15 C 187/2020- 356

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [příjmení] a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], LL.B. sídlem [adresa] o určení vlastnictví o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 17. 6. 2021, č. j. 15 C 187/2020 – 320 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.

Odůvodnění

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně určil, že motorové vozidlo tovární značky Audi, model A8, [příjmení]: WAUZZZ4H5BN002590, je ve vlastnictví žalobkyně (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku. Posledním výrokem (III.) zamítl návrh žalobkyně na vyslovení předběžné vykonatelnosti rozsudku.

2. Proti tomuto rozsudku, do výroků I. a II., podala včas odvolání žalovaná. V odůvodnění odvolání namítá, že výpověď svědka [příjmení] v části ohledně údajného ústního udělení zmocnění od jednatele žalované panu [příjmení] k prodeji vozidla, nepovažuje za pravdivou. I kdyby však tato výpověď pravdivá byla, nic by to neměnilo na závěru, že dne [datum] žádná kupní smlouva uzavřena nebyla. Ani svědek [příjmení] nikdy neuvedl, že by mu pan [příjmení] doslova řekl„ Zmocňuji pana [příjmení] k podpisu kupní smlouvy za [právnická osoba] s. r. o. a ke všem dalším právním jednáním souvisejícím s převodem vlastnického práva k vozidlu, dále vše řešte jen s ním“. Pokud by toto řekl, pak by zde byla zcela jistě udělena plná moc. To však ve vzájemném rozhovoru nemělo zaznít ani dle svědka [příjmení]. Něco zcela jiného pak vyplývá z věty, kterou měl pan [příjmení] panu [příjmení] údajně říci, že auto přistaví, až bude domluven prodej. Z toho se naopak zdá, že pan [příjmení] označil v této citaci pana [příjmení] jako zprostředkovatele a nikoliv jako zplnomocněného zástupce. To, že měl ještě pan [příjmení] sdělit panu [příjmení], že přepis auta zařídí sám pan [příjmení], samo o sobě neznamená i to, že pan [příjmení] je taktéž oprávněn podepsat samotnou kupní smlouvu za prodávajícího. Je přirozené, že zprostředkovatel může po samotném podpisu kupní smlouvy tyto věci zařídit nadále sám. Jestliže pan [příjmení] měl pocit, že ta slova znamenají to, že by pan [příjmení] zmocňoval pana [příjmení] přímo k podpisu kupní smlouvy, měl se o tom sám ujistit např. následným dotazem. Aplikace ustanovení § 444 odst. 1 o. z. ze strany soudu prvního stupně je nepřesná, dle vlastních skutkových závěrů soudu prvního stupně to totiž nebyl jednatel žalované, pan [příjmení], kdo ubezpečil jednatelku žalobkyně, paní [příjmení], že by snad zmocnil pana [příjmení] k podpisu kupní smlouvy za žalovanou. O existenci zmocnění pana [příjmení] podepisovat kupní smlouvu přímo jako zmocněný zástupce za žalovanou ubezpečil jednatelku žalobkyně pan [příjmení]. Bezbřehou interpretaci ustanovení § 444 odst. 1 o. z. nelze aplikovat i na situace, kdy můj známý při uzavření kupní smlouvy mi vlastními slovy potvrdí, že mu jiná osoba řekla, že zprostředkovatel, který měl pouze prodej zprostředkovat, je najednou oprávněn k uzavření samotné kupní smlouvy a převodu vlastnického práva bez účasti samotného vlastníka. Pokud pan [příjmení] o existenci plné moci přesvědčoval žalobkyni, pak to jde k jeho tíži a v žádném případě toto nemůže jít k tíži žalované. Během rozhovoru mezi pan [příjmení] a panem [příjmení] nebyl přítomen samotný pan [příjmení], aby třeba vlastními slovy sdělil panu [příjmení], že tuto údajnou plnou moc k podpisu kupní smlouvy od žalované skutečně přijímá. Přitom přijetí plné moci ze strany zplnomocněného zmocněnce je nezbytnou náležitostí platného a účinného udělení plné moci. [jméno] jednatelka žalobkyně si všimla, že na schůzce dne [datum] chybělo vyhotovení kupní smlouvy, faktury, plné moci a předávacího protokolu, jak sama ve své účastnické výpovědi uvedla. Dále se prý pan [celé jméno svědka] nabízel, že plnou moc sežene, ale pan [příjmení] řekl, že to prý není třeba. Už toto by mělo u opatrného kupujícího zvýšit náležitou opatrnost. Jednatelka žalobkyně ve své výpovědi jasně přiznává, že původní dohoda mezi ní a panem [příjmení] byla taková, že pan [příjmení] dne [datum] přinese kupní smlouvu na automobil podepsanou vlastníkem vozidla. Pan [anonymizováno] tuto smlouvu nepřinesl a tím jednoznačně porušil předchozí dohodu mezi nimi. I jednatelka žalobkyně ve své výpovědi tak přiznává, že jednání pana [příjmení] dne [datum] v ní vyvolávalo pochybnosti, ty však rozptýlil pan [příjmení], který jednatelku žalobkyně ujistil, že je vše v pořádku. Další naprosto nestandardní okolností obchodní transakce pak byla absence řádně udělené plné moci pro pana [příjmení] k uzavření kupní smlouvy za žalovanou. [jméno] žalobkyně přitom chtěla tuto písemnou plnou moc vidět. Žalobkyně neprokázala, že dne [datum] měla dobrou víru v existenci zástupčního oprávnění pana [příjmení] k uzavření kupní smlouvy. Výpovědi svědka [příjmení] a [příjmení] se neshodují, existence samotného zmocnění pro pana [příjmení] vyplývá pouze z výpovědi pana [příjmení]. To je v přímém rozporu s účastnickým výslechem pana [příjmení] Pan [anonymizováno] je dlouholetý známý jednatelky žalobkyně, má osobní zájem na úspěchu žaloby. Jestliže se žalobkyni nepodařilo věrohodně prokázat existenci zástupčího oprávnění pro pana [příjmení] od žalované, zmocňující k uzavření kupní smlouvy za žalovanou, nemohla být dne [datum] platně uzavřena ústní kupní smlouva k vozidlu. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že se žaloba zamítá. V doplnění odůvodnění odvolání žalovaná dále namítá, že mezi účastníky byla dohodnuta písemná forma kupní smlouvy, což prokazuje výpověď jednatelky žalobkyně. Jestliže mezi stranami byla dohodnuta v režimu ustanovení § 1758 o. z. pro uzavření kupní smlouvy písemná forma, byla třeba také písemná plná moc pro pana [příjmení]. Ten takovou písemnou plnou mocí nikdy nedisponoval.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování, kdy vycházel jednak z písemných důkazů, jednak z provedených svědeckých a účastnických výpovědí, přičemž veškeré tyto důkazy hodnotil společně ve vzájemných souvislostech. Na podkladě takto provedeného dokazování dospěl k závěrům uvedeným v rozsudku. Žalovaná strana ve svém odvolání zcela pomíjí sumu provedených důkazů a pokouší se tyto jednotlivé důkazy izolovaně interpretovat. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že jednatel žalované udělil panu [příjmení] zmocnění k uzavření kupní smlouvy se zájemcem o toto vozidlo, to je zcela evidentní. Pan [anonymizováno] měl od pana [příjmení] k dispozici nejen samotné vozidlo a klíče k vozidlu ale i velký technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla, které veškeré předal při převzetí vozidla kupující. Z dokazování vyplynulo, že vozidlo bylo při druhé schůzi připraveno k předání, a to včetně vyklizení vozidla, odlepení dálniční známky, prázdné nádrže. S ohledem na všechny tyto prokázané skutečnosti mohla žalobkyně v okamžiku převzetí vozidla a předání zálohy rozumně předpokládat udělení zmocnění jednatelem žalované vůči panu [příjmení] a byla v dobré víře, že pan [příjmení] žalovanou zastupuje. Tímto způsobem došlo při druhé schůzce v autobazaru k uzavření ústní kupní smlouvy. Následně žalovaná i vystavila fakturu za prodej, kterou jednatel žalované opět prostřednictvím svého zástupce, pana [příjmení], předal ex post žalobkyni. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

4. Krajský soud v Praze jako odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v napadených výrocích I. a II. (výrok III. nabyl samostatně právní moci) dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum], se žalobkyně domáhala určení, že motorové vozidlo značky Audi, model A8, [příjmení]: WAUZZZ4H5BN002590 (dále též„ automobil“ či„ předmětný automobil“), je ve vlastnictví žalobkyně. Žalobu odůvodnila tím, že smluvní partner žalované a bývalý provozovatel autobazaru [jméno] [příjmení] nabízel prostřednictvím internetového inzerátu k prodeji předmětný automobil, který v čase inzerce byl ve vlastnictví žalované. Na základě internetového inzerátu žalobkyně kontaktovala prostřednictvím [jméno] [příjmení], kterého pověřila výběrem vozidla, pana [příjmení] a sjednala si s ním schůzku za účelem prohlídky předmětného automobilu a absolvování tzv. zkušební jízdy. Této schůzky, která se uskutečnila dne [datum], byl účasten pan [příjmení], jako zmocněný zástupce žalobkyně, kupující, dále pan [jméno] [příjmení], jako jednatel žalované, tedy vlastníka předmětného automobilu a pan [příjmení]. Schůzka proběhla v prostorech autobazaru, kam pan [příjmení] předmětný automobil za účelem představení a následného prodeje přivezl. Během schůzky pan [příjmení] výslovně prohlásil, aby žalobkyně veškeré záležitosti řešila s panem [příjmení], který je v této věci zmocněn jednat ve všech věcech ohledně prodeje a přepisu předmětného automobilu. Důvodem tohoto zmocnění byl odjezd pana [příjmení] na dovolenou. Z komunikace mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] žalobkyně dovodila, že ti v minulosti realizovali vícero obchodů. Na základě tohoto společného jednání nabyla žalobkyně dobré víry v oprávněné zmocnění pana [příjmení] jednat vlastním jménem na účet prodávající žalované a je nepochybné, že toto přesvědčení v ní vyvolal jednatel žalované, pan [příjmení]. Z jednání mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] o tom, jak bude nákup předmětného automobilu financován, vyplynulo, že žalobkyně zamýšlí tento nákup financovat prostřednictvím společnosti [právnická osoba] (dále též„ [příjmení]“), načež pan [příjmení] poskytl žalobkyni prostřednictvím pana [příjmení] první cenové nabídky a zároveň kontakt na [celé jméno svědka], zástupce [příjmení]. Dne [datum] žalobkyně ujednala s panem [příjmení] podmínky koupě a téhož dne s ním kupní smlouvou na předmětný automobil uzavřela v celkové kupní ceně [částka]. Po uzavření kupní smlouvy uhradila k rukám pana [příjmení] částku [částka], zbytek kupní ceny ve výši [částka] byl uhrazen prostřednictvím [příjmení], a to na základě uzavřené smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a [příjmení]. Po uzavření kupní smlouvy obdržela žalobkyně klíče od vozu, velký technický průkaz, osvědčení o technické způsobilosti. To, že pan [příjmení] měl u sebe ve své dispozici klíče od předmětného automobilu a velký technický průkaz a osvědčení o technické způsobilosti utvrdilo žalobkyni v její dobré víře o oprávněnosti pana [příjmení] jednat na účet žalované. Ten žalobkyni sdělil, že obdrženou částku předá žalované, společně s druhými klíči, které převezme druhý den. Současně pan [příjmení] sdělil panu [příjmení], že žalobkyni předá podepsanou plnou moc k jednání ve věci přepisu vozidla na žalobkyni. O několik dní později získala žalobkyně prostřednictvím pana [příjmení] návrh antidatované písemné kupní smlouvy společně s vystavenou fakturou na úhradu kupní ceny předmětného automobilu. Tento návrh písemné kupní smlouvy, kterou si žalobkyně vyžádala, a to z důvodu, že předání písemného vyhotovení smlouvy pan [příjmení] při osobním jednání sám přislíbil, se však neslučoval s již uzavřenou ústní kupní smlouvou, zejména pak v právním postavení pana [příjmení], který byl v návrhu písemné kupní smlouvy uveden pouze jako zprostředkovatel. To vše se stalo za situace, kdy již byla uhrazena část kupní ceny k rukám pana [příjmení] a současně již byl uhrazen zbytek kupní ceny prostřednictvím [příjmení]. Žalobkyně má za to, že k vozidlu nabyla vlastnické právo z titulu uzavřené kupní smlouvy mezi panem [příjmení] v postavení komisionáře a žalobkyní, kdy základním oprávněním komisionáře je jednat vlastním jménem na účet zastoupeného, tedy na účet žalované. Současně uplatnila žalobkyně další důvod pro existenci svého vlastnictví k předmětnému automobilu, a to ten, že jej nabyla v dobré víře od neoprávněného dle ustanovení § 1109 písm. c) o. z. Žalobkyně má v současné době předmětný automobil u sebe, při přepisu vozidla byla neúspěšná, žalovaná si nechala k vozidlu vystavit nové doklady, a to velký technický průkaz a osvědčení o technické způsobilosti, současně též žalovaná disponuje druhými klíči. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobkyni doručeno odstoupení od smlouvy ze strany žalované z důvodu neplnění smluvních povinností, neuhrazení kupní ceny. Ze strany žalované se jedná o zcela účelové jednání s cílem zbavit se finanční odpovědnosti za nesolventnost zástupce žalované, pana [příjmení], který žalované kupní cenu nepředal. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni neumožnila přepis vlastnictví k předmětnému automobilu do registru vozidel, žalobkyni nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou.

6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že mezi panem [příjmení] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování prodeje předmětného automobilu, na základě této ústní smlouvy byl pan [příjmení] oprávněn zprostředkovat příležitost k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, jejímž předmětem měl být prodej předmětného automobilu ve prospěch žalobkyně. Pan [anonymizováno] byl skutečně oprávněn nabízet auto potencionálním zájemcům k prodeji, avšak nebyl v žádném případě oprávněn za žalovanou podepsat jakýkoliv dokument či snad samotnou kupní smlouvu k prodeji automobilu. Žalovaná pro tento případ nikdy panu [příjmení] neudělila plnou moc, která by jej k uzavření kupní smlouvy zmocňovala, ani nikdy nepodepsala samotnou kupní smlouvu. Pokud dostala od pana [příjmení] pokyn k vystavení faktury na částku [částka], takto dne [datum] učinila, vystavila fakturu ve prospěch žalobkyně znějící na částku [částka] se splatností dne [datum], domnívala se však, že smluvní dokumentaci k převodu automobilu bude podepisovat až následovně. Fakturovaná částka za prodej automobilu nebyla žalované nikdy uhrazena. Dopisem ze dne [datum] žalovaná z procesní opatrnosti od kupní smlouvy odstoupila pro podstatné porušení kupní smlouvy spočívající v nezaplacení kupní ceny žalobkyní jako kupující žalované jako prodávající. Žalobkyně se nemohla stát vlastníkem vozidla ani dle ustanovení § 1109 písm. c) o. z., neboť nebyla v dobré víře.

7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] jako zmocněný zástupce žalobkyně, jednatel žalované [jméno] [příjmení], která byla vlastníkem automobilu a [jméno] [příjmení] disponující živnostenským oprávněním, se poprvé setkali dne [datum] v autobazaru [právnická osoba] za účelem prohlídky předmětného automobilu. Tato schůzka se konala poté, co pan [příjmení] kontaktoval pana [příjmení] na základě internetového inzerátu na inzertním serveru TIPCARS, automobil byl dle inzerátu ve vlastnictví žalované (plátce DPH) s tím, že koupě automobilu mohla být financována úvěrem. Do autobazaru s automobilem toho dne přijel pan [příjmení], v průběhu schůzky byla provedena zkušební jízda, to, že vozidlo bude zčásti financováno úvěrem, pan [příjmení] od žalobkyně věděl. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud prvního stupně zjistil, že pan [příjmení], jako jednatel žalované, poté, co se pan [příjmení] vrátil ze zkušební jízdy, přímo panu [příjmení] sdělil, aby veškeré věci související s prodejem vozidla řešil s panem [příjmení], který všechno vyřídí včetně přepisu vozidla, neboť on odjíždí na dovolenou. Dále pan [příjmení] uvedl, že až bude domluven prodej, tak vozidlo znovu přistaví. Tyto skutečnosti pak, jak vyplývá opět ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], ten sdělil jednatelce žalobkyně, [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že nákup automobilu měl být financován částečně i úvěrem, předal pan [příjmení] panu [příjmení] kontakt na [celé jméno svědka] ze [právnická osoba]. Poté, co panu [celé jméno svědka] předložili veškeré potřebné podklady jak jednatelka žalobkyně, paní [příjmení], tak pan [příjmení], který dokonce panu [celé jméno svědka] před druhou schůzkou prohlásil, že vozidlo vykoupil od žalované, což současně doložil kupní smlouvou ze dne [datum], o čemž jednatelka žalované nevěděla, došlo ke zpracování úvěru.

8. Současně soud prvního stupně zjistil, že druhé schůzky konající se dne [datum], opět v prostorách autobazaru, se účastnil pan [celé jméno svědka] za [příjmení], jednatelka žalobkyně, paní [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení], ten disponoval klíčem k vozidlu, velkým technickým průkazem, osvědčením o technické způsobilosti. Ve velkém technickém průkazu byla uvedena jako majitelka automobilu žalovaná. Jednatelka žalobkyně téhož dne podepsala úvěrovou smlouvu, přičemž žalobkyni byl poskytnut na zakoupení automobilu úvěr [příjmení] ve výši [částka]. Zbylou část kupní ceny ve výši [částka] zaplatila žalobkyně k rukám pana [příjmení] v hotovosti. Číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě, na který měla být připsána částka [částka], sdělil panu [celé jméno svědka] pan [příjmení]. Současně při uzavírání kupní smlouvy pan [příjmení] paní [příjmení] sdělil, že chybějící kupní smlouva, faktura, plná moc a předávací protokol budou dodány. [příjmení] [příjmení], jednatelka žalobkyně, věděla, že obchoduje se žalovanou, kupní smlouva měla být podepsána jednatelem žalované, panem [příjmení], ten narychlo odjel na dovolenou. Žalobkyni se pak prostřednictvím pana [příjmení] přes pana [příjmení] dostalo faktury vystavené žalovanou dne [datum], znějící na částku [částka], splatnou dne [datum]. Po proběhlém jednání dne [datum] se následující den e-mailem ze dne [datum] jednatelka žalobkyně, paní [příjmení], dotazovala pana [příjmení] na fakturu, kupní smlouvu a předávací protokol. Na to reagoval pan [příjmení] e-mailem ze dne [datum], že kupní smlouvu může udělat a až bude připravena, tak se ozve, to skutečně učinil e-mailem ze dne [datum], když poslal jednatelce žalobkyně návrh kupní smlouvy s datem [datum], s podpisem u prodávajícího, kdy v této smlouvě je pan [příjmení] uveden jako zprostředkovatel, žalovaná jako prodávající a žalobkyně jako kupující. Tuto kupní smlouvu žalobkyně skutečně podepsala ale až později a to pouze pro účely přepisu vozidla. Přepis vlastnického práva k předmětnému automobilu v registru vozidel se jí nepodařil, žalované jako evidovanému vlastníkovi vozidla byl totiž vydán nový technický průkaz a nové osvědčení o technické způsobilosti. Současně soud prvního stupně zjistil, že žalovaná od pana [příjmení] nikdy kupní cenu za prodej předmětného automobilu neobdržela, žalovaná pak dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila z důvodu neuhrazení fakturované částky.

9. Na základě takto provedeného dokazování soud prvního stupně poté, co zhodnotil ve vzájemné souvislosti veškeré listinné důkazy, stejně jako svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [celé jméno svědka] a účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], jednatelky žalobkyně a [jméno] [příjmení], jednatele žalované, věc po právní stránce posoudil tak, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena dle ustanovení § 2079 a násl. o. z. kupní smlouva v ústní formě, na základě které žalobkyně od žalované zakoupila předmětný automobil za kupní cenu [částka], když za žalovanou stranu jednal jako její přímý zástupce [jméno] [příjmení] tak, jak upravuje ustanovení § 436 odst. 1 o. z. Na základě ústně uzavřené kupní smlouvy se pak žalobkyně stala vlastníkem předmětného automobilu, když současně v souladu se smluvními ujednáními žalované uhradila kupní cenu v celkové výši [částka], a to jednak částečně v hotovosti ([částka]) k rukám pana [příjmení] a dále částku [částka] prostřednictví úvěru od [příjmení], opět na účet pana [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] jednal jako přímý zástupce žalované, to, že se kupní cena žalované k rukám jejího jednatele [jméno] [příjmení] nedostala, nemůže jíž k tíži žalobkyně, odstoupení od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny považuje soud prvního stupně za zdánlivé, a proto k němu nepřihlédl. Ze všech těchto důvodů za situace, kdy na požadovaném určení soud prvního stupně shledal naléhavý právní zájem, žalobě zcela vyhověl.

10. Jestliže soud prvního stupně žalobě vyhověl, rozhodl správně.

11. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud zcela odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, v podstatě vyčerpávajícím způsobem popsané a zhodnocené v odůvodnění napadeného rozsudku.

12. Ze shodných tvrzení účastníků a ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kterou i odvolací soud považuje za pro rozhodnutí ve věci zcela zásadní a věrohodnou, má odvolací soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] jako zmocněný zástupce žalobkyně, [jméno] [příjmení] jako jednatel žalované a vlastníka předmětného automobilu a [jméno] [příjmení] jako podnikatel disponující od [datum] živnostenským oprávněním, jak z tohoto oprávnění vyplývá, se setkali dne [datum] v autobazaru [právnická osoba] s. r. o., jejíž jednatelkou v rozhodné době byla [jméno] [příjmení], jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku. Tato schůzka se konala poté, co pan [příjmení] kontaktoval pana [příjmení] na základě internetového inzerátu na serveru TIPCARS, kde byl inzerován předmětný automobil, a to dle inzerátu ve vlastnictví žalované za částku [částka] s možností odpočtu DPH. Dle inzerátu tohoto automobilu na inzertním serveru mělo být v případě zájmu o koupi automobilu voláno předem. Tohoto dne přijel s předmětným automobilem do prostor autobazaru pan [příjmení], jednatel žalované, v průběhu této schůzky byla provedena zkušební jízda, žalobkyně se pak prostřednictvím pana [příjmení] rozhodla, že vozidlo koupí a že koupě bude financována úvěrem. Tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné. Současně má i odvolací soud za prokázané, že k dotazu svědka pana [příjmení] jednatel žalované pan [příjmení] tomuto sdělil, že veškeré věci související s prodejem vozidla má řešit s panem [příjmení], který všechno vyřídí a to včetně přepisu vozidla, z důvodu, že jednatel žalované odjíždí na dovolenou. Současně bylo svědkovi [příjmení] sděleno, že až bude domluven prodej, bude vozidlo opětovně přistaveno. V tomto směru svědek [příjmení] jednatelku žalobkyně [jméno] [příjmení] též informoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla zájem financovat nákup vozidla částečně i úvěrem, zkontaktoval pan [příjmení] [celé jméno svědka], z úvěrující [právnická osoba], tomu dal podklady, a poté, co potřebné podklady dodala jednatelka žalobkyně, došlo ke zpracování úvěru, který byl následně na základě uzavřené úvěrové smlouvy mezi [příjmení] a žalobkyní dne [datum], [příjmení] jako věřitelem, žalobkyni jako klientovi, jak se podává ze smlouvy o úvěru, poskytnut ve výši [částka]. [příjmení] [částka] byla dne [datum] připsána na účet, jehož vlastníkem byl [jméno] [příjmení], což prokazuje výpis z účtu [jméno] [příjmení] vedeného u [právnická osoba], konkrétně údaj na č. l. 86 spisu.

13. Současně má odvolací soud za prokázané, že dne [datum] se opět v prostorách autobazaru [právnická osoba] konala dne [datum] další schůzka, které se zúčastnil [celé jméno svědka] za [příjmení], jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který disponoval jak osobním automobilem, tak jedním klíčkem k vozidlu, velkým technickým průkazem a osvědčením o technické způsobilosti. Tyto doklady získal [jméno] [příjmení] od pana [příjmení], stejně jako vozidlo, které bylo téhož dne do prostor autobazaru panem [příjmení] přistaveno s chybějící dálniční známkou a téměř prázdnou nádrží.

14. Na této schůzce dne [datum] [jméno] [příjmení] podepsala výše uvedenou úvěrovou smlouvu a v hotovosti též zaplatila na příjmový pokladní doklad podepsaný [jméno] [příjmení] částku [částka] s účelem platby záloha na vůz [anonymizováno] A8.

15. Po zaplacení části kupní ceny ve výši [částka] předal pan [příjmení] jednatelce žalobkyně, paní [příjmení], vozidlo, jeden klíč k vozidlu, velký technický průkaz a osvědčení o technické způsobilosti, od této doby tak žalobkyně vozidlem disponuje. Pokud se žalobkyně dožadovala na schůzce konané dne [datum] dalších dokumentů, a to písemné kupní smlouvy, faktury, plné moci a předávacího protokolu, tak panem [příjmení] bylo slíbeno, že ty budou dodány. Kupní smlouvu v písemné formě datovanou dne [datum] obdržela žalobkyně e-mailem ze dne [datum], v této kupní smlouvy jsou uvedeny jako smluvní strany zprostředkovatel [jméno] [příjmení], prodávající žalovaná, kupující žalobkyně. Předmětem smlouvy je převedení vlastnického práva k předmětu prodeje, předmětnému automobilu, z prodávající na kupující, a to za kupní cenu [částka] Kupní smlouva obsahu pouze podpis u prodávající, tento podpis však zjevně není podpisem jednatele žalované, což ten ve své účastnické výpovědi výslovně uvedl. Současně má odvolací soud za prokázané, že žalobkyně tuto kupní smlouvu v písemné formě signovala až následně, a to pro účely převodu předmětného osobního automobilu v registru vozidel. Dále má odvolací soud za prokázané, že žalobkyně obdržela též předávací protokol potvrzující, že dne [datum] v 14.00 hodin byl kupující předán předmětný automobil, tento předávací protokol je podepsán [jméno] [příjmení]. Dále má odvolací soud za prokázané, že žalovaná vystavila dne [datum] fakturu – daňový doklad [číslo] znějící na částku [částka] se splatností dne [datum] Touto fakturou je žalovanou fakturována žalobkyni právě částka [částka] (cena bez DPH [částka], DPH [částka]) s označením dodávky„ fakturujeme [anonymizováno] prodej vozidla AUDI A8 4,2 TDI, [VIN kód]“. Tuto fakturu, jak se podává z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], získala žalobkyně od tohoto svědka, ten jí obdržel od [jméno] [příjmení], jemuž byla zaslána žalovanou.

16. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bývalého zaměstnance [příjmení], má odvolací soud za prokázané, že ten separátně jednal jednak s jednatelkou žalobkyně [jméno] [příjmení] a jednak s [jméno] [příjmení], každý z nich mu odděleně poskytoval údaje potřebné ke zpracování úvěru na nákup předmětného automobilu žalobkyní. Mezi doklady, které měl pan [celé jméno svědka] k dispozici, patřila též kupní smlouva ze dne [datum], dle které měl kupující [jméno] [příjmení] od prodávající žalované zakoupit předmětný automobil za částku [částka], měl být tedy on sám vlastníkem tohoto automobilu. Žalobkyni, resp. její jednatelce [jméno] [příjmení] nebyla tato skutečnost známa, stejně tak jí nebylo známo, jak opět vyplývá ze svědecké výpovědi [celé jméno svědka], to, čí je účet, na který má být poskytnutý úvěr ve výši [částka] [příjmení] vyplacen, že se tedy jedná o účet [jméno] [příjmení].

17. Z výpovědi jednatele žalované, [jméno] [příjmení], má odvolací soud za prokázané, že ten nikdy ani část kupní ceny od [jméno] [příjmení] neobdržel.

18. Z dopisu ze dne [datum], nazvaného jako„ Odstoupení od kupní smlouvy a výzva k vydání vozidla“, adresovaného žalobkyni má odvolací soud za prokázané, že tímto dopisem žalovaná projevila vůli od kupní smlouvy uzavřené dne [datum] odstoupit. V odstoupení od smlouvy je uvedeno, že zprostředkovatel, tj. [jméno] [příjmení], byl skutečně oprávněn nabízet automobil potencionálním zájemcům k prodeji, avšak nebyl v žádném případě za žalovanou oprávněn podepsat jakýkoliv dokument či snad samotnou kupní smlouvu k prodeji předmětného automobilu. Za tímto účelem žalovaná zprostředkovateli nikdy neudělila žádnou plnou moc, která by jej k uzavření kupní smlouvy zmocňovala, ani nepodepsala kupní smlouvu samotnou. K odstoupení od kupní smlouvy tak žalovaná přistoupila z toho důvodu, že jí nebyla zaplacena kupní cena, což představuje podstatné porušení kupní smlouvy a odstoupení od kupní smlouvy je tak činěno dle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z.

19. Dle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

20. Dle ustanovení § 2079 odst. 2 o. z. neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

21. Dle ustanovení § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

22. Dle ustanovení § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

23. Dle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

24. Dle ustanovení § 441 odst. 2 o. z. věta prvá, druhá a třetí zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

25. Dle ustanovení § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno.

26. Dle ustanovení § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

27. Dle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

28. Pokud jde o naléhavý právní zájem, tak ten je v projednávané věci nepochybně dán. Žalobkyně má předmětný automobil sice ve svém faktickém držení, nedisponuje však doklady, které její vlastnické právo osvědčují a které jí umožňují tento automobil provozovat na pozemních komunikacích, nedisponuje aktuálním platným velkým technickým průkazem ani osvědčením o technické způsobilosti. Tyto doklady má k dispozici žalovaná, pokud bez určení vlastnického práva žalobkyně nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel tak, aby žalobkyně mohla osobní automobil provozovat, je naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva žalobkyně v tomto řízení dán.

29. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně a na obranu žalované odvolací soud, stejně jako soud prvního stupně, posuzoval, mezi kým byla uzavřena kupní smlouva, kdo byl oprávněn za žalovanou a stejně tak za žalobkyni jednat, zda a kdy došlo k uzavření kupní smlouvy a zda žalobkyně své povinnosti vyplývající z kupní smlouvy též splnila.

30. Slyšený svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi před soudem prvního stupně popsal celý průběh jednání od počátku, kdy jej jednatelka žalobkyně oslovila, že chce koupit nějaký automobil do firmy, až k tomu okamžiku, kdy vypovídal na Policii ČR, souvisle, podrobně a přesvědčivě, což ostatně též soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku konstatoval.

31. Dne [datum] při první schůzce v autobazaru [právnická osoba] s. r. o. jako zástupce žalobkyně jednal s [jméno] [příjmení] poté, co jej kontaktoval na telefonní číslo uvedené na inzertním serveru, kde byl předmětný automobil k prodeji inzerován. Na této schůzce se též setkal s [jméno] [příjmení], který předmětný automobil na tuto schůzku do autobazaru přistavil. Svědek [příjmení] vypověděl, že provedl zkušební jízdu s vozidlem a domluvil se s [jméno] [příjmení] na tom, že bude prodej financován též prostřednictvím úvěru. Po návratu ze zkušební jízdy mu [jméno] [příjmení], jednatel žalované, výslovně sdělil„ se mnou se nedomlouvejte, obraťte se na pana [příjmení], který vše zařídí, já odjíždím na dovolenou“. Poté, co [jméno] [příjmení] chtěl telefon na pana [příjmení], ten uvedl, že to není potřeba, že vše má svědek řešit s panem [příjmení], včetně přepisu auta a že tyto věci on sám neřeší. Současně svědek [příjmení] vypověděl, že mu pan [příjmení] řekl, že něco již přes [příjmení] prodával. Dále mu bylo sděleno, že auto bude přistaveno, až bude prodej domluven, je schované někde v garáži, aby nedošlo k nějakému poškození. Na této první schůzce též svědek [příjmení] dostal od pana [příjmení] kontakt na [celé jméno svědka] ze [právnická osoba], za účelem jednání s panem [celé jméno svědka] ohledně uzavření úvěrové smlouvy. 32. [jméno] [příjmení], slyšený jako jednatel žalované, v pozici účastníka řízení vypověděl, že auto v autobazaru nikdy nestálo, pana [příjmení] zná od lidí, kteří prodávali auta, k ničemu jej nezmocňoval, měl jen dohodit kupce. Na první setkání [datum] s předmětným vozidlem přijel, s vozidlem byl současně předán klíč, velký a malý techničák, a to panu [příjmení], bylo to tak z důvodu, že auto mělo být předváděno úvěrující [právnická osoba]. To pan [příjmení] věděl, pan [příjmení] nebyl zmocněn přebírat peníze. Po první schůzce s autem odjel, podruhé zůstalo u [příjmení], protože odjížděl do Itálie. Pro něj bylo dané, že ten kdo auto kupuje, musí mít plnou moc. Současně pan [příjmení] uvedl, že s panem [příjmení] hovořil, ten se jej však ptal na technické věci ohledně auta, a to zda je auto v majetku žalované. To mu pan [příjmení] potvrdil. [jméno] [příjmení] nikdy nedisponoval plnou mocí na převod vozidla. Stejně tak pan [příjmení] nikdy v přítomnosti pana [příjmení] panu [příjmení] nesdělil, že zmocňuje pana [příjmení]. Ví, že k převodu vozidla je třeba ověřená plná moc.

33. Ve výpovědích svědka [jméno] [příjmení] a jednatele žalované, [jméno] [příjmení] se tak objevuje rozpor ohledně toho, jaké bylo postavení [jméno] [příjmení], který následně při druhé schůzce dne [datum] zrealizoval prodej vozidla.

34. Na této druhé schůzce byla přítomna jednatelka žalobkyně [jméno] [příjmení], za úvěrující [právnická osoba] [celé jméno svědka], [jméno] [příjmení] a současně se této schůzky účastnil též svědek [jméno] [příjmení] Pan [anonymizováno] měl u sebe technické průkazy, klíče a odemkl auto, to mělo téměř prázdnou nádrž, chyběla na něm nalepená dálniční známka, která se na vozidle v inzerátu objevovala. Při druhém jednání byla uzavřena ústní kupní smlouva. Pan [anonymizováno] pouze řekl, že by někdy mohl dodat písemnou smlouvu. V době uzavření kupní smlouvy bylo vozidlo přistaveno, paní [příjmení] složila 30 % finančních prostředků, uzavřela se úvěrová smlouva a došlo k prodeji auta.

35. K tomu, co se dělo následně, pak svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že poté, co kontaktoval pana [příjmení], mu ten sdělil, že peníze od pana [příjmení] nedostal, že ten si zřejmě peníze půjčil na koupi nějakého dalšího auta, že na něm vydělá. Současně tento svědek vypověděl, že fakturu vystavenou žalovanou on obdržel prostřednictvím pana [příjmení], který mu ji poslal, sám pak tuto fakturu zaslal žalobkyni, resp. jí přeposlal paní [příjmení]. Tato faktura s datem, kdy se auto prodávalo, mu byla zaslána později.

36. Faktura – daňový doklad [číslo] vystavená žalovanou jako dodavatelem žalobkyni jako odběrateli dne [datum] má splatnost [datum] Touto fakturou je žalobkyni fakturován prodej vozidla [anonymizováno] A8 4,2 TDI, [příjmení]: WAUZZZ4H5BN002590 za částku [částka], přičemž je zde proveden rozpis ceny jak bez DPH, tak je zde uvedena výše DPH. Tato faktura není nazvána jako zálohová.

37. Zatímco jednatel žalované [jméno] [příjmení] se snaží zpochybňovat v případě [jméno] [příjmení] jakékoliv oprávnění k prodeji vozidla a dokonce ve své výpovědi tvrdí, že jej nezmocnil k ničemu jinému, než k tomu, aby našel kupce, tak jak svědecká výpověď [jméno] [příjmení], která má nepochybně vyšší váhu, tak faktura výše citovaná, potvrzují verzi žalobkyně, že s [jméno] [příjmení] jednala jako se zástupcem žalované. To že jeho úloha při prodeji vozidla žalobkyni dne [datum] byla daleko zásadnější, pak vyplývá i z textu odstoupení od kupní smlouvy, tedy z dopisu, který dne [datum] sepsala žalovaná a adresovala jej žalobkyni. V tomto dopisu se výslovně hovoří o tom, že [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatel na základě dohody se žalovanou měl zprostředkovat prodej osobního automobilu a že tedy mezi zprostředkovatelem [jméno] [příjmení] a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování prodeje automobilu. Na základě této smlouvy měla být zprostředkovatelem zprostředkována příležitost k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou.

38. Tento dopis tedy výslovně deklaruje, že pozice [jméno] [příjmení] při uzavírání kupní smlouvy byla jiná, než jak se tuto pozici snaží prezentovat a relativizovat ve své účastnické výpovědi [jméno] [příjmení], jednatel žalované.

39. Jestliže tedy byl [jméno] [příjmení] zmocněn zprostředkovat příležitost k uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou, což se objevuje nejen v textu odstoupení od kupní smlouvy ze dne [datum] ale též ve vyjádření žalované k žalobě, tak zcela v souladu s tímto tvrzením je výpověď svědka [jméno] [příjmení], kterému [jméno] [příjmení] uvedl, ať se s ním ohledně prodeje na ničem nedomlouvá, obrátí se na pana [příjmení], že ten vše zařídí, neboť on odjíždí na dovolenou.

40. To, že [jméno] [příjmení] byl oprávněn za žalovanou jednat a jejím jménem předmětný automobil žalobkyni prodat, lze dovodit i z toho, že žalovaná žalobkyni vystavila dne [datum] výše citovanou fakturu za prodej vozidla znějící na částku [částka] splatnou dne [datum]. Pokud by žalovaná nebyla informována [jméno] [příjmení] o tom, že ten [datum] automobil prodal (a nepochybně za tím účelem měl k dispozici nejen předmětný automobil přistavený jednatelem žalované ale též klíče od vozidla, velký technický průkaz a osvědčení o technické způsobilosti), lze si jen těžko představit, že by faktura na zaplacení celkové kupní ceny [částka] byla téhož dne žalovanou žalobkyni vystavena a že by se v této faktuře uváděl údaj„ fakturujeme [anonymizováno] prodej vozidla [anonymizováno] A8, 4,2 TDI“, včetně rozpisu kupní ceny s a bez DPH.

41. Pokud by žalovaná měla za to, že [jméno] [příjmení] uzavřením kupní smlouvy se žalobkyní překročil rozsah svého oprávnění jednat, nepochybně by tuto skutečnost žalobkyni sdělila, rozhodně by jí však nezasílala předmětnou fakturu.

42. To, že o uzavření kupní smlouvy se žalobkyní na předmětný automobil žalovaná věděla, pak prokazuje i další část výpovědi [jméno] [příjmení], který uvedl, že poté, co se spojil s panem [příjmení], mu jím bylo sděleno, že pan [příjmení] si zřejmě peníze půjčil na koupi nějakého dalšího auta, že na něm vydělá. Peníze (kupní cenu) si [jméno] [příjmení] totiž mohl půjčit, s jejím konkludentním souhlasem, pouze od žalované a rozhodně nikoliv od žalobkyně.

43. Po zhodnocení všech relevantních důkazů tak i odvolací soud dospívá k jednoznačnému závěru, že [jméno] [příjmení] jednal jako přímý zástupce žalované (§ 436 odst. 1 o. z.), kdy to, že zástupcem žalované skutečně je, bylo prvotně zástupci žalobkyně [jméno] [příjmení] sděleno samotným jednatelem žalované, [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] přitom žalobkyni nikdy netvrdil, že jedná sám za sebe, sama žalobkyně neměla k dispozici kupní smlouvu, kterou měla údajně žalovaná převést své vlastnické právo k předmětnému automobilu na [jméno] [příjmení] a která byla zjevně podvržena, ani neměla k dispozici údaje o majiteli účtu uvedeného ve smlouvě, na který byla poukázána úvěrovaná část kupní ceny předmětného automobilu. Žalobkyně při uzavírání kupní smlouvy ze všech okolností, zejména z jednání, které se uskutečnilo předtím,dne [datum], byla v dobré víře, že při koupi předmětného automobilu jedná s [jméno] [příjmení], jednajícím jménem žalované, když žalovaná vlastní vinou vyvolala u žalobkyně domněnku, že [jméno] [příjmení] zmocnila k jednání o prodeji předmětného automobilu završeného uzavřením kupní smlouvy, přičemž následně měl [jméno] [příjmení] ještě zařizovat převod vlastnictví automobilu v registru vozidel.

44. Kupní smlouva na prodej vozidla žalovanou žalobkyni tak byla dne [datum] v ústní formě nepochybně uzavřena, jak žalované v postavení prodávající, tak žalobkyni v postavení kupující, vznikla vzájemná práva a povinnosti. Žalobkyně tím, že zaplatila celou kupní cenu, částečně v hotovosti a částečně prostřednictvím úvěru, svou povinnost vyplývající z kupní smlouvy splnila, svou povinnost vyplývající z kupní smlouvy pak splnila i žalovaná tím, že žalobkyni předmět koupě, tj. předmětný osobní automobil, předala.

45. To, že se kupní cena žalobkyní zaplacená žalované prostřednictvím [jméno] [příjmení] nedostala, nemůže jít k tíži žalobkyně, je věcí žalované a jeho zástupce [jméno] [příjmení], aby si vzájemné nároky mezi sebou vypořádali.

46. Jestliže i odvolací soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní jako kupující a žalovanou jako prodávající byla dne [datum] uzavřena perfektní kupní smlouva, musí i odvolací soud deklarovat, že vlastnické právo k předmětnému automobilu svědčí žalobkyni.

47. Pokud pak žalovaná ve svém doplnění odvolání namítá, že k uzavření kupní smlouvy musel mít [jméno] [příjmení] písemnou plnou moc, neboť žalobkyně trvala na tom, že kupní smlouvu chtěla mít uzavřenou v písemné formě, a zde se žalovaná odvolávala na výpověď jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení], tak k tomu lze uvést, že z její výpovědi to, že se strany dohodly na tom, že pro uzavření smlouvy užijí určitou formu, případně, že tedy žalobkyně projevovala vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, nelze dovodit.

48. Z výše popsaného se podává, že dne [datum] byla i za přítomnosti jednatelky žalobkyně uzavřena ústní kupní smlouva, pokud pak žalobkyně požadovala též kupní smlouvu v písemné formě, bylo to z toho důvodu, aby měla k dispozici doklad prokazující, že k uzavření kupní smlouvy došlo a že je tedy možné předmětný automobil zahrnout též do majetku žalobkyně. Žalobkyně prostřednictvím své jednatelky však nikdy netrvala na písemné kupní smlouvě, v podstatě po žalované prostřednictvím [jméno] [příjmení] žádala potvrzení o tom, že kupní smlouva byla dne [datum] mezi účastníky uzavřena. [jméno] žalovaná nikdy na kupní smlouvě v písemné formě netrvala, a i kdyby odvolací soud připustil, že na této písemné formě trvala žalobkyně (což však nebylo prokázáno), tak z jejího následného jednání, včetně toho, že se domáhá účinků uzavřené kupní smlouvy, vyplývá, že se žalobkyně cítila být vázána kupní smlouvou v ústní formě dne [datum] s žalovanou uzavřenou.

49. Pokud i odvolací soud dospěl k jednoznačnému závěru, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena řádná kupní smlouva o prodeji předmětného osobního automobilu, kdy za žalobkyni jednala její jednatelka a za žalovanou její přímý zástupce [jméno] [příjmení], kdy o jeho postavení přímého zástupce byla žalobkyně již předem na jednání dne [datum] ujištěna, tak rozsudek soudu prvního stupně ve věcně správném výroku I., s poukazem na výše uvedené, potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

50. Pouze pro úplnost musí odvolací soud poznamenat, že vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že kupní cenu žalovaná žalobkyni zcela uhradila, právo odstoupit od kupní smlouvy zakotvené ustanovením § 1969 o. z. žalované nikdy nesvědčilo.

51. Nepochybil-li soud prvního stupně ani ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (zde odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění tohoto výroku v napadeném rozsudku), došlo k potvrzení i tohoto věcně správného výroku opět v souladu s ustanovením § 219 o. s. ř. tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

52. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když i v odvolacím řízení úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů v této fázi řízení jí vzniklých. Náklady žalobkyně představují náklady jejího právního zastoupení, sestávající ze dvou úkonů právní služby (sepis vyjádření k odvolání, účast na jednání u odvolacího soudu) ve výši [částka] dle § 11 odst. 1 písm. k ), g), § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a dvou režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Podle § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny za zastupování a z náhrad, kterou je povinen advokát odvést dle zvláštního předpisu a to ve výši 21 % (§ 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění).

53. Celkem přiznanou náhradu nákladů odvolacího řízení v částce [částka] uložil odvolací soud žalované zaplatit žalobkyni v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).