69 Co 41/2023-1022

Plný text

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaromíra Synka a soudkyň JUDr. Karly Musilové a Mgr. Martiny Telcové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným: Jméno žalované , narozený Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zřízení služebnosti, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 10. 2022, č. j. 15 C 141/2015-843, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 10. 2022, č. j. 15 C 141/2015-852,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. a II. mění takto:„Žaloba, aby soud zřídil služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména minitraktorem, osobním automobilem a osobním automobilem včetně vozíku za osobní automobil), v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, , ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , k. ú. , adresa, , obec , adresa, v rozsahu, jak je vyznačeno v geometrickém plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, vypracovaným společností , právnická osoba, . se zamítá.“II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvého stupně částku 149.096,64 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, .

III. Žalobce je povinen zaplatit státu – Okresnímu soudu v Olomouci na náhradu nákladů řízení částku 11.665 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 16.507 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, .

1. Okresní soud zřídil služebnost chůze a jízdy motorovými vozidly do 3,5 tuny (zejména mini traktorem, osobním automobilem a osobním automobilem, včetně vozíku za osobní automobil) v době od 6 hodin do 22 hodin, přes pozemek žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ostatní plocha, ostatní komunikace, tak jak je tato nemovitost zapsána na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , a to ve prospěch každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, orná půda a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada tak, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV číslo , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, v rozsahu, jak je tato služebnost vyznačena v geometrickém plánu číslo , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, vypracovaném společností , právnická osoba, . který učinil nedílnou součástí rozsudku (výrok I.). Žalobce zavázal k povinnosti uhradit dříve žalovaným 1. a 2. k rukám společným a nerozdílným za zřízení služebnosti uvedené ve výroku I. rozsudku úplatu ve výši 14.900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Dříve žalovaní 1. a 2. (, Jméno žalované, a , jméno FO, ) byli zavázáni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 103.602,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce , Jméno advokáta A, (výrok III.). Dříve žalovaní 1. a 2. byli zavázáni zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 11.665 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Olomouci (výrok IV.).

2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba dříve žalovaní , Jméno žalované, a , jméno FO, . Z provedeného dokazování vyplývá, že na pozemcích žalobce p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /4 , Anonymizováno, umisťovat jakékoliv stavby sloužící k bydlení či rekreaci, ani na nich nelze provádět zemědělskou činnost. O tom svědčí územní plán obce , adresa, , ze kterého vyplývá, že oba pozemky žalobce jsou určeny pro výstavbu pozemní komunikace, jako plochy vedené pod označením „DS“. Dle územního plánu je nepřípustné na ploše pro dopravní infrastruktury využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím. Jsou-li pozemky žalobce určené pro dopravu, tak na nich nelze umisťovat stavby ani provozovat činnost, která nesouvisí s dopravou. Soud prvého stupně tak měl hospodářskou potřebu přístupu k pozemkům žalobce hodnotit podle platného územního plánu. Stav evidovaný v katastru nemovitostí „zahrada“ není údajem závazným (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 9 Afs 7/2021). Jediný závazný údaj o způsobu užívání pozemku může vyplývat z platného územního plánu. Žalobce tak měl jasně dotvrdit, z jakého důvodu požaduje přístup na své pozemky, například osobním automobilem, respektive všemi typy vozidel do 3,5 tuny. Vozidla měla být jmenovitě označena, nikoliv v demonstrativním výčtu. Na pozemky žalobce existuje pěší přístup z veřejné komunikace. Problém může vznikat v otázce přístupu za účelem údržby. Žalobce pozemek udržuje sekáním trávy motorovou sekačkou nebo sekacím minitraktorem. K údržbě pozemku nelze zřídit právo nezbytné cesty (srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3398/2016). Žalovaní dále odkázali na ustanovení § 1021 o. z., jehož znění citovali. Požádá-li žalobce o umožnění přístupu za účelem údržby, žalovaní ji poskytnou, třebaže za tímto účelem žalobce přistupuje na své pozemky přes pozemky svědka , jméno FO, . Jde však o zásadně jinou situaci než v případě zřízení věcného břemene, které vylučuje fakticky užívání pozemku žalovaných pro parkování jen proto, aby žalobce velice zřídka tento prostor využil pro průjezd ke svým pozemkům. Standardem má být opačný stav, tedy že žalovaní užívají pozemek a výjimečně podle potřeby ustoupí případné potřebě žalobce. Jestliže v řízení bylo prokázáno, že žalobce má ke svým pozemkům pěší přístup z veřejné pozemní komunikace přes p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , nelze nezbytnou cestu povolit, jestliže je žádána jen za účelem pohodlnějšího spojení (s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. c/ o. z.). Úvahy o kuriózních situacích, které uvedl okresní soud v rámci odůvodnění rozsudku nemohou obstát. Pokud soud rozhoduje o omezení vlastnického práva, jehož ochrana patří k základním hodnotám demokratického právního státu, má postupovat vždy restriktivně a nelze zasahovat do vlastnického práva z důvodů, které nemají oporu v právním řádu. Žalobce se původně domáhal přístupu zemědělskou technikou (kombajnem a traktorem), a to z důvodu, že jde o techniku, kterou bude pozemky obhospodařovávat. Přes pozemek žalovaných číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nelze jezdit těžkou technikou, a to žalovaní doložili vyjádřením vlastníků sítí, které jsou v daném pozemku uloženy, konkrétně se jedná o vyjádření vlastníka plynovodu společnosti , Anonymizováno, a vlastníka optické sítě společnosti , Anonymizováno, , z nichž jednoznačně vyplývá, že přes pozemek žalovaných nelze přejíždět těžkou technikou, neboť by to znamenalo možnost narušení plynovodu či kabelu internetu. Jelikož žalobce pozemky udržuje, seká na nich trávu, nebylo třeba dalšího tvrzení, proč má na pozemky mít přístup sekací mini traktor, který slouží k údržbě pozemku a jeho přístup nelze řešit zřízením nezbytné cesty. Žalobce však nedoložil, proč je nezbytné, aby na pozemek vjížděl osobním motorovým vozidlem. Žalobce se tak stále domáhá v podstatě neomezeného přístupu všech vozidel do 3,5 tuny. Soud odkázal na vyjádření společnosti , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , z níž plyne, že přes pozemek žalovaných není možný přístup zemědělskou technikou. Soud však měl v každém případě prvotně odůvodnit, proč právo jízdy a v jakém rozsahu zřizuje, tj. zda jsou dány důvody komunikační potřeby a v druhém kroku pak vyhodnotit, zda je tento přístup s ohledem na stavebnětechnický stav možný. Žalobce měl vysvětlit, jak má osobní vozidlo nahradit zemědělskou techniku. Dle žalovaných je vyloučeno, že nešlo o pozemky žalobce obdělávat bez užití traktoru či jiné zemědělské techniky. Hovoří-li žalobce o pěstování brambor, lze si představit, že si buď žalobce zřídí malou zahrádku, kterou obslouží sice méně komfortně, ale existujícím pěším přístupem nebo větší zemědělskou činnost, kterou bez traktoru nebude schopen zvládat. Dle žalovaných bylo jedinou zákonnou i legitimní možností žalobce, aby se soustředil na zřízení jiné cesty, tzv. zadní přes pozemky svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , po kterých by provoz zemědělské techniky možný byl. Soud částečně omezil přístup žalobce po dobu nočního klidu, avšak nevyhověl námitce žalovaných, aby přístup nebyl zřízen v době vegetačního klidu, tj. v zimních měsících, kdy se pozemky vůbec nevyužívají. Žalovaní vyjádřili nesouhlas se závěry soudu, že žalobce na své pozemky v minulosti přistupoval přes pozemek žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaní tento pozemek zakoupili v době, kdy žádný spor neexistoval a šlo o pozemek, který nikdo více jak 40 let nevyužíval. Nevyužíval jej ani žalobce, neměl o něj ani zájem, který mohl projevit například tím, že pozemek mohl od tehdejšího vlastníka koupit. O údržbu pozemku se starala obec. Žalovaní o koupi pozemku rozhodli s ohledem na špatnou situaci parkování v obci a k tomuto účelu také po celou dobu pozemek využívají. Pozemek žalobce byl v minulosti využíván sporadicky a pokud, tak k zemědělské výrobě. Na pozemky žalobce v minulosti přijížděla zemědělská technika, a to zadní cestou, tak jak jezdí všichni vlastníci k zahradám, neboť stavby rodinných domů v ulici neumožňují přístup na zahrady, protože jsou pozemkové parcely úzké. Pozemek žalobce je výjimkou, neboť není zastavěný. Není ale věcný důvod, aby se pozemky všech ostatních vlastníků obdělávaly ze zadní cesty a jen pozemek žalobce z cesty přední. Tomu odpovídá i profil obrubníku přední cesty, kdy před novým vydlážděním plochy pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, byl tento pozemek od cesty oddělen vysokým obrubníkem, který nebyl vůbec konstruován k najíždění techniky. Rovněž síť plynovodu a optického kabelu, které jsou umístěny v pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nebyly nikdy uloženy tak, aby po nich bylo možné přejíždět jakoukoliv technikou. Z toho vyplývá, že pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nebyl nikdy využíván jako přístup na pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ale byl realizován druhou stranou po veřejně přístupné komunikaci, tzv. zadní cestě. Dále se žalovaní vyjádřili k existenci tzv. „lepší cesty“. Odkázali na dostupnou judikaturu např. rozhodnutí NS ČR 22 Cdo 1638/2016 a rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 465/2018, z nichž citovali. I po rozhodnutí Krajského úřadu , Anonymizováno, kraje ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. , Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, byla tzv. zadní cesta veřejně přístupná, avšak od právní moci rozhodnutí platí, že poslední část cesty na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nelze využívat k jízdě, ale pouze pěšky. Dle žalovaných je zcela namístě, aby část této veřejné cesty byla nahrazena nezbytnou cestou umístěnou právě na pozemcích svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v podobě zobrazené na plánku, který je v odvolání zobrazen. Cesta po pozemcích svědka , jméno FO, je skutečnou alternativou k cestě nárokované žalobcem. Žalobce tuto variantu odmítal, přestože svědek , jméno FO, je jeho rodinným příslušníkem a přístup přes svoje pozemky žalobci umožňuje. Svědek , jméno FO, reálně tuto část pozemku využívá k přístupu těžké techniky, kterou vlastní a na svých pozemcích také parkuje. Pozemek svědka , jméno FO, by tedy byl využíván ke stejnému účelu i pro přístup žalobce. Svědek , jméno FO, neuvedl žádné podstatné důvody, proč by cesta přes jeho pozemky neměla být zřízena. Soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvádí, že přes pozemky svědka , jméno FO, není možné cestu zřídit, protože by to mělo vliv na jeho „komfort“. Není ovšem zřejmé, jaký komfort by svědek , jméno FO, ztratil, když dotčenou část pozemku používá k přejezdu těžké techniky. Cesta přes pozemky tohoto svědka by vedla po té části pozemku, který je již zatížen věcným břemenem elektrického kabelu. Jestliže již nyní musí svědek , jméno FO, plnit povinnosti povinného z věcného břemene a respektovat ochranné pásmo a nestavět v něm, nemůže další zřízení věcného břemene představovat zásah do jeho vlastnického práva nebo komfortu. Tímto se soud vůbec nezabýval. Soud vzal v potaz pouze tu skutečnost, že cesta přes pozemek žalovaných je kratší. Tato úvaha ale postrádá komplexnější posouzení nad zásahem do vlastnického práva žalovaných, a navíc vychází zjevně z mylné úvahy soudu o historickém užívání. Žalovaní od počátku tvrdili, že zřízení věcného břemene přijdou fakticky o jedno parkovací místo. Na přilehlé pozemní komunikaci třetí třídy nelze parkovat, neboť je úzká a došlo by tak k porušení § 27 zákona č. 361/2000 Sb. Dle sdělení obce , adresa, , na kterou se žalovaní obrátili, žádné parkovací místo v obci neexistuje a obec neposkytne. Žalovaní v případě zřízení služebnosti ztratí faktickou možnost parkovat se svým vozidlem, což pravidelně činí. Tímto by došlo ke zcela zásadnímu zásahu do jejich vlastnického práva. Z vyjádření znalce vyplynulo, že lze parkovat jinde, nicméně to neznamená, že lze parkovat po právu. Soud se otázkou poměřováním toho, co zřízením věcného břemene nastane, nezabýval. K důkazu, který žalovaní předložili, že do budoucna je počítáno se stavebními úpravami dotčené lokality, včetně vybudování točny na pozemku svědka , jméno FO, , soud zaujal názor, že svědek , jméno FO, nechce pozemek obci pro vybudování točny prodat, je-li cena za 1 Kč/m2. Bez ohledu na vlastnictví pozemků je zřejmé, že přístup na pozemky žalobce lze realizovat bez nutnosti stavebních úprav tak, jak tomu bylo v minulosti. Z územní studie je zřejmé, že točna umístěná na pozemcích svědka , jméno FO, ve slepém rameni počítá s přístupem na pozemky žalobce, a to způsobem, který žalovaní zobrazili v rámci podaného odvolání na plánku. Soud neprovedl důkaz výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , která zpracovala územní studií v dotčené lokalitě. Důkaz byl navrhnut proto, že architektka na pozemku žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, umístila stavbu rodinného domu podmíněnou změnou územního plánu, ačkoliv k ní není ani podle studie přístup. Důvodem vzniku projektované stavby na pozemku žalobce je výsledek místního šetření, při němž svědkyni navržené k důkazu žalobce a svědek , jméno FO, sdělili, že stavbu žalobce má do územní studie zakreslit, protože se o přístupu do budoucna dohodnou. Žalovaní výslovně nesouhlasili ani s nákladovým výrokem. Soud nevzal potaz, že do vydání rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 12. 6. 2019 bylo řízení postaveno na zcela jiném základu, a to že existovala veřejně přístupná cesta pro vozidla. Teprve osazením zákazové značky se situace výrazně změnila. Soud nemohl vyhovět návrhu žalobce za situace, kdy tento nenavrhoval ani žádnou úplatu, ačkoliv jde o synallagmatický vztah. Žalobce tak nemohl uspět s nárokem ve více než 50 %. Soud nezohlednil též skutečnost, že nebylo zřízeno navržené právo jízdy pro těžkou zemědělskou techniku a také, že sám rozsah služebnosti časově omezil. Žalovaní žádali, aby krajský soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl.

3. K odvolání dříve žalovaných se písemně vyjádřil žalobce. Uvedl, že jsou nepravdivá tvrzení žalovaných, že žalobce neprokázal hospodářskou – užitnou potřebu ve vztahu ke zřízení nezbytné cesty. To žalobce tvrdil již v samotné žalobě ze dne 19. 5. 2015. Hospodářská potřeba, kterou žalobce do roku 2015 realizoval a chtěl by ji realizovat i do budoucna, je využití svých pozemků k zemědělské činnosti – pěstování plodin či chování drobných zvířat (například ovcí). Tuto hospodářskou potřebu žalobce tvrdil i při své účastnické výpovědi a v rámci svých písemných podáních adresovaných soudu. Je nepodstatné, pokud žalobce při některých soudních jednáních prohlásil, že by jednou do budoucna na svých pozemcích chtěl mít stavbu. Z tohoto důvodu se žalobce ničeho nedomáhá. Soud prvního stupně se správně vypořádal i s platným územním plánem obce , adresa, , konkrétně v tom ohledu, že pozemky žalobce jsou plánovány jako plochy dopravní infrastruktury. Žalovaní přitom nevznesli jediný opodstatněný argument, proč by žalobce na svých pozemcích nemohl realizovat zemědělskou činnost. Žalobce též podrobně tvrdil, proč a jakými vozidly chce přistupovat na své pozemky, a to včetně specifikace vozidel zejména s ohledem na jejich rozměry. Žalobce považuje za nelogické, aby na své pozemky mohl přistupovat pouze několika výslovně určenými druhy vozidel, například jen mini traktorem, ale nikoliv osobním automobilem. Žalobce svůj nárok neopírá o požadavek provádění údržby, jak tvrdí žalovaní. Z toho nevychází ani soud prvého stupně, jak vyplývá ze závěru o skutkovém stavu. S odkazem na rozsudky sp. zn. NS ČR 22 Cdo 880/2018 a sp. zn. 22 Cdo 1758/2018 žalobce uvedl, že pokud pozemek nemá žádný přístup k veřejné cestě, nelze žalobu zamítnout jen s odkazem na § 1021 § 1022 o. z. K námitce žalovaných, že v případě požádání o součinnost, žalovaní ji žalobci poskytnou, žalobce uvedl, že žalovaní nechtěli ani jednou a nechtějí žalobce přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, pustit. Žalobce se toho domáhá, ale bezúspěšně. Žalobce byl proto nucen přístup v několika případech realizovat přes pozemek pana , jméno FO, , který nicméně činí podstatně větší omezení. Kvůli neochotě žalovaných nemůže svědek , jméno FO, na podstatné zadní části pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, realizovat žádný záměr. To trpí pouze dočasně a z lítosti a vstřícnosti vůči žalobci. Lze-li dovodit, že je odůvodnitelný požadavek žalobce na nezbytnou cestu realizovanou motorovými vozidly, tak zároveň není důvod neumožnit žalobci pro realizaci stejného účelu (zemědělské činnosti) přístup přes stejnou část pozemku i chůzí. Při zřízení služebnosti na vymezené části pozemku žalovaných, jak rozhodl soud prvého stupně, žalovaní pouze po stanovenou dobu od 6:00 do 22:00 hodin nesmějí činit nic, co by žalobci znemožňovalo přístup motorovými vozidly. Při současném zřízení služebnosti stezky tedy nedochází k naprosto žádnému dalšímu omezení práv žalovaných. Opak by naopak byl nedůvodným a nesmyslným omezením žalobce ve vztahu k realizaci jím zamýšlené hospodářské činnosti. Žalobce učinil součástí podaného odvolání plánek zobrazující, jak zdlouhavá je cesta k jeho pozemkům takzvaně zadní cestou. V této souvislosti nelze argumentovat ustanovením § 1032 odst. 1 písm. c) o. z., když dané ustanovení míří na zřízení nezbytné cesty jako celku, nikoliv na kvalitativní omezení rozsahu nezbytné cesty. Dále žalobce odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2854/2010, podle kterého platí, že právo cesty v sobě zahrnuje průchod i průjezd. Žalobce svůj nárok neopírá o požadavek provádění údržby, proto nejsou přiléhavé rozsudky na NS ČR, na které se žalovaní odvolávají. V tomto případě je údržba pozemků povahově součástí realizované hospodářské činnosti – zemědělské činnosti. Proto při povolení hospodářské činnosti nelze zakazovat v ní obsaženou údržbu pozemků. Žalobce potřebu přístupu osobním automobilem a osobním automobilem, včetně vozíku několikrát objasnil – přitom nelze omezit přístup na pozemky žalobce za použití motorových vozidel jen na mini traktor při úvaze o tom, že žalobce bude mini traktor používat pouze občasně, bude si jej půjčovat a nikoliv vlastnit. Služebnost nezbytné cesty nelze omezit pouze na dobu vegetačního klidu, jak namítají žalovaní. Nelze s určitostí vymezit období vegetačního klidu, kdy například česnek se vysazuje před zámrzem. Namítají-li žalovaní, že pro přístup na pozemky žalobce lze využít takzvaně zadní cestu, k tomu žalobce uvedl, že před pozemkem žalovaných p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je již vybudována místní komunikace. Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je jen úzký pás, který slouží k přístupu na pozemky nacházející se za tímto pozemkem a toto žalovaní jako jediní vědomě porušují. Přístup zadní cestou není možný a tím se zabýval i soud prvého stupně a učinil o tom skutkové závěry. Pokud by cesta vedla přes pozemky svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , pak by to znamenalo podstatně větší zásah do vlastnického práva z důvodu podstatně větší plochy, která by tím byla omezena. Oproti přístupu přes pozemek žalovaných, který přímo navazuje na místní komunikaci, pozemky svědka , jméno FO, takto situované nejsou. Není zřejmé, na základě jaké skutečnosti žalovaní dovozují, že zadní cesta je přirozenější. Právo žalobce na zřízení nezbytné cesty je silnější než právo žalovaných na parkovací místo. Institut nezbytné cesty zákon upravuje, zatímco nezbytného parkovacího místa nikoliv. Za zcela účelové označil žalobce tvrzení žalovaných, že pozemky svědka , jméno FO, jsou již zatíženy věcným břemenem vedení elektrické sítě. Za této situace dané pozemky mohou být využívány k bezpočtu účelům, jako je skladování materiálu pěstování plodin či chovu zvířat. Žalovaní pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, kupovali s vědomím, že žalobce pozemek používá pro přístup na své pozemky. Územní studie, na kterou se žalovaní odvolávají je otázkou, zda se vůbec bude realizovat, zda to bude v horizontu 10 let či více. Žalobce od roku 2015 čeká na to, aby se mohl dostat na svůj pozemek. Není proto třeba, aby výslech svědkyně , Anonymizováno, , který soud prvého stupně neprovedl. K nákladům řízení žalobce uvedl, že není způsobena vinou na straně žalobce, ale z podstatné části to byly žalovaní, kteří neustále novými námitkami, jimiž se soud musel vypořádat přispěli k průtahům soudního řízení. Příkladem lze uvést vyjádření společnosti Cetin a GasNet nebo územní studii, kdy tyto žalovaní použili až v závěru sporu před soudem prvého stupně. Žalobce žádal, aby krajský soud rozsudek okresního soudu potvrdil.

4. K vyjádření žalobce dříve žalovaní učinili písemnou repliku, která byla v podstatě opakováním námitek uvedených v odvolání. Podstatou bylo opět, že žalobce neprokázal jednoznačně potřebu hospodářského využití pozemků, za účelem jejichž přístupu se domáhal zřízení nezbytné cesty, když zdůrazňovali, že v případě zřízení věcného břemene nezbytné cesty jde o zásah do vlastnického práva a nelze brát do úvahy takové skutečnosti, že užitím určitého typu vozidla žalobce ušetří například životní prostředí. Osobní vozidlo ostatně k zemědělskému obhospodařování není způsobilé. Dále znovu zdůraznili, že žalobce má zajištěn pěší přístup ke svým nemovitostem a není možné jej zřídit jako alternativu k nezbytné cestě.

5. V průběhu řízení, ve fázi odvolacího řízení, po zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 12. 10. 2023, č. j. 69 Co 41/2023-917 rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2024, č. j. 22 Cdo 486/2024-942, dne 31. 1. 2025 zemřela žalovaná 2. , jméno FO, . Usnesením Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 3. 6. 2025, č. j. 69 Co 41/2023-974 bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví na straně žalované podle § 107 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř. tak, že na místo žalované 2. , jméno FO, vstupuje do řízení žalovaný 1. , Jméno žalované, .

6. Odvolání žalovaného je přípustné, bylo podáno osobou k tomuto úkonu oprávněnou a včas, odvolání obsahuje i způsobilé odvolací důvody, zejména námitku nesprávných skutkových zjištěních a skutkových závěrů, jakož i právního posouzení, proto krajský soud přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu i řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 206 a § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. a po provedení odvolacího řízení v režimu neúplné apelace dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je důvodné.

7. Krajský soud o odvolání, které podali oba žalovaní, rozhodl rozsudkem ze dne 12. 10. 2023, č. j. 69 Co 41/2023-917, jímž rozsudek okresního soudu změnil, právo nezbytné cesty ve prospěch žalobce a každého dalšího vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v kat. území , adresa, po části pozemku žalovaného p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zřídil, s omezením průjezdu jen taxativně povolených vozidel a jen na některé měsíce kalendářního roku (1. 3. – 31. 10.), v přesně určenou dobu (9:00 do 17:00 hod). Rozsudek odvolacího soudu byl rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 12. 2024, č. j. 22 Cdo 486/2024-942 zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

8. Odvolací soud v rozsudku ze dne 12. 10. 2023 ve shodě s rozsudkem okresního soudu nepřisvědčil námitce žalovaného, že pozemek svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, by měl být tzv. lepší cestou vedoucí k pozemku žalobce. Odvolací soud vzal v úvahu, že pozemek žalovaného p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je ostatní plocha, jde o pozemek přímo spojený se silnicí č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a je za současného stavu žalovaným uzpůsoben a využíván k parkování vozidel. Z celkové výměry pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (65 m2) věcné břemeno služebnosti zabírá plochu tohoto pozemku (3,5 m x 2,27 m = 7,945 m2), což reprezentuje 12 % plochy pozemku žalovaného, což svědčí o podstatně menším rozsahu omezení vlastnického práva oproti tomu, jakou výměru by si služebnost nezbytné cesty vyžádala po pozemcích svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (tzv. zadní cesta). Skutečnost, že svědek , jméno FO, občas umožnil žalobci přístup na jeho pozemky právě přes pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za použití zemědělské techniky, nelze považovat za stálý přístup, zvláště pokud svědek s využitím jeho pozemků pro tento účel vyslovil nesouhlas.

9. S těmito závěry odvolacího soudu se dovolací soud ve svém kasačním rozsudku neztotožnil, když uvedl, že ze skutkových zjištění obecných soudů přitom neplyne, že zřízení nezbytné cesty přes pozemky svědka , jméno FO, by po dobu určenou pro přístup na pozemek žalobce rovněž zcela vyloučilo jejich užívání k určenému účelu (část jeho pozemku, přes který žalovaní přístup navrhují, je zatížena věcným břemenem umístění a provozování elektrorozvodného zařízení a je užívána k parkování zemědělských vozidel). Zjevně nepřiměřené jsou dle dovolacího soudu rovněž úvahy soudu prvního stupně, na které odvolací soud odkázal a podle kterých je nezbytná cesta přes pozemek žalovaných méně obtěžující, neboť dotčená část pozemků svědka , jméno FO, by mohla být využita jako zahrada u domu, který mají zájem jeho děti v budoucnu vystavět, a „v takové situaci by tak rozloha přilehlé zahrady byla velmi podstatná pro komfort jejího využití“. Taková úvaha neodůvodněně upřednostňuje komfort budoucího možného využití pozemku svědka , jméno FO, jeho právními nástupci před možností užívat pozemek žalovaných k účelu, pro který byl zakoupen a stavebně upraven a pro který je v současnosti (v okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu) využíván, ačkoli takové užití pozemku žalovaných je povolením nezbytné cesty podstatnou část roku nikoli méně komfortní, ale prakticky vyloučené. Odvolací soud je právním názorem dovolacího soudu vázán (ust. § 243g odst. 1 věta první, část věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 226 o. s. ř.).

10. I po zrušení rozsudku Nejvyšším soudem obstojí správné skutkové a právní závěry učiněné okresním soudem v napadeném rozsudku, který správně uzavřel, že žalobce jako vlastník pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, orná půda a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zahrada v k. ú. , adresa, tyto nemovitosti nemůže řádně užívat ani řádně na nich hospodařit. Závěr okresního soudu, že pozemky žalobce nejsou žádným způsobem spojeny s veřejnou cestou, je třeba korigovat v tom smyslu, že nejsou s veřejnou cestou spojeny dostatečně. K přístupu na pozemky žalobce prokazatelně vede veřejně přístupná účelová komunikace, nacházející se na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , která ovšem slouží k neomezenému přístupu jen pro chodce. V minulosti tomu tak nebylo, proto také okresní soud v pořadí prvním rozsudkem ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353 žalobu zamítl se závěrem o tom, že žalobce má ke svým nemovitým věcem zajištěn přístup tzv. „zadní cestou“, která má charakter veřejně přístupné účelové komunikace. K odvolání žalobce krajský soud usnesením ze dne 7. 9. 2017, č. j. 69 Co 257/2017-412 rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení mimo jiné proto, že vlastník pozemku , jméno FO, (osoba odlišná od žalobce) podal u příslušného správního úřadu žádost o stanovení místní úpravy provozu na této pozemní komunikaci. Rozhodnutím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 14. 2. 2019 s účinky právní moci dne 18. 6. 2019 došlo k omezení provozu na této komunikaci osazením dopravního značení tak, že platí zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Za současného stavu má žalobce zajištěn přístup ke svým nemovitostem p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, které jsou spojeny s veřejnou účelovou komunikací vedoucí po p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , ovšem jen pěším způsobem, bez možnosti přístupu na ně jakýmkoliv motorovým vozidlem. Vzhledem k zemědělskému hospodaření na těchto pozemcích – k pěstování zemědělských plodin či chovu zvířat (naposledy na pozemku choval ovce), je nezbytné zajistit jejich dostupnost i motorovými vozidly. Účelu hospodaření na těchto pozemcích žalobce nepostačuje institut zakotvený v ustanovení § 1021 o. z., jak žalovaný namítal. Uvedené ustanovení občanského zákoníku sice vlastníkovi ukládá povinnost umožnit krátkodobý nezbytný přístup na pozemek souseda, který v řešené věci není dostatečný k tomu, aby tyto zemědělské pozemky mohly být náležitě k tomuto hospodářskému účelu systematicky využívané. Žalobce od počátku tvrdil a prokazoval způsob využití pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , že sloužily k pěstování zemědělských plodin či chovu zvířat a že byly obhospodařovány za použití zemědělské techniky, přičemž není podstatné, že po určitou dobu tyto pozemky k zemědělskému využití pronajímal.

11. Za dané důkazní situace jsou podmínky pro povolení nezbytné cesty podle ust. § 1029 o. z. splněny, neboť žalobce nemůže své nemovitosti řádně užívat k zemědělskému hospodaření na nich, neboť nejsou dostatečně spojeny s veřejnou cestou. V následně vedeném odvolacím řízení, po zrušení rozsudku dovolacím soudem, odvolací soud řešil tzv. zadní cestu jako vhodné řešení nezbytné cesty a otázku, do jaké míry zřízením nezbytné cesty zadní cestou bude omezen výkon vlastnického práva svědka , jméno FO, .

12. Podle vyjádření žalovaného zadní cesta přes pozemky svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vede přes veřejně přístupnou účelovou komunikaci na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ze zprávy Obce , adresa, , kterou odvolací soud provedl k důkazu, zjistil , že dle zpracovaného pasportu veřejných komunikací se předmětné lokality týká asfaltová účelová komunikace s označením , Anonymizováno, VI. třídy dopravního zatížení o délce 98,5 m a šířce 3,6 m, která navazuje na přístupovou cestu do této lokality - nezpevněnou účelovou komunikaci s označením , Anonymizováno, VI. třídy dopravního zatížení o délce 153,9 m a šířce 3,2 m. Předmětná asfaltová účelová komunikace , Anonymizováno, je veřejně přístupnou komunikací a je umístěna na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Jedná se o veřejně přístupnou účelovou komunikaci VI. třídy dopravního zatížení bez omezení včetně možnosti užití této cesty motorovými vozidly. Tato cesta je využívána vlastníky přilehlých nemovitostí k příjezdu na své pozemky a končí na parcelách č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2 a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nejsou součástí asfaltové účelové komunikace , Anonymizováno, . Jedná se o pozemky v soukromém vlastnictví, které nejsou veřejně využívány motorovými vozidly k přístupu na přilehlé nemovitosti.

13. Odvolací soud dále zjistil z údajů katastru nemovitostí, že vlastníkem pozemků p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, je , právnická osoba, a že jde o pozemky, které podle způsobu jejich využití jsou ostatní komunikací.

14. Z výše uvedených zjištění vyplývá, že tzv. zadní cesta, kterou jako nejvhodnější alternativu přístupu na pozemky žalobce žalovaný navrhuje, vede jednak po veřejně přístupné účelové komunikaci 32u, bez omezení, včetně možnosti užití této cesty motorovými vozidly. Cesta končí na p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a pokračuje přes pozemky ve vlastnictví svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které vedou na pozemky žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

15. Za situace, kdy z dokazování vyšlo najevo, že tzv. zadní cesta, jakožto vhodnější varianta nezbytné cesty, vede přes pozemky více vlastníků, kteří účastníky tohoto řízení nejsou (, jméno FO, a , právnická osoba, ), odvolací soud zjišťoval stanoviska těchto vlastníků pozemků (srov. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2090/2020).16. , jméno FO, i , právnická osoba, vyjádřili shodně negativní stanovisko k tomu, aby nezbytná cesta vedla přes jejich pozemky.17. , jméno FO, uvedl, že na své pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tzv. zadní cestou přistupuje jen po pozemcích, které jsou veřejně přístupnou účelovou komunikací, aniž by musel k přístupu užít pozemky svědka , jméno FO, . , právnická osoba, svědek , jméno FO, parkuje na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nikoliv na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na nich se nachází švestkový a meruňkový sad, který v průběhu doby je již vzrostlý, průjezdu vozidel by bránil a vzrostlé stromy by se musely skácet. Svědek , jméno FO, připustil, že v minulosti po těchto jeho pozemcích vozidla stavební techniky jezdila, jednalo se o vozidla, která si najal svědek. Žalobci průjezd přes své pozemky umožnil ojediněle 1x nebo 2x. Svědek , jméno FO, potvrdil, že na pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, probíhaly před cca 6 lety stavební práce, kdy na pozemcích bylo umístěno elektrorozvodné zařízení a část pozemků je zatížena věcným břemenem pro rozvaděč svědka. Nad vedením elektrorozvodného zařízení stromy nejsou, jsou ve vzdálenosti odpovídající normě 2 m.

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že ke svým pozemkům p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které přiléhají k p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nepřistupuje přes tyto pozemky, které navazují na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, ale z jiné strany tzv. zepředu. Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, nejsou zaplocené, je možné, aby po těchto pozemcích projel traktor. Pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zaplocené jsou. V místě, kde podle sdělení obce , adresa, končí veřejně přístupná účelová komunikace, plot není.

19. Připadá-li v úvahu více možností, jak zřídit nezbytnou cestu, je třeba vybrat tu, která bude pro vlastníka zatíženého pozemku nejméně obtěžující; je třeba též vážit, zda by méně zatěžující a přiměřenější z hlediska požadavku minimalizace zásahů do vlastnického práva vlastníka zatěžovaného pozemku nebylo vhodnější zřídit cestu přes pozemek jiného vlastníka. Zákon nestanoví výslovně kritéria pro posouzení toho, jaká varianta je méně zatěžující, a tudíž přiměřenější. Je třeba vzít v úvahu zejména výměru části pozemku, která má sloužit jako nezbytná cesta, způsob využívání zatěžovaného pozemku a míru rušení jeho vlastníka. Významná je i skutečnost, že na pozemku, který připadá pro zřízení nezbytné cesty v úvahu, je již vybudována cesta. Pohodlí oprávněného při užívání cesty není hlavním kritériem, při existenci více přibližně rovnocenných variant by však neměla být volena ta, která by umožňovala užívat cestu jen s většími obtížemi (viz rozsudek NS z 20. 3. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2711/2011, usnesení NS z 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 465/2018, či rozsudek NS z 9. 12. 2020, sp. zn. 22 Cdo 2090/2020).

20. Tzv. zadní cesta je k hospodářskému využití pozemků žalobce ve stavu, v jakém se nachází, vhodná, neboť vede zčásti po asfaltové veřejně přístupné účelové komunikaci a pokračuje přes pozemky , jméno FO, (p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 84 m2 a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 67 m2). Pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny jako ostatní plocha, ostatní komunikace, jsou volně přístupné v dostatečné šířce tak, aby bylo možné po těchto pozemcích projet zemědělskou technikou. , právnická osoba, nebude zřízením nezbytné cesty po pozemcích p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve svém vlastnickém právu prakticky nijak omezen, neboť pozemky sám pro svoji potřebu nevyužívá. V místě těchto pozemků svědka cesta již vede, pozemky nejsou zaplocené, jsou veřejnosti volně přístupné.

21. Zřízení nezbytné cesty přes pozemky svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se výkonu jeho vlastnického práva dotkne. Z užívání pozemků k účelu, k němuž oba pozemky slouží – p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 81 m2 a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada o výměře 1.633 m2, na jejichž části se nachází ovocný sad, nebude však svědek prakticky vyloučen tak, jak je tomu podle závěrů Nejvyššího soudu v případě žalovaného a užívání jeho pozemku p. č. 689/9, k němuž byl stavebně upraven (parkování vozidel). Na pozemcích svědka , jméno FO, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, se podle ve spisu založené fotodokumentace stromy nacházely již v době, kdy se tam pohybovala zemědělská technika včetně techniky žalobce, jemuž v několika málo případech svědek podle svého vyjádření průjezd přes pozemky v minulosti umožnil. Stromy nacházející se na pozemcích svědka tak nejsou překážkou zřízení nezbytné cesty, přičemž záležet bude na určení části pozemku v budoucnu zatížené věcným břemenem. Podle snímku ortofoto mapy nebudou stromy překážkou průjezdu vozidel, bude-li nezbytná cesta vést středem pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kde je patrný větší rozestup mezi stromy. V případě jinak vedeného břemene nezbytné cesty nelze vyloučit ořezání koruny stromu či v krajním případě i odstranění stromu, který by průjezdu vysloveně bránil. Pozemky svědka , jméno FO, jsou již zatíženy věcným břemenem umístění a provozování elektrorozvodného zařízení, na což dovolací soud ve svém kasačním rozsudku výslovně poukázal.

22. Způsob využívání pozemků svědka , jméno FO, a , jméno FO, , jakožto služebných pozemků nebude zřízením nezbytné cesty nijak zvlášť intenzivní. Půjde spíše jen o občasné přejíždění přes pozemky svědků vozidly (mini traktor a osobní automobil včetně přívěsného vozíku za osobní automobil), a to jen v době vegetace, nikoliv mimo toto období. Zemědělské hospodaření žalobce se týká pozemků nikterak velké výměry (celková výměra činí 1003 m2) a tomu odpovídá jen omezená potřeba jejich hospodářského využití (obilí, vojtěška, lucerka, ovce) a tím i nutnost obhospodařování pozemků za použití omezeného druhu vozidel (automobil s přívěsným vozíkem a zemědělské techniky – minitraktor). V dané věci je totiž současně významné, že žalobce má pěší přístup na své pozemky neomezený po celý rok po veřejně přístupné účelové komunikaci (p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) a není tak z užívání svých pozemků vyloučen zcela.

23. Skutečnost, že pozemky žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, jsou podle Změny č. , hodnota, , právnická osoba, obce , adresa, zařazeny do ploch veřejného prostranství, není pro rozhodnutí v tomto řízení nijak právně významná. Veřejné prostranství je definováno v ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb. a platí, že veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Jen prostor splňující výše uvedené zákonné znaky veřejného prostranství je veřejným prostranstvím ex lege. Vždy musí jít o takové prostory, které slouží každému bez omezení a bezúplatně (srov. usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2442/2021). Dotčené pozemky žalobce zákonem vymezené znaky veřejného prostranství nenaplňují. Nelze dovodit, že by byly přístupné každému bez omezení a sloužily jakémukoliv veřejně prospěšnému účelu, k němuž veřejné prostranství obecně slouží. Pokud pozemky žalobce takový veřejně prospěšný účel fakticky neplní, o veřejné prostranství nejde. Je tak třeba vycházet z toho, že pozemky žalobce jsou nadále užívány k zemědělským účelům a tomu odpovídá i potřeba přístupu na ně i za použití zemědělské techniky.

24. Krajský soud na základě výše uvedených skutkových zjištění a právního závěru rozsudek okresního soudu ve výroku I. podle ust. § 220 o. s. ř. změnil a žalobu o zřízení nezbytné cesty přes pozemek žalovaného p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, podle ust. § 1029 o. z. zamítl, neboť pro průjezd motorovými vozidly na pozemky žalobce p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, existuje jiný možný vhodný přístup tzv. zadní cestou přes pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, svědka , jméno FO, a pozemky p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, svědka , jméno FO, .

25. V důsledku změny rozsudku okresního soudu rozhodoval odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení podle ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. Právo na náhradu nákladů řízení vzniklo podle výsledku řízení žalovanému, který je stranou procesně úspěšnou (ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.).

26. Náklady řízení do 20. 3. 2017 jsou správně vyčísleny a podrobně odůvodněny v rozsudku okresního soudu ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353, jímž žaloba byla zamítnuta a žalovaným l. a 2. byla k náhradě nákladů řízení přiznána částka 48.806,37 Kč. Tyto náklady, na jejichž náhradu žalovanému vzniklo právo sestávají: tvoří je odměna za zastupování právním zástupcem dle ustanovení § 7 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 36.000 Kč [9x 4.000 Kč – převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě a účast na jednání soudu dne 12. 1. 2016 (trvalo od 9:00 do 11:15), 14. 12. 2016 (trvalo od 8:00 do 11:20), 2. 2. 2017 (trvalo od 8:00 do 10:58) a 20. 3. 2017], dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 9 x 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., cestovné ve výši 835,84 Kč za jízdy osobním vozidlem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět k jednáním dne 12. 1. 2016, 14. 12. 2016, 2. 2. 2017 a 20. 3. 2017 v délce 40 km za jednu cestu z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět při průměrné spotřebě ve výši 4,73 l/100 km, ceně nafty 29,50 Kč/l dle vyhl. č. 385/2015 Sb. za cesty dne 12. 1. 2016 a 14. 12. 2016 a 28,60 Kč/l dle vyhl. č. 440/2016 Sb. za cesty dne 2. 2. 2017 a 20. 3. 2017 a paušálu za opotřebení 3,80 Kč/km dle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb. za cesty dne 12. 1. 2016 a 14. 12. 2016 a 3,90 Kč/km za cesty dne 2. 2. 2017 a 20. 3. 2017 dle vyhl. č. 440/2016 Sb., náhrada za promeškaný čas ve výši 800 Kč za 8 půlhodin strávených cestou k jednáním dne 12. 1. 2016, 14. 12. 2016, 2. 2. 2017 a 20. 3. 2017 a zpět dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., když jedna cesta z , Anonymizováno, do , Anonymizováno, a zpět trvá 2 půlhodiny, a dále DPH ve výši 21 % z odměny, režijního paušálu, cestovného a náhrady za promeškaný čas, tj. 8.470,53 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH.

27. Za následující fáze soudního řízení, po rozsudku okresního soudu ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353 náleží k náhradě za úkony právní služby při společném zastoupení dvou žalovaných částka 4.000 Kč za úkon podle ust. § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty částky 35.000 Kč, kdy odměna za úkon činí 2.500 Kč po snížení o 20 % podle ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v rozhodném znění. Odměna v této výši náleží tyto úkony právní služby – vyjádření k odvolání proti rozsudku okresního soudu ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353, účast na jednání u odvolacího soudu dne 31. 8. 2017. Dále úkony právní služby po zrušení rozsudku okresního soudu ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353 usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 9. 2017, č. j. 69 Co 257/2017-412, písemné vyjádření ze dne 19. 11. 2019, 12. 8. 2020, 24. 6. 2021, 20. 4. 2022, účast na jednání okresního soudu 14. 1. 2020, 5. 5. 2021, 29. 8. 2022, které přesáhlo dobu trvání 2 hodiny, 27. 9. 2022. Odvolání ze dne 18. 11. 2022 proti rozsudku okresního soudu ze dne 5. 10. 2022, č. j. 15 C 141/2015-843, vyjádření ze dne 15. 8. 2023, účast na jednání odvolacího soudu dne 5. 10. 2023, dovolání ze dne 16. 1. 2024 proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 12. 10. 2023, č. j. 69 Co 41/2023-917. Za tyto úkony právní služby v součtu 15 x 4.000 Kč = 60.000 Kč. K tomu 15 x 300 Kč režijní paušál dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném do 31. 12. 2024 = 4.500 Kč. Odměna včetně režijního paušálu za úkony právní služby v této fázi soudního řízení činí částku 64.500 Kč.

28. K náhradě dále náleží hotové výdaje, a to cestovné k jednání soudu, které zástupce uskutečnil z , Anonymizováno, (sídlo pobočky advokátní kanceláře) do , Anonymizováno, a zpět – jedna cesta 40 km (ust. § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.).

29. Náhrada za cestovné k odvolacímu jednání konanému dne 31. 8. 2017 vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,7 l/100 km je v částce 53,77 Kč při průměrné ceně nafty 28,60 Kč/1l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 440/2016 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 3,90 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 440/2016 Sb.) činí částku 156 Kč. Cestovné celkem 53,77 Kč + 156 Kč = 209,77 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč = 200 Kč.

30. Náhrada za cestovné k jednání soudu konanému dne 14. 1. 2020 vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,6 l/100 km je v částce 58,50 Kč při průměrné ceně nafty 31,80 Kč/1l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 358/2019 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 4,20 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 358/2019 Sb.) činí částku 168 Kč. Cestovné celkem 58,50 Kč + 168 Kč = 226,50 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč = 200 Kč.

31. Náhrada za cestovné k jednání soudu konanému dne 5. 5. 2021 vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,6 l/100 km je v částce 50 Kč při průměrné ceně nafty 27,20 Kč/1 l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 589/2020 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 4,40 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 589/2020 Sb.) činí částku 176 Kč. Cestovné celkem 50 Kč + 176 Kč = 226 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč = 200 Kč.

32. Náhrada za cestovné k jednání soudu konanému dne 29. 8. 2022 a 27. 9. 2022 (80 km) vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,6 l/100 km je v částce 173 Kč při průměrné ceně nafty 47,10 Kč/1l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 4,70 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 511/2021 Sb.) činí částku 376 Kč. Cestovné celkem 173 Kč + 376 Kč = 549 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč = 400 Kč.

33. Náhrada za cestovné k odvolacímu jednání konanému dne 5. 10. 2023 (40 km) vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,6 l/100 km je v částce Kč 63 Kč při průměrné ceně nafty 34,40 Kč/1l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 476/2022 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 5,20 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 476/2022 Sb.) činí částku 208 Kč. Cestovné celkem 63 Kč + 208 Kč = 271 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2 půlhodiny po 100 Kč = 200 Kč.

34. Za řízení před soudem prvého stupně činí náhrada nákladů za právní zastoupení (odměna + režijní paušál + cestovné + náhrada za ztrátu času) 115.988 Kč.

35. V částce 48.806,37 Kč, kterou k náhradě stanovil okresní soud v rozsudku ze dne 20. 3. 2017, č. j. 15 C 141/2015-353 je počítáno již s připočtením příslušné sazby DPH, jestliže zástupce žalovaného je registrován u příslušného správce daně. V této fázi řízení je třeba připočíst DPH 21 % k částce 67.182,27 Kč (ust. § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), DPH z této částky činí 14.108 Kč. Náhrada nákladů v součtu odměny advokáta a jeho náhrad + DPH činí 81.290,27 Kč + 48.806,37 Kč = 130.096,64 Kč. K této částce dále náleží částka 5.000 Kč za soudní poplatek za odvolání a částka 14.000 Kč za soudní poplatek za dovolání. Náklady, které žalovaný účelně za právní zastoupení v řízení před soudem prvého stupně vynaložil tak činí částku 149.096,64 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného, advokáta (ust. § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).

36. Vzhledem k procesnímu výsledku řízení, v němž žalobce neuspěl je podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které v průběhu řízení stát vynaložil na dokazování v částce 11.665 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku České republice – Okresnímu soudu v Olomouci (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.).

37. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů i ve fázi odvolacího řízení, v němž neuspěl (ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaný byl zastoupen advokátem a jeho náklady za úkony právní služby jsou účelně vynaložené.

38. Vyhláška č. 177/1996 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2025 novelizována vyhl. č. 258/2024 Sb. Za úkony právní služby učiněné po 1. 1. 2025 je třeba odměnu stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění. Podle ust. § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. činí tarifní hodnota částku 65.000 Kč a odměna z této tarifní hodnoty činí částku 3.700 Kč (ust. § 7 bod 5 vyhl.) a náleží v této výši již jen při zastoupení žalovaného 1. za vyjádření z 29. 8. 2025, účast na jednání odvolacího soudu dne 4. 9. 2025 a 11. 11. 2025. Odměna za tyto úkony činí 3 x 3.700 Kč = 11.100 Kč a k tomu 3 x 450 Kč režijní paušál dle ust. § 13. odst. 4 vyhl. = 1.350 Kč. Odměna včetně režijních paušálů činí částku 12.450 Kč. Náhrada za cestovné k odvolacímu jednání konanému dne 4. 9. 2025 a 11. 11. 2025 (80 km) vozidlem, jehož průměrná spotřeba paliva (nafta) činí podle údajů technického průkazu 4,6 l/100 km je v částce 128 Kč při průměrné ceně nafty 34,70 Kč/1l dle ust. § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb. Náhrada za použití vozidla při sazbě 580 Kč (ust. § 1 písm. b/ vyhl. č. 475/2024 Sb.) činí částku 464 Kč. Cestovné celkem 128 Kč + 464 Kč = 592 Kč. K tomu dále náleží náhrada za ztrátu času podle ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 150 Kč = 600 Kč. Odměna včetně náhrad činí částku 13.642 Kč, kterou je dále třeba zvýšit o 21 % DPH dle ust. § 14a odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. na částku 16.507 Kč. Tuto částku je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného, advokáta (ust. § 149 odst.1, § 160 odst. 1 ve spojení s § 211 o. s. ř.).