15 C 112/2022 - 315

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobců: [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] [Anonymizováno], narozený dne [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A]: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B]: takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO], byl ke dni [datum] [jméno FO], dat. nar. [datum], bytem [adresa], PSČ [adresa], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO], jsou ode dne [datum] žalobci, každý s podílem ve výši jedné poloviny, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům soudem ustanovené znalkyně ve výši 62 640 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované náhradu nákladů řízení ve výši 61 250 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta B].

Odůvodnění

1 Žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 25. 5. 2022, ve znění připuštění změny žaloby usnesením ze dne 17. 9. 2024, č.j. 15 C 112/2022-293, se žalobci domáhali primárním výrokem I. určení, že vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO], byl ke dni [datum] [jméno FO], dat. nar. [datum], bytem [adresa], PSČ [adresa]. Eventuálním výrokem II. se pak žalobci domáhali určení, že spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO], jsou ode dne [datum] žalobci, každý s podílem ve výši jedné poloviny. Primární výrok I. žalobci odůvodnili tím, že jsou dědicové [jméno FO], narozeného dne [datum] a zemřelého dne [datum] (dále jen „zůstavitel“), a mají za to, že součástí aktiv pozůstalosti má být další majetek, k němuž žalovaná údajně nabyla vlastnické právo v roce 2014 na základě neexistujícího, popř. absolutně neplatného, právního jednání. Konkrétně se jedná o: pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e.; pozemek parc. č. [Anonymizováno]; pozemek parc. č. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO] (dále společně jen „předmětné nemovitosti“). Uvedli, že řízení o pozůstalosti po zůstaviteli doposud nebylo pravomocně skončen, proto je žaloba formulována jako žaloba na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, a to v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, shrnutou v aktuálním usnesení ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. [spisová značka], přičemž si žalobci jsou vědomi rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka], jenž ale řešil situaci, kdy byla žaloba podána až po pravomocném skončení dědického řízení. Dále uvedli, že zpochybňují existenci, potažmo platnost kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014, na základě které bylo vlastnické právo zůstavitele k nemovitostem údajně převedeno na žalovanou. Žalobci jsou přesvědčeni, že zůstavitel kupní smlouvu nepodepsal, v důsledku čehož vlastnické právo k nemovitostem nikdy nepřešlo na žalovanou, vlastníkem nemovitostí tedy byl v okamžiku své smrti zůstavitel a nemovitosti mají být součástí aktiv pozůstalosti. I pokud by zůstavitel kupní smlouvu byl podepsal, musela by být posouzena jako absolutně neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Popsali, že [jméno FO] [Anonymizováno] (zůstavitel) zemřel dne [datum]. Jelikož zůstavitel neučinil žádné pořízení pro případ smrti, dědictví po něm by měli nabýt podle zákona rovným dílem jeho dva dospělí synové [jméno FO] [Anonymizováno], dat. nar. [Datum narození žalobce B] (žalobce 2), a [Jméno žalobce A], dat. nar. [Datum narození žalobce A] (žalobce 1). Jejich matka a manželka zůstavitele [jméno FO] zemřela již v roce [Anonymizováno]. V rámci projednání dědictví vyšlo najevo, že součástí pozůstalosti nejsou nemovitosti v [jméno FO], kde žalobci strávili dětství a který patřil rodině [jméno FO] dlouhá desetiletí. Zůstavitel svým synům (žalobcům) nikdy nesdělil, že by dům měl jiného vlastníka a rovněž jim v posledních letech svého života říkal, že nemá žádnou závěť ani jiné pořízení pro případ smrti (což byla pravda) a že vše připadne rovným dílem synům [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobci neměli důvod po dobu otcova života kontrolovat stav otcova majetku zapsaný v katastru nemovitostí, a proto až po zahájení dědického řízení zjistili, že vlastnické právo k nemovitostem bylo údajně převedeno na žalovanou na základě kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014. Jelikož měl žalobce 1 za to, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu na jeho otci (zůstaviteli), podal dne 28. 6. 2021 na [Anonymizováno] v [Anonymizováno] trestní oznámení. Jeho část týkající se podezřelých okolností úmrtí zůstavitele byla odložena, část týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem na žalovanou však byla dále šetřena a 31. 8. 2021 zahájila [právnická osoba], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno], úkony trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření z trestných činů podvodu podle § 209 odst. 1 trestního zákoníku a padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku. Usnesením ze dne 19. 9. 2021, č. j. [Anonymizováno] byla uvedená trestní věc odložena, neboť podle policejního orgánu se nejedná o podezření z trestného činu. Proti tomuto usnesení podal žalobce 1 stížnost, které bylo vyhověno usnesením státního zástupce. Věc pak byla opětovně odložena, v zásadě s totožným odůvodněním. Proti tomuto usnesení již žalobce 1 stížnost nepodal a postupoval civilní cestou. Dále poukázali, že ze spisu vkladového řízení, vedeného Katastrálním úřadem [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], vyplývá, že dne 31. 1. 2014 byl podán návrh na vklad vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch žalované a dále na vklad věcného břemene užívání ve prospěch zůstavitele. Návrh byl podán na základě plné moci [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] a vkladovou listinou byla kupní smlouva ze dne 29. 1. 2014, sepsaná formou notářského zápisu [Anonymizováno], přičemž jeho stejnopis byl vyhotoven dne 30. 1. 2014. Dne 20. 3. 2014 katastrální úřad zaslal notáři výzvu k poskytnutí součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kde poukázal na rozpor ve vkladové listině, kde bylo ujednáno zřízení „bezplatného“ věcného břemene pro zůstavitele za úplatu ve výši 448 266 Kč. Notář následně dne 21. 3. 2014 zaslal katastrálnímu úřadu notářský zápis s opravnou doložkou, vyhotovenou údajně dne 30. 1. 2014 (stejnopis z téhož dne). Vklad vlastnického práva byl proveden dne 24. 3. 2014, a to s právními účinky k 31. 1. 2014, přičemž žalobci jsou přesvědčeni, že zůstavitel kupní smlouvu ze dne 29. 1. 2014 nepodepsal, a proto se vůbec nejednalo o jeho právní jednání ve smyslu § 546 o. z. Reálně k podpisu kupní smlouvy nedošlo, což bylo „zakryto“ jejím uzavřením formou notářského zápisu. Jelikož na katastrální úřad byl podán jen stejnopis notářského zápisu bez podpisů, nebylo možné pravost podpisu zůstavitele na kupní smlouvě ověřit písmoznalcem a aby nastoupila vyvratitelná právní domněnka pravosti a správnosti projevu vůle ve smyslu § 568 odst. 2 o. z., musí být taková veřejná listina podepsána, kdy doposud nebylo postaveno najisto, že notářský zápis byl podepsán zůstavitelem. Naopak notář policejnímu orgánu uvedl, že „na smlouvě nejsou podpisy osob, jelikož on jejich ověření zapsal v notářské knize“ ([Anonymizováno]). V takovém případě by však notářský zápis byl sepsán v rozporu s § 63 notářského řádu a zásadní pochybnosti budí rovněž skutečnost, že údajně mělo dne 30. 1. 2014 dojít k sepsání opravné doložky ohledně (bez)úplatnosti zřizovaného věcného břemena a není v souladu s běžným chodem věcí, aby dne 29. 1. 2014 byl sepsán notářský zápis (vč. chyby ohledně bezúplatnosti), dne 30. 1. 2014 byl vyhotoven jeho stejnopis (vč. chyby), který byl dne 31. 1. 2014 doručen katastrálnímu úřadu spolu s návrhem na vklad, a současně, aby dne 30. 1. 2014 byla vyhotovena (při obligatorní osobní účasti zůstavitele a žalované) opravná doložka. Podle žalobců je zjevné, že k sepsání opravné doložky muselo dojít teprve po doručení výzvy katastrálního úřadu, tj. dne 20. nebo 21. 3. 2014. Jednalo se zřejmě o snahu dodatečně zastřít pochybení notáře, poněvadž bez antedatování opravné doložky by katastrální úřad návrh na vklad musel (přinejmenším částečně) zamítnout, jak poučil účastníky ve výzvě č. j. [Anonymizováno]. Konečně uvedli, že i pokud by bylo postaveno najisto, že zůstavitel kupní smlouvu skutečně podepsal, žalobci toto právní jednání považují za absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. pro hrubý nepoměr mezi kupní cenou a reálnou hodnotou nemovitostí, přičemž žalovaná zneužila velice špatný [podezřelý výraz] stav zůstavitele a kupní cenu mu dokonce ani nezaplatila. Na základě kupní smlouvy bylo převedeno vlastnické právo ze zůstavitele na žalovanou, a to za úplatu ve výši 1 333 932 Kč, kupní cena měla být podle článku IV. zaplacena ve čtyřech splátkách po 250 000 Kč ve dnech 21. 12. 2013, 10. 12. 2013, 21. 12. 2013 a 30. 12. 2013, přičemž zůstavitel přijetí celkem 1 000 000 Kč stvrdil svým (údajným) podpisem kupní smlouvy. Zbývající část ve výši 333 932 Kč měla žalovaná zaplatit zůstaviteli při podpisu kupní smlouvy. Kupní cena byla údajně stanovena dle znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno], který údajně zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] dne 10. 1. 2014, avšak již v okamžiku uzavření kupní smlouvy se však jednalo o kupní cenu zcela neúměrně nízkou hodnotě nemovitostí, protože reálná tržní cena činila podle odhadu společnosti [právnická osoba] přibližně 3 750 000 Kč a podle odhadu realitní kanceláře [právnická osoba] přibližně 3 500 000 Kč, přičemž žalovaná zneužila vážný [podezřelý výraz] stav zůstavitele, jenž se na přelomu let 2013 a 2014 léčil s [Anonymizováno] a bylo spíše shodou šťastných náhod, že tuto [podezřelý výraz] přečkal a žil až do roku 2021, když ve vypjaté chvíli žalovaná zneužila závislosti zůstavitele na její péči a jeho špatné [Anonymizováno] kondice, aby nepoctivě a nemravně nabyla významný prospěch v podobě nemovitostí za nemravně nízkou finanční částku. Vzhledem k tomu, že k předání úplaty mělo dojít v hotovosti, pak dle žalobců existují rovněž vážné pochybnosti o tom, že kupní cena byla uhrazena. Poukázali na to, že žalovaná v průběhu prověřování policejním orgánem vypovídala ohledně úhrady kupní ceny nekonzistentně a poté předložila zjevně podvržené listiny (kvitance). Konečně uvedli, že žalovaná nikdy nenabyla vlastnické právo k nemovitostem, neboť zůstavitel nikdy kupní smlouvu nepodepsal, a pokud ano, jednalo se o absolutně neplatné právní jednání, proto měly být nemovitosti zahrnuty do pozůstalosti po zůstaviteli. 2 V podání ze dne 11. 1. 2023, kterým žalobci mimo jiné formulovali eventuální petit, ve znění připuštění změny žaloby usnesením ze dne 17. 9. 2024, č.j. 15 C 112/2022-293, uvedli, že současnou formulaci petitu na určení, že byl zůstavitel vlastníkem sporných nemovitostí ke dni své smrti, odůvodňují žalobci judikaturou citovanou v bodu 3 podané žaloby, a dále právním názorem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] jako soudní komisařky v řízení o pozůstalosti sp. zn. [spisová značka]: cit. „Právní zástupce uvádí, že byla podána žaloba na určení vlastnického práva zůstavitele k nemovitým věcem na LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [Anonymizováno] (sp. zn. [Anonymizováno] [spisová značka]). Konstatuje se, že dle zápisu ve veřejném seznamu byly nemovitosti ke dni úmrtí zůstavitele ve vlastnictví paní [jméno FO]. Do soupisu je bez dalšího zahrnout nelze. Účastníci se shodují na tom, že není na místě přerušení dědického řízení a vyčkání na konec sporného řízení. Případně bude zahájeno dodatečné dědické řízení. Nejde ovšem o sporná aktiva ve smyslu § 172 odst. 2 z. ř. s.“ (str. 3 protokolu o jednání ze dne 5. 10. 2022), kdy tedy soudní komisařka přímo uvedla, že v případě úspěchu podané určovací žaloby by mohla provést dodatečné projednání dědictví podle § 193 odst. 1 z. ř. s. a rozdělit nemovitosti mezi žalobce coby jediné dědice po zůstaviteli. Zároveň je zřejmé, že se nejedná o žádný z případů podle § 193 odst. 1 část věty za středníkem z. ř. s., tedy § 162 odst. 2 věta druhá (spor mezi dědici a pozůstalým manželem o rozsah SJM), § 172 odst. 2 věta druhá (spor mezi dědici o aktivech pozůstalosti), § 173 věta druhá (spor mezi dědici o pasivech pozůstalosti), kdy zákon vylučuje dodatečné projednání dědictví a lze případně podat tzv. žalobu oprávněného dědice podle § 189 odst. 1 z. ř. s. Dále odkázali na judikaturu odvolacích soudů, která vylučuje podání žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele k okamžiku jeho smrti pouze v případech, kdy není dodatečné projednání dědictví možné: rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 22 Co 84/2018 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 91 Co 379/2021. Dále uvedli, že v řešené věci nemovitosti nejsou sporným aktivem ve smyslu § 172 odst. 2 věty druhé z. ř. s., žalobci jako dědicové totiž navrhovali zařazení těchto nemovitostí do aktiv pozůstalosti, soudní komisařka tak však nemohla učinit, protože jako jejich vlastník je v katastru nemovitostí zapsána žalovaná. Soudní komisařka přitom jasně uvedla, že nemovitosti by bylo možné projednat v řízení o dodatečném projednání dědictví. V případě úspěchu ve věci by tedy požadované určení žalobcům přineslo plnou ochranu jejich práv. K naléhavému právnímu zájmu na požadovaném určení, žalobci uvedli, že bez tohoto určení nebude součástí pozůstalosti po jejich otci nemovitý majetek v hodnotě několika milionů korun, na který jako jeho dědicové mají právo. Jinak řečeno, bez tohoto určení se žalobci nemohou stát vlastníky tohoto rodinného majetku na základě dědického práva, neboť soudní komisařka s ohledem na zápis v katastru nemovitostí odmítla tyto nemovitosti zahrnout do aktiv pozůstalosti. Uvedli, že z procesní opatrnosti formulují eventuální petit pro případ, že by soud měl za to, že žalobcům nesvědčí naléhavý právní zájem na určení požadovaném v žalobě nebo, že takovému petitu nelze vyhovět. Dále v podání poukázali na svědecký [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že dne 29. 1. 2014 neexistoval kompletní (tj. sešitý) originál notářského zápisu; neexistuje originál původního notářského zápisu (bez opravné doložky), existuje pouze originál notářského zápisu včetně opravné doložky; dne 30. 1. 2014 byl vyhotoven stejnopis původního notářského zápisu (bez opravné doložky); dne 30. 1. 2014 byla sepsána opravná doložka a dále byl vyhotoven stejnopis notářského zápisu, včetně opravné doložky; dne 31. 1. 2014 byl na katastrální úřad doručen stejnopis původního notářského zápisu bez opravné doložky; dne 21. 3. 2014 byl na katastrální úřad doručen stejnopis notářského zápisu s opravnou doložkou. Dle žalobců tak neexistuje důkaz, že zůstavitel původní notářský zápis podepsal, jeho originál totiž neexistuje, neboť poslední list notářského zápisu měl být nahrazen novým s opravnou doložkou. Poslední list originálu je vytištěn na papíru, který je o několik odstínů světlejší, než předchozí listy, a pokud notář nesešil notářský zápis po jeho sepsání, postupoval v rozporu s § 11 odst. 3 kancelářského řádu Notářské komory ČR, a pokud notář vyhotovil stejnopis notářského zápisu bez opravné doložky až po sepsání opravné doložky, postupoval v rozporu s § 60 notářského řádu. Konečně poukázali, že notář vůbec nedokázal hodnověrně vysvětlit, proč dne 30. 1. 2014 vyhotovil stejnopis notářského zápisu (s chybou) i stejnopis notářského zápisu s opravnou doložkou, dne 31. 1. 2014 doručil na katastrální úřad stejnopis s chybou a teprve na výzvu katastrálního úřadu ze dne 20. 3. 2014 (tedy o dva měsíce později) mu doručil stejnopis s opravnou doložkou dne 21. 3. 2014. Dle žalobců nelze tyto nesrovnalosti vysvětlit jinak, než že opravná doložka byla antedatována. Dne 29. 1. 2014 byl sepsán notářský zápis (s chybou), dne 30. 1. 2014 byl vyhotoven stejnopis (s chybou), který byl dne 31. 1. 2014 doručen na katastrální úřad, po doručení výzvy katastrálního úřadu ze dne 20. 3. 2014 byla urychleně vyhotovena opravná doložka (antedatovaná na 30. 1. 2014) a notářský zápis s opravnou doložkou byl doručen na katastrální úřad dne 21. 3. 2014. Jelikož nelze prokázat, jakou listinu ve skutečnosti zůstavitel dne 9. 1. 2014 podepsal, není notářský zápis způsobilou veřejnou listinou. A jelikož s notářským zápisem bylo nepřípustně manipulováno a opravná doložka byla antedatována, obsahuje opravná doložka nepravdivý údaj o datu provedení opravy a je neplatná pro rozpor s § 60 notářského řádu. Jedná se přitom o tak zásadní vadu, že k ní musí soud přihlížet z úřední povinnosti. Dle žalobců tak bylo výslechem [tituly před jménem] [jméno FO] prokázáno, že tento podle svého vlastního tvrzení ještě dne 30. 1. 2014 disponoval zcela samostatnou podpisovou stranou notářského zápisu (od zbytku oddělenou v rozporu s § 11 odst. 3 kancelářského řádu Notářské komory ČR), která neměla žádnou přímou návaznost na předchozí text a mohla být zařazena za libovolně zaměnitelný text předchozích listin. Dle žalobců bylo postaveno najisto, že ještě den po sepsání (neexistujícího) notářského zápisu notář disponoval jakýmsi „bianco šekem“, který mohl zařadit za jakékoli tři listy. Z ohledání listin sporného notářského zápisu přitom vyšlo najevo, že zadní podpisový list papíru je zcela odlišný barvou od předcházejících listů papíru, na kterých se nachází text kupní smlouvy. List s podpisy (strana čtvrtá) tedy nepatří do jedné série s listinami předcházejícími. Jinými slovy z ohledání notářského zápisu vyplývá, že první tři strany notářského zápisu byly tištěny z jiného typu papíru (a tedy v jiné době) než poslední čtvrtá strana. Původně tedy tyto čtyři listy, z nichž má být tvořen notářský zápis, netvořily jeden soubor dokumentu, ale jednoznačně se jednalo o dvě oddělené várky tisku, které podle tvrzení notáře k sobě byly nerozlučně do jednoho souboru spojeny až později (mělo se tak stát údajně až/už den po sepsání předmětného notářského zápisu) a zejména při zcela jiné příležitosti (při provedení doložky o opravě na listu, který nepasuje ke zbytku notářského zápisu). 3 V podání ze dne 10. 4. 2024 žalobci poukázali na lichevní jednání žalované a rozpor s dobrými mravy. Uvedli, že v návaznosti na závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] ze dne 5. 9. 2023 označili žalobci na jednání dne 22. 2. 2024 za nesporné, že jejich otec podepsal poslední stranu notářského zápisu, jakož i listiny týkající se převzetí částí kupní ceny (listiny na č. l. 54 až 56, resp. originály v přílohové obálce žalované). Samotné uzavření kupní smlouvy však zůstává z pohledu žalobců sporné, zejména s ohledem na to, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že sepis notářského zápisu byl nestandardní včetně toho, že poslední list originálu notářského zápisu byl prokazatelně podepsán v jiný den a při jiné příležitosti, než bylo sepsání samotného notářského zápisu, tento zadní list byl k notářskému zápisu připojen až dodatečně, je vytištěn na papíru se zřetelně odlišným odstínem, opravná doložka byla zjevně antedatována. Uvedli, že žalobci již v části IV. žaloby tvrdili absolutní neplatnost kupní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy, a to jednak pro hrubý nepoměr mezi kupní cenou a reálnou (tržní) hodnotou nemovitostí, přičemž žalovaná zneužila velice špatný [podezřelý výraz] stav zůstavitele a kupní cenu mu dokonce ani nezaplatila (odst. 16 žaloby). Dále žalobci uvedli, že žalovaná zneužila závislosti zůstavitele na její péči a jeho špatné [Anonymizováno] kondice (odst. 20 žaloby). Pokud se týká subjektivního znaku lichvy, žalobci odkázali na [podezřelý výraz], ze které plyne, že zůstavitel byl mezi březnem a červnem 2013 několikrát [podezřelý výraz]. Dále uvedli, že ze [podezřelý výraz] dodané praktickým lékařem [tituly před jménem] [jméno FO] plyne, že ještě do 27. 9. 2013 jezdil zůstavitel na [Anonymizováno] do [adresa] [Anonymizováno], v záznamu ze dne 2. 1. 2014 je uvedeno „[Anonymizováno] koncem ledna 2014“ (přičemž dne 29. 1. 2014 měla být uzavřena kupní smlouva) a v záznamu z 25. 4. 2014 je uvedeno, že dne 28. 4. má zůstavitel absolvovat [Anonymizováno]. Současně je uvedeno, že „má [Anonymizováno]“. Dle žalobců tedy ze [podezřelý výraz] plyne, že v okamžiku uzavření kupní smlouvy byl zůstavitel ve špatném [podezřelý výraz] stavu, stále docházel na [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále poukázali, že zůstavitel přitom byl osobou zcela nezkušenou v oblasti nemovitostních transakcí. S žádnými nemovitostmi neobchodoval, vůbec neměl představu o tržních podmínkách. Byla to žalovaná, která pro zůstavitele zajišťovala veškerou administrativu související s nemovitostmi. Žalovaná v roce 2010 vyplnila za zůstavitele žádost o dodatečné projednání dědictví po jeho zesnulé manželce a v roce 2013 vyplnila za zůstavitele dokumenty pro katastrální řízení o zpřesnění hranic pozemků a ohlášení stavby garáže. Zůstavitel zjevně dokumenty jen podepsal, vyplňovala je žalovaná. Nejenže žalovaná vyřizovala nemovitostní transakce za zůstavitele, ale byla také zkušenou osobou v oblasti nabývání nemovitostí od starších mužů čelících riziku brzké smrti. Žalovaná v roce 2002 nabyla výlučné vlastnictví bytové jednotky č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], od svého manžela [Anonymizováno] [jméno FO], r. č. [RČ], jenž se dokonce nedožil ani konce vkladového řízení. Notářský zápis obsahující smlouvu o zúžení společného jmění manželů podepsala nejprve žalovaná dne 23. 9. 2002 v kanceláři notáře [tituly před jménem] [jméno FO] v [Anonymizováno] a následně téhož dne v bytě č. [Anonymizováno] zřejmě přímo na smrtelné posteli podepsal notářský zápis pan [jméno FO]. Ten následně dne [datum] zemřel. Žalovaná následně vedla (úspěšný) soudní spor s potomky pana [jméno FO] o vlastnictví předmětné bytové jednotky. Poukázali, že zůstavitel [jméno FO] byl nejenže v tísni a rozrušení způsobeném [podezřelý výraz], ale také byl uveden v omyl ohledně zásadních okolností transakce s nemovitostmi. Jedná se zejména o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno], na jehož základě byla stanovena kupní cena nemovitosti, ačkoli je v něm výslovně uvedeno, že jeho účelem je „stanovení ceny podle platného cenového předpisu pro účely daní a poplatků jako podklad pro převod nemovitosti“. Žalobci tedy mají za to, že je naplněn také objektivní znak lichevní smlouvy, přičemž břemeno služebnosti užívání by pro stanovení ceny obvyklé předmětných nemovitostí nemělo mít žádnou relevanci, věcné břemeno dožití bylo zřízeno jejich tatínkovi za úplatu, která se rovnala ceně obvyklé stanovené znaleckým posudkem. Závěrem uvedli, že žalovaná se vůči otci žalobců dopustila lichevního jednání, tedy jednání zjevně rozporného s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatného podle § 588 o. z. 4 Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, poukázala na notářský zápis ze dne 29. 1. 2014, kterým byla uzavřena náležitá kupní smlouva. Notářský zápis dále zahrnuje jednak ocenění nemovitosti znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a jednak odkaz na průkaz energetické náročnosti, notářský zápis byl po jeho přečtení oběma účastníky schválen a podepsán, a protože došlo při jeho koncipování k písařské chybě, byla dle § 60 notářského řádu opravena a tuto doložku opět podepsali oba účastníci. Každý z účastníků tedy smlouvu podepsal, a to dokonce dvakrát. Dále uvedla, že součástí smlouvy bylo v čl. III. zřízení služebnosti ve prospěch prodávajícího s právem užívat veškeré převáděné nemovitosti, a to bylo vyznačeno na příslušném listu vlastnictví a existovalo až do smrti oprávněného dne [datum]. Žalobci, kteří otce takřka nenavštěvovali, s tím nebyli seznámeni. Konečně poukázala, že za účelem daňovým byl vyhotoven znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] dne 10. 1. 2014 a rovněž průkaz energetické náročnosti. Cenu znalcem stanovenou žalovaná řádně, a to v pěti splátkách před podpisem smlouvy uhradila, jak vyplývá z dílčích plateb po 250 000 Kč ze dne 2. 12., 10. 12., 21. 12. a 30. 12. 2013 a poslední splátku ve výši 333 932 Kč dne 29. 1. 2014, když si prodávající přál platbu v hotovosti, přičemž kupní cena koresponduje se znaleckým posudkem, tím byla kupní cena náležitě vyrovnána, proto uplatněný rozpor s dobrými mravy není na místě. Konečně uvedla, že je pravdou, že prodávající sice trpěl [Anonymizováno] a na jaře 2013 podstoupil [podezřelý výraz], která byla úspěšná, kdy následně docházel na kontroly do [podezřelý výraz]. Léky, které mu byly předepisovány, v žádném případě nevedly ke snížení jeho příčetnosti, proto žalovaná navrhla, aby soud podanou žalobu zamítl. 5 V podání ze dne 5. 12. 2022 pak žalovaná dále uvedla, že od roku 1983 jezdila s rodinou do [jméno FO] na chalupu, kterou měli v pronájmu od kolegy manžela. V roce 1996 se chalupa začala rekonstruovat, tedy hledali ubytování jinde a bylo jim doporučeno ubytování u [jméno FO], kteří pronajímali pokoje na chatě i v domě, a to po celý rok. Celá rodina, především pak dcera, měla velmi srdečný vztah zejména k paní [jméno FO], vždy se na pobyt těšili. Dále uvedla, že v říjnu [Anonymizováno] jí zemřel manžel, v prosinci roku [Anonymizováno] zemřela paní [jméno FO], kdy i přes tyto smutné okolnosti jim pan [jméno FO] nabídl, aby s dcerou, a v létě i s maminkou, jezdily dál. [jméno FO] byl rád, že není v domě sám, neboť synové za ním nejezdili a s ničím v domě nepomáhali. Uvedla, že se za nějaký čas s panem [jméno FO] více sblížila, začala jezdit častěji, vzájemně si pomáhali, on s řemeslnými pracemi v [Anonymizováno], žalovaná s pracemi v domě, na zahradě a v domácnosti s tím, že dům bylo potřeba opravovat, k tomu bylo potřeba mnoho peněz, pan [jméno FO] měl nějaké půjčky (auto), takže na opravy nezbývalo a synové nepřispívali žádnou finanční částkou na opravu domu, ani nijak panu [jméno FO] nepomáhali. Poukázala, že cca. v letech 2008 – 2009 začal pan [jméno FO] stále více mluvit o tom, že se dům bude muset prodat, protože nejsou peníze na opravu domu, synové, že nemají zájem o dům a dům začne chátrat. Během dalšího roku, tj. 2009 – 2010 přišel pan [jméno FO] se žádostí, jestli by si dům nekoupila žalovaná, od té doby neustále naléhal a argumentoval, že nemá peníze na opravy, žalovaná se několik let rozmýšlela a až v roce 2013 na jeho usilovnou žádost ke koupi kývla a pan [jméno FO] začal vyřizovat veškeré záležitosti k prodeji domu, v roce 2014 byla sepsána kupní smlouva u [tituly před jménem] [jméno FO] s věcným břemenem na dožití. Konečně uvedla, že od sepsání kupní smlouvy až do dne úmrtí celou dobu žádala pana [jméno FO], aby synům řekl, že je dům prodán a že bylo jeho výslovné přání, aby dům koupila žalovaná. 6 Na podání žalobců ze dne 10. 4. 2024 pak reagovala žalovaná podáním ze dne 19. 4. 2024. Uvedla, že poté, co žalobci seznali, že jejich hlavní argument o tom, že kupní smlouva uzavřená formou notářského zápisu byla řádně podepsána prodávajícím panem [jméno FO], se snaží nalézt nové důvody, jak kupní smlouvu učinit neplatnou. Uvedla, že pokud žalobci uvedli, že se na straně prodávajícího mělo jednat o tíseň, pak se toto tvrzení nezakládá na pravdě, neboť již kolem roku 2009 přišel prodávající za žalovanou s tím, že na domě je třeba provést opravy, kdy od synů nemůže čekat žádnou pomoc, o prodeji uvažoval již od roku 2009, kdy byl [podezřelý výraz], až asi na konci roku 2012 [podezřelý výraz]. Dále uvedla, že prodávající byl v době, kdy začal uvažovat o prodeji nemovitostí zkušený, v té době byl již sedmdesátiletý, proto nejsou na místě odkazy na rozumovou slabost nebo lehkomyslnost, kdy žalovaná odkázala na zdravotnickou dokumentaci [tituly před jménem] [jméno FO], [datum], cestoval vlastním autem, které řídil, a to i za žalovanou do [Anonymizováno], [Anonymizováno] tedy nemohla mít rovněž vliv na rozhodování pana [jméno FO], neboť k uzavření kupní smlouvy došlo v době, kdy již byla tato léčba dokončena. Pokud žalobci argumentovali tím, že je více zkušená v jednání, pak vychází možná z toho, že se narodila a žije v [Anonymizováno], a tedy vstupuje v daleko větší množství různých jednání než převodce, který žil v [jméno FO]. Pokud se týká sjednané kupní ceny, opětovně odkázala na znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] z 10. 1. 2014, ze kterého jednoznačně vyplývá, že jeho objednatelem byl [jméno FO], proč si vybral zrovna tohoto znalce, není žalované známo, přičemž ze znaleckého posudku je zřejmé, že prohlídka nemovitostí byla provedena dne 4. 1. 2014 za přítomnosti majitele nemovitosti, žalovaná u prohlídky přítomna nebyla, přičemž poukázala, že nemovitost byla ve výrazně zanedbaném stavu, jak vyplývá ze závěrů znaleckého posudku. Dále uvedla, že kupní smlouva byla sepsána se zřízením věcného břemene užívání, tato služebnost žalovanou zavazovala trpět právo prodávajícího a zdržet se jakéhokoli jednání, které by oprávněného zkracovalo, přičemž částku uvedenou v kupní smlouvě odpovídající věcnému břemenu převodce za svého života žalované nikdy nezaplatil. Konečně poukázala, že prvním krokem žalobců bylo trestní oznámení žalobců na žalovanou pro přečin podvodu, rovněž se ohradila proti dehonestujícímu, hrubě urážlivému obvinění ze strany žalobců o tom, že žalovaná je zkušenou v oblasti nabývání nemovitostí od starších mužů. Známost s [Anonymizováno] [jméno FO] navázala v roce 1975, sňatek uzavřeli [datum] a v roce [Anonymizováno] se jim narodila dcera. Pokud se týká bytu, jednalo se společný družstevní byt žalované a jejího manžela, který byl následně převeden do vlastnictví jich obou, až následně bylo notářským zápisem zúženo spoluvlastnictví k tomuto bytu, protože si byl manžel žalované vědom toho, že by po jeho smrti nastaly komplikace a chtěl, aby byt zůstal žalované a aby v něm mohla dále pečovat o společnou dceru. 7 Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Listinné důkazy 8 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující zapsaný stav k 25. 3. 2022, že jako výlučný vlastník nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v obci [jméno FO], katastrální území [adresa] [Anonymizováno], tj. pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], je žalovaná. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zanesená kupní smlouva, o zřízení věcného břemene – úplatná ze dne 29. 1. 2014, s právními účinky vkladu ke dni 31. 1. 2014, s provedeným zápisem dne 24. 3. 2014. 9 Z informace Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 31. 1. 2014, že touto listinou katastrální úřad informoval o vyznačení plomby ke dni 31. 1. 2014 ve smyslu ust. § 16 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb., a to ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], vše [adresa] [Anonymizováno], dále ve vztahu ke stavbě [jméno FO], [Anonymizováno] a stavbě na parc. [Anonymizováno], vše na základě smlouvy kupní, o zřízení věcného břemene – bezúplatná ze dne 29. 1. 2014, s právními účinky zápisu ke dni 31. 1. 2014. Jako účastníci řízení byli označeni: [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [jméno FO] [tituly před jménem], [Anonymizováno] [adresa] a [jméno FO], nar. [Datum narození žalované], [adresa]. Z rozdělovníku pak vyplývá, že listina byla určena 1x [jméno FO], [Anonymizováno], [adresa] a 1x [jméno FO] [adresa]. 10 Plnou mocí ze dne 29. 1. 2014 podepsanou u kolonky [jméno FO], [Jméno žalované] a [tituly před jménem] [jméno FO], že touto [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], označený jako prodávající a [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované], bytem [adresa], označená jako kupující, zplnomocnili [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v [Anonymizováno], aby je zastupoval ve věci podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], na němž stojí stavba, parc. č. [Anonymizováno], na němž stojí stavba bez č.p./č.e., vše v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], a to dle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky téhož dne, zejména, aby činil jejich jménem veškeré právní úkony s tím spojené, včetně doplnění, změn, zpětvzetí návrhu, k přejímání listin a podávání opravných prostředků. 11 Z kopie stejnopisu notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 29. 1. 2014, že byl sepsán [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v [Anonymizováno], v jeho kanceláři v [datum], kdy se dostavil [jméno FO], narozený [datum], bytem [adresa] – jako prodávající, jehož totožnost byla notáři prokázána platným úředním průkazem a který prohlásil, že je plně svéprávný a způsobilý samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je tento notářský zápis a [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], bytem [adresa] – jako kupující, jejíž totožnost byla notáři prokázána platným úředním průkazem a která prohlásila, že je plně svéprávná a způsobilá samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je tento notářský zápis, a kteří před notářem uzavřeli kupní smlouvu se zřízením věcného břemene – služebnosti užívání. V čl. I. prodávající prohlásil, že je výlučným vlastníkem nemovitostí v katastrálním území [adresa] [Anonymizováno], a to pozemků parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a pozemků parc. č. [Anonymizováno], přičemž na pozemku parc. č. [Anonymizováno] stojí stavba [Anonymizováno][Anonymizováno] a na pozemku parc. č. [Anonymizováno] stojí stavba bez č.p./č.e. s tím, že nemovitosti, včetně jejich součástí a příslušenství, jsou popsány ve znaleckém posudku číslo [hodnota][Anonymizováno], který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] dne 10. 1. 2014 s tím, že ke stavbě [Anonymizováno] byl zpracován průkaz energetické náročnosti dle vyhl. č. 78/2013 Sb. a prodávající předložil kupující znalecký posudek a průkaz energetické náročnosti. Čl. II. obsahoval ujednání, že [jméno FO] prodává kupující [Jméno žalované] všechny své v odstavci I. uvedené nemovitosti za dohodnutou kupní cenu a převádí na [Jméno žalované] své vlastnické právo k nim, přičemž se kupující s prodávající dohodli, že kupní cena činí 1 333 932 Kč. V čl. III. bylo uvedeno, že prodávající si vyhrazuje a kupující v jeho prospěch zřizuje služebnost: doživotní, bezplatné a nezkrácené právo užívat všechny uvedené nemovitosti, zejména s právem užívat dům [Anonymizováno] a jinou stavbu, společně s jejich vlastníkem, pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho vlastní domácnosti. Dále bylo uvedeno, že účastníci si cenu věcného břemene dohodli na částku 448 266 Kč a při jejím určení vycházeli ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že oprávněný zaplatí kupující celou částku 448 266 Kč do jednoho měsíce ode dne podpisu smlouvy. V čl. IV. se kupující s prodávající dohodli na způsobu placení, a to tak, že kupující po dohodě s prodávajícím složila před uzavřením kupní smlouvy rezervační platbu na kupní cenu, a to ve čtyřech splátkách po 250 000 Kč ve dnech 2. 12. 2013, 10. 12. 2013, 21. 12. 2013 a 30. 12. 2013, tj. celkem 1 000 000 Kč s tím, že prodávající opětovně převzetí celé částky 1 000 000 Kč stvrzuje svým podpisem na této smlouvě a zbývající část kupní ceny ve výš 333 932 Kč platí kupující při podpisu kupní smlouvy a prodávající potvrzuje převzetí této částky. ČL. VII. obsahoval mimo jiné prohlášení účastníků, že si svobodně ujednali a určili obsah této smlouvy a zároveň, že jednají poctivě a v dobré víře. V čl. VIII. navrhli, aby podle této smlouvy provedl katastrální úřad na listu vlastnictví č. [hodnota] vklad vlastnického práva ve prospěch [Jméno žalované], jako výlučného vlastníka nemovitostí uvedených v čl. I. smlouvy a dále, aby provedl vklad věcného břemene tak, jak je uveden v čl. III. smlouvy, tj. ve prospěch [jméno FO], jako oprávněného. Konečně notářský zápis obsahoval prohlášení notáře o předpokladech sepsání notářského zápisu, že právní jednání je v souladu s předpisy a dalšími dokumenty, se kterými soulad tohoto právního jednání vyžaduje zvláštní právní předpis, že právní jednání splňuje náležitosti a podmínky stanovené zvláštním právním předpisem pro zápis do veřejného seznamu a že byly splněny formality, které jsou stanoveny pro toto právní jednání a zápis do veřejného seznamu a konečně, že notářský zápis byl po přečtení účastníky schválen. V závěru obsahoval notářský zápis potvrzení notáře [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že tento stejnopis notářského zápisu se shoduje doslovně s notářským zápisem, sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO] a uloženým v jeho Sbírce notářských zápisů pod [Anonymizováno], je určen pro [Jméno žalované] a byl vyhotoven dne 30. 1. 2014. 12 Z výzvy katastrálního úřadu ze dne 20. 3. 2014, že tato byla adresovaná [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že dne 31. 1. 2014 byl Katastrálnímu pracovišti [adresa] doručen návrh na vklad vzniku vlastnického práva a práva odpovídajícího věcnému břemeni na základě Smlouvy kupní se zřízením věcného břemene – služebnosti užívání ze dne 29. 1. 2014 uzavřené mezi [jméno FO], narozeným [datum] a [Jméno žalované], narozenou [Datum narození žalované], dle kterého je pro prodávajícího zřizována služebnost doživotního, bezplatného a nezkráceného práva užívat předmětné nemovitosti a zároveň si účastníci podle tohoto článku dohodli cenu takto zřizované služebnosti ve výši 448 266 Kč, proto nechť se účastníci vyjádří, zda je jejich vůlí vložit na základě předloženého návrhu na vklad a předložené listiny do katastru nemovitostí pouze vklad vlastnického práva, kdy pro tento případ byli vyzváni, aby vzali zpět návrh na vklad v části týkající se zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni; v případě, že se nejedná o dva samostatně oddělitelné právní úkony, anebo se sice jedná o dva samostatně oddělitelné právní úkony, ale účastníci požadují zapsat vklad vlastnického práva i práva odpovídajícího věcnému břemeni do katastru nemovitostí současně, nechť účastníci vezmou zpět návrh na vklad vlastnického práva a práva odpovídající věcnému břemeni. 13 Z listiny označené jako Doplnění k řízení vedenému pod sp.zn. [Anonymizováno], adresované Katastrálnímu úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], že tuto sepsal [tituly před jménem] [jméno FO] dne 21. 3. 2014 s tím, že předkládá opravu návrhu na vklad a stejnopis notářského zápisu s opravnou doložkou a žádá, aby bylo v řízení pokračováno. 14 Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. [Anonymizováno], že vklad byl proveden dne 24. 3. 2014, s právními účinky vkladu k 31. 1. 2014, na základě listiny: Smlouva kupní, o zřízení věcného břemene – úplatná. Jakožto zrušený stav byl zaznamenán údaj o vlastnickém právu [jméno FO] a nově evidovaný údaj se týkal vlastnického práva [Jméno žalované] a zápisu věcného práva zatěžujícího nemovitost: věcného břemene užívání pro [jméno FO], vše na základě listiny: Smlouva kupní, o zřízení věcného břemene – úplatná ze dne 29. 1. 2014, s právními účinky zápisu k okamžiku 31. 1. 2014. 15 Z kopie poštovní doručenky, že katastrální úřad ve věci sp.zn. [Anonymizováno] zaslal [jméno FO], nar. [datum] vyrozumění, a to na adresu [adresa] s tím, že adresát osobní převzetí zásilky stvrdil svým podpisem na poštovní doručence dne 27. 3. 2014. 16 Z kopie stejnopisu notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaného dne 29. 1. 2014 [tituly před jménem] [jméno FO], že jeho obsahem bylo stejné znění, jako ve stejnopise notářského zápisu v odstavci 11. odůvodnění rozsudku shora, s výjimkou toho, že v závěru tohoto stejnopisu byla umístěna doložka o opravě dle § 60 notářského řádu, kterou se v notářském zápise opravuje písařská chyba, která je uvedena v článku III, kdy v 1. větě má být namísto slova: bezplatné uvedeno slovo: úplatné, kdy tato doložka o opravě byla provedena dne 30. 1. 2014 s tím, že notář konečně potvrdil, že tento stejnopis notářského zápisu se shoduje s notářským zápisem, sepsaným [tituly před jménem] [jméno FO], notářem v [Anonymizováno] a uloženým v jeho Sbírce notářských zápisů pod [Anonymizováno], je určen pro [Jméno žalované] a byl vyhotoven dne 30. 1. 2014. 17 Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 19. 9. 2021, č.j. [Anonymizováno], že tímto byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvod a padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 209/1 tr. zákoníku a přečinu podle § 348/1,2b trestního zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že dne 29. 1. 2014 zesnulý [jméno FO], narozený [datum], prodal výhradně jemu náležející nemovitost, která byla jeho jako jediného a nesporného vlastníka na adrese [adresa], a to svojí družce [Jméno žalované], narozené [Datum narození žalované], za částku 1 333 932 Kč. Z odůvodnění tohoto usnesení vyplývá, že dle šetření policejního orgánu zesnulý [jméno FO] prodal nemovitost, která mu náležela zcela a bez výjimky, za plného vědomí, bez donucení a na základě vlastního rozhodnutí, kdy o tomto kroku své syny [jméno FO] a [jméno FO] předem neuvědomil z blíže neurčitých pohnutek s tím, že je naprosto nezpochybnitelné, ačkoliv synové [jméno FO] a [Jméno žalobce A] přepis nemovitosti znevěrohodnili, že by jejich otec před svým úmrtím nemovitost a další náležitosti s tím související nedobrovolně převedl po zaplacení kupní ceny na svoji družku, se kterou žil ve společné domácnosti. Z odůvodnění tohoto usnesení mimo jiné dále vyplývá, že policejní orgán vytěžil okolní obyvatele domu [jméno FO] s tím, že všichni zúčastnění shodně uvedli, že o tom, že p. [jméno FO] nemovitost převedl, nevěděli, nikomu nic neřekl, ani je to nezajímalo, p. [jméno FO] znají, byla to družka [jméno FO], synové za p. [jméno FO] skoro nejezdili, a ani mu nepomáhaly s chodem domu, p. [jméno FO] užíval život, hodně jezdil autem, když [podezřelý výraz], někteří s ním jezdili na [Anonymizováno], synové ne, p. [jméno FO] mu vařila, prala a starala se o chod domu, se syny se navštěvoval minimálně, neměl rád jejich manželky, vnoučata neznal. Hodně rozhazoval peníze, po smrti p. [jméno FO] se syn [jméno FO] o otci špatně vyjadřoval, když zjistil, že mu nic neodkázal. Dále byla vytěžená dcera p. [jméno FO], [jméno FO], která uvedla, že matka byla družka [jméno FO], často, už od dětství, tam jezdila s matkou, nemovitost jí chtěl prodat již dávno, matka ale nechtěla, že budou problémy, nakonec povolila a peníze matka dala v kuchyni [jméno FO] v hotovosti, byla u toho ještě babička, která již nežije. Chtěl peníze v hotovosti, banky neměl rád. Policejnímu orgánu, po seznámení státního zástupce s dosavadními poznatky, se jevilo vyhotovení odborného vyjádření z oboru písmoznalectví jako nadbytečné, neboť nelze zpochybnit věc, že by notář [tituly před jménem] [jméno FO] nějakým způsobem neověřil podpis obou zúčastněných stran při podpisu smlouvy o prodeji nemovitosti, případně k notářskému zápisu a není se dále nutno zaobírat skutečností, že by došlo k jakémukoliv podvodnému jednání ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] při výkonu své funkce, které by vedlo k pochybnostem, že k podpisu smlouvy o koupi nemovitosti by došlo nezákonným způsobem a podpisy obou stran by byly neprávoplatné a neověřené. 18 Z listiny označené jako Přibližný odhad ceny nemovitosti v roce 2014, vyhotovené společností [právnická osoba], [jméno FO] dne 30. 4. 2022, že předmětem odhadu byly nemovitosti, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, celková tržní cena byla odhadnuta na částku 3 750 000 Kč. 19 Z listiny označené jako Stanovení ceny obvyklé vyhotovené společností [právnická osoba] reality dne 1. 5. 2022, že nemovitosti, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, byly oceněny pro roky 2013-2014 částkou 3 500 000 Kč, k této listině byly připojené inzerované nemovitosti společností [právnická osoba] [Anonymizováno], informace o pozemku prostřednictvím nahlížení do katastru nemovitostí a katastrální mapa. 20 Z listiny označené jako Předání finanční hotovosti ze dne 2. 12. 2013, že obsahovala text, že paní [Jméno žalované] předává panu [jméno FO] finanční hotovost v hodnotě 250 000 Kč, jako zálohu na koupi rodinného domku v [adresa], jehož je výlučným vlastníkem. U kolonky „předal“ je označena [Jméno žalované] a k tomu připojený podpis, dále číslo občanského průkazu [Anonymizováno] a rodné číslo [hodnota]. U kolonky „převzal“ je označen [jméno FO] a k tomu připojený podpis. 21 Z listiny označené jako Předání finanční hotovosti ze dne 10. 12. 2013, že obsahovala text, že paní [Jméno žalované] předává panu [jméno FO] finanční hotovost v hodnotě 250 000 Kč, jako zálohu na koupi rodinného domku v [adresa], jehož je výlučným vlastníkem. U kolonky „předal“ je označena [Jméno žalované] a k tomu připojený podpis, dále číslo občanského průkazu [Anonymizováno] a rodné číslo [hodnota]. U kolonky „převzal“ je označen [jméno FO] a k tomu připojený podpis. 22 Z listiny označené jako Předání finanční hotovosti ze dne 21. 12. 2013, že obsahovala text, že paní [Jméno žalované] předává panu [jméno FO] finanční hotovost v hodnotě 250 000 Kč, jako zálohu na koupi rodinného domku v [adresa], jehož je výlučným vlastníkem. U kolonky „předal“ je označena [Jméno žalované] a k tomu připojený podpis, dále číslo občanského průkazu [Anonymizováno] a rodné číslo [hodnota]. U kolonky „převzal“ je označen [jméno FO] a k tomu připojený podpis. 23 Z listiny označené jako Předání finanční hotovosti ze dne 30. 12. 2013, že obsahovala text, že paní [Jméno žalované] předává panu [jméno FO] finanční hotovost v hodnotě 250 000 Kč, jako zálohu na koupi rodinného domku v [adresa], jehož je výlučným vlastníkem. U kolonky „předal“ je označena [Jméno žalované] a k tomu připojený podpis, dále číslo občanského průkazu [Anonymizováno] a rodné číslo [hodnota]. U kolonky „převzal“ je označen [jméno FO] a k tomu připojený podpis. 24 Z listiny označené jako Předání finanční hotovosti ze dne 29. 1. 2014, že obsahovala text, že paní [Jméno žalované] předává panu [jméno FO] finanční hotovost v hodnotě 333 932 Kč, jako doplatek na koupi rodinného domku v [adresa], jehož je výlučným vlastníkem, před podpisem kupní smlouvy. U kolonky „předal“ je označena [Jméno žalované] a k tomu připojený podpis, dále číslo občanského průkazu [Anonymizováno] a rodné číslo [hodnota]. U kolonky „převzal“ je označen [jméno FO] a k tomu připojený podpis. 25 K veškerým listinám označeným jako Předání finanční hotovosti žalovaná soudu předložila jejich originály, které jsou založeny v přílohové obálce spisu. 26 Z kopie stejnopisu notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaného dne 29. 1. 2014 [tituly před jménem] [jméno FO], že jeho obsahem bylo stejné znění, jako v kopii stejnopisu notářského zápisu v odstavci 16. odůvodnění rozsudku shora, nad rámec toho stejnopis notářského zápisu obsahoval podpisy u kolonky pro podpis [jméno FO] i [Jméno žalované], jakož i podpisy u kolonky pro podpis [jméno FO] a [Jméno žalované] u doložky o opravě dle § 60 notářského řádu. 27 Z výpisu z Katastru nemovitostí prokazující evidovaný stav k datu 3. 6. 2021, že jako výlučná vlastnice nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [jméno FO], tj. pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. [Anonymizováno]; pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], je žalovaná. Jako nabývací titul je v katastru nemovitostí zanesená kupní smlouva, o zřízení věcného břemene – úplatná ze dne 29. 1. 2014, s právními účinky vkladu ke dni 31. 1. 2014, s provedeným zápisem dne 24. 3. 2014. Jako věcné právo zatěžující nemovitost je zapsáno věcné břemeno užívání pro [jméno FO], č.p. [Anonymizováno], [adresa], r.č. [RČ] ve vztahu k parcele: [Anonymizováno]. 28 K výzvě soudu v podání ze dne 25. 11. 2022 notář [tituly před jménem] [jméno FO] soudu sdělil, že pokud se týká návrhů žalobců na předložení příslušných svazků ověřovací knihy zahrnující 29. 1. 2014 a 30. 1. 2014, tak při sepisování notářských zápisů o právních jednáních se ověřovací kniha nepoužívá. K tomu odkázal na § 62 a násl., § 74 zák. č. 358/1992 Sb. a § 42 odst. 2 přílohy č. 4 Notářského kancelářského řádu. K tomu [tituly před jménem] [jméno FO] soudu předložil notářský spis sp.zn. [Anonymizováno] ve věci účastníků [jméno FO] a [Jméno žalované], jehož obsahem je Záznam žádosti o úkon ze dne 29. 1. 2014: sepsání kupní smlouvy, a to ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno] se stavbou [Anonymizováno] a [Anonymizováno] se stavbou bez č.p./č.e. a pozemků parc. č. [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] v obci [jméno FO], katastrální území [adresa] [Anonymizováno]. Záznam byl podepsán [jméno FO], označeným jako prodávající a [Jméno žalované], označenou jako kupující, dále výpis z katastru nemovitostí k datu 9. 1. 2014; opis stejnopisu notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 29. 1. 2014; plná moc ze dne 29. 1. 2014, kterou zplnomocnil [jméno FO] a [Jméno žalované] [tituly před jménem] [jméno FO], aby je zastupoval ve věci podání návrhu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně shora uvedených pozemků, zejména jej zmocnili, aby činil jejich jménem veškeré právní úkony s tím spojené, včetně doplnění, změn, zpětvzetí návrhu, k přejímání listin a podávání opravných prostředků, plná moc byla všemi účastníky tohoto právního úkonu podepsána dne 29. 1. 2014; výzva katastrálního úřadu ze dne 20. 3. 2014 k poskytnutí součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí, opis stejnopisu notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 29. 1. 2014, včetně připojené doložky o opravě dle § 60 notářského řádu ze dne 30. 1. 2014; oprava návrhu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 21. 3. 2014 adresovaná Katastrálnímu úřadu v [Anonymizováno]; návrh na vklad práva do katastru nemovitostí doručený Katastrálnímu pracovišti v [Anonymizováno] dne 31. 1. 2014; vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp.zn. [Anonymizováno]; daňový doklad ze dne 31. 3. 2014 vystavený [tituly před jménem] [jméno FO] pro odběratele [jméno FO] a [Jméno žalované] na částku 13 734 Kč a potvrzení o předání listin, že 31. 3. 2014 převzal [jméno FO] a [Jméno žalované] listiny k [Anonymizováno] (2x stejnopis notářského zápisu, doklad o zaplacení správního poplatku, vyrozumění KÚ, vyúčtování a doklad o zaplacení), listina obsahovala dva vlastnoruční podpisy. 29 Konečně [tituly před jménem] [jméno FO] k výzvě soudu předložil originál notářského zápisu [Anonymizováno] sepsaný jeho osobou dne 29. 1. 2014, obsahují shodný text jako již popsané opisy stejnopisu tohoto notářského zápisu shora – viz. odůvodnění v odstavci 11. a 16. rozsudku shora. V závěru je pod odstavcem: „Notářský zápis byl po přečtení účastníky schválen“ notářský zápis opatřen dvěma vlastnoručními podpisy a vlastnoručním podpisem u otisku razítka [tituly před jménem] [jméno FO]. K notářskému zápisu je připojena doložka o opravě dle § 60 notářského řádu s datem 30. 1. 2014 o tom, že v notářskému zápise se opravuje písařská chyba, která je uvedena v článku III, kdy v 1. větě má být namísto slova: bezplatné uvedeno slovo: úplatné. Pod touto doložkou jsou umístěny dva vlastnoruční podpisy a vlastnoruční podpis u otisku razítka [tituly před jménem] [jméno FO]. Veškeré originální listiny, které soudu [tituly před jménem] [jméno FO] předložil, jsou založeny v přílohové obálce spisu. 30 Z faktury č. [hodnota] vystavené dne 23. 4. 2021 na částku 16 182 Kč, že jakožto dodavatel je ve faktuře označen [jméno FO] [Anonymizováno], jakožto odběratel je označena [Jméno žalované], jako zesnulý je označen [jméno FO], nar. [datum], zemřelý dne [datum]. 31 Z žádosti o dodatečné projednání dědictví ze dne 2. 8. 2010, že se týkala dodatečného projednání dědictví po zemřelé [jméno FO], zemřelé [datum], neboť se objevily pozemky, obec [adresa] ve vztahu k dědici [jméno FO], nar. [datum]. 32 Z ohlášení nové stavby k zápisu do katastru nemovitostí, že toto bylo podáno u Katastrálního pracoviště [adresa] dne 30. 12. 2013 ve vztahu k jiné stavbě bez č.p./č.e. na pozemku [Anonymizováno], vlastníka [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa]. 33 Z ověření zjednodušené dokumentace [Anonymizováno] [adresa], že bylo vydáno dne 2. 12. 2013 ve vztahu ke stavbě: zahradní objekt (jiná stavba) u rodinného domu [adresa], jejímž vlastníkem je [jméno FO], nar. [datum]. 34 Z projektové dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], že byla vyhotovena v říjnu 2013 ve vztahu ke stavbě označené jako : garáž pro 1 OA a přilehlé kůlny na st. p.č. [hodnota] v k.ú. [jméno FO] stavebníka [jméno FO], k tomu byl připojen geometrický plán č. [hodnota][Anonymizováno]. 35 Ze stejnopisu notářského zápisu ze dne 23. 9. 2002 sp.zn. [Anonymizováno], že byl sepsán notářem [tituly před jménem] [jméno FO], sídlem v [Anonymizováno] a tímto byla uzavřena smlouva o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů [Jméno žalované], r.č. [RČ] a [Anonymizováno] [jméno FO], r.č. [RČ], ve vztahu k bytové jednotce č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno], [adresa] [Anonymizováno] tak, že tato bytová jednotka se stává výlučným vlastnictvím [Jméno žalované]. 36 Z dopisu ze dne 13. 11. 2022 sepsaného advokátem [tituly před jménem] [Anonymizováno] adresovaného Katastrálnímu úřadu [adresa] [Anonymizováno], že jménem klientky [Jméno žalované], požádal o urychlení řízení o povolení zápisu přechodu vlastnického práva vkladem ve vztahu k bytové jednotce č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], neboť v průběhu řízení o povolení zápisu přechodu vlastnického práva na základě smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů formou notářského zápisu [Anonymizováno], pan [jméno FO] dne [datum] zemřel. 37 Z průkazu energetické náročnosti budovy, že byl vypracován v srpnu 2013 [tituly před jménem] [jméno FO] k rodinnému domu č[Anonymizováno] v [jméno FO] s výsledkem, že objekt spadá do kategorie G – mimořádně nehospodárná. Průkaz energetické náročnosti budovy předložila žalovaná soudu rovněž v originálu, který je založen v přílohové obálce spisu. 38 Z odpovědi na součinnost od [Anonymizováno] [adresa] ze dne 7. 5. 2024, že u tohoto soudu není evidováno žádné sporné řízení s účastí [Jméno žalované], nar. [Datum narození žalované]. [Anonymizovaný odstavec] 40 K návrhu žalobců soud dále vyžádal [podezřelý výraz] dokumentaci zůstavitele [jméno FO] od [právnická osoba], obsahující objemnou listinou [podezřelý výraz] materii, obsahující např. informovaný souhlas pacienta s [podezřelý výraz] ze dne [datum], ve kterém jsou označeny osoby, která mohou být informovány o [podezřelý výraz] stavu pacienta: syn [Jméno žalobce A] a přítelkyně [Jméno žalované], jako nejbližší příbuzná je ve [podezřelý výraz] dokumentaci uváděna [Jméno žalované] opakovaně (viz. [Anonymizováno]), ve složce označené jako p. [jméno FO], je založen [Anonymizováno] : [datum]. 41 Soud dále ke spisu připojil dědický spis Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ve věci zůstavitele [jméno FO] sp. zn. [spisová značka], kdy z podstatného obsahu tohoto spisu vyplývá, že zůstavitel zemřel dne [datum]. Dne 10. 6. 2021 byl v notářské kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] sepsán Protokol o předběžném šetření, ke kterému se dostavili pozůstalý syn [Jméno žalobce A] a [tituly před jménem] [jméno FO], jako zástupce pozůstalého syna [Jméno žalobce A]. V odst. 13. tohoto protokolu je uvedeno, že cit: „zůstavitel prodal kupní smlouvou ze dne 29. 1. 2014 nemovitosti [Jméno žalované]. Přítomný uvádí, že šlo o podvod, že paní [jméno FO] mu žádné peníze nedala, že se obrátil na policii a že to bude dál řešit. Konstatováno, že aktuálně není zůstavitel zapsán jako vlastník nemovitostí. Pokud by byla následně prokázána neplatnost převodu, bude ohledně nemovitostí probíhat dodatečné dědické řízení“. Z protokolu o jednání v řízení o pozůstalosti sepsaného dne 5. 10. 2022 v kanceláři notářky [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO] zemřelém [datum], že se k jednání dostavili pozůstalý syn [Jméno žalobce A] narozený [Datum narození žalobce A] a pozůstalý syn [jméno FO] narozený [Datum narození žalobce B], jako zástupce pozůstalého syna [Jméno žalobce A]. V článku III. účastníci uvedli, že cit: „s ohledem na dosavadní výsledky řízení považují za nesporné, že dědici zůstavitele jsou tyto osoby s následujícími zákonnými dědickými podíly na pozůstalosti: pozůstalý syn [Jméno žalobce A] a pozůstalý syn [jméno FO] .“ Právní zástupce dále do protokolu uvedl, „že byla podána žaloba na určení vlastnického práva zůstavitele k nemovitým věcem na LV číslo [hodnota] v KÚ [adresa] [Anonymizováno] ve věci sp. zn. [spisová značka] s tím, že bylo konstatováno, že dle zápisů ve veřejném seznamu byly nemovitosti ke dni úmrtí zůstavitele ve vlastnictví paní [jméno FO]. Do soupisu je tedy bez dalšího zahrnout nelze. Účastníci se shodují na tom, že není namístě přerušení dědického řízení a vyčkání na konec sporného řízení. Případně bude zahájeno dodatečné dědické řízení. Nejde ovšem sporná aktiva ve smyslu § 172 odst. 2 z.ř.s..“ V článku VIII. dědicové uvedli, že o rozdělení pozůstalosti uzavírají dohodu tak, že pozůstalý syn [Jméno žalobce A] nabývá majetek specifikovaný pod písmenem a) s tím, že pod písmenem b) je uvedeno, že pozůstalý syn [jméno FO] nenabývá z pozůstalosti žádný majetek, což však nevylučuje nabytí případného podílu na dodatečně zjištěném majetku. Usnesením ze dne 14. 10. 2022, č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO], jehož účastníky jsou pozůstalý syn [Jméno žalobce A] a pozůstalý syn [jméno FO] tak, že v odstavci I. byla stanovena čistá hodnota pozůstalosti částkou 756 882,84 Kč, v odstavci II. byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti uzavřená dědici, kdy pod písmenem a) je specifikován majetek, který nabývá pozůstalý syn [Jméno žalobce A], pod písmenem b) je uvedeno, že pozůstalý syn [jméno FO] nenabývá z pozůstalosti žádný majetek, což však nevylučuje nabytí případného podílu na dodatečně zjištěném majetku, tím bylo potvrzeno ve smyslu uzavřené dohody nabytí dědictví dědici pozůstalému synovi [Jméno žalobce A]. Toto usnesení nabylo právní moci dne 1. 11. 2022. 42 K návrhu žalované soud konečně vyžádal spis Policie ČR, Územní odbor [adresa] sp.zn. [Anonymizováno], ze kterého k návrhu žalované provedl důkaz úředním záznamem o podaném vysvětlení [Jméno žalované] ze dne 25. 7. 2021. Tato uvedla, že je bývalou partnerkou pana [jméno FO], narozeného [datum], trvale bytem [adresa], který zesnul [datum]. Dále uvedla, že se s ním žila bezmála 18 let, nebyla s ním denně, jen za ním na pár dní jezdila a pak zase musela do práce do [Anonymizováno], jejich přátelství bylo dlouhodobé, jezdila tam již za života jeho manželky, která zemřela v roce [Anonymizováno], byl mezi nimi vztah, měla tam své osobní věci, některé věci měli společné. Popsala, že v roce 2014, spíše již nějakou dobu předtím, jí opakovaně pan [jméno FO] říkal, že nevychází příliš se syny, jejich vztahy nebyly úplně v pořádku, kdy za ním skoro nejezdili. Nabídl jí, že si má od něho koupit nemovitost [Anonymizováno], ke které je ještě chalupa, zahrada se skleníkem, nechtěla to s tím, že bude problém, ale on na tom trval. Vše od něj koupila za dohodnutou cenu 1 333 962 Kč s tím, že mu peníze dá po sepsání notářem panem [jméno FO] v [Anonymizováno], a to v několika splátkách, což udělala. Ve smlouvě bylo, že zde bude mít doživotní věcné břemeno, takže po odečtení tohoto mu poslala 750 000 Kč ve třech splátkách, bylo to někdy v prosinci 2014, další náležitosti s převodem zajišťoval pan [jméno FO]. Partnera prosila, aby to synům řekl, ale on nechtěl, protože se moc bál reakce [jméno FO]. Pokud se týká peněz, uvedla, že měla peníze v hotovosti doma od své matky a tyto panu [jméno FO] skutečně předala. Dále uvedla, že dohledá smlouvu, příjmové doklady žádné nebyly, neboť si věřili, když mu dala peníze, tak neví, jak s nimi naložil. Uvedla, že si hodně rád užíval, jezdil na návštěvy, nákupy, kde nešetřil a vůbec si život užíval a opravdu neví, kam peníze dal. Dále uvedla, že když přijela, žili spolu jako druh a družka, starala se o něj, jak uměla, vařila, prala, uklízela celý dům, vykonávala práci okolo domu, na zahradě. Když [podezřelý výraz], tak chtěla jezdit více, ale kvůli její práci to nešlo, a pokud ví, ani synové nejezdili, [jméno FO] se otočil jednou týdně, spíš měsíčně. Dále uvedla, že jí napadlo, jestli druh nedal peníze synovi [jméno FO] o kterém ví, že měl finanční problémy, anebo [jméno FO], aby měl pokoj. Popsala, že druh neznal skoro ani 2 vnučky, co ví, tak ani ty za ním nejezdily, manželku od [jméno FO] neměl rád, protože ona na něho byla zlá, a tak ani druh za [jméno FO] nejezdil, byl u něho párkrát, a to ještě spíše ve firmě. Dále uvedla, že po úmrtí druha zaplatila dluh na plynu a elektřině ve výši 19 000 Kč, na domě se dělaly různé opravy, vše platila a také koupila nějaký nábytek. Uvedla, že co se panu [jméno FO] [Anonymizováno], mu pomáhali sousedé, když tam nebyla, klíče od domu měla ona, druh, jeho kamarád [jméno FO] a pan [jméno FO] ze [Anonymizováno]. Stalo se, že přijela a klíče od domu již nepasovaly, kdy se dozvěděla, že [jméno FO] vše vyměnil, ale neví proč, ale ani pak mu neřekla, že nemovitost je na ni. Pokud se týká úmrtí druha, uvedla, že ji ráno volal [jméno FO], že našel tátu mrtvého, ať přijede. Když odpoledne přijela, byl tam [jméno FO], došlo k hádce, kdy zjistil, že je majitelkou všeho. V bytě to bylo prohledané, peníze v drobných, které si druh nechával v kuchyni, byly pryč, a také jeho peněženka s doklady, kterou má vždy u sebe, ona nic neprohledával a naopak, co ví, tak manželka [jméno FO] měla říct, že chce peníze a že proto udělá všechno. Dále uvedla, že 3 dny po zesnutí šla na pohřební službu v [Anonymizováno], kde jí bylo řečeno, že se nikdo nepřihlásil, a proto vše zařídila sama. Konečně uvedla, že z domu nic neodnesla ani neodnáší, klíč od trezoru neměla, ten měl druh a druhý klíč měl asi [jméno FO] a ani neví, co druh v trezoru měl. Kupní smlouva byla podepsána u notáře p. [jméno FO] v [adresa] a smlouvu rozhodně [jméno FO] podepsal, a to bez nátlaku. Na závěr uvedla, že peníze uhradila v hotovosti z peněz po mamince, dala je [jméno FO] na jeho žádost ve čtyřech splátkách, na několikrát, jak to chtěl a při předání jí podepsal, že si peníze přebírá. Při předání peněz byla její dcera a její matka, která však již zemřela, peníze byly předány vždy v kuchyni doma v [jméno FO] dole, kde si to pak někam [jméno FO] uložil. Uvedla, že jí je divné, kde byly drobné mince a důchod po něm, protože nic takového doma nenašla, avšak nechce nikoho obviňovat. Znalecké posudky: 43 Z originálu znaleckého posudku, který je založen v přílohové obálce spisu, č. [hodnota][Anonymizováno], že objednatelem znaleckého posudku byl [jméno FO], bytem [adresa], účelem posudku bylo stanovení ceny podle platného cenového předpisu pro účely daní a poplatků jako podklad pro převod nemovitosti. Znalecký posudek byl vypracován dne 10. 1. 2014 [tituly před jménem] [jméno FO], soudním znalcem z oboru oceňování nemovitostí, stavby obytné a průmyslové. Znaleckým úkolem bylo vypracovat znalecký posudek o ceně nemovitostí – rodinného domu [Anonymizováno] v obci [jméno FO], katastrální území [adresa] [Anonymizováno], včetně garáže, venkovních úprav, trvalých porostů a pozemků a ocenění věcného břemene užívání rodinného domu [Anonymizováno], včetně příslušenství a pozemků, vše v KÚ [adresa] [Anonymizováno] a obci [jméno FO]. Prohlídka se zaměřením byla provedena dne 4. 1. 2014 za přítomnosti majitele nemovitosti, [jméno FO]. Znalec se ve znaleckém posudku zabýval samostatně oceněním rodinného domu [Anonymizováno] na stavební parcele č. [hodnota], oceněním garáže, oceněním skleníku ze skleněných láhví, oceněním pozemků, oceněním trvalých porostů. Pokud se týká stavebně technického stavu stavby [Anonymizováno], znalec uvedl, že stavba je ve špatném stavu s předpokladem provedení rozsáhlejších stavebních úprav, ke stejnému závěru dospěl, i pokud se týká stavebně technického stavu stavby garáže. Předmětem znaleckého posudku bylo rovněž ocenění věcného břemene spočívajícího v bezplatném užívání rodinného domu [Anonymizováno], včetně příslušenství a pozemků KÚ [adresa] [Anonymizováno], a to vše v rozsahu, jak činil a byl doposud oprávněný z věcného břemene zvyklý užívat, a to pro pana [jméno FO], bytem [adresa]. Ocenění práv odpovídajících věcným břemenům bylo počítané ze simulovaného nájmu z obvyklé ceny, kdy znalec dospěl k ocenění věcného břemene v částce 448 266,20 Kč. Ze závěrů znaleckého posudku vyplývá výsledná cena ocenění nemovitých věcí v částce 1 334 370 Kč. Znalecký posudek byl opatřen znaleckou doložku znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. 44 Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo č. [č. účtu], který na základě zadání soudu vyhotovila dne 5. 9. 2023 soudem ustanovená znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], že pokud se týká: 1. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině „kupní smlouva“ ze dne 29. 1. 2014 sepsané formou notářského zápisu sp. [Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 2. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ připojené k opravné doložce ze dne 30. 1. 2014 nacházející se na straně čtvrté „kupní smlouvy“ ze dne 29. 1. 2014 sepsané formou notářského zápisu sp. zn. [Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 3. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině ze dne 2. 12. 2013, osvědčující předání finanční hotovosti (ozn. č. [hodnota][Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 4. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině ze dne 10. 12. 2013, osvědčující předání finanční hotovosti (ozn. č. [hodnota][Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 5. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině ze dne 21. 12. 2013, osvědčující předání finanční hotovosti (ozn. č. [hodnota][Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 6. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině ze dne 30. 12. 2013, osvědčující předání finanční hotovosti (ozn. č. [hodnota][Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. 7. sporného podpisu v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině ze dne 29. 1. 2014, osvědčující předání finanční hotovosti (ozn. č. [hodnota][Anonymizováno]), je pravým podpisem osoby, jejíž srovnávací materiál byl znalkyni předložen, tj. [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. Pokud se týká podmínek správnosti, bylo znalkyní uvedeno, že kvalita a rozsah srovnávacího materiálu, podpořená časově adekvátními vzorky, umožnila stanovit závěr v nejvyšším stupni závěru: jednoznačně ANO, pokud se týká stupnice v pětistupňové škále závěrů písmoznaleckého zkoumání. Účastnický výslech: 45 Žalovaná ve svém účastnickém výslechu uvedla, že od roku 1983 jezdila s rodinou do [jméno FO], kde si pronajímala s rodinou chalupu, nejprve měli v pronájmu chalupu od kolegy manžela, po roce 1996, kdy tento pronájem skončil, jim bylo doporučeno ubytování u [jméno FO] a [jméno FO], kteří pronajímali pokoje, přičemž dcera žalované měla srdečný vztah zejména k paní [jméno FO], která zemřela v prosinci [Anonymizováno], žalované zemřel manžel v říjnu [Anonymizováno]. Žalovaná poté nadále do domu pana [jméno FO] jezdila a za nějaký čas se s panem [jméno FO] více sblížila a začala do [jméno FO] jezdit ještě častěji, kdy spolu začali žít jako partneři, a to od roku 2003. Žalovaná měla i nadále trvalé bydliště v [Anonymizováno], kde pracovala, pan [jméno FO] jezdil za žalovanou i do [Anonymizováno], kdy takto jezdil pan [jméno FO] svým vozidlem za žalovanou do poslední chvíle, než zemřel. Dále uvedla, že asi v roce 2000 bylo potřeba, aby se dům opravil, kdy jí pan [jméno FO] řekl, že nato nemá peníze, začal uvažovat, že by dům prodal. a přišel s nabídkou, zda by nechtěla koupit dům žalovaná, která o tom dlouho přemýšlela, kdy asi po roce, dvou na tuto nabídku kývla. Pokud se týká kupní ceny, byl proveden posudek, který u znalce [tituly před jménem] [jméno FO] zajistil pan [jméno FO]. Následně byla uzavřena kupní smlouva se zřízením věcného břemene formou notářského zápisu, žalovaná chtěla peníze složit na účet, avšak pan [jméno FO] si to nepřál, chtěl peníze v hotovosti, osobně, se svědky. Uvedla, že peníze byly složeny v zálohách doma v [jméno FO], u čehož byla přítomna dcera žalované a matka žalované. Peníze měla žalovaná doma, polovina byla od matky žalované, část peněž vybrala z účtu, hodně peněz měla doma, neboť je tak zvyklá. Žalovaná neměla přehled o financích pana [jméno FO], stejně tak jako on neměl přehled o financích žalované, proto není žalované známo, jak pan [jméno FO] naložil s utrženou kupní cenou a nikdy se na to ani neptala. Popsala, že pan [jméno FO] si rád dopřál, rád a dobře se najedl. Pokud se týká vztahu pana [jméno FO] ke svým synům, popsala, že se jednalo o zvláštní vztah, nejezdili za tátou, na domě s ničím nepomohli, žalovaná žalobce viděla po smrti manželky zůstavitele na návštěvě v [jméno FO] minimálně, pan [jméno FO] neměl dobré vztahy především s manželkou žalobce [Jméno žalobce A], nevídal se ani se svými vnučkami. Uvedla, že pan [jméno FO] jezdil občas za [Jméno žalobce A] do jeho firmy. Pokud se týká důvodů, pro které zůstavitel nesdělil své rodině, že prodal dům žalované, žalovaná uvedla, že se zůstavitel bál nepřiměřené reakce synů. Dále uvedla, že si se zůstavitelem pomáhali úplně ve všem, úřední záležitosti si pan [jméno FO] vyřizoval převážně sám. Pokud zástupce žalobců předložil žalované listinu označenou jako Žádost o dodatečné projednání dědictví ze dne 2. 8. 2010, pak žalovaná uvedla, že listinu vidí poprvé a že písmo na této listině není jejím písmem, stejně se vyjádřila i k další listině, kterou předložili žalobci označené jako Ohlášení nové stavby. Dále uvedla, že zůstaviteli zaplatila kupní cenu přesně tak, jak je uvedená v notářském zápise, přičemž bylo vycházeno ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který byl vypracován pro účely stanovení kupní ceny. Dále uvedla, že má byt v osobním vlastnictví. Pokud se týká předmětné nemovitosti, tak s tímto prodejem žalovaná zůstaviteli nepomáhala, uvedla, že to byla jeho záležitost, protože on na nemovitost již nestačil. [podezřelý výraz] Dále uvedla, že zůstaviteli finančně nepomáhala, protože by jí to neměl z čeho vracet. Po dobu [podezřelý výraz] zůstavitele o něj pečovala, jak mohla, a to i její dcera, zůstavitel potřeboval podporu, kdy i v této souvislosti si jí stěžoval, že synové za ním nejezdí. V době [Anonymizováno] byl zůstavitel schopný řídit, nebo ho odvezl jeho kamarád. Poté, co žalovaná dům koupila, tak postupně, po malých částech dům opravovala, a to, co bylo nutné, co nejvíce tzv. hořelo, kdy se jednalo o zateplení, postupně vyměňovala okna, nejednalo se však o žádnou velkou rekonstrukci, přičemž samotný pan [jméno FO] neměl na rekonstrukci prostředky a ani po prodeji domu nechtěl žádnou rekonstrukci udělat. Pokud se týká utržené kupní ceny, zůstavitel řekl žalované, že si peníze prostě spotřebuje, nechtěl se o tom bavit. Dále uvedla, že zůstaviteli pomáhali i sousedé, a to například s pokládkou zámkové dlažby, kácením stromů a řezáním dříví. Uvedla, že pokud se týká klíčů od trezoru, tak dodatečně bylo zjištěno, že byly v nočním stolku pana [jméno FO]. Pokud se týká věcného břemene sjednaného v kupní smlouvě, tak takto to chtěl pan [jméno FO], aby měl bez omezení užívání, které si vymínil. Částku sjednanou za zřízení věcného břemene zůstavitel nikdy žalované nezaplatil a žalovaná tuto částku nikdy po panu [jméno FO] nevymáhala. Uvedla, že splátky kupní ceny předávala zůstaviteli v kuchyni, ten s nimi následně odešel do obývacího pokoje, žalovaná neví, kam si je konkrétně uložil, jen jí je známo, že v ložnici byl trezor, žalovaná klíč od trezoru neměla, jen před soupisem věcí v rámci dědického řízení žalovaná našla klíče od trezoru v nočním stolku, když následně trezor otevírali, tak byl trezor prázdný. Konečně uvedla, že pan [jméno FO] od žalované neměl žádné informace ve vztahu k scelování pozemků, neboť byl schopný si tyto záležitosti řešit sám. Svědecké výslechy: 46 Ze svědeckého výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], že pokud se týká kupní smlouvy uzavřené mezi [jméno FO] a [Jméno žalované], smlouva byla uzavřena 29. ledna 2014, a to v jeho kanceláři na adrese [adresa], byla uzavírána mezi panem [jméno FO], jakožto prodávajícím a [Jméno žalované], jakožto kupující. Dále uvedl, že smlouva se přečetla, vysvětlila, podepsala, a tím byla uzavřena, přičemž, pokud se sešli 29. ledna, pak to neznamená, že se nesešli ještě předtím, protože 29. ledna se konal již jen samotný závěr kupní smlouvy a je přesvědčen, že již v roce 2013 se ještě sešel v této záležitosti s panem [jméno FO], myslí si, že u toho byla i paní [jméno FO], kdy se takto zase sešli v jeho kanceláři, nikdy se s nimi nesešel na žádném jiném místě, přičemž setkání proběhla asi dvě a řešili přípravu smlouvy, jaké tam budou podrobnosti, co se týká kupní ceny, tedy jejího vypořádání, služebnosti, která se tam zřizovala ve prospěch pana [jméno FO]. Pokud se týká způsobu placení kupní ceny, pak byla vybrána platba v hotovosti, notář rozhodně do sjednávání kupní ceny nezasahoval. Pokud se týká notářského zápisu a opravné doložky v něm, notář popsal, že s ohledem na to, že se pochopitelně používají v jeho činnosti vzory, tak se bohužel stalo, že vzor, který byl použit, se týkal zřízení bezplatné služebnosti, avšak v této věci byla zřizována služebnost úplatná. Dále uvedl, že nemůže existovat notářský zápis bez opravné doložky, přičemž poslední strana obsahující prohlášení o opravné doložce byla dotisknuta, kdy uvedl, že v okamžiku, když zjistil, že tam je chyba, tak musel kontaktovat strany, aby přijeli ještě jednou, aby se smlouva opravila, a když tito přijeli, smlouva se opravila a notářský zápis se zase založil do trezoru. Uvedl, že to muselo proběhnout tak, že byla dotisknuta poslední strana, kterou účastníci znovu podepsali. Dále uvedl, že originál notářského zápisu, který podepsali 29. ledna nebyl ještě sešit, protože notář hned 29. zjistil, že tam je chyba, takže zápis nesešíval a okamžitě volal účastníkům, kdy mohou přijet. K dotazu žalobců, z jakého důvodu 30. ledna vydal stejnopis notářského zápisu s chybou, který byl potom založen na katastr, uvedl, že to byla druhá chyba, což vysvětlil tím, že oprava se udělala do jiné složky, aby nedošlo ke zničení toho záznamu co má, takže stejnopis, který byl vyhotoven, byl vyhotoven z notářského zápisu, který ještě neobsahoval doložku o opravě. Dále uvedl, že je možné, že účastníkům vydal prostou kopii. Popsal, že notářský zápis se běžně sešívá, až se k tomu dostane kancelář, takže v posuzovaném případě se v tu chvíli nesešíval. Pokud někdo žádá o prostou kopii zápisu, tak mu ji notář vydá, je obecně možné, že účastníci obdrží stejnopis notářského zápisu třeba až za týden, přičemž paní [jméno FO] vydal stejnopis notářského zápisu s opravnou doložkou a rovněž je možné, že jí vydal stejnopis notářského zápisu i bez opravné doložky, který vydal 30., což vysvětlil tím, že když už udělal chybu, která se musela opravit, tak aby účastníci věděli, že to jednou bylo s chybou a jednou bez chyby. Uvedl, že text notářského zápisu s opravnou doložkou je rozhodně úplně identický, jen je tam připojená opravná doložka. Uvedl, že 31. 1. zaslal katastrálnímu úřadu notářský zápis s chybou. Popsal, že udělal opravu té chyby, ale bohužel došlo k tomu, že podle toho původního notářského zápisu, respektive zápisu, co byl v té druhé složce, byl zpracován návrh na katastr a takto to bylo podáno, což se stalo chybou v komunikaci notáře s jeho kanceláří. Uvedl, že netušil, že podali něco špatně, o tom se dozvěděl až z podání katastrálního úřadu, byl proto překvapen, že na katastrální úřad byl doručen jiný stejnopis a chybný návrh. Pokud byl žalobci dotazován, jestli si pamatuje na fyzickou podobu pana [jméno FO], uvedl, že vidí ročně 1000 lidí, ale je možné, že mu na hlavě chyběly vlasy a měl vlasy jenom po straně, kdyby mu byla ukázána fotka, byl by to schopen potvrdit. Pokud byl svědkovi k nahlédnutí předložen originál notářského zápisu, uvedl, že se těžko může vyjádřit, z jakého důvodu mají první 3 listy světlejší barvu, oproti tmavšímu odstínu barvy posledního listu. Dále uvedl, že pokud si od něj účastníci odnášejí stejnopis notářského zápisu, tak ten je podepsán jenom notářem. Uvedl, že proces přečtení a podpisu smlouvy probíhá tak, že smlouva je připravená, přečte se s účastníky po jednotlivých článcích, vysvětlí se, co ty články znamenají a na samotný závěr účastníci potvrdí, že se smlouvou souhlasí tak, že jí podepíší. Předtím je ještě zkontrolována totožnost účastníků, přičemž v posuzovaném případě se oba účastníci při jednáních shodli na zřízení služebnosti. Uvedl, že pokud někdo tvrdí, že v posuzovaném případě prodávající a kupující kupní smlouvu nepodepsali, pak tento neříká pravdu. Dále uvedl, že v notářském spise je podpisů účastníků více, a to minimálně na žádosti, na návrhu do katastru, na plné moci, přičemž v notářském zápise je ověření totožnosti účastníků, o opravné doložce se žádný záznam nesepisuje, neboť se jedná stále o jeden notářský zápis. Dále uvedl, že pokud je v notářském zápise nějaká chyba a notářský zápis je už sešitý, pak by se postupovalo tak, že by přišili stranu s doložkou k tomu zápisu. V posuzovaném případě však nebyl notářský zápis sešitý, proto to takto neudělali. Pokud byla svědkovi předložena listina založená ve spise na čísle listu 57, svědek uvedl, že pokud je tato listina podepsána účastníky, pak si ji mohli účastníci potom doma dopodepsat, od svědka nemohli takto vybavený stejnopis dostat, s podpisy účastníků tato listina od notáře rozhodně odejít nemohla, přičemž účastníci podepisují pouze notářský zápis, neboť stejnopis už podpisy účastníků nepotřebuje, avšak pokud i tento je účastníky podepsán, tak to v zásadě nemá žádný vliv, avšak podpisy na stejnopisu jsou rozhodně nadbytečné. [Anonymizovaný odstavec] 48 Ze svědeckého výslechu [jméno FO], že je manželkou žalobce a) [Jméno žalobce A] a švagrovou žalobce b) [jméno FO] a žalovaná, že byla přítelkyně jejího tchána. Uvedla, že žalovanou poprvé zaregistrovala asi rok předtím, než zemřela tchýně svědkyně. Popsala událost, kdy přijeli k tchýni a tchánovi a tchýně jim řekla, že má nahoře ubytovanou paní s malou holčičkou, svědkyně chtěla s manželem odjet, ale tchýně jim říkala, že si paní hledá v [jméno FO] bydlení, že toto je pouze dočasné. Poté, co tchýně v roce [Anonymizováno] zemřela, tak najednou žalovaná přijela v lednu a začala s tchánem pobývat, někdy na jaře je tchán seznámil a žalovaná si začala se svědkyní tykat. Naposledy se s žalovanou viděla v pondělí, v den, když zemřel v roce [Anonymizováno] tchán, kdy na místo přijeli kolem třetí či čtvrté hodiny odpoledne a žalovaná manželovi řekla, že táta jí ten barák prodal, v tu chvíli se její manžel zhroutil a dcera začala plakat, když se žalované ptala, za kolik jí táta barák prodal, tak řekla, že asi za 750 000 Kč. Dále uvedla, že žalobce b) u této události nebyl přítomen, manžel nalezl otce v den jeho úmrtí ráno, všechno již od dopoledne zařizoval. Pokud se týká vztahu jejího manžela k jeho otci, uvedla, že se vídali hodně často, protože tchán potřeboval pomáhat, potřeboval mít někoho pořád u sebe, nevyznal se v moderních technologiích. Tchán se obracel se na syny, aby mu např. zařídili výměnu pneumatik, zařídili zubaře, posekání stráně, na administrativní záležitosti měl žalovanou nebo manžela svědkyně, neuměl by si poradit s nákupem nemovitosti, nečetl ani noviny, nevěděl by, kde má co hledat, tchánovi i darovali nějaké peníze, a to i formou nákupů, které mu platili. Dále uvedla, že se vzájemně navštěvovali, tchán jezdil do [adresa] do firmy žalobce a) i se svým kamarádem panem [jméno FO], tchán je navštěvoval i v jejich bydlišti, někdy vozil vnučku do [adresa] do školy a svědkyni někdy do práce, byl u nich i na Vánoce, tchán měl rád jídlo, naposledy u nich trávil Vánoce v roce 2013, kdy jim řekl, že nemá velkou šanci na život. Uvedla, že manžel jezdil za tchánem každý měsíc, jezdil tam sekat trávu, sama svědkyně jezdila po úmrtí tchýně za tchánem méně, protože byla pracovně zaneprázdněná, vztahy s tchánem označila za dobré. K žalované uvedla, že ji tchán potřeboval, protože mu pomáhala, starala se o něj, prala mu, vařila, jezdila tam, vzájemně si pomáhali, tchán jí odvážel nějaké věci z [Anonymizováno], kde někdy i přespal, žalovaná za tchánem jezdila každý měsíc na 2-3 dny. Uvedla, že pořád dávali tchánovi nějaké peníze, věděli, že žalovaná to tam financuje a bylo jim divné, z jakého důvodu, když dostal od žalované v roce 2014 peníze, za nimi pořád chodil, že potřebuje půjčit. Po jeho úmrtí tchánovi zůstalo na účtu 300 000 Kč, které dostal vráceny od státu z důvodu nesprávně vyměřeného důchodu, jinak nikde žádné peníze nebyly. Tchán se nikdy před svědkyní nezmínil, že by chtěl prodat dům, dům miloval, především svoji dílnu, nikdy by jej neprodal a nikdy z něho neodešel. Dále uvedla, že je ráda, že řízení probíhá, protože jim jsou divné okolnosti okolo prodeje předmětného domu, okolnosti týkající se přepisu energií až v roce 2017. Dále uvedla, že tchán občas jezdil na oslavu narozenin k nim domů, pokud se týká žalované, tak s tou se svědkyně nestýkala. Pokud byla dotazována žalovanou na okolnosti týkající se záležitosti na pohřební službě, uvedla že, tchán zemřel v pondělí, manžel svědkyně tam šel v úterý, ale jak byl naštvaný, tak to nebyl schopen řešit, odešel s tím, že přijde jindy, nadto probíhala ještě pitva, v pátek tam nestihli jít, zašel tam až v pondělí a bylo mu řečeno, že v pátek tam již byla paní [jméno FO] a že již všechno zaplatila, a že se s tím nedá již nic dělat, v této záležitosti jim nepomohla ani Policie ČR, nebyli informováni o termínu pohřbu, od sousedů věděli, že žalovaná roznáší po sousedech parte, kde je uvedena žalovaná a její dcera, do dnes nevědí, kde je tchán pohřben. 49 Ze svědeckého výslechu [Anonymizováno], že je dcerou pana [Anonymizováno] [jméno FO], uvedla, že bohužel zná i žalovanou paní [jméno FO], která jí v roce [Anonymizováno] otce zapírala, pokud se s ním chtěla telefonicky spojit, následně se dozvěděla, že otec v říjnu zemřel. Uvedla, že se její otec s žalovanou oženil a ženat s žalovanou byl až do jeho smrti, žalovanou naposledy viděla v roce 2002, s žalovanou nikdy nevedla žádný soudní spor, žádné dědické řízení po jejím otci neproběhlo, neví, kde je pohřben, nemá ani jeho fotku, jen v roce 2003 navštívila advokáta v [Anonymizováno], aby zjistila stav dědického řízení po otci svědkyně, avšak bezvýsledně, po 20 letech volala advokátovi, který jí řekl, že vše již skartoval, až obdržela dopis od pana [jméno FO], který jí kontaktoval s tím, že se jedná o věc žalované. Svědkyně mu následně zavolala, ten jí řekl, že se jedná o nějaký objekt v [jméno FO], kdy svědkyni zmínil, že nějací dva pánové- bratři přišli o nemovitost a že v tom hraje roli žalovaná a že žalovaná ani nechtěla prozradit jméno svědkyně, což svědkyni šokovalo, protože žalovanou absolutně vymazala ze života, dále se jí ptal, jestli má žalovaná nějakou nemovitost, přičemž si svědkyně vzpomněla, že žalovaná má chatku někde u [Anonymizováno] a že si asi před 50 lety chtěli koupit zahradní domek v zahrádkářské kolonii v [adresa]. [tituly před jménem] [jméno FO] jí nenaznačoval, jakým způsobem má u výslechu vypovídat. Dále uvedla, že žalovaná měla [jméno FO] ráda, svědkyně jezdila spolu s otcem nebo i s žalovanou do [jméno FO], kde měl otec pronajatou chatu. Dále uvedla, že kdysi dávno měli možnost koupit nějaký domek v [Anonymizováno], ale otec svědkyně nechtěl nic vlastnit, ale svědkyni je jasné, že žalovaná měla zájem koupit ten pronajatý dům. Popsala, že bohužel po určitou dobu, možná jednoho roku, když bylo svědkyni 17 nebo 18 let, žila ve společné domácnosti s otcem a žalovanou, následně uvedla, že si nevzpomíná, jestli se jednalo o měsíc, či rok, přičemž s ohledem na to, že se jedná o dobu před 50 lety, neví, jestli s nimi žalovaná bydlela, či se jednalo jen o návštěvu. Popsala, že s žalovanou byly kamarádky, chodily spolu do školy, žalovaná však navázala vztah s otcem svědkyně, s otcem svědkyně žalovaná chodila dva roky, aniž to svědkyně či její matka tušily, následně se rodiče svědkyně rozvedli a svědkyně nemohla žalovanou ani vystát. Konečně uvedla, že k žalované má nepřátelský vztah, žalovanou nesnáší, a to za to, co žalovaná svědkyni provedla s jejím otcem. 50 Ze svědeckého výslechu [jméno FO], že zná od malička oba žalobce, bydleli nedaleko od sebe, uvedl, že byl kamarád s jejich otcem. Vztah k žalobci [Jméno žalobce A] označil za nepřátelský, a to od doby, kdy zemřel [jméno FO]. Vyjádřil obavu ze msty [Jméno žalobce A], pokud odpoví, z jakého důvodu má k němu nepřátelský vztah. Po připomenutí poučení svědkovi z úvodu jeho výslechu svědek uvedl, že v ten den, kdy zemřel [Anonymizováno], k němu [Jméno žalobce A] přišel kolem deváté hodiny, kdy tam [jméno FO] ještě ležel a byl tam doktor a [Jméno žalobce A] svědkovi řekl: „[Anonymizováno] táta zemřel, ten hajzl zasranej, já bych mu nejraději vykopal tady díru a nacpal ho do ní a nechal ho shnít“, uvedl, že od té doby si [Jméno žalobce A] neváží. Dále uvedl, že ten den odpoledne vyzvedl na autobusovém nádraží paní [jméno FO], ale tato se nemohla dostat do domu, protože [Jméno žalobce A] vyměnil všechny zámky u domu, k čemuž se sám [Jméno žalobce A] přiznal. Vztah k žalované označil svědek jako přátelský, považuje ji za kamarádku, viděl se s ní naposledy asi před rokem. Věděl od ní, že se jí v [jméno FO] líbí. Uvedl, že s [jméno FO] byli kamarádi, znali se asi od roku 1975, pomáhali si vzájemně na domech, opravovali společně auta, o ženách se nebavili, pan [jméno FO] se kamarádil ještě s [jméno FO], přičemž uvedl, že [jméno FO] není naživu asi tak něco přes rok, uvedl, že měl [Anonymizováno], s kterou se léčil přes rok, doprovázel jej asi 5x na [Anonymizováno], na které [jméno FO] jezdil, přičemž si sám řídil své auto cestou na [Anonymizováno] i zpět. Uvedl, že v době léčby [Anonymizováno] na něj zůstavitel působil celkem dobře, uzdravoval se, prakticky mu nic nebylo, nebylo mu ani špatně. Naposledy jej viděl nějaký den před jeho úmrtím s tím, že asi 14 dní předtím, než zemřel [jméno FO], byl přítomen hovoru paní [jméno FO] s panem [jméno FO], ze kterého pochopil, že pan [jméno FO] prodal svůj dům paní [jméno FO] a na otázku svědka, jestli prodal barák, mu tehdy [jméno FO] odpověděl, že jej prodal paní [jméno FO]. Dále svědek uvedl, že mu však není známo, kdy paní [jméno FO] dům koupila, ani nezná žádné okolnosti týkající se tohoto prodeje, ani po smrti pana [jméno FO] se o prodeji domu s paní [jméno FO] nebavil, u prodeje domu nebyl, neviděl kupní smlouvu, nepamatuje si, že by byl přítomen u jakékoli události za přítomnosti [tituly před jménem] [jméno FO] týkající se domu pana [jméno FO] a nikdy se ani v [jméno FO] nebavil s žádným právníkem. Vyjádřil pochybnost, že by o prodeji domu mohl mít informace pan [jméno FO]. Uvedl, že s panem [jméno FO] se ani nebavil, co se stane s majetkem po jeho smrti, za co by utratil pan [jméno FO] 1 milion korun rovněž neví, neví ani to, jaký měl pan [jméno FO] důchod. Pokud se týká žalované, popsal, že tato jezdila do [jméno FO] na dovolenou, bydlela i u [jméno FO] nad garáží a když zemřela paní [jméno FO], tak žalovaná panu [jméno FO] pomáhala s pohřbem. Uvedl, že svědkyně jezdila do [jméno FO] asi jednou za měsíc s tím, že spolu s panem [jméno FO] měli spíše vztah jako druh a družka, kdy pan [jméno FO] jezdil někdy za žalovanou i do [Anonymizováno]. Pokud se týká finanční situace pana [jméno FO], uvedl, že na tom musel být finančně dobře. Dále uvedl, že odvážel paní [jméno FO] na místní oddělení policie a vezl ji z autobusového nádraží do [jméno FO], když v domě probíhalo v rámci dědického řízení ohledání nemovitosti, důvody jej nezajímaly. Konečně uvedl, že si nedokáže vysvětlit, z jakého důvodu se tak hanlivě [Jméno žalobce A] vyjádřil o svém otci po jeho smrti, svědka toto mrzí, neboť [jméno FO] byl dobrý, výborný táta, přičemž rovněž v rámci výslechu uvedl, že synové [jméno FO] měli se svým otcem dobrý vztah, [Jméno žalobce A] vídal jezdit za otcem do [jméno FO] jednou, dvakrát za rok, svědek jezdíval s [jméno FO] za [Jméno žalobce A] rovněž do prodejny i k němu domů. 51 V posuzovaném případě bylo z hlediska skutkového stavu zjištěno, že zůstavitel [jméno FO] uzavřel dne 29. 1. 2014 formou notářského zápisu s žalovanou [Jméno žalované] kupní smlouvu o převodu nemovitostí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku. V čl. II. účastníci dohodli kupní cenu ve výši 1 333 932 Kč, kdy způsob placení kupní ceny účastníci dohodli v čl. IV. kupní smlouvy. V čl. III. zřídili účastníci ve prospěch prodávajícího služebnost doživotního, bezplatného a nezkráceného práva užívat všechny nemovitosti, které byly předmětem převodu a zároveň dohodli cenu věcného břemene na částku 448 266 Kč, kdy při jejím určení vycházeli ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kterou se prodávající zavázal zaplatit kupující do jednoho měsíce ode dne podpisu kupní smlouvy. Originál notářského zápisu [Anonymizováno] ze dne 29. 1. 2014, který notář [tituly před jménem] [jméno FO] k výzvě soudu předložil, obsahuje na straně čtvrté podpisy účastníků a notáře. Strana čtvrtá originálu obsahuje rovněž podpisy účastníků a podpis notáře pod připojenou doložkou o opravě dle § 60 notářského řádu, kterou byla opravena písařská chyba, uvedená v čl. III., kdy v 1. větě má být namísto slova: bezplatné uvedeno slovo: úplatné, s tím, že doložka o opravě byla provedena dne 30. 1. 2014. 52 S ohledem na charakter podané žaloby se soud nejprve zabýval tím, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na požadovaném určení ve smyslu § 80 o.s.ř. Naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k nemovitosti je dán, není-li žalobce, který o sobě tvrdí, že je vlastníkem nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, v katastru nemovitostí jako její vlastník zapsán. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji, než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Přitom příslušné závěry se vážou nejen k žalobě na určení jako takové, ale také k tomu, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 32 Odo 425/2004 ze dne 25. 10. 2005, shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997 sp. zn. 3 Cdon 1338/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1997, pod číslem 21). V rozsudku ze dne 15. června 1999 sp. zn. 2 Cdon 1690/97 Nejvyšší soud zaujal a odůvodnil závěr, že naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má nejen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, ale aktivně legitimována je i osoba, jestliže vyhovění žalobě mohlo mít příznivý dopad na její právní postavení. Soudní praxe připouští, že naléhavý právní zájem na určení je dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 814/2005 ze dne 24. 8. 2005). Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (k tomu viz. Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II, 1.vydání, 2009, s. 524 – 539). Lze tedy dospět k závěru, že rozhodnutím ve věci dojde k odstranění stavu právní nejistoty žalobců, proto mají na požadovaném určení naléhavý právní zájem. 53 Soud se nejprve v řízení zabýval námitkou žalobců o tom, že kupní smlouva je neplatná, neboť neobsahuje vlastnoruční podpis zůstavitele (prodávajícího). Za tohoto skutkového stavu tedy bylo nezbytné znalecké zkoumání a bylo třeba využít odborných znalostí znalce z oboru písmoznalectví. Předtím, než soud ustanovil znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] k vypracování znaleckého posudku, zajistil soud znalkyni pro její znalecký úkol velké množství srovnávacího materiálu obsahujícího podpisy zůstavitele. Ze závěru vypracovaného znaleckého posudku vyplynul jednoznačný závěr o tom, že sporný podpis v předpokládám znění „[jméno FO]“ na listině „kupní smlouva“ ze dne 29. 1. 2014, jakož i sporný podpis připojený k opravné doložce ze dne 30. 1. 2014 nacházející se na straně čtvrté „kupní smlouvy“ ze dne 29. 1. 2014 sepsané formou notářského zápisu sp. [Anonymizováno] (ozn. č. [Anonymizováno]), jsou pravými podpisy [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum]. Ke stejnému jednoznačnému závěru znalkyně dospěla i v případě všech dalších zkoumaných sporných podpisů zůstavitele na listinách ze dne 2. 12. 2013, 10. 12. 2013, 21. 12. 2013, 30. 12. 2013 a 29. 1. 2014 (tj. potvrzeních o předání finanční hotovosti). Veškeré sporné podpisy byly znalkyní zkoumány z originálů shora uvedených listin. 54 Znalecký posudek byl znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] vypracován v souladu se zadáním soudu, obsahuje veškeré zákonné náležitosti stanovené pro obsah znaleckého posudku, o správnosti závěru znaleckého posudku nemá soud důvod pochybovat, správnost závěrů znaleckého posudku ostatně nezpochybnili ani samotní účastníci, proto soud ze závěrů znaleckého posudku v řízení vycházel. Tímto důkazem je tedy jednoznačně vyvráceno tvrzení žalobců, že shora uvedené listiny nejsou zůstavitelem vlastnoručně podepsány. V návaznosti na to (až po zpracování znaleckého posudku), pak žalobci při jednání soudu dne 22. 2. 2024 učinili nesporným, že zůstavitel podepsal poslední stranu notářského zápisu, jakož i to, že zůstavitel podepsal listiny týkající se převzetí částí kupní ceny. 55 Pokud žalobci dále namítali, že kupní smlouvu fakticky zůstavitel nepodepsal, protože podepsal jen jakýsi bianco šek, a že notář listinu, o které by se dalo hovořit jako o kupní smlouvě, zmanipuloval, či si zůstavitel dokonce mohl myslet, že podepisuje listinu jiného obsahu (např. že činí jednání, kterým sceluje pozemky, s čímž mu dříve žalovaná pomáhala), pak soud uvádí, že tato tvrzení žalobců nekorespondují s výsledky provedeného dokazování. Soud nemá pochybnost o tom, že zůstavitel pan [jméno FO] kupní smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu jednoznačně projevil svoji vůli převést předmětné nemovitosti na žalovanou, notářský zápis obsahuje vlastnoruční podpis zůstavitele, jak pod samotným textem notářského zápisu, tak pod opravnou doložkou, žalobci neprokázali svá tvrzení o tom, že by byl notářský zápis notářem antedatován, či ze strany notáře jakýmkoli způsobem zmanipulován. Antedatování notářského zápisu bez dalšího neprokazuje ani viditelně jiný odstín čtvrté strany notářského zápisu, když notář vysvětlil, že notářský zápis nebyl ještě dne 29. 1. 2014 sešit, protože notář ještě téhož dne zjistil, že zápis obsahuje chybu, o čemž ihned informoval účastníky smlouvy, přičemž opravná doložka byla vyhotovena dne 30. 1. 2014 a pod tímto datem byla také prokazatelně stvrzena vlastnoručními podpisy účastníků uzavřené smlouvy a podpisem notáře. Z žádných důkazů nemá soud za prokázáno, že by opravná doložka byla připojena jiného dne, než jak je v ní uvedeno, tedy dne 30. 1. 2014 ani, že by údaj o provedeném datu opravy byl nepravdivý. Opravná doložka byla správně umístěna pod text notářského zápisu, jak vyžaduje § 60 zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, podle kterého vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst.

3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře. Notářský zápis obsahuje veškeré náležitosti stanovené pro tento právní úkon v § 63 zák. č. 358/1992 Sb. a prokazatelně byl účastníky vlastnoručně podepsán, jak vyžaduje § 63 odst. 1 písm. h) zák. č. 358/1992 Sb. Notář při opravě notářského zápisu opravnou doložkou ze dne 30. 1. 2014 postupoval rovněž v souladu s § 11 odst. 1 Kancelářského řádu Notářské komory České republiky č. NK02/2014, podle kterého v notářských listinách nesmí být dodatečně nic doplňováno nebo opravováno; tím není dotčeno ustanovení § 60 notářského řádu. Z žádných předpisů týkající se notářské činnosti také neplyne žádný časově určený okamžik, týkající se povinnosti notáře sešít samostatné listiny notářského zápisu. Z § 11 odst. 2 shora cit. kancelářského řádu toliko plyne, že je-li notářská listina sepsána na několika samostatných listech, spojí se tyto listy tak, že se sešijí šňůrou nebo stuhou, jejíž uzel se překryje uzávěrou. Uzávěra se vyhotoví nálepkou, která překryje uzel šňůry nebo stuhy a spojí se mimo text s listinou. Otisk úředního razítka se umístí současně přes nálepku a listinu. Pokud tedy notář notářský zápis ještě téhož dne, tj. 29. 1. 2014 nesešil, což vysvětlil tím, že bezprostředně zjistil, že obsahuje chybu, která byla následujícího dne opravena opravnou doložkou, pak z takové okolnosti nelze rovněž usuzovat, že by byl takový notářský zápis stižen jeho neplatností. Otázkou zůstává, z jakého důvodu dne 31. 1. 2014 zaslal notář katastrálnímu úřadu notářský zápis bez opravné doložky, což notář vysvětlil administrativní chybou při komunikaci s kanceláří, kdy byl až následně notář vyzván katastrálním úřadem dne 20. 3. 2014 k poskytnutí součinnosti a dne 21. 3. 2014 předložil katastrálnímu úřadu stejnopis notářského zápisu s opravnou doložkou. Nicméně ani tato okolnost bez dalšího neprokazuje tvrzené antedatování notářského zápisu, či že by tato okolnost způsobila neplatnost notářského zápisu. Na základě této listiny byl ostatně katastrálním úřadem dne 24. 3. 2014 realizován zápis vlastnického práva žalované do katastru nemovitostí, s právními účinky zápisu k okamžiku 31. 1. 2014. 56 Podle § 134 o.s.ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. 57 Podle § 6 odst. 1 zák. č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen "notářské listiny") jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem. 58 Notářský zápis [Anonymizováno] sepsaný dne 29. 1. 2014 je třeba považovat za veřejnou listinu, kdy z hlediska posuzování pravosti je pro veřejné listiny stanovena domněnka jejich pravosti. Je-li veřejná listina osvědčením nebo potvrzením, pak se při posuzování správnosti uplatňuje vyvratitelná domněnka, že pravdivé je to, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Aby uspěl ten z účastníků, proti němuž tato veřejná listina svědčí, musí unést plný důkaz opaku (k tomu viz. § 134 [Veřejné listiny]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 6–7.). Listiny, jež mají ve smyslu § 134 o.s.ř. povahu listin veřejných, se od listin soukromých liší svou důkazní silou; podávají, pokud není prokázán opak, důkaz o pravdivosti toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Není-li pravdivost veřejné listiny vyvrácena prokázáním opaku, považuje soud pro účely hodnocení důkazů obsah listiny za pravdivý (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2597/2018). Žalobcům se v řízení domněnku pravdivosti obsahu notářského zápisu vyvrátit nepodařilo, proto je třeba považovat notářský zápis za plný důkaz o projevu vůle zůstavitele a žalované, který působí vůči každému. 59 To, že vůlí zůstavitele bylo jednoznačně uzavřít kupní smlouvou s žalovanou o převodu předmětných nemovitostí, je zřejmé z celého notářského spisu, který svědek [tituly před jménem] [jméno FO] soudu předložil, neboť ze záznamu žádosti o úkon ze dne 29. 1. 2014, je zřejmé, že zůstavitel společně s žalovanou požádali notáře o sepsání kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitosti, které jsou v záznamu jednoznačným způsobem identifikovány, žalovaná je označena jako kupující a zůstavitel jako prodávající, tato listina byla zůstavitelem a žalovanou podepsána. Oba týž den rovněž podepsali plnou moc, kterou zmocnili [tituly před jménem] [jméno FO], aby je zastupoval ve věci podání návrhu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně v této listině jednoznačně specifikovaných předmětných nemovitostí. Zůstavitel je opětovně označen jako prodávající a žalovaná jako kupující. Rovněž ze svědeckého výslechu pana [jméno FO] vyplynulo, že bezprostředně před tím, než zůstavitel zemřel, byl svědek přítomen hovoru zůstavitele a žalované o tom, že zůstavitel prodal svoje nemovitosti žalované, což zůstavitel svědkovi na jeho přímou otázku potvrdil. Konečně byl zůstavitel prokazatelně katastrálním úřadem vyrozuměn o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve prospěch žalované, když tuto písemnost zůstavitel osobně převzal dne 27. 3. 2014, jak vyplývá z podepsané poštovní doručenky zůstavitelem. Nad rámec toho lze poukázat na § 16 zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, podle kterého o vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, katastrální úřad informuje, nejpozději den poté, co ke změně došlo, vlastníka nemovitosti a jiného oprávněného zasláním informace na adresu jeho bydliště. I z této povinnosti katastrálního úřadu lze dovodit, že zůstavitel musel být ze strany katastrálního úřadu informován, že nemovitosti, které převedl na žalovanou, jsou dotčeny změnou, na kterou, pokud by s ní nesouhlasil (např. z tvrzeného důvodu žalobci, že si zůstavitel fakticky mohl myslet, že u notáře podepisuje jinou listinu než kupní smlouvu), mohl v rámci plynutí dvacetidenní lhůty zápis předmětných nemovitosti zvrátit. Z hodnocení důkazů jednotlivě i v jejich souhrnu má soud jednoznačně za prokázáno, že zůstavitel si byl vědom, že svým projevem vůle převedl (zcizil) předmětné nemovitosti na žalovanou a není na místě považovat úvahu žalobců o tom, že si zůstavitel nemusel být vědom, jakou listinu a o jakém obsahu podepisuje, za relevantní, neboť takovému tvrzení nekoresponduje žádný z provedených důkazů. Bezprostředně před uzavřením kupní smlouvy si zůstavitel objednal vypracování znaleckého posudku u [tituly před jménem] [jméno FO], ve kterém si, kromě ocenění předmětných nemovitostí, nechal samostatně ocenit hodnotu věcného břemene za užívání rodinného domu [Anonymizováno]. Znalecký posudek byl vypracován dne 10. 1. 2014, kupní smlouva byla uzavřena dne 29. 1. 2014. Je tedy zřejmé, že znalecký posudek si nechal zůstavitel vypracovat právě v souvislosti s následným uzavřením kupní smlouvy se zřízením věcného břemene, když kupní cena a cena za zřízení věcného břemena v uzavřené kupní smlouvě korespondovala se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Těžko si lze představit, že by si zůstavitel objednal vypracování znaleckého posudku z jiného než shora uvedeného důvodu, neboť v jakémkoli jiném případě by postrádalo logiku ocenění věcného břemene za užívání rodinného domu [Anonymizováno] ve zpracovaném znaleckém posudku, který si zůstavitel u znalce objednal. To, že následně zůstavitel s žalovanou využili služeb notáře, svědčí naopak o jejich uvážlivém a racionálním postupu, kdy v zájmu co nejvyšší právní jistoty volili notářský zápis jako formu uzavření kupní smlouvy. Těžko lze tedy uvažovat o tom, že by zůstavitel nevěděl, jaký právní úkon činí, či že by za přítomnosti notáře zůstavitel uzavřel kupní smlouvu pod jakýmkoli nátlakem, neboť žádná taková okolnost ze svědeckého výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] nevyplynula, když nadto tento svědek uvedl, že samotnému sepisu notářského zápisu dne 29. 1. 2014 předcházela minimálně ještě jedna schůzka se zůstavitelem v roce 2013, při které notář řešil se zůstavitelem, patrně i za přítomnosti žalované, přípravu smlouvy a její podrobnosti (např. kupní cenu a její vypořádání). Všemi těmito postupnými kroky tedy jednoznačně zůstavitel směřoval k uzavření kupní smlouvy se žalovanou, k jejíž realizaci došlo dne 29. 1. 2014. Při jednání dne 23. 4. 2024 pak žalobci učinili nesporným, že žalovaná zůstaviteli zcela uhradila sjednanou kupní cenu za prodej předmětných nemovitostí tak, jak byla výše této kupní ceny sjednána v notářském zápise. 60 Následně se tedy soud zabýval dalšími tvrzeními žalobců v podané žalobě o tom, že právní jednání je neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. z důvodu hrubého nepoměru mezi kupní cenou a reálnou hodnotou nemovitostí, přičemž dle žalobců žalovaná zneužila velice špatný [podezřelý výraz] stav zůstavitele a kupní cenu mu dokonce ani nezaplatila. Poté, co byl ve věci zpracován znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], žalobci uplatnili v podání ze dne 10. 4. 2024 tvrzení, že žalovaná se dopustila vůči zůstaviteli lichevního jednání, tedy jednání zjevně rozporného s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatného podle § 588 o. z. 61 Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 62 Podle § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. 63 Podle § 583 o.z. jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné. Podle § 584 odst. 1 týká-li se omyl vedlejší okolnosti, kterou ani strany neprohlásily za rozhodující, je právní jednání platné, ale osoba uvedená v omyl má vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu. Podle odst. 2 bylo-li právně jednáno v omylu vyvolaném lstí, je právní jednání neplatné, třebaže se omyl týká jen vedlejší okolnosti. 64 Soud k tomu předně uvádí, že s ohledem na to, že právní úprava lichvy dle § 1796 o.z. představuje konkretizaci (typizaci) jednání, které se svojí povahou příčí dobrým mravům ve smyslu § 588 o.z. a námitka rozporu jednání žalované s dobrými mravy ve smyslu § 588 o.z. byla žalobci vznesena již v podané žalobě, zabýval se soud dále v řízení i tvrzením žalobců o lichevním charakteru uzavřené kupní smlouvy, ačkoli žalobci tato tvrzení uplatnili až v podání ze dne 10. 4. 2024, tedy až poté, co soud účastníky poučil ve smyslu § 118b o.s.ř. o tzv. zákonné koncentraci řízení, a to již při jednání dne 12. 12. 2022. 65 Z judikatury Nejvyššího soudu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp.zn. 23 Cdo 2885/2022) vyplývá, že porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání dle § 588 o.z. Právní jednání se tedy buď příčí dobrým mravům a je absolutně neplatné, nebo dobré mravy porušeny nejsou a právní jednání z tohoto důvodu neplatné není, přičemž k obdobnému závěru je třeba dospět v případě lichevní smlouvy, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru, která je podle § 1796 o. z. neplatná. Takové jednání při uzavírání smlouvy tedy buď naplňuje znaky lichvy (příčí se dobrým mravům) a je absolutně neplatné, nebo nenaplňuje znaky lichvy (dobré mravy porušeny nejsou) a právní jednání z tohoto důvodu neplatné není. 66 Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o naplnění předpokladů tzv. lichevní smlouvy tížilo v řízení stranu žalující, k čemuž soud poskytl žalobcům poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. při jednání dne 23. 4. 2024. 67 Objektivním znakem tzv. lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitostem, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Při posuzování, zda v konkrétním případě jde o hrubý nepoměr ve vzájemném plnění, nelze zpravidla vystačit pouze se zjištěním hodnot jednotlivých plnění a jejich prostým srovnáním, ale bude zapotřebí přihlédnout i k dalším okolnostem případu, které – společně s naplněním jednoho ze subjektivních znaků lichevního jednání – mohou mít zpravidla vliv na takto realizované vzájemné plnění (např. hospodářský význam uzavřené smlouvy, solventnost převodce, rizikovost záměru, ekonomická prognóza, resp. vývoj na trhu atd.). Subjekty lichevní smlouvy jsou jednak osoba profitující z lichevního jednání, a dále osoba, která z určitého důvodu převádí svůj nemovitý majetek, jehož hodnota je v hrubém nepoměru k plnění, jež se převodci za takový majetkový transfer dostává. Mezi subjektivní znaky lichevní smlouvy náleží např. rozumová slabost, tíseň, lehkomyslnost, stav rozrušení nebo nezkušenost převodce. Pro závěr, že smlouva o převodu nemovitosti představuje lichevní smlouvu, je nezbytné zjištění o naplnění objektivního a (alespoň jednoho) subjektivního znaku lichvy, které jsou v příčinné souvislosti; půjde tedy o jednání, které s přihlédnutím k okolnostem případu a zjištěnému hrubému nepoměru ve vzájemném plnění vytěsňuje jakékoliv úvahy o tom, že se jednalo o projev běžného (standardního) jednání obvyklého při uzavírání převodní smlouvy mezi uvážlivě jednajícími osobami, a současně nevnáší žádné pochybnosti o tom, že toto jednání v daném místě a čase již překročilo pravidla slušnosti a poctivosti, a tedy je v kolizi s dobrými mravy (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2023, sp.zn. 23 Cdo 2885/2022). 68 Aby soud mohl učinit závěr o tom, že šlo v daném případě o lichevní jednání, musí tedy být v souladu s § 1796 o.z. naplněn alespoň jeden ze subjektivních znaků lichvy (např. tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení či lehkomyslnost poškozené smluvní strany, včetně zneužití tohoto stavu lichvářem a zároveň kumulativně objektivní znak lichvy (hrubý nepoměr mezi plněním a protiplněním). 69 Literatura rovněž zdůrazňuje, že aplikované ustanovení o lichvě nesměřuje primárně k ochraně majetkové sféry, nýbrž směřuje k ochraně svobody vyjednávání o smlouvě (viz. Janoušek, M. § 1796 Lichva. In: Petrov, J. a kol. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, str. 1874). 70 Pokud žalobci tvrdili, že žalovaná zneužila špatný [podezřelý výraz] stav zůstavitele, který [právnická osoba] Z provedených důkazů tedy nelze dovodit, že by zůstavitelův [podezřelý výraz] stav byl v době uzavření kupní smlouvy natolik špatný, jak tvrdí žalobci, že by jej ovlivnil v jeho právním jednání tak, že by nebyl schopen projevit svou vůli a chápat následky a dopad své vůle tak, aby to nevedlo k platnému právního úkonu, natož že by žalovaná jakkoli [podezřelý výraz] stav zůstavitele zneužila. Tvrzení žalobců ohledně této skutečnosti tedy zůstala v rovině neprokázaných tvrzení. 71 Soud nemá dále za prokázáno tvrzení žalobců, že kupní smlouvu zůstavitel uzavřel z důvodu jeho finanční tísně, natož že by žalovaná takové tvrzené finanční tísně zůstavitele zneužila. V celém kontextu projednávané věci je třeba především poukázat na to, že zůstavitel se s žalovanou znal po velmi dlouhou dobu, nejednalo se tedy o žádnou náhodnou (krátkodobou známost) vyvolávající pochybnosti o povaze vztahu zůstavitele s žalovanou. Žalovaná uvedla, že spolu se zůstavitelem žili jako druh a družka, poté co oběma zemřeli jejich manželé, což se stalo ke konci roku [Anonymizováno]. Ještě však i v době mnoho let předtím zůstavitel žalovanou znal, neboť tato si od manželů [jméno FO] [Anonymizováno] pronajímala v [jméno FO] nemovitost, kde žalovaná trávila čas se svojí rodinou. Svědek [jméno FO] přirovnal rovněž vztah zůstavitele s žalovanou jako vztah druha a družky, svědkyně [jméno FO] rovněž označila žalovanou za bývalou přítelkyni zůstavitele, kdy potvrdila, že žalovaná začala se zůstavitelem pobývat poté, co zemřela manželka zůstavitele v roce [Anonymizováno] a že si zůstavitel s žalovanou vzájemně pomáhali v běžných záležitostech života. Zůstavitel označoval žalovanou jako osobu blízkou i v listinách, které jsou součástí [podezřelý výraz] dokumentace [právnická osoba] v rámci vyplňování informativních souhlasů. Kupní smlouva byla uzavřena 29. 1. 2014, tedy po více než deseti letech, po kterou spolu zůstavitel a žalovaná udržovali blízký vztah, o čemž svědčí vyjádření svědka [jméno FO] a svědkyně [jméno FO]. Pokud se týká stavu tísně, soud k tomu odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 940/2022), že „…o tíseň se jedná nejen v případě, kdy je někdo ohrožen ve své fyzické či ekonomické existenci nebo prakticky donucen k určitému jednání (srov. § 587 o. z.). Postačí taková vážná nesnáz, že strana přistoupí na lichevní smlouvu jako na „menší zlo“. Tíseň může existovat byť i jen v představě postiženého: použitelnost ustanovení § 1796 o. z. může založit i situace, kdy někdo zneužije toho, že jiný mylně vychází ze skutečností zakládajících tíseň. (…) V poměrech nové právní úpravy znak tísně ani jiné relevantní slabosti nelze vykládat tak restriktivně, jak činí judikatura k § 49 obč. zák. (…) Nově se proto aplikované ustanovení přirozeně použije například i tehdy, pokud strana podstatně zneužije skutečnost, že protistrana nemá majetek a tíží ji povinnost splatit dluhy…“ (srov. PETROV, Jan. § 1796 [Lichva]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 334.). Ze skutečnosti, že se měl zůstavitel před žalovanou vyjádřit, že nemá finanční prostředky na opravy předmětné nemovitosti, nelze mít ještě za prokázáno, že z tohoto důvodu jednal při uzavírání kupní smlouvy pod tlakem žalované v důsledku jeho ohrožení ve své ekonomické existenci. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by zůstavitel trpěl jakoukoli rozumovou slabostí ovlivňující jeho svéprávnost, či že by čelil jakémukoli finančnímu zadlužení a v takové míře, že by z tohoto důvodu hrozilo zůstaviteli např. to, že by mohl přijít o střechu nad hlavou, či že by na něj byly vedeny exekuce, či že by nebyl schopen dostát svým finančním závazkům. Zůstavitel pobíral starobní důchod, před tím byl pracovně činný a bydlel ve vlastním bydlení. Svědek [jméno FO] uvedl, že zůstavitel na tom byl finančně dobře, svědkyně [jméno FO] uvedla, že zůstavitel si rád tzv. dopřával. Z okolnosti, že po úmrtí zůstavitele nebyla v domě nalezena žádná finanční hotovost, rovněž nelze dovodit finanční tíseň zůstavitele v době uzavření kupní smlouvy za situace, kdy po jeho úmrtí byl dům prohledán, a to včetně trezoru, ve kterém měly být dle žalobců umístěny cennosti. Závěr o tom, kdo, kdy a s jakým výsledkem dům, ve kterém zůstavitel až do konce svého života bydlel, prohledal a zda a co z něj bylo fakticky odneseno (zda se jednalo i o finanční hotovost), zůstává neobjasněný. Svědek [jméno FO] toliko ve svém výslechu potvrdil tvrzení žalované o tom, že když v den úmrtí zůstavitele žalovaná přijela do bydliště zůstavitele, tak tato se do domu nedostala, neboť zámky byly vyměněny, když svědek [jméno FO] poukázal na to, že tak učinil žalobce a). 72 Žalobci dále neprokázali ani to, že by žalovaná zneužila rozumové slabosti, lehkomyslnosti či nezkušenosti zůstavitele, když žalobci tvrdili, že žalovaná byla na rozdíl od zůstavitele osobou zkušenou v nabývání nemovitostí s poukazem na to, že zkušenosti s nabýváním nemovitostí má žalovaná především od starších mužů čelících riziku brzké smrti. K tomu soud opětovně odkazuje na již vyjádřené shora, že provedenými důkazy nemá soud za prokázáno, že by zůstavitel trpěl rozumovou slabostí, na kterou nelze usuzovat ani z toho, že mu s určitými administrativními záležitostmi pomáhala žalovaná (což naopak nasvědčuje jejich blízkému vztahu), či se v těchto záležitostech obracel na své syny, jak uvedla svědkyně [jméno FO]. Nebylo prokázáno, že by žalovaná vedla jakýkoli jiný soudní spor ohledně jiných nemovitostí. Žalovaná vlastní byt v [Anonymizováno], ve kterém žila se svým manželem do jeho smrti. Za situace, kdy žalovaná byla vdaná od roku 1985, nelze klást žalované k tíži, že s manželem v září roku 2002 uzavřeli notářský zápis, na základě kterého se žalovaná stala výlučnou vlastnicí bytové jednotky v Praze. Okolnost, že vzápětí poté manžel (nikoli jakýkoli cizí muž) žalované zemřel, neprokazuje naplnění subjektivního znaku lichvy ve smyslu tvrzené nezkušenosti zůstavitele a naopak zkušenosti žalované v oblasti nabývání nemovitostí. Pokud manžel žalované [jméno FO] před svou smrtí uspořádal své poměry tak, že bytovou jednotku, ve které žila žalovaná s manželem a jejich dcerou, nabyla výlučně žalovaná, nelze tuto skutečnost dávat do příčinné souvislosti s uzavřením kupní smlouvy v roce 2014 se zůstavitelem. To, že obecně, a v posuzovaném případě konkrétně, zůstavitel, v průběhu života předtím neuzavřel žádný právní úkon týkající se převodu nemovitosti, nehovoří bez dalšího nic o nezkušenosti takové osoby, která by způsobila neplatnost takového právního úkonu, protože pak by ad absurdum bylo možné považovat veškeré první uzavřené kupní smlouvy za lichevní, a to již jen z důvodu do té doby „nezkušeného“ převodce či nabyvatele, oproti osobě, která byla v právním jednání „zvýhodněna“ a byla „zkušenější“ tím, že již v minulosti obdobné právní jednání realizovala. 73 Soud nemá konečně za prokázáno tvrzení žalobců, že zůstavitel byl uveden v omyl ohledně zásadních okolností transakce, neboť z provedeného dokazování taková skutečnost nevyplývá (viz. odůvodnění v odstavci 59. rozsudku). Zůstavitel si byl dle názoru soudu jednoznačně vědom, že na základě svojí vůle realizuje převod předmětných nemovitostí na žalovanou, v domě měl zajištěno právo doživotního bydlení, které nebylo až do jeho úmrtí zpochybňováno, takovému uspořádání poměrů plně koresponduje vyjádření svědkyně [jméno FO], která uvedla, že by zůstavitel nikdy svůj dům neopustil. Zůstavitel měl uzavřenou kupní smlouvou zajištěno, že až do své smrti v domě dožije. Zůstavitelův vztah s žalovanou po uzavření kupní smlouvy v roce 2014 nedoznal žádné změny až do úmrtí zůstavitele v roce [Anonymizováno], kdy nadále byli druhem a družkou, tedy osobami si navzájem blízkými. Žalovaná se konečně i postarala o pohřeb zůstavitele. 74 Z výslechu svědka [jméno FO] vyplynulo, že ještě cca 14 dní před svým úmrtím hovořil se zůstavitelem o tom, že nemovitosti prodal žalované. Je tedy zřejmé, že ještě bezprostředně před smrtí zůstavitele si byl tento vědom převodu nemovitostí na žalovanou a dle názoru soudu tento jednoznačný projev vůle zůstavitele nemůže být v tomto řízení autoritativním soudním rozhodnutím jakkoli zvrácen, a je třeba respektovat vůli zůstavitele, který předmětné nemovitosti převedl na žalovanou, se kterou zůstavitel prokazatelně udržoval dlouholetý vztah a tuto také velmi dobře znal. Z jakého konkrétního důvodu se takto rozhodl, kdy pro případ své smrti pro potřeby pozůstalostního řízení tímto jednáním upřednostnil žalovanou před svými syny, jako v úvahu připadajícími zákonnými dědici i nemovitého majetku zůstavitele, je otázkou, kterou v projednávané věci není soud schopen s určitostí zodpovědět, neboť zůstavitel, který byl zajisté k tomu kroku veden svými osobními důvody, již nežije. 75 Nad rámec shora uvedeného je na místě podotknout, že obecně platí, že strany kupní smlouvy nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, pokud nepodléhá cenovému předpisu. Mohou si tudíž sjednat i cenu, která se případně odchyluje od ceny obvyklé (tržní). S ohledem na zjištěné okolnosti věci, kdy kupní smlouva byla mezi zůstavitelem a žalovanou uzavřena na základě jejich konsenzu o všech náležitostech kupní smlouvy, i ohledně kupní ceny, která vycházela ze znaleckého posudku, který zůstavitel a žalovaná rovněž notáři předložili, nelze považovat uzavření kupní smlouvy ze strany žalované za kupní cenu ve výši 1 333 932 Kč za jednání nemravné, a tudíž stižené neplatností. 76 Po provedeném dokazování nemá soud za prokázanou žádnou existenci důvodů, pro kterou by bylo třeba shledat právní jednání zůstavitele či samotnou kupní smlouvu za neplatné a zůstavitel coby výlučný vlastník předmětných nemovitostí také mohl s těmito nemovitostmi volně nakládat. Pokud se tedy rozhodl v době sedmi let před svým úmrtím tyto převést na žalovanou, nezbývá soudu, než takovou jeho vůli respektovat. Žaloba byla v tomto ohledu postavena v podstatě na spekulativních a ničím nepodložených názorech žalobců o chování žalované a zůstavitele, kdy na tomto základě nemůže být žaloba úspěšná. 77 Na základě všech shora uvedených zjištění soud uzavírá, že jednání žalované spočívající v uzavření kupní smlouvy na předmětné nemovitosti za cenu 1 333 932 Kč nelze posoudit ani jako jednání lichevní, jelikož nebyl žalobci prokázán žádný subjektivní znak lichvy, tedy že by došlo ze strany žalované ke zneužití tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti, popřípadě rozumové slabosti zůstavitele ani žádného případného jiného znaku lichvy, než shora uvedeného, nejsou naplněny předpoklady dané § 1796 o.z. a kupní smlouva tak není neplatná. Vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla na základě uzavřené kupní smlouvy žalovaná. Jednání žalované nelze posoudit ani jako jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy či nemravné, aby mohlo založit absolutní či jen relativní neplatnost kupní smlouvy. Vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyla na základě uzavřené kupní smlouvy jednoznačně žalovaná. Za situace, kdy soud nemá prokázán ani jeden subjektivní znak prokazující lichevní jednání, je bez dalšího třeba považovat uzavřenou kupní smlouvu za platnou, a proto soud v řízení ani nezadával znalecký posudek za účelem prokázání hodnoty předmětných nemovitostí. 78 Pokud se týká hodnocení svědků, kteří byli v řízení vyslechnuti, pak svědkyně [jméno FO] vypovídala jako manželka žalobce a) [Jméno žalobce A], dá se tedy říci, že tato svědkyně jako jediná ze všech vyslechnutých svědků má přímý zájem na výsledku projednávané věci a je si zajisté vědoma, že její manžel vede proti žalované soudní spor, jakož i jeho skutkové okolnosti. Nicméně soud má za to, že tato svědkyně vypovídala konzistentně, její výpověď je souladná s tvrzením žalované o časovém období, od kdy spolu žalovaná a zůstavitel navázali bližší vztah, potvrdila, že žalovaná a zůstavitel si vzájemně pomáhali a že zůstavitel žalovanou potřeboval. Na rozdíl od žalované však svědkyně vypověděla, že zůstavitel měl dobrý vztah se svými syny, jakož i se svědkyní, byť svědkyně sama uvedla, že poté, co zemřela manželka zůstavitele, tak svědkyně se se zůstavitelem vídala málo. To, že zůstavitel měl dobré vztahy se svými syny uvedl i svědek [jméno FO]. Pokud se týká svědecké výpovědi svědka [jméno FO], vypovídal po celou dobu velmi emotivně a vztah k žalobci a) označil jako nepřátelský, což však spojil s jednou konkrétní událostí, a to, že se svědka velmi dotklo hanlivé vyjádření žalobce a) o zůstaviteli v den úmrtí zůstavitele. Zároveň je třeba svědka považovat za osobu, která velmi dobře znala zůstavitele, protože byli letití přátelé a sousedé, kteří spolu trávili volný čas a také si vzájemně pomáhali. Je třeba poukázat na to, že svědek [jméno FO] je ročník narození [Anonymizováno], je tedy logické, že pokud si měl vzpomenout na bližší časové události, pak např. uvedl chybně časový údaj o tom, kdy zůstavitel zemřel, naopak však vypovídal souladně o [podezřelý výraz] zůstavitele, jakož i v souladu s žalovanou o tom, že na [Anonymizováno] dojížděl zůstavitel sám svým vozidlem. Několikrát během výslechu shodně zopakoval, že byl přítomen hovoru zůstavitele a žalované o prodeji domu žalované, když opakovaně uvedl, že to bylo asi 14 dní předtím, než zůstavitel zemřel, na druhou stranu je třeba poukázat, že svědek uvedl, že trpí ztrátou paměti, jakož i to, že jej jen samotné předvolání k výslechu rozrušilo. Stěžejní důvod, pro který soud žalobu zamítl, však nespočívá výlučně ve svědecké výpovědi svědka [jméno FO], ale v hodnocení všech důkazů, které soud v řízení provedl v jejich souhrnu. Pokud se týká svědkyně [Anonymizováno], pak její svědeckou výpovědí mělo být patrně potvrzeno tvrzení žalobců, že s touto svědkyní vedla žalovaná spor o majetek po otci svědkyně a manželu žalované, či že žalovaná je osobou zkušenou v oblasti nabývání nemovitostí, kdy ji v této záležitosti ještě před jejím samotným výslechem kontaktovat sám zástupce žalobců. Žádná taková okolnost však jejím svědeckým výslechem potvrzena nebyla. Výslech této svědkyně byl silně ovlivněn antipatií k žalované, ke které tato svědkyně (na rozdíl od svědka [jméno FO] ve vztahu k žalobci a) má nepřátelský vztah od raného mládí až do současnosti, neboť připisuje žalované rozvod jejího otce (pozdějšího manžela žalované) s matkou svědkyně. Sama se vyjádřila tak, že za to žalovanou nesnáší. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] popsal okolnosti týkající se procesu sepsání notářského zápisu a opravné doložky s jednoznačným závěrem, že žalovaná se zůstavitelem uzavřeli kupní smlouvu o shora uvedeném obsahu, kterou stvrdili svými vlastnoručními podpisy, stejně jako stvrdili svými podpisy doložku o opravě týkající se uzavřené kupní smlouvy. Svědkyně [právnická osoba] se v rámci svědecké výpovědi zabývala [Anonymizováno] zprávami týkající se [podezřelý výraz] zůstavitele, ze kterého pro závěry soudu vyplynulo, že v době uzavření kupní smlouvy byl zůstavitel v [Anonymizováno] a v této době jej bylo třeba považovat za [podezřelý výraz], přičemž ani [Anonymizováno] [Anonymizováno] nemohla zůstavitele v době uzavření kupní smlouvy ovlivnit, neboť tento poslední absolvoval již v měsíci říjnu či listopadu 2013 a zůstaviteli byli předepisovány pouze běžné léky na [Anonymizováno]. Veškeré svědecké výpovědi soud považuje za věrohodné. 79 Pokud se týká formulace v řízení uplatněných žalobních petitů, soud má za to, že žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení (viz. odůvodnění v odstavci 52. rozsudku) formulovaném v primárním petitu. Pokud následně žalobci uplatnili v řízení eventuální petit jiného znění, stalo se tak z procesní opatrnosti v souvislosti s tím, že po podání žaloby bylo dne 1. 11. 2022 pravomocně ukončeno dědické řízení po zůstaviteli. Přiléhavost jednoho či druhého žalobního petitu se odvíjí od ustanovení § 98 a následující řízení o pozůstalosti dle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), přičemž je třeba zdůraznit, že skutková tvrzení jsou pro oba navrhované žalobní petity shodná a vychází ze stejného skutkového základu. 80 Podle § 172 odst. 1 z.ř.s. aktiva pozůstalosti soud zjistí především ze soupisu pozůstalosti nebo ze seznamu pozůstalostního majetku anebo ze společného prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku. Podle odst. 2 nebyla-li zjištěna podle odstavce 1, soud aktiva pozůstalosti objasní z údajů dědiců a uvede je v seznamu aktiv. Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží. 81 Podle § 189 odst. 1 z.ř.s. nepřihlíží-li se v řízení a při rozhodování o pozůstalosti k majetku nebo dluhům zůstavitele v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé, mohou se účastníci domáhat svých práv žalobou. 82 Podle § 193 odst. 1 z.ř.s. objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží. 83 Ohledně posouzení přiléhavosti primárního či eventuálního petitu na projednávanou věc je třeba posoudit, zda se ohledně předmětných nemovitostí jednalo o tzv. aktiva sporná. 84 Z obsahu dědického spisu, konkrétně z protokolu o jednání ze dne 5. 10. 2022, vyplývá jednoznačné konstatování, že ohledně předmětných nemovitostí se nejedná o sporná aktiva pozůstalosti a případně v závislosti na výsledku projednávané věci bude zahájeno dodatečné projednání dědictví. Shodně je uvedeno v protokolu o předběžném šetření ze dne 10. 6. 2021, že pokud bude prokázána ohledně předmětných nemovitostí neplatnost převodu, bude provedeno dodatečné projednání dědictví. K dotazu soudu při jednání dne 17. 9. 2024 žalobci uvedli, že předmětné nemovitosti v rámci pozůstalostního řízení nepovažovali za aktiva sporná. 85 Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2024, sp. zn. 24 Cdo 1580/2023 vyplývá, že sporností majetku v pozůstalostní řízení (byť v tam projednávané věci ve vztahu k tomu, zda majetek tvoří společné jmění zůstavitele a jeho manžela) se v ustálené judikatuře soudů rozumí rozdílná (rozporná) tvrzení účastníků řízení o skutečnostech, které jsou rozhodné pro posouzení, jaký majetek tvoří společné jmění zůstavitele a jeho manžela. 86 Z komentářové literatury k § 189 z.ř.s. vyplývá, že toto ustanovení upravuje jednak žaloby účastníků pozůstalostního řízení v případě, že se k majetku nebo dluhům zůstavitele nepřihlíží, a jednak tzv. žalobu oprávněného dědice. Toto ustanovení umožňuje účastníkům pozůstalostního řízení v případě, že se k majetku nebo dluhům zůstavitele nepřihlíží (jedná se o případy, kdy se dědici neshodnou s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, neshodnou-li se dědici o skutečnostech, co vše patří do aktiv a pasiv pozůstalosti), domoci se svých práv ve sporném řízení žalobou, a to jak v době, kdy dědické řízení ještě probíhá, tak i po jeho pravomocném skončení. Na straně žalované se účastní všichni ostatní dědicové, jinak je žaloba zamítnuta pro nedostatek věcné pasivní legitimace. Totéž platí i pro osoby, které nebyly účastníky pozůstalostního řízení, avšak tvrdí svá majetková práva, která měla být rozhodnutími soudu v pozůstalostním řízení dotčena. Pravomocné rozhodnutí o pozůstalosti nebrání těmto osobám, aby se svých práv k pozůstalosti domáhaly žalobou. Ustanovení odpovídá tomu, že pozůstalostní řízení je řízení nesporné a v případě, že je mezi jeho účastníky spor o aktiva či pasiva zůstavitelova majetku, k takovému majetku zůstavitele soudní komisař nepřihlíží a takovýto majetek neřeší. Nová úprava řízení o pozůstalosti zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému majetku je třeba uplatnit žalobou předpokládanou § 189 odst. 1, o které nalézací soud, s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti (srov. KS v Praze 22 Co 84/2018). (k tomu viz. PIRK, Tomáš. § 189 [Uplatňování práv žalobou]. In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 437, marg. č. 1–5.). 87 Pokud komentářová literatura odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2019 sp.zn. 22 Co 84/2018, pak z jeho závěrů vyplývá, že v tam projednávané věci byla žaloba na určení, že zůstavitelka byla ke dni svého úmrtí vlastníkem předmětných nemovitostí, zamítnuta s odůvodněním, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem a žaloba měla znít na určení spoluvlastnického práva žalobkyně k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění tohoto rozsudku pak dále vyplývá, že cit: „formulace určovací žaloby dle § 189 odst. 1 z.ř.s. podané po skončení dědického řízení pak musí odpovídat konkrétnímu právu dědice, ať již vlastnickému či spoluvlastnickému, respektujícímu konečné rozhodnutí ve věci pozůstalosti o podílech, v jakých byl již projednaný majetek nabyt, vyplývajících z provedeného vypořádání podle poměru nabytých hodnot při rozdělení pozůstalosti, popřípadě podle podílů, ve kterých bylo dědicům potvrzeno nabytí dědictví. Nová úprava řízení o pozůstalosti, i s poukazem na ustanovení § 193 odst. 1 věty za středníkem z. ř. s., tak zásadně vylučuje, aby nová sporná aktiva pozůstalosti, která se objeví po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, byla následně dodatečně projednána. Práva k tomuto nově objevenému spornému majetku, je třeba uplatit žalobou předpokládanou ustanovením § 189 odst. 1 z. ř. s., o které nalézací soud, právě s ohledem na pravomocné konečné rozhodnutí o pozůstalosti, rozhodne definitivně ve vztahu k účastníkům tohoto sporného řízení bez toho, aby bylo následně nutné tato aktiva projednávat v řízení o dodatečném projednání pozůstalosti“. 88 Na rozdíl od shora citovaného rozsudku Krajského soudu v Praze ve zde projednávané věci byla jednak žaloba podána ještě před skončením dědického řízení, dále mezi dědici nebyl v průběhu pozůstalostního řízení spor o aktiva pozůstalosti a dále se v projednávané věci nejedná o žádný z případů podle § 193 odst. 1 část věty za středníkem z.ř.s., tedy podle § 162 odst. 2 věty druhé (…Neshodnou-li se dědici s pozůstalým manželem na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do společného jmění manželů, ke spornému majetku se nepřihlíží...), § 172 odst. 2 věty druhé (…Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do aktiv pozůstalosti, ke spornému majetku se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží…) ani § 173 věty druhé (…Neshodnou-li se dědici na rozhodných skutečnostech o tom, co vše patří do pasiv pozůstalosti, ke sporným dluhům se v řízení a při projednání pozůstalosti nepřihlíží…), která vylučují dodatečné projednání dědictví. 89 Pokud by tedy v projednávané věci bylo žalobě primárním výrokem vyhověno a předmětné nemovitosti by byly součástí aktiv pozůstalosti po zůstaviteli, moha by být dle názoru soudu dodatečně projednána dle § 193 z.ř.s. a požadované určení by tedy žalobcům přineslo účinnou ochranu jejich práv. Předpokladem úspěšnosti podané žaloby tedy nebylo v projednávané věci podání žaloby dle § 189 odst. 1 z.ř.s. 90 Nad rámec toho soud uvádí, že i kdyby byl chybný názor soudu na přiléhavost primárního petitu v projednávané věci, nemohlo by být v řízení žalobě vyhověno ani co do eventuálního petitu se shodným odůvodněním, pro který byl zamítnut petit primární, neboť skutkový základ věci i právní posouzení je pro oba uplatněné žalobní petity shodné. S ohledem na shora uvedené tedy soud rozhodl tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá. 91 Soudu konečně nezbývalo, než zamítnout návrh žalobců na provedení dokazování znaleckým posudkem z oboru oceňování nemovitostí, neboť za situace, kdy soud nemá za prokázán ani jeden subjektivní znak lichevního jednání, není se třeba dále v řízení zabývat tvrzeným objektivním znakem lichvy, neboť obě podmínky (tj. subjektivní znak a znak objektivní) musí být pro úspěšnost žaloby naplněny kumulativně (viz. odůvodnění v odstavci 67., 68. a 77. rozsudku). Návrhy na svědecké výpovědi [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] byli účastníky výslovně vzaty zpět, proto je soud neprováděl. 92 Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení zásadě úspěchu ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne)úspěchu ve věci. 93 Ve věci soudem ustanovené znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] bylo přiznáno znalečné v celkové výši 77 640 Kč na základě usnesení ze dne 13. 10. 2023, č.j. 15 C 112/2022-176, která byla znalkyni proplacena platebním poukazem soudu dne 9. 11. 2023. Z rozpočtových prostředků státu byla znalkyni uhrazena částka 62 640 Kč, ze složených záloh pak částka celkem 15 000 Kč, přičemž žalobci zaplatili zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč, žalovaná ve výši 5 000 Kč. Soud proto uložil žalobcům s ohledem na jejich neúspěch ve věci výrokem III. tohoto rozsudku dle § 148 odst. 1 o.s.ř. povinnost zaplatit státu částku 62 640 Kč (tj. 77 640 – 15 000). Tím se státu dostane plné náhrady nákladů, které z rozpočtových prostředků na znalečném uhradil. Žalované bude v rámci nákladového výroku přiznána částka, kterou formou zálohy uhradila jako náklad důkazu dle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř., neboť byla v řízení zcela úspěšná. 94 Účastenství ve sporném řízení zahájeném podáním této žaloby se řídí § 90 o.s.ř. a § 91 odst. 2 o.s.ř., kdy účastníky musejí být všichni, kteří patřili do okruhu účastníků dědického řízení v době zahájení řízení. V posuzovaném případě jsou oba žalobci zákonnými dědici zůstavitele a jen tito byli účastníky dědického řízení po zůstaviteli, jak vyplývá z připojeného dědického spisu. S ohledem na to je postavení žalobců v řízení nerozlučné dle § 91 odst. 2 o.s.ř., proto soud výroky III. a IV. ukládal žalobcům povinnost k plnění jako společnou a nerozdílnou. 95 V řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta stanovené podle ust. § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), za tyto úkony právní služby z tarifní hodnoty sporu 50 000 Kč (při výši náhrady 3 100 Kč za 1 úkon právní služby): - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - vyjádření k žalobě ze dne 9. 8. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 12. 12. 2022 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 8. 2. 2023 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 22. 2. 2024 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - porada s klientkou dne 15. 4. 2024, doložená podepsaným zápisem z této porady, která se konala od 8:40 hod. do 11:00 hod. dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 19. 4. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 23. 4. 2024 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 11. 6. 2024 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 17. 9. 2024 – 2 úkony, neboť jednání se konalo déle než dvě hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Dále při výši náhrady 1 550 Kč za 1 úkon právní služby: - účast při vyhlášení rozhodnutí dne 26. 9. 2024 dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. 96 Náhrada nákladů řízení dále zahrnuje 17 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 5 100 Kč. 97 Náklady řízení konečně zahrnují i náhradu za zaplacenou zálohu na vypracování znaleckého posudku (náklad důkazu dle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř.) ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaná k výzvě soudu uhradila dne 2. 5. 2023. Celkem tedy byla žalované na nákladech řízení přiznána výrokem IV. částka 61 250 Kč. 98 Pokud žalobci v závěrečném návrhu uplatnili ve vztahu k nákladovému výroku aplikaci § 150 o.s.ř. soud poukazuje, že v daném případě se jedná o tzv. sporné řízení, v němž platí zásada vtělená do § 142 odst. 1 o.s.ř., že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Pouze v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníku zcela či zčásti přiznat s odkazem na § 150 o.s.ř. Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možné spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Závěr soudu o tom, zda jde o výjimečný případ, musí vycházet z posouzení všech okolností konkrétní věci (viz např. nález Ústavního soudu II ÚS 2189/09 ze dne 10. 6. 2010, či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 928/2017 ze dne 23. 3. 2017, opírající se též o nález Ústavního soudu IV.ÚS 500/12 ze dne 19. 3. 2014, v němž Ústavní soud judikuje, že ustanovení § 150 o.s.ř. má sloužit k odstranění nepřiměřené tvrdosti, tedy jinými slovy, k dosažení spravedlnosti pro účastníky řízení). Žádné takové okolnosti nebyly soudem shledány, žalovaná důvodně bránila v řízení vyvolaného stranou žalující svá práva. V zásadě úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Právo úspěšné procesní strany vůči neúspěšné straně řízení na náhradu nákladů vychází ze základního strukturního principu, který se v civilním sporném procesu uplatňuje, tj. ze systému dvou stran v kontradiktorním postavení, v rámci nějž účastníci řízení vystupují jako vzájemní odpůrci, uplatňující v řízení protichůdné zájmy. Úspěch jedné procesní strany je tak zároveň neúspěchem jejího procesního odpůrce, přičemž každá strana se v mezích daných civilním řádem soudním snaží pomocí prostředků útoku a obrany docílit vlastního vítězství a prohry protistrany. Je-li procesní strana úspěšná, měl by jí její odpůrce nahradit náklady, které přitom účelně vynaložila, neboť by bylo v rozporu s ochrannou funkcí civilního práva procesního, pokud by civilní proces neumožňoval odstranit zmenšení majetkové sféry účastníka způsobené jenom tím, že byl nucen důvodně hájit svá práva, do nichž někdo jiný zasahoval. Takové pojetí civilního procesu by bylo v rozporu s požadavkem plné a efektivní soudní ochrany, a tedy i v rozporu s čl. 90 Ústavy (k tomu viz. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 2862/07). 99 S ohledem na shora uvedené tedy soud neshledal požadavek žalobců na aplikaci § 150 o.s.ř. za důvodný, žalovaná nevyvolala svým jednáním předmětný spor, v řízení se pouze důvodně bránila podané žalobě, o které od počátku tvrdila, že není oprávněná, s žalobci není žalovaná v žádném příbuzenském vztahu, proto jsou žalobci povinni nahradit žalované náklady, které v řízení účelně vynaložila. Žalovaná s aplikací § 150 o.s.ř. nesouhlasila. 100 Náhradu nákladů řízení jsou žalobci podle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinni zaplatit společně a nerozdílně k rukám advokáta žalované. 101 Lhůty k plnění tímto rozsudkem stanovené byly určeny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení