Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

15 C 128/2024 - 58

Rozhodnuto 2024-12-06

Citované zákony (3)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 351 633,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s odůvodněním, že u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 110/2013 bylo vedeno řízení v němž žalobkyně shledává vznik nesprávného úředního postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobkyně popsala průběh namítaného řízení. Řízení bylo zahájeno návrhem, který podal manžel žadatelky ([tituly za jménem] [jméno FO], dat. nar. [datum], zemřelý [datum]) u Městského soudu v [adresa]. 6. 2013. Celé soudní řízení tedy trvalo 10,5 let. Za utrpěnou nemajetkovou újmu žádá žalobkyně přiměřené zadostiučinění v penězích, neboť se domnívá, že samotné konstatování porušení práva není dostačující. Žalobkyně žádá o přiměřené zadostiučinění ve výši [částka], tj. první 2 roky trvání řízení 2 x [částka] = [částka] a následných 9 let řízení 9 x [částka] = [částka], to vše zvýšeno o 100%. žalobkyně poukazuje na skutečnost, že výše zadostiučinění v nominální hodnotě by měla korespondovat s reálnou „hodnotou“ peněz, které jsou v současné době výrazně znehodnocovány inflací. Přiměřené zadostiučinění v korunách v době úhrady by tedy mělo býti dále zvýšeno o vysokou inflaci, tak aby byla zachována reálná částka zadostiučinění. Reálná hodnota peněz se (vlivem inflace podle ČSÚ) snížila od dubna 2011 (čas, kdy bylo vydáno sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu ČR) do července 2023 o 60% (výpočet podle ČSU indexu únor_2024 : duben_2011, tedy 150,6/94,2 = 1,60). Tedy zadostiučinění vyjádřené v penězích by se za rok mělo pohybovat v rozmezí mezi 24 000 až [částka], tak aby bylo reálně srovnatelné s rokem 2011. Žalobkyni je známo, že ještě v roce 2021 soudy částku odškodnění za jeden rok soudního řízení ve výši [částka] až [částka] považovaly za přiměřenou a předchozí inflaci „nebraly v potaz“, nicméně pádivá vysoká inflace posledních let by podle názoru žalobkyně měla být aktuálně vzata v úvahu a předchozí judikatura ohledně inflace tak nelze využít. Reálné snižování odškodnění (kvůli růstu cenové hladiny) určitě nebylo záměrem zákonodárce ani navazující/sjednocující judikatury. Z výše uvedených důvodů, by se roční zadostiučinění vyjádřené v penězích mělo v době podání této žaloby pohybovat mezi 30 000 až [částka] (navýšení o 100% jako ostatní transfery obyvatelstvu), resp. mezi 24 000 až [částka] (inflace v ČR). Žalobkyně jako další okolnosti pro navýšení zadostiučinění uvádí, že zdravotní stav právního předchůdce žalobkyně byl již v době podání návrhu velmi vážný (manželovi žalobkyně byly přiznány výhody III. stupně – průkaz ZTP/P od září 2011). Dle názoru žalobkyně měl soud postupovat v případě této žaloby přednostně – tedy v nejkratším možném termínu. Toto přednostní vyřízení je zcela jistě v souladu s rozsudkem senátu druhé sekce ESLP ze dne [datum], ve věci Hartman proti České republice, stížnost č. 53341/99, odst. 75-76) a též např. i v rozsudku ESLP ze dne [datum], ve věci Zimmermann a Steiner proti Švýcarsku, stížnost č. 8737/79, odst.

29. V případě dočasné přetíženosti je možné přednostně vyřizovat případy podle stupně naléhavosti a důležitosti. Vysoký věk žalobkyně i právního předchůdce žalobkyně byl soudu během celého řízení znám. Soud však k vysokému věku žalobkyně (manžela žalobkyně) a jeho zdravotnímu stavu vůbec nepřihlédl a soudní řízení naopak zcela bezdůvodně protahoval. Složitost případu po skutkové stránce byla jednoduchá. Jednalo se o obvyklé řízení, které se u soudu vyskytuje opakovaně, počet účastníků nebyl velký, v řízení se nevyskytl žádný zahraniční prvek, nebylo třeba vyhotovit znalecké posudky, soud nemusel zkoumat jako důkazy žádné historické dokumenty, atd. V této souvislosti žalobkyně vůbec nerozumí tvrzení žalované ve Stanovisku, že věc vykazovala zvýšenou míru procesní složitosti. Soud za období 10,5 let učinil pouze několik jednoduchých rutinních procesních úkonů, k meritu věci se za celou dobu nedostal. Soud byl po dlouhou dobu bezdůvodně nečinný. Na průtazích v řízení nijak nepodílela. Veškeré průtahy v soudním řízení jsou přičitatelné pouze žalované. To konstatoval během řízení Vrchní soud v Praze dne [datum] při jednom z úředních pingpongů (číslo listu 87, poslední věta): „Nesprávným postupem tak dochází k neodůvodněnému prodloužení řízení a zvýšení jeho nákladů.“ Nelze souhlasit s odškodněním, jehož se dostalo žalobkyni žalovanou ve výši [částka], toto považuje žalobkyně za zjevně nedostatečné. Touto žalobou se tak domáhá doplatku jí vypočteného zadostiučinění ve výši [částka].

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Celková délka řízení činila 10 let a 6 měsíců, v řízení bylo opakovaně rozhodováno soudy I. a II. stupně. Žalobkyně vstoupila společně se svým synem dořízení jako procesní nástupce původního žalobce, z tohoto důvodu je třeba zvlášť posoudit část řízení, kdy v řízení vystupoval pouze původní žalobce a část, kdy do řízení vstoupila žalobkyně jako procesní nástupce původního žalobce, v souladu s pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j.: 44 C 60/2020. Délku řízení v období, kdy v předmětném řízení vystupoval procesní předchůdce žalobkyně je nutno vymezit od ode dne podání žaloby dne [datum] do nabytí právní moci rozhodnutí o procesním nástupnictví dne [datum]. V tomto období bylo řízení do jisté míry procesně složité, neboť původní žalobce žádal na počátku řízení o osvobození od placení soudních poplatků, soud byl nucen zkoumat jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry, soud opakovaně vyzýval žalovaného k vyjádření k žalobě, soud musel rozhodovat o námitce podjatosti žalobce, dále v důsledku úmrtí původního žalobce bylo nutno vyčkat pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod spis.zn.: 27 D [Anonymizováno]/2016, jenž bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum]. Následně dne [datum] bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že v řízení bude nadále pokračováno s [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 1978 a [Jméno žalobkyně], nar. 1942. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl v této části zhodnocen jako zvýšený, neboť původnímu žalobci bylo v době zahájení řízení 77 let, původní žalobce tedy již v době podání žaloby dosáhl vysokého věku. Předmětem řízení byla žaloba na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, přičemž tento samotný předmět řízení žalovaná hodnotí jako standardní, neboť se dle ustálené judikatury ESLP nejedná o presumované řízení, jimiž jsou zejména řízení trestní, pracovněprávní, opatrovnická, řízení ve věcech osobního stavu nebo řízení ve věcech náhrady škody na životě či na zdraví. Provedeným spisovým šetřením bylo zjištěno, že v daném období soud činil jednotlivé procesní úkony pravidelně v přiměřených lhůtách, pouze dne [datum] soud I. stupně nesprávně rozhodl o procesním nástupnictví, nicméně toto bylo následně napraveno v rámci odvolacího řízení. Druhou fázi řízení je pak třeba vymezit od ode dne následujícího po nabytí právní moci usnesení o procesním nástupnictví dne [datum] do pravomocného skončení věci dne [datum]. V tomto období, a to od listopadu 2018 účastníci mimosoudně jednali, na jejich návrh bylo řízení opakovaně přerušeno dle § 110 o.s.ř., konkrétně od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], dále z důvodu mediace bylo řízení přerušeno od [datum] na 3 měsíce, následně soud opakovaně dotazoval účastníky ohledně stavu mimosoudního jednání, poté bylo řízení na návrh účastníků opět přerušeno od [datum], dne [datum] došlo ke zpětvzetí žaloby, přičemž dne [datum] bylo řízení pravomocně zastaveno. V tomto směru lze konstatovat, že v daném období nedocházelo k neodůvodněným průtahům na straně soudu, soud poskytl účastníkům na jejich žádost dostatek prostoru k mimosoudnímu jednání. V této souvislosti je tedy nutno zohlednit skutečnost, že od vstupu žalobkyně a jejího syna do řízení soud fakticky na opakované žádosti účastníků nejednal, pouze se opakovaně dotazoval na stav řízení, což nakonec vyústilo ve zpětvzetí žaloby. Při posouzení významu předmětu řízení pro žalobkyni bylo rovněž přihlédnuto k tomu, že tato je osobou vysokého věku. Dále je rovněž nutno zohlednit tzv. sdílenou újmu účastníků, neboť v uvedeném období vystupovala v předmětném řízení žalobkyně společně se svým synem, způsobenou nemajetkovou újmu tedy sdíleli společně jako rodinní příslušníci. Pokud jde tedy o posouzení délky řízení jako celku z hlediska její přiměřenosti, tato byla shledána s ohledem na všechny shora uvedené okolnosti již jako nepřiměřená. V daném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení vzhledem k účastenství žalobkyně nebyla přiměřená. Žalovaná přiznala žalobkyni přiměřené zadostiučinění v celkové výši [částka]. Při stanovení výše zadostiučinění za 1. fázi řízení od [datum] do [datum] dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], neboť celková délka řízení přesáhla délku 10ti let, přičemž za první dva roky řízení náleží částka o polovinu nižší. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na procesní složitost řízení za uvedené období o 15% a dále byla základní částka navýšena o 10% z důvodu vysokého věku původního žalobce, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka za zmíněné období byla tedy ponížena o 5%, což činí [částka]. Tato částka pak byla dále snížena na polovinu, neboť žalobkyně vstoupila do řízení jako jeden ze dvou dědiců, přičemž přiznaná částka by v součtu neměla převyšovat částku, která by náležela původnímu účastníku řízení (srov. rozsudek NS sp. zn.: 30 Cdo 3945/2014). Výsledná výše zadostiučinění za 1. fázi řízení tak činí [částka]. Při stanovení výše zadostiučinění za 2. fázi řízení od [datum] do [datum] dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], neboť celková délka řízení přesáhla délku 10ti let. Tato základní částka pak byla snížena o 80% z důvodu, že od vstupu žalobkyně a jejího syna do řízení účastníci pouze mimosoudně jednali, řízení bylo opakovaně na jejich žádost přerušováno, zároveň probíhala mediace, soud se pouze opakovaně dotazoval na stav řízení, na žádost obou procesních stran nejednal. Dále byla základní částka snížena o 10% s ohledem na sdílenou újmu a zároveň byla základní částka navýšena o 10% z důvodu vysokého věku žalobkyně, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka tak byla celkem ponížena o 80%. Výsledná výše zadostiučinění za 2. fázi řízení tak činí [částka].

3. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu vedeného před Městským soudem v Praze pod sp. zn.: 81 [Anonymizováno] [Anonymizováno]/2013 tak, že řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby předchůdce žalobkyně - jejího manžela a to návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady spol. [právnická osoba], společně s návrhem na osvobození od placení soudních poplatků. Dne [datum] byl žalobci doručen formulář, ten byl zaslán zpět soudu dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] čj. 81 cm 110/2013-28 nebylo žalobci přiznáno OSOP. Proti rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Usnesením VS ze dne [datum] čj: 14 [Anonymizováno] [Anonymizováno]/2013-35 bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno tak, že žalobci bylo přiznáno osvobození z 50%. Dne [datum] byl žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Dne [datum] byl zaplacený soudní poplatek. Dne [datum] soudu došlo oznámení žalovaného o právním zastoupení. Dne [datum] soudu byla soudu doručena žádost žalovaného o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě. Dne [datum] byl žalovaný soudem urgován. Dne [datum] soudu bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Usnesením ze dne [datum] čj:. 81 Cm 110/2013-62 bylo rozhodnuto o přerušení řízení do skončení řízení vedeného u téhož soudu pod spis.zn.: 81 Cm 172/2012. Proti rozhodnutí podal žalobce odvolání dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] čj. [Anonymizováno] Cmo [Anonymizováno]/2015-71 bylo rozhodnutí soudu I. stupně změněno tak, že se řízení nepřerušuje. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena námitka podjatosti projednávající soudkyně vznesená žalobcem, a z důvodu řešení námitky podjatosti bylo jednání zrušeno. Dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Usnesením tohoto soudu ze dne [datum] čj. Nco 68/2016-90 bylo rozhodnuto o tom, že projednávající soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] soudu došla informace o úmrtí žalobce ([datum]) se žádostí o přerušení řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do skončení dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod spis.zn.: 27 D 1390/2016. Dědické řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. Dne [datum] byl soudu doručen návrh původního žalovaného na pokračování v řízení. Usnesením ze dne [datum] čj. 81 Cm 110/2013-109 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s [tituly před jménem] [jméno FO]. Proti rozhodnutí podal nástupce žalobce dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] čj. 14 Cmo 430/2017-120 bylo rozhodnuto tak, že v řízení bude na straně žaloby pokračováno s [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum] a [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byli žalobci vyzváni, zda na podané žalobě trvají. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno a na návrh účastníků dle § 110 o.s.ř. přerušeno z důvodu jednání o finančním narovnání, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soudu došel návrh žalobců na pokračování v řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], jednání proběhlo a bylo odročeno na den [datum] na návrh účastníků k možnému smírnému řešení sporu. Na jednání dne [datum] účastníci opět navrhli přerušit řízení dle § 110 o.s.ř., soud jejich návrhu vyhověl, rozhodnutí o přerušení řízení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soudu byl soudu doručen návrh žalobců na pokračování v řízení. Usnesením ze dne [datum] čj. 81 Cm 110/2013-156 bylo rozhodnuto o pokračování v řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byli žalobci vyzváni k upřesnění žalobního návrhu, to učinili dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno, účastníci navrhli mediaci, jednání bylo přerušeno na dobu 3 měsíců, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byli účastníci vyzváni ke sdělení výsledku mediačního řízení, následně dne [datum], na to účastníci reagovali tak, že mediace stále probíhá. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], jednání bylo zrušeno pro zdravotní indispozici soudce. Dne [datum] soudu byla doručena další žádost o přerušení řízení dle § 110 o.s.ř. z důvodu mimosoudního jednání. Usnesením ze dne [datum] čj: 81 Cm 110/2013-194 bylo řízení na návrh účastníků přerušeno dle ust. § 110 osř, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] soudu bylo soudu doručeno zpětvzetí žaloby. Usnesením ze dne [datum] čj: 81 Cm 110/2013-198 bylo řízení zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [adresa] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb.

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s průběhem řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]2013.

6. Po právní stránce se soud zabýval existencí nesprávného úředního postupu spočívajícím v porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

7. Soud stejně jako účastníci dospěl k závěru o nepřiměřenosti celkové délky namítaného řízení, když celková délka řízení byla 10 let a 6 měsíců, v řízení bylo opakovaně rozhodováno soudy I. a II. stupně. Ve věci v první fázi řízení byly průtahy, zejména od [datum] do [datum], kdy soud ve věci neučinil žádný úkony. Následně došlo k dalším prodlevám, zapříčiněným nekoncentrací úkonů jako např. pouhé rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu a nařízení jednání až po třech měsících na termín za další dva měsíce apod. již tato samotná první fáze řízení vede soud k závěru o nesprávném úředním postupu. První fází soud stejně jako žalovaná uvažuje období řízení, ve kterém na straně žalobce vystupuje pouze právní předchůdce žalobkyně od dne podání žaloby dne [datum] do nabytí právní moci rozhodnutí o procesním nástupnictví dne [datum]. jak je shora uvedeno v tomto období shledat samotné průtahy v řízení avšak samotné řízení byla z pohledu zákona 82/98 Sb., procesně složitější, když původní žalobce žádal o osvobození od placení soudních poplatků, soud byl nucen zkoumat jeho osobní, výdělkové a majetkové poměry, soud opakovaně vyzýval žalovaného k vyjádření k žalobě, soud rozhodoval o námitce podjatosti žalobce, kvůli čemuž zrušil jednání a v důsledku úmrtí původního žalobce bylo nutno vyčkat pravomocného skončení dědického řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod spis. zn.: 27 D [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Vzhledem k blízkým rodinným vazbám žalobkyně a jejího předchůdce je možné význam této fáze řízení hodnotit jako pro oba obecně srovnatelný. Samotný význam předmětu řízení pro žalobkyni, jako parametr dle ust. § 31a odst. 3 zák. 82/98 Sb. soud v této části zhodnotil jako zvýšený, neboť původnímu žalobci bylo v době zahájení řízení 77 let, původní žalobce tedy již v době podání žaloby dosáhl vysokého věku a stejně tak i žalobkyně. Předmět řízení soud hodnotí jako standardní když jím bylo vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, dle ustálené judikatury ESLP nejedná o presumované řízení, jimiž jsou zejména řízení trestní, pracovněprávní, opatrovnická, řízení ve věcech osobního stavu nebo řízení ve věcech náhrady škody na životě či na zdraví. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně jiném chování dalších subjektů spojených s podnikem, když v tomto ohledu nelze učinit stát za jednání třetích subjektů. Soud se ztotožnil s rozdělením řízení i na druhou fázi začínající rozhodnutím o právním nástupnictví současnou žalobkyní, tj. ode dne následujícího po nabytí právní moci usnesení o procesním nástupnictví dne [datum] do pravomocného skončení věci dne [datum]. Toto období lze charakterizovat jako období mimosoudních jednání účastníků. Od listopadu 2018 účastníci mimosoudně jednali, na jejich návrh bylo řízení přerušeno dle § 110 o.s.ř. od [datum] do [datum], na jejich návrh bylo řízení přerušeno dle § 110 o.s.ř. od [datum] do [datum], dále z důvodu mediace bylo řízení přerušeno od [datum] na 3 měsíce, následně soud opakovaně dotazoval účastníky ohledně stavu mimosoudního jednání, poté bylo řízení na návrh účastníků opět přerušeno od [datum], dne [datum] došlo ke zpětvzetí žaloby, přičemž dne [datum] bylo řízení pravomocně zastaveno. V tomto období již nelze shledat průtahy či období nečinnosti, ale celková délka řízení vzhledem k délce první fáze je nepřiměřená. Soud přistoupil k odškodnění v penězích. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění soud postupoval v intencích stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru o posouzení zadostiučinění zadostiučinění rozdílně za každé shora identifikované období namítaného řízení.

8. K období od [datum] do [datum] soud dospěl k částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], neboť celková délka řízení přesáhla již délku 10ti let, a je na místě přiznat částku vyšší základní ve výši [částka], zároveň se nejednalo řízení trvající extrémně dlouhou dobu. (za první dva roky řízení náleží částka o polovinu nižší.) S ohledem na procesní složitost řízení za uvedené období soud snížil částku o 15%, když bylo rozhodováno osvobození od soudních poplatků, námitce podjatosti, procesním nástupnictví, stejně tak i samotná hmotně právní složitost vedla soud k uvedenému ponížení. Zároveň soud základní částka navýšil o 10% z důvodu vysokého věku původního žalobce, jak podrobněji popsáno shora i vzhledem k vyššímu věku žalobkyně. Vzhledem k výše uvedenému se jako nejvhodnější jeví způsob stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, který použily soud prvního stupně a soud odvolací. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, které náleží jednomu z procesních nástupců původního účastníka (§ 107 odst. 2 a 3 o. s. ř.), je tedy na místě nejprve určit zadostiučinění, které by náleželo původnímu účastníku řízení za tu část řízení, jíž se sám účastnil. Tuto částku je poté třeba vydělit počtem dědiců původního účastníka, kteří do řízení nastoupili na jeho místo – a to z toho důvodu, aby částka přiznaná v součtu jednotlivým dědicům nepřevyšovala částku, která by náležela původnímu účastníku řízení. Za další část řízení, od smrti původního účastníka až do konce řízení, náleží každému z dědiců zadostiučinění vypočítané postupem podle Stanoviska, procentuálně snížené z důvodu sdílení újmy nerozlučnými procesními společníky. (srov. rozsudek NS sp. zn.: 30 Cdo 3945/2014). Výsledná výše zadostiučinění za 1. fázi řízení tak činí [částka]. Při stanovení výše zadostiučinění období řízení od [datum] do [datum] dospěl soud k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka], neboť celková délka řízení přesáhla délku 10ti let. Tato základní částka pak byla snížena o 80% z důvodu, že od vstupu žalobkyně a jejího syna do řízení účastníci pouze mimosoudně jednali, řízení bylo opakovaně na jejich žádost přerušováno, zároveň probíhala mediace, soud se pouze opakovaně dotazoval na stav řízení, na žádost obou procesních stran nejednal. Dále soud stejně jako žalovaná základní částku snížil o 10% s ohledem na sdílenou újmu, když se jednalo o blízký příbuzenský vztah, oba nástupci byli zastoupeni jedním advokátem, činili společná podání a společně přistoupili na ukončení řízení zpětvzetím žaloby. Soud opět základní částka navýšil o 10% z důvodu vysokého věku žalobkyně, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka tak byla celkem ponížena o 80%. Výsledná výše zadostiučinění za 2. fázi řízení tak činí [částka]. Vzhledem k tomu, že uvedené částka již byla ze strany žalované vyplacena žalobkyni v rámci mimosoudního projednání nároku, soud ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. Pokud jde o námitku ekonomického ukazatele, který by měl být zohledněn při stanovení základní částky odškodnění, pak tuto námitku soud posoudil jako nedůvodnou, neboť standardní soudní praxe se od uvedených částek neodchyluje ani v současnosti, přičemž je současně třeba v dané souvislosti odkázat i na závěry Nejvyššího soudu obsažené v jeho rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, totiž že (cit.): „při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku“ s tím, že „na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění pak nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny.“ Ani eventuální námitka příměru k růstu průměrné mzdy tak není relevantní. Soud uvádí, že se jedná také o jeden ze statistických údajů. Obecně lze uvést, že by mohl být vybrán jakýkoliv jiný ukazatel, který odráží ekonomické poměry v zemi, a který se přirozeným vývojem mění. Na základě jednoho statistického údaje nelze automaticky dovozovat, že by měl soud přistoupit k zvyšování základních částek za nepřiměřenou délku soudních řízení, jak požaduje žalobkyně. Pakliže je jako ekonomický údaj zvolena např. inflace, o níž se Nejvyšší soud již vyjádřil ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, sp. zn. 30 Cdo 3509/2018 tak, že jen na základě inflace, ke které prokazatelně od doby vydání Stanoviska došlo, nelze uvažovat o tom, že by došlo ke změně právního názoru zastávaného Nejvyšším soudem. Uvedené rozmezí je pouze orientační, a byť se jedná o důležité východisko, nezbavuje obecné soudy nižších stupňů povinnosti individuálního posouzení každého případu a v závislosti na něm stanovení adekvátního zadostiučinění, jak bylo uváděno shora. Zároveň je nutné konstatovat, že odškodnění nemajetkové újmy ze strany Evropského soudu pro lidská práva je v řádech stále shodné s původním stanoviskem Nevyššího soudu ČR Cpjn 206/2010. Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá tak vliv znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2184/2020. Při vydání Stanoviska Nejvyšší soud vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. 30 Cdo 3171/2018). Argument žalobkyně, že by se mělo při stanovení zadostiučinění za nepřiměřenou délku přihlédnout k růstu mezd je tak nesprávný. Soud k tomu dodává, že nejistota ohledně výsledku řízení vzniká kontinuálně po dobu průběhu řízení.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest [částka]. Soud přiznal celkem [částka] za podání vyjádření ve věci, přípravu k jednání a účast na jednání.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (1)