9 A 51/2025–34

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: MB PHARMA s.r.o. se sídlem Lužická 1893/9, Praha 2 zastoupen Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem se sídlem Pařížská 21, Praha 1 proti žalovaného: Technologická agentura České republiky se sídlem Pařížská 21, Praha 1 zastoupen Mgr. Pavlem Kroupou, advokátem se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2025, č. j. TACR/1058–2/2024 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Stručné vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým žalovaný rozhodl o tom, že návrh projektu FW12010175 – Inovativní formulace pro udržení zdravé mikroflóry na bázi bakteriofágů, rostlinných extraktů a probiotik (návrh projektu) nebude podpořen.

2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplynulo, že návrh projektu byl vyhodnocen v souladu s § 21 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). Následně byl přijat do veřejné soutěže, během níž byl hodnocen v souladu s § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, zadávací dokumentací k veřejné soutěži a příslušnými vnitřními předpisy. Během hodnocení byl návrh projektu doporučen k podpoře odborným poradním orgánem, přičemž žalovaný rozhodl v souladu s tímto doporučením ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, nebyl však podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. Obsah žaloby 3. Žalobce úvodem zrekapituloval postup žalovaného předcházející vydání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že se přihlásil do 12. veřejné soutěže Programu TREND s návrhem projektu, který však nebyl podpořen. Proti napadenému rozhodnutí podal stížnost ke kontrolní radě žalovaného, která nebyla ke dni podání žaloby vyřízena. To žalobce považoval za komplikaci při vymezení žalobních bodů, zejména s ohledem na možné nápravné opatření spočívající ve vypracování nového hodnocení Odborného poradního orgánu. Za této situace by žalobce s ohledem na znění § 71 odst. 2 s. ř. s. již nemohl rozšířit žalobu. Pokud by žalovaný měl v úmyslu nechat návrh projektu znovu posoudit, musel by vydat nové rozhodnutí, jinak by došlo k zásahu do procesních práv žalobce. Dále uvedl, že je připraven v případě vyřízení stížnosti žalobní body dále zpřesnit a požádal soud, aby tyto okolnosti vzal v úvahu při případné výzvě dle § 37 odst. 5 s. ř. s. S odkazem na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS, tvrdil, že vymezuje obsah soudního přezkumu. Zároveň uvedl, že vydáním napadeného rozhodnutí bylo zasaženo do jeho práv zakotvených v Čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (Listina) ve spojení s § 65 odst. 2 s. ř. s.

4. V první žalobní námitce brojil proti nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Uvedl, že v něm chyběla úvaha žalovaného a z napadeného rozhodnutí nelze zjistit důvody, pro které nemohl být návrh projektu podpořen. Prostá informace o nedostatku disponibilních finančních prostředků je bez uvedení jejich původního objemu a způsobu rozdělení mezi podpořené projekty nedostatečná. Absence tohoto vysvětlení vyvolává pochybnosti, zda nedošlo k libovůli žalovaného. Dle žalobce je nutno nároky na odůvodnění vyplývající ze základních procesních zásad užít na každé rozhodnutí správního orgánu, nevyjímaje rozhodnutí vydaná za procesně specifických podmínek v režimu zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

5. Ve druhé žalobní námitce poukazoval na vady hodnocení oponenta 2 a odborného poradního orgánu. Rozdíl 34 bodů mezi nejnižším a nejvyšším hodnocením, způsobený hodnocením oponenta 2, svědčí o výrazné nekonzistenci ve způsobu hodnocení ze strany oponentů. K výrazně nízkému hodnocení oponenta 2 došlo v kritériu Užitné (technické) parametry výsledku, Technická úroveň návrhu projektu a Exportní potenciál. Dále oponent 2 uvedl nepravdivé nebo zavádějící informace a nepodložené argumenty. Jeho závěr, že „zájem o navrhovaný kombinovaný produkt není doložen“ je v rozporu s hodnocením oponenta 1 a 3. Dle žalobce se návrh projektu zaměřuje na potravinářský a veterinární sektor, kde existuje rostoucí poptávka po alternativách k antibiotikům. Oponent 2 tvrzení o nedoloženém zájmu nepodložil žádnými argumenty, což vedlo k udělení nedůvodně nízkého bodového hodnocení. Odborný poradní orgán se s tímto rozporem mezi závěry oponentů nevypořádal. Nadto tvrzení oponenta 2 o neřešení stability fágových partikulí je v rozporu s faktem, že návrh projektu se touto problematikou explicitně zabývá (navrhuje využití mikročástic, ve kterých budou bakteriofágy enkapsulovány spolu s probiotiky, čímž bude zajištěna jejich stabilita ve střevech a ochrana před degradací v trávicím traktu). Oponent 2 také zpochybnil inovativnost návrhu projektu tvrzením, že „podobné přípravky mohou existovat v globálním měřítku“, aniž by poskytnul konkrétní příklady. Ostatní oponenti inovativnost návrhu projektu uznali. Dle žalobce návrh projektu přináší nový technologický koncept zahrnující optimalizaci složení, výrobního procesu a biologické účinnosti, v čemž spatřoval zásadní rozdíl oproti existujícím produktům.

6. Žalobce tvrdil, že měl do hodnocení vstoupit odborný poradní orgán a dle § 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje pochybení oponenta 2 v bodování kritérií korigovat, popřípadě ve svém závěru zohlednit. Pouze postupem pluralitního a víceúrovňového hodnocení může být zajištěna objektivita hodnocení návrhu projektu, a tedy také srozumitelnost a přezkoumatelnost hodnocení odborného poradního orgánu. Žalovaný nedostatečným vypořádáním s výrazně odlišným bodovým hodnocením oponenta 2 založil vadu rozhodnutí (jakož i dalších dokumentů dle § 21 odst. 6,7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje) vedoucí k jeho nepřezkoumatelnosti a zásahu do práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (Listina).

7. Žalobce žádal, aby soud žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný předně zrekapituloval svůj dosavadní postup. K první žalobní námitce uvedl, že je oprávněn a povinen postupovat v souladu s § 21 zákona o podpoře výzkumu a vývoje a pravidly, které pro si pro většinu soutěží při jejím vyhlášení stanoví. Odkázal na zadávací dokumentací s tím, že rozpočet na veřejnou soutěž je omezen, přičemž konkrétní výše měla být určena podle schváleného státního rozpočtu na rok 2025 a případně dle dalších možností zajištění finančních prostředků Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ustanovení § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje umožňuje žalovanému po provedení hodnocení, které spočívá v několika krocích, rozhodnout, zda návrh projektu podpoří či nikoli. Dle § 21 odst. 11 téhož zákona se postup poskytovatele neřídí ustanoveními správního řádu, a tedy ani úpravou obsahu odůvodnění správního rozhodnutí podle § 68 odst. 3 tohoto zákona. Zásady dle § 2 až 8 správního řádu žalovanému neukládají, aby aplikoval jiná ustanovení správního řádu vyloučená zvláštním zákonem.

9. Dle § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje má být rozhodnutí odůvodněno, pokud bude odlišné od doporučení oponentů, zpravodaje a odborného poradního orgánu (hodnotících subjektů). Toto odůvodnění, jeho rozsah a náležitosti, nejsou blíže specifikovány a je na uvážení žalovaného, jako k němu přistoupí. Při této úvaze dbá konkrétního případu, co největšího k respektu k právům účastníků a smyslu a účelu veřejné soutěže. Odkázal k tomu na rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014–46, č. 3324/2016 Sb. NSS.

10. Žalovaný zpřístupnil kromě rozhodnutí také posudky všech tří oponentů, souhrnnou hodnotící zprávu zpravodaje, protokol z hodnocení návrhu projektu předsednictvem žalovaného a protokol z hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem. Návrh projektu byl doporučen k podpořen, avšak nebyl podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků. S odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, uvedl, že určení, na které projekty již nezbývají finance v rozpočtu, je jen mechanickou úvahou, kterou nelze smysluplně odůvodnit jiným způsobem, než který zvolil žalovaný. Důvod pro neposkytnutí podpory návrhu projektu je dle žalovaného jasně a dostatečně vymezen. Tento důvod (nedostatek disponibilních prostředků) je sám o sobě dostatečným pro rozhodnutí i jeho následek, tedy nepodpoření návrhu projektu žalobce. Transparentnost je zajištěna taktéž zveřejněním pořadí projektů na webových stránkách žalovaného, na něž odkázal.

11. Žalovaný uzavřel, že po provedeném hodnocení všech projektů věděl, že na podporu návrhu projektu žalobce nevystačí finance alokované pro danou veřejnou soutěž. Sám v napadeném hodnocení nijak návrh projektu žalobce nehodnotil ani s hodnocením provedeným oponenty, zpravodajem a odborným poradním orgánem nepolemizoval. Postupoval v souladu s právním řádem, napadené rozhodnutí je odůvodněno dostatečně jasně a výstižně. K zásahu do práva na spravedlivý proces dle Čl. 36 Listiny nedošlo. Povaha veřejné soutěže nasvědčuje tomu, že nemohou být podpořeny všechny návrhy projektů, nýbrž pouze ty, které nejvíce a nejlépe splňují předem stanovená kritéria.

12. Ke druhé žalobní námitce stran hodnocení oponenta 2 uvedl, že se s částí argumentace žalobce vypořádal již v rozhodnutí o stížnosti ze dne 7. 5. 2025. Zdůraznil, že při hodnocení všechny hodnotící subjekty a předsednictvo žalovaného vycházely z pravidel veřejné soutěže vymezených v zadávací dokumentaci a dokumentů popisujících hodnotící proces. Vymezením hodnotících kritérií i postupu při hodnocení jednotlivými hodnotícími subjekty byl celý proces učiněn transparentním, očekávatelným a předvídatelným. Návrh projektu byl řádně ohodnocen a projednán v rámci všech stupňů hodnotícího procesu. Podrobná hodnocení návrhu projektu každým hodnotícím subjektem včetně podrobného odůvodnění a komentářů jsou žalobci dostupná a celé hodnocení návrhu projektu je tedy zcela transparentní.

13. K tvrzenému rozporu v hodnocení oponenta č. 2 žalovaný shrnul, že rozdíly v bodovém hodnocení se týkaly zejména kritérií 2, 4.1, 4.2, 5 a 6.1, přičemž v některých případech rozdíl vznikl naopak vyšším hodnocením jednoho ze zbývajících oponentů. Podle žalovaného rozdíl u kritéria 7 nebyl vzhledem k maximálnímu počtu bodů významný. Následně provedl hodnocení návrhu projektu zpravodaj a ve své hodnotící zprávě se vypořádal s rozdíly v hodnocení oponentů, přičemž se přiklonil spíše k nižším bodovým hodnocením. Odborný poradní orgán podle § 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje návrh projektu doporučil k podpoře, přiklonil se při tom k nižšímu bodovému hodnocení.

14. Žalovaný dále uvedl, že zpravodaj i odborný poradní orgán se častěji ztotožnili s názory oponenta 2, což žalobce nezmínil. Oba orgány však respektovaly odborné názory každého oponentů, a proto nakonec bodové hodnocení ve většině případů nenavrhovaly snížit. Podle § 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje nemá odborný poradní orgán povinnost vypořádat se s rozporem mezi závěry oponentů, pouze k jejich posudkům přihlíží. Hodnocení odborného poradního orgánu musí být vlastní, objektivní a nezaujaté. Odborný poradní orgán ve svém hodnocení uvedl klady a zápory návrhu projektu, přičemž takto zjištěné zápory byly bližší závěrům oponenta č. 2 a vedly k nižšímu bodovému hodnocení. Korigování bodového hodnocení směrem nahoru by bylo v rozporu s vlastním hodnocením návrhu projektu odborným poradním orgánem.

15. Žalovaný uzavřel, že proces hodnocení proběhl řádně, transparentně a v souladu se zákonem. Doplnil, že i kdyby oponent 2 udělil plný počet bodů, na rozhodnutí předsednictva žalovaného by to nic nezměnilo, neboť ani v takovém případě by návrh projektu nezískal dostatečný počet bodů, aby mohl být ve veřejné soutěži podpořen. Při vydání napadeného rozhodnutí postupoval v souladu s § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, jakož i v souladu se zásadami činnosti správních orgánů a s respektem k právu na spravedlivý proces všech účastníků veřejné soutěže včetně žalobce. Napadeným rozhodnutím ani veřejnou soutěží do tohoto práva žalobce nezasáhl. Veřejná soutěž a hodnocení návrhů projektů měly jasně, transparentně a předvídatelně nastavená pravidla, kterými se žalovaný po celou dobu veřejné soutěže řídil. Na základě postupu podle těchto pravidel a s přihlédnutím k jejich podrobnému vymezení žalovaný trval na tom, že napadené rozhodnutí je srozumitelné, přesvědčivé a přezkoumatelné.

16. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Posouzení věci Městským soudem v Praze 17. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání postupem podle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci takový postup soudu akceptovali. Soud neprováděl dokazování dokumentem „Vyhlášení výsledků 12. veřejné soutěže programu TREND“ ani žalovaným předloženým dokumentem „Zasedání Předsednictva TA ČR – pořadí návrhů projektů – 12. veřejná soutěž, Pořadí návrhů projektů v rámci 12. veřejné soutěže programu TREND“, neboť tyto dokumenty žalovaný uváděl toliko k doložení výsledného pořadí uchazečů a jejich projektů, nikoliv k mechanismu hodnocení projektů. Pro určení zákonnosti hodnocení projektů však zcela postačuje, pokud z podkladových materiálů vyplývá, že mechanismus hodnocení projektů jednotlivých uchazečů byl dostatečně transparentní. Provedení navrženého důkazu by proto bylo nadbytečným. Ostatní navrhované důkazy (stížnost žalobce, posudky oponentů, souhrnná hodnotící zpráva, protokol z hodnocení návrhu předsednictvem, protokol z hodnocení návrhu odborným poradním orgánem) jsou součástí podkladových materiálů. Podklady k věci jsou ve věcech poskytování podpory dle zákona o podpoře výzkumu a vývoje obdobou správního spisu, kterým se dokazování v řízení před správním soudem neprovádí (viz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, čj. 15 A 15/2024–71, bod 39).

17. Soud vyšel z následující právní úpravy:

18. Dle § 21 odst. 4 zákona o podpoře výzkumu a vývoje pro hodnocení návrhů projektů přijatých do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla jeho činnosti upraví poskytovatel vnitřním předpisem, který zveřejní současně s vyhlášením při vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro členy odborného poradního orgánu použije obdobně. Dle odst. 5 téhož ustanovení poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu nejméně 2 posudky oponentů jako podklad pro hodnocení návrhu projektu odborným poradním orgánem s výjimkou případu, kdy na základě zdůvodněného doporučení odborného poradního orgánu rozhodne, že návrh projektu nebude ze zásadních důvodů dále hodnocen a bude vyřazen z veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji. Ustanovení odstavce 1 věty třetí o nepodjatosti se pro oponenty použije obdobně. Za způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů odpovídá poskytovatel. Dle odst. 6 téhož ustanovení odborný poradní orgán provede, s výjimkou podle odstavce 5, vlastní objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol. Dle odst. 7 téhož ustanovení protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění v protokolu a zveřejní své rozhodnutí a jeho zdůvodnění na svých webových stránkách. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů. Dle odst. 11 téhož ustanovení na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.

19. Soud o žalobě uvážil takto:

20. Žaloba není důvodná.

21. Předně soud podotýká, že rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže dle § 21 odst. 4 a 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje je rozhodnutím správního orgánu dle § 65 odst. 1 s. ř. s., které podléhá soudnímu přezkumu. Naopak stížnost na postup poskytovatele při hodnocení návrhu programového projektu podle § 36a odst. 8 zákona o podpoře výzkumu a vývoje není řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže, a vyrozumění o vyřízení této stížnosti proto není rozhodnutím správního orgánu dle § 65 odst. 1 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2025, čj. 2 As 287/2023–51, bod 22). Žalobce tak postupoval v souladu s ustálenou judikaturou, neboť se domáhal přezkoumání právě rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže. Žalobce je adresátem napadeného rozhodnutí, a žaloba tedy byla projednána v režimu § 65 odst. 1 s. ř. s., nikoliv § 65 odst. 2 s. ř. s., jak nesprávně uvedl žalobce.

22. Soud dále podotýká, že žaloba obsahovala dostatečně určitě vymezené a projednatelné žalobní body. Nebylo zde tedy jediného důvodu, aby soud vyzýval žalobce k doplnění žaloby. Nelze však zároveň opomenout, že rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnuti je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzeni ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnuti soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012 – 42).

23. Na této skutečnosti nic nemění, zda ke dni podání žaloby byla nebo nebyla vyřízena stížnost podle § 36a odst. 8 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Jak již soud uvedl výše, předmětem soudního přezkumu je právě rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže, nikoliv vypořádání stížnosti. Žalobce tedy svými argumenty musí brojit pouze proti napadenému rozhodnutí a jeho odborným podkladům, nikoliv proti způsobu vypořádání stížnosti či jeho absenci. Stížnost se blíží více podnětu k možnému uplatnění dozorčích mechanismů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2016, čj. 10 As 216/2015–34, č. 3484/2016 Sb. NSS, bod 28). Ze správního spisu (podkladových materiálů) ani podání účastníků před soudem neplyne, že by v důsledku stížnosti žalobce byl jakýkoliv z dozorčích prostředků uplatněn. Zabývat se dopady případného uplatnění dozorčích prostředků, jako to činí žalobce v žalobě, proto není dle soudu na místě.

24. Pokud jde o první žalobní námitku nepřezkoumatelnosti, soud uvádí, že na získání dotace dle zákona o podpoře výzkumu a vývoje není právní nárok. Soudní přezkum rozhodnutí, která se týkají nepřidělení dotace, je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práva a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, čj. 15 A 15/2024–71, bod 26).

25. Specifika právní úpravy upravující postup při poskytování podpory dle zákona o podpoře výzkumu a vývoje přehledně vyložil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, městský soud se s jeho závěry ztotožňuje. Přes vyloučení působnosti správního řádu se nadále použijí základní zásady činnosti správních orgánů. Zákon však mezi základní zásady neřadí požadavky na kvalitu odůvodnění správního rozhodnutí, například co do jeho délky či podrobnosti. Zákonodárce vytvořil zvláštní způsob rozhodování o podpoře, podle nějž: „– Odborný poradní orgán objektivně a nezaujatě hodnotí projekty podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže s přihlédnutím k posudku oponentů. – Poskytovatel má povinnost na základě podkladů odborného poradního orgánu rozhodnout o výběru návrhů a zveřejnit výsledek. – Povinnost rozhodnutí písemně odůvodnit má poskytovatel pouze v případě, že se odchýlí od názoru odborného poradního orgánu. – Poskytovatel musí v každém případě uchazečům zpřístupnit hodnocení jejich projektu včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků.“ (cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, bod 12)

26. Odůvodnění postupu správního orgánu podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje se tedy odchyluje od obecné úpravy odůvodnění správních rozhodnutí. Zákon konstruuje zvláštní způsob odůvodnění, jenž spočívá v tom, že adresát rozhodnutí se dozvídá důvody, proč nebude jeho projekt podpořen, nejen z rozhodnutí samotného, ale i z dalších podkladů, jako je protokol z hodnocení projektu odborným poradním orgánem, přehled výsledků veřejné soutěže nebo posudek oponenta. Jelikož se důvody rozhodnutí tříští do více dokumentů, odůvodnění samotného rozhodnutí neposkytuje podrobné důvody rozhodnutí, které jeho adresát nalezne v jiných zveřejněných podkladech (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2025, čj. 6 A 84/2024–41, bod 26).

27. S ohledem na skutečnost, že pořadí projektů se bude odvíjet především od odborného hodnocení poradním orgánem, se uchazeč dozví odůvodnění primárně z odborných podkladů, z nichž při rozhodování vychází také poskytovatel. Odůvodnění ve formě zpřístupnění odborných podkladů je nedostačující, pokud poskytovatel rozhodne odlišně od doporučení odborného orgánu. Jinak postačí, aby odůvodnění plynulo z hodnotící dokumentace jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, body 13 a 14). Tento závěr ostatně plyne také z § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, který ukládá poskytovateli písemně zdůvodnit své rozhodnutí toliko pokud se odchýlil od doporučení odborného poradního orgánu. Soud dále poukazuje na judikaturu NSS, podle níž při absenci nároku na podporu je zcela dostačující, pokud žalovaný konstatoval, že mu na podporu projektu nezbyly finanční prostředky, byť byl odborným poradním orgánem doporučen k podpoře (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, bod 16).

28. V nyní projednávané věci žalovaný veškerým výše předestřeným požadavkům dostál. Byť se samotné napadené rozhodnutí může jevit stroze, velice podrobné odvodnění plyne z podkladových dokumentů, které byly žalobci zpřístupněny (posudky oponentů, souhrnná hodnotící zpráva, protokol z hodnocení návrhu předsednictvem, protokol z hodnocení návrhu odborným poradním orgánem). Žalovaný se neodklonil od závěrů odborného poradního orgánu, nebylo proto jeho povinností napadené rozhodnutí více odůvodňovat. Ze Zadávací dokumentace 12. veřejné soutěže Programu TREND, podprogramu 1 pak plyne, že alokace veřejné soutěže měla být určena podle schváleného státního rozpočtu na rok 2025, případně dle dalších možností zajištění finančních prostředků Ministerstvem průmyslu a obchodu. Žalobce si tedy musel být již při podání žádosti o poskytnutí účelové podpory vědom, že rozpočet programu podpory je omezený. Z napadeného rozhodnutí (podle nějž nebyl projekt podpořen z důvodu nedostatku disponibilních finančních prostředků) ve spojení s předem deklarovaným omezeným rozpočtem je důvod nepodpoření návrhu projektu zřejmý.

29. Na výše předestřeném závěru ničeho nemění ani skutečnost, že na rozdíl od dřívějších soudy přezkoumávaných rozhodnutí o výsledku veřejné soutěže v tomto případě nebyla přesná částka rozdělovaných finančních prostředků vyčíslena již v zadávací dokumentaci. Dle soudu žalovanému ze zákona neplyne povinnost vyčíslit dopředu přesnou částku rozdělovaných finančních prostředků. Zcela postačí, pokud žalovaný poukáže na budoucí (nejistou) alokaci prostředků ve státním rozpočtu, případně na další budoucí rozpočtové možnosti. Byť v takovém případě poskytovatel odkazuje na nejistou proměnnou, nedochází tímto postupem ke změně podmínek programu podpory.

30. Na tomto místě soud podotýká, že žalovaný zveřejnil na svých webových stránkách pořadí, v němž se jednotlivé projekty umístily. Ze zveřejněných dokumentů plyne, že bylo podpořeno prvních 76 projektů. Pořadí projektů bylo stanoveno na základě předem vyhlášených hodnotících kritérií, jež byla podrobně popsána v zadávací dokumentaci včetně jejích příloh. Mechanismus, jehož prostřednictvím bylo pořadí projektů sestaveno, lze označit za dostatečně transparentní. Je proto vyloučeno, že by ze strany žalovaného docházelo ke svévolnému přiznávání podpory jednotlivým projektům. Zveřejnění objemu vyplácených finančních prostředků a bodového hodnocení (které má žalovaný k dispozici, přičemž jej předložil soudu jakožto důkazní návrh) by jistě zvýšilo transparentnost celého procesu. Jak však soud uvedl výše, na podporu není právní nárok a zákonodárce vyloučil užití správního řádu. Na způsob stanovení celkového počtu podpořených projektů nelze klást stejné požadavky jako na mechanismus, jímž jsou projektům přidělovány body a jímž je stanovováno jejich pořadí. Není úkolem soudu, aby přezkoumával, jaké celkové množství projektů se žalovaný rozhodl s ohledem na své finanční možnosti podpořit. Nezahrnutí informací o celkové rozdělované částce mezi dokumenty poskytované žalobci či zveřejňované na webových stránkách žalovaného proto není důvodem pro závěr o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Ani dle ustálené judikatury ostatně ze žádného právního předpisu ani rozhodovací praxe nevyplývá nutnost uvádět v rozhodnutí o (ne)podpoře projektu údaje o bodových hranicích podpory (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, bod 25, dále srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, čj. 15 A 15/2024–71, bod 33).

31. Námitka není důvodná.

32. Ke druhé žalobní námitce soud prvotně uvádí, že ze zákona o podpoře výzkumu a vývoje neplyne povinnost žalovaného vypořádávat se s rozdílným bodovým hodnocením oponentů (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2025, čj. 15 A 15/2024–71, bod 34). Oponent 2 své závěry dostatečně odůvodnil v posudku, s nímž žalobce v žalobě rozsáhle polemizuje. Posudek oponenta je dle soudu nutno vnímat jako hodnocení návrhu projektu odborníka v oboru. Odborná posouzení se přirozeně mohou ve svých závěrech lišit, to však nezpůsobuje jejich vadu či nezákonnost. Sám žalobce poukazuje na princip pluralitního a víceúrovňového hodnocení, zatímco se fakticky domáhá sjednocení závěrů jednotlivých oponentů. Takovýmto způsobem však k hodnocení oponentů přistupovat nelze. Nadto soud podotýká, že rozdílům mezi bodovými hodnoceními jednotlivých oponentů se zabýval zpravodaj v souhrnné hodnotící zprávě. K rozporům v hodnocení oponentů vyhotovil komentář, v němž se částečně přiklonil k závěrům oponenta 2.

33. Pokud jde o hodnocení odborného poradního orgánu, soud přisvědčuje žalovanému, že ustanovení § 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje ukládá odbornému poradnímu orgánu toliko povinnost k oponentním posudkům přihlédnout, nikoliv povinnost vypořádat se s rozpory v závěrech jednotlivých oponentů. Z Protokolu hodnocení návrhu projektu FW12010175 odborným poradním orgánem plyne, že provedl vlastní objektivní a nezaujaté hodnocení návrhu projektu, přičemž své závěry dostatečně odůvodnil. S ohledem na navrhovanou korekci celkového bodového hodnocení je pak patrné, že přihlédl k posudkům všech tří oponentů. Zákonem uložené požadavky proto splnil. Předsednictvo žalovaného, které se se stanoviskem odborného poradního orgánu zcela ztotožnilo, tak postupovalo v souladu se zákonem.

34. Oponent 2 pak dle soudu podrobně odůvodnil své hodnocení marketingové studie, respektive doložení zájmu o výsledky řešení projektu. Konkrétně návrhu projektu vytýkal neprokázání účinku kombinovaného užití jednotlivých součástí daných preparátů a na diskutabilitu použití bakteriofágů v léčbě. Právě v tomto světle pak učinil závěr o nepřesvědčivosti marketingové studie (viz hodnocení kritéria 6.1 a 6.3 oponentem 2). Žalobce oproti tomu poukazoval na odlišné závěry oponentů 1 a 3 a obecně argumentoval rostoucí poptávkou po alternativách k antibiotikům. Takto obecná argumentace však závěry oponenta 2 dle soudu neznevěrohodnila. Pokud pak jde o závěry oponenta 2 týkající se neřešené otázky stability fágových partikulí, tato pasáž je převzata ze závěrečného shrnutí záporů návrhu projektu, a není navázána na konkrétní bodové hodnocení. Žalobce ostatně ani nevysvětluje, jaký tato jím tvrzená „nepřesnost“ měla na výsledný počet bodů udělených oponentem 2 dopad.

35. Stran neposkytnutí konkrétních příkladů nebo odkazů na srovnatelná řešení soud dospěl k závěru, že oponent není povinen své odborné závěry podkládat konkrétními příklady či odkazy. Pasáž citovaná žalobcem pochází z hodnocení kritéria „2. Užitné (technické) parametry výsledku“. Oponent 2 udělil návrhu projektu k tomuto kritériu 8 bodů. Nelze přehlédnout, že oponent 1 udělil v téže kategorii stejné hodnocení ve výši 8 bodů. Oponent 1 odůvodnil své hodnocení pokročilými aplikacemi imobilizovaných a enkapsuolovaných fágů v zahraničí. Ze srovnání závěrů oponenta 1 a 2 tedy plyne, že tito oponenti udělili v téže kategorii návrhu projektu žalobce totožný počet bodů, jejich odůvodnění se přitom zásadním způsobem nelišilo. Oponent 2 tedy hodnocení návrhu projektu v této kategorii oproti oponentovi 1 nijak nesnížil. Pokud jde o žalobcem tvrzenou inovativnost návrhu projektu spočívající v kombinaci bakteriofágů s rostlinnými extrakty, soud poukazuje na hodnocení kritéria 2 oponentem 2, z nějž plyne, že právě oponent 2 ve svém hodnocení označil tuto kombinaci za „novum“, a její inovativnost tedy uznal.

36. S ohledem na výše předestřené závěry soud uzavírá, že postupem žalovaného nebylo zasaženo do práva žalobce na spravedlivý proces (k otázce práva na spravedlivý proces v řízení o poskytnutí podpory dle zákona o podpoře výzkumu a vývoje se vyjádřil NSS ve výše opakovaně citovaném rozsudku ze dne 11. 4. 2025, čj. 10 As 29/2025–34, body 18 a 19, přičemž jeho závěry lze vztáhnout i na nyní projednávanou věc).

37. Námitky nejsou důvodné. Závěr a náklady řízení 38. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

39. Výrok o nákladech řízení je dán ustanovením § 60 odst. 1, 7 s. ř. s. Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, a proto mu nenáleží náhrada nákladů řízení; žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, náhrada nákladů řízení nenáleží v případech, kdy předmět řízení nevybočuje z běžné úřední činnosti žalovaného (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2015, čj. 7 Afs 11/2014–47, č. 3228/2015 Sb. NSS, bod 29, nález Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 1087/09). Rozhodování o podpoře projektu výzkumu a vývoje spadá do běžné úřední činnosti žalovaného, náhrada nákladů řízení mu proto nenáleží, byť byl zastoupen advokátem.

Poučení

Stručné vymezení věci Obsah žaloby Vyjádření žalovaného Posouzení věci Městským soudem v Praze Závěr a náklady řízení