Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

29 Co 44/2025-397

Rozhodnuto 2025-09-03 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSUL:2025:29.Co.44.2025.397

Citované zákony (44)

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň Mgr. Kateřiny Kupkové a Mgr. Heleny Bláhové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A Hausner, narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B zastoupeni advokátem Janem Černým sídlem Politických vězňů 15, 110 00 Praha 1 proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Vlastimilem Staňkem sídlem Komenského 939/21a, 466 01 Jablonec nad Nisou o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 15 C 112/2022-315 ze dne 26. 9. 2024,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 22 528 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta JUDr. Vlastimila Staňka.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, ; pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č.p./č.e.; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, ; pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , byl ke dni úmrtí , datum, , Jméno žalobce B, , nar. , datum, , bytem , adresa, , PSČ , adresa, (výrok I), eventuelně určení, že spoluvlastníky těchto nemovitostí o velikosti podílu každého z nich ve výši jedné poloviny jsou ode dne 19. 4. 2021 žalobci (výrok II). Výrokem III okresní soud stanovil žalobcům povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou společně a nerozdílně náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům soudem ustanovené znalkyně ve výši , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a výrokem IV uložil žalobcům povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 61 250 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že se žalobci žalobou domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že vlastníkem ve výroku I a II rozsudku specifikovaných nemovitostí (dále jen „nemovitosti“) byl ke dni úmrtí , datum, otec žalobců, pan , Jméno žalobce B, , nar. , datum, (dále jen „zůstavitel“), eventuálně, že jako dědicové zůstavitele jsou spoluvlastníky nemovitostí, každý jednou polovinou, žalobci. Tvrdili, že mají pochybnosti o existenci, potažmo platnosti kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014, na jejímž základě mělo být vlastnické právo zůstavitele k nemovitostem převedeno na žalovanou. Jsou přesvědčeni, že zůstavitel kupní smlouvu nikdy nepodepsal, a pokud by ji podepsal, musela by být posouzena pro zjevný rozpor s dobrými mravy jako absolutně neplatná. O převodu vlastnického práva se dozvěděli až v souvislosti s úmrtím zůstavitele. Tento jim však v posledních letech svého života říkal, že nesepsal žádnou závěť ani jiné pořízení pro případ smrti a vše po jeho smrti rovným dílem získají. Návrh na vklad vlastnického práva na základě dané kupní smlouvy ze dne 29. 1. 2014, sepsané formou notářského zápisu sp. zn. , Anonymizováno, , podal ke Katastrálnímu úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na základě plné moci JUDr. Jiří Škorpík, notář v Jablonci nad Nisou (vkladové řízení bylo u katastrálního úřadu vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno, ) dne 31. 1. 2014, přičemž vkladovou listinou učinil stejnopis jím sepsaného notářského zápisu ze dne 30. 1. 2014 (bez opravní doložky). Dne 20. 3. 2014 katastrální úřad zaslal notáři výzvu k poskytnutí součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, -13, v níž poukázal na rozpor ve vkladové listině, kde bylo kromě prodeje nemovitostí ujednáno i zřízení „bezplatného“ věcného břemene pro zůstavitele za úplatu ve výši 448 266 Kč. Notář následně dne 21. 3. 2014 zaslal katastrálnímu úřadu notářský zápis s opravnou doložkou, vyhotovenou údajně také již dne 30. 1. 2014. Podle žalobců je zjevné, že k sepsání opravné doložky muselo dojít teprve po doručení výzvy katastrálního úřadu, tj. dne 20. nebo 21. 3. 2014 a jednalo se zřejmě o snahu dodatečně zastřít pochybení notáře, poněvadž bez antedatování opravné doložky by katastrální úřad návrh na vklad musel (přinejmenším částečně) zamítnout, jak poučil účastníky ve výzvě č. j. , Anonymizováno, . O tom svědčí také fakt, že notář vyhotovil s datem 30. 1. 2014 stejnopis notářského zápisu jak bez opravné doložky, tak s opravnou doložkou. Žalobci dále tvrdili, že dne 29. 1. 2014 ani jindy později neexistoval kompletní (tj. sešitý) originál notářského zápisu bez opravné doložky, neboť jej notář v rozporu s § 11 odst. 3 kancelářského řádu Notářské komory ČR nikdy nespojil do jednoho celku. Poslední list originálu notářského zápisu je pak vytištěn na papíru, který je o několik odstínů světlejší než předchozí listy. Neexistuje tedy důkaz, že zůstavitel původní notářský zápis skutečně podepsal. Současně vyhotovil-li notář stejnopis notářského zápisu bez opravné doložky v době, kdy už měla být sepsána, postupoval v rozporu s § 60 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, notářský řád (dále též jen „NŘ“).

3. Z odůvodnění napadeného rozsudku dále vyplývá, že i pokud by bylo postaveno najisto, že zůstavitel kupní smlouvu skutečně podepsal, považovali žalobci právní jednání zůstavitele a žalované za absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. pro hrubý nepoměr mezi kupní cenou a reálnou hodnotou nemovitostí, přičemž žalovaná zneužila velmi špatný zdravotní stav zůstavitele a kupní cenu mu dokonce ani nezaplatila. Dle kupní smlouvy totiž mělo být vlastnické právo k nemovitostem převedeno ze zůstavitele na žalovanou za úplatu ve výši , částka, a kupní cena zaplacena ve čtyřech splátkách po , částka, ve dnech 21. 12. 2013, 10. 12. 2013, 21. 12. 2013 a 30. 12. 2013, přičemž zůstavitel měl přijetí celkem , částka, stvrdit svým (údajným) podpisem kupní smlouvy. Zbývající část ve výši , částka, měla žalovaná zaplatit zůstaviteli při podpisu kupní smlouvy. Kupní cena pak byla údajně stanovena dle znaleckého posudku č. , hodnota, , který zpracoval Ing. Petr Pavlata dne 10. 1. 2014, avšak již v okamžiku uzavření kupní smlouvy se jednalo o kupní cenu zcela neúměrně nízkou hodnotě nemovitostí, když reálná tržní cena činila podle odhadu společnosti META-services s.r.o. přibližně 3 750 000 Kč a podle odhadu realitní kanceláře M&M přibližně 3 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že k předání úplaty mělo dojít v hotovosti, pak dle žalobců existují rovněž vážné pochybnosti o tom, zda byla kupní cena vůbec uhrazena. Žalobci měli současně za to, že žalovaná zneužila vážný zdravotní stav zůstavitele, jenž se na přelomu let 2013 a 2014 léčil s rakovinou slinivky s negativní prognózou, jeho závislosti na péči žalované a jeho špatné fyzické i psychické kondice. S ohledem na veškeré tyto skutečnosti je uzavřená kupní smlouva neplatná a nemovitosti měly být zahrnuty do dědického řízení vedeného po zůstaviteli.

4. Okresní soud se v prvé řadě správně zabýval s ohledem na charakter podané žaloby tím, zda je dán na požadovaném určení vlastnického práva naléhavý právní zájem žalobců ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy rovněž správně dovodil, že tento dán je. V podrobnostech lze na odůvodnění rozsudku okresního soudu v této části plně odkázat.

5. Okresní soud dále objasnil, že sporný podpis „, jméno FO, “ na kupní smlouvě ze dne , datum, , jakož i sporný podpis připojený k opravné doložce ze dne 30. 1. 2014, nacházející se na straně čtvrté notářského zápisu sp. , Anonymizováno, (ozn. č. , Anonymizováno, ), jsou pravými podpisy zůstavitele Bohumila Hausnera, nar. , datum, , zemř. , datum, . Těmito jsou opatřena i všechna písemná potvrzení o předání finanční hotovosti na kupní cenu na listinách ze dne 2. 12. 2013, 10. 12. 2013, 21. 12. 2013, 30. 12. 2013 a 29. 1. 2014, jak vyplývá z jednoznačného závěru znaleckého posudku č. , č. účtu, soudem ustanovené znalkyně Mgr. Lenky Plzákové, znalkyně z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo. Na základě provedeného dokazování okresní soud uzavřel, že notářský zápis , Anonymizováno, sepsaný dne 29. 1. 2014 je třeba považovat za veřejnou listinu ve smyslu § 134 o. s. ř., která svědčí o pravdivosti toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno, když se žalobcům v řízení prokázat opak a vyvrátit domněnku pravdivosti obsahu notářského zápisu nezdařilo. Jde-li o žalobci tvrzenou manipulaci a antedataci notářského zápisu či tvrzení, že zůstavitel nevěděl, co podepisuje, když si myslel, že podepisuje listinu jiného obsahu, případně podepsal jen jakýsi „bianco šek“, konstatoval, že tato tvrzení žalobců nekorespondují s výsledky provedeného dokazování. Antedatování notářského zápisu bez dalšího neprokazuje dle okresního soudu ani viditelně jiný odstín čtvrté strany notářského zápisu, když notář vysvětlil, že notářský zápis nebyl dne 29. 1. 2014 sešit, protože ještě téhož dne zjistil, že zápis obsahuje chybu, o čemž ihned informoval účastníky smlouvy. Opravná doložka byla vyhotovena dne 30. 1. 2014 a pod tímto datem byla také prokazatelně stvrzena vlastnoručními podpisy účastníků uzavřené smlouvy a podpisem notáře. Z žádných důkazů neměl soud za prokázáno, že by opravná doložka byla připojena jiného dne, než jak je v ní uvedeno, tedy jiného dne než 30. 1. 2014 ani, že by údaj o provedeném datu opravy byl nepravdivý. Opravná doložka byla vyhotovena a umístěna v souladu s notářským řádem, přičemž notář při opravě notářského zápisu postupoval dle § 11 odst. 1, 2 Kancelářského řádu Notářské komory České republiky č. , Anonymizováno, . Jestliže nebyl notářský zápis při podpisu a ani později dne 29. 1. 2014 sešit, nemá to vliv na platnost notářského zápisu, neboť doba sešití není právními předpisy stanovena. Zaslání stejnopisu notářského zápisu katastrálnímu úřadu dne 31. 1. 2014 bez opravné doložky notář vysvětlil administrativní chybou při komunikaci s kanceláří. Okresní soud současně vyložil, že vůle zůstavitele uzavřít kupní smlouvu s žalovanou o převodu předmětných nemovitostí jednoznačně vyplývá nejen ze samotného notářského zápisu, ale rovněž z jednání zůstavitele před a po uzavřením kupní smlouvy. Ze záznamu žádosti o úkon ze dne 29. 1. 2014 je totiž zřejmé, že zůstavitel společně s žalovanou požádali notáře o sepsání kupní smlouvy ohledně předmětných nemovitosti, které jsou v záznamu jednoznačným způsobem identifikovány, žalovaná je označena jako kupující a zůstavitel jako prodávající, tato listina byla zůstavitelem a žalovanou podepsána. Oba týž den rovněž podepsali plnou moc, kterou zmocnili notáře JUDr. Škorpíka, aby je zastupoval ve věci podání návrhu o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ohledně v této listině jednoznačně specifikovaných předmětných nemovitostí. Zůstavitel je zde opětovně označen jako prodávající a žalovaná jako kupující. Byl to také zůstavitel, který požádal znalce Ing. Petra Pavlatu o ocenění převáděných nemovitostí, dle nějž došlo ke stanovení kupní ceny, a nechal zpracovat průkaz energetické náročnosti ke stavbě č.p.

278. Zůstavitel byl rovněž vyrozuměn katastrálním úřadem o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve prospěch žalované, když tuto písemnost osobně převzal dne 27. 3. 2014. Z výslechu svědka , jméno FO, pak vyplynulo, že bezprostředně před tím, než zůstavitel zemřel, byl přítomen hovoru zůstavitele a žalované o tom, že zůstavitel prodal svoje nemovitosti žalované, což zůstavitel svědkovi na jeho přímou otázku potvrdil.

6. Okresní soud se velmi podrobně zabýval také žalobci tvrzeným špatným fyzickým zdravotním stavem zůstavitele v době převodu nemovitostí, a údajným možným vlivem této skutečnosti na jeho rozhodovací a volní schopnosti, jakož i tvrzeným lichevním jednáním žalované ve vztahu k výši kupní ceny se zneužitím finanční tísně zůstavitele, jeho rozumové slabosti, lehkomyslnosti či nezkušenosti a tvrzením, že byl zůstavitel uveden ohledně zásadních okolností transakce v omyl.

7. Ohledně zdravotního stavu okresní soud dospěl na základě provedeného dokazování (zdravotní dokumentace zůstavitele od ošetřujícího lékaře MUDr. Karla Stuchlíka, zdravotní dokumentace zůstavitele z Nemocnice Jablonec nad Nisou, výslech svědkyně , právnická osoba, ) k tomu, že zůstavitel skutečně v roce 2013 onemocněl karcinomem slinivky břišní, kdy se operaci podrobil v dubnu roku 2013. Po úspěšné operaci podstoupil adjuvantní chemoterapii, která je považována za chemoterapii preventivní a znamená, že stav pacienta je stabilizovaný. Tento typ chemoterapie je pacienty velmi dobře snášen, neomezuje je v běžném životě a není při něm špatně. Shodně působila chemoterapie i na zůstavitele, když tento jezdil na aplikaci do nemocnice a zpět sám svým vozidlem. Poslední chemoterapii absolvoval v říjnu či v listopadu roku 2013. Dle okresního soudu nebylo možno z provedených důkazů dovodit, že by zůstavitelův zdravotní stav byl v době uzavření kupní smlouvy natolik špatný, že by jej ovlivnil v jeho právním jednání tak, že by nebyl schopen projevit svou vůli a chápat následky a dopad své vůle tak, aby to nevedlo k platnému právního úkonu, natož že by žalovaná jakkoli zdravotní stav zůstavitele zneužila.

8. Jde-li o rozumovou slabost, lehkomyslnost, tíseň či nezkušenost zůstavitele coby subjektivních znaků lichevního jednání, okresní soud uzavřel, že z žádného z provedených důkazů nelze na nic z toho usuzovat. Zdravotní stav zůstavitele byl v době právního jednání po onkologickém zákroku a léčbě zcela stabilizovaný, fakt, že se žalovaná stala již jednou, krátce před smrtí svého manžela, s nímž žila v manželském svazku od r. 1985 do r. 2002, výlučnou vlastnicí nemovitosti na základě notářského zápisu, k zásadní úvaze o zneužití zkušeností za účelem obelstění méně zkušeného zůstavitele s realizací obdobného právního jednání nemůže vést. Zůstavitel se s žalovanou znal po velmi dlouhou dobu, žili cca od r. 2002 v družském vztahu, ze zdravotní dokumentace provedené k důkazu pak okresní soud seznal, že jako nejbližší příbuzná je v ní opakovaně uváděna právě žalovaná. Jen ze skutečnosti, že se měl zůstavitel před žalovanou vyjádřit, že nemá finanční prostředky na opravy nemovitostí, nelze vyvozovat, že se ocitl při uzavírání kupní smlouvy pod tlakem ohrožení své ekonomické existence z důvodu finanční tísně. V řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by čelil jakémukoli finančnímu zadlužení, že by na něj byly vedeny exekuce, či že by nebyl schopen dostát svým finančním závazkům. Svědek , jméno FO, naopak uvedl, že na tom byl zůstavitel finančně dobře, a svědkyně , jméno FO, , že si rád tzv. dopřával. Zůstavitel pobíral starobní důchod, byl pracovně činný a bydlel ve vlastním bydlení. Stejně tak nebylo v řízení nijak tvrzeno, že by zůstavitel trpěl jakoukoli rozumovou slabostí ovlivňující jeho svéprávnost. Z provedených důkazů dle okresního soudu rovněž plyne, že si byl zůstavitel plně vědom, ohledně kterých nemovitostí uzavírá kupní smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene.

9. Ohledně namítané výše kupní ceny, okresní soud konstatoval, že strany kupní smlouvy nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, pokud nepodléhá cenovému předpisu. Mohou si tudíž sjednat i cenu, která se případně odchyluje od ceny obvyklé (tržní). S ohledem na zjištěné okolnosti věci, kdy kupní smlouva byla mezi zůstavitelem a žalovanou uzavřena na základě jejich konsenzu o všech náležitostech kupní smlouvy, i ohledně kupní ceny, která vycházela ze znaleckého posudku, nelze považovat uzavření kupní smlouvy s kupní cenou ve výši 1 333 932 Kč za jednání nemravné, a tudíž stižené neplatností.

10. Povinnost k náhradě nákladů soudního řízení uložil okresní soud neúspěšným žalobcům dle § 90 o. s. ř. a § 91 odst. 2 o. s. ř. společně a nerozdílně, kdy tyto spočívají v náhradě nákladů vynaložených státem dle § 148 odst. 1 o. s. ř. za podaný znalecký posudek a náhradě za zastoupení plně úspěšné žalované advokátem dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve výši stanovené v souladu s § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif) za 17 úkonů právní služby po 3 100 Kč, 1 úkon ve výši 1/2 , 17 náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč a žalovanou zaplacenou zálohu na vyhotovení znaleckého posudku.

11. Proti rozsudku okresního soudu, a to všem jeho výrokům, se odvolali oba žalobci. Namítají, že již v řízení napadali pravost a pravdivost notářského zápisu, neboť mají za to, že notářský zápis byl zfalšován, tedy trpí zásadními vadami, v jejichž důsledku jej není možné považovat za způsobilou veřejnou listinu. Zadní strana notářského zápisu byla totiž zjevně podepsána v jiný den, než v den vyhotovení (zadní strana je vytištěna na jiném papíře než zbývající část), podpisy na zadní straně jsou pak antedatované a na listinu byly připojeny v jeden stejný den, ačkoliv jsou datovány s denním rozestupem. Žalobci mají rovněž za to, že celá poslední strana notářského zápisu, včetně opravné doložky, byla zjevně ve skutečnosti vyhotovena teprve v březnu 2014 v návaznosti na upozornění Katastrálního úřadu a antedatována ke dni 30. 1. 2014. Žalobci proto namítají, že okresní soud v rozporu s provedeným dokazováním dospěl na základě zjištěného skutkového stavu k nesprávnému skutkovému zjištění o tom, že k antedatování notářského zápisu nedošlo, a že notářský zápis nebyl zfalšován. Sám notář dle žalobců připustil, že s notářským zápisem nepřípustně manipuloval, když dotiskl poslední stranu, kterou zůstavitel a žalovaná znovu podepsali. Jestliže tedy byla celá zadní strana znovu dotisknuta notářem dne 30. 1. 2014 a téhož dne podepsána, musela být antedatována, protože původní text a podpis je datován ke dni 29. 1. 2014. Takový postup je dle žalobců v rozporu s § 60 notářského řádu a notářský zápis je nutno považovat za zmanipulovaný a neplatný pro rozpor se zákonem. Co se stalo s originálem zadní strany zůstalo pak neobjasněno. Jelikož poslední strana notářského zápisu vypadá odlišně od zbývající části notářského zápisu, žalobci rovněž dovozují, že k vytištění „těla“ notářského zápisu došlo na jiném místě než jeho poslední strany. Zadní strana notářského zápisu tedy byla dle žalobců zřejmě vytištěna a podepsána mimo kancelář a ke zbytku zápisu připojena až později. Dále žalobci namítali, že soud zatížil řízení vadou, neboť je o tom, že neunáší důkazní břemeno v rozsahu jejich tvrzení v tom smyslu, že byl notářský zápis antedatován, nepoučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř., přitom by na poučení bezpochyby reagovali dalšími důkazními návrhy. O tom, že soud neměl antedataci notářského zápisu za prokázanou se žalobci s překvapením dozvěděli až z písemného vyhotovení rozsudku. Navíc okresní soud navržený důkaz k prokázání tvrzeného antedatování notářského zápisu, a to znalecký posudek, k jehož zpracování by byla ustanovena Ing. Martina Luňáčková, znalkyně z oboru kriminalistika, odvětví technického zkoumání dokladů a písemností, zkoumání pravosti bankovek a cenin, neprovedl. Tímto důkazem by bylo postaveno najisto, že zadní strana notářského zápisu nemohla být podepsána v jeden jediný den, protože byla vytištěna vcelku, tedy by spolehlivě potvrdil, že notář natiskl na jedinou novou stranu jak podpisový arch původního notářského zápisu, tak opravnou doložkou, které po antedataci nechal zůstavitele a žalovanou podepsat při jediné příležitosti, a to v některý den v březnu 2014. I kdyby však došlo k oběma podpisům této strany již dne 30. 1. 2014, stále by se jednalo dle žalobců o závažnou manipulaci s notářským zápisem, protože by tato listina nepravdivě potvrzovala, že k prvnímu podpisu došlo předchozího dne. Žalobci vytýkají okresnímu soudu, že nejenže tento důkaz neprovedl ale, že se o něm v rozsudku ani nezmiňuje a zamítnutí důkazu neodůvodňuje.

12. Při soudním jednání před odvolacím soudem žalobci odvolací námitky dále rozšířili tak, že dle jejich přesvědčení dokumenty vyhotovované notářskou kanceláří zůstavitel nepodepisoval a jestliže znalkyně pravost podpisu potvrdila, je nutno mít na mysli, že v tomto oboru dochází k chybám a ve věci měl být vypracován ještě jeden oponentní znalecký posudek. Nesrovnalosti žalobci shledávali rovněž v prokazování zaplacení kupní ceny. Ve spise jsou totiž založeny listiny, podle kterých měla žalobkyně zaplatit kupní cenu ve splátkách, a to 4 x po 250 000 Kč a jednou v částce 333 932 Kč. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalované u Policie ČR ze dne 25. 7. 2021 ovšem vyplývá, že žalovaná měla zůstaviteli po odečtení úplaty za věcné břemeno poslat jen 750 000 Kč. Současně jindy uvedla, že příjmové doklady žádné nebyly, neboť si se zůstavitelem věřili. V řízení před soudem pak žalovaná vypověděla, že jí zůstavitel přijetí peněz podepsal. Vypověděla dále, že po ní zůstavitel požadoval předání peněz před svědky, a je pozoruhodné, že těmito byli jen matka a dcera žalované, přičemž mezi dcerou žalované a zůstavitelem byla silná nesnášenlivost. Dle žalobců měl okresní soud prověřit, zda žalovaná vůbec částkou odpovídající kupní ceně disponovala, což neučinil. Otázkou dle nich rovněž zůstává, co se s kupní cenou stalo, pokud ji zůstavitel skutečně obdržel, když tento měl v domě jen staré vybavení, dům neopravoval a chodil skromně oblékaný. Žalobci za pochybení okresního soudu považovali rovněž to, že neustanovil za účelem posouzení způsobilosti zůstavitele provést úkon směřující k převodu vlastnictví nemovitostí znalce z oboru psychiatrie a vystačil si jen s vyžádanou zdravotní dokumentací a výslechem primářky onkologického oddělení Nemocnice v Jablonci nad Nisou, která zůstavitele nikdy neviděla a k posouzení psychického stavu zůstavitele nebyla vůbec kompetentní. Za podezřelou žalobci považují také okolnost, že i bývalý manžel žalované na ni těsně před smrtí přepsal vlastnické právo. Žalobci dále vytýkali okresnímu soudu, že vůbec nepřihlédl k výslechu svědkyně Marguti, přestože právě tato výpověď měla v mozaice obrazu o žalované své místo, a naopak vyšel z výpovědi svědka , jméno FO, , který nejdříve soudu napsal dopis, ze kterého vyplývá, že o věci nic neví, a následně vypovídal tak, že se z něj stal důležitý svědek. Žalobci navrhli zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci k dalšímu řízení.

13. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku, přičemž zdůraznila, že znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví bylo s jednoznačnými závěry prokázáno, že notářský zápis i potvrzení o přijetí dílčích splátek jsou opatřeny vlastnoručním podpisem zůstavitele. Tyto listiny vyvracejí tvrzení žalobců o tom, že jejich otec nevěděl o chystané kupní smlouvě a ta byla uzavřena bez jeho vědomí. O úmyslu zůstavitele převést vlastnické právo kupní smlouvou na žalovanou pak svědčí i věcné břemeno spočívající v užívání předmětné nemovitosti převodcem až do jeho smrti, a o tom, že se převod uskutečnil, vypovídal rovněž svědek , jméno FO, , slyšený dokonce na návrh žalobců. Jestliže žalobci nyní tvrdí, že zdravotní stav zůstavitele měl vést k tomu, že byl v době uzavření smlouvy zdravotně a duševně nezpůsobilý pochopit jednání o kupní smlouvě, okresní soud správně uzavřel, že v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by zůstavitel jakoukoliv rozumovou slabostí ovlivňující jeho svéprávnost trpěl. V otázce zdravotního stavu provedl okresní soud rozsáhlé dokazování. Pokud žalobci tvrdí, že nemovitost byla prodána pod cenou, vyplývá z provedeného dokazování, že nemovitost byla prodávána ve špatném stavu, s dlouhodobě zanedbanou údržbou. Celkové energetické hodnocení nemovitosti bylo zjištěno jako nejhorší možné. Napadají-li žalobci pravost a pravdivost notářského zápisu z důvodu jeho zfalšování, žalovaná oponuje, že notářský zápis je zcela pravý a tento účastníci podepsali dokonce dvakrát. Předmětná smlouva se pak týkala jak převodu nemovitostí, tak v ní bylo zakládáno věcné břemeno pro zůstavitele. Chyby se notář dopustil v části zřizující věcné břemeno, vlastní text kupní smlouvy byl sepsán bezchybně. K namítanému postupu vyhotovení opravné doložky zdůraznila, že tento není výslovně předepsán, není vyloučeno umístit opravnou doložku a vytisknout až za podpisy účastníků. Svázání notářského zápisu není podmínkou pro platnost právního ujednání, přičemž daný notářský zápis byl svázán po připojení opravné doložky a nedošlo tím ani k prodlení ani k porušení jakékoliv zákonné povinnosti. Všechny nezbytné formální požadavky kladené na notářský zápis byly dodrženy. Barva papíru formální náležitostí není. Na právní jednání je pak dle § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“) třeba hledět spíše jako na platné než jako na neplatné. Právní jednání, které odporuje zákonu je neplatné jen tehdy, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. V daném případě však zjevně smysl a účel smlouvy nemůže zakládat neplatnost.

14. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

15. Podle § 134 o. s. ř. listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

16. Podle § 567 o. z. veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina, kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.

17. Podle § 568 odst. 1 o. z. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak.

18. Podle § 568 odst. 2 věty první o. z. zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle.

19. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

20. Podle § 62 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (notářský řád; dále jen „n. ř.“), notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy.

21. Podle § 6 n. ř. notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen "notářské listiny") jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

22. Podle § 63 odst. 1 n. ř. notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok právního jednání,b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, bydliště a datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků a je-li účastníkem nebo zástupcem právnická osoba, její název, sídlo a identifikační číslo, d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí samostatně právně jednat v rozsahu právního jednání, o kterém je notářský zápis, e) údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost účastníků, svědků, důvěrníků, tlumočníků a zástupců účastníků anebo údaj o tom, že je notář zná osobně, a je-li účastníkem nebo zástupcem účastníka právnická osoba, údaj o tom, že byla notáři prokázána její existence a totožnost toho, kdo ji zastupuje, f) obsah právního jednání, g) údaj o tom, že byl notářský zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis, j) další náležitosti, stanoví-li tak tento zákon.

23. Podle § 11 odst. 1 Kancelářského řádu Notářské komory České republiky NK01/2014, účinném od 11. 7. 2006 (dále jen „k. ř.“) věty první, jsou notářskými listinami notářské zápisy, stejnopisy notářských zápisů, výpisy z notářských zápisů, listiny o ověření podle § 72 odst. 5 notářského řádu a veřejné listiny sepsané notářem podle zvláštních právních předpisů (dále jen "jiná veřejná listina").

24. Podle § 11 odst. 2 věty první k. ř. nesmí být v notářských listinách dodatečně nic doplňováno nebo opravováno; tím není dotčeno ustanovení § 60 notářského řádu.

25. Podle § 11 odst. 3 k. ř. je-li notářská listina sepsána na několika samostatných listech, spojí se tyto listy tak, že se sešijí šňůrou nebo stuhou, jejíž uzel se překryje uzávěrou. Uzávěra se vyhotoví nálepkou, která překryje uzel šňůry nebo stuhy a spojí se mimo text s listinou. Otisk úředního razítka se umístí současně přes nálepku a listinu.

26. Podle § 60 n. ř. vyjdou-li najevo chyby v psaní, počtech nebo jiná zřejmá nesprávnost v notářské listině, provede se oprava doložkou pod uzavřený text notářské listiny. V doložce se poukáže na nesprávnost, vyznačí se správné znění, připojí se datum provedení opravy a doložku podepíší osoby uvedené v § 59 odst.

3. Notář připojí ke svému podpisu úřední razítko notáře.

27. Krajský soud předesílá, že žalobci v řízení před okresním soudem namítali celou řadu důvodů neplatnosti daného notářského zápisu, se kterými se okresní soud velmi podrobně vypořádal, a ohledně těch, jež žalobci neučinili předmětem odvolacích námitek, krajský soud odkazuje na odůvodnění v písemném vyhotovení rozsudku okresního soudu, s nímž se v tomto ohledu plně ztotožňuje.

28. Pokud jde o odvolací námitky žalobců, týkaly se primárně povahy uzavřené kupní smlouvy jako notářského zápisu, přičemž bylo tvrzeno, že s listinou bylo nezákonně manipulováno, když poslední strana notářského zápisu obsahující podpisy účastníků smlouvy nebyla podepsána dne 29. 1. 2014, jak je v notářském zápisu uvedeno, ale až společně s opravnou doložkou zřejmě v březnu 2014, nejdříve však dne 30. 1. 2014, jedná-li se však vůbec o pravý podpis zůstavitele. Jestliže by i zůstavitelem listina podepsána byla, sporovali, že odpovídala jeho vůli, neboť kupní smlouvu uzavřel v lehkomyslném rozpoložení v důsledku předchozího onemocnění.

29. Odvolací soud se tedy nejprve zabýval tím, jaké náležitosti musí splňovat notářský zápis jako veřejná listina a zda v projednávaném případě zkoumaný notářský zápis povahy veřejné listiny pozbyl. Veřejné listiny totiž ve smyslu § 134 o. s. ř. ve spojení s § 568 o. z. a § 6 n. ř. disponují tzv. veřejnou vírou v jejich pravost a správnost. Pravostí se rozumí, že listina je vydána označeným státním orgánem nebo zákonem autorizovanou osobou (zde notářem). Vedle toho správností je myšlena její obsahová správnost, tj. listina nemá žádné vady, dokud není prokázán opak. Jinými slovy, splňuje-li veřejná listina náležitosti na ni kladené, zakládá vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení a skutečnosti, která je v ní osvědčena, nebo o obsažené pravdivosti projevu vůle, dokud není prokázán opak a ten, kdo ji drží a má ji ve svůj prospěch, nemusí prokazovat pravost a správnost této listiny. Platí zde tedy zásada vyvratitelné domněnky pravdivosti jejího obsahu, jak správně konstatoval i okresní soud (str. 26, 27). O notářský zápis a tím ani veřejnou listinu ve smyslu § 6 n. ř. nepůjde, nebude-li listina obsahovat některou z náležitostí předepsaných notářským řádem pro notářský zápis o právním jednání nebo bylo-li do ní nezákonným způsobem či postupem zasaženo. Ve světle judikatury Nejvyššího soudu ČR by se však mělo jednat o náležitost nezbytnou, což Nejvyšší soud vysvětlil např. v rozhodnutí ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1717/2016, které odůvodnil tím, že „[…] chybějí-li u písemnosti sepisované notářem formou notářského zápisu takové náležitosti, bez nichž by nebylo možné rozeznat formu notářského zápisu, účastníky nebo další osoby zúčastněné na úkonu, nebo takové náležitosti, které jsou nezbytnou náležitostí notářského zápisu, nelze tuto písemnost považovat za notářský zápis, a tedy za veřejnou listinu.“ Z uvedeného rozhodnutí plyne, že se soudní judikatura přiklání ve výkladu spíše ve prospěch platnosti notářského zápisu coby veřejné listiny před neplatností, což se poprvé promítlo do rozhodovací praxe Nejvyššího soudu již v rozsudku ze dne 30. 4. 1976, sp. zn. 4 Cz 34/76 (Rc 61/1979), a z jehož argumentace vycházejí soudy i dnes (srovnej dále též např. rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1557/2015 ze dne 6. 5. 2016). Ohledně pojmu „nezbytné náležitosti notářského zápisu“, není přímo vymezeno, o jaké všechny náležitosti se jedná. Odvolací soud ale shledává prioritně jde o formální náležitosti přímo upravené v ustanovení § 63 odst. 1 n. ř. Nesplnění těchto náležitostí bude mít za následek ztrátu charakteru veřejné listiny se všemi jejími důsledky. Posouzení nezbytnosti dalších náležitostí pak vyplývá z okolností konkrétního případu, které je třeba hodnotit skrze to, že notářský zápis je výsledkem úřední činnosti notáře, jehož úkolem je odborně dohlížet na řádnost postupu, což zakládá legitimní očekávání stran, že notářským zápisem založené vztahy nebudou již měněny, jsou-li jím z moci úřední stvrzeny, zvláště pak odpovídají-li projevené vůli stran. K působení povahy listiny je třeba zároveň zdůraznit, že i kdyby bylo shledáno, že notářský zápis základní náležitosti nesplňuje, či do něj bylo nezákonným způsobem zasaženo a notářská listina charakter veřejné listiny ztratila, neznamenalo by to samo o sobě, že by k právnímu jednání nedošlo a smlouva nebyla platně uzavřena. Získala by jen charakter listiny soukromé, což s sebou nese jiné hmotněprávní a procesněprávní důsledky, jak je konstatováno podrobněji níže.

30. V předmětném případě však předložený notářský zápis veškeré náležitosti stanovené v § 63 odst. 1 n. ř. splňuje, a to včetně podpisů účastníků smlouvy. Pravost podpisů zůstavitele byla jednoznačně prokázána úředním potvrzením notáře v notářském zápisu, jeho svědeckou výpovědí a rovněž znaleckým posudkem Mgr. Lenky Plzákové z oboru písmoznalectví. K tomu odvolací soud dodává, že nemá pochybnosti o kvalitě zpracování a použitelnosti tohoto znaleckého posudku v daném řízení a podmínky pro zpracování revizního znaleckého posudku, jak žalobci navrhovali, neshledal. Pouhá nespokojenost žalobců s výsledky znaleckého zkoumání k potřebě revize nepostačuje a žádné konkrétní vady znaleckého posudku či postupu ustanovené znalkyně nebyly tvrzeny. Závěry posudku, jak rozebral okresní soud, též korespondují s dalšími nepřímými důkazy (např. výpověď svědka , jméno FO, potvrzující vědomí otce žalobců o prodeji, také jím objednaný znalecký posudek k ocenění předmětných nemovitých věcí pro jejich převod z 10.1.2014). Odvolací soud proto důkazní návrh žalobců na zpracování revizního znaleckého posudku z oboru písmoznalectví zamítl.

31. Ohledně žalobci tvrzené manipulace notáře s notářským zápisem a jeho antedatace, vyšel odvolací soud při hodnocení postupu notáře z jeho výpovědi, kterou považoval shodně s okresním soudem i v kontextu dalších okolností a provedených důkazů za věrohodný důkaz. Z výpovědi notáře bylo zjištěno, že daný notářský zápis byl v jeho notářské kanceláři sepsán a podepsán dne 29. 1. 2014 a zachycuje právní jednání zůstavitele a žalované o uzavření kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene. Jelikož ještě tentýž den, v době, kdy ještě nebyl notářský zápis sešit, zjistil v notářském zápisu rozpor údaje o bezúplatnosti věcného břemene, zavolal strany, které smlouvu podepisovaly, na následující den 30. 1. 2014 k vyhotovení opravné doložky. Vytiskl nově poslední stranu notářského zápisu, na niž připojil nejen opravnou doložku, kterou opravoval údaj o bezúplatnosti, ale zároveň odstavce shodného obsahu dle stávající čtvrté strany notářského zápisu. Tuto novou stranu zůstavitel, žalovaná a notář opět podpisy verifikovali, a to jak pod text smluv, tak pod opravnou doložku. Takto vyhotovená čtvrtá strana byla vyměněna za původní čtvrtou stranu bez opravné doložky. Byl tedy zachován původní slovní obsah listiny a tuto podepsaly tytéž osoby se shodným datem 29. 1. 2014, který odpovídal uzavření právního jednání o kupní smlouvě. Výpověď notáře podporuje to, že je ze samotné listiny zjevné, že chyba týkající se pouze úplatnosti věcného břemene je z listiny patrná, což odpovídá potřebě vyhotovení opravy na poslední listině textu. Odlišná barevnost papíru je pak vysvětlena právě opětovným vyhotovením poslední strany s doplněním opravné doložky. Notář vysvětlil i další nedopatření, které vzniklo při předložení návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitostem a stejnopisu notářského zápisu katastrálnímu úřadu. Chybou v komunikaci s kanceláří notáře byl katastrálnímu úřadu dodán návrh na vklad vlastnického práva sepsaný kanceláří dle původního znění zápisu, a to s rozporem v části týkající se věcného břemene, uložený v jiné složce počítače a k tomu přiložen odpovídající původní stejnopis bez opravné doložky. Notář vypověděl, že až do upozornění katastrálním úřadem v březnu 2014 neměl o vzniku chyby tušení a byl výzvou k nápravě překvapen.

32. Zjištěný způsob, kterým byla připojena opravná doložka, tj. opětovným vyhotovením celé poslední strany v dosud nespojeném notářském zápisu s doplněním textu opravné doložky, považuje odvolací soud sice za určitý nadbytečný zásah, když vhodnějším a transparentnějším, byť možná technicky náročnějším by bylo připojení opravné doložky jiným způsobem, např. dotiskem pod opravovaný text na původní čtvrté straně, zhodnotil ale, že v daném případě šlo fakticky jen o technické nahrazení jedné strany listiny stranou jinou zcela totožného obsahu, odpovídajícímu skutečné vůli stran i skutečnému průběhu úkonu před notářem s tím, že notář tuto skutečnost osvědčil. Vyhotovení opravné doložky pak odpovídalo ustanovení § 60 n. ř. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že postup, který notář zvolil, právní úprava nevylučovala a nešlo o takový zásah, který by narušoval charakter předmětného notářského zápisu jako veřejné listiny. Odvolací soud má současně za to, že takový postup nepředstavuje antedataci listiny, neboť notářský zápis potvrzoval a úřad notáře správně stvrzoval, že ke skutečnému písemnému uzavření kupní smlouvy došlo dne 29. 1. 2014. K doplnění odvolací soud uvádí, že opravnou doložkou nelze měnit obsah právního jednání na základě nové vůle účastníků. Z tohoto důvodu také nelze považovat právní jednání ve formě notářského zápisu, jehož součástí je již opravná doložka, za jiné než to, které zachycoval notářský zápis před doplněním opravné doložky. Půjde stále o totožné právní jednání – oprava se činí s účinky ex tunc (k okamžiku vzniku právního jednání, o kterém je notářský zápis opravnou doložkou opravovaný). Datem provedení opravy se však rozumí datum, kdy doložku podepíše notář a připojí k podpisu své úřední razítko. Na dobu uzavření právního jednání, např. kupní smlouvy, doba vyhotovení opravné položky nemá vliv (JINDŘICH, Miloslav, DYTRYCH, Jan. § 62 [Způsob sepisování]. In: BÍLEK, Petr, JINDŘICH, Miloslav, RYŠÁNEK, Zdeněk, BERNARD, Pavel a kol. Notářský řád. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, s. 368.). Datum uskutečněného právního jednání 29. 1. 2014 tak muselo zůstat zachováno.

33. Tvrzení, že k vyhotovení, podepsání a doplnění opravné doložky v notářském zápisu došlo v jiný den, než, v jaký je v ní uveden, tedy někdy v měsíci březnu 2014, se žalobcům i dle krajského soudu v řízení prokázat nepodařilo. Odvolací soud poskytl žalobcům v tomto směru poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., čímž napravil opomenutí okresního soudu, ale ani poté žalobci nenavrhli důkazy, které by k prokázání tvrzeného vedly. Navrhli totiž jen jediný důkaz, a to znalecký posudek z oboru kriminalistika, který měl prokázat i skutečnost, že čtvrtá strana notářského zápisu byla podepsána v jiný den než v den sepisu notářského zápisu. Tento však odvolací soud zamítl, neboť o skutečnosti, že původní čtvrtá strana notářského zápisu byla nahrazena novou a tato byla znovu podepsána nejdříve 30. 1. 2014, tedy v jiný den, než 29. 1. 2014, není, jak shora uvedeno, sporu, a toto potvrzuje i výpověď notáře, a prokázání tvrzení, že opravná doložka nebyla sepsána a podepsána dne 30. 1. 2014, ale až v březnu 2014, nepovažuje odvolací soud navrženým znaleckým posudkem vůbec za reálné. Navíc je tvrzení žalobců o antedataci opravné doložky postaveno toliko na domněnkách, které byly vyvráceny a vysvětleny výpovědí notáře.

34. Odvolací soud rovněž zdůrazňuje, že notář vykonává svou činnost dle § 2 věty druhé n. ř. nestranně. Postupuje tak při výkonu své činnosti v rámci rovnosti účastníků a nikomu nepřiznává větší práva. V daném případě z žádného z provedených důkazů nevyšlo najevo, že by existoval jakýkoliv důvod, pro který by notář tuto zásadu porušil. Jestliže vyměnil poslední stranu notářského zápisu za jinou shodného obsahu, stalo se tak se souhlasem zůstavitele i žalované. Jestliže by se pak obsah nové poslední strany notářského zápisu snad neměl shodovat z nějakého důvodu s obsahem původní strany, odhalili by to při opětovném podpisu nejen účastníci smlouvy, ale také katastrální úřad, který měl k dispozici znění stejnopisu notářského zápisu bez opravné doložky i s opravnou doložkou. Byť nejsou pochybení, k nimž v daném případě došlo, v notářské činnosti běžná, nelze je vyloučit. Současně v průběhu soudního řízení nevyvstala žádná skutečnost, která by jakkoliv evokovala úmysl notáře či zaměstnanců jeho notářské kanceláře postupovat v notářské činnosti chybně.

35. Odvolací soud tedy ve shodě s okresním soudem učinil závěr, že se žalovaným domněnku pravdivosti a správnosti obsahu notářského zápisu vyvrátit nepodařilo, obsah notářského zápisu je pravdivý a zůstavitel vlastnické právo ke shora specifikovaným nemovitostem na žalovanou kupní smlouvou ze dne 29. 1. 2014 platně převedl.

36. I kdyby se však žalobcům podařilo povahu daného notářského zápisu coby veřejné listiny dle § 134 o. s. ř., vyvrátit, dospěl odvolací soud na základě okresním soudem provedeného velmi rozsáhlého dokazování k závěru, že by uzavřená kupní smlouva obstála i jako soukromá listina. Nemá-li totiž listina povahu veřejné listiny, neuplatní se ve vztahu k ní sice domněnky dle § 568 o. z. a je třeba ji posuzovat jako soukromou listinu podle § 565 o. z., popř. § 566 o. z. (srovnej též BERAN, Vladimír. § 567 [Veřejná listina]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Jestliže by bylo uvažováno, že žalobci popřeli pravost, resp. správnost veřejné listiny, pak by platilo, že žalovanou, která tuto listinu, považovanou za soukromou, předložila k důkazu, stíhala důkazní povinnost a břemeno důkazní, stejně jako procesně nepříznivé následky toho, že se v řízení pravost či správnost soukromé listiny prokázat nepodaří. To se však nestalo. Žalovaná prokázala, že to byl zůstavitel, výlučný vlastník předmětných nemovitostí, který nechal vypracovat a notáři předložil za účelem převodu znalecký posudek ze dne 10. 1. 2014 zpracovaný Ing. Petrem Pavlatou na ocenění nemovitostí a průkaz energetické náročnosti domu; že to byla nejen žalovaná, ale i zůstavitel, kteří se dne 29. 1. 2014 dostavili k notáři s požadavkem na sepis kupní smlouvy k předmětným nemovitostem na žalovanou; a že nejen žalovaná, ale i zůstavitel podepsali téhož dne notářský zápis, který obsahoval vůli zůstavitele převést vlastnictví nemovitostí na žalovanou za dohodnutou kupní cenu, stejně jako plnou moc udělenou notáři k podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, jak vyplývá z obsahu notářského spisu i výpovědi notáře JUDr. Jiřího Škorpíka. Výpovědí notáře bylo rovněž prokázáno, že oba účastníci smlouvy, tedy opět i zůstavitel, poté znovu stvrdili svou pravou vůli podpisem pod text smlouvy i na znovu vyhotovené poslední čtvrté straně notářského zápisu a pod opravnou doložku. Vlastnoručními podpisy zůstavitele jsou opatřeny i všechny příjmové doklady o převzetí splátek kupní ceny. Pravost podpisů zůstavitele dokládá znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo č. 022511/2023 ze dne 5. 9. 2023 zpracovaný znalkyní Mgr. Lenkou Plzákovou. Otec žalobců byl poté o převodu vlastnictví vyrozuměn dle doručenky rovněž katastrem nemovitostí. Předmětná kupní smlouva byla uzavřena v r. 2014 a k jejímu zpochybnění ze strany zůstavitele nikdy nedošlo, naopak, ještě krátce před svou smrtí v r. 2021 o uskutečněném prodeji nemovitostí žalované hovořil před svědkem Wagnerem.

37. Za této důkazní situace přešlo důkazní břemeno opět na žalobce a bylo na nich, aby tvrdili rozhodné skutečnosti a vyvrátili navrženými důkazy již prokázaná tvrzení žalované o úmyslu a vůli zůstavitele uzavřít s ní kupní smlouvu a převést na ni vlastnické právo k předmětným nemovitostem, o čemž byli odvolacím soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučeni.

38. Žalobci pak v rámci odvolacího řízení po poučení soudem tvrdili lehkovážnost a rozumovou slabost zůstavitele v důsledku předchozí nemoci, k čemuž navrhli vyhotovení znaleckého posudku z oboru psychiatrie. Je nutno uvést, že tato tvrzení žalobci uplatnili již před soudem prvního stupně, který k nim provedl vyjma znaleckého posudku, jenž zpracovat nenechal, rozsáhlé, a i dle názoru odvolacího soudu dostatečné dokazování a provedené důkazy v odůvodnění napadeného rozsudku řádně a správně zhodnotil, na což odvolací soud odkazuje. Pokud žalobci u odvolacího soudu k důkazu navrhovali vyhotovení znaleckého posudku z oboru psychiatrie či psychologie, odvolací soud neshledal dostatek tvrzení, která by iniciovala potřebu jeho zpracování, když žalobci netvrdili jakékoliv skutečnosti, z nichž by plynulo, že by zůstavitel pozbyl způsobilosti jakkoliv právně jednat, a naopak například z výpovědi svědka , jméno FO, plyne, že se zůstavitel těšil až do svého skonu dobré psychické kondice a nic mu v reálném úsudku nebránilo. Lze tak dodat, že pouhá případná obava, daná prodělanou nemocí, která se stane pohnutkou k následnému převodu majetku, nezakládá neplatnost právního jednání svéprávné osoby. Návrh na provedení znaleckého posudku proto odvolací soud zamítl.

39. Jestliže žalobci při soudním jednání před krajským soudem vyjádřili nad rámec v odvolání vznesených námitek pochybnosti o úhradě kupní ceny žalovanou, uplatnili shodná tvrzení rovněž již v řízení před okresním soudem, kde však návaznosti na zpracovaný znalecký posudek z oboru písmoznalectví později učinili nesporným, že žalovaná zůstaviteli sjednanou kupní cenu ve výši stanovené v notářském zápisu zcela uhradila. I když žalobci nyní v odvolacím řízení začali úhradu kupní ceny opět sporovat, je i dle odvolacího soudu potřeba vyjít ze zůstavitelem vlastnoručně podepsaných listin potvrzujících převzetí jednotlivých částí kupní ceny v celkové výši 1 333 932 Kč, odpovídající dohodnuté kupní ceně. Těmito potvrzeními zůstavitel stvrdil, že kupní cenu od žalované skutečně převzal a v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, které by pravost a správnost těchto soukromých listin vyvrátily, natož, že by byly prokázány. Uvedení nepřesných údajů v policejním protokolu o výpovědi žalované lze vysvětlit nepřesným přepisem výpovědi či jistým stresem žalované před policejním orgánem, když sám policejní protokol obsahuje ohledně úhrady kupní ceny rozporné údaje, jak je zřejmé z odst. 42 rozsudku, neboť na jenom místě je skutečně zaznamenáno, že žalovaná měla zaplatit zůstaviteli kupní cenu ve třech splátkách bez potvrzení, na což poukazovali žalobci, na jiném místě však, že ji zaplatila ve čtyřech splátkách s písemným potvrzením zůstavitele při převzetí, který to tak chtěl. Ačkoliv jde o nesrovnalosti, které policejní orgán neodstranil, nemohou dle krajského soudu svým významem převýšit význam a průkazní sílu zůstavitelem vlastnoručně podepsaných listin, prokazujících, že finanční prostředky na úhradu kupní ceny od žalované skutečně převzal. Co se s obdrženou hotovostí stalo, nebylo na místě prokazovat, neboť k tomu žádná konkrétní tvrzení žalobců nesměřovala a následné nakládání s finančními prostředky nemá na platnost uzavřené smlouvy žádný vliv.

40. K námitce žalobců, že okresní soud nepřihlédl při hodnocení důkazů k výpovědi svědkyně Hany Marguti, nelze přisvědčit, neboť z napadeného rozsudku je zřejmé, že hodnocení výpovědi jednotlivě i v souvislosti s důkazy jinými okresní soud dostačujícím způsobem provedl, a to v odst. 78 rozsudku. Zároveň lze dodat, že ani z výpovědi této svědkyně nelze dovodit, že by otec žalobců při převodu předmětných nemovitých věcí na žalovanou nepostupoval v mezích své svobodné vůle.

41. Krajský soud tedy shodně s okresním soudem uzavírá, že danou listinou obsahující notářský zápis byla písemně uzavřena kupní smlouva podle § 2079 o. z. ve spojení s § 2128 a násl. o. z., kterou byly předmětné nemovité věci dle vůle stran této smlouvy převedeny otcem žalobců na žalovanou. Projev vůle byl vyjádřen svobodně, vážně a určitě (§ 555 o. z. a násl.), převedení na žalovanou je proto třeba považovat za platné a žalobě na určení že vlastníkem nemovitostí byl ke dni úmrtí , datum, , Jméno žalobce B, , nar. , datum, , bytem , adresa, , eventuelně určení, že spoluvlastníky těchto nemovitostí o velikosti podílu každého z nich ve výši jedné poloviny jsou ode dne 19. 4. 2021 žalobci z toho důvodu není možno vyhovět.

42. S ohledem na veškeré shora uvedené skutečnosti tak krajský soud rozsudek okresního soudu jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

43. Výsledku řízení před soudem prvního stupně odpovídala rovněž přiznaná náhrada nákladů soudního řízení, která byla stanovena ve prospěch plně úspěšné žalované, a to ve správné výši. Správně taktéž okresní soud rozhodl o náhradě nákladů vynaložených soudem na zpracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. V podrobnostech krajský soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

44. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení zcela úspěšná a přísluší jí tak náhrada účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Tyto spočívají v odměně za zastoupení advokátem stanovené podle § 9 odst. 4 písm. a), § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění po 1. 1. 2025 (dále jen advokátní tarif) ve výši 19 670 Kč (z tarifní hodnoty 113 000 Kč) za 3 úkony právní služby á úkon 5 620 Kč (sepis vyjádření k odvolání, účast při soudním jednání dne 27. 8. 2025 přesahujícím 2 hodiny) a 1 úkon právní služby ve výši ½ (účast při vyhlášení rozsudku) dle ust. § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu, dále paušální náhradě hotových výdajů po 450 Kč za 4 shodné úkony právní služby podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 1 800 Kč, náhradě za promeškaný čas za 4 započaté půlhodiny po 150 Kč cestou k jednání z Jablonce nad Nisou do Liberce a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 ad. tarifu ve výši 600 Kč, jízdném zástupce žalované za cestu k soudnímu jednání z Jablonce nad Nisou do Liberce a zpět osobním vozidlem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, , při průměrné spotřebě dle technického průkazu 5,13 l/100 km, ceně 1 l paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. v částce 35,80 Kč, sazbě základní náhrady za 1 km jízdy dle téže vyhlášky 5,80 Kč, což představuje náklad na 1 km 7,64 Kč a při vzdálenosti celkem 60 km, ve výši 458 Kč (7,64 x 60), tj. celkem 22 528 Kč.

45. Náhradu nákladů řízení jsou žalobci povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně (§ 140 o. s. ř.) k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Citovaná rozhodnutí (3)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.