6 A 84/2024– 41

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a JUDr. Naděždy Treschlové ve věci žalobce: FAGOFARMA s.r.o., IČO 02132559 sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha 2 zastoupen advokátem Mgr. Rostislavem Šustkem sídlem Pařížská 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 7. 2024 č.j. MPO 73156/24/61400/192 takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a vymezení sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta žalobcova žádost o poskytnutí dotace č. CZ.01.01.01/01.22_002/0000806.

II. Napadené rozhodnutí

2. Žalovaný odůvodnil napadené rozhodnutí tím, že žalobcova žádost o podporu nesplnila podmínky věcného hodnocení. Tento závěr byl k žádosti žalobce přezkoumán přezkumnou komisí se závěrem, že přezkum nebyl důvodný. Z toho důvodu zůstal závěr žalovaného neměnný v tom smyslu, že žádosti nebylo možné vyhovět, jelikož projekt nezískal dostatečný počet bodů, nevyhověl ve vylučovacích kritériích a nesplnil tak veškeré podmínky stanovené Výzvou I aktivity OPTAK Aplikace.

III. Žaloba

3. Žalobce navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí z toho důvodu, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Na rozhodnutí se vztahuje úprava náležitostí rozhodnutí dle § 68 odst. 3 s. ř., a tyto požadavky napadené rozhodnutí v žádném ohledu nenaplňuje. Žalovaný se nijak nevypořádal s námitkami žalobce, pouze zcela obecně uvedl, že důvodem zamítnutí žádosti žalobci je nedostatečný zisk bodů. Každé správní rozhodnutí by mělo přesvědčit své adresáty o tom, že správní orgán postupoval nestranně, nezávisle a v souladu se zákonem, v napadeném rozhodnutí však absentuje jakákoli myšlenková úvaha žalovaného.

4. Žalobce prostřednictvím depeše v ISKP2021+ obdržel věcné hodnocení projektu, z něhož lze vytušit, proč zřejmě nebylo možné dotaci přiznat. Hodnocení bylo potvrzeno a rozvedeno v závěru přezkumné komise. Ani jedno není součástí napadeného rozhodnutí a jejich obsah do nich nebyl vtělen, samotná existence těchto dokumentů tak nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí nezhojí, představují totiž toliko podklady, o které se měl žalovaný opřít. Hodnocení projektu je z hlediska naplnění vylučovacího kritéria, které má spočívat v podobnosti jinému projektu, velmi strohé a není možné seznat, co vedlo hodnotitele k závěru o podobnosti projektů. Hodnocení neobsahuje ani odkaz na konkrétní předpis, kde je takové kritérium vůbec zakotveno. To, že se ve skutečnosti nejedná o obdobné projekty, žalobce namítal v žádosti o přezkum, s čímž se přezkumná komise vypořádala tvrzením, že argumentace žalobce není relevantní a dostatečná, ale stále neuvádí, jaké konkrétní kritérium bylo v této části použito. Žalobce tedy namítá nejenom nedostatečné odůvodnění napadeného rozhodnutí, ale také podkladů (hodnocení a závěr přezkumné komise).

IV. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby.

6. Žalovaný popsal proces schvalování projektů a uvedl, že v rámci hodnocení formálních náležitostí a podmínek přijatelnosti byla žalobci žádost o podporu vrácena k doplnění projektovým manažerem. Žalobce žádost znovu podal až po stanovené lhůtě, a proto byl žalobce informován o tom, že žádost nesplnila formální náležitosti/podmínky přijatelnosti. Žalobce podal žádost o přezkum, které přezkumná komise vyhověla a žádost byla vrácena k opravnému hodnocení v kritériu formálních náležitostí č.

1. Následně byla žalobci vrácena žádost k druhé opravě a projekt byl znovu hodnocen po stránce přijatelnosti a splnění formálních náležitostí, které splnil. V rámci věcného posouzení projekt získal dvě rozporné hodnocení, proto byl vyhotoven třetí posudek tzv. arbitra. Arbitr, spolu s jedním z řádných hodnotitelů, konstatoval, že nebylo splněno vylučovací kritérium A1, které je podmínkou pro postup do další fáze schvalování žádosti, ani nezískal minimální nutný počet bodů. Závěr o nesplnění vylučovacího kritéria potvrdila i přezkumná komise.

7. Žalovaný zdůraznil, že na poskytnutí dotace není právní nárok, a proto odmítá, že by neoprávněně zasáhl do práv žalobce. Soudní přezkum zamítavých rozhodnutí o nenárokových dotacích je omezen na posouzení řádného procesu.

8. Dle názoru žalovaného napadené rozhodnutí odpovídá požadavkům § 68 s.ř., neboť obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení, a z odůvodnění lze, byť ve stručnosti, seznat úvahy žalovaného odůvodňující rozhodnutí. Hlavním důvodem neposkytnutí dotace bylo nesplnění vylučovacího kritéria a zároveň nedosažení minimální bodové hranice pro poskytnutí dotace. Rozhodnutí není stiženo objektivní překážkou, která by soudu znemožnila jej přezkoumat, přičemž zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí. Není ani pravdou, že by žalovaný při rozhodování o poskytnutí dotace postupoval svévolně.

9. Žalovaný vyložil kritéria pro hodnocení projektu. Jeden z hodnotitelů uvedl, že nebylo splněno vylučovací kritérium A1 překrytí s jiným projektem již realizovaným žadatelem i projektovým partnerem, protože projekt dohledatelný v databázích s názvem „Nanovlákenné kožní kryty s enkapsulovanými bakteriofágy pro léčbu infikovaných ran“ řešený v rámci programu TREND 3 je svou podstatou využití nanomateriálů k bakteriofágové léčbě velmi obdobný a využívá stejného principu. Arbitr dospěl k závěru, že na základě důsledného rozboru je zřejmá podobnost projektů a žalobce jako žadatel se vůči němu řádně nevymezil. Jedná se o podobná témata, a v podobném projektu je žadatelem a partnerem i žalobce. Arbitr uvedl i konkrétní další projekty, proti kterým se žalobce nedostatečně vymezil, a na základě dostupných informací lze projekty vyhodnotit jako velmi podobné.

V. Další podání účastníků

10. Žalobce ve svém podání ze dne 19. 12. 2024 uvedl, že se žalovaný snaží dodatečně rozhodovací důvody vyložit ve svém vyjádření, tímto způsobem však nelze vady napadeného rozhodnutí zhojit. Žalovanému uvedené důvody nic nebránilo vtělit do napadeného rozhodnutí. Na žalovaným zmiňované dokumenty nebylo ani v napadeném rozhodnutí odkazováno, a lze je považovat toliko za podklady napadeného rozhodnutí, na základě kterých měl žalovaný vypracovat odůvodnění rozhodnutí. Žalovaný ani nevysvětlil, kde se žalobce mohl s komentářem arbitra, na který nyní odkazuje, seznámit. Navíc, arbitrovo hodnocení obsahuje pouze obecně formulované domněnky o podrobnosti s jiným projektem, kde byla příjemcem dotace jiná osoba. Arbitrovi ani nebyl znám stav řešení tohoto údajně obdobného projektu, nicméně projekt dokončen nebyl z důvodu zahájení insolvenčního řízení s tamějším příjemcem dotace, a proto nepřinesl žádné výsledky. Stav řešení obdobného projektu však musel být znám žalovanému, který je garantem obou dotačních projektů. V dalším podání ze dne 7. 1. 2025 žalobce doplnil, že od smlouvy o poskytnutí podpory na řešení zmiňovaného podobného projektu Technologická agentura České republiky odstoupila.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

11. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s.), jakož i z hlediska vad, k nimž by byl povinen přihlédnout z moci úřední, přitom vycházel ze skutkového a právního stavu v době vydání rozhodnutí.

12. O podané žalobě soud rozhodl v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez nařízení jednání, neboť účastníci řízení s takovým postupem souhlasili (souhlas účastníků byl v souladu s větou druhou téhož ustanovení presumován). Soud taktéž neshledal důvod pro nařízení jednání z důvodu dokazování – zásadní podklady jsou totiž součástí správního spisu, z něhož žalovaný vycházel a jehož postup je předmětem soudního přezkumu. Žalobcem dokládané odstoupení od smlouvy uzavřené mezi Technologickou agenturou ČR a společností InoCure s.r.o. se dle mínění soudu míjí s předmětem řízení vymezeným přezkumem napadeného rozhodnutí v mezích žalobních bodů.

13. Žaloba není důvodná.

14. Dotační výzva, v jejímž rámci žalobce žádal poskytnutí dotace (Výzva „APLIKACE“ v rámci implementace Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027), byla vyhlášena dle zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o podpoře výzkumu a vývoje“).

15. Podle § 21 odst. 3 zákona o podpoře výzkumu a vývoje návrh projektu doručený v rozporu s podmínkami podle odstavce 2 nesmí být přijat do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích a hodnocen podle odstavců 4 až 8 a odstavce 10. O přijetí nebo nepřijetí návrhu projektu do veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích rozhodne poskytovatel.

16. Podle § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje protokoly o hodnocení návrhů projektů a výsledný návrh pořadí všech návrhů projektů ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích předloží odborný poradní orgán poskytovateli, který je povinen rozhodnout o výběru návrhů projektů a zveřejnit výsledky veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích ve vyhlášené hodnotící lhůtě. Poskytovatel může rozhodnout v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, pokud písemně zdůvodní toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění v protokolu a zveřejní své rozhodnutí a jeho zdůvodnění na svých webových stránkách. Poskytovatel umožní uchazeči se seznámit s výsledkem hodnocení jeho návrhu projektu ve veřejné soutěži ve výzkumu, vývoji a inovacích, včetně zdůvodnění a poskytnutí oponentních posudků k jeho projektu bez uvedení osobních údajů oponentů.

17. Podle § 21 odst. 11 zákona o podpoře výzkumu a vývoje na rozhodování podle odstavců 3 a 7 se nevztahuje správní řád.

18. Podle § 117 odst. 1 správního řádu základní zásady činnosti správních orgánů uvedené v § 2 až 8 se použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že se správní řád nepoužije, ale sám úpravu odpovídající těmto zásadám neobsahuje.

19. Soud považuje za vhodné předeslat, že i v režimu zákona o podpoře výzkumu a vývoje platí východisko, dle kterého na získání dotace není právní nárok, neboť žádné základní právo na dotaci nebo veřejnou zakázku nelze dovodit ani z Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. Pl. ÚS 4/17). Soudní přezkum rozhodnutí, která se týkají nepřidělení dotace, je omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práva a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015 č. j. 9 Ads 83/2014–46).

20. Žalobce namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí.

21. Nepřezkoumatelnost správního rozhodnutí spočívá dle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, přičemž nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost předchází případné nepřezkoumatelnosti pro nedostatek jeho důvodů; důvody rozhodnutí lze zkoumat toliko u rozhodnutí srozumitelných (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 11. 4. 2006, č. j. 31Ca 39/2005–70, č. 1282/2007 Sb. NSS).

22. Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů je dle judikatury správních soudů dána především tehdy, opřel–li správní orgán rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem. Za nepřezkoumatelná pro nesrozumitelnost lze považovat zejména ta rozhodnutí, která postrádají základní zákonné náležitosti; z nichž nelze seznat, o jaké věci bylo rozhodováno či jak bylo rozhodnuto; jejichž výrok je v rozporu s odůvodněním; která neobsahují vůbec právní závěry vyplývající z rozhodných skutkových okolností nebo jejichž důvody nejsou ve vztahu k výroku jednoznačné. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se typicky jedná v případech, kdy správní orgány opřely rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny. O nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů se jedná rovněž i v případě, kdy správní orgán opomněl vypořádat některou z uplatněných námitek. Soud v tomto směru pro stručnost odkazuje na závěry vyjádřené mj. v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003–75, ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003–52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004–73, č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005–44, č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005–245, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007–64, či ze dne 8. 4. 2004, č. j. 4 Azs 27/2004–74.

23. Žalobce spatřoval důvody nepřezkoumatelnosti v tom, že napadené rozhodnutí nevypořádává jeho námitky a nedostatečně vysvětluje, proč žalobci nebyla dotace udělena, do rozhodnutí nebylo vtěleno hodnocení projektu ani závěr přezkumné komise. Jako další důvod žalobce označil to, že ani samotné hodnocení projektu neodůvodňuje dostatečně závěr o podobnosti žalobcova projektu s jiným projektem a není zřejmé, kde je takové vylučovací kritérium zakotveno.

24. Z právní úpravy obsažené v zákonu o podpoře výzkumu a vývoje plyne, že hodnocení předložených projektů probíhá tak, že projekt nejprve hodnotí nejméně dva oponenti (§ 21 odst. 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoje), jejichž posudky následně slouží jako podklad pro hodnocení projektu odborným poradním orgánem. Ten následně provede vlastní, objektivní a nezaujaté hodnocení návrhů projektů podle vyhlášených pravidel a kritérií veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol (§ 21 odst. 6 zákona o podpoře výzkumu a vývoje). Konečně vstupuje do procesu hodnocení projektů žalovaný jakožto poskytovatel a rozhoduje o podpoře projektu podle § 21 odst. 7 zákona o podpoře výzkumu a vývoje, přičemž na jeho rozhodování se podle § 21 odst. 11 zákona o podpoře výzkumu a vývoje nevztahuje správní řád.

25. V důvodové zprávě k § 21 odst. 4 až 8 zákona o podpoře výzkumu a vývoje se mimo jiné podává, že pro hodnocení návrhů projektů se navrhuje jednotný postup, který odpovídá obecným zvyklostem posuzování návrhů projektů. V souladu s pravidly veřejných soutěží se ukládá výslovně povinnost dodržet vyhlášená kritéria posuzování. Odborný orgán, který je poskytovatelem ustanoven pro hodnocení návrhů projektů, má postavení poradního orgánu poskytovatele. Na to navazuje zmocnění poskytovatele, aby mohl rozhodnout proti návrhu tohoto orgánu za předpokladu, že existují zřetelné důvody k postupu poskytovatele odlišného od návrhu odborného poradního orgánu. Důvod spočívá v tom, že zodpovědnost za poskytování podpory z veřejných prostředků má jedině poskytovatel. Současně se stanovuje poskytovateli povinnost zdůvodnit své rozhodnutí v protokolu, aby se předešlo bezdůvodným změnám a tím i porušení rovných podmínek soutěže.

26. Z citované právní úpravy plyne, že odůvodnění postupu správního orgánu podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje se odchyluje od obecné úpravy odůvodnění správních rozhodnutí. Zákon konstruuje zvláštní způsob odůvodnění, jenž spočívá v tom, že adresát rozhodnutí se dozvídá důvody, proč nebude jeho projekt podpořen, nejen z rozhodnutí samotného, ale i z dalších podkladů, jako je protokol z hodnocení projektu odborným poradním orgánem, protokol z hodnocení projektu, přehled výsledků veřejné soutěže a posudek oponenta. Jelikož se důvody rozhodnutí tříští do více dokumentů, odůvodnění samotného rozhodnutí neposkytuje podrobné důvody rozhodnutí, které jeho adresát nalezne v jiných zveřejněných podkladech. Žalobci tyto podklady byly poskytnuty, což vyplývá z žádosti o přezkum, která je součástí správního spisu. Jejich obsah mu tedy byl znám. Z těchto důvodů nemůže obstát námitka nepřezkoumatelnosti, že předmětné dokumenty nebyly do odůvodnění napadeného rozhodnutí inkorporovány.

27. Soud zdůrazňuje, že v posuzované věci je podstatné, že žalobce byl seznámen s tím, proč nemůže být jeho projekt podpořen, což se stalo. Napadené rozhodnutí je sice strohé, ale s ohledem na § 21 odst. 11 zákona o podpoře výzkumu a vývoje jej nelze poměřovat s požadavky na správní rozhodnutí tak, jak jsou vymezeny v § 68 správního řádu a na něj navazující judikatuře, když je aplikace správního řádu zákonem o podpoře výzkumu a vývoje výslovně vyloučena. Ostatně, k obdobnému závěru už zdejší soud dospěl i v jiných případech téhož žalobce (sp. zn. 15 A 15/2024, 10 A 95/2023). Na tom nic nemění ani aplikace základních zásad činnosti správních orgánů v duchu § 117 odst. 1 správního řádu.

28. Soud nespatřuje důvod nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí ani v hodnocení jako takovém.

29. Především není pravdivé tvrzení žalobce, že by duplicita projektů jakožto vylučovací kritérium nebyla nikde zakotvena. Tento požadavek vychází z přílohy výzvy (Příloha č. 1–Model hodnocení a kritéria pro hodnocení a výběr projektů – Aplikace výzva I.), kde se v oddílu týkajícím se věcného hodnocení projektu jakožto vylučovací podmínka stanoví: „Podstata návrhu projektu nebyla vyřešena a není řešena v rámci jiného projektu podporovaného z veřejných zdrojů. Projekt splňuje princip novosti navrhovaného řešení. Základním zdrojem informací pro vyhodnocení splnění tohoto kritéria je Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací – https://www.isvavai.cz/, veřejné databáze, příp. MS2021+, aj. V případě, kdy žadatel a/či partneři souběžně realizují obdobné projekty a využívají k nim stejné technické/materiálové/lidské zdroje, je jasně prokázáno, že nedochází k překryvům a nejsou podporovány stejné aktivity. V případě nezmínění obsahově, a to i částečně souvisejících projektů v podnikatelském záměru, nejednoznačně vymezených rozdílů, výstupů, výsledků, nákladů či lidských a finančních zdrojů jednotlivých projektů, žádost o podporu toto kritérium neplní a Řídicí orgán nebude u těchto projektů zkoumat míru duplicity projektů a na dodatečně doložené informace nebude brán zřetel.“. Takto formulované podmínce dle mínění soudu zcela odpovídá i hodnocení, které bylo žalobcovu projektu uděleno. V hodnocení hodnotitele s kódem 448 ze dne 8. 3. 2024 se uvádí, že v Informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací byl nalezen konkrétní podobný projekt, jehož se zúčastnil i právě žalobce. Totéž je zřejmé z hodnocení hodnotitele s kódem 736 ze dne 19. 4. 2024, který dokonce poukazuje na celkem tři konkrétní podobné projekty, s tím, že vůči jednomu z nich se žalobce nedostatečně vymezil. S těmito závěry se ztotožnila i přezkumná komise s tím, že shoda mezi projekty je zřejmá. Takové odůvodnění soud za nepřezkoumatelné nepovažuje.

30. Na tomto místě soud opět připomíná, že přezkum poskytování dotací má být zdrženlivý a omezuje se na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem. Soud proto i s ohledem na povahu námitek žalobce, který namítal nepřezkoumatelnost hodnocení projektu, nikoliv jeho faktickou chybnost, nepřezkoumával míru podobnosti projektů, a soustředil se pouze na otázku řádného procesu a odůvodnění, v níž pochybení neshledal.

VII. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

31. Na základě všech shora uvedených skutečností soud neshledal důvodným žádný z předestřených žalobních bodů, ani neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo třeba napadené rozhodnutí zrušit, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

32. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s; žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů řízení v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. nenáleží. Žalovanému pak žádné náklady v souvislosti s vedením předmětného řízení nevznikly.

Poučení

I. Předmět řízení a vymezení sporu II. Napadené rozhodnutí III. Žaloba IV. Vyjádření žalovaného V. Další podání účastníků VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze VII. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení