuto sekci. Svědek J. se podle zástupkyně odpůrkyně v úřední desce úplně neorientoval, neboť až dodatečně zjistil, že je tam archiv. Konstatovala, že svědek Š. potvrdil, že více lidí v obci vědělo, že bude probíhat veřejné projednání, a opakovaně uvedl, že H. S. na tomto projednání viděl. Skutečnost, že se svědek Š. o veřejném projednání dozvěděl z doslechu, podle zástupkyně odpůrkyně neprokazuje, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 nebylo zveřejněno. Nižší účast obyvatel na veřejném projednání vysvětlila zástupkyně odpůrkyně tím, že v roce 2022 se projednával nový územní plán, který se týkal daleko širšího okruhu osob. Ústní jednání konané dne 17. 12. 2025 31. Soud vyslechl svědky P. K. a Ing. D. V. (na návrh navrhovatelky) a Z. O., T. V., Ing. P. G., P. J., L. S. a RNDr. T. B. (na návrh odpůrkyně).

32. Zástupce navrhovatelky po výslechu svědků uvedl, že oni svědkům neříkají, co mají vypovídat, ani na co se bude soud ptát. Z výslechu svědka K. podle zástupce navrhovatelky vyplynulo, že se jednatelka navrhovatelky nezúčastnila veřejného projednání 16. 7. 2024, neboť byla na oslavě jmenin svého partnera. Připustil, že svědek V. nebyl úplně konkrétní, nicméně vypověděl, že sledoval web odpůrkyně a aktuální věci na úvodní straně, ale oznámení ze dne 12. 6. 2024 nezaznamenal. K tvrzení svědka O., že viděl jednatelku navrhovatelky na lavičce po veřejném projednání, zástupce navrhovatelky poznamenal, že se patrně někdo seznámil s obsahem minulého jednání. Svědek O. vypověděl, že čtrnáct dnů před zastupitelstvem dostávají podklady, což se tentokrát nestalo. Dále svědek O. popsal, že na mobilu na úvodní stránce (myšleno patrně webu odpůrkyně, pozn. soudu) „sjede dolů a hned to tam vidí“. Tím podle zástupce navrhovatelky svědek naznačoval sekci aktuality na titulní stránce odpůrkyně, kde ovšem oznámení ze dne 12. 6. 2024 podle webového archivu nikdy nebylo. Výpověď svědka O. proto nepůsobí věrohodně. Tvrzení tohoto svědka, že cokoli se aktualizuje, visí mezi vyhláškami, označil zástupce navrhovatelky za nesmysl. Dodal, že pojem vyhlášky slyšel od svědků navržených odpůrkyní tolikrát, že má pocit, že snad na webu ani nic jiného není. Zástupce navrhovatelky konstatoval, že několik svědků vypovědělo, že několikrát hledali na webových stránkách a několikrát na to klikali. V té souvislosti zmínil statistiku návštěvnosti, kde bylo uvedeno pět vstupů a asi devatenáct návštěv. Pokud takto postupovali všichni zastupitelé, zástupci navrhovatelky není zřejmé, kdo jiný se na to díval, protože se to do zmíněného čísla ani nevejde. Svědkyně G. byla podle zástupce navrhovatelky dost nervózní, přišla přednést naučenou poezii a chtěla rychle odejít. Upozornil na to, že svědkyně G. tvrdila, že nikoho z přítomných neviděla, ačkoli starosta s ní zasedá v zastupitelstvu, a že oznámení ze dne 12. 6. 2024 viděla ve stejný den po dvanácté hodině, přestože bylo zveřejněno až ve dvacet hodin. Zdůraznil, že svědkyně G. je zastupitelkou odpůrkyně a zjevně nevypovídala pravdu. Svědek J. podle zástupce navrhovatelky nevypověděl téměř nic, akorát opakoval, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 tam viděl. Zástupce navrhovatelky připomněl, že svědek J. měl s sebou vytištěnou strukturu úřední desky, na což se soud ptal při minulém jednání. Zdůraznil, že při přezkumu územního plánu se obvykle zveřejňování neřeší, a proto není možné, že si s sebou svědek, který údajně o své výpovědi s nikým nemluvil, přinese přehled úřední desky a oznámení ze dne 12. 6. 2024. Předvolávat svědky, aby odříkali, co se naučili na chodbě, je podle zástupce navrhovatelky ztrátou času. Konstatoval, že svědek S. prakticky nic neřekl; uváděl, že si nepamatuje data, ale sdělil přesné datum konání veřejného projednání. Tento svědek podle zástupce navrhovatelky chodí přes její pozemky ke svým nemovitostem a nechce, aby se tyto pozemky zastavěly. Ke svědkovi B. neměl zástupce navrhovatelky žádné výhrady; jeho výpověď však označil za irelevantní, neboť oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo Krajskému úřadu Ústeckého kraje doručeno do datové schránky. Zástupce navrhovatelky netrval na dokazování čestným prohlášením P. K.

33. Zástupkyně odpůrkyně poukázala na to, že tři svědci potvrdili účast jednatelky navrhovatelky na veřejném projednání a pouze jeden svědek tuto účast vyvracel. Svědek V. se podle zástupkyně v elektronické úřední desce moc neorientoval a jeho výpověď působila zmatečně. Zdůraznila, že svědci navržení odpůrkyní (z řad zastupitelů a občanů i z krajského úřadu) vypovídali konzistentně a potvrdili, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo po dobu od 12. 6. 2024 do 24. 7. 2024 nebo v nějakém mezičase zveřejněno na úřední desce. Odmítla, že by svědkům říkali, jak mají vypovídat. Z předvolání je podle zástupkyně odpůrkyně jasné, k čemu budou svědci vypovídat, a je přirozené, že se na něco k tomu podívají. Poznamenala, že většina svědků vystupuje u soudu poprvé, a skutečnost, že se na to nějak připraví, je neznevěrohodňuje.

34. Poté soud na návrh navrhovatelky provedl dokazování screenshoty titulní stránky webu odpůrkyně z webového archivu web.archive.org za dny 11. 6. 2024 až 25. 7. 2024 (vyjma 19. 7. 2024), výtisky z elektronické úřední desky obce Všestudy (stav před změnou data sejmutí dokumentu a po této změně) a videem editace správy webu.

35. K tomuto dokazování zástupce navrhovatelky uvedl, že ve webovém archivu není vidět oznámení ze dne 12. 6. 2024, ale všechny ostatní dokumenty tam jsou. Jediný dokument, který nebyl zveřejněn na aktuální úřední desce, je právě zmíněné oznámení. Zdůraznil, že odpůrkyně předložila důkaz z editace správy webu, kde bylo zaškrtnuto, že se daný dokument má zveřejnit na aktuální úřední desce, na aktuální stránce. Podotkl, že by se neměly předkládat důkazy, které jsou zjevně editované nebo nepravdivé. Pokud odpůrkyně na aktuální úřední desce vnucuje aktuální dokumenty a mezi nimi není dokument, který navrhovatelka potřebovala k uplatnění svých práv, takové jednání podle zástupce navrhovatelky nemůže být v souladu s účelem zveřejnění na úřední desce, i kdyby samotný dokument na úřední desce zveřejněn byl. Připomněl, že Nejvyšší správní soud zdůrazňoval předvídatelnost. Pokud aktuální úřední deska říká, že tam dokument není, princip předvídatelnosti naplněn není. Video rozhraní správy webu podle zástupce navrhovatelky ukazuje, že změna data sejmutí ani přesun do archivu se v editaci správy webu nezobrazí.

36. Zástupkyně odpůrkyně konstatovala, že screenshoty z webového archivu web.archive.org pocházejí od soukromé společnosti a jsou nevěrohodné. Skutečnost, že se oznámení ze dne 12. 6. 2024 nenacházelo na výřezu úřední desky na úvodní stránce, neznamená, že se na elektronické úřední desce nenacházelo. Vysvětlila, že navrhovatelka předložila video z úplně jiného prostředí, které je nekompletní a ve kterém se provedené změny nezobrazují. Ve videu předloženém odpůrkyní a v seznamu logů se změny zobrazují.

37. Soud na návrh odpůrkyně provedl dokazování přehledem logů v rámci webových stránek www.cesky–jiretin.cz za červen a červenec 2024, e–mailovou komunikací se správcem webu ze dne 27. a 28. 11. 2025, rozhraním webu pro vkládání nových dokumentů na úřední desku, statistikou zobrazení stránek na doméně www.cesky–jiretin.cz za červenec 2024, čestnými prohlášeními Ing. L. B., J. P. a I. K., čestným prohlášením správce webu ze dne 1. 12. 2025 a videem správce webu.

38. V reakci na toto dokazování zástupce navrhovatelky uvedl, že přehled logů je třeba porovnat se skutečnou úřední deskou. Upozornil na to, že závěrečný účet, rozvaha, výkaz zisků a ztrát byl na úřední desce zveřejněn dne 5. 6. 2024, ale v logu se objevuje s datem 6. 6. 2024. Návrh střednědobého výhledu byl na úřední desce zveřejněn 8. 6. 2024, ale v logu má datum 6. 6. 2024. Výzva k podání nabídek byla zveřejněna 24. 7. 2024, ale v logu je až 29. 7. 2024. Podle zástupce navrhovatelky nelze údajům v logu důvěřovat, pokud jde o to, co bylo kdy zveřejněno na úřední desce. Podotkl, že nejde o první důkaz navržený odpůrkyní, který popírá sám sebe a není v souladu s ostatními důkazy navrženými odpůrkyní. Byl přesvědčen, že navrhovatelka vznesla dostatek důvodných pochybností a přehled logů jejich objem akorát zvyšuje. Rozhraní webu pro vkládání nových dokumentů podle zástupce navrhovatelky nic neprokazuje. Ke statistikám za červenec 2024 poznamenal, že nebyl zaznamenán žádný vstup, a sečte–li se počet zobrazení uváděný svědky, převyšuje to evidovaných devatenáct zobrazení. Statistika nic nevypovídá o tom, jestli byl dokument přístupný veřejnosti, a to i z hlediska předvídatelnosti, kde ten dokument mohou najít. Podle zástupce navrhovatelky nebyl dotčený dokument vůbec zveřejněn, maximálně mohl být zveřejněn v archivu. Zdůraznil, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu se nemá provádět dokazování čestnými prohlášeními v momentě, kdy lze provést důkaz výslechem svědka. Upozornil na to, že čestná prohlášení J. P. a I. K. jsou slovo od slova stejná a byla sepsána právnickým jazykem. Konstatoval, že se svědkové nadstandardně připravovali na jednání; svědek si vytiskl strukturu úřední desky, kterou si nikdo logicky tisknout nebude, když jde svědčit ve věci územního plánu; učinil tak proto, že věděl, že při minulém jednání se na to soud ptal. Shrnul, že nadále trvají důvodné pochybnosti navrhovatelky o tom, že byl sporný dokument zveřejněn na elektronické úřední desce a po celou dobu dostupný.

39. Zástupkyně odpůrkyně poznamenala, že neviděla žádnou obec, která by měla takovéto penzum důkazů pro to, že zveřejnila nějaké oznámení na úřední desce. Nesrovnalosti v přehledu logů odmítla komentovat s tím, že odpůrkyně se soustředila pouze na oznámení ze dne 12. 6. 2024. Z čestného prohlášení vyplývá, že pak již nedochází k žádným změnám a přesun do archivu je automatický. Ke statistikám uvedla, že nešlo jen o prokliky ze strany zastupitelů, kterých je sedm včetně starosty, ale i nezávislý svědek potvrdil, že si to otvíral. Vysvětlila, že čestná prohlášení pochází od osob, které se nemohly dostavit jako svědci. Z odpůrkyní předloženého videa ze správy webu vyplývá, že kdyby docházelo k nějakým manipulacím, zaznamenalo by se to v přehledu logů.

40. V konečném návrhu zástupce navrhovatelky uvedl, že navrhovatelka nezaznamenala oznámení ze dne 12. 6. 2024 na úřední desce odpůrkyně a ve spisu se nenachází žádný dokument, který by zveřejnění prokazoval. Důkazní břemeno ohledně zveřejnění dokumentů způsobem umožňujícím dálkový přístup tíží odpůrkyni a ta musí být schopna vyvrátit důvodné pochybnosti o zveřejnění písemnosti na úřední desce a o obsahu takových písemností. Pokud důkazní břemeno neunese, znamená to nedoručení písemnosti. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 7 As 171/2019. Podle náhledu z rozhraní správce webu, předloženého odpůrkyní, se mělo oznámení ze dne 12. 6. 2024 zobrazovat na aktuální webové stránce. Navrhovatelka však předložila webový archiv, podle kterého se v daném období na aktuální webové stránce zobrazovaly veškeré dokumenty vyjma oznámení ze dne 12. 6. 2024. Náhled rozhraní správce webu je podle zástupce navrhovatelky nepravdivý důkaz nebo jim nefunguje úřední deska, případně to rozhraní. Obojí svědčí pro existenci důvodných pochybností o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na úřední desce. V předloženém přehledu logů byly hned tři nesrovnalosti oproti úřední desce, tudíž ani přehled logů nefunguje nebo vykazuje vady a není způsobilý vyvrátit důvodné pochybnosti přednesené navrhovatelkou. Zástupce navrhovatelky připomněl argumenty a důkazy, že to, čím chce odpůrkyně prokázat svá tvrzení, je nekonzistentní, nepravdivé, nedává smysl. Za hlavní důvodnou pochybnost označil to, že ve spisu nic nebylo. Dodal, že nestačí vědět, jestli byl nějaký dokument zveřejněn na úřední desce, je třeba vědět, kde byl na úřední desce zveřejněn, jakým způsobem, jak byl zobrazen a co obsahoval. Zdůraznil, že podstatná je předvídatelnost a z postupu odpůrkyně nesmí vyplývat pokusy o ukrývání dokumentů. Pokud průměrný člověk na webové stránce obce v části aktuální úřední deska vidí, že něco není zveřejněno, podle zástupce navrhovatelky se ještě v dalších částech nepřesvědčuje, jestli mu náhodou obec nelže. Takový postup by byl v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů (transparentnost, vstřícnost a povinnost umožnit občanům uplatňovat svá práva). Zástupce navrhovatelky poznamenal, že navrhovatelka podala návrh v situaci, kdy odpůrkyně v rozporu se zákonem vedla spis, ve kterém nebyl žádný doklad o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024. Pokud ji takto odpůrkyně uvedla v omyl, nelze jí podle zástupce navrhovatelky přiznat náhradu nákladů řízení.

41. Zástupkyně odpůrkyně v konečném návrhu uvedla, že navrhovatelka se snaží obejít své vlastní pochybení spočívající v opožděném podání námitek proti 1. změně ÚP. Zástupkyně odpůrkyně vyjmenovala předložené důkazy o tom, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 na úřední desce viselo. Tvrdila, že veřejného projednání se účastnilo mnoho občanů, v obci se o jeho konání vědělo, což potvrdil i svědek navržený navrhovatelkou. Zástupkyně odpůrkyně konstatovala, že navrhovatelka věděla nebo mohla a měla vědět o veřejném projednání a o možnosti uplatňovat námitky. Odmítla názor zástupce navrhovatelky, že nelze po občanech spravedlivě požadovat, aby se proklikávali k úřední desce, a že to musí být v aktuální části na titulní stránce. Navrhovatelka podle zástupkyně odpůrkyně nepředložila relevantní důkazy. Jeden svědek navrhovatelky vypověděl, že úřední desku jako celek nemonitoroval, sledoval pouze sekci Oznámení. Druhý svědek navrhovatelky potvrdil, že se o 1. změně ÚP v obci mluvilo; na úřední desku se ani nekoukal. Třetí svědek navrhovatelky se snažil znevěrohodnit výpověď druhého svědka o účasti jednatelky navrhovatelky na veřejném projednání. Čtvrtý svědek navrhovatelky byl zmatený a nedokázal popsat úřední desku. Zástupkyně odpůrkyně měla za to, že odpůrkyně prokázala splnění své zákonné povinnosti. Uzavřela, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo na úřední desce po stanovenou dobu vyvěšeno. Posouzení věci soudem 42. Soud předesílá, že ve věci není sporu o aktivní legitimaci navrhovatelky, která vlastní výše označené pozemky, jejichž zastavitelnost 1. změna ÚP omezuje. Stejně tak není sporu o pasivní legitimaci odpůrkyně, jejíž zastupitelstvo napadenou 1. změnu ÚP vydalo.

43. Pokud jde o samotný soudní přezkum opatření obecné povahy, zdejší soud vychází z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 12. 2023, č. j. 9 Ao 37/2021–57, č. 4562/2024 Sb. NSS, podle kterého „po novele soudního řádu správního provedené zákonem č. 303/2011 Sb. je soud při přezkumu opatření obecné povahy, s výjimkami plynoucími z právní úpravy, vázán rozsahem a důvody návrhu (§ 101d odst. 1 soudního řádu správního). Pro soud naopak není závazný tzv. algoritmus přezkumu, jak byl poprvé vymezen v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2005, č. j. 1 Ao 1/2005–98, č. 740/2006 Sb. NSS“. Zdejší soud proto nepostupoval podle algoritmu soudního přezkumu, ale přezkoumal napadenou 1. změnu ÚP v rozsahu navrhovatelkou uplatněných námitek.

44. Soud zdůrazňuje, že soudní řízení ve správním soudnictví je ovládáno zásadou koncentrace, jež nachází svůj odraz v § 101b odst. 2 větě druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), podle které obsahuje–li návrh návrhové body, nelze již v dalším řízení návrh rozšiřovat na dosud nenapadené části opatření obecné povahy nebo jej rozšiřovat o další návrhové body. V případě po procesní stránce perfektního návrhu, jaký byl podán i v nyní řešené věci, je tedy pozdější uplatňování dalších návrhových bodů, které nejsou jen rozhojněním či upřesněním v návrhu uplatněné argumentace, zcela vyloučeno. Soud se proto může věcně zabývat jen těmi návrhovými body, které byly řádně uplatněny v samotném návrhu. Projednání později uplatněných návrhových bodů by znamenalo nepřípustné porušení principu koncentrace řízení (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2012, č. j. 6 Aos 2/2012–27, nebo ze dne 23. 4. 2015, č. j. 10 As 96/2014–62). Z těchto důvodů soud nemohl přihlížet k návrhovým bodům, které navrhovatelka nově vznesla až při ústním jednání, tj. po nastoupení účinků koncentrace řízení spojených s podáním procesně perfektního návrhu.

45. Navrhovatelka až při ústním jednání konstatovala, že je netypické, že Územní plán Český Jiřetín nabyl účinnosti tři měsíce před tím, než se začala projednávat 1. změna ÚP. Stejně tak navrhovatelka až při ústním jednání namítala, že pořízení 1. změny ÚP bylo mimořádným bodem jednání zastupitelstva odpůrkyně, tudíž občané nemohli předvídat, že o tom bude rozhodováno. Nově při ústním jednání navrhovatelka také s odkazem na zápis z veřejného projednání v délce jednoho odstavce a bez prezenční listiny uvedla, že celý proces budí dojem netransparentnosti, ať již úmyslné, či nevědomé. Těmito novými námitkami, které nebyly obsaženy v samotném návrhu, se soud s ohledem na výše popsanou zásadu koncentrace řízení nezabýval.

46. Před vypořádáním jednotlivých návrhových bodů soud konstatuje, že ponechává stranou tvrzenou obavu navrhovatelky, aby v důsledku toho, že koupila pozemky, o které měl původně zájem i starosta odpůrkyně, nedošlo k omezení jejich zastavitelnosti změnou územního plánu. Jedná se totiž o ničím nepodloženou spekulaci navrhovatelky.

47. Stejně tak soud ponechává stranou otázku, zda se jednatelka navrhovatelky účastnila veřejného projednání návrhu 1. změny ÚP dne 16. 7. 2024, či nikoli, jak vypověděl svědek P. K. I kdyby se účastnila (jak vyplývá z výpovědí svědků M. Š., Z. O. a T. V.), nelze z této skutečnosti dovozovat, že byla navrhovatelka řádně poučena o svém právu podat námitky proti zmíněnému návrhu. Toto poučení totiž bylo obsaženo pouze v oznámení ze dne 12. 6. 2024 a jedině řádné doručení tohoto oznámení mohlo navrhovatelce umožnit plné uplatnění jejích práv. Pro rozhodnutí ve věci je proto klíčové, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024, které mělo formu veřejné vyhlášky, řádně zveřejněno.

48. Podle § 172 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) platí, že návrh opatření obecné povahy s odůvodněním správní orgán po projednání s dotčenými orgány uvedenými v § 136 doručí veřejnou vyhláškou podle § 25, kterou vyvěsí na své úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se má opatření obecné povahy týkat, a vyzve dotčené osoby, aby k návrhu opatření podávaly připomínky nebo námitky. V případě potřeby se návrh zveřejní i jiným způsobem, v místě obvyklým. Návrh opatření obecné povahy musí být zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů.

49. Z § 25 odst. 2 správního řádu plyne, že doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla–li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé.

50. Navrhovatelka nijak nezpochybňovala, že bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 vyvěšeno na fyzické úřední desce, sporné bylo toliko jeho zveřejnění na elektronické úřední desce odpůrkyně, tj. zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup.

51. Ze spisové dokumentace soud zjistil, že jediné údaje vztahující se k zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně jsou data vyvěšení a sejmutí uvedená přímo na zmíněném oznámení. Obě data jsou na dané písemnosti vytištěna, tudíž soud souhlasí s navrhovatelkou, že u data sejmutí jde o předpokládaný stav, nikoli údaj prokazující skutečné sejmutí. Soud nicméně podotýká, že zákon nestanoví, jakým způsobem se zveřejnění na elektronické úřední desce prokazuje (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 11. 2007, č. j. 11 Ca 27/2007–75, č. 1519/2008 Sb. NSS). Nejsou–li žádné pochybnosti, obecně postačí právě to, že je ve spisové dokumentaci založen příslušný dokument s vyznačením data vyvěšení na elektronické úřední desce a data sejmutí. Skutečnost, že ve spisové dokumentaci odpůrkyně nejsou žádné doklady o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024, proto soud na rozdíl od navrhovatelky nepovažuje za důkaz něčeho nestandardního či netransparentního. Ovšem v situaci, kdy navrhovatelka zveřejnění zpochybnila, soud souhlasí s tím, že údaje obsažené ve spisové dokumentaci k prokázání splnění povinnosti vyplývající z § 25 odst. 2 správního řádu nepostačují.

52. Navrhovatelce lze přisvědčit také v tom, že „ve správním řízení leží břemeno důkazní ohledně doručení písemností účastníkům správního řízení na správních orgánech“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2015, č. j. 2 As 15/2015–56, nebo ze dne 8. 6. 2016, č. j. 2 As 47/2016–44, č. 3431/2016 Sb. NSS). V naposledy zmíněném rozsudku Nejvyšší správní soud vyslovil, že „v případě důvodných pochybností je správní orgán povinen uvést důkazy, které dosvědčují, že bylo řádně doručeno dle § 25 odst. 2 […] správního řádu. V opačném případě neprokázání zveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup nad důvodné pochybnosti znamená neunesení důkazního břemene správním orgánem, a tudíž nedoručení písemnosti dle zákona“.

53. Samotná skutečnost, že spisová dokumentace odpůrkyně neobsahuje doklady o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce, ještě neznamená, že řádné zveřejnění nelze prokázat jinak. „Soud může provést dokazování ke zjištění, zda zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup bylo provedeno, či nikoliv, a zda webová prezentace žalovaného byla v rozhodném období funkční, a to např. souborem obsahujícím rozhodnutí zveřejněné na úřední desce a výpisem vstupů do zveřejněného dokumentu prostřednictvím webových stránek žalovaného. […] Pokud v tomto případě stěžovatel nevedl archiv úřední desky, bylo možné např. dohledat osobu odpovědnou za zveřejňování písemností na elektronické úřední desce a pokusit se na základě jejího svědectví zjistit, zda písemnost byla na elektronické úřední desce zveřejněna. Podobně mohly být svědecky ‚vytěženy‘ případně i další osoby, pokud by v rozhodnou dobu elektronickou úřední desku sledovaly či s ní jinak pracovaly. Též připadalo v úvahu – pokud by to technicky bylo možné – zjistit podstatný obsah elektronické úřední desky v rozhodné době za pomoci analýzy dostupných úložišť dat nebo jiných nosičů informací používaných při její administraci, případně analýzy dat uložených u jiných subjektů stahujících si a uchovávajících si data z internetu (např. internetového vyhledavače Google)“ (srov. již citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 47/2016–44). Za situace, kdy lze řádné zveřejnění prokázat dodatečně, nespatřuje soud nic podezřelého v tom, že odpůrkyně shromažďovala důkazy o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce až po podání návrhu v této věci. K prokázání zveřejnění přitom mohou sloužit jakékoli důkazy, nikoli pouze metadata z elektronické úřední desky, jak tvrdila navrhovatelka.

54. Navrhovatelka se mýlí také v názoru, že listiny svědčící o dodržení právních předpisů při doručování veřejnou vyhláškou musejí být součástí spisového materiálu, jinak soud nemůže posoudit zákonnost procesu přijímání opatření obecné povahy. Z judikatury, na kterou upozorňovala sama navrhovatelka, totiž plyne, že doručení veřejnou vyhláškou může být předmětem dokazování v soudním řízení, a to i s využitím důkazních prostředků, které nepocházejí ze spisové dokumentace. Proto také soud provedl rozsáhlé dokazování za účelem zjištění, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 řádně zveřejněno na elektronické úřední desce, či nikoli.

55. Soud souhlasí s navrhovatelkou v tom, že smyslem a účelem zveřejnění na úřední desce je umožnit veřejnosti seznámit se s obsahem zveřejňovaného dokumentu a zapojit se do procesu přijímání opatření obecné povahy. Jak uvedl Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 31. 7. 2024, č. j. 9 A 39/2024–145, „§ 172 odst. 2 správního řádu je nutné vykládat s ohledem na jeho smysl a účel, kterým je poskytnout dotčeným orgánům, dotčeným osobám a veřejnosti možnost seznámit se s obsahem zveřejňovaného návrhu opatření obecné povahy, jímž se vydává změna územního plánu, a zapojit se do procesu jeho pořizování“. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku Nejvyšší správní soud zamítl rozsudkem ze dne 28. 11. 2025, č. j. 5 As 252/2024–97. V něm vyslovil, že „Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 23. 2. 2023, č. j. 2 As 281/2021–59, připustil, že k elektronickému zveřejnění podle § 26 odst. 1 správního řádu nemusí nutně docházet jen v sekci označené jako ‚elektronická úřední deska‘. Nelze však přehlédnout, že v uvedeném rozsudku tento soud zároveň zdůraznil, že nesmí jít o ukrývání v těžko předvídatelných sekcích internetových stránek“.

56. Navrhovatelka v návrhu naznačila dvě možnosti, proč oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně nenalezla. Buď tam nebylo zveřejněno vůbec, nebo bylo od počátku zveřejněno v archivních záznamech, tedy ukryto. Soud přisvědčuje navrhovatelce, že ani jedna z těchto možností neodpovídá požadavkům zákona, neboť případné zveřejnění v archivu nenaplňuje smysl a účel zákona (informovat o navrhované změně územního plánu a umožnit adresátům uplatnění práv v souladu se základními zásadami činnosti správních orgánů). Podstatné však je to, že žádná z navrhovatelkou naznačených možností v nyní řešené věci nenastala.

57. Soud podotýká, že svůj závěr o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 od počátku v archivních záznamech navrhovatelka zjevně dovozuje pouze z toho, že dané oznámení na konci července 2024 nalezla (resp. nalezl svědek J.) právě v archivu, zatímco ostatní územně plánovací dokumenty (včetně informace o konání veřejného projednání návrhu samotného územního plánu a o jemu předcházející stavební uzávěře) byly a jsou dosud zveřejněny přímo na aktuální elektronické úřední desce. Uvedený závěr navrhovatelky je však chybný. Z výtisku z úřední desky odpůrkyně s ostatní územně plánovací dokumentací, který je součástí návrhu na zrušení 1. změny ÚP (strana 4), soud zjistil, že písemnosti dosud vyvěšené v sekci Vyhlášky mají uvedeno datum vyvěšení v období od 13. 12. 2019 do 5. 10. 2022 a datum sejmutí od 8. 1. 2020 do 26. 10. 2022. Jedná se tedy o dokumenty z minulého volebního období, kdy mohl být režim nakládání se zveřejňovanými písemnostmi jiný. Soud naopak nepřehlédl, že se mezi uvedenými písemnostmi nenachází žádný dokument, který by patřil do archivu (tj. byl již po datu sejmutí) a měl vyznačeno datum sejmutí kdykoli v letech 2023 až 2025. V archivních záznamech v sekci Vyhlášky se přitom nachází nejen oznámení ze dne 12. 6. 2024, ale mnoho dalších dokumentů, u kterých již nastalo datum sejmutí [srov. např. dokument nazvaný Oznámení o zveřejnění návrhu 8. aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (8aZÚR ÚK) a Vyhodnocení vlivů 8aZÚR ÚK na udržitelný rozvoj území (VV URÚ) pořizované zkráceným postupem nebo dokument nazvaný Veřejná vyhláška – Oznámení o zveřejnění návrhu 9. změny Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje a vyhodnocení na udržitelný rozvoj území]. Rozhodně tedy nejde o jediný dokument z oblasti územního plánování, který se nachází v archivních záznamech, jak tvrdí navrhovatelka. Tuto skutečnost soud ověřil ohledáním elektronické úřední desky na webových stránkách odpůrkyně www.cesky–jiretin.cz.

58. Pokud tedy navrhovatelka nalezla oznámení ze dne 12. 6. 2024 v archivních záznamech v sekci Vyhlášky v době po datu jeho sejmutí (po 24. 7. 2024), nejedná se o nic nestandardního či podezřelého, neboť v daném okamžiku již zmíněné oznámení skutečně patřilo do archivu. Rozhodně to ovšem neprokazuje navrhovatelčino tvrzení, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo v archivních záznamech zveřejněno od počátku. Nic takového nelze dovodit ani z toho, že některé starší dokumenty z let 2019 až 2022 nebyly do archivu přesunuty. Nepřesouvání dokumentů do archivu soud nevnímá jako zavedenou praxi odpůrkyně, neboť jde o časově omezené období, které skončilo již v roce 2022.

59. Tato navrhovatelčina tvrzení proto soud nepovažuje za pochybnosti, natožpak za důvodné pochybnosti, o řádném zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024. Soud dodává, že své tvrzení o zveřejnění zmíněného oznámení od počátku v archivních záznamech navrhovatelka neprokázala; žádný jiný důkaz totiž k jeho prokázání ani nesměřoval. V tomto smyslu tedy nelze hovořit o skrytí dokumentu.

60. Další pochybnosti o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 spatřovala navrhovatelka v tom, že jí není známo, že by se kdokoli dozvěděl o konání veřejného projednání z elektronické úřední desky, a že se jediný včasný podatel námitek dozvěděl o konání veřejného projednání zcela náhodou ústním sdělením. Z těchto skutečností však žádné pochybnosti o zveřejnění zmíněného oznámení neplynou. Z výslechu svědka M. Š., který jediný podal včasné námitky (za sebe a za TJ REKREANT Český Jiřetín, z. s.), soud zjistil, že se o veřejném projednání dozvěděl z doslechu, od kamarádů, od sousedů, říkali mu to asi dva nebo tři lidé. Svědek Š. nevěděl, odkud se to tito lidé dozvěděli, sám v dané době úřední desku nesledoval. Z této výpovědi však rozhodně nelze dovodit nic o tom, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 řádně zveřejněno na elektronické úřední desce odpůrkyně, či nikoli. Výpověď svědka Š. žádné pochybnosti o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 neprokázala.

61. Pouze na okraj soud poznamenává, že svědka M. Š. navrhla vyslechnout sama navrhovatelka, která však následně část výpovědi tohoto svědka (tvrzení o účasti jednatelky navrhovatelky na veřejném projednání) zpochybnila s odkazem na jeho pokročilý věk.

62. Navrhovatelka dále tvrdila, že pověřila L. J., aby pravidelně sledoval elektronickou úřední desku, oznámení ze dne 12. 6. 2024 však v rozhodné době nezaznamenal a nalezl je až později v archivních záznamech. Z výslechu svědka L. J. soud zjistil, že je partnerem jednatelky navrhovatelky, od poloviny roku 2022 s ní žije ve společné domácnosti a půjčil navrhovatelce finanční prostředky na koupi pozemků, jichž se týká 1. změna ÚP. Tento svědek tedy má osobní i finanční zájem na tom, aby navrhovatelka v nyní řešené věci uspěla, což snižuje důvěryhodnost jeho výpovědi. Soud zároveň nepřehlédl, že svědek J. během své výpovědi četl z podkladů, které si přinesl s sebou. To navrhovatelce nevadilo, ačkoli u svědků navržených odpůrkyní úzkostlivě vyžadovala, aby soud prověřil, jaké listiny si s sebou přinesli.

63. Svědek J. vypověděl, že v květnu 2024 na úřední desce našli, že 1. změna ÚP by měla být projednávána ve zrychleném nebo zkráceném řízení, a poté na doporučení projektanta Ing. D.0 V. sledoval „vývěsky“. Soud zdůrazňuje, že svědek J., ačkoli podle svého tvrzení pravidelně sledoval elektronickou úřední desku odpůrkyně od května 2024, teprve na konci července 2024 zjistil, že je možné volit mezi aktuálními a archivními záznamy. Z provedeného dokazování přehledem úřední desky z www.cesky–jiretin.cz/urad–obce/uredni–deska vytištěným dne 5. 11. 2025 a ohledáním elektronické úřední desky na webových stránkách odpůrkyně www.cesky–jiretin.cz přitom jednoznačně vyplynulo, že hned pod nadpisem Úřední deska se nachází pole Zobrazit: s roletkou umožňující vybrat aktuální záznamy nebo archivní záznamy. Je s podivem, že si svědek J. tohoto pole a možnosti volby mezi aktuálními a archivními záznamy všiml až po dvou měsících tvrzeného sledování úřední desky.

64. Soud dále nepřehlédl, že svědek J. ve svém písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2025 uvedl, že kontroloval sekci Oznámení. Odpůrkyně pak v duplice ze dne 13. 11. 2025 upozornila na skutečnost, že daný dokument byl pojmenován vyhláška – oznámení a byl zveřejněn v sekci Vyhlášky, kde se standardně zveřejňují všechny veřejné vyhlášky. Svědek J. následně k dotazu soudu uvedl, že sledoval také „vyhlášky a usnesení ze zasedání zastupitelstva“. Jako důvod, proč to nezmínil již v písemném vyjádření, svědek J. uvedl, že asi zapomněl. Soud souhlasí s odpůrkyní v tom, že svědek J., který je partnerem jednatelky navrhovatelky, a lze proto předpokládat, že byl informován o obsahu všech podání v tomto soudním řízení, při výslechu uvedl sekci Vyhlášky proto, že odpůrkyně před tím ve své duplice poukázala na to, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo zveřejněno právě v této sekci. Původní písemné vyjádření svědka J. totiž plně odpovídá výpovědi svědka Ing. D. V., který popsal, že se svědkem J. spolupracoval i na jiných projektech, tak mu přímo neříkal, jakou složku má otevřít, nicméně Vyhlášky svědka V. nezajímaly. Soud proto považuje za logické, že ani svědka J. v kontextu zmíněné spolupráce s Ing. V. sekce Vyhlášky nezajímala a při výslechu ji uvedl jen v reakci na dupliku odpůrkyně.

65. Lze tedy shrnout, že svědek J. vypovídal účelově ve prospěch navrhovatelky. Soud neuvěřil jeho tvrzení, že na elektronické úřední desce sledoval i sekci Vyhlášky, neboť toto tvrzení neodpovídá jeho původnímu písemnému vyjádření, a nekoresponduje ani s tím, jak k úřední desce přistupuje Ing. D. V., s nímž svědek J. spolupracoval a který svědka J. ke sledování úřední desky přiměl.

66. Vycházeje z těchto úvah soud konstatuje, že ani výpovědi svědků L. J. a Ing. D. V. neprokázaly žádné, natožpak důvodné, pochybnosti o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně. Ani jeden z těchto svědků totiž zmíněné oznámení nehledal v sekci Vyhlášky, kam logicky a ve smyslu judikatury předvídatelně patřilo a kde odpůrkyně běžně veřejné vyhlášky zveřejňovala.

67. Dále navrhovatelka poukazovala na screenshoty titulní stránky webu odpůrkyně z webového archivu web.archive.org za dny 11. 6. 2024 až 25. 7. 2024 (vyjma 19. 7. 2024). Soud zjistil, že každý z těchto screenshotů zahrnuje pod nadpisem ÚŘEDNÍ DESKA právě sedm záznamů, ani jeden z nich však není oznámení ze dne 12. 6. 2024. V té souvislosti navrhovatelka upozornila na screenshot rozhraní správce webu (součást vyjádření odpůrkyně ze dne 15. 10. 2025 – strana 4), podle kterého bylo u oznámení ze dne 12. 6. 2024 jako vlastnost dokumentu zaškrtnuto políčko Zobrazit jako novinku na titulní stránce. Soud ve shodě s navrhovatelkou předpokládá, že zaškrtnutí tohoto políčka znamená, že se daný dokument bude zobrazovat na titulní stránce webových stránek odpůrkyně pod nadpisem ÚŘEDNÍ DESKA. Soud proto souhlasí s navrhovatelkou i v tom, že fakt, že se oznámení ze dne 12. 6. 2024 nezobrazovalo na titulní stránce webových stránek odpůrkyně pod nadpisem ÚŘEDNÍ DESKA, vzbuzuje dílčí pochybnost.

68. Soud však zároveň považuje za krajně nepravděpodobné, že by v každém z uvedených 44 dnů, ze kterých pocházely navrhovatelkou předložené screenshoty, bylo na elektronické úřední desce odpůrkyně vyvěšeno právě sedm položek se zvolenou vlastností Zobrazit jako novinku na titulní stránce. To logicky znamená, že další položky s touto vlastností se na titulní stránku již nevešly. Právě to se patrně stalo v případě oznámení ze dne 12. 6. 2024. Uvedeného dne (12. 6. 2024) totiž bylo na elektronickou úřední desku přidáno celkem pět položek se zvolenou vlastností Zobrazit jako novinku na titulní stránce. Čtyři z nich jsou zachyceny na screenshotu ze dne 12. 6. 2024 předloženém navrhovatelkou (Oznámení o termínech pravidelných odečtů elektroměrů ČEZ, Oznámení o konání Česko Jiřetínské slavnosti – 22. 6. 2024, Oznámení o úspoře emisí obce Český Jiřetín a Vyhláška MV o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku) a pátou je oznámení ze dne 12. 6. 2024.

69. Podle screenshotu ze dne 11. 6. 2024 se na titulní stránce webových stránek odpůrkyně pod nadpisem ÚŘEDNÍ DESKA nacházely čtyři méně aktuální až neaktuální položky (Schválené rozpočtové opatření č. 4/2022, vyvěšeno dne 23. 12. 2022, Rozpočtové opatření č. 2/2023, vyvěšeno dne 28. 6. 2023, Veřejná vyhláška – opatření obecné povahy – přechodné dopravní značení, vyvěšeno dne 8. 11. 2023, a Záměr obce prodat část pozemku p. č. 205_3, vyvěšeno dne 27. 3. 2024) a tři aktuální položky (Závěrečný účet za rok 2023 – SORKH, vyvěšeno dne 17. 5. 2024, Závěrečný účet, rozvaha, VZZ, inventarizace, zpráva o přezkumu hospodaření 2023, vyvěšeno dne 5. 6. 2024, a Náhled střednědobého výhledu rozpočtu Ústeckého kraje na období 2025–2027, vyvěšeno dne 8. 6. 2024). Zmíněné tři aktuální položky se na titulní stránce zobrazily i následující den (srov. screenshot ze dne 12. 6. 2024). Na titulní stránku se tak mohly vejít pouze čtyři další položky vyvěšené dne 12. 6. 2024. Soud proto dospěl k závěru, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 se na titulní stránce webových stránek odpůrkyně pod nadpisem ÚŘEDNÍ DESKA nemuselo zobrazit z důvodu omezené kapacity této části titulní stránky.

70. Soud dodává, že ať již zobrazení na titulní stránce v případě oznámení ze dne 12. 6. 2024 selhalo z jakéhokoli důvodu, nelze z tohoto dovozovat, že by zmíněné oznámení nebylo na elektronické úřední desce zveřejněno vůbec. Skutečnost, že se zmíněné oznámení navzdory zvolené vlastnosti Zobrazit jako novinku na titulní stránce na titulní stránce nezobrazilo, tak soud nepovažuje za důvodnou pochybnost o jeho zveřejnění ve smyslu výše citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 47/2016–44.

71. Vycházeje z těchto zjištění a úvah soud nesdílí názor navrhovatelky, že by byl screenshot rozhraní správce webu (součást vyjádření odpůrkyně ze dne 15. 10. 2025 – strana 4) zjevně editovaným nebo nepravdivým důkazem.

72. Soud do určité míry chápe rozčarování navrhovatelky plynoucí z toho, že se oznámení ze dne 12. 6. 2024 nezobrazilo na titulní stránce webových stránek odpůrkyně. Navrhovatelka by si však měla uvědomit, že jí pověřený svědek L. J. netvrdil, že by sledoval elektronickou úřední desku odpůrkyně na titulní stránce jejích webových stránek. Soud proto shledal, že navrhovatelka nemohla být skutečností, že se zmíněné oznámení na titulní stránce nezobrazilo, nijak dotčena na svých právech. Soud by považoval za vhodnější, kdyby odpůrkyně na titulní stránce svých webových stránek uváděla informaci, že tam zobrazovaná úřední deska není úplnou elektronickou úřední deskou, případně včetně odkazu na úplnou elektronickou úřední desku odpůrkyně. Opět ale platí, že navrhovatelka a její svědek L. J. zjevně věděli, kde se úplná elektronická úřední deska odpůrkyně nachází (svědek věděl, že se člení na určité sekce, již v písemném vyjádření ze dne 31. 10. 2025 hovořil o sekci Oznámení, zatímco náhled úřední desky na titulní stránce se nijak nečlení), tudíž ani v důsledku mírně matoucího nadpisu ÚŘEDNÍ DESKA na titulní stránce webových stránek odpůrkyně nemohla navrhovatelka nabýt dojmu, že se jedná o úplnou elektronickou úřední desku odpůrkyně a že na úřední desce jsou vyvěšeny pouze dokumenty zobrazené na titulní stránce webových stránek odpůrkyně. V tomto kontextu navrhovatelka není oním průměrným člověkem (který se spokojí s úřední deskou na titulní stránce a jinde již nehledá), na něhož poukazoval v konečném návrhu její zástupce. Soud dodává, že navrhovatelce nepřísluší hájit práva či zájmy jiných osob, a tedy ani námitka, že byl údajně veřejnosti ztěžován přístup k dokumentům. Navrhovatelčina námitka (nadto uplatněná až při jednání), že nezobrazení oznámení ze dne 12. 6. 2024 na titulní stránce webových stránek odpůrkyně není v souladu s účelem zveřejnění na úřední desce, porušuje princip předvídatelnosti a je v rozporu se základními zásadami činnosti správních orgánů, není důvodná, neboť podle zjištění soudu v této souvislosti k žádnému porušení navrhovatelčiných práv nedošlo.

73. Pro úplnost soud ve shodě s odpůrkyní poznamenává, že skutečnost, že se oznámení ze dne 12. 6. 2024 nenacházelo na titulní stránce jejích webových stránek, ještě neznamená, že se na elektronické úřední desce odpůrkyně nenacházelo vůbec.

74. Další důvod k pochybnostem o řádném zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 spatřovala navrhovatelka v tom, že v rozhraní správce webu lze podle ní měnit údaje (vlastnosti dokumentu, datum vyvěšení, datum sejmutí), aniž by se to zobrazilo jako úprava dokumentu nebo log. Toto své tvrzení dokládala navrhovatelka videem editace správy webu obce Všestudy a výtisky z elektronické úřední desky obce Všestudy (stav před změnou data svěšení dokumentu a po této změně). Odpůrkyně naopak předložila video správce webu, podle kterého se změny údajů zobrazují v seznamu logů. Soud shledal, že videem předloženým odpůrkyní bylo vyvráceno tvrzení navrhovatelky, že se změny údajů v rozhraní správce webu nezobrazí jako log. Navrhovatelkou naznačenou možnost, že by někdo u oznámení ze dne 12. 6. 2024 po jeho vyvěšení změnil údaj o datu sejmutí a tento dokument skryl, považuje soud za přehnanou spekulaci, která navíc neodpovídá zjištěním, jež soud učinil z dalšího dokazování.

75. Z jednotlivých důkazů provedených na návrh odpůrkyně má soud za prokázané, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo téhož dne vyvěšeno na elektronické úřední desce odpůrkyně.

76. Tuto skutečnost zjistil předně ze screenshotu rozhraní správce webu (součást vyjádření odpůrkyně ze dne 15. 10. 2025 – strana 4), podle kterého bylo zmíněné oznámení – dokument PDF o velikosti 915,73 kB, označený VV ver_projednani – vyvěšeno dne 12. 6. 2024 a sejmuto dne 24. 7. 2024. Ze záznamu z databáze úředních desek „edesky.cz“, čteného přímo z webové stránky edesky.cz/d/10022494, potom soud ověřil, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo do databáze „edesky.cz“ načteno z úřední desky odpůrkyně dne 12. 6. 2024; opět se jednalo o dokument PDF označený VV ver_projednani, v jehož náhledu bylo vidět, že se jedná o oznámení ze dne 12. 6. 2024. Pokud bylo uvedené oznámení v tento den načteno z úřední desky odpůrkyně, logicky z toho vyplývá, že se muselo dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně nacházet, tedy bylo vyvěšeno. Stejná data vyvěšení a sejmutí oznámení ze dne 12. 6. 2024 uvádí také protokol úřední desky vystavený dne 15. 9. 2025, podle kterého byl tento dokument vložen do kategorie Vyhlášky.

77. Soud nesdílí názor navrhovatelky, že informace uváděné na screenshotu rozhraní správce webu budí pochybnosti. Navrhovatelka totiž zaměňuje označení dokumentu ve webovém rozhraní a název souboru. Podle zmíněného screenshotu byl zveřejněn dokument VV ver_projednani, což odpovídá jak označení tohoto dokumentu v databázi „edesky.cz“, tak označení dokumentu doposud dostupného v archivu elektronické úřední desky odpůrkyně, jak vyplynulo z provedeného důkazu ohledáním elektronické úřední desky odpůrkyně. Ke stažení je daný dokument ovšem dostupný jako soubor s názvem Verejna vyhlaska Oznameni_UP_podepsano.pdf. V rozdílu mezi označením dokumentu a názvem souboru soud žádné pochybnosti nespatřuje.

78. S navrhovatelkou lze souhlasit potud, že screenshot rozhraní správce webu není způsobilý prokázat obsah webové stránky ani to, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 vyvěšeno po celou dobu. Soud si je rovněž vědom nízké důkazní hodnoty samotných screenshotů či printscreenů, jak vyplývá z navrhovatelkou zmiňovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2020, č. j. 2 As 100/2019–53. V nyní řešené věci však screenshoty předložené odpůrkyní nejsou jedinými důkazy a plně korespondují s ostatními důkazy, které odpůrkyně k prokázání řádného zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 předložila.

79. Navrhovatelce lze dále přisvědčit v tom, že záznam z databáze „edesky.cz“ nemůže prokázat, že dokument byl zveřejněn po celou dobu od 12. 6. 2024 do 24. 7. 2024, jakým způsobem a v jaké části úřední desky. Jak již soud uvedl, spolu s dalšími provedenými důkazy však může prokázat, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo téhož dne vyvěšeno na elektronické úřední desce odpůrkyně, neboť odtud bylo do databáze „edesky.cz“ načteno. Soud nesdílí názor navrhovatelky, že nejde posoudit úplnou shodu dokumentu, neboť z provedeného dokazování vyplynulo, že se jedná o oznámení ze dne 12. 6. 2024, tedy stejný dokument, jaký je součástí spisové dokumentace. Navrhovatelka ostatně netvrdila, že by byl na elektronické úřední desce odpůrkyně pod označením veřejná vyhláška – oznámení veřejného projednání návrhu 1. změny územního plánu zveřejněn jiný dokument; namítala pouze to, že příslušné oznámení nebylo řádně zveřejněno po celou dobu. Další navrhovatelčiny námitky proti záznamu z databáze úředních desek „edesky.cz“ soud pokládá za účelové. Navrhovatelka poukazovala na to, že tuto databázi provozuje soukromá společnost a údaje v ní obsažené nemají právní relevanci ani závaznost. To ovšem soudu nebrání v tom, aby takový důkaz provedl a vyhodnotil. Ostatně sama navrhovatelka naopak předkládala screenshoty z webového archivu web.archive.org, který na tom bude s právní relevancí a závazností podobně.

80. Soud chápe výhrady navrhovatelky k protokolu úřední desky, který skutečně neobsahuje identifikaci číslem jednacím nebo číslem spisu a informace o tom, kdo jej vyhotovil, jaký dokument měl být zveřejněn na úřední desce, kde na webu měl být dokument zveřejněn a z jakých informací bylo čerpáno datum vyvěšení a sejmutí. Soud nicméně nepřehlédl, že jednatel společnosti Galileo Corporation s. r. o., Dušan Procházka, MBA, ve svém čestném prohlášení ze dne 11. 11. 2025 potvrdil, že zmíněný protokol úřední desky vyhotovila právě společnost Galileo Corporation s. r. o. a údaje v tomto protokolu uvedené pocházejí z jejího systému správy webu. Soud si je vědom judikatury týkající se dokazování čestnými prohlášeními (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2020, č. j. 7 As 171/2019–49). Čestné prohlášení Dušana Procházky, MBA, ze dne 11. 11. 2025 však podle jeho obsahu posoudil jako doplnění protokolu úřední desky o chybějící údaje, tedy jako potvrzení, kdo daný protokol vyhotovil a z jakých údajů vycházel.

81. Ohledáním elektronické úřední desky na webových stránkách odpůrkyně www.cesky–jiretin.cz soud dále zjistil, že v archivních záznamech v sekci Vyhlášky je dosud dostupné oznámení ze dne 12. 6. 2024 s těmito údaji: VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA – Oznámení veřejného projednání Návrhu 1.změny Územního plánu, označení souboru: VV ver_projednani, typ souboru: PDF dokument, velikost: 915,73 kB, vyvěšeno: 12. 6. 2024, datum sejmutí: 24. 7. 2024. Po najetí myší na označení souboru se ukáže text: Verejna vyhlaska Oznameni_UP_podepsano.pdf. Tento soubor je možné stáhnout; po stažení se v počítači uloží pod názvem: Verejna vyhlaska Oznameni_UP_podepsano.pdf, má velikost 915,73 kB a v jeho vlastnostech je uvedeno, že byl vytvořen dne 12. 6. 2024 v 10:02:37 a naposledy změněn dne 12. 6. 2024 v 9:18:

41. Skutečnost, že okamžik vytvoření souboru je pozdější než okamžik jeho poslední změny, nepokládá soud za významnou; klíčové je to, že obojí nastalo dne 12. 6. 2024, nikoli později.

82. Lze tedy shrnout, že provedené dokazování screenshotem rozhraní správce webu, protokolem databází „edesky.cz“ i ohledáním elektronické úřední desky odpůrkyně ukázalo stejně označený dokument VV ver_projednani, kterým je oznámení ze dne 12. 6. 2024. Soud proto – na rozdíl od navrhovatelky – nemá pochybnosti o tom, že právě tento dokument byl dne 12. 6. 2024 vyvěšen na elektronické úřední desce odpůrkyně v sekci Vyhlášky. Totožnost dokumentu je patrná z jeho označení a z velikosti souboru, které se shodují. Jedná se přitom o dokument stejného znění, jaký je založen ve spisové dokumentaci a jaký byl podle výňatku z evidence úřední desky v době od 12. 6. 2024 do 27. 7. 2024 zveřejněn na fyzické úřední desce odpůrkyně. Soud souhlasí s navrhovatelkou, že výňatek z evidence úřední desky, jímž byl proveden důkaz, se týká pouze fyzické úřední desky, tudíž nemůže prokázat obsah elektronické úřední desky v rozhodném období. Tento výňatek však dokládá, že odpůrkyně splnila svou zákonnou povinnost zveřejnit oznámení ze dne 12. 6. 2024 na fyzické úřední desce (bylo tam vyvěšeno dne 12. 6. 2024 a sejmuto dne 27. 7. 2024). Zapadá tak do celkového kontextu nyní řešené věci a ukazuje, že odpůrkyně své povinnosti plynoucí z § 172 odst. 2 a § 25 odst. 2 správního řádu plnila. Vyvěšení oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně pak potvrzuje i výše zmíněný protokol úřední desky ve spojení s čestným prohlášením D. P., MBA, ze dne 11. 11. 2025.

83. K totožnému závěru vede soud rovněž provedený důkaz e–mailovou komunikací mezi starostou odpůrkyně a tzv. létajícím pořizovatelem územního plánu ze dne 12. 6. 2024 a s ní související výslech svědka J. V., který plnil funkci kvalifikované osoby pořizovatele (tedy tzv. létajícího pořizovatele). Ze zmíněné e–mailové komunikace vyplynulo, že starosta odpůrkyně zaslal dne 12. 6. 2024 J. V. zprávu obsahující mimo jiné odkaz na oznámení ze dne 12. 6. 2024 na webových stránkách odpůrkyně. Dne 13. 6. 2024 J. V. odpověděl: „Vše máme oznámeno, takže pokračujeme podle plánu veřejným projednáním v kostele.“ J. V. pak jako svědek vypověděl, že se podíval na elektronickou úřední desku odpůrkyně a oznámení ze dne 12. 6. 2024 na ní bylo; byl tam i návrh 1. změny ÚP. Konstatoval, že na základě zveřejnění byly uplatněny čtyři námitky a šest úřadů uplatnilo stanoviska, takže to na elektronické úřední desce muselo být, protože návrh 1. změny ÚP byl dostupný pouze na webových stránkách odpůrkyně.

84. Soud shledal, že svědek J. V. potvrdil, že se oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně dne 12. 6. 2024 nebo 13. 6. 2024 nacházelo. Totéž potvrzuje i text e–mailu, který zaslal starostovi. S navrhovatelkou lze souhlasit v tom, že tato e–mailová komunikace ze dne 12. 6. 2024 se vztahuje jen k datu zveřejnění a nedokládá, co bylo zveřejněno a kde. To ovšem jednoznačně plyne z výpovědi svědka J. V., který byl účastníkem dané e–mailové komunikace. Na rozdíl od navrhovatelky nespatřuje soud významný rozpor ani v tom, že v protokolu úřední desky byla uvedena jiná adresa než v této e–mailové komunikaci. Protokol úřední desky obsahoval v textu adresu webových stránek odpůrkyně a v zápatí adresu její elektronické úřední desky, zatímco e–mailová komunikace zahrnovala přímé odkazy na zveřejňovaný návrh 1. změny ÚP a na oznámení ze dne 12. 6. 2024. Ani z těchto rozdílných adres neplyne podle názoru soudu žádná, natožpak důvodná, pochybnost o řádném zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024.

85. K samotnému vyvěšení zmíněného oznámení na elektronické úřední desce odpůrkyně provedl soud pro úplnost ještě navržený důkaz čestným prohlášením projektanta 1. změny ÚP Ing. arch. T. S. ze dne 13. 11. 2025. S ohledem na výhrady navrhovatelky a na judikaturu týkající se čestných prohlášení (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2020, č. j. 7 As 171/2019–49) však soud k tomuto důkazu nepřihlížel. Ze stejného důvodu nepřihlížel soud ani k provedeným důkazům čestnými prohlášeními Ing. L. B., J. P., I. K. a D. P., MBA, ze dne 1. 12. 2025.

86. Ve shodě s navrhovatelkou soud konstatuje, že provedený důkaz rozhraním webu pro vkládání nových dokumentů na úřední desku nepřinesl žádná pro tuto věc relevantní zjištění.

87. Další dokazování se vztahovalo k tomu, zda bylo oznámení ze dne 12. 6. 2024 zveřejněno na elektronické úřední desce odpůrkyně po celou dobu od 12. 6. 2024 do 24. 7. 2024.

88. Ze statistik zobrazení stránek na doméně www.cesky–jiretin.cz za červen a červenec 2024 soud zjistil, že stránka/URL označená /urad–obce/uredni–deska/verejna–vyhlaska–oznameni–verejneho–proj… byla v červnu 2024 zobrazena devatenáctkrát a zaznamenány byly dva vstupy; v červenci 2024 byla tato stránka/URL zobrazena rovněž devatenáctkrát a nebyl zaznamenán žádný vstup.

89. Soud nesdílí výhrady navrhovatelky k důkazům statistikou. Jedná se sice o screenshoty webových stránek, které nejsou veřejně přístupné, nicméně ani sama navrhovatelka netvrdila, že by tato statistika byla jakkoli pozměněná či zmanipulovaná. Poukazuje–li navrhovatelka na nízký počet vstupů (dva v červnu a žádný v červenci), soud podotýká, že odpůrkyně vysvětlila, že je třeba rozlišovat údaj o zobrazeních a údaj o vstupech. Argument odpůrkyně, že vstup je někdo, kdo dokument vkládá nebo s ním nějak manipuluje, považuje soud za logický. Dva vstupy v červnu 2024 se tedy týkaly vytvoření a vložení daného dokumentu; v červenci 2024 pak již logicky nebyl zaznamenán žádný vstup, neboť se dokument nijak neupravoval.

90. Klíčovým údajem ze statistik je počet zobrazení – celkem 38 za oba měsíce. Tento počet soud na rozdíl od navrhovatelky nepokládá za nízký a rozhodně nesouhlasí s tím, že by počet zobrazení uváděný svědky převyšoval počet evidovaných zobrazení. Svědci totiž vypověděli, že daný dokument zobrazili celkem 7x (J. V. 1x, Z. O. 2x, T. V. 1x, Ing. P. G. 1x, P. J. 1x a L. S. 1x). Připočteme–li jedno zobrazení starostou na tzv. předzastupitelstvu (setkání zastupitelů před konáním zastupitelstva), o kterém se zmínili svědkové Z. O. a Ing. P. G., a dále zobrazení Ing. arch. T. S., Ing. L. B., J. P. a I. K., která lze předpokládat na základě jejich čestných prohlášení, dostaneme se k počtu dvanácti zobrazení (7 + 1 + 4). Z celkového počtu 38 zobrazení za červen a červenec 2024 tak na ostatní veřejnost zbývá ještě 26. Soud proto nesouhlasí s argumentem navrhovatelky, že podle statistik se veřejnost k danému dokumentu nedostala. Počet zobrazení naopak podle názoru soudu ukazuje, že dokument byl přístupný veřejnosti a zveřejněn jak v červnu, tak v červenci 2024.

91. Počet zobrazení uvedený ve statistikách zároveň nasvědčuje tomu, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo řádně zveřejněno po celou dobu. Pokud by totiž došlo k jeho přesunu do archivu již v červnu 2024, je krajně nepravděpodobné, že by nasbíralo dalších 19 zobrazení v červenci 2024. K dřívějšímu přesunu do archivu v červenci 2024 rovněž nedošlo, neboť v daném měsíci nebyl podle statistiky zaznamenán žádný vstup, tudíž nebyly nijak měněny vlastnosti dokumentu. Soud má tedy ve shodě s odpůrkyní za to, že k přesunu zmíněného oznámení do archivu došlo automaticky poté, kdy nastalo datum sejmutí, tj. 24. 7. 2024.

92. Navrhovatelčino tvrzení, že příčinou nízkého počtu zobrazení mohlo být to, že byl příslušný dokument po zveřejnění přesunut do archivu, vyhodnotil soud jako nepodloženou spekulaci. Ze žádného z provedených důkazů, včetně všech svědeckých výpovědí, totiž nevyplynulo, že by se oznámení ze dne 12. 6. 2024 kterýkoli den mezi 12. 6. 2024 a 24. 7. 2024 nacházelo v archivu. Soud na rozdíl od navrhovatelky dospěl k závěru, že statistiky ukazují také to, kde mohla veřejnost dokument najít – je v nich totiž kromě domény cesky–jiretin.cz uvedena i další část adresy /urad–obce/uredni–deska/verejna–vyhlaska–oznameni–verejneho–proj…, ze které plyne, že tento dokument byl zobrazován na elektronické úřední desce odpůrkyně.

93. Další podstatné skutečnosti soud zjistil výslechem svědků navržených odpůrkyní. Nejprve však považuje soud za potřebné reagovat na výhrady navrhovatelky, které se týkají většiny svědků navržených odpůrkyní.

94. Soud zdůrazňuje, že je zásadní rozdíl mezi informováním svědka o tom, k čemu bude vyslýchán, a ovlivňováním svědka, jak má vypovídat. Každý předvolaný svědek z předvolání zjistil, kdo jsou účastníci tohoto soudního řízení a že předmětem soudního přezkumu je 1. změna ÚP. Soud nespatřuje nic závadného ani v tom, pokud účastník řízení dříve, než svědka navrhne, jej osloví s dotazem, zda je schopen vypovídat k určité otázce. To je ostatně podstata svědecké výpovědi jako důkazu – slouží k prokázání určitých tvrzení účastníka řízení. Pokud tedy odpůrkyně oslovila svědky s tím, zda by mohli u soudu vypovídat k problematice zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na její elektronické úřední desce, rozhodně to neznamená, že by svědky nějak ovlivňovala. Pouze zjišťovala, zda má vůbec smysl toho kterého svědka soudu navrhnout. Totéž ostatně učinila i navrhovatelka v případě svědků, které navrhla ona. Svědek L. J. věděl, že soud řeší otázku zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce. Svědek Ing. D. V. uvedl, že se k soudu dostavil z toho důvodu, že nebyla možnost vyjádřit se ke změně územního plánu. Svědek P. K. sám od sebe vypověděl, že projednání změny územního plánu proběhlo dne 16. 7. 2024, kdy má svátek L. J., a že se jednatelka navrhovatelky tohoto projednání nemohla účastnit, pořádala oslavu. Soud proto nepovažuje skutečnost, že svědci navržení odpůrkyní věděli, že budou tázáni ohledně zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně, za projev ovlivňování svědků.

95. Navrhovatelka poukazovala také na to, že se svědci navržení odpůrkyní nadstandardně připravovali na jednání, a naznačovala, že odříkávali, co se naučili na chodbě, nebo že byli předem informováni, na co se soud bude ptát. S tím však soud nesouhlasí. Není výjimkou, že si svědci s sebou přinesou nějaké dokumenty, které považují za významné; to nelze pokládat za nadstandardní přípravu. Skutečnost, že od svědků opakovaně zaznívalo slovo vyhláška, je pak přirozeným důsledkem toho, že i samotné oznámení ze dne 12. 6. 2024, o které v tomto soudním řízení jde, má formu veřejné vyhlášky a bylo na elektronické úřední desce vyvěšeno v sekci Vyhlášky. Že to svědci věděli, ještě neznamená, že by je někdo instruoval, jak mají vypovídat. Na otázky soudu týkající se vzhledu či struktury elektronické úřední desky odpůrkyně odpovídali svědci různě, byť vždy zmínili sekci Vyhlášky, ani z toho nevyplývá, že by tyto otázky znali předem. Soud navíc považuje za logické, že si svědci, kteří oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně viděli, pamatují, že bylo zařazeno v sekci Vyhlášky, koneckonců šlo o veřejnou vyhlášku, což bylo součástí jejího označení na elektronické úřední desce i prvním údajem v jejím textu napsaným největším písmem (nepočítáme–li označení odpůrkyně v záhlaví).

96. Také argument navrhovatelky, že při přezkumu územního plánu se obvykle zveřejňování neřeší, a proto není možné, že si s sebou svědek, který údajně o své výpovědi s nikým nemluvil, přinese přehled úřední desky a oznámení ze dne 12. 6. 2024, shledal soud lichým. Navrhovatelka má sice pravdu v tom, že soudní přezkum územních plánů se většinou netýká zveřejňování písemností, nicméně ani výslech svědků není v tomto typu soudního řízení běžnou záležitostí. Soud podotýká, že jsou–li při přezkumu opatření obecné povahy vyslýcháni svědkové, zpravidla to slouží k ověření zákonnosti postupu při vydávání opatření obecné povahy a zejména toho, zda byla veřejnost řádně seznámena s některými písemnostmi. Pokud tedy odpůrkyně svědka oslovila s tím, zda by mohl vypovídat k otázce zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024, nepřipadá soudu podivné ani nelogické, že si svědek v rámci přípravy vytiskne a s sebou přinese právě toto oznámení včetně místa, odkud je vytiskl, a e–mail, který jej přiměl elektronickou úřední desku odpůrkyně navštívit. Ani přípravu svědka P. J. proto soud neshledal nijak nestandardní či dokonce tohoto svědka znevěrohodňující. Argument navrhovatelky, že si svědek tyto dokumenty vytiskl proto, že věděl, že při minulém jednání se na to soud ptal, považuje soud za spekulaci. Žádný jiný svědek si ostatně strukturu elektronické úřední desky odpůrkyně nevytiskl.

97. Soud dále podotýká, že ze skutečnosti, že svědkové Z. O., T. V. a Ing. P. G. jsou zastupiteli odpůrkyně, ještě neplyne, že by měli mít nějaký osobní zájem na výsledku tohoto řízení nebo důvod vypovídat v její prospěch. Žádný takový konkrétní důvod neuvedla ani navrhovatelka. Soud nepřehlédl, že svědek T. V. je současně synem starosty odpůrkyně, nicméně ani z jeho výpovědi nevyplynulo, že by měl nějaký zájem účelově vypovídat ve prospěch odpůrkyně. Ani k tomuto navrhovatelka nic nenamítala. Pouze ke svědkovi L. S. navrhovatelka uplatnila konkrétní důvod, proč by mohl mít zájem vypovídat v její neprospěch. Uvedla, že svědek S. chodí přes její pozemky ke svým nemovitostem a nechce, aby se tyto pozemky zastavěly. Soud se s tímto náhledem neztotožnil. Z výpovědi svědka S. totiž nevyplynulo, že by měl zájem nějak navrhovatelku poškodit; ostatně sám uvedl, že 1. změna ÚP se týká i jeho pozemků, které s navrhovatelčinými sousedí. Soud proto uzavírá, že nezjistil žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly věrohodnost a objektivitu výpovědí svědků navržených odpůrkyní.

98. Z výpovědi svědka Z. O. soud zjistil, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 viděl na elektronické úřední desce odpůrkyně dvakrát, poprvé na konci června 2024 (asi týden po konání zastupitelstva) a podruhé asi týden před konáním veřejného projednání (to se uskutečnilo dne 16. 7. 2024, pozn. soudu). Svědek věrohodně popsal i důvody, proč zmíněné oznámení na elektronické úřední desce odpůrkyně hledal, byť o konání veřejného projednání věděl od starosty z tzv. předzastupitelstva, a celkové okolnosti. Poprvé tak učinil na počítači na pravidelném pátečním setkání sousedů v restauraci, kterou provozuje jeho přítelkyně, a to na základě dotazu sousedů, kdy bude veřejné projednání. Podruhé vyhledával tutéž informaci na telefonu pro kamaráda, který mu na to půjčil brýle.

99. Námitku navrhovatelky, že se svědek O. patrně seznámil s obsahem minulého jednání, pokládá soud za spekulaci. Skutečnost, že svědek O. vypověděl, že po veřejném projednání viděl jednatelku navrhovatelky, neznamená, že by musel znát obsah výpovědi svědka Š. Pouze se v této otázce oba svědci shodli. Jak již soud uvedl výše v odstavci 47 tohoto rozsudku, případná účast jednatelky navrhovatelky na veřejném projednání 1. změny ÚP je pro nyní řešenou věc nepodstatná.

100. Soud přisvědčuje tvrzení navrhovatelky, že svědek O. naznačoval, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 viděl v sekci aktuality na titulní stránce webových stránek odpůrkyně, kde ovšem podle webového archivu nikdy nebylo. Soud připomíná, že svědek O. hovořil obecně o tom, že elektronická úřední deska se jinak zobrazuje v počítači a jinak v mobilu s tím, že v mobilu se věci aktuálně vyvěšené na úřední desce zobrazí hned v hlavním menu. K dotazu zástupce navrhovatelky, jak se dostal na stránku s vyhláškou (tj. oznámením ze dne 12. 6. 2024), svědek odpověděl, že na mobilu na stránkách Českého Jiřetína, když sjedete dolů, vidíte, co je aktuálně vyvěšeno. Pak ale svědek dodal, že už je to rok. Soud konstatuje, že právě časový odstup mohl způsobit, že svědek O. v odpovědi na uvedenou otázku spletl. Nejde však o natolik zásadní nesrovnalost, aby soud hodnotil výpověď svědka O. jako celkově nevěrohodnou. Poznámka navrhovatelky o nesmyslnosti tvrzení svědka O., že cokoli se aktualizuje, visí mezi vyhláškami, představuje zkreslení svědkovy výpovědi. Svědek totiž na otázku zástupce navrhovatelky, co se zveřejňuje ve vyhláškách, odpověděl ceny odpadu, cokoli se aktualizuje, visí tam řada dokumentů. V tomto vyjádření svědka, který je právním laikem, nespatřuje soud nic nesmyslného ani důvod pro zpochybnění jeho výpovědi.

101. Z výpovědi svědka T. V. soud zjistil, že sleduje úřední desku a používá aplikaci V OBRAZE, kam mu chodí notifikace o každém dokumentu zveřejněném odpůrkyní. Do této aplikace mu přišla i notifikace o oznámení ze dne 12. 6. 2024. Svědek uvedl, že informaci o konání veřejného projednání obdržel také od starosty. Popsal také, že na elektronickou úřední desku odpůrkyně se dívá dvakrát měsíčně, když se připravuje na zastupitelstvo a dohledává nějaké věci, které třeba nemá v podkladech. Svědek T. V. si nepamatoval, kdy se o konání veřejného projednání dozvěděl z elektronické úřední desky; oznámení ze dne 12. 6. 2024 tam našel v sekci Vyhlášky. K dotazu zástupce navrhovatelky, proč dohledával zmíněné oznámení na elektronické úřední desce, když měl informace od starosty i z aplikace V OBRAZE, svědek vysvětlil, že si připravoval podklady na zastupitelstvo a je to nejrychlejší způsob, jak najít informace. Toto vysvětlení shledal soud logickým a věrohodným; ostatně ani navrhovatelka proti tomu neuplatnila žádné námitky.

102. Svědkyně Ing. P. G. popsala, že dne 12. 6. 2024 obdržela v aplikaci V OBRAZE informaci o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně. Před konáním zastupitelstva dne 24. 6. 2024 se zastupitelé se starostou sešli na tzv. předzastupitelstvu, kde jim starosta představil návrh 1. změny ÚP a ukázal jim na elektronické úřední desce i oznámení ze dne 12. 6. 2024. Toto oznámení viděla svědkyně na elektronické úřední desce odpůrkyně i sama již dne 12. 6. 2024, kdy jí přišel odkaz do aplikace V OBRAZE; dívala se týž den, a to v počítači. Svědkyně vysvětlila, že problematikou územních plánů zabývá i v práci (Unipetrol); řeší územní plány v cca 43 obcích, kudy jim vedou produktovody, a má za úkol detailně zjišťovat veškeré mapové i textové podklady.

103. Soud souhlasí s navrhovatelkou v tom, že svědkyně G. byla velmi nervózní. To však ještě neznamená, že přišla přednést – slovy zástupce navrhovatelky – „naučenou poezii“. Nervozita při vystupování před soudem je poměrně běžný jev, a to i v případě, kdy člověk vystupuje v pozici svědka. Tato nervozita se přirozeně mohla projevit i v tom, že svědkyně uvedla, že nikoho z účastníků řízení a osob přítomných v jednací síni nezná, byť je zastupitelkou odpůrkyně a starosta s ní zasedá v zastupitelstvu. Soud souhlasí s navrhovatelkou v tom, že svědkyně nemohla vidět oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně týž den po dvanácté hodině, neboť z dalšího dokazování vyplynulo, že vyvěšeno bylo až večer. S ohledem na dobu jednoho a půl roku, která od daného okamžiku ke dni podání svědecké výpovědi uplynula, však soud nepovažuje tuto dílčí nesrovnalost ve výpovědi svědkyně G. za úmyslně sdělenou nepravdu. Soud dodává, že výpověď této svědkyně ohledně průběhu tzv. předzastupitelstva, kde starosta zastupitelům mimo jiné ukázal oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce, se shoduje s výpovědí svědka Z. O. Také svědek T. V. potvrdil, že se pravidelně scházejí před zastupitelstvem. Zájem svědkyně G. o územní plánování navíc logicky vyplývá z náplně její práce. Soud proto neshledal tuto svědkyni ani její výpověď nevěrohodnou.

104. Z výpovědi svědka P. J. soud zjistil, že svědek vlastní několik nemovitých věcí v Českém Jiřetíně a na úřední desce si kontroluje, zda se ve vztahu k nim něco mění, či nikoli. Svědek popsal, že si u ČEZ Distribuce, a. s., objednal zřízení přípojky elektřiny na svém pozemku (tzv. antoníček) a dne 17. 6. 2024 obdržel e–mail o tom, že se realizace nebude provedena v původním termínu, ale do konce roku 2024. To u svědka vzbudilo dojem, že se něco děje, a proto se v týdnu, kdy mu uvedený e–mail přišel, podíval na úřední desku odpůrkyně a našel tam oznámení ze dne 12. 6. 2024. Poté se podíval do návrhu 1. změny ÚP a zjistil, že se jeho pozemku netýká, proto na veřejné projednání nešel.

105. Navrhovatelka zpochybňovala věrohodnost svědka J. tím, že měl s sebou vytištěnou strukturu úřední desky, na kterou se soud ptal při minulém jednání. Soud však navrhovatelce nepřisvědčil. Svědek při jednání ukázal, že si přinesl jednak e–mail od ČEZ Distribuce, a. s., ze dne 17. 6. 2024, že se prodlužuje termín dokončení úprav zařízení distribuční soustavy, jednak oznámení ze dne 12. 6. 2024 a jednak vytištěný archiv úřední desky, kde je pochopitelně vidět i její struktura. K dotazu soudu, co ví o předmětu výslechu, svědek J. uvedl, že se měl dostavit a že se ho ptali, jestli byla veřejná vyhláška na stránkách obce, či nebyla. Z toho je zjevné, že odpůrkyně svědka oslovila, zda by mohl v tomto soudním řízení vypovídat o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024. Soud proto považuje za logické, že si svědek při přípravě na výslech vytiskl zmíněné oznámení i zdroj, kde je nalezl. Navrhovatelka přitom zcela opomíjí, že svědek J. uvedl uvěřitelný příběh, proč elektronickou úřední desku v týdnu po 17. 6. 2024 kontroloval, a že tento jeho příběh byl podpořen též e–mailem ze dne 17. 6. 2024, který si k jednání rovněž přinesl. Soud proto odmítá konstatování navrhovatelky, že svědek J. nevypověděl téměř nic. Poukazuje–li navrhovatelka na svědkovo tvrzení, že o své výpovědi s nikým nehovořil, soud podotýká, že tím svědek zjevně myslel, že s nikým dopředu nehovořil o obsahu své výpovědi, resp. že mu nikdo neříkal, jak má vypovídat. Jak již soud uvedl výše, svědek totiž v úvodu své výpovědi jasně sdělil, že byl osloven, aby vypověděl, zda oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo na webových stránkách odpůrkyně, či nikoli. Takováto interakce s potenciálním svědkem je přitom naprosto logickým důsledkem toho, že navrhuje–li účastník důkaz výslechem svědka, musí jej navrhnout k prokázání konkrétního tvrzení, tedy musí vědět, zda je svědek schopen k tomuto něco vypovědět. Výhradám navrhovatelky ke svědkovi J. a jeho výpovědi proto soud nepřisvědčil.

106. Svědek L. S. vypověděl, že vlastní pozemek sousedící s navrhovatelčinými pozemky a že se 1. změna ÚP týkala i jeho pozemku. O veřejném projednání návrhu této změny se svědek dozvěděl z více zdrojů, jednak od starosty, se kterým má velmi dobrý přátelský vztah, jednak z úřední desky odpůrkyně. Svědek popsal, že se nemohl účastnit zasedání zastupitelstva, proto si po jeho uskutečnění (nevěděl přesně kdy) na úřední desce četl zápis. Při té příležitosti tam našel oznámení ze dne 12. 6. 2024, a to v sekci Vyhlášky. Dále svědek S. uvedl, že před konáním veřejného projednání úřední desku sledoval, protože dne 24. 7. 2024 obdržel výzvu ze stavebního úřadu ke kontrolní prohlídce a už týden před tím, tzn. 19. nebo 20. 7. 2024, dostal informaci, že na něj bylo podáno udání od pana J. ohledně nějakých černých staveb. V tom týdnu webové stránky odpůrkyně sledoval 4x až 5x denně, protože neustále pročítal územní plán a řešil další záležitosti.

107. K namítanému rozporu ve výpovědi svědka S., který uváděl, že si nepamatuje data, ale sdělil přesné datum konání veřejného projednání, soud konstatuje, že toto datum si svědek zjevně připomněl krátce před svou výpovědí, a proto si je pamatoval. Svědek si totiž k jednání s sebou přinesl vytištěné oznámení ze dne 12. 6. 2024, ve kterém bylo datum konání veřejného projednání uvedeno a na kterém měl rukou dopsáno: „24. 7. 2024 výzva k účasti na kontrolní prohlídce Stavební úřad Litvínov“. Soud proto neshledal rozpor mezi tvrzení svědka, že si nepamatuje data, a konkrétně uvedenými dvěma daty 16. 7. 2024 (veřejné projednání) a 24. 7. 2024 (výzva). Stejně jako v případě svědka P. J. soud v takovéto přípravě na podání svědecké výpovědi nespatřuje nic nestandardního ani důvod ke znevěrohodnění svědka nebo jeho výpovědi. Soud zdůrazňuje, že také svědek Svoboda uvedl uvěřitelný příběh, proč webové stránky odpůrkyně a její elektronickou úřední desku sledoval.

108. Z výpovědi svědka RNDr. T. B. soud zjistil, že tento svědek elektronickou úřední desku odpůrkyně v rozhodném období nesledoval. Svědek, který pracuje jako vedoucí oddělení životního prostředí na Krajském úřadu Ústeckého kraje, popsal postup tohoto úřadu spojený s podáváním vyjádření k návrhům územních plánů a jejich změn. Uvedl, že oznámení o konání veřejného projednání přišlo do datové schránky krajského úřadu asi dne 23. 6. 2024 a asi dne 22. 7. 2024 bylo vypraveno vyjádření. Podklady k vyjádření tvoří podle svědka návrh územního plánu se všemi přílohami, který byl k dispozici na webových stránkách odpůrkyně na základě odkazu obsaženého v oznámení o konání veřejného projednání. Odtud byly staženy textové dokumenty a mapové soubory a byly uloženy na interní úložiště. To svědek označil za běžnou praxi.

109. Soud na rozdíl od navrhovatelky nepovažuje výpověď svědka B. za irelevantní. Z jeho výpovědi totiž vyplynulo, že na webových stránkách odpůrkyně byl dostupný kompletní návrh 1. změny ÚP. To doplňuje celkový kontext případu, neboť z ostatních svědeckých výpovědí a dalších provedených důkazů jednoznačně vyplynulo, že bylo řádně zveřejněno i oznámení ze dne 12. 6. 2024. Odpůrkyně tedy žádné dokumenty související s projednáváním 1. změny ÚP neskrývala.

110. Pro úplnost k tomu soud dodává, že svědci M. Š. a J. V. uvedli, že veřejného projednání se zúčastnilo kolem dvaceti osob. Svědek Š. upřesnil, že 12 až 15 z nich byli občané Českého Jiřetína, další neznal, mohli to být noví občané. Z výpovědi svědků Š. a Z. O. zároveň vyplynulo, že o projednávání návrhu 1. změny ÚP se v obci vědělo, mluvilo se o tom. I z toho lze učinit dílčí závěr, že odpůrkyně nic neskrývala.

111. K provedeným důkazům přehledem logů v rámci webových stránek www.cesky–jiretin.cz za červen a červenec 2024 a s ním související e–mailovou komunikací se správcem webu ze dne 27. a 28. 11. 2025 soud s ohledem na výhrady navrhovatelky nepřihlížel. Navrhovatelka totiž správně poukázala na rozdíly mezi přehledem logů a daty vyvěšení na elektronické úřední desce odpůrkyně v případě tří konkrétních dokumentů. Objasnění těchto rozdílů by si vyžádalo další dokazování, které však již soud považoval za nadbytečné, a to s ohledem na výsledky dosud provedeného dokazování.

112. Soud uzavírá, že tvrzení navrhovatelky, že oznámení ze dne 12. 6. 2024 bylo po celou dobu zveřejněno v archivu, případně že bylo krátce po vyvěšení přesunuto do archivu, zůstalo neprokázanou spekulací. Odpůrkyně prokázala, že zmíněné oznámení dne 12. 6. 2024 vyvěsila jak na fyzické, tak na elektronické úřední desce a že zveřejněno zůstalo po celou dobu (na fyzické úřední desce do 27. 7. 2024, na elektronické do 24. 7. 2024). Odpůrkyně tedy splnila zákonné požadavky vyplývající z § 172 odst. 2 a § 25 odst. 2 správního řádu a unesla své důkazní břemeno. Navrhovatelka naopak neprokázala, že by existovaly důvodné pochybnosti o řádném zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na elektronické úřední desce odpůrkyně ani o obsahu tohoto dokumentu; neprokázala ani údajné ukrývání tohoto dokumentu. Soud dodává, že byl dodržen i princip předvídatelnosti, neboť oznámení ze dne 12. 6. 2024 má formu veřejné vyhlášky a bylo zveřejněno v sekci Vyhlášky, jak to odpůrkyně standardně činí.

113. Oznámení ze dne 12. 6. 2024, obsahující poučení o možnosti podat námitky, tudíž bylo řádně doručeno bez ohledu na to, zda se o tom navrhovatelka dozvěděla. To současně znamená, že skutečnost, že navrhovatelka v průběhu projednávání 1. změny ÚP neuplatnila včas námitky, jde k tíži právě a jen navrhovatelce. Odpůrkyně tak neměla povinnost na navrhovatelčiny argumenty v napadené 1. změně ÚP reagovat a soudu nepřísluší, aby se k těmto otázkám vyjadřoval jako první. Tento závěr vyplývá jak z § 307 odst. 2 nového stavebního zákona, který byl již účinný v době konání veřejného projednání (tedy i v době běhu lhůty k podání námitek), tak z dřívější judikatury.

114. Nejvyšší správní soud totiž v rozsudku ze dne 21. 8. 2020, č. j. 6 As 270/2019–38, vyslovil: „Jestliže navrhovatel nepodá proti napadenému opatření obecné povahy včas námitky ani připomínky (§ 172 odst. 4 a 5 správního řádu, resp. § 52 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), může před správními soudy úspěšně namítat jen nedostatek pravomoci či příslušnosti odpůrce k vydání opatření obecné povahy nebo porušení kogentních předpisů chránících zásadní veřejné zájmy, které stěžejním způsobem předurčují proces přijímání a obsah opatření obecné povahy. Může jít jak o normy procesní (typicky porušení ustanovení upravujících proces přijímání územního plánu takovým způsobem, že tím odpůrce navrhovateli fakticky znemožnil nebo významně ztížil uplatnění jeho práva podat námitky nebo připomínky), tak i hmotněprávní (typicky porušení ustanovení chránících zájem na ochraně životního prostředí). Námitkami směřujícími do proporcionality přijatého řešení se správní soud při posuzování důvodnosti návrhu dle § 101d s. ř. s. nebude věcně zabývat, neboť nemůže poměřovat důležité veřejné zájmy s dotčenými právy jednotlivců v první linii tam, kde navrhovatel zůstal v procesu přijímání opatření obecné povahy pasivní. Jakkoliv je proporcionalita opatření obecné povahy jedním z hledisek pro posouzení jeho zákonnosti, vyčlenění této otázky do samostatné kategorie pro potřeby soudního přezkumu je nezbytné s ohledem na stávající zákonnou koncepci správního soudnictví, resp. správně soudního přezkumu opatření obecné povahy. Ta se totiž opírá o princip subsidiarity soudní ochrany, jež má nastoupit až po vyčerpání řádných opravných prostředků uvnitř veřejné správy (§ 5 s. ř. s.).“ Z tohoto rozsudku vyplývá, že správní soudy při přezkumu opatření obecné povahy nemohou zkoumat proporcionalitu tam, kde to z důvodu nedostatečné aktivity navrhovatele neučinil ten, kdo opatření obecné povahy vydal.

115. Za dané situace soudu nepřísluší posuzovat námitky, které navrhovatelka uplatnila proti omezení zastavitelnosti svých pozemků. Navrhovatelka totiž opožděným podáním námitek v průběhu přijímání 1. změny ÚP sama způsobila, že odpůrkyni nevznikla povinnost se těmito námitkami věcně zabývat. Jak vyplývá z § 307 odst. 2 nového stavebního zákona a z výše citované judikatury, soud přitom nemůže být prvním, kdo příslušné námitky věcně posoudí. Námitkami navrhovatelky napadajícími údajně nepřiměřený zásah do jejího práva vlastnit majetek se proto soud nemohl zabývat.

116. Soud proto návrh vyhodnotil v mezích včas uplatněných návrhových bodů jako nedůvodný a podle § 101d odst. 2 s. ř. s. jej zamítl.

117. Navrhovatelkou požadované dokazování výslechem její jednatelky soud v souladu s § 52 odst. 1 s. ř. s. neprovedl, neboť navrhovatelka tento důkaz navrhla k prokázání skutečností, které nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. Jednalo se jednak o otázku možné účasti jednatelky na veřejném projednání a jednak o účast jednatelky při úpravě údajů ve správci webu. K irelevanci účasti jednatelky na veřejném projednání odkazuje soud na odstavec 47 tohoto rozsudku. Skutečnost, že byla jednatelka navrhovatelky přítomna při editaci údajů na webových stránkách obce Všestudy, kterou zachycuje navrhovatelkou předložené video, pak soud rovněž nepokládá za významnou. Jednatelka navrhovatelky by totiž mohla toliko potvrdit obsah zmíněného videa, což soud shledal nadbytečným.

118. O náhradě nákladů účastníků řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty první s. ř. s. Navrhovatelka neměla ve věci úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odpůrkyně naopak v řízení úspěšná byla, neboť její opatření obecné povahy obstálo. V daném případě se jedná o složitou právní problematiku, neboť k vypracování územního plánu a jeho změně je nutná externí odborná pomoc, a odpůrkyně s přihlédnutím k personálnímu vybavení nemohla zajistit kompetentní obhajobu územního plánu vlastními silami. Soud proto vyslovil, že navrhovatelka je povinna zaplatit odpůrkyni náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 52 676,14 Kč, a to v obvyklé lhůtě třiceti dnů od právní moci rozsudku. Výše odměny a náhrady vychází z vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb. (dále jen „advokátní tarif“).

119. Zástupkyně odpůrkyně učinila osm úkonů právní služby [převzetí a příprava zastoupení – § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu; podání vyjádření ze dne 15. 10. 2025 – § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; podání dupliky ze dne 13. 11. 2025 – § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; účast na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dne 26. 11. 2025 – 2x § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu; podání návrhu důkazů ze dne 1. 12. 2025 – § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu; účast na jednání před soudem přesahujícím dvě hodiny dne 17. 12. 2025 – 2x § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu]. Za tyto úkony jí podle § 35 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 7 bodem 5 a § 9 odst. 5 advokátního tarifu náleží odměna 8x 4 620 Kč, tj. 36 960 Kč, a podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů advokáta 3 600 Kč (osm režijních paušálů po 450 Kč).

120. Náklady řízení dále zahrnují cestovné k soudním jednáním konaným dne 26. 11. 2025 a 17. 12. 2025 z Prahy do Ústí nad Labem a zpět ve výši 574 Kč (doloženo jízdenkami na vlak za 109 Kč, 127 Kč, 169 Kč a 169 Kč) a náhradu za promeškaný čas strávený cestami k těmto jednáním a zpět ve výši 2 400 Kč [šestnáct započatých půlhodin po 150 Kč podle § 35 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu – počet odpovídá jízdním dobám vlaků uvedeným v doložených jízdenkách s rezervou jedné půlhodiny na každou cestu].

121. K uvedeným částkám je třeba přičíst DPH v sazbě 21 %, kterou byla advokátka podle zvláštního právního předpisu povinna odvést z vyčíslené odměny za zastupování a náhrady hotových výdajů (43 534 Kč), tj. částku 9 142,14 Kč.

122. Soud naopak nepřiznal odpůrkyni náhradu nákladů řízení spojených s doplněními důkazních návrhů ze dne 2. 12. 2025 a 8. 12. 2025, neboť odpůrkyně mohla a měla všechny důkazní návrhy uplatnit již v podání ze dne 1. 12. 2025. Další náklady proto již nebyly účelně vynaložené. Stejně tak soud odpůrkyni nepřiznal náhradu za promeškaný čas nad rámec údajů doložených jízdenkami s rezervou jedné půlhodiny na každou cestu, neboť další promeškaný čas nijak nevysvětlila ani nedoložila.

123. Navrhovatelce soud nepřisvědčil v tom, že odpůrkyni náhradu nákladů řízení přiznat nelze. Soud se neztotožnil s názorem navrhovatelky, že ji odpůrkyně uvedla v omyl tím, že ve spisu nebyl založen žádný doklad o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024, což vedlo k podání návrhu. Soud sice souhlasí s tím, že ve spisu kromě samotného oznámení ze dne 12. 6. 2024 s údaji o datech vyvěšení a sejmutí žádný doklad o jeho zveřejnění nebyl. To ovšem neznamená, že by byl spis veden netransparentně nebo že by tím navrhovatelka byla uvedena v omyl (srov. odstavec 51 tohoto rozsudku). Soud dodává, že navrhovatelce nic nebránilo v tom, aby před podáním návrhu odpůrkyni požádala o předložení konkrétních dokladů o zveřejnění oznámení ze dne 12. 6. 2024 na její elektronické úřední desce. To však navrhovatelka neučinila a namísto toho rovnou podala návrh na zrušení opatření obecné povahy. Za této situace nelze odpůrkyni odpírat právo na náhradu nákladů řízení, které jí v souvislosti s obranou proti tomuto návrhu vznikly.

124. O nákladech státu rozhodl soud podle § 60 odst. 4 s. ř. s. Z něj vyplývá, že stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není–li tento účastník osvobozen od soudních poplatků. Navrhovatelka, která není osvobozena od soudních poplatků, nebyla v tomto řízení úspěšná, neboť její návrh soud zamítl. Státu vznikly náklady řízení podle § 59 odst. 2 s. ř. s. v podobě soudem přiznaného a vyplaceného svědečného ve výši 7 731,82 Kč. Soud proto v souladu s § 60 odst. 4 s. ř. s. uložil navrhovatelce povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši 7 731,82 Kč, a to v obvyklé lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Tuto náhradu nákladů řízení je třeba uhradit na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Poučení

Návrh Vyjádření odpůrkyně k návrhu Replika navrhovatelky Duplika odpůrkyně Ústní jednání konané dne 26. 11. 2025 Ústní jednání konané dne 17. 12. 2025 Posouzení věci soudem