15 C 141/2015 - 843

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Brzákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený 14. 10. 1955 bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený 23. 3. 1948 bytem [Adresa žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená 9. 6. 1951 bytem [Adresa žalované A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro: ochranu vlastnictví a držby takto:

Výrok

I. Soud zřizuje služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména minitraktorem, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil), v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. 689/9, ostatní plocha, ostatní komunikace tak, jak je tato nemovitost zapsána na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. 69/4, orná půda a p. č. 69/2, zahrada tak, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] v rozsahu, jak je tato služebnost vyznačena v geometrickém plánu č. [hodnota]-123/2021 ze dne [datum] vypracovaném společností [právnická osoba]., který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovaným 1) a 2) k rukám společným a nerozdílným za zřízení služebnosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku úplatu ve výši 14 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 103 602,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A].

IV. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit státu – České republice na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 7 280 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] domáhal po žalovaných zřízení služebnosti chůze a jízdy přes pozemek žalovaných p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] k pozemkům žalobce p. č. 69/4 a 69/2 v k. ú. [adresa], a to v rozsahu dle geometrického plánu ze dne [datum] č. [hodnota]-22/2015 (šíře cesty 3 m), s odůvodněním že k těmto pozemkům žalobce nemá zajištěn řádný přístup k tomu, aby na nich mohl provozovat zemědělskou činnost, když dříve se jezdilo přes pozemek žalovaných, což je mu však nyní znemožněno. Přípisem doručeným soudu dne [datum] ve spojení s přípisem ze dne [datum] a jeho následnou opravou pak žalobce změnil svou žalobu tak, že navrhl zřídit služebnost chůze a jízdy (a to kombajnem, traktorem, traktorem včetně vlečky za traktor, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil) přes pozemek žalovaných p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] k pozemkům žalobce p. č. 69/4 a 69/2 v k. ú. [adresa], a to v rozsahu dle geometrického plánu ze dne [datum] č. [hodnota]-16/2017 (šíře cesty 4,80 m), a to kombajnem, traktorem, traktorem včetně vlečky za traktor, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil, vše v době od 6 hod. do 22 hod.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě vyjádřili tak, že žalobce má zajištěn řádný přístup, a to pro chůzi i jízdu přes tzv. zadní cestu a vhodnější je zřídit cestu přes pozemek svědka [jméno FO], než jejich pozemek, který používají k parkování vozidla své dcery. Navrhli tedy žalobu zamítnout.

3. Ve věci byl následně vydán Okresním soudem v Olomouci dne [datum] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým okresní soud žalobu v celém rozsahu zamítl s odůvodněním, že předmětné pozemky jsou žalobci řádně přístupné po tzv. zadní cestě na pozemcích p. č. 83/1, 83/58, 83/59, 83/60, 83/61, 83/33, 83/34, 83/35, 83/36, 83/37 a 77/1 v k. ú. [adresa]. Tato cesta se na daném místě nachází již cca 50 let, jedná se o cestu veřejně přístupnou, jejíž užívání není nijak omezeno. Přístup po této veřejné cestě je bezplatný a žalobce k němu nepotřebuje souhlas vlastníků pozemků, na kterých se účelová komunikace nachází. Pokud pak jde o šířku komunikace, tato se pohybuje od 3,83 m do 4,57 m a je tedy dostatečná pro projetí osobního vozidla včetně vozíku a traktoru včetně vlečky, které se ostatně na této komunikaci pohybují, jak je patrné z předložených fotografií. Přístup kombajnem – sklízecí mlátičkou pak uvažovat nelze a žalobce musí své pozemky zemědělsky využívat takovým způsobem, který použití takové techniky nevyžaduje.

4. Rozsudek Okresního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] byl následně zrušen usnesením Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] č. j. [spisová značka] a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu projednání. Krajský soud souhlasil s tím, že označená zadní cesta má povahu veřejné účelové komunikace, okresní soud však nepřihlédl k tvrzení žalobce, že šířka této cesty je ve skutečnosti jen 192 cm a faktický stav této cesty nekoresponduje se stavem uvedeným v katastru. Po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně navíc vyšlo najevo, vlastník pozemku p. č. 83/1 [jméno FO] podal u příslušného správního orgánu žádost o stanovení místní úpravy provozu, kdy by na předmětné komunikaci byla osazena značka „Zákaz vjezdu všech vozidel“ (v obou směrech) s dodatkovou tabulkou s textem „Soukromý pozemek“. Další změnou týkající se předmětné komunikace je, že vlastníkům parcely č. 71/1 v k. ú. [adresa], byl udělen územní souhlas s umístěním stavby drátěného plotu při hranici s pozemky 70/3, 83/59 a 83/60, kdy poslední dva jmenované jsou pozemky, po kterých předmětná účelová komunikace vede. V důsledku těchto skutečností, které vyšly najevo po vyhlášení rozsudku okresního soudu, pak nelze převzít závěr, že žalobce může na svých pozemcích řádně hospodařit, neboť jsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou veřejnou účelovou komunikací, tzv. zadní cestou.

5. Svým podáním ze dne [datum] žalobce změnil svou žalobu tak, že se nadále domáhá zřízení služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména minitraktorem, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil), v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. 689/9, k. ú. [adresa], obec [adresa], ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. 69/4 a p. č. 69/2, k. ú. [adresa], obec [adresa] v rozsahu, jak je vyznačeno v geometrickém plánu č. [hodnota]-123/2021 ze dne [datum] vypracovaným společností [právnická osoba]. Tato změna žaloby byla připuštěna usnesením soudu č. j. [spisová značka].

6. Žalobce navrhl, aby jeho žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno. Žalobce uvedl, že jednání žalovaných v průběhu tohoto řízení je obstrukční a je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaní nabyli předmětný pozemek za vědomosti toho, že je přes něj přistupováno na pozemky žalobce. Žalovaní aktuálně staví do popředí své právo na parkovací místo pro klienty své dcery, žádný zákon však právo na parkovací místo neupravuje. Oproti tomu zákon výslovně upravuje právo nezbytné cesty. Žalobce rovněž odkázal na grafický snímek mapy předmětných pozemků a pozemků sousedících, kdy předmětný pozemek ve vlastnictví žalovaných je jedním z několika pozemků v souběžném pásu, které vždy výhradně slouží k přístupu na přilehlý pozemek. Oproti tomu žalovanými tvrzená zadní cesta k těmto účelům neslouží. Pokud bychom měli poměřovat míru zásahu do vlastnického práva ohledně přední a zadní cesty, tak beze sporu dospějeme k závěru, že přístup přední cestou je podstatně méně invazivnější. Je přitom nerozhodné, kdo je vlastníkem předmětných pozemků. Občanský zákoník sám výslovně uvádí, že má být využit tzv. nejpřirozenější přístup, což dle názoru žalobce je s ohledem na uváděné grafické mapové znázornění bezesporu přední cesta. Pokud se žalovaní domáhají přihlédnutí k studiím, územním plánům či jiným možným budoucím uspořádáním, tak má žalobce za to, že k nim není možné přihlédnout. Co se týče služebnosti chůze, má žalobce za to, že by bylo nesmyslné, aby přes ten samý pozemek žalobce mohl jezdit motorovými vozidly, ale nemohl by přes ně chodit.

7. Žalovaní 1) a 2) i nadále navrhují zamítnutí předmětné žaloby. Jednak za zcela nepřijatelné považují zřízení pěšího přístupu, který má žalobce umožněn tzv. zadní cestou, neboť zákon hovoří o tom, že má soud zřídit cestu nezbytnou, nikoliv cestu komfortní. Žalovaní pak své stanovisko opřeli zejména o rozhodnutí NS ČR č. j. [spisová značka], podle kterého „Připadá-li do úvahy více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka…. Pokud soud dospěje k závěru, že nejvhodnější by bylo zřídit nezbytnou cestu přes pozemky jiného vlastníka, resp. jiných vlastníků, než žalobce navrhuje, žalobu zamítne.“ Je třeba si zejména uvědomit, že nejvyšší soud uzavřel, že není důležité, zda jde o cestu přirozenější, ale o cestu méně obtěžující. Podle žalovaných je na pomyslnou váhu kritérií, jaká cesta je méně obtěžující na jednu stranu položit předmětný pozemek žalovaných (pozemek p. č. 689/9, k. ú. [adresa]) a na druhou pozemek svědka [jméno FO] (pozemek p. č. 70/3, k. ú. [adresa]). Pokud se týká rozsahu omezení – výměry, byl by pozemek žalovaných zasažen ve výměře cca 20 m a pozemek svědka [jméno FO] co do výměry cca 50 m. U žalovaných by však věcné břemeno zasáhlo cca 30 % předmětné plochy pozemku (20 m z 65 m) a u svědka [jméno FO] cca 9 % plochy pozemku (50 m z 654 m). Při porovnání ploch tedy přejezd přes pozemek svědka [jméno FO] představuje zhruba 3krát menší zásah při porovnání ploch pozemku. Pozemek žalovaných je pak umístěn před zástavbou a jeho poloha je strategická a užívaná intenzivně pro parkování vozidel, kdy parkovacích míst je v lokalitě nedostatek. Naopak u svědka [jméno FO] se jedná o pozemek na konci zahrady navazující na stávající pozemní komunikaci a svědek tuto část pozemku již fakticky využívá jako příjezdovou komunikaci pro vlastní těžkou techniku a traktory, kterou na svých pozemcích i parkuje. Pozemek žalovaných pak v současné době není nijak zatížen, a to ani obligačně a ani věcnými břemeny či služebnostmi. Na pozemku svědka [jméno FO] však aktuálně vázne věcné břemeno elektrické sítě, a to přesně v místě, kde žalovaní navrhují zřídit přístup pro žalobce. Žalovaní pak rovněž uvedli, že žalobce přístup zadní cestou, případně přes pozemek svědka [jméno FO] užívá dlouhodobě, a to historicky. Podle sdělení žalovaných v minulosti žádná cesta nebyla (až na ojedinělé výjimky) nikdy využívána. Jedná se tvrzení, kterému neodpovídá žádný důkaz. Takový sjezd nebyl nikdy povolen žádným rozhodnutím, před úpravou žalovaných nebyly obrubníky přizpůsobeny přejezdu motorových vozidel a konečně ani umístění plynovodu a optického kabelu nebylo dimenzováno na přejezd techniky. Podle stanoviska žalovaných pak rovněž nelze ignorovat, že svědek Čecháček je rodinným příslušníkem žalobce. Lze tak předpokládat, že omezení rodinného příslušníka bude pro tuto osobu méně obtěžující pro blízký rodinný vztah těchto osob. Pokud se pak týká budoucího využití dotčených pozemků, u žalovaných je předpoklad, že budou pozemek i nadále užívat jako parkovací plochu. Pozemek žalobce je pak v současné době veden v územním plánu jako plocha dopravy, když byla vypracována územní studie, která předpokládá vybudování sjezdu/točny na pozemku svědka [jméno FO], když směrem k pozemku žalobce by ústilo slepé rameno této komunikace. Žalovaní jsou pak rovněž vlastníky pozemku p. č. 69/1, k. ú. [adresa], který leží u cesty p. č. 83/1, k. ú. [adresa], žalovaní tak mají k tomuto pozemku přístup pouze pěšky, Pozemek žalovaných p. č. 69/1, k. ú. [adresa] je však aktuálním územním plánem určen k zastavění rodinným domem, je tak nepochybné, že v budoucnu vznikne potřeba k tomuto rodinnému domu zřídit přístup motorovým vozidlem. Jestliže je přístup po komunikaci p. č. 83/1 omezen veřejnoprávně, tak jediný reálný přístup na předmětný pozemek žalovaných je přes pozemek svědka [jméno FO] a žalobce. Žalovaní by tak část cesty na svůj pozemek sdíleli s cestou žalobce, která by podle nich měla být zřízena v tomto řízení a v budoucnu by pak byla rozšířena přes pozemek žalobce. Pokud se týká úplaty za zřízení nezbytné cesty stanovené znalcem, měl podle žalovaných znalec vycházet z roční úplaty ve výši 3 000 Kč, když tuto částku obec účtuje za zřízení parkovacího stání formou místního poplatku. Jednorázová úplata by měla odpovídat nejméně 15 až 20 letům trvání takového vztahu, což by odpovídalo částce 48 000 Kč až 60 000 Kč. Tato částka by pak měla být zvýšena o 100 % až 200 %, jelikož dojde k znehodnocení celého pozemku a neexistuje jiné místo, kam by bylo možné vozidlo zaparkovat. Žalovaní pak rovněž upozornili na skutečnost, že platný územní plán pozemky žalobce zařazuje do plochy dopravní infrastruktury. Tento územní plán zakazuje pozemky využívat v rozporu s přípustným využitím, tj. zajišťováním dopravy. [právnická osoba] zakazuje nejen umisťování objektů, ale i provádění činností nesouvisejících s dopravou. Žalovaní souhlasí s tím, že změnu územního plánu nelze vyloučit, ale soud musí při svém rozhodování vycházet ze stavu, který platí ke dni vyhlášení rozhodnutí. Je tak zřejmé, že jediným aktuálním legitimním důvodem pro přístup k předmětným pozemkům žalobce je jejich údržba, kterou žalobce i v průběhu řízení pravidelně prováděl, jak vyplývá z fotografií založených ve spise, přičemž tuto údržbu lze provést sekačkou na základě pěšího přístupu tzv. zadní cestou. Pěší přístup na pozemky žalobce je možný zadní cestou ze západní i z východní strany, jedná se o veřejně přístupnou komunikaci. Žalovaní se v tomto řízení domáhají ochrany svého vlastnického práva, kdy navíc prokázali, že existuje významný důvod, aby předmětný pozemek nebyl zatížen služebností. Podle názoru žalovaných bylo rovněž povinností žalobce, aby dotvrdil, jakými konkrétními vozidly a za jakým konkrétním účelem chce na své pozemky přistupovat. Pokud se týká parkování vozidel před domem žalovaných, toto není možné, neboť se jedná o porušení dopravních předpisů.

8. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: - z výzvy včetně dodejky a z emailu, že dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalované ke zpřístupnění průjezdu na jeho pozemek, když je ochotný dohodnout se na zřízení služebnosti průjezdu přes pozemek za náhradu a pokud nebudou žalovaní kladně reagovat do 7 dnů od doručení tohoto dopisu, bude nucen obrátit se na soud. Dopis byl žalovanému 1) doručen dne [datum], když ho převzala žalovaná [právnická osoba]-mailem ze dne [datum] pak sdělil žalovaný 1) žalobci, že zadní cesta je 4 m široká, takže přístup na pozemek má; - z výpisů z katastru nemovitostí, ze seznamu nemovitostí, z informativních výpisů z katastru a ze smluv o zřízení věcného břemene včetně jejich příloh, že žalovaní jsou mimo jiné vlastníky pozemku p. č. 689/9 – ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p.č. st. 309 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 97, pozemku p.č. 69/3 – ostatní plocha, jiná plocha, a pozemku p.č. 69/1 – zahrada v k. ú. [adresa], když tyto pozemky tvoří předmět jejich společného jmění manželů. Vlastnictví k pozemku p. č. 689/9 žalovaní nabyli s účinností ke dni [datum]. Tyto pozemky nejsou zatíženy žádnými věcnými břemeny. Žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku p. č. 69/2 – zahrada (654 m2) a pozemku p. č. 69/4 – orná půda (649 m2) v k. ú. [adresa]. Na pozemku p. č. 69/2 je zřízeno věcné břemeno umístění a provoz. elektrorozvodného zařízení distribuční soustavy – podzemního vedení NN, a to pro společnost [právnická osoba]. Pozemek p. č. 70/3 – zahrada je ve vlastnictví [jméno FO]. K tomuto pozemku je zřízeno věcné břemeno užívání pro [jméno FO] a dále věcné břemeno umístění a provoz. elektrorozvodného zařízení distribuční soustavy – podzemního vedení NN, a to pro společnost [právnická osoba]. Předmětné podzemní vedení je přes pozemek svědka [jméno FO] vedeno v místě, kde žalovaní navrhují zřídit nezbytnou cestu pro žalobce; - z geometrických plánů, že geometrickým plánem ze dne [datum] č. [hodnota]-22/2015 je na pozemku p.č. 689/9 vyznačen 3 m široký pruh spojující pozemky p.č. 689/5 a 69/4, tento pruh se ve směru od pozemku p.č. 689/5 nachází 3,55 m od hranice pozemků p.č. 689/8 a 689/9. Geometrickým plánem ze dne [datum] č. [hodnota]-16/2017 je na pozemku p.č. 689/9 vyznačen 4,8 m široký pruh spojující pozemky p.č. 689/5 a 69/4, tento pruh se ve směru od pozemku p.č. 689/5 nachází 2,65 m od hranice pozemků p.č. 689/8 a 689/9. Šíře pozemku p.č. 69/4 činí 12,25 m. Geometrickým plánem ze dne [datum] č. 412/123/2021 2017 je na pozemku p. č. 689/9 vyznačen 3,5 m široký a 2,27 m dlouhý pruh spojující pozemní komunikaci nacházející se na pozemku p. č. 689/5 a pozemek p. č. 69/4, přičemž všechny 4 krajní body takto vyznačeného prostoru jsou vyznačeny souřadnicemi pro zápis do KN; - z rozhodnutí Magistrátu města Olomouce a Krajského úřadu Olomouckého kraje, že rozhodnutím Magistrátu města Olomouce ze dne [datum], čj. S-SMOL/[č. účtu]/OSPR/PERS/Pos byla zamítnuta žádost žalobce o ochranu pokojného stavu proti zřejmému zásahu, kterého se měli dopustit žalovaní tím, že žalovaný 1) oznámil žalobci koncem dubna 2013, že hodlá v brzké době oplotit svůj pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] a tím znepřístupnit žalobci jeho pozemky p. č. 69/4 a 69/5 v k. ú. [adresa], neboť k zřejmému zásahu do pokojného stavu nedošlo. Rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, které nabylo právní moci dne [datum], pak bylo toto rozhodnutí potvrzeno. Rozhodnutím Magistrátu města Olomouce ze dne [datum], č.j. SMOL/[č. účtu]/OSPR/PERS/Pos byla zamítnuta žádost žalobce o ochranu pokojného stavu proti zřejmému zásahu, kterého se měl dopustit žalovaný 1) tím, že začátkem listopadu 2013 na svůj pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] umístil 4 palety dlaždic a trvale tam parkuje dodávkové vozidlo, čímž znemožňuje žalobci průjezd na jeho pozemky p. č. 69/4 a 69/5 v k. ú. [adresa], neboť v daném místě není zřízen sjezd ze silnice, nikdo tedy tudy nemůže najíždět ani parkovat. Toto rozhodnutí pak bylo rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], zrušeno a věc byla správnímu orgánu vrácena k novému projednání. Rozhodnutím Magistrátu města Olomouce ze dne [datum], čj. SMOL/[č. účtu]/OSPR/PERS/Pos, které nabylo právní moci dne [datum], byla zamítnuta žádost žalobce o ochranu pokojného stavu proti zřejmému zásahu, kterého se měl dopustit žalovaný 1) tím, že začátkem listopadu 2013 na svůj pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] umístil 4 palety dlaždic a trvale tam parkuje dodávkové vozidlo, čímž znemožňuje žalobci průjezd na jeho pozemky p. č. 69/4 a 69/5 v k. ú. [adresa], neboť od [datum] zásah pominul. V rámci tohoto řízení svědkyně [jméno FO] vypověděla, že žalobce na jeho pozemcích viděla v posledních 2 až 4 měsících s traktůrkem a sekačkou, když pokaždé vjížděl zezadu; - z fotodokumentace založené ve spisu bylo zjištěno, že žalobce se na své pozemky v posledních letech dostal traktorem či jinými vozidly na základě jednotlivých povolení před pozemek svědka [jméno FO]; - z výpovědi žalobce ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že na předmětné pozemky se vždy jezdilo tzv. přední cestou. Pozemky byly v minulosti používány k pěstování zemědělských plodin a byly obhospodařovány traktorem či kombajnem. Po smrti maminky žalobce z počátku asi jeden rok sám na předmětných pozemcích pěstoval brambory a obilí, přičemž k vjezdu na pozemek používal tzv. přední cestu. Následně žalobce předmětné pozemky pronajímal panu Bouzkovi, který tam pěstoval obilí a brambory a k průjezdu zemědělskou technikou používal tzv. „přední cestu“. [jméno FO] nájem vypověděl někdy v roce 2013 z toho důvodu, že mu žalovaní neumožnili nadále používat přední cestu s tím, že má používat zadní cestu, toto však odmítl, neboť by tam s technikou uvízl. Následně žalobce na pozemcích zřídil oplocení, aby se tam mohly chovat ovce. Asi 2 roky zde ovce choval pan [jméno FO] a od té doby ovce na předmětných pozemcích žalobce chová pan [jméno FO]. Pozemek p. č. 689/9 byl dříve ve vlastnictví manželů [jméno FO]. S těmi měl žalobce ústní dohodu a mohl přes jejich pozemky jezdit na svůj pozemek. Po smrti pana [jméno FO], asi v roce 2013, prodala paní [jméno FO] předmětný pozemek žalovaným. Do té doby žalovaní svůj automobil parkovali před svým domem, poté jej začali parkovat v místě, který byl vždy používán k vjezdu na pozemky žalobce. Od doby, kdy žalovaní žalobci zamezili vjezd na pozemky přední cestou, žalobce k vjezdu na pozemek použil zadní cestu přes pozemek svědka [jméno FO], který mu toto v jednotlivých případech umožnil. Žalobce podal žádost, aby jeho pozemek byl převeden z orné půdy na stavební pozemek; - ze sdělení Magistrátu města Olomouce, odboru stavebního, ze dne [datum], že nebylo od [datum] vydáno žádné povolení příslušného silničního správního úřadu pro silnice II. a III. třídy pro zřízení sjezdu se silnice III/4489 na pozemek p. č. 69/4 přes pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] a o vydání dřívějšího povolení nemají žádné podklady. K novému povolení sjezdu by pak bylo třeba vyžádat si stanovisko vlastníka dotčení silnice a Policie ČR, rovněž by žalobce potřeboval i získat právo k realizaci stavby sjezdu přes pozemek p. č. 689/9. Pokud pak jde o dopravní značku C 9a „Stezka pro chodce a cyklisty“ na pozemku p. č. 83/1 v k. ú. [adresa], nebyl od [datum] příslušným správním orgánem vydán žádný souhlas se stanovením místní nebo přechodné úpravy provozu na veřejně přístupných účelových komunikacích, tedy k osazení této dopravní značky; - z fotodokumentace založené ve spisu bylo zjištěno, že předmětný pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] byl travnatou plochou, která byla na straně od hlavní cesty oddělena patníkem, přičemž na pravé straně v blízkosti domu žalovaných byl tento patník snížen. Před domem žalovaných je dán prostor k zaparkování nejméně dvou vozidel. V současné době je travnatá část vydlážděna zámkovou dlažbou a patník snížen v celé šíři pozemku; - ze sdělení Obce [adresa], že obrubníky na pozemku p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] byly umístěny v 70. letech minulého století při výstavbě dešťové kanalizace, ze strany žalovaných pak došlo k snížení asi 1/3 obrubníků z důvodu parkování automobilu; - z územního souhlasu Úřadu Městyse [adresa] ze dne [datum] sp. zn. 1533/2017/Pa, z nesporných skutkových tvrzení účastníků a z protokolu o zaměření skutečného stavu č. 152/2017 bylo zjištěno, že rozhodnutím Úřadu Městyse [adresa] ze dne [datum] sp. zn. 1533/2017/Pa byl vydán územní souhlas s umístěním stavby Drátěný plot, [adresa] na pozemku parc. č. 71/1 (orná půda) v katastrálním území [adresa]. Plot bude umístěn na pozemku parc. č. 71/1 v k. ú. [adresa] při hranici s pozemky parc. č. 70/3, 83/59 a 83/60. Žádost byla podána ze strany [jméno FO] a [jméno FO]. Plot byl následně vystavěn, čímž došlo ke zúžení zadní cesty na šíři pouhých 0,92 m; - z výpovědi svědka [jméno FO] ze dne [datum] a ze dne [datum] bylo zjištěno, že jeho bratr má za manželku dceru žalobce. Asi před 10 lety na pozemcích žalobce matka žalobce pěstovala brambory a jiné plodiny, dokud takové práce ještě byla schopná, poté na pozemcích byla vojtěška, lucerka, tráva, vše se občas seklo, tyto plodiny tam byly pro dobytek, pro který se sekly. Občas se také na pozemcích pěstovalo obilí, zřejmě ho pěstoval pan [jméno FO]. Svědek v posledních letech na pozemcích žalobce pěstoval ovce, svědek mu za to dal pytlík klobás. Pokud na pozemcích bylo obilí, tak se tam jezdilo traktorem a kombajnem, aby se pooralo, povláčelo, poseklo, apod. Kombajn má rozměr 4,28 m. Těmito stroji se na pozemek vjíždělo zepředu přes pozemek žalovaných. V době, kdy na pozemcích byla vojtěška, lucerka a tráva, tak se mohly síct ručně nebo traktorem, traktor vjížděl opět zepředu, ručně se pozemky sekly, když už nebyl možný příjezd traktoru. V době, kdy na pozemku byly ovce, tak tam bylo potřeba vjet za účelem osazení plotu a dále vyvážení hnoje, takto na pozemky svědek jezdil zezadu přes svůj pozemek. Dále svědek uvedl, že neví, zda předchozí vlastník pozemku žalovaných mezi cestou a pozemky žalobce dal žalovanému k ježdění přes pozemek souhlas, přes ten pozemek se vždy jezdilo. Je pravda, že v současné době koncovou část svého pozemku používá k parkování technických vozidel. Existuje nová urbanistická studie, kdy by koncová část pozemku svědka byla využita jako točna vozidel, obec však svědkovi za pozemek nabídla 1 Kč, na tuto variantu však svědek v žádném případě není ochoten přistoupit. Svědek uvedl, že nesouhlasí s umožněním vjezdu žalobce přes jeho pozemky. V budoucnu by pozemky měli patřit jeho dětem a navíc je předpoklad, že si v zadní části budou stavět svůj rodinný dům, je tak nemyslitelné, že by jim někdo jezdil přes pozemek; - z výpovědi žalovaného 1) ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětný pozemek zakoupili za účelem zajištění plochy parkování pro podnikání dcery, kdy v současné době mají zákazníci dcery možnost jedno auto parkovat na sporném pozemku a jedno před domem žalovaných; - z žádosti, doporučení, u oznámení o zahájení řízení, z rozhodnutí č. j. CMOL/[č. účtu]/OS/PK/Urb, z rozhodnutí Magistrátu města Olomouce, odbor stavební, ze dne [datum] č. j. SMOL/[č. účtu]/OS/PK/Vla a ze zaměření skutečného stavu č. 152/2017, že na základě žádosti [jméno FO] rozhodnutím Magistrátu města Olomouce, odbor stavební, ze dne [datum] č. j. SMOL/[č. účtu]/OS/PK/Vla bylo žadateli povoleno omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která se nachází na pozemku parc. č. 83/1 v k. ú. [adresa], který bude omezen osazením svislého dopravního značení B1 „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“ s dodatkovou tabulkou E13 s textem „Soukromý pozemek“. Na pozemek je nadále umožněn neomezený přístup chodcům. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Aktuální šířka zadní cesty vedoucí přes pozemek p. č. 83/1 v k. ú. [adresa] je v šíři pouhých 1,32 m; - z územní studie [adresa], lokalita [adresa] pod rybníčkem v obci [adresa], že v listopadu 2018 byla pro objednatele Obec [adresa] vypracována projektantkou [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] Územní studie [adresa], lokalita [adresa] pod rybníčkem v obci [adresa]. Tato studie slouží jako podklad pro rozhodování o změnách v území. Podle této studie by koncová část pozemku svědka [jméno FO] p. č. 70/3 byla využita jako pojízdná plocha vozidlová, když směrem k pozemku žalobce by ústilo slepé rameno této komunikace; - z výňatku z územního plánu obce [adresa]) bylo zjištěno, že koncová část pozemku žalovaných 69/1 a střední část pozemku svědka [jméno FO] 70/3 jsou předpokládanými plochami bydlení. Předmětné pozemky žalobce 69/2 a 69/4 jsou plánovány jako plochy dopravní infrastruktury; - z vyjádření obce [adresa] ze dne [datum], že Rada Obce [adresa] na svém zasedání dne [datum] projednala a schválila žádost žalovaných o vyjádření ke zpevnění části pozemku p. č. 689/9 v k.ú. [adresa]. Obec s tímto zpevněním vyjádřila souhlas s tím, že bude opravena kanalizační vpusť a vyměněny staré obrubníky za nové, vše na náklady žalovaných; - z vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], že dne [datum] vydala společnost [právnická osoba]. stanovisko ke zpevnění sporného pozemku p. č. 689/9 k. ú. [adresa] zámkovou dlažbou. Na tomto pozemku je trasový uzávěr plynu v zemi, tento musí zůstat i nadále volně přístupný z důvodu případných poruch, oprav apod. Parkováním a jinou činností, včetně pojíždění motorovými vozidly nesmí dojít k poškození trasového uzávěru. Společnost rovněž požadovala zachovat stávající nivelitu terénu (komunikace). Parkovací stání a zpevněné plochy požadovala společnost provést ze zámkové dlažby nebo jinak rozebíratelného materiálu. Při realizaci stavby je nutno dodržovat veškerá pravidla stanovená pro práce v ochranném pásmu plynárenského zařízení, které činí 1 m na každou stranu měřeno kolmo od osy plynárenského zařízení. V ochranném pásmu plynového uzávěru nesmí být umísťovány žádné nadzemní stavby, prováděna skládka materiálu, výšková úprava terénu a pojíždění těžkou mechanizací; - z vyjádření společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], že společnost [právnická osoba] dne [datum] k dotazu soudu sdělila, že plynovod je na předmětném pozemku p. č. 659/9, k.ú. [adresa] uložen v hloubce 110 cm. Schválená konstrukce chodníku na tomto pozemku je určena pro parkování osobních automobilů. Po šoupátkovém poklopu s osazeným trasovým uzávěrem smí být pojížděno vozidly pouze do 3,5 tuny. V případě pohybu aut nad 3,5 tuny je nutné upravit skladbu zpevněné plochy a znovu posoudit její vliv na uložení plynovodu a uzávěru; - z vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], že tato společnost souhlasila s vydáním dodatečného stavebního povolení ke stavbě „[právnická osoba] s funkcí sjezdu a parkování pro osobní auta [adresa]“ na pozemku parc. č. 689/9 v k. ú. [adresa]. Pod zpevněnou plochou se nachází kabelová trasa této společnosti. Tato kabelová trasa nebyla před zadlážděním nijak upravena pro provoz těžké techniky na povrchu. V případě pojíždění těžkými vozidly hrozí poškození předmětných kabelů; - z rozhodnutí Úřadu městyse [adresa] ze dne [datum] č. j. NnH/0497/2022/Pa, že dne [datum] vydal Úřad městyse [adresa] dodatečné stavební povolení na stavbu „[právnická osoba] s funkcí sjezdu a parkování pro osobní auta [adresa]“ na pozemku parc. č. 689/8, 689/9 v k. ú. [adresa], kterým byla stavba dodatečně povolena; - ze znaleckého posudku č. [hodnota]-007/2022, že dne [datum] vypracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, znalecký posudek č. [hodnota]-007/2022 ve kterém uzavřel, že obvyklá úplata v daném místě a čase za zřízení nezbytné cesty, a to služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. 689/9, k. ú. [adresa], ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. 69/4 a p. č. 69/2, k. ú. [adresa], činí 14 900 Kč. Roční užitek znalec odhal částkou 1 193,38 Kč; - z písemného doplnění znaleckého posudku č. [hodnota]-007/2022 a z výpovědi znalce bylo zjištěno, že dotazem na Obecním úřadě [adresa] bylo zjištěno, že v rámci obce [adresa] nikdo pronajaté parkovací místo nevyužívá, není za to vybírán žádný poplatek. U obce [adresa] se jedná o zástavbu venkovského typu s možností bezplatného parkování v několika lokalitách. Znalec poskytl fotografii volné betonové parkovací plochy, kde rovněž své vozidlo parkoval, která se nachází cca 250 metrů od oceňovaného pozemku. Rovněž před domem žalovaných je prostor pro parkování nejméně dvou vozidel; - z obecně závazné vyhlášky obce [adresa], o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, že obecně závaznou vyhláškou obce [adresa], o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, obec vyměřila za vyhrazení trvalého parkovacího místa poplatek ve výši 3 000 Kč ročně. - z vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum], že dne [datum] se společnost [právnická osoba]. vyjádřila k možnosti pohybu motorových vozidel v ochranném pásmu zemního kabelového vedení nízkého napětí s tím, že pohyb motorových vozidel v ochranném pásmu distribuční soustavy je možný; - z výslechu žalovaného 1) a z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku, že dcera žalovaných [jméno FO] provozuje na adrese [adresa] živnost v oboru velkoobchod a maloobchod a v oboru masérské, rekondiční a regenerační služby. Pokud se týká nabývacího titulu vlastnictví žalobce k předmětným pozemkům, žalobce tvrdil, že pozemky nabyl dědictvím po své matce. Z doloženého notářského zápisu však bylo zjištěno, že předmětné pozemky žalobce zakoupil v roce 1994 od [jméno FO]. Soud v tomto směru uvěřil vysvětlení žalobce, že některé pozemky zdědil a některé zakoupil a tyto skutečnosti si vzhledem k dlouhé době zaměnil. Soud pak považuje za nutné uvést, že okolnost způsobu nabytí předmětných pozemků žalobcem nemá na výsledky tohoto řízení žádný vliv. Soud neuvěřil výpovědi žalovaného, že k příchodu a příjezdu na předmětné pozemky žalobce nebyla používána nikdy přední cesta. Soud v tomto směru uvěřil výpovědi žalobce a svědka [jméno FO], když soud má za to, že tyto výpovědi mnohem více korespondují s dalšími provedenými důkazy i předpokládaným logickým průběhem stavu věcí. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaní jsou mimo jiné vlastníky pozemku p. č. 689/9 – ostatní plocha, ostatní komunikace, pozemku p. č. st. 309 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům čp. 97, pozemku p. č. 69/3 – ostatní plocha, jiná plocha, a pozemku p. č. 69/1 – zahrada v k. ú. [adresa], když tyto pozemky tvoří předmět jejich společného jmění manželů. Tyto pozemky nejsou zatíženy žádnými věcnými břemeny. Žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku p. č. 69/2 – zahrada (654 m2) a pozemku p. č. 69/4 – orná půda (649 m2) v k. ú. [adresa]. Na pozemku p. č. 69/2 je zřízeno věcné břemeno umístění a provoz. elektrorozvodného zařízení distribuční soustavy – podzemního vedení NN, a to pro společnost [právnická osoba]. Pozemek p. č. 70/3 – zahrada je ve vlastnictví [jméno FO]. K tomuto pozemku je zřízeno věcné břemeno užívání pro [jméno FO] a dále věcné břemeno umístění a provoz. elektrorozvodného zařízení distribuční soustavy – podzemního vedení NN, a to pro společnost [právnická osoba]. Předmětné podzemní vedení je přes pozemek svědka [jméno FO] vedeno v místě, kde žalovaní navrhují zřídit nezbytnou cestu pro žalobce. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalované ke zpřístupnění průjezdu na jeho pozemek. Geometrickým plánem ze dne [datum] č. 412/123/2021 2017 je na pozemku p. č. 689/9 vyznačen 3,5 m široký a 2,27 m dlouhý pruh spojující pozemní komunikaci nacházející se na pozemku p. č. 689/5 a pozemek p. č. 69/4, přičemž všechny 4 krajní body takto vyznačeného prostoru jsou vyznačeny souřadnicemi pro zápis do KN. Předmětné pozemky žalobce byly v minulosti používány k pěstování zemědělských plodin a byly obhospodařovány zemědělskou technikou. Na pozemky se jezdilo tzv. přední cestou, tj. přes pozemek p. č. 689/9. V roce 2013 žalovaní zakázali vjezd na předmětné pozemky přes svůj pozemek p. č. 689/9. Od té doby žalobce k vjezdu na svůj pozemek používal na základě jednotlivých povolení pozemek svědka [jméno FO]. V posledních letech byly na pozemcích žalobce chovány ovce. Žalobce podal žádost, aby jeho pozemek byl převeden z orné půdy na stavební pozemek. Bratr svědka [jméno FO] má za manželku dceru žalobce. V současné době svědek Čecháček koncovou část svého pozemku používá k parkování technických vozidel. Existuje nová urbanistická studie, kdy by koncová část pozemku svědka byla využita jako točna vozidel, obec však svědkovi za pozemek nabídla 1 Kč, na tuto variantu však svědek v žádném případě není ochoten přistoupit. Svědek uvedl, že nesouhlasí s umožněním vjezdu žalobce přes jeho pozemky. V budoucnu by pozemky měli patřit jeho dětem a navíc je předpoklad, že si v zadní části budou stavět svůj rodinný dům, je tak nemyslitelné, že by jim někdo jezdil přes pozemek. Předmětný pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] byl travnatou plochou, která byla na straně od hlavní cesty oddělena patníkem, přičemž na pravé straně v blízkosti domu žalovaných byl tento patník snížen. Před domem žalovaných je dán prostor k zaparkování nejméně dvou vozidel. V současné době je travnatá část vydlážděna zámkovou dlažbou a patník snížen v celé šíři pozemku. Vlastnictví k pozemku p. č. 689/9 žalovaní nabyli s účinností ke dni [datum]. Předmětný pozemek zakoupili za účelem zajištění plochy parkování pro podnikání dcery, kdy v současné době mají zákazníci dcery možnost jedno auto parkovat na sporném pozemku a jedno před domem žalovaných. Přes pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa] je veden plynovod a je zde umístěn trasový uzávěr plynu v zemi. Po aktuální konstrukci zpevněné plochy je možno pojíždět pouze vozidly do 3,5 tuny. Pod danou zpevněnou plochou se nachází rovněž kabelová trasa společnosti [právnická osoba]., která se vyjádřila tak, že v případě pojíždění těžkými vozidly přes předmětný pozemek hrozí poškození předmětných kabelů. Předmětná zpevněná plocha byla vybudována bez povolení stavebního úřadu. Rozhodnutím Úřadu městyse [adresa] ze dne [datum] č. j. NnH/0497/2022/Pa došlo k vydání dodatečného stavebního povolení na stavbu „[právnická osoba] s funkcí sjezdu a parkování pro osobní auta [adresa]“ na pozemku parc. č. 689/8, 689/9 v k. ú. [adresa]. Na základě žádosti [jméno FO] rozhodnutím Magistrátu města Olomouce, odbor stavební, ze dne [datum] č. j. SMOL/[č. účtu]/OS/PK/Vla bylo žadateli povoleno omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která se nachází na pozemku parc. č. 83/1 v k. ú. [adresa], který bude omezen osazením svislého dopravního značení B1 „Zákaz vjezdu všech vozidel (v obou směrech)“ s dodatkovou tabulkou E13 s textem „Soukromý pozemek“. Na pozemek je nadále umožněn neomezený přístup chodcům. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Aktuální šířka zadní cesty vedoucí přes pozemek p. č. 83/1 v k. ú. [adresa] je v šíři pouhých 1,32 m. V listopadu 2018 byla pro objednatele obec [adresa] vypracována projektantkou [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] Územní studie [adresa], lokalita [adresa] pod rybníčkem v obci [adresa]. Tato studie slouží jako podklad pro rozhodování o změnách v území. Podle této studie by koncová část pozemku svědka [jméno FO] p. č. 70/3 byla využita jako pojízdná plocha vozidlová, když směrem k pozemku žalobce by ústilo slepé rameno této komunikace. Podle územního plánu obce [adresa]) koncová část pozemku žalovaných 69/1 a střední část pozemku svědka [jméno FO] 70/3 jsou předpokládanými plochami bydlení. Předmětné pozemky žalobce 69/2 a 69/4 jsou plánovány jako plochy dopravní infrastruktury. Dne [datum] vypracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, znalecký posudek č. [hodnota]-007/2022 ve kterém uzavřel, že obvyklá úplata v daném místě a čase za zřízení nezbytné cesty, a to služebnosti chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. 689/9, k. ú. [adresa], ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. 69/4 a p. č. 69/2, k. ú. [adresa], činí 14 900 Kč. Roční užitek znalec odhal částkou 1 193,38 Kč. Obecně závaznou vyhláškou obce [adresa], o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, obec vyměřila za vyhrazení trvalého parkovacího místa poplatek ve výši 3 000 Kč ročně. V rámci obce [adresa] nikdo pronajaté parkovací místo nevyužívá, není za to vybírán žádný poplatek. U obce [adresa] se jedná o zástavbu venkovského typu s možností bezplatného parkování v několika lokalitách. Znalec poskytl fotografii volné betonové parkovací plochy, kde rovněž své vozidlo parkoval, která se nachází cca 250 metrů od oceňovaného pozemku.

10. Podle ust. § 1029 občanského zákoníku vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

11. Podle ust. § 1030 odst. 1 občanského zákoníku za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.

12. Podle ust. § 1032 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu (a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty, (b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo (c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení. Nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.

13. Podle ust. § 1033 odst. 1 občanského zákoníku obklopuje-li nemovitou věc bez přístupu několik sousedních pozemků, povolí se nezbytná cesta jen přes jeden z nich. Přitom se uváží, přes který pozemek je nejpřirozenější přístup za současného zřetele k okolnostem stanoveným v § 1029 odst. 2.

14. Podle ust. § 1257 odst. 1 občanského zákoníku věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

15. Soud v rámci právního hodnocení posoudil zjištěný skutkový stav ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. V řízení bylo předně prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem výše uvedených pozemků p. č. 69/2 p. č. 69/4 v k. ú. [adresa]. V řízení bylo rovněž bez pochybností prokázáno, že tyto pozemky nejsou žádným způsobem spojeny s veřejnou cestou a na předmětných pozemcích tak nelze řádně hospodařit či je jinak řádně užívat. Jak bylo uvedeno výše, předmětné pozemky jsou evidovány jako orná půda a zahrada a v minulosti byly využívány k zemědělské činnosti a byly obhospodařovány zemědělskou technikou. Poté, co však žalovaní žalobci i jeho nájemníkům zamezili přejezd přes svůj pozemek p. č. 689/9 v k. ú. [adresa], nemohly být a nebyly tyto pozemky k daným účelům používány. Od té doby byly na předmětných pozemcích žalobce chovány ovce a žalobce již v roce 2015 zahájil svým návrhem toto řízení za účelem zajištění příjezdu na předmětný pozemek. Soud ve svém rozhodnutí vycházel z aktuálního evidovaného způsobu využití předmětných pozemků. Žalobce vypověděl, že požádal o převod předmětné orné půdy na stavební pozemek. Z územního plánu obec [adresa] pak vyplynulo, že předmětné pozemky žalobce 69/2 a 69/4 jsou plánovány jako plochy dopravní infrastruktury. (Toto jejich budoucí využití soud nepovažuje za pravděpodobné vzhledem k tomu, že by šlo o cestu zaslepenou pozemkem žalovaných p. č. 689/9). Soud však vycházel z aktuálního stavu, kdy má za to, že pro hospodaření na zahradě a orné půdě je nutná nezbytná cesta nejméně v rozsahu, jak byla požadována, to je služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny v době od 6 hodin do 22 hodin. Soud má za to, že tento přístup je pro žalované nejméně obtěžující, jak předpokládá ust. § 1029 odst. 2 občanského zákoníku. Soud dospěl k závěru, že je na místě žalobci povolit přístup celoročně, kdy i v rámci zemědělské činnosti mohou být určité práce prováděny v každém měsíci kalendářního roku, například údržba pozemku a oplocení, přičemž soud nepovažoval za nezbytné ani omezování práva přejezdu pouze na některé dny v týdnu. Soud pak v souladu s návrhem žalobce nepovažoval za vhodné, aby byl předmětný přístup umožněn rovněž v noci. Předmětný přejezd pak byl povolen pouze vozidly do 3,5 tuny, což je rovněž v souladu s provedeným dokazováním, zejména se stanovisky společnosti [právnická osoba]. a společnosti [právnická osoba] V řízení pak bylo prokázáno, že na pozemky žalobce je sice možný pěší přístup tzv. zadní cestou, soud však nepřisvědčil argumentům žalovaných, že za takové situace povolení pěšího přístupu přes pozemek žalovaných není možné. Soud má za to, že právo přejezdu zmíněnými vozidly je mnohem větším zásahem a subsidiárně v sobě zahrnuje také právo chůze. V opačném případě by pak mohlo dojít ke kuriózním situacím, kdy by žalobce například při poruše vozidla při přejezdu přes pozemek žalovaných nemohl z vozidla vystoupit apod. Soud předmětnou cestu v souladu s návrhem žalobce povolil formou služebnosti, tedy jako věcné právo, které bude zapsáno v katastru nemovitostí a bude platit ve prospěch každého vlastníka pozemků p. č. 69/4 a p. č. 69/2 a bude zatěžovat všechny vlastníky pozemku p. č. 689/9. Nezbytná cesty pak bude vedena přes pozemek žalovaných v rozsahu, jak je tato služebnost vyznačena v geometrickém plánu, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Soud má za to, že tento geometrický plán nezbytnou cestu vyznačil dostatečně určitým způsobem a v souladu se zákonem pouze v nezbytně nutném rozsahu, kdy šířka předmětné cesty bude 3,5 metru, když běžné automobily mají šířku kolem 2 metrů a je na místě, aby pro bezpečný pohyb vozidla byl na každé straně dán prostor v šíři kolem 75 centimetrů. V souladu se stanoviskem samosoudkyně je pak nezbytná cesta vyměřena v části protilehlé od domu žalovaných, aby žalovaní měli možnost parkovat své vozidlo bezprostředně u svého domu. Soud pak neshledal žádný důvod, pro který by nezbytná cesta nebyla povolena ve smyslu ust. § 1032 občanského zákoníku (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Ve smyslu ust. § 1030 odst. 1 občanského zákoníku pak soud nezbytnou cestu zřídil za úplatu. Z toho důvodu soud v řízení ustanovil znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, který obvyklou úplatu za zřízení předmětné služebnosti v daném místě a čase stanovil ve výši 14 900 Kč. Soud shledal předmětný znalecký posudek dostatečně určitým a po přečtení předmětného znaleckého posudku a výslechu znalce soudu nevznikly žádné pochybnosti o odbornosti a věcné správnosti tohoto posudku. Soud souhlasí s argumenty znalce, že obec [adresa] je zástavbou venkovského typu s možností bezplatného parkování v několika lokalitách, kdy nejméně 250 metrů od oceňovaného pozemku se nachází větší betonová plocha s neomezenou možností parkování. V rámci dané lokality je rovněž běžné, že lidé svá vozidla parkují na místní komunikaci před svými domy, když rovněž žalovaní takto do roku 2013 své vozidlo parkovali a z výpovědi žalovaného rovněž vyplynulo, že zákazníci dcery svá vozidla i nadále před jejich domem parkují, přičemž před domem žalovaných je dán prostor k zaparkování nejméně dvou osobních vozidel. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud považuje znalcem určenou úplatu za zřízení věcného břemene za přiměřenou a z těchto důvodů soud žalobce zavázal, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku uhradil žalovaným k rukám společným a nerozdílným částku 14 900 Kč (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Pokud se týká námitek žalovaných, soud nepřisvědčil argumentům žalovaných, že by nezbytná cesta k předmětným pozemkům žalovaného měla být zřízena tzv. zadní cestou. Soud má po provedeném dokazování za jednoznačně prokázané, že zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaných je mnohem přirozenější a méně obtěžující než zřízení nezbytné cesty zadní cestou. Přes pozemek p. č. 83/1 v k. ú. [adresa] ve vlastnictví [jméno FO] je přejezd jakýmikoliv vozidly oficiálně zakázán. K pozemkům žalobce by tak bylo možno přijet pouze z druhé strany přes pozemek svědka [jméno FO], jak se i reálně od roku 2013 několikrát stalo. Soud v tomto směru považuje za důležité, že předmětný pozemek žalovaných je v katastru nemovitostí označen jako ostatní plocha, ostatní komunikace. V řízení nebylo prokázáno, že by v minulosti byl tento pozemek používán k jiným účelům než k přejezdu na pozemky žalobce. Jedná se o úzkých pruh pozemku, jehož část se nachází na místní pozemní komunikaci. Předmětný pozemek v roce 2013 zakoupili žalovaní a postupně na něm zřídili parkovací stání zpevněné zámkovou dlažbou. Podle názoru soudu však žalovaní takto učinili za vědomosti toho, že v minulosti byl jejich pozemek k přejezdu na pozemky žalobců používán a za vědomosti toho, že probíhá toto soudní řízení, ve kterém mohou být neúspěšní. Oproti tomu je pozemek p. č. 70/3 k. ú. [adresa] svědka [jméno FO] označen jako zahrada. Tomuto způsobu využití (zahrada) nebrání ani skutečnost, že je na daném pozemku zřízeno věcné břemeno umístění a provozování elektrorozvodného zařízení distribuční soustavy. Rovněž pokud se týká rozsahu omezení, jak správně uvedli žalovaní, pozemek svědka [jméno FO] by byl zřízením nezbytné cesty zatížen v mnohem větší výměře. Podle názoru soudu není rozhodující, že v poměru k celkové velikosti pozemku by byl pozemek svědka zasažen v menším procentu celkové plochy pozemku, a to zejména vzhledem k způsobu využití pozemků, neboť pozemek žalovaných bude zasažen jako již používaná ostatní komunikace, ale pozemek svědka [jméno FO] by byl zasažen jako zahrada. Jak vyplynulo z doloženého územního plánu, je navíc dán předpoklad, že na předmětném pozemku svědka [jméno FO] v jeho prostřední části dojde k vystavění rodinného domu, v takové situaci by tak rozloha přilehlé zahrady byla velmi podstatná pro komfort jejího využití. Svědek Čecháček navíc potvrdil, že jeho děti mají zájem v budoucnu předmětný pozemek ke stavbě rodinného domu využít. Podle názoru soudu na této situaci nic nemění skutečnost, že sám svědek aktuálně koncovou část pozemku p. č. 70/3 využívá k parkování technických vozidel. Podle názoru soudu nelze přihlížet ani k tomu, že svědek Čecháček a žalobce jsou v určitém rodinném poměru, když věcné břemeno bude zatěžovat i budoucí vlastníky předmětného pozemku, o věcném břemeni je tak nutno rozhodnout s ohledem k obecnějším kritériím. Soud se pak v řízení musel vypořádat také s výše uvedenou Územní studií [adresa], která slouží jako podklad pro rozhodování o změnách v území. Podle této studie by koncová část pozemku svědka [jméno FO] p. č. 70/3 byla využita jako pojízdná plocha vozidlová, když by zde byla zřízena točna vozidel a směrem k pozemku žalobce by ústilo slepé rameno této komunikace. V řízení však bylo z výpovědi svědka [jméno FO] zjištěno, že mu za odkup této části pozemku byla nabídnuta kupní cena 1 Kč, za těchto podmínek tak svědek není ochoten předmětnou část pozemku prodat a prozatím mu jiné řešení nabídnuto nebylo. Za velmi významnou skutečnost pak soud rovněž považuje to, že i kdyby v budoucnu předmětná točna na pozemku svědka [jméno FO] byla vybudována, tato by stejně nebyla propojena s pozemky žalobce a ke zřízení nezbytné cesty přes pozemek 70/3 by tak i tak musela být zabrána poměrně velká další část předmětné zahrady. Pokud se týká argumentů žalovaných, že rovněž pozemek žalovaných p. č. 69/1 v k. ú. [adresa] je podle územního plánu určen k zastavění rodinným domem, tak je pravdou, že k tomuto pozemku by skutečně za takové situace musel být zřízen přístup motorovým vozidlem, tento návrh však v tuto chvíli není předmětem tohoto řízení a zřejmě tento problém není ani aktuální.

18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalobce a žalovaní tedy mají povinnost nahradit mu společně a nerozdílně všechny účelně vynaložené náklady řízení. Soud žalobci přiznal náklady řízení ve výši 103 602,80 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 5 000 Kč a za odvolání ve výši 2 000 Kč, uhrazená záloha na provedení znaleckého posudku ve výši 3 000 Kč, náklady na vypracování geometrického plánu ve výši 4 940 Kč, odměna za zastupování právním zástupcem dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2 500 Kč za 26 úkonů právní služby, a to v souladu s ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, žalobu, 2krát účast u soudního jednání dne [datum] (jednání v délce převyšující 2 hodiny), první porada s klientem dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], 2krát účast u soudního jednání dne [datum] (jednání v délce převyšující 2 hodiny), změna žaloby ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum], porada s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu, podání odvolání dne [datum], doplnění odvolání ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum], oprava žaloby ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], 2krát účast u soudního jednání dne [datum] (jednání v délce převyšující 2 hodiny), změna žaloby ze dne [datum], prohlídka na místě samém za účasti znalce dne [datum], písemné vyjádření ze dne [datum], účast u soudního jednání dne [datum] a účast u soudního jednání dne [datum], v celkové výši 65 000 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 26 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 7 800 Kč, cestovné za cestu k ohledání na místě samém dne [datum] vozidlem [jméno FO] [jméno FO] v délce 40 km za cestu z Olomouce do [adresa] a zpět při kombinované spotřebě ve výši 4,9 l/100 km, ceně benzinu 44,50 Kč/l dle vyhl. č. 511/2021 Sb. a paušálu za opotřebení 4,70 Kč/km v celkové výši 275 Kč, náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč za 2 půlhodiny strávené cestou k předmětnému ohledání dne [datum] a dále DPH ve výši 21% z odměny, režijního paušálu, cestovného a náhrady za promeškaný čas, tj. 15 387,80 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou žalovaní povinni zaplatit náhradu nákladů řízení advokátovi, který žalobce ve sporu zastupoval, a to v pariční lhůtě tří dnů stanovené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

19. Pokud se týká vzniklých nákladů řízení státu za znalečné ve výši 14 665 Kč, toto bylo v rozsahu 3 000 Kč zaplaceno ze zálohy uhrazené žalobcem. O zbývající části znalečného ve výši 11 665 Kč uhrazené státem rozhodl soud podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Po provedeném dokazování lze zkonstatovat, že u žalovaných nebyly shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, přičemž žalovaní byli v řízení zcela procesně neúspěšnými účastníky. Vzhledem k těmto skutečnostem tak soud zavázal žalované, aby rukou společnou a nerozdílnou uhradili vzniklé náklady státu ve výši 11 665 Kč, a to v obvyklé pariční lhůtě tří dnů stanovené dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. (výrok IV. tohoto rozsudku ve spojení s opravným usnesením).

Poučení