15 A 15/2024– 71

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: FAGOFARMA s.r.o., IČO: 02132559 sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha 2 zastoupená advokátem Mgr. Rostislavem Šustkem sídlem Pařížská 204/21, 110 00 Praha 1 proti žalované: Technologická agentura České republiky sídlem Evropská 1692/37, 160 00 Praha 6 zastoupená advokátem Mgr. Pavlem Kroupou sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2023, č. j. TACR/1146–2/2023 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím žalovaná rozhodla o tom, že návrh projektu FW10010144 – Baktericidní biodegradovatelné mikročástice a nanovlákenné materiály s obsahem bakteriofágů pro multidisciplinární použití (dále jen „projekt“ či „návrh projektu“) nebude podpořen.

II. Dosavadní průběh řízení a napadené rozhodnutí

2. Žalovaná coby poskytovatel ve smyslu § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVV“) vyhlásila dne 5. 4. 2023 10. veřejnou soutěž Programu na podporu průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje TREND, podprogram 1 (dále jen „veřejná soutěž“). Žalobkyně se do veřejné soutěže přihlásila se svým návrhem projektu.

3. Žalovaná návrh projektu vyhodnotila, vyhotovila o tom dokumentaci a dne 30. 11. 2023 vydala napadené rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže podle § 21 odst. 7 ZPVV. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 12. 2023 stížnost, ve které namítala výši bodového ohodnocení návrhu projektu (nedůvodné a především neodůvodněné snížení bodového hodnocení), které bylo návrhu projektu uděleno v souladu s § 21 odst. 4 a násl. ZPVV a navrhla jeho navýšení celkem o 41 bodů. Konkrétně žalobkyně stížností napadala bodové ohodnocení získané od oponenta č. 3 a odborného poradního orgánu. Ačkoliv dva z hodnotitelů (hodnotitel č. 1 a hodnotitel č. 2) udělili projektu 86, resp. 91 bodů, hodnotitel č. 3 udělil projektu pouze 33 bodů, což žalobkyně považovala za nezdůvodnitelnou svévoli hodnotitele č. 3, v důsledku které byla významně poškozena v rámci řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí.

4. Kontrolní rada žalované stížnost rozhodnutím ze dne 18. 1. 2024, č. j. TACR/1146–5/2023 zamítla a postup žalované potvrdila. V odůvodnění uvedla, že hodnocení hodnotitele č. 3 bylo založeno na praxi a zkušenostech v oboru a bylo provedeno v souladu s hodnotícím procesem dle přílohy č. 5 zadávací dokumentace. Dodala, že k věcné stránce hodnocení není oprávněna se vyjadřovat.

III. Žaloba

5. Žalobkyně v žalobě nejprve shrnula dosavadní průběh řízení a uplatnila jeden žalobní bod.

6. Napadené rozhodnutí je dle žalobkyně nesrozumitelné, nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Text odůvodnění napadeného rozhodnutí je pouhou kompilací odkazů na různá ustanovení ZPVV bez jakékoliv ambice naplnit alespoň základní atributy, které by mělo odůvodnění rozhodnutí orgánu veřejné moci obsahovat. Ačkoliv § 21 odst. 11 ZPVV zakotvuje v odst. 3 a 7 neaplikovatelnost správního řádu, je zjevné, že i na řízení žalované je nutné aplikovat základní principy rozhodování správních orgánů a zajistit účastníkům řízení základní procesní práva, kterým je nepochybně právo na řádné odůvodnění rozhodnutí. K uvedenému žalobkyně poukázala na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

7. Žalobkyně je srozuměna s tím, že prostředky alokované na podporu projektů v rámci veřejné soutěže jsou omezené a všechny projekty nemohou být podpořeny s ohledem na limitované finanční zdroje poskytované žalovanou. Přesto ani tato skutečnost není důvodem, aby se žalobkyně musela spokojit s tím, že není nutné rozhodnutí dle 21 odst. 7 ZPVV odůvodňovat. Žalovaná do svého rozhodnutí nevtělila ani informaci o tom, kolik činila bodová hranice pro podporu projektů přijatých do veřejné soutěže, byť jí musela být nepochybně známa. Žalovaná neosvětlila, že při rozhodování nepostupovala svévolně, resp. že při rozhodování postupovala nestranně, nezávisle a v souladu se zákonem, případně s dalšími právními předpisy.

8. Absence základní myšlenkové úvahy žalované způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, neboť žalobkyni neumožňuje zjistit důvody, pro které nemohl být její projekt podpořen. Současně tato významná nedostatečnost odůvodnění napadeného rozhodnutí způsobuje důvodné pochybnosti, nedošlo–li k libovůli žalované ve vztahu k přiznání podpory jednotlivým projektům navrženým v rámci veřejné soutěže.

9. Žalobkyně též zdůraznila, že bodové hodnocení stanovené hodnotitelem č. 3 se odlišuje od bodového hodnocení zbylých dvou hodnotitelů zcela zásadním způsobem. Tato diskrepance v hodnocení by měla být žalovanou v odůvodnění rozhodnutí přesvědčivým a přezkoumatelným způsobem vysvětlena.

10. Odůvodnění samotného výsledku bodového hodnocení bylo žalovanou zachyceno v souhrnné hodnotící zprávě zpravodaje v 10. veřejné soutěži programu TREND ze dne 28. 8. 2023, potažmo v oponentských posudcích, protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 předsednictvem TA ČR ze dne 9. 11. 2023 a protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023, přičemž žádný z těchto dokumentů nebyl součástí napadeného rozhodnutí. Nicméně závěry vyplývající ze shora uvedených podkladů zcela důvodně vzbuzují pochybnosti žalobkyně o tom, jaké jsou skutečné důvody pro stanovení bodového hodnocení, potažmo pro nepodpoření projektu.

11. Z protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023 plyne, že odůvodnění pro nepřidělení bonifikace je naprosto vágní. Ze stručného odůvodnění pro nepřiznání bonifikací je prakticky nemožné seznat, jaká úvaha vedla odborný poradní orgán k závěru o nesplnění podmínky pro přiznání konkrétní bonifikace (Naplňování principů iniciativy Průmyslu 4.0 a Cíl mise Národní RIS3 strategie).

12. Žalobkyně tedy vytýká nedostatečnost odůvodnění nejen napadenému rozhodnutí, ale i podkladům, na základě kterých žalovaná rozhodla. Nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí tak nelze ospravedlňovat odkazem na podklady, které rovněž trpí obdobnými nedostatky jako napadené rozhodnutí samotné.

IV. Vyjádření žalované

13. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Uvedla, že při vydání napadaného rozhodnutí postupovala v souladu s § 21 odst. 7 ZPVV, jakož i v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a s respektem k právu na spravedlivý proces, přičemž napadeným rozhodnutím ani veřejnou soutěží do tohoto práva žalobkyně nezasáhla. Veřejná soutěž a hodnocení návrhů projektů měly jasně, transparentně a předvídatelně nastavená pravidla, kterými se žalovaná po celou dobu řídila. Napadané rozhodnutí je srozumitelné, přesvědčivé a přezkoumatelné.

14. Zdůraznila, že při postupu podle § 21 odst. 7 ZPVV se poskytovatelé nemusí (a v určitých případech též nemohou) řídit ustanoveními správního řádu, tedy ani úpravou obsahu odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 správního řádu. Ustanovení § 21 odst. 7 ZPVV žalované ukládá, aby rozhodnutí, pokud bude odlišné od doporučení oponentů, zpravodaje a odborného poradního orgánu, bylo odůvodněno. Toto odůvodnění, jeho rozsah a náležitosti již nejsou předmětným ustanovením blíže specifikovány, a je tedy na uvážení žalované, jak k odůvodnění přistoupí. Při takové úvaze žalovaná dbá konkrétního případu a co největšího respektu k právům účastníků veřejné soutěže. Zároveň s tím však dbá též smyslu a účelu veřejné soutěže jako celku. Důvod pro neposkytnutí podpory návrhu projektu žalobkyně je naprosto jasně a dostatečně vymezen. Žalovaná doplnila, že měla na podporu navržených projektů alokovány prostředky pouze v omezené míře. Účastníci veřejné soutěže tak mohli (a měli) předpokládat, že nedojde k podpoře každého návrhu projektu.

15. Dále žalovaná uvedla, že podle žádného předpisu není povinna označit v rozhodnutí podle § 21 odst. 7 ZPVV bodovou hranici, po jejímž dosažení by byly návrhy projektů účastníků podpořeny. Předmětné ustanovení ukládá žalované povinnost umožnit žalobkyni (coby uchazeči) seznámit se s výsledkem hodnocení jejího návrhu projektu. I zákon předpokládá, že dokumenty o provedeném hodnocení nemusí být vtěleny do rozhodnutí, uchazeč s nimi však musí být seznámen. Pravidla veřejné soutěže jsou detailně vymezena v zadávací dokumentaci, příručce pro hodnotitele a dokumentu popisujícím hodnotící proces. Všechny tyto dokumenty byly po celou dobu veřejné soutěže veřejně dostupné. To, že odborný hodnotící orgán neopakoval principy iniciativy Průmyslu 4.0, které jsou komplexně popsané ve zdroji, na nějž odkazuje zadávací dokumentace, nepovažuje žalovaná za nedostatek odůvodnění, ale pouze za racionální stručnost na straně odborného poradního orgánu. Stejně tak odůvodnění, proč nebyla udělena bonifikace za bonifikační kritérium Cíl mise Národní RIS3 strategie, je rovněž dostačující.

V. Replika

16. Žalobkyně v replice zdůraznila, že se závěrem žalované kategoricky nesouhlasí. Setrvala na své argumentaci uvedené v žalobě a doplnila, že její námitka nesměřuje k přezkumu odborných závěrů učiněných hodnotícími subjekty.

17. Žalobkyně je přesvědčena, že v případě, kdy poradní orgán žalované označil popis přínosu projektu za nedostatečný, ačkoliv je velice podrobně rozveden v rámci dokumentu zpracovaného žalobkyní, bylo povinností žalované se s takovým rozporem mezi závěry hodnotících subjektů a objektivními skutečnostmi vypořádat v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí.

VI. Jednání před soudem

18. Při ústním jednání před soudem, které se konalo dne 16. 1. 2025, žalobkyně odkázala na argumentaci uvedenou v žalobě. Zdůraznila, že ani speciální úprava ZPVV nezbavuje žalovanou povinnosti rozvést vlastní úvahu. Žalovaná s odkazem na vyjádření k žalobě a napadené rozhodnutí rovněž setrvala na svém procesním stanovisku. Uvedla, že v napadeném rozhodnutí je podstata přijatého závěru vystihnuta, přičemž i jednotlivá hodnocení provedená hodnotiteli jsou dostatečně odůvodněna. Akcentovala, že odpovědnost za úplnost projektu je na žadateli.

VII. Posouzení věci soudem

19. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Dále přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání napadeného rozhodnutí.

20. Při rozhodování o žalobě soud vycházel zejména z následující právní úpravy:

21. Podle § 21 odst. 3 ZPVV návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 8 a odstavce 10. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne poskytovatel.

22. Podle § 21 odst. 7 ZPVV protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění v protokolu a zveřejní své rozhodnutí a jeho zdůvodnění na svých webových stránkách. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.

23. Podle § 21 odst. 11 ZPVV na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.

24. Podle § 117 odst. 1 správního řádu základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.

25. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

26. Soud považuje za vhodné předeslat, že i v režimu ZPVV platí východisko, dle kterého na získání dotace není právní nárok, neboť žádné základní právo na dotaci nebo veřejnou zakázku nelze dovodit ani z Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 4/17). Soudní přezkum rozhodnutí, která se týkají nepřidělení dotace, je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práva a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014–46).

27. K vznesené námitce nepřezkoumatelnosti soud nejprve v obecné rovině uvádí, že nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dle judikatury správních soudů dána především tehdy, opřel–li správní orgán rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem. Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti; z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto; jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním; která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se typicky jedná v případech, kdy správní orgány opřely rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se jedná rovněž i v případě, kdy správní orgán opomněl vypořádat některou z uplatněných námitek. Soud v tomto směru pro stručnost odkazuje na závěry vyjádřené mj. v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003–75, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003–52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004–73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005–44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005–245, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007–64, či ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 27/2004–74.

28. Soud shledal, že napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti netrpí.

29. Z právní úpravy obsažené v ZPVV plyne, že hodnocení předložených projektů probíhá tak, že projekt nejprve hodnotí nejméně dva oponenti (§ 21 odst. 5 ZPVV), jejichž posudky následně slouží jako podklad pro hodnocení projektu odborným poradním orgánem. Ten následně provede vlastní, objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol (§ 21 odst. 6 ZPVV). Konečně vstupuje do procesu hodnocení projektů žalovaná jakožto poskytovatel a rozhoduje o podpoře projektu podle § 21 odst. 7 ZPVV, přičemž na její rozhodování se podle § 21 odst. 11 ZPVV nevztahuje správní řád.

30. V důvodové zprávě k § 21 odst. 4 až 8 ZPVV se mimo jiné podává, že pro hodnocení návrhů projektů se navrhuje jednotný postup, který odpovídá obecným zvyklostem posuzování návrhů projektů. V souladu s pravidly veřejných soutěží se ukládá výslovně povinnost dodržet vyhlášená kritéria posuzování. Odborný orgán, který je poskytovatelem ustanoven pro hodnocení návrhů projektů, má postavení poradního orgánu poskytovatele. Na to navazuje zmocnění poskytovatele, aby mohl rozhodnout proti návrhu tohoto orgánu za předpokladu, že existují zřetelné důvody k postupu poskytovatele odlišného od návrhu odborného poradního orgánu. Důvod spočívá v tom, že zodpovědnost za poskytování podpory z veřejných prostředků má jedině poskytovatel. Současně se stanovuje poskytovateli povinnost zdůvodnit své rozhodnutí v protokolu, aby se předešlo bezdůvodným změnám a tím i porušení rovných podmínek soutěže.

31. Z citované právní úpravy plyne, že odůvodnění postupu správního orgánu podle ZPVV se odchyluje od obecné úpravy odůvodnění správních rozhodnutí. Zákon konstruuje zvláštní způsob odůvodnění, jenž spočívá v tom, že adresát rozhodnutí se dozvídá důvody, proč nebude jeho projekt podpořen, nejen z rozhodnutí samotného, ale i z dalších podkladů, jako je protokol z hodnocení projektu odborným poradním orgánem, protokol z hodnocení projektu předsednictvem TA ČR, přehled výsledků veřejné soutěže a posudek oponenta. Jelikož se důvody rozhodnutí tříští do více dokumentů, odůvodnění samotného rozhodnutí neposkytuje podrobné důvody rozhodnutí, které jeho adresát nalezne v jiných zveřejněných podkladech. Z tohoto důvodu nemůže obstát žalobní námitka, že předmětné dokumenty nebyly do odůvodnění napadeného rozhodnutí inkorporovány. Jak ostatně žalobkyně sama uvedla, odůvodnění samotného výsledku bodového hodnocení bylo žalovanou zachyceno v souhrnné hodnotící zprávě zpravodaje v 10. veřejné soutěži programu TREND ze dne 28. 9. 2023, v oponentských posudcích, v protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 předsednictvem TA ČR ze dne 9. 11. 2023 a protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023.

32. V nyní posuzovaném případě byly žalobkyni tyto podklady poskytnuty, jejich obsah jí tedy byl znám. Bodové ohodnocení projektu a jeho odůvodnění vyplývá ze souhrnné hodnotící zprávy zpravodaje v 10. veřejné soutěži programu TREND ze dne 28. 9. 2023 (dále též „souhrnná hodnotící zpráva“), z oponentských posudků, z protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 předsednictvem TA ČR ze dne 9. 11. 2023 a z protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023.

33. Soud zdůrazňuje, že v posuzované věci nemůže být relevantní to, aby žalobkyně věděla, kolik činila bodová hranice posledního podpořeného projektu, ani to, na jakém místě se žalobkyně se svým projektem s ohledem na dosažený počet bodů umístila. Pro věc je podstatné, že žalobkyně byla jednoznačně prostřednictvím odůvodnění napadeného rozhodnutí zpravena o tom, že její projekt, ač byl doporučen k podpoře, nemůže být podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. Tuto informaci považuje soud v intencích shora citované aplikované právní úpravy za vyčerpávající a zcela přezkoumatelné sdělení důvodů, pro které nebyl projekt žalobkyně přijat. Jednoznačně z ní totiž plyne, že se projekt žalobkyně (nepochybně s ohledem na jeho celkové bodové hodnocení) neumístil mezi těmi projekty, které je možné z finančních prostředků, jimiž žalovaná pro tento účel disponuje, podpořit. Soud tedy souhlasí se žalovanou, že není třeba v napadeném rozhodnutí uvádět, kolik činila bodová hranice potřebná pro zařazení mezi podpořené projekty.

34. Soud nesouhlasí ani s námitkou žalobkyně, že by se žalovaná ve svém rozhodnutí měla vypořádat s rozdílným bodovým hodnocením všech tří oponentů. S ohledem na dikci zákonné úpravy vtělené do ZPVV nelze po žalované nic takového požadovat.

35. Soud též nepřisvědčil námitkám žalobkyně, že z protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023 je nemožné seznat, jaká úvaha vedla odborný poradní orgán k závěru o nesplnění podmínky pro přiznání konkrétní bonifikace (Naplňování principů iniciativy Průmyslu 4.0 a Cíl mise Národní RIS3 strategie). Závěry odborného poradního orgánu pro nepřiznání bonifikací jsou opřeny o konkrétní důvody. Žalobkyně, která byla řádně seznámena s důvody pro nepřiznání jednotlivých bonifikací, proti těmto důvodům neuplatnila žádnou konkrétní argumentaci a pouze tvrdí, že ze stručného odůvodnění pro nepřiznání bonifikací je prakticky nemožné seznat, jaká úvaha odborný poradní orgán vedla k závěru o nesplnění podmínky pro přiznání konkrétní bonifikace. Odborný poradní orgán ve svém protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 přitom konkrétně uvedl, že návrh projektu nesplnil podmínky pro udělení bonifikace za soulad s iniciativou Průmysl 4.0, neboť činnosti uvedené v návrhu projektu nesplňují principy Průmyslu 4.

0. Z této argumentace je dle názoru soudu nepochybné, že žalobkyně nedostála požadavkům, které byly specifikovány v zadávací dokumentaci. Stručnost tohoto odůvodnění není na překážku jeho srozumitelnosti ani požadavku na řádné a dostačující odůvodnění přijatých závěrů. Řečeno jinak, bylo na žalobkyni, aby sama popsala, jakým způsobem naplnila principy vymezené v zadávací dokumentaci, má–li za to, že předmětné podmínky splnila, případně aby uvedla, v jakých ohledech má být naplnění požadavků zadávací dokumentace nesrozumitelné či neurčité.

36. Návrh projektu rovněž nesplnil podmínky pro udělení bonifikace za soulad s vybraným cílem RIS3 mise z důvodu, že uchazeč nedostatečně popsal zaměření návrhu projektu vůči zvolené oblasti RIS3 mise. Zpravodaj v souhrnné hodnotící zprávě konkrétně konstatoval, že zvolený cíl mise RIS3 postrádá požadovanou kvantifikaci. Žalobkyni tedy musel být zřejmý i důvod pro neudělení bonifikace za soulad s vybraným cílem RIS3 spočívající v chybějícím kvantifikačním kritériu nezbytném pro posouzení toho, jak návrh projektu přispívá k dosažení vybraného cíle RIS3 mise. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě i v tomto ohledu nepředestřela žádnou konkrétní názorovou oponenturu proti závěrům odborného poradního orgánu, soudu nezbývá než uzavřít, že úvaha poradního orgánu uvedená v protokolu z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem je přezkoumatelná.

37. Stejně tak se soud neztotožnil s nepodloženou a veskrze obecnou námitkou žalobkyně, že závěry vyplývající z podkladů zcela důvodně vzbuzují pochybnosti o tom, jaké jsou skutečné důvody pro stanovení bodového hodnocení, potažmo pro nepodpoření projektu. Všechny zmíněné podklady jsou ve vztahu k bodovému hodnocení žalobkyně dostatečně odůvodněny.

VIII. Závěr a náklady řízení

38. Soud tedy neshledal žalobu důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 prvním výrokem rozsudku zamítl.

39. Důkazní návrhy žalobkyně soud při jednání zamítl, neboť v žalobě označené dokumenty [Představení projektu Baktericidní biodegradovatelné mikročástice a nanovlákenné materiály s obsahem bakteriofágů pro multidisciplinární použití č. FW10010144, souhrnná hodnotící zpráva zpravodaje v 10. veřejné soutěže programu TREND ze dne 28. 8. 2023, protokol z hodnocení návrhu projektu FW10010144 předsednictvem TA ČR ze dne 9. 11. 2023, protokol z hodnocení návrhu projektu FW10010144 odborným poradním orgánem ze dne 16. 10. 2023 posudky hodnotitelů (oponentů) č. 1, 2 a 3, stížnost žalobkyně ze dne 18. 12. 2023] jsou obsahem správního spisu, kterým se dokazování v řízení před správním soudem neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

40. Druhý výrok rozsudku o nákladech řízení má oporu v § 60 odst. 1 s.ř.s., neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a žalované žádné důvodně vynaložené náklady v řízení nevznikly.