15 C 181/2021-354

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o odškodnění takto:

Výrok

I. Řízení se, co do částky 113 063 Kč, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 43 312 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 222 276 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 36 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu domáhal náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] 228/ 2013 bylo vůči němu vedeno trestní stíhání na základě obvinění vzneseného ze strany Policie České republiky usnesením dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [číslo], jímž mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 a 4 trestního zákona. Rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce obžaloby zproštěn. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky vedení uvedeného trestního stíhání vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka], a to za celkovou délku řízení trvajícího 9 let a 44 dnů tak, že požaduje částku 20 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, a toto vše zvýšit o 10 % z důvodu, že se žalobce na průtazích řízení nepodílel. Celkem žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši 178 651 Kč. Dále se žalobce domáhá náhrady nemajetkové z titulu nezákonného rozhodnutí tj. usnesení Policie České republiky ze dne [datum], kdy vůči žalobci bylo nezákonně vedeno trestní stíhání. Po celou dobu trestního stíhání žalobce pociťoval své ohrožení jako citelný zásah do svých osobnostních práv, ač byl v projednávané věci nevinným účastníkem. Žalobce byl ohrožen morálně, neboť o vedeném trestním řízení věděl jeho zaměstnavatel, jeho rodina a přátelé, čímž byl narušen jeho soukromý, rodinný i profesní život. Žalobce za dobu, kdy proti němu bylo vedeno trestní stíhání 2 x měnil zaměstnání. A bylo pro něho velmi obtížné a nepříjemné vysvětlovat novému zaměstnavateli okolnosti probíhajícího trestního stíhání. Žalobce požaduje k zadostiučinění částku 200 000 Kč. Žalobce vyzván k nutnosti doplnění tvrzení ohledně konkrétních zásahů do jednotlivých sfér osobnosti. K tomu žalobce uvedl, že již samotným zahájením trestního stíhání byl žalobce hluboce zasažen a stresován, neboť si nebyl vědom, že by se dopustil jednání, jež mu bylo kladeno za vinu. Žalobce žil po celou dobu probíhajícího trestního řízení v nejistotě z možného odsouzení pro trestný čin, který nespáchal. Obavy žalobce byly důvodné, neboť byl 2 x prvoinstančním soudem za trestnou činnost odsouzen. Žalobce se cítí poškozen na dobrém jménu, neboť při shánění nového zaměstnání vždy musel pravdivě uvést, že je trestně stíhán a tato okolnost se projevila negativně tak, že jej potencionální zaměstnavatelé odmítli zaměstnat. Tato situace trvala 9 let. Pokud by žalobci nebránila skutečnost probíhajícího trestního stíhání, mohl přijmout lukrativnější zaměstnání a jeho kariérní postup by byl rychlejší a úspěšnější. Žalobce vychovává nezletilou dceru, která se dozvěděla, že její otec je trestně stíhán, bylo velmi těžké a nepříjemné jí toto vysvětlovat. Žalobce byl v trestním řízením zkrácen na svých právech účastnit se politického života, neboť měl zájem stát se členem politické strany. Případně jim registrovaným sympatizantem. Toto mu bylo odepřeno z důvodu vedení trestního řízení. Na délce trestního řízení se žalobce nijak nepodílel, nelze mu vyčítat k tíži, že musely být vypracovány znalecké posudky. Žalobce chápe okolnost nemoci soudce a z toho vzniklý další průtah řízení, ale ani tuto okolnost mu nelze klást k tíži.

2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce uplatnil podáním doručeným žalované dne [datum] nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200.000 Kč za nezákonné rozhodnutí a nárok na zadostiučinění ve výši 178.651 Kč za nemateriální újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Žádost žalobce byla shledána částečně důvodnou, proto žalobci bylo přiznáno a poskytnuto zadostiučinění za nezákonné rozhodnutí ve výši 45.000 Kč a zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 68.063 Kč. Žalovaná popsala průběh trestního stíhání žalobce vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka]. Dospěla k závěru, že v namítaném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu ust. § 7 a 8 zák. 82/1998 Sb. Trestní stíhání žalobce trvalo 9 let a 3 měsíce, s hrozbou trestní sazby až 8 let odnětí svobody. Žalobce sice byl v průběhu trestního stíhání dvěma rozsudky soudu I. stupně uznán vinným a odsouzen, avšak pouze nepravomocně. Žalobce nebyl zadržen, ani stíhán vazebně, stíhán byl na svobodě. Případ žalobce nebyl medializován. Žalobce pouze všeobecně uvádí, že byl ohrožen morálně, neboť o vedeném trestním řízení věděl jeho zaměstnavatel, jeho rodina a přátelé, čímž byl narušen jeho soukromý, rodinný i profesní život. Žalobce nijak nespecifikuje a neprokazuje, jak byl jeho soukromý, rodinný a profesní život narušen. Další zásahy do psychické a osobní sféry žalobce netvrdí. S přihlédnutím k tomu, že žalobcova tvrzení ohledně vzniku nemajetkové újmy jsou strohá, se přiznání peněžité částky ve výši 45.000 Kč jeví jako dostatečné. Zároveň žalovaná vyslovila žalobci omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení. K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního uvedla, že celková délka trestního stíhání žalobce činila 9 let a 3 měsíce. V předmětné věci rozhodoval v meritu soud I. stupně třikrát a soud II. stupně dvakrát. V řízení v zásadě nebyly průtahy, mimo prodlevu způsobenou půlroční pracovní neschopností soudkyně v druhé polovině roku 2014. Soudu I. stupně však lze přičíst k tíži, že dva jeho rozsudky byly odvolacím soudem zrušeny, v obou případech z důvodu, že se soud dostatečně nezabýval subjektivní stránkou jednání obviněných. Celé trestní řízení bylo složité, jak skutkově, tak procesně. Bylo stíháno 25 osob pro 15 skutků, obvinění byli stíháni většinou pro trestný čin pojistného podvodu spáchaného v organizované skupině, přičemž pojistné podvody obecně patří mezi sofistikovanější trestnou činnost. Trestní řízení bylo složitější zejména po skutkové stránce, např. již v přípravném řízení bylo vypracováno 15 znalecký posudků. O složitosti svědčí i obsáhlost listin, přičemž obžaloba čítala 46 stran a samotný trestní spis měl [číslo] stran. Význam řízení pro žalobce je hodnocen jako vyšší, neboť dle konstantní judikatury trestní řízení patří mezi prioritní řízení. Celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Dospěla žalovaná na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobce má nárok na zadostiučinění ve výši 68.063 Kč. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 123.750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7.500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na výše uvedenou složitost projednávané věci o 45%. K vyššímu významu trestního řízení pro žalobce nebylo při kalkulaci dle ustálené judikatury přihlédnuto, neboť žalobci bylo samostatně přiznáno zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

3. V průběhu řízení vzhledem k plnění ze strany žalované si vzal žalobce svůj nárok ve výši 45 000 Kč a 68 063 Kč zpět. Soud pod výrokem I. řízení, co do těchto částek zastavil.

4. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka], tak, že ze strany Policie České republiky dne [datum] bylo vyhotoveno usnesení Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy sp. zn. KRPA [číslo], kterým bylo vůči žalobci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu podle ustanovení § 250a odst. 2 a 4 trestního zákona. K podané stížnosti proti tomuto usnesení ze dne [datum] Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] stížnost zamítlo. Následovaly úkony orgánů činných v trestním řízení v rámci přípravného řízení, jakož i výslechy dalších spoluobviněných a vyhotovování znaleckých posudků, kterých bylo vypracováno 15. Celkem přípravné řízení má [číslo] listů. Dne [datum] byla ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] obžaloba sp. zn. [spisová značka] s tím, že trestně stíháno bylo 25 osob, jako šestý i žalobce s tím, že pod bodem 11 bylo žalobci kladeno za vinu, že v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch z pojistné smlouvy, ač věděl, že došlo k poškození vozidel, došlo jindy a jinde po předchozí vzájemné dohodě s dalšími zinscenovali dopravní nehodu s těmito vozidly a vypověděli nepravdivé údaje, kdy žalobce se týká právě tento jediný bod obžaloby. Dále má soud za prokázané z opisu evidence Rejstříku trestů žalobce, že tento nebyl v době zahájení trestního stíhání nijak trestně stíhán, ani odsouzen, jednalo se o osobu s čistou trestní minulostí. V únoru roku 2014 bylo nařízeno ze strany soudu hlavní líčení na dny 14. až [datum], k tomuto byli předvoláni obžalovaní. Dne [datum] hlavní líčení proběhlo, když však na jednání bylo zjištěno, že se nedostavily osoby, a to včetně osoby žalobce. A hlavní líčení tak neproběhla fakticky a byla odročena za účelem opětovného předvolání dny 2. až [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení, toto sice proběhlo, avšak opět bylo odročeno, když předseda senátu zjistil, že se opět některé osoby nedostavily, když však není zřejmé které a zároveň bylo odročeno na dny 14. až 17. července, dále hlavní líčení odročena na červenec neproběhla z důvodu pracovní neschopnosti předsedkyně senátu, a tato byla odročena na dny 25. až [datum], ani tato neproběhla vzhledem k pracovní neschopnosti soudkyně. Bylo odročeno na dny 20. 10. - [datum], ani tato hlavní líčení neproběhla z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti předsedkyně senátu Mgr. [jméno] [příjmení]. Nově byla nařízena na dny 2. až [datum] Hlavní líčení dne [datum] formálně proběhlo, avšak bylo pouze odročeno za účelem opětovného předvolání dalších obžalovaných na dny 16. 3. až [datum]. Ze [datum] je vypracován opět protokol o hlavním líčení, jednání však fakticky neproběhlo, byť se dostavili obžalovaní i jejich právní zástupci, z toho důvodu, že se opět některé osoby nedostavily a opět nebylo konstatováno, které. Bylo odročeno za účelem opětovného předvolání, mimo jiné i žalobce na dny 27. až [datum] s tím, že hlavní líčení konečně dne [datum] fakticky proběhlo, došlo k výslechu některých obžalovaných a bylo odročeno na den [datum] za účelem předvolání znalců. Dne [datum] jednání fakticky proběhlo, byli vyslýcháni znalci a bylo odročeno na den [datum] a [datum]. Tato jednání fakticky proběhla, byly na nich prováděny další důkazy, další jednání pak proběhlo dne [datum], viz. číslo listu [číslo] uvedeného spisu, kdy však z důvodů technických potíží bylo odročeno na den [datum], a to z důvodu nefunkčnosti zařízení pro protokolaci. Následovalo hlavní líčení dne [datum], kdy bylo rozhodnuto, že toto hlavní líčení proběhne v nepřítomnosti některých obžalovaných, byl zopakován průběh dosavadního průběhu, následovalo provádění dokazování, bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] jednání proběhlo. Došlo ještě k dalšímu doplnění dokazování a bylo odročeno na den [datum], další jednání hlavního líčení proběhlo dne [datum] s tím, že toto nebylo odročeno, některé osoby se nedostavily, ale bylo pokračováno v hlavním líčení. Bylo odročeno na den [datum], jednání proběhlo a za účelem vyhlášení rozsudku bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum], viz. č. l. 5989, došlo k vyhlášení rozsudku s tím, že i žalobce byl shledán vinným z trestného činu pojistného podvodu dle § 250a odst. 1 a 3 trestního zákona a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce šesti měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 15 měsíců, následovala žádost o prodloužení lhůty k vyhotovení vypravení rozhodnutí dne [datum], další žádost ze dne [datum], další žádost ze dne [datum] a další žádost ještě ze dne [datum]. Následně došlo k vypracování písemného rozsudku, který byl v lednu roku 2017 rozesílán. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání, jak ze strany obžalovaných, tak i ze strany státního zastupitelství, spis byl předložený Městskému soudu v Praze, ten dne [datum] na veřejném zasedání projednal věc a vůči žalobci rozsudek usnesením č. j. [číslo jednací] zrušil věc a vrátil ji soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Spis byl vrácený soudu prvního stupně k dalšímu řízení, následovalo nařízení hlavního líčení na den [datum]. Další hlavní líčení proběhla dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Soud I. stupně vyhlásil další rozsudek dne [datum], v mezidobí byly také vypracovány znalecké posudky. Obvodní soud pro Prahu 4 následně vyhlásil rozsudek čj. [číslo jednací], kterým žalobce opětovně shledal vinným z trestného činu, který mu byl kladený za vinu, tentokrát podle § 250a odst. 3 trestního zákona k trestu odnětí svobody v délce trvání šesti měsíců. Opět byl trest podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku, proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Rozsudek byl žalobci doručován v průběhu října roku 2019, žalobce podal odvolání dne [datum] Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] opět rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k žalobci zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Následovalo hlavní líčení, na kterém byl vyhlášený rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí], pod č.j. [číslo jednací], kterým byl žalobce obžaloby zproštěn, pod bodem VI. Vůči žalobci rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že Jej trestní stíhání zasáhlo značně, mimojiné proto, že musel často chodit na Policii České republiky a byl několikrát také nepravomocně odsouzený. [příjmení] si také chodit na poštu vyzvedávat soudní zásilky a při vyzvedávání těchto obsílek mu nebylo nijak komfortně, neboť bydlí na uvedené adrese dlouho. Pociťoval stud. V době zahájení trestního stíhání měl pětiletou dceru, po dobu deseti let jí musel neustále vysvětlovat celou situaci, ona se jej po celou dobu ptala, jestli půjde do vězení. Byla ve střídavé péči, v případě, že by šel do vězení, o možnost setkávání s dcerou by přišel. Zasáhlo jej i v profesní sféře zaměstnání. Bylo nutné vždy mít výpis z rejstříku trestů a odpovídat na dotazy potencionálních zaměstnavatelů ohledně trestního stíhání. V roce 2017 se chtěl nechat zapsat do Pirátské strany jako její sympatizant. Z důvodu vedení trestní stíhání mu bylo řečeno, že s ním nechtějí nic mít. Od roku 2002 do roku 2017 působil jako fotbalový rozhodčí. Po tuto dobu výkon rozhodčího fakticky vykonával, nicméně bylo nemyslitelné, aby v případě, že by byl odsouzený jako odsouzený člověk dál mohl dělat rozhodčího, který by měl mít morální kredit. V průběhu trestního stíhání oženil. [příjmení] lhát manželce, že je proti němu trestní stíhání fakticky vedeno, a tato to nevěděla, v okamžiku, kdy měl předvolání k soudu, musel jí lhát, kam jde. [příjmení] se rozvedli, ale obecně se mu jako člověku příčí lhát o čemkoliv. Řízení se promítlo do jeho nálady. Trestní stíhání musel tajit okolí.

6. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

7. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [spisová značka].

8. Co se týká právního posouzení, soud se zabýval otázkou, zdali v posuzovaném řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4, došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení ve smyslu ust. § 13 zák. 82/1998 Sb.. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že byl v postupu Obvodního soudu pro Prahu 4 v řízení sp. zn. [spisová značka] nesprávný úřední postup dle ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb. spočívající v nepřiměřené délce řízení. Řízení vůči žalobci trvalo 9 let a 3 měsíce, bylo zahájeno usnesením policie České republiky dne [datum] a bylo ukončeno nabytím právní moci rozsudku sp. zn. [spisová značka] Obvodního soudu pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí]. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, a to opakovaně, jednalo se o trestní stíhání pro trestný čin podvodu dle § 250a odst. 1 a 3 trestního zákona Celkem v uvedeném řízení bylo stíháno 25 osob pro 15 skutků, většinou se jednalo o podvody týkající se pojistných podvodů spáchaných na vozidlech. V přípravném řízení bylo vypracováno 15 znaleckých posudků. Následně i po zrušení rozsudku soudu prvního stupně byly vypracovávány další znalecké posudky k právě posouzení viny obžalovaných. Obvodní soud pro Prahu 4 jako soud prvního stupně ve věci vyhlásil celkem 3 rozsudky, 2 x Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudky soudu prvního stupně zrušil jako nesprávné a nedůvodné a nařídil soudu prvního stupně, aby se věcí dále zabýval a ve věci rozhodl. Žalobce byl 2 x fakticky shledán vinným trestným činem podvodu dle ustanovení § 250a odst. 1 a 3 tr. zákoníku, třetím rozsudkem soudu prvního stupně byl obžaloby zproštěn. Řízení bylo složité zejména po skutkové stránce, již v přípravném řízení bylo pro vypracováno 15 znaleckých posudků. Obžaloba má 46 stran samotný trestní spis [číslo]. Celková délka řízení je nepřiměřená, význam řízení pro žalobce byl hodnocen jako vyšší, a to z důvodů konstantní judikatury v tom směru, že trestní řízení patří mezi prioritní řízení. Žalovaná počítala s částkou 15 000 Kč za 1 rok trvání řízení, za první roky částkou poloviční, dospěla k částce 123 750 Kč, částka byla snížená s ohledem na složitost projednávané věci o 45 %. K vyššímu významu nebylo přihlíženo, neboť bylo přiznáno samostatně zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání (k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Soud stejně jako účastníci dospěl k závěru, že celková délka trestního stíhání žalobce 9 let 3 měsíce je délkou nepřiměřenou. Soud ve věci sice neshledal další období nečinnosti, a to pouze z toho důvodu, že je nutné přihlédnout ke specifikům trestního stíhání a rozsahu přezkumu obžaloby, kdy tato byla podána vůči 25 osobám, stejně tak bylo rozhodováno ze strany soudu o vině a trestu 25 obviněných, následně obžalovaných. Z tohoto důvodu bylo také nutné zajistit v delších časových odstupech nařízení hlavního líčení tak, aby bylo zajištěno doručení předvolání a zejména zajištění lhůt, které právní řád České republiky povinně ukládá k možnosti vedení hlavního líčení, i přesto se zejména na počátku hlavních líčení toto Obvodnímu soudu pro Prahu 4 nedařilo. Několik prvních hlavních líčení neproběhlo, neboť se někteří z obžalovaných nedostavili a nebyly zachovány lhůty. Následně tímto způsobem byla hlavní líčení zmařena. Následně také po dobu cca 6 měsíců byla hlavní líčení odvolávána z důvodu pracovní neschopnosti soudkyně. Další hlavní líčení již byla nařizována v několika měsíčních časových odstupech, kdy však, jak je shora uvedeno. Nejedná se o průtahy v řízení, ale o situaci, kdy bylo nutné zajistit podmínky pro to, aby hlavní líčení fakticky proběhnout mohla, což se následně také soudům dařilo. Soud nicméně dospěl k závěru, že celková délka řízení i s ohledem na prvotní prodlení v nemožnosti uskutečnění hlavních líčení a i faktických úkonů ve věci samé, je již svojí délkou nepřiměřená. Soud dospěl k závěru, že na místě takto nepřiměřenou délku řízení posuzovat parametry ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Soud dospěl k závěru, že základní částkou, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu odškodnit, je částka 18 000 Kč. Soud se dále zabýval právě procentuální moderací takto vypočtené částky. Vzhledem k parametrům ustanovení § 31a odst. 3 zákona 82/98 Sb. Žalobce požadoval navýšit tuto částku pouze o 10 % z toho důvodu, že se na průtazích nijak nepodílel a k tomuto požadavku soud uvádí, že je naopak v souladu s povinnostmi osob vůči, kterým je vedeno trestní řízení, aby se chovaly v souladu s právním řádem České republiky a aby se dostavovaly na předvolání k hlavním líčením, aby poskytovaly součinnost orgánů činných v trestním řízení. Právě pouze situace, kdyby se žalobce naopak vůči těmto povinnostem vzepřel, tyto povinnosti nedodržoval, by bylo namístě přistoupit naopak k ponížení celé částky, a to právě z důvodu nedodržování takto uložených povinností. Skutečnost, že se žalobce choval mravně a v souladu s právním pořádkem České republiky, je obecně předpokládaný postup, kterého by se žalobce, byť i jako obžalovaný dopouštět měl. V tomto směru soud neshledal tento návrh na zvýšení o 10 % jako důvodný. Žalovaná snížila vypočtenou částku o 45 % z důvodů složitosti uvedeného řízení a zároveň uvedla, že k vyššímu významu řízení, neboť se jednalo o trestní stíhání, nepřihlédla, a to z důvodu, že žalobce požaduje zákon o odškodnění nezákonného stíhání samostatně. Soud dospěl k závěru, že je namístě tento parametr týkající se snížení ohledně složitosti řízení použít, nicméně nikoliv ve výši 45 %, ale pouze ve výši 25 %. Soud se ztotožňuje se žalovanou, že řízení bylo složité, zejména po stránce procesní, a to v tom směru, kdy bylo pro 15 skutků stíháno 25 osob. Jak je shora uvedeno i některá hlavní líčení, zejména na počátku neproběhla, a to z toho důvodu, že nebyly splněny podmínky pro to, aby soud mohl ve věci fakticky jednat a rozhodnout, když právě z důvodu většího množství osob i znaleckých posudků a tím pádem výslechu znalců se nepodařilo soudu zajistit tyto účasti, zároveň právě i při nařizování dalších hlavních líčení nebo při jejich odročování a zejména i při samotném vypracování obžaloby a rozsudku. Je procesně složitější celou tuto agendu fakticky zpracovat dle úpravy v tr. [příjmení]. Zároveň věc byla složitá i skutkově a právně, což vyplývá i z toho, že bylo vypracováno značné množství znaleckých posudků a zároveň i z toho důvodu, že byla podána proti dvěma prvním rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 4 odvolání. Městský soud v Praze tato odvolání shledal důvodná a nařídil přezkum dalšího postupu soudu prvního stupně. Soud se dále ztotožňuje se žalovanou, že vzhledem k tomu, že žalobce byl samostatně odškodněn částkou 45 000 Kč, jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 a 8 zákona 82/98 Sb., není na místě takto přiznanou částku navyšovat. Dále soud uvádí, že řízení probíhalo před dvěma stupni soudní soustavy, a to opakovaně, soud zde neshledal ani důvody pro procentuální moderaci na základě tohoto parametru a další parametry, ke kterým by soud přihlédnout měl, ze strany účastníků namítány nebyly. Soud tak dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci jako zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení částku 148 500 Kč s tím, že při odečtu 25 % z této částky z důvodu složitosti soud dospěl k částce 111 375 Kč, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu reparovat. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované, již byla částka 68 000 Kč přiznána, zbývá doplatit částku 43 375 Kč.

9. Ohledně požadavku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí soud uvádí, že dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], je„ ustálenou soudní praxí, že podle zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu. Trestní stíhání žalobce trvalo 9 let a 3 měsíce s hrozbou trestní sazby až 8 let odnětí svobody. Žalobce sice byl v průběhu trestního stíhání dvěma rozsudky soudu I. stupně uznán vinným a odsouzen, avšak pouze nepravomocně. Žalobce nebyl zadržen, ani stíhán vazebně, stíhán byl na svobodě. Případ žalobce nebyl medializován. K namítaným zásahům do nemajetkové sféry soud uvádí, že o vedeném trestním řízení věděl jeho zaměstnavatel a musel novým případným zaměstnavatelům o jeho průběhu informace sdělovat. K tvrzení, že o jeho trestním stíhání věděla rodina a přátelé, čímž byl narušen jeho soukromý, rodinný i profesní život soud uvádí, že při svém výslechu uvedl, že o jeho trestním stíhání nevěděla nová manželka, musel jí lhát o účasti na hlavních líčeních. Žalobce jako hobby vykonával funkci fotbalového rozhodčího a to i po dobu trestního stíhání. Stejně tak se i po celou dobu živil na základě živnostenského oprávnění, které mu v souvislosti s trestním stíháním odebráno nebylo. Žalobce chtěl vstoupit do Pirátské strany, v důsledku vedení trestního stíhání byl odmítnut. Ovšem ani po skončení trestního řízení se již opakovaně do této strany nehlásil. Soud uvádí, že se objektivně tak trestní stíhání neprojevilo v namítaných sférách osobnosti, ale zprostředkované vedlo u žalobce vyvolání pocitu diskomfortu a nedobré nálady. Soud ke srovnávací judikatuře odkazuje na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], kde trestní stíhání poškozeného trvalo 9 let a 4 měsíce. Byl stíhaný pro pomoc k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 250 a odst. 2 a 5 trestního zákona. A hrozil mu trest odnětí svobody v délce [číslo] let, žalobce byl zadržený 1 den. Za vazbu bylo poskytnuto samostatné zadostiučinění. Žalobce byl v bezproblémovém manželství, v důsledku trestního řízení se objevily hádky. Žalobce přestal komunikovat, byl nervózní. Žalobcův majetek byl zajištěn, vše vedlo k rozvodu manželství, došlo k výrazné medializaci, neboť jedním ze spoluobviněných byl Ing. [jméno] [příjmení], nebylo přihlíženo k délce trestního řízení, neboť tato byla odškodňována samostatně, byla přiznána částka 50 000 Kč za nemajetkovou újmu. Poškozený byl odškodněn částkou 100 000 Kč. Jedná se však o to, že v namítaném řízení došlo taktéž k zásahu do majetkové sféry žalobce, kdy majetek byl zajištěn, byl zajištěn byt, ve kterém rodina poškozeného bydlela. Jednalo se také o silnou medializaci případu, čehož v případě žalobce nebylo. Délka řízení byla srovnatelná a stejně tak i v řízení sp. zn. 10 C 116/ 2013 nebylo přihlédnuto k celkové délce řízení, neboť tato byla odškodněna samostatně. Dalším rozhodnutím je rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka] Trestní stíhání probíhalo cca 2 roky (vzhledem k samostatnému odškodnění za nepřiměřenou délku řízení, je délka k tomuto parametru bezvýznamná), jednalo se o stíhání pro trestný čin podvodu, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v délce 2-8 let. Nedošlo k zásahu do profesní ani zdravotní sféry. Pouze do sféry rodinného života, byl narušený vztah s dcerou. Poškozený byl bezúhonný občan. Byla mu přiznána částka 35 000 Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že částka 45 000 Kč, tak jak byla přiznána ze strany žalované, je částkou dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy.

10. Co se týká žalobcem předloženého rozhodnutí ve věci poškozeného [jméno] [příjmení], který byl namítán ze strany žalobce jako srovnávací materiál, soud uvádí, že se jedná o rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], který byl vyhlášený dne [datum], ve kterém však není doposavad pravomocně rozhodnuto. Jednalo se o trestný čin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, veřejné soutěže, veřejné dražby podle § 256 odst. 1 odst. 2 a) odst. 3 trestního zákonu, tedy naprosto odlišný trestný čin od žalobce. Dále se také jednalo o osobu, která byla veřejně činná v politice s tím, že v době trestního stíhání byl poškozený primátorem a senátorem. Tedy jednalo se o poškozeného v naprosto jiné sociální a společenské pozici, než žalobce.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 a 146 odst. 2 osř. Žalobce byl co do základu úspěšný, soud mu přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4. písm. a/ AT a to za převzetí zastoupení, podání žaloby, doplnění žaloby a 2x účast na jednání á 2x 3100 Kč, 5x300 Kč režijní paušál dle AT a zaplacený soudní poplatek ve výši 2x2000 Kč.