15 C 174/2018 - 902

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]: [Anonymizováno], [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0]: takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků: [Anonymizováno], IČ: [IČO] sídlem [adresa] (dále jen „převodce“) a [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], r.č. [č. účtu] [Adresa zainteresované osoby 0/0] (dále jen „nabyvatel“) uzavírají podle ust. §11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: I. [Anonymizováno] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [hodnota] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatele podle § 11a zákona o půdě vyplývá z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 17. 10. 1994, č.j. [Anonymizováno]; ze dne 17. 10. 1994, č.j. [Anonymizováno]; ze dne 17. 10. 1994, č.j. [Anonymizováno] a ze dne 17. 10. 1994, č.j. [Anonymizováno].

III. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví. Touto smlouvou bude vypořádán restituční nárok nabyvatele ve výši 522 819 Kč.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel: -------------------------------------------------- -------------------------------- [Anonymizováno] [Jméno zainteresované osoby 0/0]

II. Řízení se zastavuje ohledně části žaloby, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu následujících pozemků: - parc. č. [hodnota] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]; - parc. č. [Anonymizováno] zapsané na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa].

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 22 815 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení odpovídající odměně a hotovým výdajům znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jejichž výše bude specifikována v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci samostatného usnesení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 432 382,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou dne 27. 6. 2018 domáhal primárním petitem uložení povinnosti žalované uzavřít s ním smlouvu o převodu pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] a eventuálním petitem zaplacení částky 6 849 750 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, restituční nárok nabyl v rámci dědického řízení po oprávněné [jméno FO], která zemřela v roce 2013. Své restituční nároky odvozuje z rozhodnutí [Anonymizováno] č.j. [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] a č.j. [Anonymizováno], kterými bylo rozhodnuto tak, že právní předchůdci žalobce, pan [jméno FO] a paní [jméno FO], nejsou vlastníky pozemků č. pp. č.k. [Anonymizováno], [Anonymizováno], to vše k.ú. [jméno FO] [jméno FO] s celkovou výměrou 9 133 m2. Žalovanou evidovaná hodnota restitučního nároku činí 15 976 Kč, žalobce však s touto hodnotou nesouhlasí, pozemky, které Československý stát odejmul předchůdcům žalobce v červenci roku 1965, byly odňaty za účelem pozdější výstavby sídliště a komunikací vedoucích podél [adresa] [Anonymizováno] a v té době již existovaly úvahy o zřízení nových obytných ploch na výše uvedených pozemcích v k.ú. [jméno FO] [jméno FO]. Pozemky, které žalovanou nebyly vydány, jsou v územním plánu z roku 1985 vymezeny jako Plochy obytné - 1- 3 podlaží, což nepochybně svědčí o stavebním charakteru těchto parcel a žalobce tedy oceňuje svůj restituční nárok na nejméně 684 975 Kč. Dále poukázal, že právní předchůdce žalované i samotná žalovaná postupovali při uspokojování restitučního nároku žalobce svévolně a liknavě, neboť ani po více než 25 letech není restituční nárok zcela vypořádán. Konečně poukázal na nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek, ve veřejných nabídkách nabízené pozemky nemají takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby byla náhrada poskytnuta v co možná nejkratší době a co nejširšímu okruhu oprávněných osob.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. K tvrzené liknavosti žalovaná poukázala, že je třeba, aby samotný restituent projevil nezbytnou součinnost, bez které nelze zákonným způsobem nárok vypořádat, bylo tedy zcela na jeho vůli, zda požádá o finanční vyrovnání nebo zda projeví zájem o převod náhradních pozemků. Dle evidence žalované se však žalobce nepřihlásil do žádné veřejné nabídky. Poukázala na to, že nabízela dostatek cenově adekvátních pozemků, údaj o počtu nabízených pozemků určených pro oprávněnou osobu však závisí na výši restitučního nároku této osoby a určení vhodnosti nabídky ve vztahu k oprávněným osobám je relativní pojem, který je u každé oprávněné osoby závislý na výši zůstatku jejího nároku. Žalovaná eviduje u žalobce restituční nárok ve správné výši 15 976 Kč. Dále uvedla, že žalobce neprokazuje a nekonkretizuje, jaké kroky ze strany žalované byly proti němu vedeny a vedly k odkládání vypořádání žalobcova nároku. Žalobce žádným způsobem neprokázal dlouhodobou aktivní, leč marnou snahu oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách. Pokud jde o liknavost či svévoli, pak ji lze dle judikatury spatřovat pouze v takovém postupu žalované, který by bezdůvodně a protizákonným způsobem oddaloval možnost uspokojení restitučního nároku konkrétního restituenta v konkrétním případě, což nebylo ze strany žalobce prokázáno.

3. Ve věci bylo nejprve rozhodnuto rozsudkem ze dne 9. prosince 2020, č.j. 15 C 174/2018-471, kterým soud podanou zcela zamítl, když vyšel z toho, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce č. kat. [Anonymizováno] a část [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] byly v době přechodu těchto pozemků na stát, tj. 5. 7. 1965, pozemky zemědělskými a soud tedy neshledal v postupu žalované svévoli ani liknavost při uspokojování restitučního nároku žalobce.

4. Proti rozsudku okresního soudu podal žalobce odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka Liberec rozsudkem ze dne 4. 11. 2021, č.j. 29 Co 80/2021-512 tak, že rozsudek okresního soudu potvrdil, když vyšel ze závěru, že okresní soud stavební charakter pozemků nezhodnotil správně, když bylo třeba přihlédnout k tomu, že sice pozemky v době odnětí měly zemědělský charakter a byly odevzdány [Anonymizováno] v [jméno FO] do trvalého užívání pro účely zemědělské výroby, avšak v této době již existoval územní směrný plán, dle něhož byly pozemky určeny k výstavbě, která se následně v krátkém časovém období, počínaje rokem 1969, realizovala. Odvolací soud přesto uzavřel, že i při konstatování oprávněnosti nároku žalobce na přecenění jeho restitučního nároku, zde nebyl dán liknavý či svévolný postup státu, neboť žalobce nikdy žalovanou o přecenění pozemků nepožádal a tento požadavek vznesl až v podané žalobě a žalovaná tedy fakticky neztížila ani neznemožnila žalobci uspokojení jeho restitučního nároku.

5. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce dovolání, o kterém bylo rozhodnuto rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022, č.j. 28 Cdo 293/2022-536 tak, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 4. 11. 2021, č.j. 29 Co 80/2021-512 byl zrušen a věc byla vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

6. Následně krajský soud usnesením ze dne 23. 5. 2022, č.j. 29 Co 80/2021-547 rozsudek okresního soudu ze dne 9. 12. 2020, č.j. 15 C 174/2018-471 zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení krajského soudu vyplývá, že pokud se týká charakteru odňatých pozemků, je třeba odňaté pozemky ocenit jako pozemky stavební, kdy okresní soud stavební charakter pozemků nezhodnotil správně a byť měly odňaté pozemky ke dni vydání zemědělský charakter a byly odevzdány [Anonymizováno] [jméno FO] do trvalého užívání za účelem zemědělské výroby, tak již v té době existoval územní směrný plán, dle něhož byly pozemky určeny k výstavbě, která se v blízkém časovém období také realizovala a skutečnost, že pozemek byl ještě v období před realizací stavby zemědělsky využíván, tak není relevantní, neboť skutečný záměr pro odejmutí pozemků byl dán podle územního směrného plánu. Krajský soud uzavřel, že postup žalované při stanovení ceny odňatého pozemku, je postupem, který bez ospravedlnitelného důvodu ztěžoval uspokojení nároku žalobce a aktivita při uplatňování nároku žalobce a jeho předchůdců byla dostatečná s ohledem na to, že k uspokojení restitučního nároku v adekvátní výši nemohlo dojít pro postoj žalované.

7. Podle ust. 226 odst. 1 o.s.ř. bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu.

8. V dalším průběhu řízení žalovaná i přes závěry dovolacího soudu i soudu krajského setrvala na ocenění odňatých pozemků jako pozemků zemědělských, když k výzvě soudu v podání ze dne 10. 8. 2022 uvedla, že se neztotožňuje s názorem dovolacího soudu, neboť odňaté pozemky přešly na stát v roce 1965 jako pozemky zemědělské a územní rozhodnutí pro výstavbu rodinných domů bylo vydáno až v roce 1968 a 1969 a stavební povolení až v roce 1970. Poukázala rovněž, že se oprávněné osoby dříve nedomáhaly přecenění restitučního nároku a žalobce neprokázal svou aktivní účast, ani účast svých předchůdců, ve veřejných nabídkách. Žalovaná v písemně formulovaném závěrečném návrhu ze dne 19. 10. 2023, jakož i v závěrečném návrhu předneseném do protokolu při jednání soudu dne 10. 1. 2024 setrvala na svém stanovisku shora a navrhla, aby soud žalobu zamítl.

9. Usnesením ze dne 10. 8. 2022, č.j. 15 C 174/2018-599 soud připustil změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o požadavek žalobce na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o převodu pozemků: parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa], obec [adresa] a dále pozemků: parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno], obec [adresa] [Anonymizováno].

10. Usnesením ze dne 25. 10. 2023, č.j. 15 C 174/2018-852 soud řízení zastavil ohledně části žaloby, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pozemků: parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Předmětem řízení zůstaly tedy následující pozemky: parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa]; parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] vše v k.ú. [adresa].

11. Při jednání soudu dne 10. 1. 2024 vzal konečně žalobce žalobu zpět co do pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa].

12. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, která odvozuje svůj restituční nárok z rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] Dále nebyla mezi účastníky sporná výměra odňatých pozemků právním předchůdcům žalobce v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] č. kat. [Anonymizováno] a část [Anonymizováno], kdy se účastníci shodli, že výměra odňatých pozemků činila 7 481 m2 (viz. podání žalobce ze dne 26. 7. 2022 na č.l. 558 a podání žalované ze dne 10. 8. 2022 na č.l. 602). Žalovaná rovněž nesporovala, že veškeré odňaté pozemky byly v celé jejich ploše ve směrném územním plánu zaneseny jako pozemky určené k zástavbě (viz. protokol z jednání z 30. 11. 2020). Žalovaná konečně nesporovala převoditelnost žádného pozemku v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] [právnická osoba] které měl žalobce v řízení zájem (viz. podání žalované ze dne 7. 6. 2023 na č.l. 786).

13. Sporné mezi účastníky zůstaly tyto právně významné skutečnosti:

1. Zda žalovaná postupovala při uspokojení restitučního nároku žalobce liknavě či svévolně.

2. Zda žalovaná eviduje restituční nárok žalobce ve správné výši, tedy zda pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce byly správně žalovanou oceněny.

3. Hodnota odňatých pozemků právním předchůdcům žalobce v k.ú. [jméno FO] [jméno FO].

4. Hodnota požadovaných náhradních pozemků, které zůstaly předmětem řízení, t.j. hodnota pozemků v k.ú. [adresa]. Mezi účastníky bylo sporné, zda je třeba aplikovat ze zjištěných cen odňatých pozemků i cen požadovaných náhradních pozemků příslušné srážky dle Přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen Příloha č. 7), či nikoli.

14. Soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů, které hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř., z nichž zjistil následující, skutkový stav věci:

15. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 č.j. [Anonymizováno], že oprávněné osoby [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. území [jméno FO] [jméno FO]: část. p.p.č. [Anonymizováno]. 115 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 316 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 69 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 185 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 472 m2, část p.p.č. [Anonymizováno]. 34 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 105 m2 a část p.p.č. [Anonymizováno]. 43 m2. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 č.j. [Anonymizováno], že oprávněné osoby [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. území [jméno FO] [jméno FO]: část. p.p.č. [Anonymizováno]. 2001 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 97 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 24 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 149 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 90 m2, část p.p.č. [Anonymizováno]. 15 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno]. 230 m2, část p.p.č. [Anonymizováno]. 19 m2, část p.p.č. [Anonymizováno]19 m2 a část p.p.č. [Anonymizováno] 220 m2. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 č.j. [Anonymizováno], že oprávněné osoby [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. území [jméno FO] [jméno FO]: část. p.p.č. [Anonymizováno]. 4 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 51 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 106 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 141 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 232 m2, část p.p.č. [Anonymizováno]. 166 m2, část. p.p.č. [Anonymizováno] 147 m2, část p.p.č. [Anonymizováno] 143 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 164 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 195 m2, p.p.č. [Anonymizováno]. 204 m2, p.p.č [Anonymizováno]. 157 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 205 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 168 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 167 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 171 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 170 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 170 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 169 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 169 m2, p.p.č. [Anonymizováno] 168 m2 a p.p.č. [Anonymizováno] 168 m2. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 č.j. [Anonymizováno], že oprávněné osoby [jméno FO], nar. [datum] a [jméno FO], nar. [datum] nejsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v kat. území [jméno FO] [jméno FO]: část. p.p.č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. 13 m2.

16. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [jméno FO] ze dne 25. 3. 1996, že zjištěná cena zemědělských pozemků dle poz. katastru [Anonymizováno], [Anonymizováno] o celkové výměře 7 481 m2 činí částku 27 071 Kč.

17. Dopisem ze dne 9. 12. 2003 sdělil [právnická osoba] [jméno FO], že jejímu zemřelému manželovi [jméno FO] bylo dodatečně oceněno rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] na částku 4 881 Kč.

18. Dopisem ze dne 30. 11. 1994 požádal [jméno FO] o vydání pozemků na základě rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 [Anonymizováno].

19. Dopisem ze dne 10. 6. 1996 požádal [jméno FO] o vydání náhradních pozemků na základě rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994 [Anonymizováno] v lokalitě [adresa] a lokalitě [Anonymizováno].

20. Dopisem ze dne 3. 3. 1997 a ze dne 25. 10. 1996 sdělil [právnická osoba] [Anonymizováno] panu [jméno FO] k požadavku na poskytnutí pozemků v k.ú. [adresa] (par.č. [hodnota] [Anonymizováno]), že s nimi [právnická osoba] [Anonymizováno] nemůže disponovat a nemohou být tedy poskytnuty v náhradu za nevydané pozemky.

21. Dne 29. 3. 2000 požádal [jméno FO] o vydání dvou pozemků v k.ú. [jméno FO].

22. Dne 29. 6. 2011 požádala [jméno FO] o vydání dvou pozemků v k.ú. [adresa] [Anonymizováno].

23. Dne 26. 9. 2012 požádala [jméno FO] o vydání dvou pozemků v k.ú. [adresa] [Anonymizováno].

24. Dopisem ze dne 5. 7. 1965 adresovaným [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [adresa] – [jméno FO] potvrdilo, že [Anonymizováno] má v honech začleněny a trvale užívá pozemky adresáta č. kat. [Anonymizováno], kat. území [jméno FO] [jméno FO] o celkové výměře 0,6359 ha. Na téže listině podepsaný ([jméno FO]) dne 5. 7. 1965 prohlásil, že se vzdává přídělu těchto pozemků ve prospěch Československého státu.

25. Dne 7. 7. 1965 pod č.j. [Anonymizováno][právnická osoba][Anonymizováno] odevzdal [Anonymizováno] [jméno FO] zemědělské pozemky do trvalého užívání, které Československý stát nabyl podle dekretu č. 28/45 Sb., a to pp. čís. kat. [Anonymizováno], část pp.čk. [Anonymizováno] a část pp. čís. kat. [Anonymizováno] v kat. území [jméno FO] [jméno FO] s odůvodněním, že tento národní majetek je ve správě zemědělského odboru [Anonymizováno], v zájmu rozvoje národního hospodářství [Anonymizováno] odevzdává uvedené pozemky podle § 12 vl.nař. č. 81/58 Sb. a podle čl. 17 vyhlášky č. 205/1958 Ú. l. do bezplatného trvalého užívání pro účely zemědělské výroby [Anonymizováno] [jméno FO] s jeho předchozím souhlasem.

26. Z Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby, že žalobci svědčí zděděný nárok z rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 17. 10. 1994 a hodnota plnění činí částku 13 535,50 Kč a dále zděděný nárok z rozhodnutí č. [Anonymizováno] ze dne 17. 10. 1994 s hodnotou plnění ve výši 2 440,50 Kč, celkem tedy ve výši 15 976 Kč.

27. Z usnesení [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2016, č.j. [spisová značka], že tímto bylo rozhodnuto v dědickém řízení po [jméno FO], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] tak, že byla určena čistá hodnota dědictví v částce 15 976 Kč dodatečně najevo vyšlého majetku, tj. pohledávky za [Anonymizováno] z titulu nevypořádaného restitučního nároku za nevydané pozemky v katastrálním území [jméno FO] [jméno FO] vzniklého na základě rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno]. Tento dodatečně najevo vyšlý majetek nabyl [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0].

28. Z přehledu účasti žalobce ve veřejných nabídkách pozemků vyplývá, že žalobce se mohl účastnit veřejných nabídek od 25. 10. 2016, kdy od tohoto data bylo ke dni 8. 10. 2018 vyhlášeno na území ČR 8 kol veřejných nabídek pozemků, ve kterých bylo nabízeno 3 607 adekvátních pozemků (v ceně do 15 976 Kč) a celkové cena nabídnutých pozemků činila 16 194 262,31 Kč, z toho na území [Anonymizováno] bylo od 25. 10. 2016 do 8. 10. 2018 nabídnuto 225 adekvátních pozemků o celkové výměře 310 268 m2, za celkovou cenu 1 057 704 Kč. Žalobce se nezúčastnil žádného kola veřejné nabídky pozemků.

29. Dopisem ze dne 24. 1. 1983 požádalo [právnická osoba] [adresa] [Anonymizováno] [adresa] o zapsání vlastnického práva k některým objektům postaveným na parcelách p.č. [Anonymizováno] a garážím na postavených na parcelách p.č. [Anonymizováno], které jsou v [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO].

30. Z hospodářské smlouvy ze dne 18. 1. 1983, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno], jako předávající organizací a [Anonymizováno] [adresa], jako přejímající organizací. Jejím předmětem bylo předání pozemků p.č. [Anonymizováno] do bezplatného a trvalého užívání, na nichž přejímající organizace zbudovala 19 obytných domů a 8 garáží.

31. Z hospodářské smlouvy ze dne 19. 9. 1969, že byla uzavřena mezi [Anonymizováno] [adresa], jako předávající organizací a [Anonymizováno] [adresa], jako přejímající organizací, předmětem smlouvy bylo převedení správy majetku pp. č. kat. [Anonymizováno] o výměře 13a51m2, pp. č. kat. [Anonymizováno] o výměře 14a38m2, pp. č. kat. [Anonymizováno] o výměře 22a81m2, pp. č. kat. [Anonymizováno] o výměře 12a87m2 a pp. č. kat. [Anonymizováno] o výměře 62a79m2 v kat. území [jméno FO] [jméno FO]. Jako důvod převodu správy bylo uvedeno, že převáděné pozemky potřebuje přejímající organizace pro účely výstavby.

32. Z dohody o zrušení trvalého užívání na pozemky, že byla uzavřena dne 18. 9. 1969, v dohodě bylo uvedeno, že [Anonymizováno] [adresa] – [jméno FO] byl dán na základě rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 4. 1969 do trvalého užívání pozemek čís. kat. [Anonymizováno] ve výměře 62a79m2 a rozhodnutím ze dne 7. 7. 1965 pozemek čís. kat. [Anonymizováno] ve výměře 13a51 m2, pp.čís. kat. [Anonymizováno] 14a38 m2, pp. čís. kat. [Anonymizováno] 22a81m2, pp. č. kat. [Anonymizováno] 12a87 m2 a vzhledem k tomu, že tyto pozemky byly určeny k zástavbě, souhlasí [Anonymizováno] [jméno FO] s tím, aby bylo u [Anonymizováno] vyznačeno zrušení trvalého užívání.

33. Ze sdělení [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2019, že nemá k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani dokumenty obdobné, platné ke dni 5. 7. 1965 včetně, týkající se výstavby na pozemcích pp. č.k. [Anonymizováno] (dle evidence ke dni 5. 7. 1965).

34. Ze sdělení [Anonymizováno] [adresa] ze dne 27. 11. 2019, že pro umístění a provedení domů č.p. [Anonymizováno] [jméno FO] [jméno FO], které se nachází na pozemcích p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO], také domů č.p. [Anonymizováno] – [jméno FO] [jméno FO], které se nachází na pozemcích p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. [Anonymizováno], Stavební povolení pod č.j. [Anonymizováno] ze dne 27. 3. 1970 k těmto domům, Změna stavebního povolení ze dne 12. 10. 1972 pod č.j. [Anonymizováno], Povolení k trvalému užívání ze dne 23. 11. 1973 pod č.j. [Anonymizováno], které se vztahuje ke stavebnímu povolení ze dne 27. 3. 1970 pod č.j. [Anonymizováno], a ke změně stavebního povolení ze dne 12. 10. 1972 pod č.j. [Anonymizováno]. Pro domy č.p. [Anonymizováno] – [jméno FO] [jméno FO], na pozemcích p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. [Anonymizováno], Změna č.j. [Anonymizováno] ze dne 20. 12. 1972 původního územního rozhodnutí pod č.j. [Anonymizováno][tituly před jménem][Anonymizováno] ze dne 29. 5. 1968, Stavební povolení pod č.j. [Anonymizováno] ze dne 27. 3. 1970 a Změna stavebního povolení ze dne 20. 12. 1972, č.j. [Anonymizováno]. K č.p. [Anonymizováno] na pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] bylo vydáno: Původní územní rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne 29. 5. 1968 pod č.j. [Anonymizováno] [tituly před jménem] [Anonymizováno], Dodatek územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969 pod č.j. [Anonymizováno], stavební povolení č.j. [Anonymizováno], ve kterém se odkazuje na vydání územního rozhodnutí ze dne 29. 7. 1969, č.j. [Anonymizováno] a Povolení o užívání ze dne 20. 8. 1975, č.j. [Anonymizováno]. Ostatní pozemky [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO], jako zbytkové pozemky se samostatným číslem, pravděpodobně vznikly v důsledku vložení objektu do evidence katastru nemovitostí. Stavební povolení, případně změnu původního územního rozhodnutí na místní a účelové komunikace na pozemcích p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] se nepodařilo v archivu nalézt.

35. Z rozhodnutí [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] ze dne 29. 7. 1969, č.j. [Anonymizováno] (označeného jako II. etapa bytové výstavby [Anonymizováno] – [jméno FO] – dodatek územního rozhodnutí o umístění stavby), že tímto byl vydán dodatek územního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] mimo jiné ve vztahu k odňatým pozemkům p.p.č. kat. [Anonymizováno].

36. Z vyjádření [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno] ze dne 12. 11. 2019, že nemá k dispozici žádné územně plánovací dokumentace, ani dokumenty obdobné, platné ke dni 5. 7. 1965.

37. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 22. 11. 2019, že v materiálech [Anonymizováno] [adresa] uložených v archivu nebyly nalezeny dokumenty pro územní plánování z oblasti [Anonymizováno] – [jméno FO] z šedesátých let 20. století. Dochována je přehledová mapa z roku 1973 zahrnující celý [adresa].

38. Dopisem ze dne 8. 3. 2010 sdělil [právnická osoba] [jméno FO] k její žádosti ze dne 1. 3. 2010, že vlastní restituční nárok ve výši 15 976 Kč, který může uplatňovat ve veřejných nabídkách s tím, že jednotlivá nabídková kola si žadatelé sledují sami.

39. Usnesením [Anonymizováno] ze dne 3. 10. 1997 ve věci sp. zn. [Anonymizováno] byla určena cena nového majetku zůstavitele [jméno FO], nar. [datum], zemřelého dne [datum] částkou 13 535 Kč, a to z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] č.j. [Anonymizováno]. Nově najevo vyšlé dědictví, tj. zůstavitelův nárok na náhradu za nevydané pozemky v k. ú. [jméno FO] [jméno FO], nabyl pozůstalý syn [jméno FO], nar. [datum].

40. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 12. 2003 postoupil [jméno FO], nar. [datum] [jméno FO] restituční nárok po zesnulém [datum], oprávněnou osobou se stal postupitel na základě usnesení [Anonymizováno] ze dne 3. 10. 1997 ve výši 13 535,50 Kč. Pohledávka byla postoupena za vzájemně dohodnutou cenu, jejíž výše nebyla součástí smlouvy o postoupení pohledávky.

41. Soud provedl důkaz některými listinami ze Směrného územního plánu [adresa]- První etapa výstavby a listinami ze Směrného územního plánu [adresa]. Při jednání soudu dne 30. 11. 2020 žalovaná prohlásila za nesporné, že odňaté pozemky p.č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly v celé jejich ploše dle Směrného územního plánu v tomto zaneseny jako pozemky určené k zástavbě.

42. Dne 27. 5. 1970 vydal [Anonymizováno]. stavební povolení k novostavbě rodinných domků na parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno]., ohraničené ulicemi [Anonymizováno]. Územní rozhodnutí bylo vydáno pod č.j. [Anonymizováno]-[tituly před jménem][Anonymizováno] dne 29. 5. 1968 a dodatek pod č.j. [Anonymizováno] ze dne 29. 7. 1969.

43. Dne 27. 3. 1970 vyměřil [Anonymizováno] správní poplatek za stavební povolení k výstavbě 48 rodinných domů v [Anonymizováno], ohraničené [adresa], [Anonymizováno].

44. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 24. 11. 2020, že vlastnická (uživatelská) hranice parcel bývalého pozemkového katastru číslo [hodnota] a [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] byla změněna v mapě jednotné evidence půdy. Parcela číslo [hodnota] byla rozdělena na parcelu [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Část parcely [Anonymizováno] byla sloučena s parcelou [Anonymizováno]. Hranice parcely číslo [hodnota] zůstaly nezměněny. Pozemkové parcely číslo [Anonymizováno] a [Anonymizováno] byly poprvé evidovány v evidenci nemovitostí pod [Anonymizováno] na listu vlastnictví č. [hodnota] – vlastník [Anonymizováno] a LV č. [hodnota] – vlastník [Anonymizováno] [adresa] – [jméno FO] v trvalém užívání. V roce 1969 došlo k přečíslování parcel EN, parcele [Anonymizováno] odpovídá parcela [Anonymizováno] a [Anonymizováno], parcele [Anonymizováno] odpovídá parcela [Anonymizováno], parcele [Anonymizováno] odpovídá parcela [Anonymizováno], parcele [Anonymizováno] odpovídá parcela [Anonymizováno], parcele [Anonymizováno] odpovídá parcela [Anonymizováno].

45. Z restitučního spisu [Anonymizováno] bylo zjištěno z notářského zápisu sp.zn. [Anonymizováno] ze dne 18. 12. 1957, že [jméno FO] nabyla na základě přídělové listiny zemědělskou usedlost č.p. [Anonymizováno] s pozemky o výměře 0,9133 ha na základě přídělové listiny [Anonymizováno] z 30. 12. 1947 a tímto notářským zápisem postoupila manželům [Anonymizováno] a [jméno FO] shora uvedenou usedlost se všemi součástmi, stavbami a příslušenstvím tak, jak jí byla od [Anonymizováno] přidělena. [jméno FO] byla ustanovena národní správkyní zemědělského podniku č.p. [Anonymizováno] v [jméno FO] o výměře 0,85 ha z rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 1945. Ze soupisu nemovitostí je dále zřejmé, že [jméno FO] byla přidělena nemovitost č.p. [Anonymizováno] v [jméno FO] parc. č. [hodnota] (stav. pl.), dále parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (vše označeno jako louka).

46. Žalobce vzal při posledním jednání soudu dne 10. 1. 2024 žalobu zpět co do požadavku na převod pozemků parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] a parc. č [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa], soud podle ust. 96 odst. 2 o.s.ř. řízení ohledně těchto pozemků výrokem II. zastavil. Žalovaná vyjádřila s tímto částečným zpětvzetím žaloby souhlas.

47. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení zůstaly toliko pozemky v k.ú. [adresa], ohledně nichž žalovaná nesporovala jejich převoditelnost (viz. odstavec 12. odůvodnění rozsudku shora), zabýval se soud dále v řízení posouzením mezi účastníky sporných otázek (viz. odstavec 13. odůvodnění rozsudku shora).

48. Usnesením ze dne 20. 2. 2023, č.j. 15 C 174/2018-757 soud ustanovil [tituly před jménem] [jméno FO] znalcem z oboru ekonomika, specializace: ceny a odhady nemovitostí a uložil mu, aby stanovil hodnotu restitučního nároku žalobce podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. za odňaté pozemky pp. č. k. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] o celkové výměře 7 481 m2 , v k.ú. [jméno FO] [jméno FO], tj. ocenit tyto pozemky jako stavební, kdy žalobci náleží ideální polovina nároku a zda znalec shledává skutečnost pro uplatnění srážek z ceny odňatých pozemků.

49. V nálezu znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne 13. 3. 2023 znalec popsal lokalitu oceňovaných pozemků, které se nacházejí v [Anonymizováno] – [jméno FO], v prostoru mezi ulicemi [Anonymizováno], které se v době odnětí využívaly pouze k zemědělským účelům. Uvedl, že pozemky tvořily celistvou plochu za domem č.p. [Anonymizováno], ale poté, co byly vydány do vlastnictví státu, zůstal k nim přístup pouze po pěšině, kdy terén pozemků je mírně svažitý, se sklonem k severu až severovýchodu. V současné době jsou pozemky zastavěny více bytovými obytnými domy a řadovými rodinnými domy. Znalec ocenil pozemky dle ust. § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. jako pozemky stavební při ceně 150 Kč/m2 . Dále se znalec zabýval důvody pro snížení ceny pozemků dle Přílohy č. 7 vyhlášky, kdy ceny odňatých pozemků korigoval o 30% srážky, a to za přístup po nezpevněné komunikaci ve výši 10%, neboť ke dni odnětí pozemků byl přístup k pozemkům pouze po nezpevněné pěšině v délce přibližně 35 m k hranici předmětných pozemků, kdy v podmínkách stavby, které jsou součástí územního rozhodnutí o umístění stavby č.j. [Anonymizováno][tituly před jménem][Anonymizováno]. (dále jen podmínky pro umístění stavby) je uvedeno, že příjezd bude řešen z [adresa] v trase dnešní polní pěšiny v prodloužení [adresa], dále ve výši 5% s ohledem na okolnost, že ke dni odnětí pozemků byla možnost napojení na veřejný vodovod až v [adresa], tzn. přibližně 75m od hranice předmětných pozemků, kdy je v podmínkách pro umístění stavby uvedeno, že zásobování vodou bude provedeno napojením na stávající vodovodní řady v [adresa], případně [Anonymizováno], dále ve výši 7% s ohledem na okolnost, že ke dni odnětí pozemků byla možnost napojení ne veřejnou kanalizaci až v [adresa], tzn. přibližně 75m od hranice předmětných pozemků, kdy je v podmínkách pro umístění stavby uvedeno, že odkanalizování bude provedeno samostatnou stokou do [adresa] a konečně ve výši 8% s ohledem na to, že ke dni odnětí pozemků byla možnost připojení na veřejný vodovod elektřiny až v trafostanici za křižovatkou [adresa] a [Anonymizováno] a vzdálenost trafostanice je přibližně 230m vzdušnou čarou, připojovací délka kabelu by tedy byla nesporně delší než 200 metrů, kdy je v podmínkách pro umístění stavby uvedeno, že el. energie bude odebírána ze stávající sítě kabelem, vycházejícím z TS samoobsluha na křižovatce [adresa] a [Anonymizováno]. Hodnotu restitučního nároku žalobce odpovídající jedné polovině (1/2) ceny odňatých pozemků znalec stanovil na částku 392 752,50 Kč.

50. Žalovaná vznesla námitky proti zpracovanému znaleckému posudku v podání ze dne 19. 4. 2023. Poukázala, že znalec konstatoval u všech odňatých pozemků, že se jedná o louku, zemědělskou kulturu, a přesto oceňuje všechny pozemky jako stavební podle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky sazbou 150 Kč/m2 , nicméně pokud znalec ve znaleckém posudku uvedl existenci územního rozhodnutí o umístění stavby, jeho následnou změnu a dodatek, pak všechny zmíněné dokumenty dokazují pouze skutečnost, že pozemek byl určen k zastavění až po 29. 5. 1968, tzn. že v době přechodu pozemků na stát v roce 1965 byly všechny oceňované pozemky druhem louka a tyto také byly jako louky zemědělsky využívány. Dále namítla, že kromě aplikovaných srážek, je na místě aplikovat rovněž 4% srážku pode položky 8 Přílohy č. 7 vyhlášky, a to za svažitý pozemek orientovaný na SV, S a SZ.

51. Žalobce vznesl námitky proti zpracovanému znaleckému posudku v podání ze dne 19. 6. 2023. Nesouhlasil s veškerými aplikovanými srážkami dle Přílohy č. 7 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. Poukázal na smysl a účel srážek dle shora uvedené přílohy, jakož i na to, že odňaté pozemky se nachází uprostřed již v době odnětí zamýšleného projektu výstavby 50 rodinných domů, v kontextu takového stavebního záměru pak odňaté pozemky musí být nutně oceněny na stejnou částku jako pozemky sousední, které těsně přiléhají ke zpevněné komunikaci [Anonymizováno]. Dále poukázal, že odňaté pozemky tvořily jeden celek jako zemědělská usedlost spolu s budovou č.p. [Anonymizováno] nacházející se v [adresa] ve vlastnictví právních předchůdců žalobce. Odňaté pozemky tak zůstaly bez přístupu k [adresa] až v důsledku jejich odnětí státem, přičemž do té doby byly přístupné z pozemku, na kterém se nacházela budova č.p. [Anonymizováno] v [adresa]. Konečně žalobce uvedl, že znalec přistoupil k ocenění pozemků značně formalisticky, bez zohlednění individuálních okolností případu, zejména pak skutečnosti, že materiálně jsou odňaté pozemky stejně kvalitní, důležité a hodnotné, jako pozemky s přístupem k příslušné infrastruktuře, neboť takové byly součástí záměru výstavby sídliště jako celku, přičemž bez odňatých pozemků by nikdy nemohla být realizována výstavba 50 rodinných domů.

52. K návrhu obou účastníků soud znalce v řízení vyslechl. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání dne 30. 8. 2023 setrval na svých závěrech, kdy k námitkám strany žalované, z jakého důvodu ocenil odňaté pozemky jako pozemky stavební, uvedl, že vycházel z jednoznačného zadání soudu. Pokud se týká námitky strany žalované, že znalec měl zohlednit prostřednictvím srážek svažitost odňatých pozemků, pak znalec uvedl, že je nesporné, že pozemky jsou svažité, ale jedná se o tak malou svažitost, že nemá smysl ji uvažovat, kdy k námitkám strany žalované ještě prostřednictvím nahlédnutí do katastru nemovitostí měřil vzdálenost jednotlivých vrstevnic pomocí zjištěných kót a vrstevnice s kótou [Anonymizováno] metrů a s kótou [Anonymizováno][Anonymizováno]metrů mají vzdálenost přibližně 81,5 metrů, kdy výpočtem dospěl ke sklonu terénu 6%, kdy v oceňovací vyhlášce č. 182, ve znění vyhl. 316/1990 Sb. je uveden pouze svažitý pozemek bez jakýchkoli limitů, ve vyhlášce následující po vyhlášce č. 393/1991 Sb. je zmínka, že při svažitosti 15% se uvažuje srážka 4%, kdy v současném oceňovacím předpisu se vychází z toho, že při svažitosti nad 15% se uvažuje srážka od 2 – 4%, do 15% se uvažuje srážka 0-1%. Dále znalec uvedl, že jím zjištěná 6% svažitost terénu není významná z hlediska překážek pro výstavbu, proto srážky za svažitost terénu ve znaleckém posudku neuvažoval. Pokud se týká námitek strany žalující ve vtahu k aplikovaným srážkám, znalec uvedl, že pozemky byly dost vzdálené od komunikací, od jakýchkoli sítí, dost vzdálené od trafostanice, proto použil srážky, které tam jsou jednoznačně dány pro celé území. Dále uvedl, že při závěru o dostupnosti či nedostupnosti inženýrských sítí nezkoumal jiné podklady, vycházel z příslušného územního rozhodnutí z konce 60. let, kdy má za to, že územní rozhodnutí bylo vydáno přesně v souladu s tehdejší situací. Pokud ve znaleckém posudku u aplikovaných srážek uvedl přibližné vzdálenosti k hranici oceňovaných pozemků, pak vycházel při měření zmíněných délek z webové aplikace. Pokud se týká srážek za rozvod elektřiny, pak připustil, že hranice byla skutečně blíž než 200 m, ale uvažoval jakousi průměrnou vzdálenost, proto vzdálenosti formuloval jako vzdálenosti od „těžiště plochy“, neboť hranice byla méně než 200 m.

53. Pokud se týká ocenění žalobcem požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], strana žalovaná předložila k veškerým těmto požadovaným pozemkům vypracované znalecké posudky znalcem [tituly před jménem] [jméno FO].

54. Podle ust. § 127a o.s.ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem.

55. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] – [Anonymizováno] zpracovaného dne 22. 9. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že tímto byl oceněn pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], v cenách dle vyhlášky č 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316//1990 Sb. Posudek obsahoval informace o pozemku dle údajů z katastru nemovitostí, katastrální mapu, ortofoto snímky pozemku, grafickou část územního plánu, fotografickou dokumentaci. Cena pozemku byla stanovena podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., a to v částce 20 Kčs/m2 při výměře 16 276 m2 . Podle Přílohy č. 7 znalec aplikoval srážku za: svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ: -4 % a za omezení užívání pozemku - ochranné pásmo (stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím): -5 %, se závěrem, že zjištěná cena pozemku činí částku 296 276,20 Kčs.

56. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] – [Anonymizováno] zpracovaného dne 22. 9. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že tímto byl oceněn pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], v cenách dle vyhlášky č 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316//1990 Sb. Posudek obsahoval informace o pozemku dle údajů z katastru nemovitostí, katastrální mapu, ortofoto snímky pozemku, grafickou část územního plánu, fotografickou dokumentaci. Cena pozemku byla stanovena podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., a to v částce 20 Kčs/ m2 při výměře 1 236 m2 . Podle Přílohy č. 7 znalec aplikoval srážku za: přístup po nezpevněné komunikaci: -10 % a svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ : -4 % se závěrem, že zjištěná cena pozemku činí částku 21 259,20 Kčs.

57. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] – [Anonymizováno] zpracovaného dne 22. 9. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že tímto byl oceněn pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], v cenách dle vyhlášky č 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316//1990 Sb. Posudek obsahoval informace o pozemku dle údajů z katastru nemovitostí, katastrální mapu, ortofoto snímky pozemku, grafickou část územního plánu, fotografickou dokumentaci. Cena pozemku byla stanovena podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., a to v částce 20 Kčs/m2 při výměře 2 615 m2 . Podle Přílohy č. 7 znalec aplikoval srážku za: přístup po nezpevněné komunikaci: -10 % a svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ: -4 % se závěrem, že zjištěná cena pozemku činí částku 44 978 Kčs.

58. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] – [Anonymizováno] zpracovaného dne 22. 9. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že tímto byl oceněn pozemek parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa], obec [adresa], v cenách dle vyhlášky č 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316//1990 Sb. Posudek obsahoval informace o pozemku dle údajů z katastru nemovitostí, katastrální mapu, ortofoto snímky pozemku, grafickou část územního plánu, fotografickou dokumentaci. Cena pozemku byla stanovena podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., a to v částce 20 Kčs/ m2 při výměře 1 321 m2 . Podle Přílohy č. 7 znalec aplikoval srážku za: svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ: -4 % a omezení užívání pozemku - ochranné pásmo (stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím): -5 %, se závěrem, že zjištěná cena pozemku činí částku 24 042,20 Kčs.

59. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] – [Anonymizováno] zpracovaného dne 22. 9. 2022 znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], že tímto byl oceněn pozemek parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], obec [adresa], v cenách dle vyhlášky č 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316//1990 Sb. Posudek obsahoval informace o pozemku dle údajů z katastru nemovitostí, katastrální mapu, ortofoto snímky pozemku, grafickou část územního plánu, fotografickou dokumentaci. Cena pozemku byla stanovena podle § 14 odst. 1 vyhl. č. 316/1990 Sb., a to v částce 20 Kčs/ m2 při výměře 7 487 m2 . Podle Přílohy č. 7 znalec aplikoval srážku za: svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ: -4 % a omezení užívání pozemku - ochranné pásmo (stanovené právním předpisem nebo správním rozhodnutím): -5 %, se závěrem, že zjištěná cena pozemku činí částku 136 263,40 Kčs.

60. Žalobce ve vztahu k veškerým znaleckým posudkům, které vypracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (viz. odstavec 55. – 59. odůvodnění rozsudku shora) namítal, že znalec měl aplikovat u veškerých pozemků, nad rámec již aplikovaných srážek, rovněž srážky za chybějící napojení na veřejný vodovod (5%) a chybějící napojení na veřejnou kanalizaci (7%).

61. Z listiny označené jako [adresa] [Anonymizováno] – rekonstrukce kanalizace a vodovodu vyplývá, že v době od 23. 3. 2022 do 23. 11. 2022 bude provedena rekonstrukce poruchového vodovodu a popraskané kanalizace v [adresa], v ulicích [Anonymizováno] s tím, že v [adresa] se nachází vodovodní řad tvořený z litinového potrubí z roku 1926 a kanalizační stoka, v [adresa] se nachází vodovodní řad z ocelového potrubí a litinového potrubí z roku 1934.

62. Z vyjádření Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s. z 9. 11. 2023, že v místě pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] se nenachází vodovod a kanalizace provozované Severočeskými vodovody a kanalizacemi, a.s., nachází se zde ochranné pásmo čistírny odpadních vod s tím, že případná existence vodovodních a kanalizačních přípojek není předmětem tohoto stanoviska. Napojení na vodovod a kanalizaci bude možné v případě, že to v době podání žádosti budou umožňovat technické a kapacitní možnosti dle zák. č. 274/2001 Sb.

63. Z kolaudačního souhlasu s užíváním stavby ze dne 27. 4. 2023, že byl vydán za účelem užívání stavby: [adresa]: [Anonymizováno] – rekonstrukce kanalizace a vodovodu na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

64. K návrhu obou účastníků soud předvolal k výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který při jednání soudu dne 10. 1. 2024, pokud se týká námitky žalobce, že znalec měl ve vztahu k pozemkům v k.ú. [adresa] aplikovat srážky za nemožnost napojení na vodovod a kanalizaci, uvedl, že pokud se jedná o pozemek, který je dle územního plánu pozemkem stavebním, pak postupuje tak, že zkoumá, jestli má obec inženýrské sítě, jestli jsou stavby napojené na vodovod, na kanalizaci. Zjistil, že obec [adresa] má jednoznačně kanalizaci, vodovod i čističku odpadních vod. Dále uvedl, že v dnešní době, při současných technologiích stavění, je možné napojit všechno, jde pouze o otázku financí, a pokud je v obci vodovodní řad, tak kanalizaci postavit lze a znalec nemůže aplikovat srážku. Dále poukázal na územní plán, podle kterého se v posuzovaném případě jedná u některých pozemků o pozemky stavební (pozemky pro výrobu a skladování), u některých o veřejnou zeleň, proto kdyby nebylo tyto pozemky možné napojit na inženýrské sítě, tak by je nikdo nikdy nezařadil mezi pozemky stavební, ale tyto pozemky by byly ponechány jako veřejná zeleň, veřejné prostranství. Připustil, že náklady na připojení budou asi neúměrné. Dále uvedl, že pokud jde o srážky dle Přílohy č. 7 bod 3 a 4 tak si pojem „v místě“ vykládá, jako v obci, kdy možnost napojení na sítě je v posuzovaném případě dána. Zároveň poukázal, že vedle posuzovaných pozemků je umístěna výrobní hala, která s ohledem na její velikost, nebude bez napojení na sítě. Uvedl, že pokud žalobce získá předmětné pozemky do svého vlastnictví, tak je dle znalce dán jednoznačný předpoklad, že tyto pozemky bude moci napojit na inženýrské sítě, otázkou je jen, za jaký finanční náklad. Konečně po nahlédnutí do situačního nákresu inženýrských sítí připustil, že řad je jinde, ale napojit se na něj je možné, kdy nepochybně výrobní hala umístěná vedle pozemků je rovněž na kanalizaci napojena. Znalec setrval na svých závěrech ve vypracovaných znaleckých posudcích, kdy uvedl, že pod posudek s aplikací namítaných srážek by se nemohl podepsat.

65. Soud provedl rovněž důkaz seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 na území ČR a na území [Anonymizováno], seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek za období od 25. 10. 2016 podle stavu k 11. 10. 2018 vyhlášených v [adresa], seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek na území ČR za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 podle kultury: ostatní plocha a neurčeno, podle kultury: orná půda, podle kultury: ovocný sad, zahrada, podle kultury: trvalý travní porost, vinice, chmelnice, podle kultury: zastavěná plocha a nádvoří, vodní plocha; podle kultury: lesní pozemek, seznamem pozemků zařazených do veřejných nabídek na území [Anonymizováno] za období od 1. 11. 2016 podle stavu k 9. 10. 2019 podle kultury: ostatní plocha a neurčeno; podle kultury: orná půdě; podle kultury: orná půda; podle kultury: zastavěná plocha a nádvoří, vodní plocha; podle kultury: trvalý travní porost; podle kultury: ovocný sad, zahrada; podle kultury: lesní pozemek a seznamem pozemků zařazených do veřejné nabídky na území [Anonymizováno] vyhlášené dne 9. 9. 2019 podle stavu s cenou pozemků do 15 976 Kč.

66. Soud rovněž provedl důkaz snímky ortorofotomap některých žalovanou nabízených náhradních pozemků, které předložila žalovaná (parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [jméno FO], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parc.č. [Anonymizováno], [adresa], parc. č. [hodnota], [adresa]) a snímky ortofomap některých žalovanou nabízených pozemků, které předložil žalobce (parcela č. [Anonymizováno], [jméno FO], parcela č. [Anonymizováno], [jméno FO], parcela č. [Anonymizováno], [jméno FO], parcela č. [hodnota], [jméno FO], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], parcela č. [hodnota], [právnická osoba] [Anonymizováno], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa], parcela č. [hodnota], [adresa], parcela č. [Anonymizováno], [adresa] a parcela č. [Anonymizováno], [adresa].

67. Soud konečně provedl důkaz informativními údaji z katastru nemovitostí o požadovaných náhradních pozemcích a dalšími listinami vztahujícími se k požadovaným náhradním pozemkům - tabulkami zpracovanými [Anonymizováno] dne 5. 10. 2018, vyjádřením [právnická osoba] [adresa] ze dne 14. 5. 2018, sdělením [Anonymizováno] [adresa] ze dne 28. 5. 2018, vyjádřením [Anonymizováno] ze dne 12. 5. 2016, snímky ortofotomap, vyjádřením [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2016, znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 4. 2. 2019 o ceně pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], znaleckým posudkem č. [hodnota]-[Anonymizováno] ze dne 4. 2. 2019 o ceně pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2010 o ceně pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], nájemní smlouvou č. [spisová značka], nájemní smlouvou č. [spisová značka], nájemní smlouvou č. [Anonymizováno], rozhodnutím [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] ze dne 29. 5. 1968, stavebním povolením ze dne 27. 11. 1968, změnou stavebního povolení ze dne 26. 3. 1969, povolením k uvedení do trvalého užíváním ze dne 2. 9. 1971, sdělením [Anonymizováno] ze dne 20. 2. 2020 k pozemkům v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] a [adresa], listinami – informacemi z katastru nemovitostí ohledně požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], žádostí o směnu pozemků ze dne 14. 12. 2017, sdělením [Anonymizováno] k žádosti o směnu pozemků v k.ú. [adresa] ze dne 16. 10. 2019, sdělením [Anonymizováno] ze dne 22. 11. 2019, tabulkovými přehledy [Anonymizováno] k požadovaným náhradním pozemkům, nájemní smlouvou č. [spisová značka] + přílohou k nájemní smlouvě ve vztahu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], nájemní smlouvou č. [spisová značka] + přílohou k nájemní smlouvě ve vztahu k pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], leteckými snímky k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], katastrální mapou, přehledem nároků oprávněné osoby ze dne 7. 6. 2023 s evidovanou výši restitučního nároku žalobce 13 535,50 Kč. Soud k těmto důkazům žádná skutková zjištění nečiní, neboť pokud se týká správních rozhodnutí, pak tyto se netýkají odňatých pozemků, souvislost mají s jinými parcelami, a to parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], co do pozemků v k.ú. [adresa] [Anonymizováno] byla žaloba vzata zpět. Pokud se týká požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], které zůstaly předmětem řízení, žalovaná jejich převoditelnost nesporovala, relevantní tedy bylo pouze posouzení jejich hodnoty, ke které byly provedeny samostatně popsané důkazy.

68. Po právní stránce je třeba na daný případ aplikovat právní úpravu zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, (dále jen „zákon o půdě“).

69. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

70. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona o půdě oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

71. Podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový fond jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

72. Podle ust. § 16 odst. 1 zák. o půdě za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. Podle ust. § 16 odst. 2 zák. o půdě ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát. Podle ust. § 16 odst. 3 zák. půdě oprávněná osoba vyzve k vydání náhrady nejpozději ve lhůtách uvedených v § 13. Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. Podle ust. § 16 odst. 4 zák. o půdě náhrada se poskytne oprávněné osobě do šesti měsíců ode dne doručení výzvy. Náhrada spočívá ve věcech, které osoba povinná k poskytnutí náhrady vlastní nebo k nimž měla právo hospodaření ke dni 24. června 1991, popřípadě v podílu na jmění této osoby, a to až do výše hodnoty původních nemovitostí a trvalých porostů, nedohodnou-li se účastníci jinak. Podle ust. § 16 odst. 5 zák. půdě způsob náhrady musí být dohodnut do 60 dnů od podání písemné výzvy oprávněnou osobou, nebyl-li nárok uspokojen dříve. Se souhlasem oprávněné osoby je možno závazky vůči ní vypořádat i po tomto termínu. Podle ust. § 16 odst. 6 zák. o půdě nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.

73. Na základě výše uvedených zjištění lze uzavřít, že žalobce je osobou oprávněnou (dědicem) ve smyslu ust. § 4 ve spojení s ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě. Pro překážky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě bylo rozhodnuto o nevydání původních odňatých pozemků. Žalobce nabyl restituční nárok na základě usnesení [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2016, č.j. [spisová značka] po [jméno FO], narozené dne [datum] a zemřelé dne [datum] ve výši 15 976 Kč, která byla původní oprávněnou osobou společně se svým manželem [jméno FO], narozeným dne [datum] a zemřelém dne [datum]. Restituční nárok po zemřelém [jméno FO] [Anonymizováno] nabyl na základě usnesení [Anonymizováno] ze dne 3. 10. 1997 pozůstalý syn [jméno FO], nar. [datum], který zděděný restituční nárok po manželovi právní předchůdkyně žalobce postoupil na třetí osobu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 12. 2003, tím byl restituční nárok po jednom z původních oprávněných - [jméno FO], nar. [datum] zcela vyčerpán a žalobce má tedy nárok na restitučního nároku.

74. Žalovaná i v další fázi řízení (po zrušení prvoinstančního rozsudku krajským soudem, ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR) setrvala na svém postoji a nadále trvala na tom, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobce parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] jsou pozemky zemědělské a takto tedy mají být i pro restituční účely oceněny, když žalobce do podání žaloby nikdy neargumentoval tím, že odňaté pozemky mají být oceněny jako pozemky stavební.

75. Na tomto místě soud uvádí, že původní zamítavé rozhodnutí okresního soudu bylo odůvodněno tím, že odňaté pozemky právním předchůdcům žalobce byly pozemky zemědělské a jako zemědělské mají být také oceněny, kdy z tohoto důvodu soud neshledal liknavost ani svévoli na straně žalované při upokojení restitučního nároku žalobce a žalobu zamítl. Rozsudek okresního soudu byl podroben přezkumu na základě řádného i mimořádného opravného prostředku a s ohledem výsledek odvolacího a dovolacího řízení, soud nadále není oprávněn s ohledem na závazný názor krajského soudu postupovat jinak, než posuzovat veškeré odňaté pozemky jednoznačně jako pozemky stavební a v tomto smyslu byl také zadán znalecký posudek, který zpracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud neshledal prostor pro jiný závěr, než ten, že odňaté pozemky byly pozemky stavebními, proto znalci neukládal, aby ve znaleckém posudku zkoumal charakter odňatých pozemků, jak navrhovala žalovaná.

76. Pokud jde o ocenění restitučního nároku žalobce, soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, ve které Nejvyšší soud opakovaně dovodil, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán – pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2003, sp. zn. 28 Cdo 101/2003, ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1518/2007, a ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2699/2008); má tak být zachována identita v charakteru pozemků v tom směru, že rozhodný je jejich charakter, a tedy i hodnota ke dni odnětí státem. V situaci, kdy pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je však třeba je ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2956/2014, ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 444/2014, ze dne 3. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4678/2014, ze dne 7. 10. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1974/2010, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3971/2014, či ze dne 4. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 294/2016, sp.zn. 28 Cdo 2893/2018).

77. Judikatura dovolacího soudu je konstantní rovněž v závěru, že za územně plánovací dokumentaci lze se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu považovat i schválený směrný územní plán vydaný podle příslušného právního předpisu, pročež i pozemky jím určené k zastavění v době jejich odnětí je nezbytné (zvláště byla-li výstavba skutečně realizována) ocenit jako pozemky určené pro stavbu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4758/2016, ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 1816/2013, a ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1227/2015).

78. Konečně soud k této problematice uvádí, že v rozhodovací praxi dovolacího soudu byl opakovaně aprobován flexibilnější přístup k posuzování původní povahy odňatých pozemků, v rámci něhož soudy podle kontextu každého jednotlivého případu zohledňují různé relevantní okolnosti a neulpívají rigidně jen na vydání územního rozhodnutí jako na podmínce uznání pozemků za stavební (k tomu např. viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2021, sp.zn. 28 Cdo 3183/2021).

79. Za situace, kdy má soud po provedeném dokazování za prokázané, že v době odnětí pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [jméno FO] [jméno FO] původním oprávněným osobám existoval územní směrný plán (viz. odstavec 41. odůvodnění rozsudku shora), podle něhož byly odňaté pozemky nesporně určeny k zástavbě, která se následně realizovala na základě územního rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] (viz. odstavec 35. odůvodnění rozsudku shora) a č.j. [Anonymizováno]-[tituly před jménem][Anonymizováno] (viz. odstavec 42. odůvodnění rozsudku shora), je třeba tyty pozemky ocenit jako pozemky určené pro stavbu, neboť záměr pro odejmutí těchto pozemků byl dán směrným územním plánem z roku 1962 bez ohledu na to, že v době odnětí těchto pozemků tyto byly evidovány jako pozemky zemědělské.

80. Soud se dále v řízení zabýval nejprve námitkami strany žalující ohledně aplikace srážek, které ve vztahu k odňatým pozemkům uplatnil ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec zjištěnou cenu odňatých pozemků o celkové výměře 7 481 m2 ve výši 1 122 150 Kč korigoval o srážky dle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky a z takto zjištěné ceny aplikoval 30% srážky (viz. odstavec 49. odůvodnění rozsudku shora).

81. Na tomto místě soud uvádí, že jednou ze zásad ovládajících dokazování v soudním řízení je zásada volného hodnocení důkazů, to platí i pro hodnocení znaleckého posudku, kdy je soud oprávněn hodnotit mimo jiné to, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 27 Cdo 3185/2020 ze dne 31. 8. 2021).

82. Pokud se týká možné aplikace srážek, soud odkazuje i v této záležitosti na závěry soudu shora o tom, že na odňatých pozemcích v blízkém časovém horizontu po jejich odnětí proběhla výstavba a je tedy třeba dle názoru soudu ohledně aplikovatelnosti srážek přihlédnout k individuálním okolnostem daného případu spočívajících právě v tom, že na odňatých pozemcích byla realizována výstavba rodinných domů.

83. Podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., cena za 1 m2 nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady a nebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí: 150,- Kčs v [právnická osoba], [jméno FO], [adresa], [Anonymizováno], [adresa] [jméno FO], [Anonymizováno], [adresa], [Anonymizováno] a v [adresa]. Cena se upraví podle Přílohy č.

7. Na tomto místě soud uvádí, že na základě téhož právního předpisu, tj. vyhlášky č. 188/1988 Sb., se shodným způsobem oceňují podle § 11a odst. 13 zákona o půdě i pozemky náhradní (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp.zn. 28 Cdo 4792/2014), tím má být zajištěna ekvivalentnost náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku, kdy případná specifika pozemků lze zohlednit při ocenění s použitím korektivu a kritérií uvedených v Příloze č. 7 vyhlášky.

84. Pokud se týká judikatury Nejvyššího soudu ve vztahu ke srážkám dle Přílohy č. 7, soud odkazuje např. na rozhodnutí ze dne 8. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1969/2020, ve kterém Nejvyšší soud aproboval závěr soudu nižšího stupně, když uvedl, že „odvolací soud se nikterak nezpronevěřil judikatuře Nejvyššího soudu, přihlížel-li při řešení otázky aplikace srážek ve smyslu Přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ke skutkovým zjištěním o tom, že odňaté pozemky byly jako celek určeny k pozdější výstavbě továrny a pozemní komunikace v XY, jež byla posléze nepochybně napojena na veškeré inženýrské sítě, pročež zde pro aplikaci srážek ve smyslu Přílohy č. 7 uvedené vyhlášky zjevně nebylo místa“. Shodně rovněž viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2018, sp.zn. 28 Cdo 5345/2017 a sp.zn. 28 Cdo 565/2018 dále ze dne 5. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 427/2018), podle kterých bylo-li lze zemědělské pozemky odňaté za účelem výstavby sídliště napojit na vodovod, elektrickou síť či kanalizaci a současně nebyly zjištěny jiné skutkové okolnosti pro aplikaci srážek, pak nejsou dány podmínky pro aplikaci srážek.

85. Pokud se týká srážek, které znalec aplikoval, pak znalec vycházel ze stavu těchto pozemků ke dni jejich odnětí. Pokud se týká přístupu po nezpevněné komunikaci (srážka ve výši 10% dle položky 2. Přílohy č. 7), je ze znaleckého posudku zřejmé, že v podmínkách stavby, které jsou součástí územního rozhodnutí o umístění stavby č.j. [Anonymizováno][tituly před jménem][Anonymizováno]., je uvedeno, že příjezd bude řešen z [adresa] v trase dnešní polní pěšiny v prodloužení [adresa]. Pokud se týká srážky spočívající v nemožnosti napojení na veřejný vodovod (srážka ve výši 5% dle položky 3. Přílohy č. 7), znale uvedl, že je v podmínkách stavby uvedeno, že zásobování vodou bude provedeno napojením na stávající vodovodní řady v [adresa], případně [Anonymizováno]. Pokud se týká srážky za nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci (srážka ve výši 7% dle položky č.

4. Přílohy č. 7), pak znalec uvedl, že je v podmínkách stavby uvedeno, že odkanalizování bude provedeno samostatnou stokou do [adresa]. Konečně, pokud se týká srážky za nemožnost napojení na rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji je více než 200 metrů (srážka ve výši 8% dle položky č. 5 Přílohy č. 7), znalec uvedl, že je v podmínkách pro umístění stavby uvedeno, že el. energie bude odebírána ze stávající sítě kabelem, vycházejícím z TS [Anonymizováno] na křižovatce ul [Anonymizováno] a [Anonymizováno].

86. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že byť pozemky podle stavu ke dni jejich odnětí splňovaly kritéria pro aplikaci shora uvedených srážek, je na druhou stranu nesporné, že v podmínkách pro umístění stavby bylo jednoznačně počítáno jak s realizací příjezdu k odňatým pozemkům, tak rovněž s jejich připojením, ať již na veřejný vodovod, kanalizaci či na rozvod elektřiny.

87. Soud tedy při zvažování aplikace srážek vycházel z účelu stavby, respektive druhu realizované stavby na odňatých pozemcích, kdy na tom nic nemění ani stav pozemků v době jejich odnětí, kdy je v tomto konkrétní případě, nad rámec shora uvedeného, nutné přihlédnout rovněž k tomu, že odňaté pozemky byly původně součástí zemědělské usedlosti č.p. [Anonymizováno], jak je uvedeno ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a odňaté pozemky původně tvořily celistvou plochu za domem č.p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ulici. Teprve poté, co byly vydány státu, k nim zůstal přístup pouze po pěšině. Okolnosti, které vedly znalce k aplikaci příslušných srážek u pozemků podle stavu ke dni jejich odnětí (přístup po nezpevněné komunikaci, nemožnost napojení na inženýrské sítě), pak jsou tedy bezesporu dány právě tím, že tyto pozemky, původně tvořící celistvý celek s nemovitostí č.p. [Anonymizováno], přešly do vlastnictví státu.

88. S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, jakož i vzhledem k individuálním okolnostem dané věci, má soud za to, že s ohledem na to, že na odňatých pozemcích následně proběhla výstavba rodinných domů, což jednoznačně předpokládá následné napojení na odpovídající infrastrukturu, se kterou bylo počítáno již v rozhodnutí o umístění stavby č.j. [Anonymizováno]/[tituly před jménem][Anonymizováno], není pro aplikaci shora uvedených srážek prostor.

89. Pokud se týká námitky žalované, která nad rámec znalcem aplikovaných srážek poukázala, že měla být znalcem rovněž aplikována srážka za svažitý pozemek (srážka ve výši 3% dle položky č.

4. Přílohy č. 7), pak tuto námitku žalované soud neshledal důvodnou. Znalec při svém výslechu k této námitce strany žalované vysvětlil, že prostřednictvím údajů v katastru nemovitostí změřil vzdálenosti jednotlivých vrstevnic a pomocí kót zjistil, že relevantní vrstevnice mají od sebe vzdálenost přibližně 81,5 metů, kdy výpočtem dospěl ke sklonu terénu 6%.

90. V položce č. 4 Přílohy č. 7 je srážka ve výši 3% formulována jako srážka za svažitý pozemek orientovaný na SV, S, SZ, aniž by bylo specifikováno jakékoli procentuální rozpětí svažitosti, při kterém je třeba tuto srážku aplikovat. Soud proto vyšel z vyjádření znalce, který k jím zjištěné 6% svažitosti posuzovaného terénu uvedl, že se jedná o tak malou svažitost, která není významná z hlediska překážek pro výstavbu. S ohledem na to, že na odňatých pozemcích následně proběhla výstavba, kdy dle závěru znalce nebyla 6% svažitosti pro výstavbu limitující, a strana žalovaná žádný důkaz, kterým by naopak limitaci při následné výstavbě prokazovala, nepředložila, ani takovou skutečnost netvrdila, soud neshledal ani tuto srážku na posuzovanou věc za aplikovatelnou, když pro aplikaci této srážky je třeba kumulativní splnění podmínek, tj. svažitost pozemku a zároveň jeho orientace na SV, S, SZ, což v případě podmínky týkající se svažitosti pozemku s ohledem na shora uvedené soud za splněno nemá.

91. S ohledem na shora uvedené tedy soud uvádí, že pokud se týká ceny odňatých pozemků, vyšel soud při svém rozhodování z ceny ve výši 150 Kč/m2 odňatého pozemku, kdy rozlohu veškerých odňatých pozemků účastníci učinili nespornou, a to o výměře 7 481 m2 (viz. odstavec 12. odůvodnění rozsudku shora), kdy tato výměra vyplývá rovněž i ze součtu výměr nevydaných pozemků z rozhodnutí [Anonymizováno] [adresa] ze dne 17. 10. 1994. Cena veškerých odňatých pozemků tedy činí částku 1 122 150 Kč (tj. 150 x 7 481), kdy s ohledem na výši restitučního nároku žalobce v rozsahu vycházel soud pro potřeby soudního rozhodnutí z částky 561 075 Kč, jakožto hodnoty restitučního nároku žalobce v projednávané věci.

92. Soud dále uvádí, že judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat takový postup žalované (a jejího právního předchůdce [právnická osoba] [Anonymizováno]), jímž bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015).

93. Rozhodovací praxe dovolacího soudu (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 10. 2019, sp.zn. 28 Cdo 2586/2019), jíž je reflektována i judikatura Ústavního soudu – srov. zejm. nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, nález ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, uveřejněný pod č. 531/2005 Sb., je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu (či jeho předchůdce – [právnická osoba] [Anonymizováno]) při uspokojování nároku oprávněné osoby na převod náhradního pozemku může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo lze vázat na podmínku zahrnutí pozemku do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (k tomu srovnej především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

94. Právní předchůdci žalobce uplatnili restituční nárok na vydání náhradních pozemků v roce 1993 a tento dosud nebyl zcela uspokojen. Právní předchůdkyně žalobce [jméno FO] se v minulosti zúčastnila dvou kol veřejných nabídek, a to v roce 2011 a v roce 2012. Žalobce nabyl restituční nárok v rámci dědického řízení rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne 25. 10. 2016. V této souvislosti soud odkazuje na Nález Ústavního soudu ze dne 7. 12. 2021, sp.zn. I. ÚS 3039/20, podle kterého „nelze přijmout závěr, že spolu s restitučním nárokem nepřechází na právního nástupce i případná aktivita jeho předchůdce při uspokojování restitučního nároku; ad absurdum, jestliže by právní předchůdce byl zřetelně aktivní (ve smyslu účasti na vhodných veřejných nabídkách podle zákona o půdě), tato aktivita by přechodem jeho nároku na právního nástupce zanikla, a přišla tak vniveč. Jeví se proto souladné se smyslem restitučních předpisů, aby právnímu nástupci byla plně přičitatelná i aktivita vyvinutá jeho právními předchůdci; jinými slovy, kvalita restitučního nároku nemůže být oslabena jeho přechodem na právního nástupce. Stejně tak nelze právnímu nástupci upřít aktivitu jeho předchůdce a následně jej sankcionovat za to, že po přechodu nároku již nevyvíjel žádnou aktivitu. Ostatně, je logické, že právní nástupce nemohl být aktivní v době, kdy mohl být aktivní pouze jeho právní předchůdce, neboť mu tehdy restituční nárok nesvědčil. Právnímu nástupci ani není dána možnost ucházet se o tytéž veřejné nabídky jako jeho právním předchůdcům. Při hodnocení aktivity oprávněných osob při uspokojování restitučních nároků je nezbytné zohlednit i veškerou relevantní aktivitu jejich právních předchůdců. Pouze takový výklad lze považovat za citlivý a vstřícný vůči oprávněným osobám a respektující smysl a účel restitučního zákonodárství“.

95. Zároveň soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017, sp.zn. 28 Cdo 1964/2017, ve kterém Nejvyšší soud vyslovil, „že postup žalované lze označit za liknavý, jestliže dovolatelka i přes aktivní přístup žalobců (urgence, dvojnásobná účast žalobkyně ve veřejné nabídce) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jejich uspokojení zásadně předpokládaným způsobem nesprávným oceněním restitučních nároků“. V posuzovaném případě se právní předchůdkyně žalobce zúčastnila dvou kol veřejných nabídek.

96. Argumentace žalované, že žalobce se přecenění restitučního nároku domáhal až v soudním řízení, a tudíž v tomto směru nebyl aktivní, pak nemůže obstát, neboť povinnost uspokojovat restituční nároky oprávněných osob má prostřednictvím svých orgánů stát, jenž je také povinen sám správnou výši nároku té které oprávněné osoby před jeho uspokojením zjistit (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2023 sp. zn. 28 Cdo 1634/2023). Uplatňovaný restituční nárok žalobce tak není přes více než třicet let uspokojen, a to v důsledku lpění žalované na zřejmě nesprávně provedené kvantifikaci jeho restitučního nároku.

97. S ohledem na shora uvedené tedy soud dospěl k závěru, že u žalobce je dán nárok na přímé uspokojení jeho nároku na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek, neboť tím, že žalovaná evidovala restituční nárok žalobce v nesprávné výši, když lpěla, a to i po rozhodnutí dovolacího soudu v posuzované věci, na tom, že odňaté pozemky je třeba ocenit jako pozemky zemědělské, postupovala vůči žalobci při upokojení jeho restitučního nároku liknavě a svévolně.

98. Konečně tedy soudu zbývalo posoudit námitky proti znaleckým posudkům znalce [tituly před jménem] [jméno FO] o ocenění požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], kdy v tomto případě to byl naopak žalobce, který se domáhal, aby ze znalcem zjištěných cen požadovaných náhradních pozemků byly aplikovány srážky za nemožnost napojení těchto pozemků na inženýrské sítě. Soud se tedy konečně zabýval hodnotou požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], tedy tím, v jakém rozsahu dojde jejich vydáním, když žalovaná jejich převoditelnost nesporovala, k uspokojení restitučního nároku žalobce v řízení, neboť v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu je pro úspěch žaloby o uložení povinnosti vydat náhradní pozemky rozhodující mimo jiné také otázka stávající výše nároku oprávněné osoby a hodnoty požadovaného náhradního pozemku; tyto otázky soud řeší jako otázky předběžné (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2008, sp. zn. 28 Cdo 4949/2007).

99. Pokud se týká srážek dle Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky, pak se srážky podle bodu 3. a 4. aplikují v případě, není-li v místě možnost napojení na veřejný vodovod a není-li v místě napojení možnost napojení na veřejnou kanalizaci. Soud tedy vychází z toho, že v této příloze se v bodu 3. a 4. nehovoří o nemožnosti napojení pozemku jako takového na inženýrské sítě, ale pracuje se s pojmem „místo“, které je dle názoru soudu třeba vykládat širším způsobem než ve vztahu k samotnému konkrétnímu pozemku, neboť v téže příloze se u srážek podle bodu 6., 8. a 10. naopak hovoří přímo o pozemku, z čehož lze dle názoru soudu dovodit, že vůlí zákonodárce nebylo podřídit aplikaci srážek dle bodu 3. a 4. ve vztahu ke konkrétnímu pozemku, ale šířeji na určité místo, či oblast.

100. V posuzovaném případě je z vyjádření Severočeských vodovodů a kanalizací, a.s. z 9. 11. 2023 zřejmé, že napojení pozemků v k.ú. [adresa] bude možné v případě, že to v době podání žádosti budou umožňovat technické a kapacitní možnosti, z čehož lze dovodit, že takové napojení není apriori vyloučené, a bude toliko vázáno na případné kapacitní možnosti ve smyslu zák. č. 274/2001 Sb. Z textu znění bodů 3. a 4. Přílohy č. 7 pak nelze žádným způsobem dovodit, že pro případ aplikace těchto srážek je třeba posuzovat rovněž potenciální kapacitní možnosti shora uvedených inženýrských sítí, či zohledňovat finanční náročnost a případné ztížené podmínky pro takové připojení. Dále nelze přehlédnout, že z katastrální mapy je zřejmé, že v bezprostřední blízkosti požadovaných náhradních pozemků se na pozemku parc. č. [Anonymizováno] nachází tovární závod společnosti [právnická osoba] a je tedy stěží představitelné, že by tento výrobní závod nebyl napojen na inženýrské sítě, proto soud dospěl k závěru, že v místě těchto pozemků napojení na inženýrské sítě není vyloučeno, a tedy, že v posuzovaném případě nejsou pro aplikaci namítaných srážek splněny podmínky ve smyslu bodu 3. a 4. Přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky. Tento závěr soudu je podpořen i judikaturou k tomu se vztahující (viz. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 4. 2023, sp.zn. 28 Cdo 952/2023), ve které Nejvyšší soud aproboval závěr, že „podmínky užití cenových srážek dle Přílohy č. 7 vyhlášky č. 182/1988 Sb. nejsou naplněny, existuje-li dle individuálních skutkových konkluzí toliko předpoklad připojení na příslušnou infrastrukturu“. Předpoklad možného napojení na inženýrské sítě požadovaných náhradních pozemků jako jednoznačně naplněný vyjádřil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci jeho výslechu.

101. Soud tedy podané žalobě vyhověl a veškeré požadované náhradní pozemky v k.ú. [adresa], které zůstaly předmětem řízení po částečných zastaveních řízení, žalobci výrokem I. rozsudku vydal. Žalovaná jejich převoditelnost nesporovala.

102. Pokud se týká hodnoty požadovaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa], vyšel tedy soud z cen dle předložených znaleckých posudků (viz. odstavec 55. - 59. odůvodnění rozsudku shora), tj. soud vydal pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 296 276,20 Kč; pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 21 259,20 Kč; pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 44 978 Kč; pozemek parc. č. [Anonymizováno] v hodnotě 136 263,40 Kč a pozemek parc. č. [hodnota] v hodnotě 24 042,20 Kč. Celková hodnota vydaných náhradních pozemků v k.ú. [adresa] tak činí 522 819 Kč a v tomto rozsahu tedy dojde k upokojení restitučního nároku žalobce v projednávané věci.

103. Za situace, kdy soud v řízení vyšel po provedeném dokazování z hodnoty restitučního nároku žalobce ve výši 561 075 Kč (viz. odstavec 91. odůvodnění rozsudku shora), zůstává žalobci nevyčerpaná část restitučního nároku ve výši 38 256 Kč (tj. 561 075 – 522 819). Při posledním jednání ve věci soud žalobce upozornil na tuto nevyčerpanou výši restitučního nároku a poučil jej, že je i nadále oprávněn nevyčerpanou část restitučního nároku uspokojit vydáním jiného náhradního pozemku, anebo doplacením finanční náhrady dle ust. § 16 odst. 1 zák. o půdě. Na to žalobce sdělil, že s ohledem na procesní ekonomii nevznáší žádné další procesní návrhy.

104. Konečně soud uvádí, že pokud se žalobce domáhal eventuálním petitem po žalované zaplacení částky 6 849 750 Kč (správně mělo být patrně uvedeno 684 975 Kč) pro případ, že nebude možné nahradit projev vůle žalované podle primárního petitu, jedná se o požadavek žalobce na finanční kompenzaci za nevydané pozemky. Za situace, kdy soud v posuzovaném případě žalobě zcela vyhověl tzv. primárním petitem, pak již nerozhodoval o petitu eventuálním; o eventuálním petitu soud rozhoduje jen v případě, že primární petit zamítne. Soud primárními petitu vyhověl a v takovém případě se tedy eventuální petit nezamítá (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 7. 2005, sp.zn. 22 Cdo 2887/2004, ze dne 9. 12. 2020, sp.zn. 22 Cdo 2550/2020).

105. Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne)úspěchu ve věci. S ohledem na úspěch žalobce ve věci soud uložil žalované výroky III. a IV. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení, které stát v řízení platil.

106. Ve věci soudem ustanovenému znalci [tituly před jménem] [jméno FO] bylo přiznáno znalečné v celkové výši 22 815 Kč na základě dvou samostatných usnesení, a to ze dne 3. 4. 2023, č.j. 15 C 174/2018-774, kterým byla znalci přiznána odměna ve výši 19 433 Kč, která byla znalci proplacena platebním poukazem dne 17. 5. 2023 a dále usnesením ze dne 4. 9. 2023, č.j. 15 C 1742018-823, kterým byla znalci přiznána odměna ve výši 3 382 Kč, která byla znalci proplacena platebním poukazem dne 24. 10. 2023.

107. Znalci [tituly před jménem] [jméno FO] byla usnesením ze dne 11. 1. 2024, č.j. 15 C 174/2018-877 přiznána odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 2 000 Kč, toto usnesení však nenabylo ke dni vyhlášení meritorního rozhodnutí ve věci právní moci, proto soud využil úpravy v § 155 odst. 1 o.s.ř. a výrokem IV. rozhodl jen o základu náhrady těchto nákladů řízení žalované s tím, že jejich výši určí v samostatném usnesení. Náklady státu tedy budou sestávat z částky pravomocně přiznaného znalečného znalci [tituly před jménem] [jméno FO].

108. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce byl v řízení úspěšný co do základu nároku. Pokud jde o rozsah uspokojení tohoto nároku vydáním náhradních pozemků, je nutné vzít v úvahu, že jde o řízení, v němž soud není vázán žalobním návrhem ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o.s.ř., a pokud by se v průběhu řízení prokázalo, že vybraný pozemek není k převodu způsobilý, ať již pro zákonnou překážku či pro nevhodnost převodu z jiného důvodu, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku, a proto částečná zastavení řízení nelze zohlednit jako procesní neúspěch žalobce. Žalobci vznikly náklady řízení za zastoupení advokátem, přičemž vzhledem k tomu, že předmět řízení lze ocenit, je třeba při určení odměny za úkon právní služby vycházet z tarifní hodnoty určené podle ust. § 8 odst. 1 zák. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), tj. z hodnoty vydaného náhradního pozemku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 9. 2017, sp.zn. 28 Cdo 2040/2017). Žalobce získal náhradní pozemky v celkové hodnotě 522 819 Kč, z této výše tarifní hodnoty tedy soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel.

109. Náklady řízení žalobce sestávají z následujících úkonů právní služby (při výši náhrady 10 420 Kč za každý úkon dle § 7 bodu 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen advokátní tarif): - převzetí a příprava zastoupení dle (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), - podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - účast při jednání soudu dne 24. 4. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 24. 7. 2019, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - písemné podání z 27. 8. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - účast při jednání soudu dne 2. 10. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 16. 10. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 9. 12. 2019, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - nahlížení do spisu dne 6. 2. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. f), § 11 odst. 3 advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 19. 2. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 24. 2. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 25. 3. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 14. 10. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 13. 11. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 30. 11. 2020, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - podání odvolání ze dne 25. 3. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), - účast při jednání odvolacího soudu dne 14. 11. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - podání dovolání ze dne 22. 1. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 26. 7. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - podání návrhu na rozšíření žaloby, návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 9. 8. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - vyjádření žalobce k odvolání žalované ze dne 25. 8. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 16. 12. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 19. 6. 2023 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - 2x účast při jednání soudu dne 30. 8. 2023, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - písemné podání ze dne 17. 10. 2023 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), - účast při jednání soudu dne 25. 10. 2023 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), - účast při jednání soudu dne 10. 1. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu).

110. Náhrada nákladů řízení rovněž zahrnuje 33 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 9 900 Kč.

111. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2019 ve výši 254,30 Kč (cesta na trase ze sídla právního zástupce žalobce – [adresa] a zpět učiněná k jednáním soudu dne 24. 4. 2019, 24. 7. 2019, 2. 10. 2019, 9. 12. 2019 osobním vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ]), tedy celkem [hodnota] km (22 km x 4) při kombinované spotřebě vozidla 8,6 litru/100 km a při ceně motorové nafty 33,60 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 333/2018 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,10 Kč/km, tj. 360,80 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 800 Kč za 8 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem za cesty v roce 2019 náhradu ve výši 1 415,10 Kč.

112. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2020 ve výši 161,60 Kč (cesta na trase ze sídla právního zástupce žalobce – [adresa] a zpět učiněná k jednáním soudu dne 24. 2. 2020, 14. 10. 2020, 30. 11. 2020 osobním vozidlem [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem [hodnota] km (22 km x 3) při kombinované spotřebě vozidla 7,7 litru/100 km a při ceně motorové nafty 31,80 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,20 Kč/km, tj. 277,20 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem za cesty v roce 2020 náhradu ve výši 1 038,80 Kč.

113. Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2023 ve výši 119,60 Kč (cesta na trase ze sídla právního zástupce žalobce – [adresa] a zpět učiněná k jednáním soudu dne 30. 8. 2023 a 25. 10. 2023 osobním vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ]), tedy celkem [hodnota] km (22 km x 2) při kombinované spotřebě vozidla 6,6 litru/100 km a při ceně benzínu 41,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč/km, tj. 228,80 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 400 Kč za 4 započaté půlhodiny při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem za cesty v roce 2023 náhradu ve výši 748,40 Kč.

114. Náhrada nákladů řízení zahrnuje konečně cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2024 ve výši 55,50 Kč (cesta na trase ze sídla právního zástupce žalobce – [adresa] a zpět učiněná k jednání soudu dne 10. 1. 2024 osobním vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ]), tedy celkem [hodnota] km při kombinované spotřebě vozidla 6,6 litru/100 km a při ceně benzínu 38,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,60 Kč/km, tj. 123,20 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 200 Kč za 2 započaté půlhodiny při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem za cestu v roce 2024 náhradu ve výši 378,70 Kč.

115. K tomu bylo přiznáno 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času ve výši 75 041,60 Kč (tj. 21 % z částky 357 341 Kč). Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 432 382,60 Kč.

116. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že pokud žalobce požadoval přiznaní náhrady nákladů řízení za 2 úkony právní služby, a to za nahlížení do soudního spisu dne 7. 6. 2019 a dne 6. 2. 2020, soud považoval v posuzovaném případě za účelně vynaložený úkon ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. pouze nahlížení do spisu dne 6. 2. 2020. Toto nahlížení soud analogicky považuje za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Toto prostudování spisu trvalo od 9:22 hod. do 10:50 hod. a uskutečnilo se před jednáním dne 24. 2. 2020. Tento úkon z hlediska přípravy zástupce žalobce na toto jednání a za situace, kdy žalovaná po jednání, které se konalo dne 9. 12. 2019, předložila v podání ze dne 20. 12. 2019 velké množství listinných důkazů vztahující se k historii restitučního nároku žalobce, bylo proto adekvátním postupem žalobce, že se prostřednictvím nahlížení do spisu s těmito listinami seznámil, proto mu za tento úkon právní služby náleží odpovídající náhrada dle advokátního tarifu (k tomu srov. Nález Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18). Oproti tomu nahlížení do spisu dne 7. 6. 2019 soud za účelně vynaložený náklad nepovažuje. Toto nahlížení se naopak uskutečnilo na samém počátku řízení, po prvém jednání ve věci, které se konalo dne 24. 4. 2019, kdy od konání tohoto jednání do dne nahlížení do spisu žalovaná k důkazu žádné listiny nepředložila, proto soud tento účtovaný úkon právní služby považuje ze strany žalobce za neúčelně a nadbytečně vynaložený na samém počátku soudního řízení.

117. Dále soud uvádí, že žalobci nepřiznal účtovaný úkon spočívající v podání odvolání proti předběžnému opatření z 13. 7. 2018, neboť tento úkon soud nepovažuje ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. za potřebný k účelnému uplatnění práva žalobce v řízení. Soud rozhodl o návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření usnesením ze dne 28. 6. 2018, č.j. 15 C 174/2018-43 tak, že návrh žalobce zamítl. K podanému odvolání žalobce shora krajský soud usnesením ze dne 1. 8. 2018, č.j. 29 Co 196/2018-79 usnesení okresního soudu potvrdil, proto soud tento úkon spočívající v podaném odvolání do procesního rozhodnutí soudu nepovažuje rovněž za úkon účelně vynaložený.

118. Pokud se týká účtovaného úkonu spočívajícího ve vyjádření žalobce ze dne 8. 9. 2022, nepovažuje jej soud za úkon potřebný k účelnému uplatnění práva, neboť tímto podáním bylo pouze doplněno vyjádření k odvolání žalované proti usnesení okresního soudu ze dne 12. 8. 2022, č.j. 15 C 174/2018-612, kdy za vyjádření žalobce k tomuto odvolání ze dne 25. 8. 2022 byla žalobci samostatně přiznána náhrada nákladů řízení, proto nelze klást žalované k tíži, že žalobce ještě své vyjádření samostatným podáním doplnil, když tak měl a mohl učinit již v podání ze dne 25. 8. 2022, za který mu byla náhrada nákladů řízení přiznána.

119. Konečně soud k odůvodnění nákladového výroku uvádí, že neshledal za důvodný požadavek žalobce uplatněný v podání ze dne 17. 1. 2024, aby soud zvýšil mimosmluvní odměnu dle § 12 odst. 1 advokátního tarifu s ohledem na mimořádně vysokou skutkovou složitost celého restitučního řízení zahrnující mimo jiné nutnost zajistit dokumentaci a důkazy v archivech u [Anonymizováno], analýzy historických předpisů apod., kdy žalobce navrhl zvýšení mimosmluvní odměny o jeden a půl násobek.

120. Podle ust. § 12 odst. 1 advokátního tarifu u úkonů právní služby mimořádně obtížných, zejména je-li k nim třeba použití cizího práva nebo cizího jazyka, nebo u úkonů právní služby časově náročných může advokát zvýšit mimosmluvní odměnu až na trojnásobek.

121. K tomu soud předně uvádí, že zvýšení mimosmluvní odměny advokáta podle § 12 odst. 1 advokátního tarifu nelze paušálně odvozovat od obtížnosti věci, v rámci které je právní služba poskytována, neboť z jazykového vyjádření § 12 odst. 1 advokátního tarifu plyne, že zvýšení mimosmluvní odměny advokáta přichází do úvahy jen u těch úkonů právní služby, které splňují podmínky pro zvýšení mimosmluvní odměny. Dané ustanovení tedy nepředpokládá paušální zvýšení mimosmluvní odměny ve vztahu k úkonům právní služby učiněným ve věci s určitou mírou náročnosti (ta je zohledněna v tarifní hodnotě stanovené podle § 8 až 10 advokátního tarifu a ve způsobu stanovení mimosmluvní odměny podle § 7 advokátního tarifu). Je tedy třeba přihlédnout k charakteru jednotlivých úkonů právní služby a nelze poskytnout za všechny tyto úkony mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny paušálně (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4016/2016, ze dne 30. 1. 2019). Jde-li o úkony právní služby mimořádně obtížné, již z pouhé terminologie ustanovení § 12 odst. 1 advokátního tarifu je evidentní, že se nemůže jednat o běžnou obtížnost, nýbrž o obtížnost skutečně neobvyklou, tedy mimořádnou, vymykající se běžné praxi (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4184/2009, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2666/2014). Z příkladu uvedeného použití cizího práva či cizího jazyka v § 12 odst. 1 advokátního tarifu jako důvodu pro zvýšení mimosmluvní odměny advokáta je zřejmé, že se mimořádná obtížnost úkonu právní služby vztahuje k nárokům na odbornost tohoto advokáta a tím i odbornou či profesní náročnost poskytovaných právních služeb.

122. Žalobce jednak uplatnil paušální zvýšení mimosmluvní odměny z důvodu složitosti projednávané věci, aniž by specifikoval a zdůvodnil konkrétní úkony právní služby, které dle žalobce odůvodňují mimořádné zvýšení mimosmluvní odměny a jednak soud, pokud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení za shora uvedené úkony právní služby (viz. odstavec 109. odůvodnění rozsudku shora), tak po zhodnocení náročnosti těchto jednotlivých úkonů právní služby neshledal důvody k mimořádnému navýšení odměny u žádného z nich, a to ani za sepis odvolání a dovolání ve věci, když z jejich obsahu je zřejmé, že jde o běžnou, byť podrobnou a precizní argumentaci, jak ke skutkovému stavu, tak k právnímu posouzení. Ani tyto úkony však žádnou mimořádnou odbornost nevyžadovaly a vzhledem k jejich rozsahu je nelze dle názoru soudu považovat ani za mimořádně časově náročné. Proto soud mimosmluvní odměnu ve smyslu ust. § 12 odst. 1 advokátního tarifu nezvýšil.

123. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

124. Lhůta k plnění ve výroku V. byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

125. Žalobce je v řízení osvobozen od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. j) zák. č. 549/1991 Sb., žalovaná je v řízení osvobozena od úhrady soudního poplatku podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., proto soud žádnému z účastníků povinnost k úhradě soudního poplatku neuložil.