15 C 148/2024 - 85

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení 31 350 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právního moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal žalobce po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že u Obvodního soudu pro [adresa] bylo vedeno řízení pod sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2014 a v tomto řízení došlo ke vzniku nesprávného úředního postupu spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žalobní návrh byl podán dne [datum], řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum]. V mezidobí byla věc několikrát mezi meritorně rozhodnuta, následně byla taktéž několikrát odvolacím soudem zrušena. Konečné rozhodnutí bylo vydáno po devíti letech a pěti měsících. Obvodní soud pro [adresa] nebyl schopen ve věci řádně vést soudní řízení, nebyl schopen řádně dokazovat, činit relevantní skutková zjištění, nebyl schopen relevantní skutkové a právní úvahy a následně nebyl schopen řádně a přiléhavě odůvodnit výsledné rozhodnutí. Byť se soudu prvního stupně dostávalo opakovaného poučení odvolacím soudem, tento nebyl schopen poučením vyhovět a vady rozhodnutí zhojit. Účastníci byli díky neschopnosti soudu nuceni absolvovat několikrát řízení před soudem prvního stupně, kdy nejméně 3× byla věc vrácena prvoinstančnímu řízení. Jednalo se o poměrně jednoduchou věc, žalobce, předmětem řízení byla částka [částka], kdy následně byl žalobce povinen uhradit úspěšné protistraně částku přesahující [částka] v prvním stupni a částku [částka] nákladů řízení za řízení ve druhém stupni, a k tomu zákonný úrok z prodlení. Žalobce musel hradit vyšší odměnu svému právnímu zástupci, neboť jeho právní zástupce musel vinou prodlužování řízení vykonat v celkovém součtu mnohem vyšší počet úkonů právní služby, než by musel učinit při normálním a předpokládaném běhu věcí. Průtahy znamenaly do ekonomiky žalobce obrovský zásah, neboť se jedná o částku, která je pro žalobce svojí výší významná až likvidační, dlouhý soudní spor znamenal pro žalobce vytváření dohadných položek v účetnictví firmy opakovaně po 8 let vedení sporu, neboť žalobce nemohl vědět, s jakými aktivy ve svém účetnictví může operovat. To mělo celkový dopad i na obchodní obraz žalobce. O to více byla zatěžující situace, kdy žalobce byl advokátní kanceláří, která měla své klienty a obchodní partnery a musí, ať již s ohledem na zákon, tak i s ohledem na advokátní a stavovské předpisy vykazovat mnohem vyšší míru důvěryhodnosti a transparentnosti než jakýkoliv jiný podnikatelský subjekt. Tato důvěryhodnost a transparentnost firmy žalobce však byla v důsledku takto dlouhotrvajícího sporu s nejistým výsledkem a v důsledku na to navazující ekonomické nestability narušena. Popsané potíže navíc vedly ke ztrátě množství potencionálních klientů, následně tato situace se promítla do rozkolu ve společnosti, kdy jeden ze společníků firmy, [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka, v důsledku neuspokojivého vývoje vystoupila ze společnosti, přestala být společníkem ke dni [datum]. Globální problémy firmy vyústily v situaci, kdy žalobce byl nucen ukončit svoji podnikatelskou činnost v oboru výkonu advokacie a změnil předmět podnikání. Došlo k restrukturalizaci firmy, která začala vykonávat podnikatelskou činnost. Ke změnám předmětu činnosti došlo [datum]. Žalobce celkem za 9 let a 5 měsíců trvající řízení uplatnil u žalované částku [částka], žalovaná uhradila částku [částka]. Suma vychází ze základní částky [částka] za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částka poloviční.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum], nároku bylo vyhověno co do částky [částka]. Žalovaná taktéž popsala průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2024, dospěla k závěru, že délku řízení lze označit za nepřiměřenou, neboť neodpovídala složitosti skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkvěla v příčinách vycházejících výlučně z působení státu v projednávané věci. Délka řízení činila 9 let a 8 měsíců, řízení bylo provedeno na třech stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval v meritu věci 3×, soud druhého stupně 3×, Nejvyšší soud jednou. Nyní je věc u Nejvyššího soudu. V řízení nebyly shledány žádné průtahy, ale postup soudu prvního stupně byl místy nekoncentrovaný a jeho rozhodnutí byla opakovaně rušena nebo měněna odvolacím soudem. Věc byla do určité míry složitá, předmětem byl nárok advokátní kanceláře na plnění z pojistné smlouvy proti pojišťovně, věc nebyla jednoduchá zejména skutkově, kdy advokátní kancelář měla způsobit škodu tím, že neuplatnila včas u soudu směnku a došlo tak k promlčení pohledávky. Důkazy byly provedeny řadou listin, byly vyžadovány informace, řízení bylo zatíženo opakovaným rozhodováním o osvobození od soudního poplatku. Žalobce se na délce řízení zčásti podílel, všechna 3 odvolání proti rozsudku podal žalobce jako blanketní, odůvodnil je až k výzvě soudu. Soud musel vyzvat žalobce k doplnění žádosti o osvobození od placení soudního poplatku, 3× bylo nařízené jednání odročeno k žádosti žalobce. Žalobce také opakovaně navrhoval doplnění důkazů. Žalovaná vycházela ze stanoviska Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dospěla k závěru, že je namístě za 1 rok řízení přiznat částku [částka], za první 2 roky částku poloviční, tuto pak ponížila o 20 % s ohledem na složitost projednávané věci, o 10 % s ohledem na projednávání věci ve třech stupních soudní soustavy a o 7 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení. Naopak byla částka zvýšena o 10 % s ohledem na postup soudu prvního stupně, který byl nekoncentrovaný a jeho rozhodnutí byla opakovaně zrušena nebo změněna z důvodů přičitatelných k tíži soudu.

3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2014, a to tak, že byla podána žaloba dne [datum], kdy žalobce byl AK Jareš, Prokeš a partneři, žalovaným [právnická osoba], předmětem řízení byla částka [částka] s příslušenstvím. Zároveň žalobce požádal o osvobození od placení soudních poplatků, dne [datum] žalobce zaslal důkazy, a to pojistnou smlouvu. Dne [datum] žalobce soudu zaslal tiskopis týkající se žádosti o osvobození od soudních poplatků, dne [datum] byl žalobce vyzván, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Dne [datum] došlo k doplnění tvrzení ze strany žalobce, resp. žalobce sdělil soudu, že není povinen jakkoliv svá tvrzení doplňovat. Následně Obvodní soud pro [adresa] zjišťoval informace týkající se majetku žalobce, a to od Magistrátu hlavního města Prahy, Pražské správy sociálního zabezpečení od katastru nemovitostí. Dne [datum] soud žádal o sdělení žalobce informací týkající se požadavku na osvobození od soudních poplatků, tj. jaký je majetek, jaké je fungování žalobce, žalobce [datum] sdělil, že neprovozuje žádnou činnost, nevyvíjí podnikatelské aktivity, po delší dobu nehradí žádné náklady na provoz, nemá žádné příjmy ani výdaje, nemá ani žádné jiné závazky k úhradě, nemá žádné bankovní účty ani hotové peníze. Náklady na umístění sídla, nájemné, úhrady za veškeré služby, vodu, elektřinu, plyn jsou nulové. Žadatel má pouze umístěné sídlo, v těchto prostorách sídlí jiné firmy, které tyto položky hradí. Žadatel nehradí na tyto položky ničeho. Obvodní soud pro [adresa] usnesením čj.. 15 C [Anonymizováno]/2014-39 přiznal žalobkyni osvobození od placení soudních poplatků dne [datum], následně uložil dne [datum] žalované, aby se k samé věci vyjádřila. Vyjádření je ze dne [datum]. Obvodní soud pro [adresa] rozhodl usnesením čj.: 15 C [Anonymizováno]/2014-50 tak, že odejmul osvobození od placení soudních poplatků usnesením ze dne [datum] s tím, že soud dospěl k závěru, že se po vyjádření žalované dospěl soud k závěru, že se jedná o bezúspěšné uplatňování práva a odejmul přiznané osvobození od soudního poplatku. Proti tomu bylo podáno odvolání dne [datum] a následně i replika k vyjádření žalovaného. Dne [datum] došlo k doplnění odvolání, spis byl předložen odvolacímu soudu, Městský soud v Praze dne [datum] pod č.j. 23 Co 14/2016 rozhodl tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků neodnímá s tím, že k tomuto může dojít pouze, pakliže by byly zjištěny nové skutečnosti, což se nestalo. Dne [datum] ve věci samé proběhlo jednání, následně bylo rozhodnuto rozsudkem dne [datum] tak, že soud žalobu zamítl. Dne [datum] bylo soudu doručeno odvolání, usnesením čj.: 15 C [Anonymizováno]/2014-119 ze dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění odvolání, to bylo doplněno dne [datum]. Dne [datum] bylo soudu doručeno vyjádření žalované, spis byl předložen dne [datum] odvolacímu soudu, ten nařídil na den [datum] jednání, na němž byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Dne [datum] bylo podáno dovolání, žalobce byl vyzván dne [datum] usnesením čj.: 15 C [Anonymizováno]/2014-201 k zaplacení soudního poplatku, následně bylo soudu doručeno vyjádření žalované, dne [datum] Nejvyšší soud pod č.j. 23 Cdo [Anonymizováno]/2017-212 rozsudky soudu prvního stupně i odvolacího soudu zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že nebyla správná právní úvaha soudů ohledně nutnosti uhrazení dlužné sumy třetímu subjektu před možností domáhat se této částky po pojišťovně. Obvodní soud pro [adresa] usnesením čj.. 15 C [Anonymizováno]/2014-224 odejmul žalobci opět osvobození od placení soudních poplatků, když v následujících letech po podání žaloby podle daňového přiznání k [datum] byl čistý zisk žalobkyně [částka] s tím, že nelze uvěřit původním tvrzením žalované, že má nulové náklady na nájemné, úhrady za služby. Žalobkyně fakticky zamlčuje výši provozních nákladů a zdroj finančních prostředků. Proti tomu bylo podáno odvolání [datum], dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, usnesení bylo zrušeno ze strany Městského soudu v Praze dne [datum] pod č.j. 23 Co [Anonymizováno]/2019-243 s tím, že je nutné doplnit tvrzení týkající se příjmů a majetku žalobce. Dne [datum] žalobce soudu dokládá finanční informace, usnesením čj.: 15 C 322/2014-256 ze dne [datum] bylo opět osvobození od soudních poplatků žalobci odejmuto, dne [datum] byl vyměřen žalobkyni soudní poplatek ve výši [částka]. Dne [datum] žalobce podává odvolání, dne [datum] je vyzván k doplnění odvolání, to je doplněno dne [datum]. Následně dne [datum] byla vyzvána i žalovaná, aby se vyjádřila k odvolání, dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, usnesení soudu prvního stupně bylo změněno tak, že nebylo odejmuto osvobození od placení soudních poplatků s tím, že nebyla zjištěna taková změna poměrů, která by byla důvodem pro přehodnocení původního rozhodnutí, změnu poměrů nepředstavuje samotná skutečnost, že žalobkyně v roce 2017 vykázala zisk ve výši [částka], toto je nutné zkoumat komplexně, kdy byla zjištěna taktéž ztráta ve výši [částka]. Dne [datum] ve věci samé proběhlo jednání, bylo odročeno k doplnění dokazování na [datum], dále byly žádány informace od exekutorů, dne [datum] došlo k doplnění důkazů, v mezidobí bylo jednání přeodročeno na den [datum], tohoto dne jednání proběhlo, došlo ke čtení listinných důkazů, bylo odročeno dne [datum], opět byly žádány informace týkající se exekučních řízení, následně žalobce žádá o odročení jednání, neboť nebude v České republice, jednání bylo odročeno na den [datum], a to následně z důvodu změny v obsazení senátu. Následně bylo odročeno na neurčito z důvodu požadavku omluvy jednatele žalobce, dne [datum] ve věci proběhlo jednání, za účelem doplnění dokazování bylo odročeno na den [datum], následně byl opět řešen přehled exekucí, dne [datum] ve věci samé proběhlo jednání, to následně bylo, následně byl vyhlášen rozsudek s tím, že žaloba byla zamítnuta. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, dne [datum] byl spis předložen Městskému soudu v Praze, ten dne [datum] rozsudek soudu prvního stupně zrušil, věc vrátil k dalšímu řízení. Jednak vyčetl nesprávnost zjištění soudu a dále skutečnost, že soud neodročil k žádosti žalobkyně jednání ze dne [datum], kdy nesprávný postup se projevil v rozhodnutí, neboť došlo k neunesení povinnosti důkazní a žalobce nemohl být poučen podle ustanovení § 118a odst. 3 osř. Na den [datum] bylo nařízené jednání ve věci samé, toto proběhlo, bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum], následně byly soudu doručovány další informace a důkazy, dne [datum] ve věci proběhlo dokazování, bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum], jsou opět zjišťovány informace o probíhajících exekučních řízeních, žalobce následně žádá o odročení jednání z důvodu čerpání dovolené. To bylo odročeno na den [datum], dne [datum] proběhlo jednání, za účelem přednesu závěrečných návrhů bylo odročeno na [datum], na něm byl vyhlášený rozsudek s tím, že žaloba byla zamítnuta. Proti rozsudku bylo podáno odvolání. Dne [datum] byl spis předložen odvolacímu soudu, ten nařídil jednání na den [datum]. Proti rozsudku bylo podáno dovolání dne [datum], dne [datum] byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, ten byl zaplacen [datum] a spis byl předložen Nejvyšším soudu dne [datum].

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [adresa] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,.a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C 148/2024.

6. Po právní stránce se soud zabýval skutečností, zdali v namítaném řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2024 došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb. spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud stejně jako účastníci řízení dospěl k závěru, že řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2024 obsahuje nesprávný úřední postup spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a soud se zabýval skutečností, zdali za tento nesprávný úřední postup náleží žalobci zadostiučinění v penězích. Žalovaná již v rámci předběžného projednání nároku dospěla k závěru, že celková délka řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C [Anonymizováno]/2024 je nepřiměřená. Soud k takovémuto závěru dospěl taktéž, soud je vázaný návrhem žalobce, jak ke dni uplatnění nároku u žalované, tak i ke dni uplatnění svého nároku žalobou, tj. ke dni [datum]. Soud toto podotýká právě vzhledem k celkové situaci, kdy řízení vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C 148/2024 i nadále trvá, momentálně se spis nachází s podaným dovoláním žalobkyně proti rozsudku u Nejvyššího soudu České republiky. Zároveň však by bylo v rozporu s myšlenkou zákonodárce o odškodňování dle zákona 82/98 Sb., aby soud přihlížel i k části řízení, která nebyla ze strany žalované projednána a zejména k situaci, kdy by soud nutně musel objektivně navyšovat odškodnění za i takto trvající část řízení s tím, že by žalobce byl ve sporu co do základu úspěšný a toto by se nutně projevilo i v nákladech řízení. Nárok byl u žalované uplatněn [datum] a stanovisko bylo podáno v zákonné šestiměsíční lhůtě dne [datum]. Co se týká celkové délky řízení, tato činila celkem [hodnota] let a 8 měsíců, a to od podání žaloby do projednání nároku u žalované. Soud vycházel ze stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 s tím, že soud dospěl k závěru, že částka [částka] jako částka základní náhrady za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částka poloviční, je dostatečnou částkou zadostiučinění, která je v základu schopná nemajetkovou újmu reparovat. Dle stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 nabízí toto stanovisko návod pro možnosti odškodňování nepřiměřené délky soudního řízení v rozsahu 15 000-[částka] s ohledem na celkovou délku řízení. Lze dospět k závěru i z konstantní judikatury, že teprve délka řízení přesahující 10 let nabízí a vede k použití vyššího základního odškodnění, než je částka [částka]. Celková délka řízení pro žalobce ke dni projednání nároku u žalované je 9 let a 8 měsíců, dle názoru je částka [částka] jako částka základní určující odškodnění jednoho roku trvání řízení částkou dostatečnou. Soud se nadále zabýval jednotlivými parametry dle ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. s tím, že žalobce žádné procentuální navýšení základní částky nepožadoval, i sám žalobce vycházel z částky [částka] za 1 rok trvání řízení, celkem za dobu 9 let a 8 měsíců dospěl k částce [částka], kterou požaduje, soud nedospěl k závěru, že by zde bylo namístě procentuální navýšení základní vypočtené částky za celkovou délku trvání z důvodu požadavků žalobce, byť tento uváděl, že se jednalo o vyšší částku, která vedla k částečné likvidaci AK žalobce, kdy nicméně za faktické procentuální navýšení takovéto částky nepožadoval. Soud je vázán žalobním návrhem i žalobními tvrzeními, a z důvodů požadavku žalobce taktéž k takovémuto navýšení nepřistoupil. Žalovaná sama přistoupila nicméně k procentuální moderaci s tím, že základní částku snížila o 20 % s ohledem na určitou složitost projednávané věci, kdy soud s tímto snížením se plně ztotožnil, nelze dospět k závěru, že by v řízení došlo k průtahům v řízení, byla zde nařizována jednání, bylo rozhodováno i osvobozování od placení soudních poplatků, ale zejména ve věci samé proběhlo řízení 4× na prvním stupni nebo před soudem prvního stupně, bylo prováděno značné množství listinných důkazů a bylo zejména nutné opakovaně vyžádávat informace o velkém množství exekučních řízení, která se vztahovala i k předmětu uvedeného řízení. Řízení bylo i po právní stránce poměrně složité, a to zejména s ohledem na první rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně, kdy teprve Nejvyšší soud přehodnotil výklad stávajícího zákona a dospěl k závěru o jiném právním názoru, kdy toto v zásadě nelze přičítat jako zavinění přičitatelné státu, jednalo se pouze o právní posouzení výkladu zákona, kdy i toto vede soud k závěrům o skutkové i právní složitosti řízení. Co se týká procesní složitosti, je nutné poukázat na skutečnost, že bylo rozhodováno o osvobození od placení soudních poplatků, byť soud prvního stupně 2× nesprávně rozhodl o odnětí osvobození od soudních poplatků, je nutné však přihlédnout k celkové situaci řízení, kdy to byla žalovaná, která na počátku řízení tvrdila, že nevykazuje žádnou činnost, že nemá žádné náklady, nicméně vykazuje činnost, následně došlo ke změně poměrů, kdy nicméně ani změna poměrů nedospěla k takové fázi, aby bylo namístě odejmout osvobození od placení soudních poplatků, ale je logické, že právě i vzhledem k celkové situaci to byl soud prvního stupně, který měl potřebu zkoumání a přezkoumávání celkových poměrů ve společnosti žalobce. Dále i co se týká snížení o 10 % z důvodu složitosti, s ohledem na projednávání věci ve třech stupních soudní soustavy, když došlo k projednání na třech stupních soudní soustavy, opakovaně před soudem prvního a druhého stupně, a to jak v procesních otázkách týkajících se osvobození od placení soudního poplatku, tak i následně ve věci samé, kdy však je toto vynulováno právě přiznáním navýšení o 10 % s ohledem na postup soudu prvního stupně, který byl nekoncentrovaný a jeho rozhodnutí byla opakovaně zrušena nebo změněna z důvodů přičitatelných k tíži soudu. Soud k tomu poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3673/2021 ze dne [datum], kdy lze v zásadě při rozhodování mezi soudem prvního stupně a odvolacím soudem shledat tzv. soudní ping pong, kdy ze strany soudu prvního stupně nebyly v zásadě respektovány závazné právní názory odvolacího soudu a zároveň došlo i k nesprávnému postupu ze strany Obvodního soudu pro [adresa], kdy neodročil jednání a následně žalobu zamítl na neunesení břemene tvrzení, aniž by však poskytl dobrodiní soudu k poučení žalobce dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. V tomto směru soud taktéž navýšil základní částku o 10 %. Zároveň soud stejně jako žalovaná dospěl k závěru, že je namístě snížit uvedenou částku o 7 % s ohledem na podíl žalobce na délce řízení, lze souhlasit se žalovanou, že bylo nutné rozhodovat o osvobození od placení soudních poplatků, zároveň to byl žalobce, kdo podával odvolání, která byla doplňována až na základě výzev soudu, stejně tak docházelo k několika odročením, resp. neodročením, k požadavkům žalobce, zároveň byl žalobce opakovaně vyzýván k nutnosti doplnění tvrzení nebo navržení důkazů. Toto vše následně objektivně vedlo k prodloužení celkové délky řízení. Zároveň z provedeného dokazování vyplývá, že ke dni zahájení namítaného řízení žalobce neuváděl žádný majetek, žádnou činnost ani žádný příjem a z tohoto důvodu byl osvobozen od placení soudních poplatků. V roce 2017 měl ztrátu více jak 1,7 mil. Kč a zisk dosahující částky [částka]. po celou dobu řízení byl žalobce z důvodu špatného hospodářského výsledku od soudních poplatků osvobozen. Nelze tak dospět k závěru, že nepřiměřená délka řízení vedla ke špatným hospodářskýmn výsledkům, když ty byly tvrzené v namítaném řízení po celou jeho dobu i v okamžiku zahájení řízení. Soud dospěl k závěru, že částka [částka], tak jak ze strany žalované byla v zákonné šestiměsíční lhůtě žalobci přiznána, je částkou, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu fakticky reparovat. Za dané situace soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 osř a 151 odst. 3 osř. Žalovaná byla ve sporu úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle vyhlášky 177/96 Sb., kdy hodnota jednoho úkonu jest [částka]. Soud přiznal celkem [částka] za podání vyjádření ve věci, přípravu na jednání a účast na jednání soudu.

Poučení