15 C 161/2023 - 189

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Anonymizováno], IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o náhradu škody v podobě ušlého zisku takto:

Výrok

I. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou se žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v celém rozsahu zamítá. III. 1. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou na č.l.1-2 spisu, podanou k zdejšímu soudu [datum], ve znění jejích pozdějších změn a doplnění, domáhala (po změně žaloby a přistoupení 2. žalované do řízení) vůči oběma žalovaným společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení, přičemž původně před částečným zpětvzetím žaloby a částečným zastavením řízení se domáhala částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že byla dne [datum] zvolena [jméno FO] televize (dále jen jako „[jméno FO] [Anonymizováno]“) do Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno] (dále jen jako „Dozorčí komise“), a to s účinností od [datum] na funkční období čtyř let. Dne [datum] byla žalobkyně odvolána z Dozorčí komise. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání k nadřízenému orgánu a podala správní žalobu, o které rozhodl Městský soud v Praze tak, že ji zamítl. Ke kasační stížnosti žalobkyně rozhodl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že rozhodnutí o odvolání žalobkyně zrušil pro nezákonnost. Ve věci odvolání žalobkyně vystupovala [jméno FO] [Anonymizováno] jako orgán [jméno FO] [Anonymizováno], je tak za toto jednání odpovědná 1. žalovaná, která má právní subjektivitu a stát neodpovídá za její závazky. Žalobkyni byla nezákonným rozhodnutím o odvolání způsobena škoda v podobě ušlého zisku, který představují odměny, které by jí byly vyplaceny, pokud by nebyla nezákonně z Dozorčí komise odvolána, a to odměny za měsíce listopad 2020 až červenec 2022. Odměna u žalobkyně jakožto řadového člena Dozorčí komise představovala částku [částka] měsíčně. Přestože byla 1. žalovaná řádně žalobkyní vyzvána k úhradě škody, tuto škodu k výzvě neuhradila, přičemž škoda se stala splatnou dnem [datum]. Žalobkyni tak nezbylo než se domáhat nároku soudní cestou.

2. Ve věci bylo následně rozhodováno ve věci věcné nepříslušnosti, kdy zdejší soud měl za to, že není věcně příslušný, přičemž toto dal na vědomí účastníkům přípisem asistenta soudce ze dne [datum]. První žalovaná se vyjádřila jednak k žalobě samé (kde namítala nedostatek pasivní legitimace na její straně, jak plyne z níže uvedeného – srov. odst. 6 odůvodnění tohoto rozsudku) a rovněž se vyjádřila i k věcné příslušnosti, kdy měla rovněž za to, že zdejší soud není soudem věcně příslušným pro rozhodnutí ve věci samé (s odkazem na § 9 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.). Ohledně věcné příslušnosti následně rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 2. 2024, č.j. Ncp 1241/2023-26, který závazně rozhodl, že je v prvním stupni dána věcná příslušnost okresních soudů. Soud pak mohl ve věci postoupit dále a došlo k vybrání soudního poplatku a dalším úkonům.

3. Dále žalobkyně podáním ze dne [datum] (na č.l. 50 a násl. spisu) doplnila, že s ohledem na to, že pasivní legitimace v tomto sporu je dosud neřešenou právní otázkou, uplatnila svůj nárok rovněž u ČR - [právnická osoba], a to žádostí o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum]. 2. žalovaná následně sdělením ze dne [datum] odmítla její nárok a škodu ve lhůtě 6 měsíců neuhradila. Dle žalobkyně je totiž otázkou, z jakého titulu vzniká odpovědnost za škodu způsobenou v důsledku nezákonného rozhodnutí o odvolání, které dle názoru Nejvyššího správního soudu představovalo rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. Jedná se tak o vrchnostenské rozhodnutí, případné nároky by tak mohly být uplatněny rovněž dle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobkyně má za to, že jeden ze subjektů, ať už 1. žalovaná nebo 2. žalovaná, jistě odpovídá za jí způsobenou škodu, proto rozšířila žalobu o 2. žalovanou a navrhla, aby do řízení na straně žalované (jako 2. žalovaná) přistoupila též [Anonymizováno].

4. Následně soud připustil, aby do řízení přistoupil další účastník na straně žalované, a to jako 2. žalovaná, jak plyne z usnesení na č.l. 63 spisu. Druhá žalovaná s jejím přistoupením na straně žalované nesouhlasila, jak plyne z jejího podání na č.l. 60 spisu, ovšem souhlas či nesouhlas 2. žalované pro její připuštění jako dalšího účastníka řízení na straně žalované není dle dikce zákona relevantní a soud přes její nesouhlas přistoupení dalšího účastníka na straně žalované připustil, jak plyne z uvedeného usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka] spisu, které nabylo právní moci dnem [datum].

5. Poté žalobkyně podáním ze dne [datum] na č.l. 81 upozornila zdejší soud na rozhodnutí zdejšího soudu ve skutkově obdobné věci sp. zn. [spisová značka] ohledně žaloby [tituly před jménem] [jméno FO] a v souladu s § 13 o.z. se domáhala právní ochrany, že může důvodně očekávat, že její právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který se v podstatných znacích shoduje (srov. č.l. 81 a násl. spisu). Rovněž poukázala na rozhodování v dalším skutkově obdobném případě, vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka], kde bylo rovněž žalobě vyhověno a ve vztahu k 2. žalované byla žaloba zamítnuta. Soud argumentoval přitom obdobně jako v rozhodnutí o žalobě [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem a žalobkyni přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se plně ztotožnil i v tomto případě s argumentací nalézacího soudu.

6. První jednání ve věci samé bylo nařízeno na den [datum].

7. Bezprostředně před jednáním vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět podáním ze dne [datum], a to v částce [částka] s příslušenstvím, což má představovat ušlý zisk za období od [datum] do konce července, když vycházela z rozhodnutí ve skutkově obdobných věcech, kde nadepsaný soud rozhodl, že za měsíc červenec 2022 představuje ušlý zisk jen nevyplacená odměna za prvních patnáct dní tohoto měsíce (tj. v částce [částka]), když v částce [částka] byla žaloba s odkazem na uvedené zamítnuta. Částečné zpětvzetí žaloby soud zasílal k vyjádření žalovaným, které (s ohledem na související spory) vyzýval k vyřešení sporu smírnou cestou, a to ve lhůtě do jednání, jak plyne z přípisu ze dne [datum] na č.l. 87 spisu (srov. vyjádření žalobkyně č.l. 81, částečné zpětvzetí žaloby č.l. 86, přípisy soudu č.l. 87, 88 spisu). O částečném zpětvzetí žaloby v částce [částka] s příslušenstvím bylo rozhodnuto tak, že řízení bylo v dané části zastaveno, jak plyne z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

8. Pokud jde o 2. žalovanou, tato podáním ze dne [datum] na č.l. 102-108 spisu zamítla smírné vyřešení věci s odůvodněním, že na toto nemůže přistoupit, když není pasivně věcně legitimována. Soud jen podotýká, že pokud spolu s částečným zpětvzetím žaloby vyzýval účastníky (s ohledem na obdobné spory) k vyřešení sporu smírnou cestou, a to ve lhůtě do jednání a poskytl tím účastníkům krátký prostor (tj. od 16. 1. do [datum]) k mimosoudním jednáním, rozhodně neměl na mysli vyřešení věci tím, aby se 2. žalovaná zavázala hradit, co jí nepřísluší, kdy žalobu vůči ní by bylo možno smírně vyřešit i stáhnutím žaloby vůči 2. žalované (právě s ohledem na rozhodnutí soudů ve skutkově obdobných věcech, že není pasivně věcně legitimována) a dále případnou dohodou o narovnání mezi žalobkyní a 1. žalovanou, s ohledem na skutkově obdobné věci a pravomocná rozhodnutí v těchto věcech, po částečném zpětvzetí žaloby, kterou žalobkyně reflektovala pravomocná rozhodnutí ve skutkově shodných případech a kterou ponížila svůj žalobní nárok. 2. žalovaná v daném vyjádření dále shrnula průběh řízení a navrhla zamítnutí žaloby a přiznání nákladů vůči žalobkyni, kdy odkazovala na související judikaturu a skutkově obdobná rozhodnutí (ohledně nedostatku její pasivní legitimace ve sporu).

9. Podáním 1. žalované ze dne [datum] na č.l. 93 spisu tato požádala o odrok jednání, s ohledem na změnu v právním zastoupení 1. žalované. Její žádosti o odrok jednání soud vyhověl a jednání odročil na pozdější termín ([datum]), neboť tato žádost se soudu nejevila ze strany 1. žalované jako účelové maření jednání, kdy se jednalo o převzetí věci novým právním zástupcem bezprostředně před jednáním, jak plyne z plné moci na č.l. 92 ze dne [datum] a žádosti o odrok, přičemž navíc šlo o prvou žádost o odrok jednání, proto jí soud bez dalšího vyhověl.

10. Pokud jde o 1. žalovanou, tato v jednotlivých podáních (na č.l. 13, č.l.20, č.l. 30 a násl. podáních ve spise na č.l.122 a 129) označila žalobu za nedůvodnou, 1. žalovanou jako pasivně věcně nelegitimovanou a navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout, a to z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace na straně 1. žalované, neboť žalobkyně se může domáhat náhrady škody pouze proti státu. Doplnila, že žalobkyně se domáhá škody z nezákonného vrchnostenského rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno], a proto nelze jinak, než na tyto právní vztahy aplikovat zákon č. 82/1998 Sb., konkrétně § 3 odst. 1písm. b) a § 5 tohoto zákona. [jméno FO] [Anonymizováno] je orgánem, kterým se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] [Anonymizováno], zároveň jí nikdo nemůže ukládat žádné povinnosti, [jméno FO] [Anonymizováno] odpovídá toliko [Anonymizováno]. [jméno FO] [Anonymizováno] není typickým vnitřním orgánem [jméno FO] [Anonymizováno], nicméně ji nelze považovat za samostatnou právnickou osobu, jelikož nedisponuje právní subjektivitou. [jméno FO] [Anonymizováno] může za jistých okolností disponovat tzv. omezenou vrchnostenskou subjektivitou. Je dán vztah nadřízenosti a podřízenosti mezi [jméno FO] [Anonymizováno] a Dozorčí komisí, na druhé straně pak mezi Dozorčí komisí a všemi zaměstnanci [jméno FO] televize, kteří jsou povinni poskytovat zákonem vymezenou součinnost. Jelikož rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise bylo posouzeno Nejvyšším správním soudem jako správní rozhodnutí vydané ve správním řízení, je naplněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož je [jméno FO] [Anonymizováno] svěřena pravomoc na úseku veřejné kontroly činnosti [jméno FO] [Anonymizováno], za svou činnost odpovídá státní moci, jmenovitě Poslanecké sněmovně, která jmenuje a odvolává její členy, a členové [jméno FO] [Anonymizováno] dostávají odměnu, která pochází z veřejných prostředků (z koncesionářských poplatků), nemá [jméno FO] [Anonymizováno] autonomní, na státní moci nezávislé postavení, naopak vystupuje vůči orgánům ČR do značné míry v podřízeném postavení. Je tak splněna podmínka odpovědnosti státu za škodu dle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., dle něhož stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány, právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena na základě zákona. Žalobkyně ani další členové Dozorčí komise nebyli zaměstnanci, proto zde nedošlo k porušení obligačních práv dle zákoníku práce. Rovněž členství žalobkyně v Dozorčí komisi zaniklo uplynutím času, a to dne [datum]. Do doby zrušení rozhodnutí o odvolání žalobkyně z Dozorčí komise Nejvyšším správním soudem, což působí pouze ex nunc, 1. žalovaná v dobré víře ve správnost rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] hradila odměnu za výkon funkce nově zvoleným členům, neexistoval tak do doby zrušení rozhodnutí Nejvyšším správním soudem žádný právní titul k vyplácení odměny žalobkyni za výkon funkce, kterou nevykonávala a která byla obsazena jinou osobou. Na straně 1. žalované tak absentuje protiprávní jednání. Dále 1. žalovaná argumentovala tím, že žalobkyně špatně svůj nárok vyčíslila, jelikož funkce jí zanikla dne [datum], požaduje však odměnu za celý měsíc červenec. Také namítala, že ani za počátek měsíce listopadu 2020 (tj. od 1.11. - [datum], když odvolána byla až k datu [datum]) nenáleží žalobkyni ušlý zisk, když měla nárok na pracovní odměnu za výkon funkce, tedy oproti ostatním řízením zpochybnila nárok nově i v této výši. Dále doplnila, že je nutno rovněž rozlišovat druhy veřejné moci, a to státní moc a tzv. další veřejnou moc, která vyplývá z delegace ze zákona, kdy jsou vrchnostenská práva delegována na třetí subjekty, jedná se o tzv. decentralizovaný výkon veřejné správy. Podmínkou zde je vysoká míra samostatnosti, [jméno FO] televize však takové rysy nemá. [jméno FO] [Anonymizováno] odpovídá komoře Parlamentu ČR, nelze její pravomoci rozšiřovat, vykonává právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize, členství v [jméno FO] [Anonymizováno] je výkonem veřejné funkce a je dána inkompatibilita s členstvím v některých dalších veřejných funkcích. V případě [jméno FO] [Anonymizováno] se tedy nemůže jednat o decentralizovanou veřejnou správu a musí zde být dána odpovědnost dle zákona č. 82/1998 Sb. Klasická odpovědnost dle o. z. se nevztahuje na subjekty vykonávající veřejnou moc.

11. Podáním 1. žalované na č.l. 122 navrhla spojení věcí a přerušení řízení do skončení dovolacích řízení, s čímž žalobkyně vyjádřila svůj jednoznačný nesouhlas a učinila repliku k argumentaci 1. žalované (podání žalobkyně na č.l. 117, 160). O návrzích 1. žalované na přerušení řízení a na spojení věcí bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka] tak, že jak návrh na spojení věcí, tak návrh na přerušení řízení byly zamítnuty.

12. Podáním 1. žalované na č.l. 129-145 spisu podala tato soudu obsáhlý právní výklad posouzení tzv. decentralizovaného výkonu veřejné moci, při němž dochází k delegaci působnosti a pravomoci veřejné moci. Skutečnost, že určité rozhodnutí bylo učiněno subjektem, který v některých případech vykonává decentralizovanou veřejnou správu, sama o sobě nevede nutně k závěru, že jeho činnost bude vždy vylučovat odpovědnost státu za škodu (s odkazem na rozhodnutí NS sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Žalovaná 1. tvrdí, že rozhodnutí vydané [jméno FO] ČT v rámci decentralizované veřejné správy je výkonem státní správy, za který odpovídá stát. Odpovědnost státu pak dovozuje přímo z ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. S ohledem na to namítla nedostatek pasivní legitimace na straně ČT coby 1. žalované, navrhla žalobu zamítnout a přiznat jí náhradu nákladů řízení.

13. Pokud jde o 2. žalovanou, ta se podrobně vyjádřila podáním ze dne [datum] na č.l. 72 spisu (a též v předchozím podáním na č.l. 60 spisu, kde nesouhlasila se svým vstupem do řízení jako 2. žalovaná) a v podáních následujících, že žalobkyně má zákonný nárok na vyplacení odměny za výkon funkce, a to vůči plátci odměny, kterým je 1. žalovaná. Členství a výkon funkce žalobkyně v Dozorčí komisi nezaniklo odvoláním a trvalo až do uplynutí příslušného funkčního období, na které byla zvolena. Odpovědnost státu nastupuje až tehdy, pokud nelze zjednat nápravu cestou vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje, tím je žaloba vůči 1. žalované jako plátci odměny. Poukázala na skutečnost, že se jedná v pořadí o 4. žalobu, vycházející ze stejných skutkových a právních tvrzení, přičemž žaloby [tituly před jménem] [jméno FO], projednávané u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a žaloba [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn. [spisová značka] již byly pravomocně ukončeny a 2. žalovaná tak s odkazem na tato pravomocně ukončená řízení podala vyjádření, kde zopakovala svou argumentaci v obdobných sporech, a to že [jméno FO] [Anonymizováno] při výkonu nad Dozorčí komisí nevykonává státní správu, neboť jí nebyla svěřena žádným zákonem, ale jedná se o výkon decentralizované veřejné správy a odpovědnost za škodu dle zákona č. . 82/1998 Sb. tak nelze uplatňovat, přičemž odkázala na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp.zn. IV. ÚS 3638/15. Rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise bylo toliko personálním opatřením 1. žalované. Odměny členům dozorčí komise se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu a vyplácí je 1. žalovaná, jak plyne z ust. § 8 odst. 3 a § 8b odst. 7 zákona o [Anonymizováno]. Pokud tedy za škodu žalobkyně nelze dovozovat odpovědnost dle zákona č. 82/1998 Sb., tedy odpovědnost státu, není dána pasivní legitimace 2. žalované (jak ostatně bylo rozhodnuto ve skutkově shodných věcech, jen s jiným žalobcem. Navrhla tedy zamítnutí žaloby proti 2. žalované a přiznání náhrady nákladů řízení (srov. vyjádření 2. žalované na č.l. 60, 72 spisu).

14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav:

15. Dne [datum] byla žalobkyně na 10. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] zvolena členem Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno], a to s účinností od [datum] (zjištěno ze zápisu z 10. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Na 3. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] dne [datum] byla vzata na vědomí informace o výpočtu výše odměny členů Dozorčí komise, a to pro předsedu ve výši [částka], pro místopředsedu ve výši [částka] a pro členy ve výši [částka] (zjištěno ze zápisu z 3. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Na 18. jednání [jméno FO] [Anonymizováno], konaném dne [datum], byla odvolána Dozorčí komise jako celek usnesením [jméno FO] [Anonymizováno], č. 225/18/20, a to pro „vyslovení vážných výhrad k práci Dozorčí komise“ (zjištěno ze zápisu z 18. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum]). Na 20. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] dne [datum] pak byli zvoleni noví členové Dozorčí komise (zjištěno ze zápisu z 20. jednání [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum]).

16. K žalobě proti usnesení [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. 225/18/20, o odvolání Dozorčí komise, kterou podala mj. žalobkyně, rozhodl Městský soud v Praze tak, že žalobu zamítl. Městský soud v Praze konstatoval, že [jméno FO] [Anonymizováno] je třeba považovat za veřejný ústav a [jméno FO] [Anonymizováno] za jeho specifický orgán plnící úlohu orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti tohoto veřejného ústavu dle § 4 odst. 1 zákona ČNR č. 483/1991 Sb., o [jméno FO] [Anonymizováno], ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákon o ČT“), Dozorčí komise pak je dle zákona o [Anonymizováno] poradním orgánem [jméno FO] [Anonymizováno] ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize. Dospěl k závěru, že volbu a odvolání členů Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno] je třeba považovat za výkon (vrchnostenské) veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a [jméno FO] ČT za tzv. jiný orgán vystupující v pozici správního orgánu, neboť samotná [jméno FO] [Anonymizováno] a konkrétní funkce člena [jméno FO] [Anonymizováno] mají veřejnoprávní charakter a Dozorčí komise má účelem své existence od [jméno FO] [Anonymizováno] odvozenou povahu, i její činností se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu [jméno FO] [Anonymizováno]. Městský soud však uzavřel, že odvolání Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno] bylo provedeno v souladu se zákonem o [Anonymizováno] (zjištěno z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 8 [právnická osoba]/2021-98).

17. Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti mj. žalobkyně rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, rovně zrušil usnesení [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. 225/18/20, mj. ve vztahu k žalobkyni, a to pro jeho nezákonnost. Nejvyšší správní soud potvrdil úvahy Městského soudu v Praze, že žaloba byla projednatelná, neboť usnesení [jméno FO] [Anonymizováno] představovalo rozhodnutí dle § 65 s. ř. s., poukázal však na to, že žalobou napadené rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise představovalo svou povahou personální opatření vůči poradnímu orgánu [jméno FO] ČT, které nebylo vydáno ve formalizovaném postupu. Jednalo se tedy o rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s., nebylo však vydáno v režimu správního řízení podle části druhé správního řádu, neboť zákon o [Anonymizováno] jako zvláštní právní předpis stanovil v tomto směru jiný postup, proti usnesení tak nepříslušelo odvolání k Poslanecké sněmovně, navíc [jméno FO] [Anonymizováno] je nezávislým orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. Nejvyšší správní soud následně na rozdíl od Městského soudu v Praze uzavřel, že [jméno FO] [Anonymizováno] nebyla oprávněna odvolat členy Dozorčí komise za přiměřeného užití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 2 věty třetí zákona o [Anonymizováno] z důvodu vyslovení vážných výhrad k jejich práci, neboť s ohledem na obdobné postavení [jméno FO] [Anonymizováno] a Dozorčí komise, co se týče nezávislosti a nestrannosti, lze odvolat člena Dozorčí komise pouze v případě porušení povinností přímo vymezených v § 6 odst. 2 zákona o [Anonymizováno] a jednání ohrožující důvěru veřejnosti v řádné plnění povinností po odborné stránce nepředstavuje zákonem o [Anonymizováno] aprobovaný důvod pro odvolání z této funkce (zjištěno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

18. Předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou téhož dne 1. žalované, ji žalobkyně vyzvala k úhradě žalované částky [částka] jako škody představující žalobkyni nevyplacené odměny ve výši [částka] za měsíce listopad 2020 až červenec 2022 (prokázáno předžalobní výzvou k úhradě škody způsobené nezákonným odvoláním z Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně rovněž podala u 2. žalované žádost o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., a to v totožné výši [částka] (prokázáno žádostí o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum]). V reakci na předžalobní výzvu 2. žalovaná přípisem ze dne [datum] nárok žalobkyně odmítla s tím, že rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno], které bylo Nejvyšším správním soudem zrušeno, není výkonem státní moci ve smyslu § 1 zákona č. 82/1998 Sb., není rozhodnutím, které by bylo vydáno při výkonu státní správy, a není rozhodnutím ve správním řízení. Nárok podle zákona č. 82/1998 Sb. nastupuje až za situace, kdy nelze nápravu sjednat cestou vyčerpání všech procesních prostředků, žalobkyně by se tak měla domáhat po 1. žalované doplacení odměny, jelikož výkon funkce žalobkyně v Dozorčí komisi neskončil odvoláním a trval až do uplynutí příslušeného funkčního období (prokázáno žádostí o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum], sdělením Ministerstva financí k žádosti o náhradu škody [částka] ze dne [datum]).

19. Následně žalobkyně vzala žalobu částečně zpět v částce [částka] s příslušenstvím, a to s odkazem na související rozhodnutí, o čemž bylo zdejším soudem rozhodnuto a v této části bylo řízení zastaveno (srov. odst. 7 odůvodnění).

20. Svá skutková zjištění opřel zdejší soud o shora uvedené důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu ust. § 132 o.s.ř. tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

21. Z ostatních provedených důkazů (jenž plynou z protokolu z jednání dne [datum] na č.l. 171) soud nezjistil ničeho podstatného pro posouzení nároku samotného, co by mohlo mít vliv na rozhodnutí ve věci samé (vyjma rozhodnutí ve skutkově obdobných věcech, které jsou soudu známy a je na ně odkazováno v rámci tohoto rozsudku), proto zde blíže další provedené důkazy nerozebírá. Pokud jde o další návrhy na doplnění dokazování, respektive odkazy 1. žalované na statistiky a jiné důkazy, popřípadě komentáře, které byly citovány ve vyjádření 1. žalované, soud, ač má za to, že se nejedná o důkazy ve věci samé, tak s ohledem na skutečnost, že byly zmíněny a bylo na ně odkazováno, tak tyto zamítá pro jejich nadbytečnost (odkázáno např. na stranu 144 spisu, 16. str. podání k vyjádření 1. žalované ze dne [datum], kde například na straně 16 daného podání odkazuje 1. žalovaná pod bodem 33 na konkrétní statistiky Ministerstva spravedlnosti z roku 2020, stranu 122 a následující a konkrétní webové stránky, kde odkazuje na délku trvání správních řízení).

22. Na základě zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

23. S účinností od [datum] byla žalobkyně zvolena členem Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno], její odměna za výkon funkce činila od února 2020 měsíčně [částka]. Usnesením [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum], č. 225/18/20, byla celá Dozorčí komise, včetně žalobkyně, odvolána a následně [jméno FO] [Anonymizováno] zvoleni její noví členové. Usnesení [jméno FO] ČT č. 225/18/20 o odvolání žalobkyně bylo nezákonným správním rozhodnutím a Nejvyšším správním soudem bylo v říjnu 2022 zrušeno. Žalobkyně vyzvala jak 1. žalovanou, tak 2. žalovanou k úhradě náhrady škody v podobě ušlého zisku – nevyplacené odměny za výkon funkce v Dozorčí komisi od listopadu 2020 do července 2022, obě žalované však úhradu odmítly, neplnily dobrovolně.

24. Následně v důsledku rozhodování zdejšího soudu a nadřízeného soudu jako soudu odvolacího žalobkyně vzala zpět svůj nárok ohledně částky [částka], neboť v této části byly i skutkově obdobné věci zamítnuty s odkazem, za měsíc červenec 2022 představuje ušlý zisk jen nevyplacená odměna za prvních patnáct dní tohoto měsíce (tj. v částce [částka]), když v částce [částka] byla žaloba v souvisejících sporech s odkazem na uvedené zamítnuta (srov. odst. 7, 19).

25. Soud po důkladném prostudování provedených důkazů posoudil věc po právní stránce následovně:

26. Podle § 1 odst. 1 zákona o ČT, ve znění účinném do [datum], se zřizuje [jméno FO] televize se sídlem v Praze. Dle odst. 2 téhož ustanovení je [jméno FO] televize právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z [Anonymizováno] [jméno FO] televize vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se. Dle odst. 3 téhož ustanovení stát neodpovídá za závazky [jméno FO] televize a [jméno FO] televize neodpovídá za závazky státu.

27. Dle § 2 odst. 1 zákona o ČT [jméno FO] televize poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu (dále jen "veřejná služba v oblasti televizního vysílání").

28. Dle § 4 odst. 1 zákona o ČT orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] televize je [jméno FO] televize (dále jen "[jméno FO]"). [jméno FO] má 15 členů. Členy [jméno FO] volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká sněmovna") tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Dle § 4 odst. 5 zákona o ČT je [jméno FO] ze své činnosti odpovědna Poslanecké sněmovně.

29. Dle § 6 odst. 1 zákona o ČT členství v [jméno FO] zaniká: a) uplynutím funkčního období, b) dnem bezprostředně následujícím po dni doručení písemně učiněného vzdání se funkce předsedovi Poslanecké sněmovny, c) odvoláním z funkce, d) dnem, kdy člen [jméno FO] přestal splňovat předpoklady pro zvolení do funkce člena [jméno FO] stanovené v § 4 odst. 3, e) úmrtím.

30. Dle § 6 odst. 2 zákona o ČT [Anonymizováno] člena [jméno FO] z funkce odvolá, a) přestal-li splňovat předpoklady pro výkon funkce člena [jméno FO] stanovené v § 5, b) narušil-li závažným způsobem důstojnost funkce člena [jméno FO] nebo dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce člena [jméno FO], c) nezúčastňuje-li se po dobu více než 3 měsíců schůzí [jméno FO].

31. Dle § 6 odst. 3 zákona o ČT [Anonymizováno] může [jméno FO] odvolat, neplní-li [jméno FO] opakovaně své povinnosti stanovené tímto zákonem, nebo pokud Poslanecká sněmovna dvakrát po sobě neschválí Výroční zprávu o činnosti [jméno FO] televize nebo Výroční zprávu o hospodaření [jméno FO] televize.

32. Dle § 8 odst. 3 zákona o ČT náklady na činnost [jméno FO] a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu [jméno FO] televize.

33. Dle § 8a odst. 1 zákona o ČT je Dozorčí komise poradním orgánem [jméno FO] ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize. Jejím úkolem je sledovat, zda jsou finanční zdroje a majetek [jméno FO] televize účelně a hospodárně využívány podle schváleného rozpočtu [jméno FO] televize v souladu s právními předpisy a s požadavky práva Evropských společenství. Dozorčí komise je povinna upozorňovat [jméno FO] na zjištěné nedostatky a předkládat jí návrhy na jejich odstranění.

34. Dle § 8a odst. 3 zákona o ČT jsou členové dozorčí komise voleni na funkční období 4 let, a to i opětovně, ne však na více než 4 po sobě jdoucí funkční období. Pro zvolení do funkce člena dozorčí komise a pro výkon této funkce platí předpoklady stanovené v § 4 odst. 3 a § 5 obdobně. Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.

35. Dle § 8b odst. 4 zákona o ČT výši odměn členů dozorčí komise stanoví [jméno FO].

36. Dle § 8b odst. 7 zákona o ČT odměny a další náležitosti spojené s výkonem funkce člena [jméno FO] a s výkonem funkce člena dozorčí komise poskytuje členům [jméno FO] a členům dozorčí komise [jméno FO] televize. Odměny a další náležitosti podle věty první jsou splatné ve dni pravidelného termínu výplaty mzdy zaměstnanců [jméno FO] televize.

37. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [jméno FO] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „ZOdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

38. Dle § 3 odst. 1 ZOdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

39. Dle § 5 ZOdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

40. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

41. Dle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

42. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně byla s účinností od [datum] na funkční období 4 let (viz § 8a odst. 3 zákona o ČT) zvolena členem Dozorčí komise [jméno FO] ČT, tedy k zániku funkce by došlo uplynutím funkčního období ke dni [datum]. Rovněž bylo nesporné, že usnesením [jméno FO] ČT ze dne [datum] byla žalobkyně z Dozorčí komise odvolána, a to nezákonně, jak v říjnu 2022 rozhodl Nejvyšší správní soud.

43. Správní soudy při přezkumu daného usnesení [jméno FO] ČT o odvolání Dozorčí komise nepochybně dospěly k závěru, že volbu a odvolání členů Dozorčí komise [jméno FO] ČT je třeba považovat za výkon (vrchnostenské) veřejné správy ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a [jméno FO] ČT za tzv. jiný orgán vystupující v pozici správního orgánu, usnesení [jméno FO] ČT tak představovalo (správní) rozhodnutí dle § 65 s. ř. s. vydané bez formalizovaného postupu, resp. postupem upraveným v zákoně o ČT. Soud pak připomíná, že zrušení individuálního správního aktu správním soudem má účinky toliko ex nunc, které působí výlučně do budoucna, neboť právní řád je založen na zásadě presumpce správnosti aktů vydaných orgány veřejné správy, až do okamžiku, kdy příslušný orgán zákonem předvídanou formou prohlásí správní akt za nezákonný a zruší jej (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Nemůže tak obstát argument 1. a 2. žalované, že žalobkyně se měla domáhat své odměny za výkon funkce u 1. žalované, neboť nikdy nedošlo k jejímu řádnému odvolání. Usnesené o odvolání bylo shledáno nezákonným, avšak až do zrušení tohoto usnesení v říjnu 2022 bylo nutno respektovat presumpci správnosti tohoto odvolání a usnesení vyvolávalo právní následky, zakládalo práva a povinnosti. Žalobkyně se tak nemohla domáhat své odměny pro výkon funkce, neboť usnesení o jejím odvolání z Dozorčí komise bylo zrušeno až poté, co již uplynulo její funkční období v této funkci, které trvalo do [datum]. Pokud jde o novou námitku 1. žalované, kterou doposud nevznesla v žádném ze sporných souvisejících řízení, že ani za počátek měsíce listopadu 2020 (tj. od 1.11. - [datum], když odvolána byla až k datu [datum]) nenáleží žalobkyni ušlý zisk, když měla nárok na pracovní odměnu za výkon funkce, tedy oproti ostatním řízením zpochybnila nárok nově i v této výši, tuto soud neshledal důvodnou. Nelze odhlédnout od faktu, že ve všech ostatních rozhodných případech soudy i odvolací soudy přiznaly nárok žalobcům kompletně za měsíc listopad 2020 (byť byli členové odvolání až s účinností od [datum]). Je sice pravdou, že odvolání z funkce nastalo až dnem [datum], ale výplatní termín nastává později, teda již v době, kdy žalobkyně byla odvolána. Pokud tedy 1. žalovaná nově namítala, že ani za počátek měsíce listopadu 2020 (tj. od 1.11. - [datum], když odvolána byla až k datu [datum]) nenáleží žalobkyni ušlý zisk, když měla nárok na pracovní odměnu za výkon funkce, tedy oproti ostatním řízením zpochybnila nárok nově i v této výši, soud by nemohl poskytnout takové argumentaci právní ochranu, neboť je v rozporu s dobrými mravy, když 1. žalované je známo, jak dlouho se žalobkyně domáhá doplacení ušlé odměny jako ušlého zisku, její nárok na výplatu ostatně 1. žalovaná k předžalobní výzvě jako celek zamítla a odmítla žalobkyni vyplatit ušlou odměnu za celé období od [datum] do [datum] (po částečném zpětvzetí žaloby do [datum]) nebo i jen jeho část. Proto nová argumentace 1. žalované, že vlastně části nároku se žalobkyně měla domáhat jinou formou a tato část jí v rámci ušlého zisku nenáleží, může být posouzena jako odporující poctivému právnímu styku a v rozporu s dobrými mravy. Soud tedy 1. žalované v tomto ohledu nepřisvědčil a nárok žalobkyně shledal důvodným za celý měsíc listopad 2020, právě s odkazem na výše uvedené (rozpor s dobrými mravy, rozpor s poctivým právním stykem), navíc i odvolací soudy dovodily, že nárok od [datum] do [datum] je nárokem plně důvodným, kdy opakovaně argumentovaly, popř. odkázaly na právní hodnocení soudu prvého stupně, že nemůže tak obstát argument 1. a 2. žalované, že žalobkyně se měla domáhat své odměny za výkon funkce u 1. žalované, neboť nikdy nedošlo k jejímu řádnému odvolání. Usnesení o odvolání bylo shledáno nezákonným, avšak až do zrušení tohoto usnesení v říjnu 2022 bylo nutno respektovat presumpci správnosti tohoto odvolání a usnesení vyvolávalo právní následky, zakládalo práva a povinnosti. Prvoinstanční i odvolací soudy ve skutkově i právně de facto shodných případech (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ve věci [tituly před jménem] [jméno FO] proti ČT a [jméno FO] republice-Ministerstvo financí ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Městského soudu v Praze ve věci [tituly před jménem] [jméno FO] proti ČT a Ministerstvu financí ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ve věci [tituly před jménem] [jméno FO] proti ČT a ČR – Ministerstvo financí ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ve věci [tituly před jménem] [jméno FO] proti ČT a ČR Ministerstvo financí ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), opakovaně dovodily, že žalobkyně se tak nemohla domáhat své odměny pro výkon funkce, neboť usnesení o jejím odvolání z Dozorčí komise bylo zrušeno až poté, co již uplynulo její funkční období v této funkci, které trvalo do [datum], kdy tento závěr je nepochybně aplikovatelný též na 1. žalovanou nově sporované období listopadu 2020. Nad rámec toho námitka 1. žalované ohledně nedůvodnosti části nároku za počátek měsíce listopadu nepožívá právní ochrany soudu i z hlediska rozporu s dobrými mravy a poctivým právním stykem, jak bylo shora uvedeno.

44. Je tak nepochybné, že žalobkyně byla nezákonně odvolána z funkce člena Dozorčí komise [jméno FO] [Anonymizováno], v důsledku čehož jí nebyla vyplácena odměna za výkon funkce ve výši [částka] měsíčně, a to od listopadu 2020 do července 2022 (konkrétně do [datum]). Přitom není důvodu se domnívat, že pokud by žalobkyně nebyla odvolána, funkci by nevykonávala, žádné takové okolnosti zde tvrzeny nebyly a nebyly ani prokázány, . Nezákonným odvolání z funkce člena Dozorčí komise tak žalobkyni vznikla škoda v podobě ušlého zisku, a to nevyplacené odměny za měsíce, kdy nemohla svou funkci vykonávat pro nezákonné odvolání z funkce. Námitka 1. žalované, že se mohla žalobkyně domáhat své odměny za měsíc listopad u 1. žalované a náhrada škody jí tak nepřísluší, je mylným argumentem, neboť usnesené o odvolání bylo shledáno nezákonným, avšak až do zrušení tohoto usnesení v říjnu 2022 bylo nutno respektovat presumpci správnosti tohoto odvolání a usnesení vyvolávalo právní následky, zakládalo práva a povinnosti. Žalobkyně se tak nemohla domáhat své odměny pro výkon funkce, když výplatní termín spadal až do období, v němž již byla odvolána a usnesení o jejím odvolání z Dozorčí komise bylo zrušeno až poté, co již uplynulo její funkční období v této funkci, které trvalo do [datum], tedy žalobkyně má vůči 1. žalované nepochybně nárok na úhradu ušlého zisku za celé rozhodné období (při zohlednění částky, o kterou byl nárok ponížen za období od [datum] v částce [částka] s přísl.).

45. Soud se dále zabýval k námitkám účastníků tím, kdo je subjektem odpovědným za škodu vzniklou žalobci.

46. Soud přitom ve shodě se správními soudy připomíná, že [jméno FO] televize je veřejným ústavem, přičemž mezi ostatními veřejnými ústavy má velmi specifické postavení dané zejména charakterem vykonávaných služeb vymezených v § 2 a § 3 zákona o ČT. Zákonná úprava fungování [jméno FO] televize zajišťuje ve značném rozsahu nezávislost tohoto veřejného ústavu na aktuální politické reprezentaci (zejména financování z koncesionářských poplatků, nikoli z veřejných rozpočtů), zároveň je vykonáván dohled veřejnosti nad řádným naplňováním svěřených úkolů veřejnoprávnímu médiu, který je jedním z pilířů zachování právního státu. Orgánem dohledu je [jméno FO] ČT, která v [jméno FO] televizi plní funkci orgánu, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti tohoto veřejného ústavu (§ 4 odst. 1 zákona o ČT), je tedy nezávislým orgánem veřejné moci, který je sice ze své činnosti odpovědný Poslanecké sněmovně (resp. již oběma komorám Parlamentu), která volí i odvolává členy [jméno FO] ČT (nikoliv [jméno FO] ČT jako celek), avšak pouze při splnění konkrétně vymezených zákonných podmínek (§ 6 odst. 2 a 3 zákona o ČT), které se vztahují k jednotlivým členům a jejich nesplnění může naplnit pouze vždy konkrétní posouzení týkající se jednotlivých členů, nikoliv celku. Z tohoto plyne, že [jméno FO] ČT není v pozici podřízeného správního orgánu vůči Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, což ostatně potvrzuje i ta skutečnost, že proti rozhodnutí [jméno FO] ČT není k Poslanecké sněmovně přípustné odvolání.

47. Dozorčí komise je pak poradním orgánem [jméno FO] ČT ve věcech kontroly hospodaření [jméno FO] televize (§ 8a odst. 1 zákona o ČT), a má tedy účelem své existence od [jméno FO] ČT odvozenou povahu. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku o zrušení usnesení o odvolání žalobkyně, „žalobou napadené rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise svou povahou představovalo personální opatření vůči poradnímu orgánu žalované ([jméno FO] [Anonymizováno] – dopl. soudem)“.

48. Jak vyplývá z ust. § 1 odst. 1 a § 3 odst. 1 ZOdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou pouze při výkonu státní moci, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona. Ačkoliv tedy bylo usnesení [jméno FO] [Anonymizováno] o odvolání Dozorčí komise ze dne [datum] vydáno jako rozhodnutí ve správním řízení (viz § 5 písm. a) ZOdpŠk) jiným orgánem vystupujícím v pozici správního orgánu, tedy při výkonu veřejné moci, [jméno FO] ČT nevykonává žádnou státní moc, ani ji výkon státní moci nebyl zákonem či na základě zákona svěřen. To, že [jméno FO] [Anonymizováno] představuje nezávislý (a nestranný) orgán veřejné moci, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti [jméno FO] [Anonymizováno], neznamená, že to představuje výkon moci státní. [jméno FO] [Anonymizováno] nevykonává žádné úkoly, které by jí byly svěřeny státem nebo jejími orgány, není jim nijak podřízena, neřídí se jejich pokyny ani instrukcemi, neboť pak by byla ohrožena nezávislost [jméno FO] [Anonymizováno] a výkon veřejné služby tak, jak je koncipován zákonem o ČT. Ačkoliv tedy jistě [jméno FO] [Anonymizováno] ani [jméno FO] [Anonymizováno] nedisponují takovou mírou samostatnosti jako veřejnoprávní korporace, např. samosprávné komory nebo vysoké školy, a to už ze své povahy jako veřejného ústavu, nelze dovodit, že by vykonávala jakoukoli státní moc, či jí její výkon byl jakkoli svěřen. [jméno FO] ČT je tak orgánem decentralizované veřejné správy, který vykonává veřejnou moc mj. prostřednictvím individuálních správních aktů, neboť jí to zákonná úprava umožňuje a tuto pravomoc jí svěřuje. Jelikož [jméno FO] ČT při výkonu své pravomoci nad Dozorčí komisí nevykonává státní správu, neboť jí tato nebyla žádným zákonem svěřena, a jedná se o výkon decentralizované veřejné správy, odpovědnost za škodu dle ZOdpŠk nelze uplatňovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3638/15).

49. Soud plně souhlasí s argumentací 2. žalované, že rozhodnutí o odvolání Dozorčí komise bylo toliko personálním opatřením. Odměny členům Dozorčí komise se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu [jméno FO] televize a vyplácí je [jméno FO] televize, jak vyplývá z ustanovení § 8 odst. 3 a § 8b odst. 7 zákona o ČT. Pokud tedy za škodu žalobkyně nelze dovozovat odpovědnost dle ZOdpŠk, tedy odpovědnost státu, není dána pasivní legitimace 2. žalované v tomto sporu.

50. S ohledem na nedostatek pasivní věcné legitimace 2. žalované soud výrokem II. žalobu proti 2. žalované v celém rozsahu, i spolu s požadovaným příslušenstvím, zamítl.

51. Pokud nelze odpovědnost za škodu dovodit dle zákona č. 82/1998 Sb., řídí se odpovědnost veřejnoprávních subjektů za škodu vzniklou při výkonu zákonem svěřené působnosti obecnými předpisy, konkrétně o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3638/15). Vzhledem k tomu, že [jméno FO] [Anonymizováno] sice je správním orgánem, který vydal příslušné správní rozhodnutí, ale nemá právní subjektivitu, odpovídá za činnost svého orgánu [jméno FO] [Anonymizováno], tedy 1. žalovaná. Bylo přitom prokázáno, že [jméno FO] [Anonymizováno] jednala v rozporu se zákonem o ČT, který upravuje její činnost a pravomoci, když vydala rozhodnutí, kterým odvolala žalobkyni (resp. nezákonně celou Dozorčí komisi jako celek) z funkce člena Dozorčí komise, pro něž však nebyly splněny zákonné podmínky. V důsledku tohoto jednání žalobkyně nemohla řádně vykonávat funkci v Dozorčí komisi (přičemž [jméno FO] [Anonymizováno] následně zvolila novou Dozorčí komisi), a vznikla jí tím škody, když jí tím ušla odměna za výkon této funkce ve výši [částka] měsíčně, přičemž zde nebyly žádné okolnosti, které by jí za běžného běhu věcí bránily až do uplynutí funkčního období tuto funkci vykonávat. Na straně [jméno FO] [Anonymizováno] pak byla dána minimálně nevědomá nedbalost, neboť vzhledem k okolnostem a konkrétním poměrům, které vycházely z výkonu natolik odpovědné funkce, jakou je funkce člena [jméno FO] [Anonymizováno], o tom, že odvolání Dozorčí komise, v níž byla žalobkyně členem, je nezákonné a nejsou splněny podmínky dle § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 2 zákona o ČT, vědět měla a mohla. Už jen z pouhé dikce příslušného ustanovení, kdy naplnění konkrétních podmínek pro odvolání nemůže naplnit Dozorčí komise jako celek, nýbrž pouze jednotlivý členové při posouzení konkrétních okolností u každého člena zvlášť, námitku 1. žalované, že žádná nedbalost u [jméno FO] [Anonymizováno] být dána nemoha, neshledal zdejší soud jako důvodnou a oprávněnou s ohledem na shora uvedené.

52. Soud tedy dospěl k závěru, že 1. žalovaná dle § 2910 o. z. odpovídá za škodu vzniklou žalobkyni tím, že v důsledku nezákonného rozhodnutí [jméno FO] [Anonymizováno] nemohla vykonávat funkci člena Dozorčí komise a ušla jí tím odměna za tuto funkci v období od listopadu 2020 do července 2022. Soud však musel přisvědčit 1. žalované v tom, že výpočet žalobkyně ohledně ušlé odměny nebyl správný, funkční období žalobkyně by totiž skončilo ke dni [datum], tzn., že žalobkyni by příslušela za měsíc červenec odměna pouze za 15 dnů, tj. celkem [částka] ([částka]/31*15). Žalobkyně však danou skutečnost zohlednila a žalobu zčásti vzala zpět a nadále požadovala jen [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Jelikož žaloba byla ve zbytku plně důvodná, soud žalobě vyhověl v celém rozsahu, tj. co do částky [částka] (20*[částka] + [částka]), co do částky [částka] bylo řízení k částečnému zpětvzetí žaloby žalobkyní již zastaveno, jak plyne z usnesení na č.l. 95 spisu (srov. odst. 7, 19, 22), tj. co do částky [částka], představující částku za období od 16. do [datum], kdy by již funkční období žalobkyni uplynulo, a to včetně příslušenství v podobě úroků z prodlení z této části do zaplacení.

53. Pokud jde o příslušenství žalované částky, tj. úroky z prodlení, soud rozhodl v souladu s § 1970 o. z. tak, že tyto přiznal ve výši dle § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum]. S ohledem na fakt, že u náhrady škody (tedy i ušlý zisk) není zákonem stanovena splatnost, doba plnění je tak vázána na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z. a dlužník je povinen plnit den následující poté, kdy je věřitelem k plnění vyzván, případně ve věřitelem stanovené lhůtě, kdy žalobkyně prokázala, že 1. žalovanou řádně předžalobní výzvou vyzvala k plnění, tato však dobrovolně plnit odmítla. Jelikož splatnost závazku nastala [datum], dnem [datum] je 1. žalovaná již v prodlení a úroky z prodlení jsou tak oprávněné v celé výši.

54. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 1. žalovanou rozhodl soud ve výroku III. rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. (ohledně procesního zavinění žalobkyně na částečném zastavení řízení co do části [částka] s přísl.) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla co do celé zbývající části, tj. [částka] s přísl., v této části řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje (po zaokrouhlení z částky [částka]) 95,08 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v částce [částka] v rozsahu 97,54 % oproti úspěchu 1. žalované v částce [částka] v rozsahu 2,46 %), kdy žalobkyně správně spočítala jednotlivé náklady uplatněné v řízení ve výši [částka], přičemž došlo jen k jejich ponížení soudem s ohledem na nepatrný neúspěch žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši [částka] a náhrada paušálů v částce [částka] stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z 5 úkonů právní služby po [částka] (za převzetí a přípravu, předžalobní výzvu z [datum], sepis žaloby z [datum], změnu žaloby z [datum], změna žaloby z [datum], vyjádření z [datum]), včetně 5 paušálních náhrad výdajů po [částka] v celkové výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum]. Za účinnosti novely a.t. po [datum] a po změně žaloby v důsledku částečného zpětvzetí žaloby o [částka] potom činí odměna advokáta [částka] z tarifní hodnoty [částka] za 3 úkony po [částka] (účast u jednání [datum], účast u jednání [datum], replika z [datum]) a dále 2 půlúkony po [částka] (replika k návrhu 1. žalované na přerušení řízení a spojení věcí z [datum], účast u vyhlášení rozsudku dne [datum]) a dále 5 režijních paušálů po [částka] dle a.t. ve znění účinném od [datum]. Dále DPH z odměn a paušálů v částce [částka]. Celkové náklady řízení tak představují částku [částka], kde částka [částka] představuje uhrazený soudní poplatek a částka [částka] potom odměnu advokáta včetně režijních paušálů a DPH. Z těchto celkových nákladů tedy bylo žalobkyni přiznáno celkem [částka], přičemž soud neměl důvodu prodlužovat standardní třídenní pariční lhůtu k plnění (§ 160 o. s. ř.), byť se jedná o poměrně vysokou výši nákladů řízení, a to s ohledem na majetkové poměry 1. žalované, jakož i skutečnost, že žalobkyně již čeká na úhradu svého nároku poměrně delší časový úsek, počítáno od předžalobní upomínky žalobkyně a další oddalování úhrady jejího nároku by tak vůči straně žalobní nebylo spravedlivé. Náhradu nákladů řízení je 1. žalovaná povinna uhradit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně, který je rovněž platebním místem náhrady nákladů řízení (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

55. Pokud jde o náhradu nákladů řízení mezi žalobkyní a 2. žalovanou, potom zdejší soud rozhodl IV. výrokem rozsudku ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř., jelikož 2. žalovaná, proti níž byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta (a v části [částka] s příslušenstvím žalobkyní vzata zpět, s ohledem na výsledky ostatních souvisejících řízení) byla v řízení zcela úspěšná a uplatnila náklady jako nezastoupený účastník. Soud již nerozhodoval tak, jak tomu bylo v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], kde prvoinstanční soud dovodil, že účastenství žalované 2. v řízení je postaveno na dosud neřešená právní otázce, zda je či není pasivně legitimována v tomto řízení k náhradě škody, a proto náhradu nákladů řízení 2. žalované vůči žalobkyni dle § 150 o. s. ř. nepřiznal, ale měl tuto otázku již za vyřešenou, proto rozhodl tak, že žalobkyně je povinna nahradit 2. žalované náklady jako nezastoupenému účastníkovi. Náklady 2. žalované sestávají z nákladů řízení nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., přičemž za tyto soud náklady soud považuje náklady za 5 úkonů (vyjádření z [datum] na č.l. 60, vyjádření z [datum] na č.l. 72, vyjádření z [datum] na č.l. 102, účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]). Lhůtu k plnění soud určil jako standardní třídenní, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.), neboť se jedná o nízkou výši nákladů řízení a také proto, aby nedrobil vykonatelnost daného rozsudku.

Poučení