15 C 100/2014 - 220

Rubrum

Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] se sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A] se sídlem [Adresa žalované A] jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B]. v [Anonymizováno] se sídlem [Adresa žalované B], IČO: [IČO žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 7 441 375 Kč, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou z [datum] (po jejím doplnění učiněném do protokolu o jednání ze dne [datum]) po žalované domáhá zaplacení [částka].

2. Žalobkyně žalobu zdůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela [datum] se žalovanou, jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B]. v [Anonymizováno] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitostí a movitých věcí v areálu dlužníka, jež byly v kupní smlouvě řádně specifikovány, a to za celkovou kupní cenu ve výši [částka], přičemž žalovaná neupozornila žalobkyni na to, že na pozemku se nacházejí sudy obsahující ropné látky, respektive chemické látky neznámého původu, stejně tak se tyto látky vyskytovaly v ocelových nádržích, které byly na základě kupní smlouvy rovněž převáděny. Žalobkyně po uzavření kupní smlouvy žalovanou opakovaně vyzývala k odstranění sudů a chemických látek, což však žalovaná učinila pouze zčásti. Žalobkyně tak byla nucena sudy a chemické látky odvézt a zlikvidovat sama na vlastní náklady, kdy po žalované se nyní domáhá jednak slevy z kupí ceny, spočívající v nákladech žalobkyní vynaložených na odstranění vad předmětu koupě, t. j. nákladů žalobkyni vzniklých v souvislosti s odvozem sudů a odčerpáním chemických látek a dále se domáhá zaplacení náhrady škody, která představuje vynaložené náklady, které žalobkyně vynaložila na likvidaci chemických látek.

3. Žalovaná se podané žalobě bránila především tím, že žalobkyně o tom, že se sudy v areálu nacházejí, musela vědět již před uzavřením kupní smlouvy, neboť v rámci [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zveřejněno, že se v areálu nacházejí sudy a nádrže s látkami, tudíž na to byla nepřímo upozorněna. Dále uváděla, že požadovaný nárok na slevu z kupní ceny převyšuje kupní cenu movitých věcí kupní smlouvou převáděných. Dále uváděla, že k odčerpání pouze části ropných prostředků žalovanou došlo z důvodu, že na to nebyly finanční prostředky a jednak to bylo z důvodu obstrukcí ze strany žalobkyně, která žalovanou nechtěla, po termínu, který si žalobkyně k odstranění látek stanovila, do areálu vpustit.

4. Soud za účelem zjištění skutkového stavu věci provedl následující listinné důkazy, které hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemném souhrnu.

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou, jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B], v [Anonymizováno], a žalobkyní (kdy uzavření smlouvy a její obsah žádná ze stran sporu nezpochybnila) má soud za prokázáno, že žalovaná uvedenou smlouvou převedla vlastnické právo k movitým a nemovitým věcem specifikovaným v bodě II uvedené smlouvy na žalobkyni za dohodnutou kupní cenu [částka].

6. Z obsahu výše citované smlouvy má soud dále za prokázáno, že sudy, případně nádrže s obsahem ropných, případně jiných nebezpečných látek nebyly zahrnuty mezi věci, které jsou předmětem prodeje.

7. Z předávacího protokolu z [datum] žalované a žalobkyně soud zjistil, že v ručně dopsané poznámce pod strojově psaným textem, ve kterém je uveden výčet předávaných věcí, je uvedeno, že na převáděných pozemcích jsou umístěny sudy s ropnými látkami, resp. neznámého obsahu a ocelové nádrže, které obsahují ropné látky, resp. látky neznámého původu v různém objemu. Z účastnické výpovědi žalované pak vyplynulo, že uvedenou poznámku učinil do předávacího protokolu pan [tituly před jménem] [adresa] (pozn. soudu: v protokolu z [datum] uvedeno: za [právnická osoba]: [tituly před jménem] [jméno FO], advokát v plné moci). Uvedené žalobkyně nezpochybňovala, kdy v řízení tvrdila, že první zmínka o umístění uvedených věcí je právě v dotčeném předávacím protokolu a že první osobou, která na umístěné sudy upozorňovala byla právě žalobkyně (nikoliv tedy žalovaná).

8. Z výzvy k odvozu ropných a jiných látek ze dne [datum] (má být zřejmě [datum]) má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanou uvedenou výzvou žádala k odvozu sudů a odčerpání obsahu ocelových nádrží, nejpozději do [datum].

9. Z výzvy k odvozu ropných a jiných látek ze dne [datum] (má být zřejmě [datum]) má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanou uvedenou výzvou žádala k odvozu sudů a odčerpání obsahu ocelových nádrží, nejpozději do [datum].

10. Z podání žalované adresovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] nazvaného Doplnění soupisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], žalovaná doplnila soupis [Anonymizováno] [Anonymizováno] o „blíže nespecifikované látky v blíže neurčeném množství“ s odůvodněním na to, že po prodeji výrobního a skladového areálu dlužníka na adrese [adresa] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (dotčené kupní smlouvy – viz bod č. [hodnota] tohoto rozsudku) byly zjištěny v nádržích areálu látky neznámého složení a objemu.

11. Ze sdělení ve věci odvozu ropných látek ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní upozorněna na stále trvající nečinnost s odvozem sudů a odčerpáním obsahu ocelových nádrží a byla současně upozorněna na to, že žalobkyně v důsledku nečinnosti žalované provede odstranění žalovanou uložených ropných látek v režii žalobkyně na náklad žalované.

12. Z výzvy k odvozu ropných látek ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanou uvedenou výzvou žádala k odvozu sudů a odčerpání obsahu ocelových nádrží, nejpozději do [datum].

13. Z protokolu o kontrolním zjištění ze dne [datum], provedeném [Anonymizováno] úřadem [Anonymizováno] [Anonymizováno], odborem životního prostředí a zemědělství, vyplývá, že žalovaná byla v roce [Anonymizováno] přítomna provedení dozoru [Anonymizováno] [adresa] a vodoprávního úřadu [Anonymizováno] kraje a byla upozorněna na nebezpečí havarijního znečištění toku a na povinnost o tomto informovat případného zájemce o uvedený areál.

14. Nárok žalobkyně spočívající ve slevě z kupní ceny, který žalobkyně zdůvodňovala žalobkyní vynaloženými náklady na odstranění vad předmětu koupě (které žalobkyni konkrétně vznikly v důsledku odvozu sudů a odčerpání chemických látek z ocelových nádrží), jež si žalobkyně vyčíslila v celkové výši [částka], žalobkyně prokazovala doloženými doklady - fakturami vystavenými společností [Anonymizováno].[Anonymizováno], a. s., IČO [IČO], příjemce faktur žalobkyně, konkrétně fakturou č. [hodnota] vystavenou na celkovou částku [částka], z toho [částka] se specifikací čištění nádrží a přípravné práce a fakturou č. [hodnota] vystavenou na částku [částka], se specifikací přeprava a odstranění odpadu ze skladu [Anonymizováno] [adresa]. Uvedená skutková zjištění soud zjistil z obsahu citovaných faktur.

15. Nárok žalobkyně, kterým se žalobkyně domáhá náhrady škody, který žalobkyně zdůvodňuje vynaloženými náklady žalobkyně, které musela žalobkyně vynaložit na likvidaci chemických látek, které žalobkyni vznikly v celkové výši [částka], žalobkyně prokazovala doklady - fakturami vystavenými společností [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [IČO], příjemce faktur žalobkyně, konkrétně fakturou č. [hodnota] vystavenou na celkovou částku [částka], z toho [částka] se specifikací odstranění odpadu, sanační monitoring, sled, řízení a inženýring prací, fakturou č. [hodnota] vystavenou na [částka] se specifikací přeprava a odstranění odpadu ze skladu [Anonymizováno] [adresa], fakturou č. [hodnota] vystavenou na částku [částka] se specifikací odstranění závadného stavu lapolu ve skladu [Anonymizováno] [adresa] zjištěného [Anonymizováno] dne [datum] (upotřebené vosky a tuky, jiné motorové, převodové a mazací oleje, zaolejovaná voda z odlučovačů oleje, jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, odpady obsahující ropné látky, čištění sedimentačního prostoru, obnovení funkčnosti lapolu, instalace norných stěn), fakturou č. [hodnota] vystavenou na [částka] se specifikací odstranění odpadu (odpadní lepidla a těsnící materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky, jiné motorové, převodové a mazací oleje, odpadní izolační nebo teplonosné oleje, zaolejovaná voda z odlučovačů oleje, obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné, absorbční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami, pneumatiky, odpady obsahující ropné látky) a fakturou č. [hodnota] vystavenou na [částka] se specifikací odstranění odpadů ze skladu [Anonymizováno] (zaolejovaná voda z odlučovačů oleje, odpady obsahující ropné látky. Uvedená skutková zjištění soud zjistil z obsahu citovaných faktur.

16. Z výpisů z účtu žalobkyně vedených u [právnická osoba] má soud za zjištěno a prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet společnosti [právnická osoba]. dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [Anonymizováno] (specifikace platby odpovídá vystavené faktuře č. [hodnota]) a platbu ve výši [částka] – specifikace platby [Anonymizováno] (specifikace platby odpovídá vystavené faktuře č. [hodnota]), dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [právnická osoba] splátka, dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [právnická osoba], dne [datum] platbu ve výši [částka], dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [právnická osoba] splátka, dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [právnická osoba] splátka a dne [datum] platbu ve výši [částka] – specifikace platby [právnická osoba] splátka. Výše zaslaného peněžního plnění činí celkem [částka].

17. Žalobkyně při jednání dne [datum] z opatrnosti upřesnila svojí žalobu co do označení žalované takovým způsobem, kdy je zřejmé, že žaloba směřuje proti [Jméno žalované A], se sídlem v [adresa], jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B], v [Anonymizováno], se sídlem [adresa], což je patrné jak z žaloby samotné, tak ze všech ostatních podání učiněných vůči soudu v dané věci, kdy uvedla, že rodné číslo [jméno FO] bylo v žalobním návrhu uvedeno chybně (mylně). K uvedenému strany sporu odkazovaly a shodly se na tom, že označení žalované uvedené v rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kde v záhlaví rozsudku je jako žalovaná označena [Jméno žalované A], narozená [datum], bytem [adresa], je označení nesprávné, naopak označení žalované uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byl uvedený rozsudek (a současně tak rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) zrušen, je označení správné.

18. Žalovaná ve své účastnické výpovědi vypověděla, že zájemci o koupi areálu měli po dobu jednoho roku možnost jeho prohlídky, tudíž v rámci této prohlídky, případně elektronicky zpřístupněnou fotodokumentací bylo možné zjistit, že se v areálu nachází sudy s ropnými látkami. Uvedla, že v roce [Anonymizováno] došlo v areálu k [Anonymizováno], kdy v rámci fotodokumentace bylo možno vidět nádrže a vyteklé látky. Uvedla, že v popisu areálu bylo uvedeno, že se jedná o bývalý areál, kde byly uskladněny ropné látky. Uvedla, že stav areálu byl takový, jako byl již rok před [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Na otázku soudu, zda-li věděla, o jaké konkrétní chemické látky se jedná vypověděla, že věděla pouze to, že tam jsou nějaké chemikálie, nějaké ropné látky, avšak na případné rozbory těchto látek za účelem zjištění jejich složení neměla peníze. V důsledku žádosti žalobce došlo k odčerpání pouze části ropných látek, k čemuž došlo po odsouhlasení zástupců věřitelů. K odsouhlasení dalších finančních prostředků nedošlo. Na dotaz, zda existuje nějaké písemné potvrzení, kterým byla žalobkyně upozorněna na přítomnost látek, uvedla že žalobce na to byl nepřímo upozorněn, neboť v rámci výběrového řízení bylo zveřejněno, že se v areálu nacházejí sudy a nádrže s látkami. Žalovaná závěrem shrnula, že látky nebyly odstraněny, protože na to nebyly jednak finanční prostředky, jednak to bylo z důvodu obstrukcí na straně žalobkyně, která tam nechtěla žalovanou po jí stanoveném termínu vpustit.

19. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku na náhradu škody, což odůvodnila tím, že uvedený nárok je odvozován od uzavřené kupní smlouvy ze dne [datum], přičemž žalobkyně se dozvěděla o škodě (která podle žalobkyně spočívá v přítomnosti sudů s ropnými látkami neznámého původu a v obsahu neznámých chemických látek v ocelových nádržích) nejpozději dne [datum], což je den kdy došlo k předání předmětu koupě. Rovněž v této době věděla i o tom, kdo za škodu odpovídá. Jestliže tedy žalobkyně nárok na náhradu škody uplatnila žalobou ze dne [datum], učinila tak po uplynutí promlčecí doby, jež činila dva roky.

20. Žalobkyně námitku promlčení považovala za nedůvodnou. Uvedla, že pro počátek běhu subjektivní dvouleté promlčecí lhůty je rozhodné, kdy se poškozený dozví o vzniklé škodě a kdo za ni odpovídá. K otázce okamžiku vzniku škody odkazovala na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], podle kterého ke vzniku škody dochází teprve okamžikem, kdy dlužník splní dluh. Žalobkyně má tedy za to, že až zaplacením faktur ze strany žalobkyně došlo ke vzniku škody, neboť až tímto okamžikem došlo k zásahu do majetku žalobkyně, ke kterému by nedošlo nebýt jednání škůdce (žalované). První faktura byla zaplacena dne [datum], k promlčení práva k datu [datum], kdy byla podána žaloba, tedy nedošlo. Podle žalobkyně i objektivní tříletá promlčecí lhůta k podání žaloby nebyla překročena.

21. V řízení má soud v souladu s Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] ze dne [datum] za prokázáno, že kupní smlouvou ze dne [datum], na základě které byly žalovanou jako prodávající převáděny na žalobkyni jako kupující ve smlouvě blíže specifikované nemovitosti a blíže specifikované movité věci, uzavíraly obě strany jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti.

22. Podle ustanovení § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku uvedená část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.

23. Podle ustanovení § 261 odst. 6 věta prvá obchodního zákoníku smlouvy mezi osobami uvedenými v odstavcích 1 a 2, které nejsou upraveny v hlavě II této části zákona a jsou upraveny jako smluvní typ v občanském zákoníku, se řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem.

24. Z uvedeného vyplývá, že v části, ve které bylo na žalobkyni žalovanou převáděno vlastnické právo k nemovitostem specifikovaným v kupní smlouvě, se vztah účastníků řídí ustanoveními § 588 a následující občanského zákoníku o smlouvě kupní, ale ve všem, co pro daný smluvní typ není dáno zvláštní úpravou, platí obecná ustanovení daná pro obchodní závazkové vztahy obchodním zákoníkem.

25. Z uvedeného dále vyplývá, že v části, ve které byly žalovanou na žalobkyni smlouvou převáděny samostatné movité věci (včetně ocelových nádrží specifikovaných v čl. 2. 5. písm. k) kupní smlouvy, je třeba na předmětný závazkový vztah aplikovat úpravu kupní smlouvy podle ustanovení § 409 a následující obchodního zákoníku, v ustanoveních o vadách zboží (konkrétně ustanovení § 422 a následující obchodního zákoníku) a o nárocích z těchto vad (konkrétně ustanovení § 436 a následující obchodního zákoníku).

26. Podle ustanovení § 596 občanského zákoníku, má-li věc vady, o kterých prodávající ví, je povinen kupujícího při sjednávání kupní smlouvy na ně upozornit (za vadu ve smyslu ustanovení § 596 občanského zákoníku se dle judikatury Nejvyššího soudu považuje nedostatek takové vlastnosti, která se u movitých či nemovitých věcí téhož druhu a stáří obecně předpokládá a jejíž absencí je možnost využití věci podstatně snížena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

27. Podle ustanovení § 597 odst. 1 občanského zákoníku, jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny odpovídající povaze a rozsahu vady; jde-li o vadu, která činí věc neupotřebitelnou, má též právo od smlouvy odstoupit.

28. Podle ustanovení § 599 odst. 1 musí kupující vady uplatnit u prodávajícího bez zbytečného odkladu. Práva z odpovědnosti za vady se může kupující domáhat u soudu, jen jestliže vady vytkl nejpozději do šesti měsíců, jde-li o vady krmiv, do tří týdnů a jde-li o vady zvířat, do šesti týdnů od převzetí věci.

29. Podle ustanovení § 600 občanského zákoníku uplatněním práv z odpovědnosti za vady není dotčeno právo na náhradu škody.

30. Podle ustanovení § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona, prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Dle ustanovení § 168 odst. 2 písm. f) a g) totožného zákona pohledávkami za majetkovou podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou mimo jiné pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených osobou s dispozičními oprávněními, s výjimkou smluv uzavřených dlužníkem po schválení oddlužení a pohledávky věřitelů ze smluv, jejichž splnění osoba s dispozičními oprávněními povolila, jakož i ze smluv, které osoba s dispozičními oprávněními nevypověděla, podle odst. 3 totožného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, pohledávky za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Podle ustanovení § 229 odst. 3. písm. b) totožného zákona nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními insolvenční správce v době od prohlášení konkursu. Podle ustanovení § 228 písm. l) totožného zákona se nakládáním s majetkovou podstatou rozumí zejména výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty.

31. Podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění platném a účinném v době podpisu kupní smlouvy je odpadem každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. [hodnota] k tomuto zákonu. V tomto případě jde o kategorii „zůstatky z průmyslových procesů (např. strusky, destilační zbytky apod.)“. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) totožného zákona se pro účely tohoto zákona rozumí nebezpečným odpadem - odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. [hodnota] k tomuto zákonu. Podle ustanovení § 12 odst. 1 totožného zákona je prvotní původce odpadů povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi, pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích právních předpisech k němu stanoveno jinak.

32. Vztažmo na shora uvedené má soud za to, že pasivní legitimace na straně žalované je ve sporu dána.

33. Vztažmo na shora uvedené má soud dále za to, že promlčení práva na náhradu škody se v daném případě řídí právní úpravou zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění. Podle ustanovení § 100 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle ustanovení § 106 odst. 1 totožného zákona se právo na náhradu škody promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle ustanovení § 106 odst. 2 totožného zákona se právo na náhradu škody promlčí nejpozději za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

34. K žalovaným vznesené námitce promlčení je pak soud toho názoru, že zde je třeba přisvědčit žalobkyni, neboť soud má za to, že v době podání žaloby byla jak subjektivní, tak objektivní promlčecí lhůta k podání žaloby podle ustanovení § 100 a § 106 občanského zákoníku zachována. Počátek plynutí subjektivní dvouleté promlčecí lhůty je dle názoru soudu v daném případě nutno odvozovat ode dne, kdy je současně splněna jak podmínka vědomosti žalobce o osobě škůdce, což bylo dle názoru soudu nepochybně nejpozději dnem podpisu předávacího protokolu, t. j. dnem [datum] a dále podmínka vědomosti žalobce o vzniklé škodě, což v daném případě mohlo být nepochybně nejdříve až dne, kdy došlo ke konkrétnímu negativnímu zásahu do majetkové sféry žalobkyně, ke kterému by nedošlo nebýt jednání škůdce, t. j. žalované (t. j. dnem, kdy žalobkyně v důsledku konkrétního závadného jednání žalované byla nucena vynaložit ze své majetkové sféry konkrétní peněžní prostředky. To bylo nejdříve dnem [datum], neboť dnem [datum] byla z účtu žalobkyně odeslána první platba za účelem uhrazení faktur, jež jsou podrobně specifikovány v bodě 14 a 15 tohoto rozsudku. Počátek plynutí objektivní tříleté promlčecí lhůty je dle názoru soudu v daném případě nutno odvozovat nejdříve od podpisu kupní smlouvy, t. j. od [datum]. Žaloba byla k soudu podána dne [datum].

35. Soud se s ohledem na charakter věcí, kterými jsou sudy s chemickými látkami a chemické látky v nádržích přiklonil k závěru, že dané věci jsou samostatnými věcmi. Netvoří součást věci hlavní (k tomu srovnej ustanovení § 120 odst. 1 občanského zákoníku) ani příslušenství věci hlavní (k tomu srovnej ustanovení § 121 odst. 1 občanského zákoníku), která byla předmětem převodu vlastnického práva, neboť součástí věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc zhodnotila, což se nevztahuje na daný případ, a dále v průběhu soudního řízení nevyšlo ani najevo, že by se jednalo o věci, které by byly určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí trvale užívány.

36. S odkazem na obsah kupní smlouvy, kdy sudy s chemickými látkami a chemické látky v nádržích nebyly ve smlouvě jako předmět prodeje jednotlivě uvedeny (k tomu srovnej skutkové zjištění uvedené v bodě č. [hodnota] a 6 tohoto rozsudku) a netvoří ani součást nebo příslušenství věci hlavní – převáděné (k tomu srovnej skutkové zjištění uvedené v bodě 35 tohoto rozsudku), má soud dále za to, že vlastnické právo k uvedeným věcem na žalobce převedeno nebylo.

37. Soud má dále za prokázaný skutkový stav věci o tom, že žalovaná si musela být vědoma přítomnosti sudů s chemickými látkami a přítomnosti chemických látek v ocelových nádržích, kdy vědomost žalované, že se na převáděných pozemcích tyto věci nacházejí, žalobkyně prokázala zejména protokolem o kontrolním zjištění [Anonymizováno] z [datum], podle kterého byla žalovaná o stavu přítomnosti nebezpečných látek informována již v roce [Anonymizováno] (k tomu soud odkazuje na skutkové zjištění uvedené v bodě č. [hodnota] tohoto rozsudku).

38. Soud má dále za prokázaný skutkový stav věci o tom, že žalovaná na přítomnost uvedených věcí (sudů s chemickými látkami a chemických látek v ocelových nádržích) nacházejících se na převáděných pozemcích žalobkyni neupozornila (k tomu soud odkazuje na záznam v předávacím protokole učiněný [tituly před jménem] [jméno FO], který až [datum] do předávacího protokolu vepsal poznámku o zjištění, že v areálu se nacházejí uvedené věci a dále na listinu - Doplnění soupisu majetkové podstaty ze dne [datum], na základě kterého žalovaná až uvedeného dne doplnila soupis majetkové podstaty o „blíže nespecifikované látky v blíže neurčeném množství“ s odůvodněním na to, že po prodeji areálu na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byly zjištěny v nádržích areálu látky neznámého složení a objemu). Uvedeným jednáním (kdy žalovaná neupozornila na přítomnost sudů s chemickými látkami a chemické látky v ocelových nádržích) tak žalovaná nepochybně jednala v rozporu s ustanovením § 596 občanského zákoníku.

39. Soud má dále za prokázaný skutkový stav věci o tom, že žalobkyně na přítomnost sudů s neznámými chemickými látkami a chemické látky neznámého původu nacházející se v ocelových nádržích upozornila již v předávacím protokolu – t. j. dne [datum], a dále i to, že následnými bezprostředně navazujícími písemnými výzvami žádala o zjednání nápravy – t. j. konkrétně o odstranění uvedených věcí ( k tomu soud odkazuje na skutková zjištění uvedená v bodě č. [hodnota], 8, 9, 11, 12 tohoto rozsudku), z čehož soud dovodil, že jednala v souladu s ustanovením § 599 odst. 1 občanského zákoníku.

40. Soud má za dále prokázaný skutkový stav věci o tom, že žalovaná ani po několika písemných výzvách žalobkyně (k tomu soud odkazuje na skutková zjištění uvedená v bodě č. [hodnota], 9, 11, 12 tohoto rozsudku) sudy s chemickými látkami a chemické látky v ocelových nádržích v plném rozsahu neodstranila. Odstranila pouze část ropných látek, což účastníci uvedli jako nespornou skutečnost. K tomu žalovaná soudu sdělila, že k odčerpání pouze části ropných látek došlo z důvodu, že k tomu byly odsouhlaseny finanční prostředky ze strany věřitelů, avšak další finanční prostředky již odsouhlaseny nebyly. Dále pak také žalobkyně znemožnila po žalobkyní stanoveném termínu přístup do areálu žalobkyně.

41. Soud má dále v řízení za prokázaný skutkový stav věci o tom, že žalobkyně sudy s chemickými látkami a chemické látky v ocelových nádržích poté, kdy je neodstranila žalovaná, a to ani po opakovaných písemných výzvách žalobkyně (k tomu soud odkazuje na skutková zjištění uvedená v bodě č. [hodnota], 9, 11, 12 tohoto rozsudku, kdy dle poslední výzvy byl stanoven termín k odstranění na [datum]) na své náklady odstranila sama, v důsledku čehož byla nucena vynaložit celkem [částka], z čehož [částka] představují náklady žalobkyně vynaložené na likvidaci chemických látek a [částka] představují náklady žalobkyně vynaložené na odvoz sudů a odčerpání chemických látek z ocelových nádrží (k tomu soud odkazuje na skutková zjištění uvedená v bodě č. [hodnota]-[Anonymizováno] tohoto rozsudku).

42. Argumentaci žalované o tom, že zájemci o areál měli možnost si areál prohlédnout a že byla současně poskytnuta možnost nahlédnutí do elektronické fotodokumentace, soud nevzal jako přiléhavou. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně ihned v den předání areálu do předávacího protokolu zapsala, že se na převáděných nemovitostech nachází sudy s ropnými látkami, respektive neznámého obsahu a dále ocelové nádrže, které obsahují ropné látky, respektive látky neznámého původu, což svědčí o skutečnosti, že si areál řádně prohlédla a ihned, t. j. bez prodlení upozornila na zjištěné vady, kdy současně žádala zjednání tohoto závadného stavu. 43. [právnická osoba] případ, kdy žalobkyně žalovanou upozornila, a to bez zbytečného odkladu na vady předmětu prodeje, když dále taktéž bez zbytečného odkladu (opakovaně) i vyzvala žalovanou k odvozu předmětných chemických látek, přičemž o skutečnosti o jaké konkrétní látky jde, se dozvěděla až na základě vlastní iniciativy (chemickým rozborem), má nepochybně dle názoru soudu právo na slevu z kupní ceny.

44. Z faktur předložených žalobkyní a výpisů z účtu žalobkyně má soud za prokázáno, že žalobkyně vynaložila finanční prostředky ve výši [částka], a to konkrétně za odvoz sudů se zbytky chemických látek a na odčerpání chemických látek z ocelových nádrží. Soud má tedy za to, že předmět prodeje byl zatížen vadou, kterou představovaly sudy s chemickými látkami umístěné na převáděných pozemcích a chemické látky v ocelových nádržích, na kterou žalovaná žalobkyni při sjednávání kupní smlouvy neupozornila, ačkoliv k tomu byla ze zákona povinna. Žalobkyně po neúspěšných výzvách na žalovanou k zabezpečení odvozu sudů a odčerpání chemických látek z ocelových nádrží (kterým žalovaná vyhověla pouze zčásti) byla nucena zajistit odvoz a následnou likvidaci předmětných chemických látek na vlastní náklady a má tedy právo na přiměřenou slevu ze sjednané kupní ceny odpovídající povaze a rozsahu vady.

45. Soud jako přiměřenou slevu z kupní ceny považuje žalobkyní vynaložené 1) náklady za odvoz sudů se zbytky chemických látek a 2) vynaložené náklady za odčerpání chemických látek z ocelových nádrží, tedy celkem částku [částka], když vynaložení uvedených prostředků žalobkyně v řízení prokázala (k tomu dále srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).

46. Pokud se týká námitky žalované, že sleva z kupní ceny by se měla vztahovat pouze ke kupní ceně smlouvou převedených movitých věcí (nikoli i nemovitých), soud uvedenou námitku nepovažuje za přiléhavou, neboť vada spočívající v zanechání zbytků chemických látek v ocelových nádržích a sudů s chemickými látkami ovlivnila užívání celého předmětu koupě, tedy jak věcí movitých, tak zejména nemovitých.

47. Podle ustanovení § 510 občanského zákoníku uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu škody, která z vady vznikla. Smyslem odpovědnosti za škodu je, aby byla nahrazena majetková újma vzniklá následkem porušení právní povinnosti nebo v důsledku jiné právem uznané skutečnosti.

48. Z faktur předložených žalobkyní a výpisů z účtu žalobkyně má soud v řízení za prokázáno, že žalobkyně dále vynaložila finanční prostředky ve výši [částka], a to konkrétně za likvidaci chemických látek uskladněných v sudech a ocelových nádržích. Dle názoru soudu pak vynaložené finanční prostředky představují škodu, která žalobkyni vznikla v důsledku porušení zákonné povinnosti žalované uložené jí ustanovením § 596 občanského zákoníku. Soud má tedy za to, že jsou splněny i všechny předpoklady odpovědnosti žalované za žalobkyni způsobenou škodu podle ustanovení § 420 a následující občanského zákoníku, když konkrétní výši škody představují právě vynaložené prostředky, které byla žalobkyně nucena vynaložit na likvidaci chemických látek (k tomu srovnej Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky č. j. [spisová značka] ze dne [datum]).

49. S ohledem na shora vyložené pak soud žalobě vyhověl, jakožto plně důvodné.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze šestnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], dovolání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u Okresního soudu v [adresa] dne [datum], účast na jednání u Krajského soudu v [adresa] dne [datum], účast na jednání u Okresního soudu v [adresa] dne [datum], účast na jednání u Okresního soudu v [adresa] dne [datum], účast na jednání u Okresního soudu v [adresa] dne [datum]) včetně šestnácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce [částka] (4 x cesta ze sídla advokátní kanceláře k Okresnímu soudu v [adresa] a zpět dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

Poučení