15 C 160/2021-294

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa žalobkyně], zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] proti žalovaný: ; [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] - o zaplacení 26 448 Kč s příslušenstvím (bezdůvodné obohacení) takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 448 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 19 908 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 995 Kč od [datum] do [datum], s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 540 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení 10 % úroku z prodlení ročně z částky 26 448 Kč od [datum] do [datum], 10 % úroku z prodlení ročně z částky 6 540 Kč od [datum] do [datum], 8,25 % úroku z prodlení ročně z částky 5 545 Kč od [datum] do [datum] a 1,75 % úroku z prodlení ročně z částky 6 540 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 597,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Trutnově se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 050 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, které žalovanému mělo vzniknout užíváním nemovitých věcí (konkrétně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a rozestavěného domu nyní bez č. p./ č. e., dříve označeného [adresa], stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí) ve vlastnictví žalobkyně v [katastrální uzemí] v době od [datum] do [datum].

2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila svoji žalobu na částku [částka]. K tomuto uvedla, je výlučným vlastníkem nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], [stát. instituce], pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –ostatní plocha o výměře [výměra]. Dále je výlučným vlastníkem rozestavěného domu nyní bez č. p., č. e., (dříve označeného [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, a účelových staveb společně postavených s doplňkovou funkcí k hlavní budově na pozemku par. [číslo] vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Žalobkyně se v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] mimo jiné domáhá též vydání bezdůvodného obohacení, které na její úkor získal žalovaný užíváním stejných nemovitostí jako v tomto sporu, avšak v období od [datum] do [datum]. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byl zpracován soudem ustanoveným znalcem [jméno] [příjmení] znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]. Znalec ve zpracovaném posudku určil tržní hodnotu ročního nájmu pozemku a tržní hodnotu ročního nájmu rodinného domu. Ze závěrů uvedeného posudku vychází žalobkyně při nově provedeném vyčíslení svého žalobního požadavku. Žalobkyně jednak žádá, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat v její prospěch získané bezdůvodné obohacení, a to konkrétně úhradu za faktické užívání pozemku za období od [datum] do [datum], v částce odpovídající násobku počtu 6 kalendářních měsíců a počtu 10 kalendářních dnů a částky tržní hodnoty ročního nájmu dle znaleckého posudku ve výši 15 820 Kč (tedy částky 1 318,33 Kč měsíčně a částky 43, 342 Kč denně). Při použití uvedených sazeb výše bezdůvodného obohacení získaného žalovaným v této části činí 8 343,40Kč. Žalobkyně dále žádá, aby soud žalovanému uložil povinnost vydat v její prospěch získané bezdůvodné obohacení, a to konkrétně úhradu za faktické užívání rozestavěné stavby rodinného domu za období od [datum] do [datum] v částce odpovídající násobku počtu 6 kalendářních měsíců a počtu 10 kalendářních dnů a částky tržní hodnoty ročního nájmu dle znaleckého posudku ve výši 49 043 Kč, se snížením o 30% dle odpovědi znalce na otázku [číslo] (tedy částky 2 860,84 Kč měsíčně a částky 94, 054 Kč denně). Při použití uvedených sazeb výše bezdůvodného obohacení získaného žalovaným v této části činí 18.105,58 Kč. Bezdůvodné obohacení získané žalovaným na úkor žalobkyně ve shora uvedeném období tak činí celkem 26 448,98 Kč, a právě tuto žalobkyně nově požaduje na žalovaném uhradit i se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 448,98 Kč od [datum] do zaplacení.

3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud výše uvedenou změnu žaloby připustil. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Žalovaný se ve svém podání ze dne [datum] a následném upřesnění a doplnění tohoto podání jeho zástupcem na jednání soudu dne [datum] k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Uvedl, že žalobkyně svou žalobu opírá o tvrzení, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně není vlastníkem tohoto pozemku. Darovací smlouva ze dne [datum], kterou měla žalobkyně nabýt pozemek [parcelní číslo] do svého vlastnictví, je neplatná, protože svým obsahem a účelem obcházela zákon, jelikož smluvní strany chtěly provést převod nezastavěného stavebního pozemku, ačkoliv nebyly příbuznými v řadě přímé, přičemž dle tehdejších právních předpisů byl takový převod možný právě výlučně mezi příbuznými v řadě přímé. Zdůraznil, že otázka vlastnictví tohoto pozemku byla řešena v několika soudních řízeních, zejména pak v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovaný namítal, že i kdyby se žalobkyně stala vlastnicí daného pozemku, žalovaný vlastnické právo k tomuto vydržel, když tuto nemovitost užíval po dobu delší než 10 let. Třetí námitka žalovaného spočívala v samotné stavbě, kdy má za to, že za situace, kdy není stavba zkolaudována a její užívání stavební zákon zakazuje, není možné požadovat bezdůvodné obohacení, jelikož žádné nevzniklo. Čtvrtá námitka se týkala konstrukce výpočtu nároku žalobkyně dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení], kdy tento počítá s celou výměrou pozemku [číslo] a dále s užíváním stavby, což ve svém důsledku znamená, že v části pozemku je požadováno bezdůvodné obohacení duplicitně, když by u pozemku měla být zohledněna pouze jeho nezastavěná část. Pátá námitka žalovaného spočívala v požadovaném úroku z prodlení, resp. počátku doby prodlení žalovaného, když dle názoru žalovaného prodlení stran vydání bezdůvodného obohacení začíná běžet až po doručení výzvy. Šestá námitka se týkala zjevného zneužití práva, kdy toto zneužití spočívá dle názoru žalovaného v tom, že stavba bez č.p./č.e. (dříve s [adresa]) je v rozporu se stavebním povolením a to výlučně přičiněním žalobkyně, žalobkyně stavebnímu úřadu nedokládá to, co by doložit měla, stavební úřad nekoná, ač by konat měl i poté, co ho k tomu vyzýval sám žalovaný. Žaloba tedy z těchto důvodů nemůže být úspěšná. Navrhl proto, aby žaloba byla jako nedůvodná zcela zamítnuta.

5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně v tomto dopise vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným, a to od [datum] do jejich faktického vyklizení v celkové výši 14 000 Kč, když bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila částkou 1 500 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 6 000 Kč) a bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání stavby rodinného domu žalobkyně vyčíslila částkou 2 000 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 8 000 Kč). Soud nemá za prokázané, že by tato výzva byla žalovanému doručena.

6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podací stvrzenky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným, a to od [datum] do [datum] v celkové výši 21 000 Kč, když bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila částkou 1 500 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 9 000 Kč) a bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání stavby rodinného domu žalobkyně vyčíslila částkou 2 000 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 12 000 Kč). Žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu pro zaplacení této částky do [datum].

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a podací stvrzenky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným, a to od [datum] do [datum] v celkové výši 22 050 Kč, když bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila částkou 1 500 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 9 450 Kč) a bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání stavby rodinného domu žalobkyně vyčíslila částkou 2 000 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 12 600 Kč). Žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu pro zaplacení této částky do [datum].

8. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] a e-mailu žalovaného ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný odmítl žalobkyni cokoliv uhradit. Žalovaný argumentoval, že žalobkyně není vlastníkem pozemku p. [číslo] když darovací smlouva nebyla platná, dále žalobkyni upozornil, že podal podnět k odstranění stavby, která je v hrubém rozporu se zákony a stavební dokumentací. Dále uvedl, že nemovitost k [datum] v souladu s pravomocným rozsudkem, nikoliv bezezbytku, nacházející se uzamčené části, vyklidil.

9. Z usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] má soud za prokázané, že okresní soud udělil příklep k rozestavěnému domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaném v katastru nemovitostí a k účelovým stavbám společně postavených s doplňkovou funkcí k hlavní budově na pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] žalobkyni. Usnesení okresního soudu bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], právní moci tak nabylo [datum].

10. Z katastrální mapy [číslo listu] spisu, informací z katastru nemovitostí [číslo listu] p.v. spisu a výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo].

11. Z potvrzení o provedení transakce [číslo listu] spisu, oznámení ČSSZ [číslo listu] spisu, vyjádření žalovaného č. j. [číslo jednací] [číslo listu] spisu, odvolání do usnesení sp. zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, doložení výpisů z účtů sp. zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, výpisů z účtu [číslo listu] spisu, kopie podacích lístků [číslo listu] spisu, výdeje dat z registru silničních vozidel [číslo listu] spisu, zprávy ČSSZ [číslo listu] spisu, sdělení ÚP ČR [číslo listu] spisu, sdělení žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu, prohlášení [číslo listu] spisu, sdělení ČSSZ [číslo listu] spisu soud nezjistil pro věc žádné významné skutečnosti, když tyto byly žalobkyní a žalovaným předloženy k prokázání jejich majetkových poměrů k jejich žádostem o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.

12. Z fotografie [číslo listu] a [anonymizováno] p.v. spisu má soud za prokázané, že na fotografiích je zachycen fóliovník žalovaného umístěný na jeho pozemku.

13. Z návrhu žaloby [číslo listu] spisu, platebního rozkazu č. j. [číslo jednací], odporu do platebního rozkazu [číslo listu] spisu, vyrozumění o odložení věci [číslo listu] spisu, návrhu žaloby na vydání záboru [číslo listu] spisu, část geometrického plánu dle [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [anonymizováno] p.v. spisu, sdělení žalované sp. zn. [číslo listu] spisu, změna žalobního návrhu k č. j. [číslo jednací] [číslo listu] spisu, vyjádření žalované sp. zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, protokol o jednání č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], vyjádření žalované sp. zn. [číslo jednací] [číslo listu] spisu, doplnění vyjádření [číslo listu] spisu, protokol č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo listu] spisu, protokol o jednání na místě samém č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo listu] p.v. [anonymizováno] spisu, zpětvzetí návrhu sp. zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, nesouhlas se zpětvzetím sp. zn. [spisová značka] [číslo listu] spisu, usnesení č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], usnesení č. j. [číslo jednací] [číslo listu] spisu, usnesení č. j. [číslo jednací] [číslo listu] spisu, soud zjistil, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka] byla projednávána žaloba o vyklizení pozemku podaná žalobkyní [celé jméno žalobkyně] proti žalovaným manželů, [jméno] a [jméno] [příjmení]. V daném řízení byl na jednání dne [datum] vyslýchán jako svědek [celé jméno žalovaného]. Tento ve své výpovědi mimo jiné uvedl, že stále žije v nemovitosti, která se nachází na parcelách [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], dům, který se zde nachází, postavil, avšak nemá číslo popisné. Až do roku [rok] měl tento dům číslo popisné [obec a číslo]. Jiné významné skutečnosti pro danou věc z těchto listin zjištěny nebyly.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že rodinný dům je od roku [rok] užíván bez řádné kolaudace. Znalec učinil prohlídku nemovitosti ke dni [datum] a zjistil, že nemovitost je ještě v horším stavu, než ke dni posledního posudku ze dne [datum]. Veškeré konstrukce a vybavení jsou opotřebovávány a zanedbány, elektroinstalace je odpojená. Z vedlejších staveb stojí pouze sklípek. Znalec sdělil, že rodinný dům je volně stojící se dvěma nadzemními podlažími. Původní dispozice bytu 4 +1 byla upravena na 2x 2+1. Vzhledem k chybějícímu vybavení bylo možno v letech [rok] – [rok] standardně užívat pouze byt se sociálním zařízením v II. nadzemním podlaží na východní straně domu a pokoj v I. nadzemním podlaží a sociální zařízení v II. nadzemním podlaží na východní straně domu. Znalec uvedl, že tržní hodnota ročního nájmu pozemku v roce [rok] činí 15 820 Kč. Znalec dále uvedl, že tržní hodnota ročního nájmu domu v roce [rok] činí 49 043 Kč. Znalec uvedl, že v případě, že by byl pozemek a dům pronajímaný současně jedné osobě, tak by se ceny nájmů nezměnily a tržní hodnota nájemného za pozemek i za stavbu by zůstala shodná. Znalec uvedl, že ke snížení tržního nájemného z důvodu nezkolaudované stavby domu by odhadem došlo o 20 – 30 %.

15. Z listin ze spisu sp. zn. [spisová značka] - sdělení žalovaného ze dne [anonymizováno] – [datum] [číslo listu] spisu, vyjádření žalovaného k žalobě [číslo listu], protokolu o jednání č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo listu] spisu, odvolání žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu, odůvodnění odvolání ze dne [datum] [číslo listu] spisu, sdělení žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu, e-mailová komunikace [číslo listu] spisu, dovolání žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu, odůvodnění dovolání žalovaného ze dne [datum] [číslo listu] spisu má soud za prokázané, že pod sp.zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení mezi žalobkyní a žalovaným ve věci vyklizení nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na LV [číslo] jako pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], nemovitosti - rozestavěného domu bez č.p. (v usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] označený jako rozestavěný dům [adresa]), stojícího na pozemku parcelní [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí a účelových staveb společně postavené s doplňkovou funkcí k hlavní budově na pozemku parcelní [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. V tomto řízení uplatňoval žalovaný proti žalobkyni obdobné námitky stran vlastnického práva k nemovitostem a zjevného zneužití práva ze strany žalobkyně jako v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaný v souvislosti s tímto řízením (konkrétně v souvislosti s řízením odvolacím ve věci sp. zn. [spisová značka]) sdělil v e-mailu ze dne [datum] svému právnímu zástupci, že na pozemku p. [číslo] má stále stavební materiál, původně určený k dostavbě a kolaudaci bezmála 50 let žalobkyní blokované, záměrně nedokončené a nezkolaudované stavby. Dále sdělil, že i ve stavbě má své věci, krom stavebního materiálu i nějaký bezcenný nábytek.

16. Na jednání soudu dne [datum] sdělil zástupce žalovaného, že co se týče samotného období, kdy žalovaný užíval nemovitosti, za které žalobkyně žádá vydání bezdůvodného obohacení, pak ze strany žalovaného není sporné, že vyklizení proběhlo kolem [datum] a tedy žalované období je obdobím, kdy žalovaný nemovitosti užíval.

17. Na jednání soudu dne [datum] učinila žalobkyně nesporným, že stavba (dříve [adresa]) je doposud stavbou nezkolaudovanou.

18. Z protokolu o jednání ze dne [datum] v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že při tomto jednání proběhl výslech znalce [jméno] [příjmení], který vypracoval znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]. V tomto protokole byla zaznamenána výpověď znalce s obsahem, že znalec při stanovení tržní hodnoty nájmu použil metodu procentuálního podílu z obvyklé ceny nájmu pozemku a z věcné hodnoty domu a příslušenství. Postupoval tak, protože tyto stavby jsou extrémně zanedbané, zchátralé, nezkolaudované a běžně by se nedaly pronajmout. Nešlo najít vhodné jiné nemovitosti ke srovnání cen nájmů domu a bylo potřeba jej určit z ceny pozemku a nemovitosti v procentuálním stanovení. V domě jsou místnosti, které jsou stavebně dokončené, mají dveře a okna, podlahové krytiny, sociální zázemí a lze v nich běžně bydlet a používat je. U ostatních místností jsou závady a nejsou nevhodné ke standardnímu užívání, ale mohou sloužit např. jako místnosti pro ukládání věcí apod. To, že v domě jsou místnosti, které nejsou vhodné k užívání, bylo zohledněno ve věcné hodnotě domu, a proto cena domu byla stanovena nízko. Snížení ceny nájmů o 20 až 30 % z důvodu nezkolaudované stavby, je velmi těžké odhadnout, znalec však z vlastní zkušenosti ví, že nájem u nezkolaudované nemovitosti musí být nižší. Proto dle svého subjektivního názoru stanovil snížení o 20 – 30 %. Srovnávací vzorky pozemků byly všechny pozemky nezastavěné určené k zastavění územním plánem. Při stanovení ceny nájmu pozemků vycházel znalec z celé výměry pozemku.

19. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uložil soud žalovanému [celé jméno žalovaného] povinnost vyklidit nemovitost zapsanou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na LV [číslo] jako pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], a povinnost vyklidit rozestavěný dům bez č.p. (v usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] označený jako rozestavěný dům [adresa]), stojící na pozemku parcelní [číslo] dosud nezapsaný v katastru nemovitostí a účelové stavby společně postavené s doplňkovou funkcí k hlavní budově na pozemku parcelní [číslo] vše v obci [obec], [katastrální uzemí], a to vše vyklizené předat žalobkyni do 15. dnů od právní moci rozsudku. V daném řízení dospěl soud k závěru, že žalobkyně ([anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]) je vlastníkem výše uvedených nemovitostí, naopak žalovanému k předmětným nemovitostem nesvědčí vlastnické ani jiné právo, které by ho opravňovalo tyto nemovitosti užívat, když bylo zjištěno, že žalobkyně pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] nabyla do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod R I. [číslo]. Rozestavěný dům v současné době již bez č.p. (v usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] označený jako rozestavěný dům [adresa]), stojící na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaný v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí], nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo dovolacím soudem odmítnuto. Okresní soud se v tomto rozsudku podrobně vypořádal s námitkami žalovaného stran vlastnického práva žalobkyně k výše uvedeným nemovitostem, kdy žalovaný především namítal neplatnost darovací smlouvy ze dne [datum], kterou měla nabýt žalobkyně vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] Okresní soud v odůvodnění upozornil zejména na skutečnost, že problémem platnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se opakovaně a velmi podrobně již v minulosti soudy zabývaly, naposledy v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] mezi účastníky [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] (žalovaná) a jejím polorodým bratrem [jméno] [příjmení] (žalobce). Soud dospěl k názoru, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] uzavřeli darovací smlouvu na pozemek - pozemkovou parcelu č.kat. [číslo], zahrada, o výměře [anonymizováno] m, který však nebyl v době uzavření darovací smlouvy nezastavěným stavebním pozemkem, neboť lze dovodit, že ani rozhodnutí o odnětí pozemků zemědělské výrobě ze dne [datum] ani následně vydané územní rozhodnutí dne [datum] nemohla nabýt právní moci, neboť nebylo prokázáno jejich řádné doručení. Protože se v době uzavření darovací smlouvy nejednalo o nezastavěný stavební pozemek, nebylo možno dospět k závěru, že by darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi zemřelým [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla z toho důvodu, že se nejednalo o otce a dceru, absolutně neplatná. Soud poukázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydané v rámci řízení sp.zn. [spisová značka] pod sp.zn. [spisová značka]. Dále soud poukázal i na skutečnost, že k obdobnému názoru stran otázky charakteru a druhu předmětného pozemku, dospěl i Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým jako odvolací soud rozhodoval přímo ve sporu mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví a který s ohledem na charakter tohoto pozemku (kdy i dle jeho názoru nešlo o nezastavěný stavební pozemek) uzavřel, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Rozsudek okresního soudu č.j. [číslo jednací] byl v odvolacím řízení potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Právní moci nabyl dne [datum] (vyjma výroku II. kterým byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení a který nabyl právní moci již dne [datum]). Soud se v tomto rozsudku vypořádal i s námitkou žalovaného, že naopak jeho osobě svědčí vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], když tento pozemek vydržel. Soud v tomto směru uvedl, že s ohledem na množství sporů, které mezi sebou účastníci v minulosti vedli, se již touto otázkou soudu také zabývaly. V tomto směru proto soud odkázal např. na rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. V tomto sporu žalovaný listinami (prohlášení manželů [příjmení] a rozhodnutí ze dne [datum] viz odstavec [anonymizováno] a [anonymizováno] tohoto rozsudku) dokládal svoji dobrou víru, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] je v jeho spoluvlastnictví se žalobkyní. Uváděl, že zápis o darovací smlouvě našel až v roce [rok]. Do té doby měl za to, že pozemek rodiče žalobkyně darovali jim oběma jako manželům. I v daném řízení (sp. zn. [spisová značka]) žalovaný těmito listinami argumentoval. Již v předchozích řízeních však soudy uzavřely předběžnou otázku vydržení vlastnického práva žalovaného k předmětnému pozemku s tím, že žalovaný nemohl vlastnické právo vydržet právě z důvodu absence dobré víry. Soud zdůraznil, že dobrou víru držitele je třeba hodnotit vždy objektivně, nikoliv pouze podle jeho osobního přesvědčení. Základním rozlišujícím kritériem je přitom skutečnost, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu na každém subjektu rozumně požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti o tom, že mu věc, kterou fakticky ovládá, skutečně patří. [obec] víra by tedy měla být opřena přinejmenším o listinu s tvrzeným nabývacím titulem. V tomto směru soud upozornil na skutečnost, že už v době převodu předmětného pozemku byla dle tehdy platných a účinných právních předpisů pro platnost veškerých úkonů ohledně nemovitostí předepsána písemná forma. Žalovaný nemohl pouze na základě listin (např. rozhodnutí ze dne [datum]), kde je označován jako stavebník, nabýt objektivně přesvědčení, že se stal vlastníkem, popř. spoluvlastníkem, předmětného pozemku. Stejně tak jeho dobrou víru v tomto směru neprokazuje ani Prohlášení manželů [příjmení], které není ani datováno. Ve věci sp.zn. [spisová značka] byla jako svědkyně slyšena právě [jméno] [příjmení] (matka žalobkyně), která popřela, že by takovéto prohlášení kdy podepsala, když by nikdy nesouhlasila, aby jako obdarovaní byli uvedeni oba účastníci. Uvedla také, že žalovaný o daru pouze žalobkyni určitě věděl, neboť se o tom běžně mluvilo, věděli to i ostatní sourozenci žalobkyně včetně nevlastních. Soud poukázal i na skutečnost, že i v geometrickém plánu, který byl vypracován dne [datum] právě pro účely darovací smlouvy ze dne [datum] a kterým byl z pozemku par. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] vyčleněn pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], byla jako vlastník tohoto pozemku uvedena žalobkyně. Soud tedy uzavřel s ohledem na výše uvedené, že žalovaný nemohl vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržet, kvůli absenci jeho dobré víry. Žalovaný navrhoval, aby byl vypracován znalecký posudek k ověření pravosti podpisu [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matky žalobkyně). Soud tento důkazní návrh zamítl, když měl za to, že by byl v daném případě tento důkaz nadbytečný a žádné právně významné skutkové zjištění by nepřinesl. Soud v tomto směru uvedl, že i kdyby se jednalo o podpis [jméno] [celé jméno žalobkyně], vlastníkem předmětného pozemku (a následným převodcem) byl v této době [jméno] [příjmení] (dle odevzdací listiny ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] – viz. darovací smlouva). Samotné prohlášení navíc nemůže být považováno za platnou darovací smlouvu předmětného pozemku - parcely č. kat. [číslo], zahrada, o výměře [výměra] (viz. darovací smlouva ze dne [datum]), když v tomto prohlášení není dostatečně určitě specifikována část pozemkové parcely č. kat. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], která by případně měla být manželům [příjmení] darována. Je zde pouze určení, že se jedná o její severní část ve výměře asi [výměra], když konkrétní parcela [číslo] k.ú. [obec] byla vymezena až geometrickým plánem č. [tel. číslo] [číslo] ze dne [datum] (založen ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku v tehdy platném znění (s ohledem na neexistenci geometrického plánu ze dne [datum] v době sepisu předmětného prohlášení zřejmě tedy ve znění [účinnost]) se navíc pro všechny smlouvy o převodu nemovitostí, tedy i pro darovací smlouvu, vyžadovala písemná forma, kdy projevy účastníků (tedy i přijetí nabídky daru obdarovaným) musely být na téže listině. Takto případně uzavřená darovací smlouva by tedy byla absolutně neplatná. Soud navíc poukázal i na skutečnost, že z úřední činnosti je mu známo, že u Okresního soudu v Náchodě bylo pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení ve věci žaloby [celé jméno žalovaného] proti [jméno] [celé jméno žalobkyně], kterou se domáhal určení, že je vlastníkem parcely [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] [celé jméno žalovaného] i v tomto řízení tvrdil, že vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržel. Žaloba byla zamítnuta, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

20. Z rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] uložil soud žalovanému [celé jméno žalovaného] jako vlastníkovi služebných nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –zastavěná plocha a nádvoří, pozemek parc. [číslo] –zahrada a pozemek parc. [číslo] –zahrada, povinnost na základě věcného břemene zřízeného rozsudkem Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], umožnit žalobkyni a každému dalšímu vlastníkovi panujících nemovitostí - nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro [územní celek] a kat. území [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] jako pozemek parc. [číslo] –ostatní plocha a nemovitosti - stavby rozestavěného domu, stojící na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsané v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí], chůzi a přejíždění po služebných nemovitostech v celém jejich rozsahu. Rozsudek zatím nenabyl právní moci, když žalovaný proti tomuto podal dne [datum] odvolání. V rámci tohoto rozhodnutí se soud mimo jiné vypořádal s námitkou žalovaného, že ze strany žalobkyně se jedná o zjevné zneužití práva, když v současné době stavba bez č.p./č.e. (dříve [adresa]) není stavbou řádnou, když se jedná o stavbu nezkolaudovanou, tudíž„ černou“, tedy není hodna právní ochrany a neměla by ani právní ochrany užívat. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poté, co nabyla předmětnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví (na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které nabylo právní moci dne [datum]), začala podnikat kroky k tomu, aby jí bylo Městským úřadem v Náchodě, Odborem výstavby a územního plánování (dále také jen stavební úřad) uděleno dodatečné stavební povolení. Za tímto účelem oslovila již v roce [rok] projektanta [jméno] [příjmení], se kterým uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem je zhotovení projektové dokumentace předmětné stavby rodinného domu, která musí být podkladem k žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení. Tato skutečnost byla prokázána nejenom smlouvou o dílo č. [rok], ale i výpovědí svědka [příjmení], který byl slyšen jako svědek v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Soud v rozsudku dále konstatoval, že dne [datum] podala žalobkyně samotnou žádost o vydání dodatečného stavebního povolení ke stavebnímu úřadu. Žalobkyně byla stavebním úřadem vyzvána k doložení potřebných náležitostí (podkladů specifikovaných ve výzvě ze dne [datum]) a řízení o dodatečném povolení stavby bylo proto usnesením [číslo] ze dne [datum] přerušeno. Vzhledem k podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad usnesením [číslo] ze dne [datum] přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je řízení o dodatečném povolení stavby, i řízení o odstranění této stavby. Tyto skutečnosti byly prokázány spisy stavebního úřadu sp.zn. [číslo] ([číslo]) a sp.zn. [číslo], které byly jako důkazy opět provedeny v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Dle názoru soudu vyjádřeného v tomto rozsudku bylo z těchto spisů a opět i z výpovědi svědka [příjmení] dále prokázáno, že projektová dokumentace je v současné době téměř hotova, kdy se čeká pouze na dopracování projektové dokumentace pro čističku odpadních vod, aby mohl být projekt zaslán na životní prostředí. O odstranění stavby ani o dodatečném povolení stavby nebylo prozatím rozhodnuto. Soud tedy uzavřel, že pokud žalobkyně podniká řádné kroky k tomu, aby dosáhla vydání dodatečného stavebního povolení ke stavbě bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], nemá soud za to, že by se ze strany žalobkyně jednalo o zjevné zneužití práva. Žalobkyně s ohledem na výše uvedené stále potřebuje mít přístup k této stavbě rodinného domu a tedy nerušeně vykonávat své právo odpovídající zřízené pozemkové služebnosti.

21. Ze spisu Odboru výstavby ONV [obec] sp. zn. [číslo] – rozhodnutí o přípustnosti stavby rodinného domu ze dne [datum], žádosti o vydání stavebního povolení ze dne [datum], osvědčení ze dne [datum], materiálového listu, rozhodnutí ze dne [datum] – příspěvek k cenovému vyrovnání, technické zprávy ke stavbě rodinného domu, řezů rodinného domu k projektové dokumentaci, soud zjistil, že dne [datum] vydal Odbor výstavby ONV [obec] rozhodnutí o přípustnosti stavby rodinného domu na pozemku č. kat. [číslo], k.ú. [obec]. Rozhodnutí bylo adresované žalobkyni. Podkladem pro dané rozhodnutí byla předložená projektová dokumentace pro stavbu rodinného domu na parcele č. kat. [číslo] ve [obec], která byla ONV [obec] schválena za podmínek uvedených v rozhodnutí.

22. Soud zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazů spisy sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka], dále na provedení důkazů prohlášení [číslo listu], geometrického plánu [číslo listu] spisu, záznamu podrobného měření [číslo listu] spisu, rozhodnutí odnětí pozemků zemědělské výrobě [číslo listu] spisu, fotografie [číslo listu] p.v. spisu, dále zamítl návrh žalovaného a žalobkyně na provedení důkazu notářského zápisu [číslo listu] a návrh žalobkyně na provedení důkazů rozsudku [číslo jednací] a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové [číslo jednací] [spisová značka]. Těmito důkazy chtěli oba účastníci zejména prokázat vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a k rozestavěnému rodinnému domu v současné době již bez č.p. (dříve označenému [adresa]), stojícím na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, v obci [obec] a [katastrální uzemí] Tyto skutečnosti byly však již prokázány odkazem na výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (viz. odstavec [anonymizováno] tohoto rozsudku), a proto je soud i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl.

23. Soud dále zamítl návrhy žalovaného na provedení důkazů spočívající v zadání znaleckého posudku a vyžádání si veškeré stavebně právní dokumentace od Stavebního úřadu v [obec] ke stavbě (dříve [adresa]). Žalovaný žádal, aby soud nechal vypracovat nový znalecký posudek, když má za to, že znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] se jednak nedostatečně vypořádal s otázkou snížení obvyklé ceny nájemného s ohledem na skutečnost, že stavba není zkolaudována, kdy znalec by toto neměl stanovit pouze na základě své obecné úvahy a dále žalovaný uváděl, že by se nový znalecký posudek měl vypořádat s onou duplicitou, tedy s tím, jaká byla výše obvyklého nájemného za nemovitost, tedy dům žalobkyně a jaká za část nezastavěného pozemku. Vyžádáním stavebně právní dokumentace chtěl žalovaný prokázat, že se jednak jedná o nezkolaudovanou stavbu a jednak chtěl prokazovat zjevné zneužití práva ze strany žalobkyně, kdy toto dle jeho názoru spočívá v tom, že žalobkyně úřadu nepředkládá to, co by předkládat měla a dále že stavební úřad nekoná, ačkoliv by konat měl na výzvy žalovaného. Se zřetelem na skutkové a právní posouzení věci, které bude vysvětleno níže, dospěl soud k závěru, že tyto důkazy by nemohly přinést z hlediska výsledku řízení žádné právně významné skutkové zjištění, proto je i s ohledem na hospodárnost řízení zamítl. Soud v této souvislosti poukazuje i na skutečnost, že žalobkyně učinila v průběhu řízení nesporným, že nemovitost - rodinný dům stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. katastrální [obec] u [obec], pozbyla v mezidobí č.p.

24. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr. Žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo]. Předmětnou nemovitost nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod R I. [číslo]. Žalobkyně je dále výlučným vlastníkem rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Předmětnou stavbu nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně od této doby podniká faktické kroky k tomu, aby jí bylo Městským úřadem v Náchodě, Odborem výstavby a územního plánování vydáno dodatečné stavební povolení na předmětnou stavbu. Žalovanému nesvědčí k předmětným nemovitostem (rozestavěné stavbě ani k pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]) vlastnické ani jiné právo, které by ho opravňovalo předmětné nemovitosti užívat. Žalovaný přesto fakticky v období od [datum] do [datum] předmětné nemovitosti užíval, tedy za období, za které žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení, aniž by k tomu měl jakýkoli právní důvod. Peněžitá náhrada za užívání těchto nemovitostí žalovaným byla vyčíslena znalcem [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku. Žalovaný dosud žalobkyni za užívání pozemku jeho osobou ve výše uvedeném období ničeho neuhradil.

25. Podle § 2991 zák. č. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

27. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

28. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

29. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

30. Žaloba je v části důvodná.

31. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem výše uvedených nemovitostí, a to pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra], zapsaném v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a k.ú. [obec] u [obec], na listu vlastnictví [číslo] dále rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Žalovaný tyto nemovitosti užíval v období od [datum] do [datum] bez jakéhokoli právního důvodu, čímž ve smyslu § 2991 o. z. vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení (formou protiprávního užívání cizí věci), za které je žalovaný povinen poskytnout žalobkyni peněžitou náhradu. Žalovaný sám ostatně užívání těchto nemovitostí v uvedeném období potvrdil, když zástupce žalovaného na jednání soudu dne [datum] sdělil, že co se týče samotného období, kdy žalovaný užíval nemovitosti, za které žalobkyně žádá vydání bezdůvodného obohacení, pak ze strany žalovaného není sporné, že vyklizení proběhlo kolem [datum] a tedy žalované období je obdobím, kdy žalovaný nemovitosti užíval.

32. Žalobkyně za užívání pozemku parc. [číslo] v obci [obec] požadovala za období od [datum] do [datum] celkem 8 343,40 Kč jako bezdůvodné obohacení. Peněžitá náhrada byla vyčíslena znalcem [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku (odstavec [anonymizováno] a [anonymizováno] tohoto rozsudku), který ho kvantifikoval k obvyklému nájemnému za užívání obdobného pozemku v daném místě a čase (a to podle konstantní judikatury - viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z tohoto posudku vyplývá, že v roce [rok] – činilo tržní nájemné 15 820 Kč za rok. Jelikož žalobkyně žádala bezdůvodné obohacení pouze za období od [datum] do [datum], tj. za 6 měsíců a 10 kalendářních dnů, tak za tento rok jí přísluší celkem 8 343,41 Kč ( (tj. 15 820 Kč: 12 měsíci = 1 318,33 Kč za 1 měsíc x 6 měsíců = 7 909,99 Kč) + (15 820 Kč: 365 dny = 43, 342 Kč za 1 den x 10 dnů = 433,42 Kč)). Soud tedy uzavřel, že v této části má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení v jí požadované výši 8 343,40 Kč.

33. Žalobkyně žádala za užívání rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec], za období od [datum] do [datum] bezdůvodné obohacení v celkové výši 18 105,58 Kč. Peněžitá náhrada přitom byla vyčíslena znalcem [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku (odstavec [anonymizováno] a [anonymizováno] tohoto rozsudku), kdy výše bezdůvodného obohacení byla kvantifikována podle ceny nemovitosti (neboť nebylo možno najít obdobné nemovitosti pro porovnání výše nájemného). Znalec přitom zohlednil aktuální stav nemovitosti a také se vyjádřil k tomu, že užívání domu bez kolaudace mělo vliv na stanovení výše obvyklého tržního nájemného za takovou nemovitost (je třeba snížit výši tržního nájemného o 20 – 30 %). Soud dospěl k závěru, že rozestavěný dům v dané věci byl v roce [rok] fakticky pronajímatelný (na rozdíl např. od situace uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kdy nemovitost nešlo pronajímat vůbec). Skutečnost, že šlo nemovitost pronajmout, vyplývá i ze samotného znaleckého posudku a protokolu o jednání ze dne [datum] v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka], kde je zachycen obsah výpovědi znalce [jméno] [příjmení], který byl při tomto jednání vyslechnut, ale i z faktického stavu věci, kdy žalovaný v rodinném domě skutečně dlouhodobě bydlel a nemovitost užíval i jinak (skladoval nábytek, stavební materiál, apod., což bylo prokázáno zejména e-mailem ze dne [datum] – viz. odstavec 15 tohoto rozsudku a protokolem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] – viz. odstavec 13 tohoto rozsudku). Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] vyplývá, že v roce [rok] – činilo tržní nájemné 49 043 Kč za rok. Jelikož žalobkyně žádá bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum], tj. za 6 měsíců a 10 kalendářních dnů, tak za tento rok jí přísluší celkem 25 865,13 Kč bez zohlednění absence kolaudace ( (tj. 49 043 Kč: 12 měsíci = 4 086, 916 Kč za 1 měsíc x 6 měsíců = 24 521,49 Kč) + (49 043 Kč: 365 dny = 134, 364 Kč za 1 den x 10 dnů = 1 343,64 Kč)). Soud však přihlédl k tomu, že žalovaný neužíval běžný rodinný dům určený k bydlení, ale stavbu rozestavěnou, která nebyla za tímto účelem prozatím zkolaudována. Obě strany o tomto nedostatku stavby prokazatelně věděly a je zřejmé, se jedná o vadu, která by v případě běžného, tržního nájmu snižovala případnou cenu nájemného. Znalec uvedl, že v případě nezkolaudované stavby by šlo tržní nájemné snížit o 20 – 30 % hrubým odhadem. Soud má za to a i žalobkyně v rámci svého tvrzení při výpočtu svého nároku počítala s nutností snížení tržní ceny o celých 30 %. Po zohlednění skutečnosti, že stavba nebyla zkolaudována, tak soud vyčíslil bezdůvodné obohacení na 18 105,59 Kč (25 865,13 Kč x 0,7). Soud tedy uzavřel, že v této části má žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení v jí požadované výši 18 105,58 Kč.

34. Celkový nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení tak činí 26 448,98 Kč (18 105,58 Kč + 8 343,40 Kč).

35. Namítal-li žalovaný, že žalobkyně se nikdy nestala vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], když darovací smlouva ze dne [datum], kterou měla žalobkyně nabýt pozemek [parcelní číslo] do svého vlastnictví, je neplatná, protože svým obsahem a účelem obcházela zákon, pak soud k tomuto uvádí, že otázka vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byla již podrobně řešena v řízení vedeném u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. [spisová značka], v rámci kterého se žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] domáhala na žalovaném [celé jméno žalovaného] vyklizení nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Královéhradecký kraj se sídlem v [obec], Katastrální pracoviště Náchod, pro [územní celek] a [katastrální uzemí], na LV [číslo] jako pozemek parcelní [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra], a nemovitosti - rozestavěného domu bez č.p. (dříve označeného [adresa]), stojícího na pozemku parcelní [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec], [katastrální uzemí]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo žalobě zcela vyhověno. Tento rozsudek okresního soudu byl v odvolacím řízení potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] a nabyl právní moci dne [datum] (vyjma výroku II. kterým byl zamítnut návrh žalovaného na přerušení řízení a který nabyl právní moci již dne [datum]). Okresní soud v uvedeném řízení dospěl k závěru, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], když předmětnou nemovitost nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě darovací smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána formou notářského zápisu pod sp. zn. NZ [číslo] [číslo] a registrována Státním notářstvím v [obec] dne [datum] pod R I. [číslo]. Dále soud dospěl k závěru že žalobkyně je výlučným vlastníkem rozestavěného domu v současné době již bez č.p. (dříve označen [adresa]), stojícího na pozemku parc. [číslo] dosud nezapsaného v katastru nemovitostí, vše v obci [obec] a [katastrální uzemí]. Předmětnou stavbu nabyla žalobkyně do svého vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které bylo následně potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum] Okresní soud se podrobně ve zmiňovaném rozsudku vypořádal se všemi námitkami žalovaného stran neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum], které měly vést ke zpochybnění vlastnického práva žalobkyně k pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] Okresní soud v odůvodnění upozornil zejména na skutečnost, že problémem platnosti darovací smlouvy ze dne [datum] se opakovaně a velmi podrobně již v minulosti soudy zabývaly, naposledy v řízení vedeném Okresním soudem v Náchodě pod sp. zn. [spisová značka] mezi účastníky [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] (žalovaná) a [jméno] [příjmení] (žalobce), kde soud dospěl k názoru, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobkyně] uzavřeli darovací smlouvu na pozemek - pozemkovou parcelu č.kat. [číslo], zahrada, o výměře [anonymizováno] m, který však nebyl v době uzavření darovací smlouvy nezastavěným stavebním pozemkem, neboť lze dovodit, že ani rozhodnutí o odnětí pozemků zemědělské výrobě ze dne [datum] ani následně vydané územní rozhodnutí dne [datum] nemohla nabýt právní moci, neboť nebylo prokázáno jejich řádné doručení. Protože se v době uzavření darovací smlouvy nejednalo o nezastavěný stavební pozemek, nebylo možno dospět k závěru, že by darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi (zemřelým) [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] byla z toho důvodu, že se nejednalo o otce a dceru, absolutně neplatná. Soud v tomto směru poukázal i na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky vydané v rámci řízení sp.zn. [spisová značka] pod sp.zn. [spisová značka]. Dále poukázal i na skutečnost, že k obdobnému názoru stran otázky charakteru a druhu předmětného pozemku, dospěl i Krajský soud v Hradci Králové v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kterým jako odvolací soud rozhodoval přímo ve sporu mezi [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného] o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví a který s ohledem na charakter tohoto pozemku (kdy i dle jeho názoru nešlo o nezastavěný stavební pozemek) uzavřel, že tento pozemek je ve výlučném vlastnictví žalobkyně. S tímto posouzením věci se ztotožnil soud i v předmětném případě, neboť z řízení nevyplynuly a ani žalovaným nebyly vzneseny žádné další skutečnosti (žalovaný tvrdil tytéž skutečnosti a navrhoval shodné důkazy jako v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]), na základě kterých by se soud měl od tohoto hodnocení věci odchýlit. Proto soud v této části plně odkazuje na odůvodnění rozsudku vydaného ve věci sp.zn. [spisová značka]. Nadto soud dodává, že z úřední činnosti je mu známo, že následně (po právní moci zmiňovaného rozsudku) bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odmítnuto dovolání žalovaného. Žalovaný v této věci podal i ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu sp.zn. IV. ÚS 1998/20 ze dne [datum] zamítnuta.

36. Namítal-li žalovaný, že on sám je vlastníkem pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], když tento pozemek vydržel, pak soud k tomuto uvádí, že s ohledem na množství sporů, které mezi sebou účastníci v minulosti vedli, se již touto otázkou soudy také zabývaly. Soud proto i v této části plně odkazuje na odůvodnění rozsudku vydaného ve věci sp. zn. [spisová značka], když i v tomto řízení byla tato námitka ze strany žalovaného vznesena a soudem tedy byla již podrobně řešena. V odůvodnění rozsudku č.j. [číslo jednací] soud v tomto směru odkázal např. na rozhodnutí Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], kdy v tomto sporu žalovaný listinami (prohlášení manželů [příjmení] a rozhodnutí ze dne [datum] viz odstavec [anonymizováno] a [anonymizováno] tohoto rozsudku) dokládal svoji dobrou víru, že pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] je v jeho spoluvlastnictví se žalobkyní. Uváděl, že zápis o darovací smlouvě našel až v roce [rok]. Do té doby měl za to, že pozemek rodiče žalobkyně darovali jim oběma jako manželům. I v řízení [spisová značka] žalovaný těmito listinami argumentoval. Již v předchozích řízeních však soudy uzavřely předběžnou otázku vydržení vlastnického práva žalovaného k předmětnému pozemku s tím, že žalovaný nemohl vlastnické právo vydržet právě z důvodu absence dobré víry. [jméno] víru držitele je třeba hodnotit vždy objektivně, nikoliv pouze podle jeho osobního přesvědčení. Základním rozlišujícím kritériem je přitom skutečnost, zda držitel při běžné opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu na každém subjektu rozumně požadovat, neměl a nemohl mít pochybnosti o tom, že mu věc, kterou fakticky ovládá, skutečně patří. [obec] víra by tedy měla být opřena přinejmenším o listinu s tvrzeným nabývacím titulem. V tomto směru soud upozornil na skutečnost, že už v době převodu předmětného pozemku byla dle tehdy platných a účinných právních předpisů pro platnost veškerých úkonů ohledně nemovitostí předepsána písemná forma. Žalovaný nemohl pouze na základě listin (např. rozhodnutí ze dne [datum]), kde je označován jako stavebník, nabýt objektivně přesvědčení, že se stal vlastníkem, popř. spoluvlastníkem, předmětného pozemku. Stejně tak jeho dobrou víru v tomto směru neprokazuje ani Prohlášení manželů [příjmení], které není ani datováno. Ve věci sp.zn. [spisová značka] byla jako svědkyně slyšena právě [jméno] [příjmení] (matka žalobkyně), která popřela, že by takovéto prohlášení kdy podepsala, když by nikdy nesouhlasila, aby jako obdarovaní byli uvedeni oba účastníci. Uvedla také, že žalovaný o daru pouze žalobkyni určitě věděl, neboť se o tom běžně mluvilo, věděli to i ostatní sourozenci žalobkyně včetně nevlastních. Soud poukázal i na skutečnost, že i v geometrickém plánu, který byl vypracován dne [datum] právě pro účely darovací smlouvy ze dne [datum] a kterým byl z pozemku par. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] vyčleněn pozemek parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], byla jako vlastník tohoto pozemku uvedena žalobkyně. Soud tedy uzavřel s ohledem na výše uvedené, že žalovaný nemohl vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržet, kvůli absenci jeho dobré víry. Žalovaný navrhoval, aby byl vypracován znalecký posudek k ověření pravosti podpisu [jméno] [celé jméno žalobkyně] (matky žalobkyně). Soud tento důkazní návrh zamítl, když měl za to, že by byl v daném případě tento důkaz nadbytečný a žádné právně významné skutkové zjištění by nepřinesl. Soud v tomto směru uvedl, že i kdyby se jednalo o podpis [jméno] [celé jméno žalobkyně], vlastníkem předmětného pozemku (a následným převodcem) byl v této době [jméno] [příjmení] (dle odevzdací listiny ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] – viz. darovací smlouva). Samotné prohlášení navíc nemůže být považováno za platnou darovací smlouvu předmětného pozemku - parcely č. kat. [číslo], zahrada, o výměře [výměra] (viz. darovací smlouva ze dne [datum]), když v tomto prohlášení není dostatečně určitě specifikována část pozemkové parcely č. kat. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], která by případně měla být manželům [příjmení] darována. Je zde pouze určení, že se jedná o její severní část ve výměře asi [výměra], když konkrétní parcela [číslo] k.ú. [obec] byla vymezena až geometrickým plánem č. [tel. číslo] [číslo] ze dne [datum] (založen ve spise sp.zn. [spisová značka] [číslo listu]). Dle zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku v tehdy platném znění (s ohledem na neexistenci geometrického plánu ze dne [datum] v době sepisu předmětného prohlášení zřejmě tedy ve znění [účinnost]) se navíc pro všechny smlouvy o převodu nemovitostí, tedy i pro darovací smlouvu, vyžadovala písemná forma, kdy projevy účastníků (tedy i přijetí nabídky daru obdarovaným) musely být na téže listině. Takto případně uzavřená darovací smlouva by tedy byla absolutně neplatná. Soud navíc poukázal i na skutečnost, že z úřední činnosti je mu známo, že u Okresního soudu v Náchodě bylo pod sp.zn. [spisová značka] vedeno řízení ve věci žaloby [celé jméno žalovaného] proti [jméno] [celé jméno žalobkyně], kterou se domáhal určení, že je vlastníkem parcely [číslo] o výměře [výměra], ostatní plocha v obci [obec], k.ú. [obec] u [obec] [celé jméno žalovaného] i v tomto řízení tvrdil, že vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržel. Žaloba byla zamítnuta, a to rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum].

37. Další námitka žalovaného spočívala v samotné stavbě, kdy žalovaný má za to, že za situace, kdy není stavba zkolaudována a její užívání stavební zákon zakazuje, není možné požadovat bezdůvodné obohacení. Soud v tomto směru vycházel z aktuální judikatury Nejvyššího soudu, která uvádí, že vzniku ani kvantifikaci bezdůvodného obohacení užíváním cizí věci bez právního důvodu či z neplatného právního důvodu nikterak nebrání sama o sobě okolnost, že užívaná nemovitost (byt, nebytový prostor apod.) nebyla zkolaudována (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

38. Namítal-li žalovaný, že plocha, na které stojí rodinný dům, byla započtena také do plochy samotného pozemku, který žalovaný užíval (tedy 2x), tak k uvedenému soudní znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že když by byl pronajímán pozemek současně s rodinným domem téže osobě, tak uvedené nebude mít na výslednou výši nájemného (ani u pozemku, ani u rodinného domu) žádný vliv. Ostatně soudu je z úřední činnosti známo, že v běžné praxi jsou pronajímány pozemky s rodinnými domy, aniž by se plocha pozemku, který rodinný dům zabírá, v celkovém výpočtu běžného nájmu zohledňovala a odečítala se. Soud proto uzavřel, že ani tato námitka žalovaného není důvodná.

39. Žalovaný dále namítal, že se ze strany žalobkyně jedná o zjevného zneužití práva, kdy toto zneužití spočívá dle názoru žalovaného především v tom, že stavba bez č.p./č.e. (dříve s [adresa]) je v rozporu se stavebním povolením a to výlučně přičiněním žalobkyně, žalobkyně stavebnímu úřadu nedokládá to, co by doložit měla, stavební úřad nekoná, ač by konat měl i poté, co ho k tomu vyzýval sám žalovaný. Soud v tomto směru poukazuje na rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] (který doposud nenabyl právní moci), kdy v rámci tohoto rozhodnutí se soud mimo jiné již vypořádal s totožnou námitkou žalovaného spočívající v tvrzení žalovaného, že ze strany žalobkyně se jedná o zjevné zneužití práva, když v současné době stavba bez č.p./č.e. (dříve [adresa]) není stavbou řádnou, když se jedná o stavbu nezkolaudovanou, tudíž„ černou“, tedy není hodna právní ochrany a neměla by ani právní ochrany užívat. Soud v tomto směru dospěl k závěru, že v řízení sp. zn. [spisová značka] bylo prokázáno, že žalobkyně poté, co nabyla předmětnou nemovitost do svého výlučného vlastnictví (na základě usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] o udělení příklepu, které nabylo právní moci dne [datum]), začala podnikat kroky k tomu, aby jí bylo Městským úřadem v Náchodě, Odborem výstavby a územního plánování (dále také jen stavební úřad) uděleno dodatečné stavební povolení. Za tímto účelem oslovila již v roce [rok] projektanta [jméno] [příjmení], se kterým uzavřela smlouvu o dílo, jejímž předmětem je zhotovení projektové dokumentace předmětné stavby rodinného domu, která musí být podkladem k žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení. Tato skutečnost byla prokázána nejenom smlouvou o dílo č. [rok], ale i výpovědí svědka [příjmení], který byl slyšen jako svědek v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Soud v rozsudku dále konstatoval, že dne [datum] podala žalobkyně samotnou žádost o vydání dodatečného stavebního povolení ke stavebnímu úřadu. Žalobkyně byla stavebním úřadem vyzvána k doložení potřebných náležitostí (podkladů specifikovaných ve výzvě ze dne [datum]) a řízení o dodatečném povolení stavby bylo proto usnesením [číslo] ze dne [datum] přerušeno. Vzhledem k podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad usnesením [číslo] ze dne [datum] přerušil do doby vyřešení předběžné otázky, kterou je řízení o dodatečném povolení stavby, i řízení o odstranění této stavby. Tyto skutečnosti byly prokázány spisy stavebního úřadu sp.zn. [číslo] ([číslo]) a sp.zn. [číslo], které byly jako důkazy opět provedeny v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka]. Dle názoru soudu vyjádřeného v tomto rozsudku bylo z těchto spisů a opět i z výpovědi svědka [příjmení] dále prokázáno, že projektová dokumentace je v současné době téměř hotova, kdy se čeká pouze na dopracování projektové dokumentace pro čističku odpadních vod, aby mohl být projekt zaslán na životní prostředí. O odstranění stavby ani o dodatečném povolení stavby nebylo prozatím rozhodnuto. Soud tedy uzavřel, že pokud žalobkyně podniká řádné kroky k tomu, aby dosáhla vydání dodatečného stavebního povolení ke stavbě bez č.p./č.e. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], nemá soud za to, že by se ze strany žalobkyně jednalo o zjevné zneužití práva. Soud tedy v této části plně odkazuje na odůvodnění rozsudku vydaného ve věci sp.zn. [spisová značka] a pouze dodává, že tedy ani v daném případě (i s ohledem na výše uvedené) neshledal, že by šlo žalobu hodnotit jako šikanózní či zneužívající práva ve smyslu § 8 o. z. Nic totiž nenasvědčuje, že by primárním cílem jejího podání bylo něco jiného, než k čemu svou podstatou směřuje, totiž dosáhnout vydání bezdůvodného obohacení za situace, kdy žalovaný dlouhodobě užíval nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně bez jakéhokoli právního důvodu. To, že jsou vztahy účastníků už mnoho let oboustranně vyhrocené, samo o sobě neznamená, že by prvořadým účelem žalob, které na sebe vzájemně podávají, bylo něco jiného, než prosazení nároků, k jejichž uplatnění žaloby daného typu slouží.

40. S ohledem na výše uvedené soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku, kdy shledal jako důvodnou žalobu do celé žalobkyní požadované částky 26 448 Kč představující bezdůvodné obohacení. Co se týče žalobkyní požadovaného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 26 448 Kč od [datum] do zaplacení, pak soud shledal důvodnou námitku žalovaného stran počátku doby prodlení žalovaného. V tomto směru soud rozhodl v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka] nebo rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele a teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným. Prodlení tedy nenastává už vznikem povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, ale až den poté, co byl dlužník povinen plnit. V daném případě žalobkyně zaslala žalovanému dvě předžalobní výzvy, ve kterých žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným.

41. V předžalobní výzvě ze dne [datum], kterou žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum], žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným, a to od [datum] do [datum] (fakticky ve výzvě vyčísleno do [datum]) v celkové výši 21 000 Kč, když bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila částkou 1 500 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 9 000 Kč) a bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání stavby rodinného domu žalobkyně vyčíslila částkou 2 000 Kč měsíčně (do [datum] tedy ve výši 12 000 Kč). Dle shora uvedeného odůvodnění výše bezdůvodného obohacení vycházejíc ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] však tato výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku činila v roce [rok] za 1 měsíc částku 1 318,33 Kč a výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného rozestavěného domu (po odečtu 30 % zohledňující skutečnost, že stavba nebyla zkolaudována) činila v roce [rok] za 1 měsíc částku 2 860,84 Kč. Žalobkyně tak po právu touto výzvou vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení pouze do výše 7 908 Kč za pozemek a do požadované výše 12 000 Kč za rozestavěnou stavbu rodinného domu, tedy celkem do výše 19 908 Kč. Žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu pro zaplacení této částky do [datum]. Žalovaný tuto částku ve lhůtě stanovené žalobkyní neuhradil, proto je od [datum] s touto částkou 19 908 Kč v prodlení.

42. V předžalobní výzvě ze dne [datum], kterou žalobkyně žalovanému zaslala dne [datum], žalovaného mimo jiné dovyzvala k vydání bezdůvodného obohacení za neoprávněné užívání jejího pozemku p. [číslo] stavby rodinného domu na pozemku p. [číslo] žalovaným za 9 dnů v měsíci listopadu [rok], tj. ve výši 1 050 Kč, když bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila částkou 1 500 Kč měsíčně (tedy za 9 dní v měsíci listopadu ve výši 450 Kč) a bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání stavby rodinného domu žalobkyně vyčíslila částkou 2 000 Kč měsíčně (tedy za 9 dní v měsíci listopadu ve výši 600 Kč). Dle shora uvedeného odůvodnění výše bezdůvodného obohacení vycházejíc ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] však tato výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku činila v roce [rok] za 1 měsíc částku 1 318,33 Kč a výše bezdůvodného obohacení za užívání předmětného rozestavěného domu (po odečtu 30 % zohledňující skutečnost, že stavba nebyla zkolaudována) činila v roce [rok] za 1 měsíc částku 2 860,84 Kč. Žalobkyně tak touto výzvou po právu dovyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za 9 dní v měsíci listopadu 2019 pouze do výše 395 Kč za pozemek a do požadované výše 600 Kč za rozestavěnou stavbu rodinného domu, tedy celkem do výše 995 Kč. Žalobkyně žalovanému stanovila lhůtu pro zaplacení této částky do [datum]. Žalovaný tuto částku ve lhůtě stanovené žalobkyní neuhradil, proto je od [datum] s touto částkou 995 Kč v prodlení.

43. Dle výše uvedeného tak žalobkyně do stanovené lhůty [datum] na žalovaném po právu požadovala vydat bezdůvodné obohacení v celkové výši 20 903 Kč (19 908 Kč + 995 Kč). I v žalobě podané dne [datum] u Okresního soudu v Trutnově požadovala po žalovaném po právu vydat bezdůvodné obohacení„ pouze“ ve výši 20 903 Kč. Žaloba sice zněla na částku 22 050 Kč, když však bezdůvodné obohacení za neoprávněné užívání pozemku žalobkyně vyčíslila opět částkou 1 500 Kč měsíčně, tedy shodně jako ve výše uvedených předžalobních výzvách. Teprve změnou žaloby ze dne [datum] žalobkyně rozšířila a upravila svoji žalobu na částku 26 448 Kč, kdy bezdůvodné obohacení za faktické užívání pozemku žalovaným za období od [datum] do [datum] vyčíslila částkou (po zohlednění znaleckého posudku [jméno] [příjmení]) ve výši 8 343,40 Kč a bezdůvodné obohacení za faktické užívání rozestavěné stavby rodinného domu žalovaným za období od [datum] do [datum] vyčíslila částkou (po zohlednění znaleckého posudku [jméno] [příjmení]) ve výši 18 105,58 Kč. Změna žaloby byla žalovanému (resp. jeho právnímu zástupci do datové schránky) doručena [datum]. Do prodlení se tak žalovaný dostal od [datum], a to s částkou 5 545 Kč (26 448 Kč – 20 903 Kč).

44. S ohledem na uvedené, soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení vždy„ pouze“ z částek, které žalobkyně oprávněně požadovala po žalovaném vydat z titulu bezdůvodného obohacení ve dvou výše uvedených předžalobních výzvách a změně žaloby. Soud přitom u každého (jednotlivého) prodlení žalovaného vždy vycházel z úrokové sazby odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k (jednotlivému) prodlení žalovaného, zvýšené o 8 procentních bodů. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni (vyjma výše uvedené částky 26 448 Kč) 10 % úrok z prodlení ročně z částky 19 908 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky 995 Kč od [datum] do [datum] a 8,25 % úrok z prodlení ročně z částky 6 540 Kč (995 Kč + 5 545 Kč) od [datum] do zaplacení (výrok I.). Ve zbylé části žalobkyní požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II.)

45. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla žalobkyně ve věci úspěšná ve výši 94,30 % - rozsudkem přiznaná částka 26 448 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. (pro účely výpočtu úspěchu a neúspěchu ve věci byl přiznaný zákonný úrok z prodlení vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku částkou 3 639,18 Kč). Naopak v části (výrok II.), ve které byla část požadovaného úroku z prodlení zamítnuta (pro účely výpočtu úspěchu a neúspěchu ve věci byl zamítnutý zákonný úrok z prodlení vyčíslen ke dni vyhlášení rozsudku částkou 1 813,37 Kč), byla žalobkyně neúspěšná (5,70 %). Celkové náklady řízení žalobkyně činily částku 4 060 Kč sestávající se z hotových výdajů za zásilky podané doporučeně v celkové výši 106 Kč (tímto způsobem byla na soud podána žaloba včetně příloh a podání ze dne [datum] včetně příloh), cestovného v celkové výši 3 954 Kč za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 294 km) k jednání soudu dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a ceně benzínu 36,90 Kč (doloženo dokladem z čerpací stanice v [obec]) a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., za 1x cestu [obec] - [obec] a zpět (celkem 294 km) k jednání soudu dne [datum] [značka automobilu], [registrační značka], o průměrné spotřebě 6,3 l [číslo] km a ceně benzínu ve výši 36,90 Kč (doloženo dokladem z čerpací stanice v [obec]) a opotřebení dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. Jelikož byla žalobkyně úspěšná ve výši 94,30 %, náleží jí náhrada nákladů řízení ve výši 88,60 % (94,3 % - 5,70 %), tedy ve výši 3 597,16 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce účastníka.

46. O nákladech státu soud rozhodl tak, že Česká republika – Okresní soud v Náchodě nemá právo na náhradu nákladů řízení, když oba účastníci řízení byli zcela osvobozeni od placení soudních poplatků.