15 C 191/2020-93

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Lorencové a přísedících Radky Preissové a Libuše Merhoutové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím - mzda takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalobkyně je fyzickou osobou, lékařkou s dlouholetou praxí rehabilitační lékařky [anonymizováno] nemocnice v [obec] zpočátku své praxe na plný úvazek, následně na částečný. V období, kdy pracovala na částečný úvazek, pak navázala smluvní vztah se žalovaným. Mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem byla dne [datum] uzavřena dohoda o pracovní činnosti, na základě které se žalobkyně zavázala vykonávat jako zaměstnanec pro žalovaného jako zaměstnavatele„ od [datum] a dále na neurčito práci lékaře FBLR na oddělení rehabilitace [ulice a číslo], [obec] v rozsahu nepřevyšujícím polovinu stanovené pracovní doby a žalovaný jako zaměstnavatel se zavázal hradit žalobkyni odměnu za vykonanou práci, která měla být stanovena podle čl. I. dohody o pracovní činnosti v příloze dohody. V době vzniku dohody o pracovní činnosti bylo mezi žalobkyní a žalovanou dohodnuto, že výpočet odměny bude vázán na finanční hodnotu žalobkyní vykázaných/realizovaných výkonů (po odečtení paušální výkonové režie podle platné vyhlášky) přičemž tzv. podílový koeficient, který měl být používán při výpočtu odměny žalobkyně, byl stanoven na 40 % (0,4) z vykázané finanční hodnoty výkonů po odečtení paušální výkonové režie. Následně dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] k dohodě o pracovní činnosti. V tomto dodatku byl dle žalobkyně jednak stvrzen princip pro výpočet odměny žalobkyně, jednak byl změněn podílový koeficient na novou hodnotu ve výši 53 % (matematicky vyjádřeno 0,53) oproti původnímu podílovému koeficientu. Od [datum] došlo k dalšímu navýšení podílového koeficientu žalobkyně na hodnotu 0,6 – tedy zvýšení podílu žalobkyně na 60 % na základě ústní dohody žalobkyně jako zaměstnance a žalované jako zaměstnavatele, když tato byla vyjednána osobně s jednatelkou žalovaného [jméno] [příjmení], která je dle zápisu obchodní rejstříku oprávněna samostatně zastupovat žalovaného jakožto jedna z jednatelek. Odměna žalobkyně se tedy měla odvíjet od jednotlivých výkonů vykázaných žalobkyní v rámci činnosti pro žalovanou jakožto zaměstnavatele, když dle textace dodatku měla být za vykonanou práci zaměstnanci poskytnuta odměna podle dohodnutého způsobu, tedy dle vykázaných výkonů. Každý jednotlivý výkon vykázaný žalobkyní byl žalované proplácen ze strany příslušné zdravotní pojišťovny v souladu s platnými a účinnými úhradovými vyhláškami. Každý jednotlivý výkon je v souladu s platnou právní úpravu ohodnocen určitým počtem bodů, přičemž každý jednotlivý bod je následně vyjádřen v korunách českých, když hodnota jednoho bodu byla vždy po celou dobu vyšší než [částka]. Nejnižší hodnota od roku 2010 dále historicky činila [částka] za bod. Tato hodnota se časem měnila, navyšovala se. Například pro rok 2021 jeden bod = [částka]. Pro výpočet odměny žalobkyně tak bylo zásadní vycházet z bodového ohodnocení jednotlivých jí realizovaných výkonů, které musely být přepočteny na koruny. Mezi stranami dle žalobkyně nebyla nijak dohodnuta hodnota jednotlivého bodu, je možné vycházet jedině z hodnoty bodu stanovené platnou právní úpravou. Při výpočtu odměny mělo tedy být v souladu s dodatkem postupováno tak, že každý jednotlivý výkon realizovaný žalobkyní vyjádření bodovým ohodnocením měl být následně přepočten na koruny, přičemž hodnota jednoho bodu musela vycházet z úhradových vyhlášek, neboť nebylo mezi stranami dohodnuto jinak. Ostatně v tomto režimu inkasoval žalovaný odměny za žalobkyní realizované výkony od jednotlivých [anonymizováno] pojišťoven. S tímto koresponduje i znění dodatku, kde je výslovně uvedeno„ počet bodů vykázaný pojišťovnám“, přičemž výkony se vykazují v bodech a pojišťovny tyto proplácí dle aktuální hodnoty bodu. Od takto stanovené korunové částky, tedy body násobeno krát hodnota těchto v Kč, měla být odečtena tzv. paušální výkonová režie. Takto vypočtená částka měla být následně vynásobena dohodnutým podílovým koeficientem. Výsledkem tohoto měla být hrubá odměna žalobkyně, která měla být základem pro výpočet čisté odměny z titulu vykonané práce na základě dohody o pracovní činnosti. Dále v souvislosti s činností žalobkyně pak byla žalovanému ze strany příslušných zdravotních pojišťoven vyplácena platba za výkon nazvaný„ signální výkon klinického vyšetření“ ve výši [částka] za každé realizované vyšetření, tento výkon ve výkazech označen [číslo]. Tato položka měla být také zohledněna v odměně žalobkyně za činnost dle dohody o pracovní činnosti, a to tak, že souhrn takto inkasovaných plateb za příslušné období měl být vynásoben podílovým koeficientem a takto vypočtená částka měla tvořit část hrubé odměny žalobkyně. Po výkonu [číslo] žádná paušální výkonová režie stanovena úhradovými vyhláškami není. Dle žalobkyně se žalovaný opakovaně dopouštěl při výpočtu odměny žalobkyně několika pochybení, v důsledku čehož byla žalobkyni vyplácena částka nižší. Pracovní poměr žalované na základě dohody o pracovní činnosti byl ukončen ze strany žalovaného jakožto zaměstnavatele výpovědí ze dne [datum] a v souladu se zákoníkem práce skončil uplynutím patnáctidenní výpovědní doby ke dni [datum] [ulice] mezi žalobkyní a žalovanou probíhala velmi dlouho bez potíží. Žalobkyně a její manžel [příjmení] [jméno] [příjmení] měli s manželi [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nadstandardní vztah, možno říci, že se jednalo o vztah přátelský. Dlouhodobě si tykali, stýkali se i mimopracovně. Žalobkyně si vždy řádně a svědomitě plnila své povinnosti, nikdy nebyla upozorněna na nedostatky, byla kladně hodnocena jak ze stany pacientů, tak ze strany spolupracovníků. Žalobkyně důvěřovala žalovanému, respektive jeho jednatelům. Výši vypočtené odměny nijak nepřezkoumávala, neměla důvod požadovat podklady pro výpočet její odměny. Spoléhala na důvěryhodnost a férovou ze strany žalovaného, nepřezkoumávala a nepřepočítávala správnost její výše. Ke změně došlo až v měsíci červenci 2020, když se zpětnou účinností od [datum] byla novelizována právní úprava a došlo k podstatnému navýšení hodnoty bodu z hodnoty 1,07 za 1 bod nově na hodnotu [částka] za 1 bod. Žalobkyně očekávala, že dojde k navýšení její odměny, proto také kontaktovala žalovaného a požádala jej o zaslání způsobu výpočtu její odměny. Obdržela zprávu dne [datum] a tehdy zjistila, že žalovaný používá pro výpočet její odměny chybný vzorec neodpovídající tomu, co mělo být dohodnuto a stvrzeno dodatkem. Obratem sdělila žalovanému upozornění na nesprávný výpočet její odměny a žádala, aby došlo k přepočtu její odměny. Komunikovala prostřednictvím e-mailu svého manžela [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], který jí pomáhal záležitost řešit. Dle žalobkyně se dopustila žalovaná několika pochybení při výpočtu její odměny. Pro výpočet hrubé odměny žalobkyně byl používán počet bodů, jimiž byly vyjádřeny jednotlivé výkony realizované žalobkyní, tedy byl nesprávně použit princip 1 bod = [částka], když správně měla být hodnota výkonu stanovena jako součin počtu bodů a jejich korunového ohodnocení v souladu s úhradovou vyhlášku účinnou v době, kdy byl výkon realizován. Žalobkyně odkazovala na text dodatku, v němž je uvedeno„ za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna dle dohodnutého způsobu výpočtu, t.j. dle vykázaných výkonů“. Dle žalobkyně měla být tedy hodnota bodu stanovené jako součin bodového ohodnocení každého výkonu a korunového ohodnocení jednotlivého bodu a vycházet z platných úhradových vyhlášek, když v období od srpna 2017 do [datum] byla vyjádřena hodnotou [částka], dále v období pro rok 2019 vyjádřena hodnotou [částka] a v období od [datum] do srpna 2020 hodnotou [částka]. Dále nebyl zahrnut podíl na platby za signální výkon klinického vyšetření [číslo] když ve vztahu k tomuto realizovanému výkonu byla příslušnou zdravotní pojišťovnou uhrazena žalovanému částka [částka] a pak měl být souhrn těchto vyplacených částek za příslušný měsíc násoben koeficientem vyjadřujícím koeficientem vyjadřujícím podíl žalobkyně a výsledná částka měla být připočtena k odměně žalobkyně, toto však žalovaný neprovedl. Dále žalobkyně vyčítá žalovanému chybně použitou hodnotu paušální výkonové režie, tedy 0,377. Správně měly být u jednotlivých výkonů použity jednotlivé nižší režie v souladu s hodnotami stanovenými příslušnými vyhláškami, což vedlo k podstatnému zkrácení nároku žalobkyně na odměnu. Účastníci vedli v srpnu a září 2020 jednání o mimosoudní vyřešení věci. Žalobkyně sdělila žalovanému nedostatky, chyby při výpočtu její odměny, které měly vliv na nesprávný výpočet její odměny. Do jednání se následně vložili právní zástupci obou stran. Předmětem mimosoudních jednání byl nedoplatek na odměně žalobkyně vzniklý v důsledku pochybení žalovaného při výpočtu odměny žalobkyně. Následně žalovaný zúžil jednání na období od měsíce srpna 2017, tedy odměny za měsíc srpen 2017 splatnou v září 2017 do srpna 2020, tedy odměny za měsíc srpen 2020 splatnou v září 2020 s poukazem na námitku promlčení. Žalovaný pak následně poskytl žalobkyni konkrétní data o jednotlivých výkonech realizovaných žalobkyní pouze za období srpen 2017 až srpen 2020. Žalobkyně nesouhlasí s námitku promlčení, neboť s ohledem na výpočet a povahou pochybení se muselo na straně žalovaného jednat o úmyslné jednání a vznesení námitky promlčení považuje za jednání žalované v rozporu s dobrými mravy. V průběhu mimosoudního jednání se strany domluvily, že výkonová režie používaná žalovaným, tedy 0,37 % při výpočtu hrubé mzdy je nesprávná a z oficiální statistiky VZP obor rehabilitace pak za správnou dle obou stran lze považovat hodnotu ve výši 0, [číslo]. Dále se shodli na tom, že matematický vzorec používaný zaměstnavatelem pro výpočet odměny žalobkyně nebyl správný a že podíl žalobkyně jako zaměstnance ze správného základu v období od [datum] do [datum] činil 0,53 a za období od [datum] do září 2020 činil 0,6. Část výtek žalobkyně vůči žalované pro výpočet její odměny za práci byla uznána. Sporné zůstaly body, které jsou předmětem této žaloby. Ze strany žalované pak byla dne [datum] žalobkyni vyplacena částka [částka] a úhradou této částky byly dle žalobkyně vypořádány její nároky na doplatek odměny za období od srpna 2017 do srpna 2020, ale pouze zčásti. V této vyplacené částce byl zahrnut kapitalizovaný úrok z prodlení, tedy doplatek čisté mzdy žalobkyně ze strany žalované odpovídá částce [částka]. Zároveň žalovaná poskytla žalobkyni za žalované období přehled realizovaných výkonů, při nichž žalobkyně vycházela při svém výpočtu. Žalobkyni byla totiž uhrazena ze strany žalované pouze část nedoplatku, neboť žalovaná neuznala všechna pochybení ovlivňující výpočet odměny žalobkyně. Žalovaná neuznala pochybení týkající se stanovení hodnoty jednotlivých výkonů realizovaných žalobkyní, tedy výpočet 1 bod = [částka] a dále neuznala, že součástí odměny žalobkyně měl být i podíl žalobkyně ve výši 0,53 za období od srpna 2017 do [datum] ve výši 0,53 a dále ve výši 0,6 % na realizovaný výkon označený jako signální výkon klinického vyšetření. Přehled těchto konkrétních výkonů předložila žalobkyni sama žalovaná, a to za období od srpna 2017 do srpna 2020. Následně pak žalobkyně do žaloby zahrnula tabulku pro výpočet a tvrdila, že měl být správně nedoplatek čisté odměny žalobkyně ve výši [částka], uhrazena jí byla částka [částka] a rozdíl mezi těmito částkami činí částku ve výši [částka], kterou žalobkyně uplatňuje.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, učinil však nesporným, že dne [datum] byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti, na základě které žalobkyně vykonávala pro žalovanou jako zaměstnavatele od [datum] na neurčito práci lékaře„ FBLR“ na oddělení rehabilitace [ulice a číslo] v [obec] v rozsahu nepřevyšující polovinu stanovené pracovní doby. Dále nesporným prohlásil zánik sjednaného pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného ze dne [datum] uplynutím výpovědní doby dne [datum], a že dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] kterým byl změněn„ platební“ výměr žalobkyně a byl přesně specifikován na výpočet odměny za vykonanou práci žalobkyně. Dále bylo mezi účastníky nesporné tzv. použití koeficientů, když původně bylo 0,4, následně 0,53 a od [datum] došlo k navýšení na základě ústní dohody na 0,6. Mezi stranami probíhalo od srpna do září 2020 mimosoudní jednání o nároku žalobkyně na doplatek odměny. Žalovaná používala při výpočtu odměny žalobkyně vzorec: počet žalobkyní vykázaných bodů x 0,377, tedy paušálně stanovená režie x 0,6, tedy ústně sjednaný koeficient. Tento způsob výpočtu základní mzdy žalobkyně nebyl dlouhodobě zpochybňován, docházelo k pravidelnému dobrovolnému navyšování koeficientu žalovanou - zaměstnavatelem. Žalovaná byla přesvědčena o správnosti tohoto postupu. V rámci korektnosti a nadstandardních vztahů došlo na podzim 2020 k revizi výpočtu a dne [datum] žalovaná uhradila žalobkyni částku ve výši [částka] včetně úroku z prodlení představující nárok žalobkyně na doplatek odměny za období 08/ 2017 až 08/ 2020. Považovala touto platbou nároky žalobkyně za vypořádané. Žalovaný nesouhlasí s dalšími požadavky žalobkyně, že v rámci výpočtu její odměny má docházet k přepočtu bodů na korunovou hodnotu a dále, že žalobkyni náleží odměna i za výkon označen jako signální výkon klinického vyšetření ([číslo]). Jednoznačně v textu platového výměnu je stanoven postup, jakým má být matematickými [anonymizováno] dosaženo hodnoty základní neboli hrubé odměny žalobkyně. Tvrzená odměna žalobkyně za vykázané výkony pod [číslo] signální výkon klinického vyšetření byl do právního řádu zaveden vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČR č. 326/2014 Sb., kterou se mění vyhláška MZ č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami pro pojištěnce starší 18 let, který byl následně novelizován vyhláškou č. 352/2015 Sb. Nikdy v minulosti ani dnes není výkon [číslo] bodově ohodnocen. Dle § 16 vyhlášky ministerstva zdravotnictví číslo 324/2014 Sb. u stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2015 bylo stanoveno, že za každý poskytovatelem vykázaný a zdravotní pojišťovnou uznaný výkon [číslo] podle seznamu výkonů se stanoví úhrada ve výši [částka]. Maximální úhrada poskytovateli za vykázané výkony [číslo] podle seznamu výkonů v hodnoceném období nepřekročí částku ve výši třicetinásobku počtu výkonů [číslo] podle seznamu výkonů ve znění účinném v referenčním období vykázaný zdravotní pojišťovně v referenčním období. Žalovaný sice obdrží za každý takovýto vykázaný výkon částku [částka], ale toto není pro výpočet odměny žalobkyně nijak významné. Zavedení výkonu [číslo] bylo reakcí na zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví, tedy kompenzací původně v hotovosti vybíraných regulačních poplatků ve výši [částka] na [anonymizováno]. Podle účastníky sjednaného„ platového výměru“ nenáležel podíl na vybraných regulačních poplatcích od [datum], kdy byly regulační poplatky ve zdravotnictví zcela zrušeny a nemůže jí náležet ani podíl na kompenzaci zrušených regulačních poplatků. Navíc v platovém výměru nebylo toto výslovně sjednáno shodně jako její nárok na odměnu z akupunktury či tapingu.

3. Soud v rámci dokazování provedl listinné důkazy. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem soud prověřil subjektivitu žalovaného - obchodní firmy založené v září 2004 s tím, že jsou zde uvedeny 4 jednatelé, členové rodiny [příjmení] a při způsobu jednání je uvedeno, že mohou zastupovat společnost samostatně vyjímaje specifická jednání týkající se záležitostí s plněním nad hodnotu [částka].

4. Z dohody o pracovní činnosti bylo zjištěno, že byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti od [datum] na dobu neurčitou jako práce lékaře v rozsahu nepřevyšujícím polovinu stanovené pracovní doby s tím, že za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna dle„ samostatného platovém výměru“, který je přílohou této smlouvy s datem [datum]. Je zde uvedeno, že byly ke dni [datum] upraveny pouze adresy, text nezměněn. Z platového výměru, který byl původně součástí dohody o pracovní činnosti ze dne [datum] bez uvedení data bylo zjištěno, že za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna dle dohodnutého způsobu výpočtu, to je dle vykázaných výkonů a je splatná ve výplatních termínech zaměstnavatele, to je 20. dne každého měsíce. Z„ platového výměru dodatku [číslo] ze dne [datum]“ bylo zjištěno, zde je konkrétně uvedeno, že„ za vykonanou práci bude zaměstnanci poskytnuta odměna dle dohodnutého způsobu výpočtu, to je podle vykázaných výkonů. Počet bodů vykázaných všem pojišťovnám bez režijní složky bude vynásoben koeficientem 0,53“, což tvoří základní mzdu a dále je zde uvedeno, že„ za akupunkturu za jedno sezení částku [částka] a za taping [částka] za jedno sezení“. Dále je uvedeno, že odměna je splatná ve výplatní termín zaměstnavatele do 20. dne každého měsíce. Dále měl soud k dispozici e-mailovou komunikaci mezi adresou„ [jméno] [příjmení]“ ze září 2020 s výzvou k předložení výpočtů a komunikaci ze srpna 2020 se žádostí o respektování zde stanovených koeficientů pro režii z celkového počtu bodů a komunikaci o výpočtu mzdy, dále měl soud k dispozici přehledovou tabulku pro výpočet tzv. signálních výkonů.

5. Soud v rámci dokazování neprovedl výslech manžela žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] ani výslech jednatele žalované [příjmení] [jméno] [příjmení] a ani výslech žalobkyně. Předmětem sporu šlo o posouzení samotného mzdového výměru a výklad tohoto jazykového výměru. Náhled těchto osob, které navíc jsou emocionálně zainteresované a finančně zainteresované na výsledku sporu, byl pro posouzení ve věci samé nad rámec nezbytných důkazních prostředků. Účastníky označení svědci se zúčastnili prvotních jednání v srpnu 2020. Jednalo se o jednání, které předcházelo, jednání právních zástupců účastníků v průběhu září 2020 a dle vyjádření obou stran se tato jednání promítla pak do písemné komunikace mezi právními zástupci, jejichž písemná komunikace již byla důkazy zaznamenána. Je tedy nadbytečné vyslýchat účastníky vstupních jednání, která jejich další vyústění byla písemně zaznamenána. Soud tedy vycházel z písemných listin. Navíc potřebná zjištění pro závěr soudu byl učiněn z listin předložených účastníky.

6. V daném případě se jedná o spor mezi účastníky o tzv. doplacení odměny za práci žalobkyně pro žalovaného na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené mezi účastníky v roce 2010. K ukončení tohoto pracovněprávního vztahu došlo v září 2020. Podstatné pro rozhodnutí ve věci samé je posouzení písemné listiny ze dne [datum], který byl sice nazván platovým výměrem, ale jedná se podle zákoníku práce o mzdový výměr. Zaměstnankyně se zaměstnavatelem uzavřela určitý způsob dohody o výpočtu a placení odměny za práci a soud obsah této dohody posoudil výkladem z hlediska přípustných možných, tedy jazykového, logistického, gramatického výkladu, dále s přihlédnutím ke všem okolnostem, k zákonné úpravě plateb zdravotního pojištění a úpravy odměny za [anonymizováno] služby poskytované žalovanou pacientům vyúčtované příslušným zdravotním pojišťovn.

7. Dle § 10 zákona č. 1/1992 Sb. o zaměstnanosti má zaměstnavatel mzdu vyplatit nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 810/2010 upravující vznik nároku zaměstnance na mzdu a splatnost mzdy vzniká zaměstnanci po vykonání práce nárok na mzdu v okamžiku kdy, zaměstnanec splnil sjednané předpoklady, za kterou má být mzda poskytnuta.

8. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2300/2017 zásady upravující pracovněprávní vztahy v § 1a odst. 1 písm. a) odst. 2 a § 18 zákoníku práce se uplatní při výkladu jednotlivých ustanovení zákona, případně pracovněprávních jednání nemohou však vést založení práva a oprávnění, které právním jednání a ve smlouvě obsaženo není. Základním hlediskem pro výklad právního jednání dle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 je úmysl jednajícího, popřípadě u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran, byl-li takovýto úmysl druhé straně adresátovi projevu vůle znám, anebo museli o něm vědět (rozhodnutím NS ČR sp. zn. 21 Cdo 5281/2016). Při zjišťování úmyslu je třeba vycházet z ustanovení § 556 občanského zákoníku přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu co právnímu jednání předcházelo i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Když ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze-li zjistit úmysl jednajícího, uplatní se objektivní metoda interpretace a projevu vůle. Pro výklad pracovněprávního úkonu rozhodl NS ČR sp. zn. 21 Cdo 949/2013, že výklad pracovněprávního úkonu však musí vždy směřovat k objasnění toho, co bylo skutečně projeveno a vůle jednajícího se při výkladu pracovního úkonu vyjádřeného slovy uplatní, jen není-li v rozporu s jazykovým projevem. Uvedené však neznamená, že by se mělo lpět jen na doslovném významu použitých výrazů, neboť smyslem výkladu je zjištění skutečného záměru jednajícího v projevu vůle. Pomocí výkladu právního úkonu přitom není dovoleno měnit smysl a obsah, jinak jasného právního jednání. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2972/2008 při výkladu objasňování obsahu tzv. faktického úkonu soud postupuje obdobně podle zásad předepsaných pro výklad projevu vůle při právním úkonu dle občanského zákoníku (§ 18 zákona č. 260/2006 Sb. zákoníku práce účinného do roku 2007) výklad obsahu tzv. faktického úkonu může tedy směřovat jen ke zjištění toho, co v něm bylo vyjádřeno, vychází se přitom nejen z použitého jazykového vyjádření, ale i z okolnosti další zejména z vůle toho kdo tzv. faktický úkon učinil. Vůle jednajícího se ovšem uplatní jen tehdy, není-li v rozporu s jazykovým projevem. Tímto způsobem může být vyjasněno jen to, co bylo opravdu projeveno a není přitom dovoleno měnit smysl a obsah jinak jasného faktického úkonu. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 základním hlediskem pro posouzení společného úmyslu jednajících stran je odkaz na § 256 odst. 2 občanského zákoníku.

9. Soud zdůrazňuje, že se jedná o spor mezi zaměstnankyní a zaměstnavatelem založený dohodou o pracovní činnosti, nikoliv o spor ambulantního specialisty ze vztahu ke zdravotním pojišťovn, které vyplácejí platby dle výkazů vykonaných zdravotnických výkonů. Výklad předmětného mzdového výměru je pak podstatný pro rozhodnutí soudu. Je nutno podotknout, že trvání pracovněprávního vztahu mezi účastníky a stanovený způsob výpočtu odměny žalobkyně za provedenou práci pro žalovaného byl více jak 10 let zcela konzistentní a akceptován oběma stranami bez výhrad až do srpna 2020. [jméno] zúčastnění popsali vzájemné vztahy za nadstandardní až přátelské a také průběh řešení sporu popsaný oběma účastníky nasvědčuje tomu, že se obě strany snažili korektním vstřícným způsobem řešit nedorozumění, která vznikla jejich odlišným výkladem mzdového výměru žalobkyně. [ulice] mezi žalobkyní a rodinou [příjmení], především MUDr. [jméno] [příjmení] vznikla již v roce 1995. Výpočet mzdy byl definován již od roku 1955 se stejnými podmínkami. Obě dvě strany připouštěly možnost odlišného výkladu mzdového výměru a taktéž použití tzv. vstupních čísel tabulky bylo učiněno mezi účastníky nesporné.

10. Mezi účastníky byl spor o výklad mzdového výměru týkající se ve vztahu hodnotě bodu, zda má být násobena hodnota bodu koeficientem vyjádřeným ke měně koruna česká, například [částka]. Dále byl mezi účastníky spor, zda má být do odměny žalobkyně zahrnuta i odměna tzv. signální výkon číslo - [číslo]. Mezi účastníky byl sporným výpočet tzv. správné hrubé mzdy žalobkyně, která pro výpočet požadovala přepočet z bodů na koeficient v korunách a zahrnovala do výpočtů hodnotu tzv. signálního výkonu - [číslo].

11. V daném případě soud přezkoumal tvrzený výpočet žalobního nároku zpracovaný žalobcem, který byl částečně odsouhlasen žalovaným předloženou tabulkou, která však byla mezi účastníky částečně sporná. Žalobkyně ve svých tvrzeních uváděla, že„ vždycky bylo myšleno, že má být při výpočtu zahrnuty i tyto 2 okruhy plateb tedy přepočet hodnoty na korunu a odměna za signální výkon [číslo]“. Avšak je zřejmé, co je předmětem sporu, žalobkyně učinila předmětem sporu další doplatek odměny za práci dle dohody o pracovní činnosti, v níž požadovala nad rámec již dohodnutého vyplaceného doplatku odměny vyplaceného žalovaným v říjnu 2020, taktéž platby týkající se tvrzeného navýšení hodnoty přepočtem na hodnotu vyjádřenou v korunách stanovenou právním předpisem ve vyhláškách ministerstva zdravotnictví a dále požadovala navýšení, doplatek za tzv. signální výkony [číslo]. Mezi účastníky byla shoda, že mimosoudní dohodou ze září 2020 odstranili část sporných bodů při výpočtu, tedy zda mzdový výměr počítá s vyšší hodnotou bodu přepočtu na koruny a zda součástí odměny za práci žalobkyně je i počet signálního výkonu klinického vyšetření pod [číslo] vše za období od srpna 2017 do srpna 2020. Z emailové korespondence mezi právními zástupci účastníků z října 2020 je zřejmá snaha žalované řešit použití součinových koeficientů dle jejich odsouhlasené částečné navýšení od [datum] z 0,53 na 0,6 a okolnosti promlčení a specifikaci výkonu [číslo] v němž právní zástupci účastníků směřují k výpočtu částek k doplacení mzdy žalobkyně za řešené období, tedy doplatek jistiny mzdy [částka] a úroku ve výši [částka], které byli mezi účastníky akceptované.

12. Ohledně výkonu [číslo] dospěl soud k závěru, že v dohodě o pracovní činnosti, resp. v doplňujícím mzdovém výměru (nazvané„ platový výměr“) není konkrétně specifikováno, že by nad rámec základní mzdy, která má přesný způsob výpočtu, měl být i tento signální výkon klinického vyšetření [číslo] zahrnut, pokud je tam zahrnuta konkrétní úprava„ sezení za taping a akupunkturu“. Dále dle soudu je v listině –„ platovém výměru“ jednoznačně uvedeno užití konkrétního dohodnutého způsobu výpočtu dle vykázaných výkonů, bez jakéhokoliv přepočtu na koruny, bez přídavků signálního výkonu. Ve výměru ze dne [datum] je následně ještě dohoda zkonkretizována, s uvedením„ počet bodů vykázaných všem pojišťovnám bez režijní složky bude vynásoben sjednaným koeficientem, což tvoří základní mzdu“. Mezi účastníky nebyla projevena společná vůle v listině směřující k tomu, že by součástí odměny měl být konkrétní nově vyspecifikovaný výkon, který není bodově právními předpisy ohodnocen, tedy výkon [číslo], a nebylo mezi účastníky konkrétně sjednáno, že by počet bodů měl být přepočítáván hodnotově na koruny. Tento konkrétní jazykový, logický a kontextuální výklad odpovídá právním předpisům pro výklad projevu vůle a konkrétní dlouholeté praxi zavedené mezi stranami. Nutno zdůraznit, že odměnu žalobkyně přijímala od žalovaného po několik let bez konkrétních výhrad, požadavku na konkrétní předložení podkladů pro výpočet odměny. [příjmení] soud reflektuje požadavek žalobkyně, že by měly být tzv. zohledněny základní zásady pracovněprávních vztahů i občanského zákoníku, také že se dovolávala poctivého právního styku a tvrdila, že ze strany žalované došlo ke zjevnému zneužití práva, které nepožívá právní ochrany“, nutno však zdůraznit, že žalobkyně se pouze pokouší najít argumenty pro ni zvýhodněný výklad uzavřeného mzdového výměru. Žalobkyní učiněný výklad mzdového výměru ze dne [datum] nebyl ze strany žalované podpořen, naopak náhled žalovaného je odlišný, a to je podstatou tohoto sporu. [příjmení] přepočet tabulkového výpočtu učiněné žalobkyní následně v tomto soudním řízení nebyl nezbytný, protože soud jako primárně hodnotil oprávněnost žalobkyní nastíněného způsobu výpočtu, ke kterému se však nepřiklonil. Žalovaný odmítl výpočet předložený žalobkyní a také pro závěr soudu je logicky nadbytečné přezkoumávání tohoto výpočtu, když dle soudu nebyla uzavřena dohoda mezi účastníky na podzim roku 2020 o akceptaci žalovaného způsobu výpočtu tvrzeného nároku žalobkyně.

13. Soud tedy učinil výklad projevu vůle účastníků vyjádřeného v písemném mzdovém výměru [datum]. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 1654/2018 soud přihlédne k neplatnosti mzdového výměru pro rozpor se zákonem spočívající v tom, že mzdový výměr zakládá právo zaměstnance na plnění v pracovním poměru v menším rozsahu, než vyplývá z pracovní smlouvy nebo jiné než stanoví vnitřní předpis.

14. Právními předpisy stanoveným výkladem soud dospěl k negativnímu závěrů o tvrzených nárocích žalobkyně. Způsob výpočtu odměny žalobkyně byl postaven na dlouhodobém principu výpočtu odměny. Navíc nebyl po dobu 10 let ze strany žalobkyně zpochybňován. A teprve na základě emailu ze dne [datum] došlo ke změně náhledu žalované a ta přistoupila k dopočítání odměny žalobkyně podle mzdového výměru a žalobkyni vyplatila příslušnou částku, aniž by jakýmkoliv způsobem uznávala další žalobou tvrzené nároky žalobkyně obsažené v této žalobě. V mzdovém výměru se určitě nehovoří o koeficientním přepočtu na koruny bodového ohodnocení pro odměnu žalobkyně. V mzdovém výměru se hovoří o základní mzdě vypočtené podle jasného vzorce doplňující další složky akupunkturu a taping. Platba pojišťovny vůči žalované, která korunově vyjadřuje hodnotu bodů, je opět platbou, kterou dostává zdravotnické zařízení od příslušných zdravotních pojišťoven a automaticky neznamená, že se jedná o nárok zaměstnance zdravotnického zařízení. A ohledně složky žaloby zahrnující signální výkon klinického vyšetření pod [číslo] jedná se o úhradovou složku, podle vyhlášky účinné od roku 2014, které dostává zdravotnické odborné zařízení a není vztahováno k nárokům každého zaměstnance. Takto by to mohlo být pojímáno pouze v případě, že by účtoval přímo zdravotnické pojišťovny odborný lékař nikoliv zaměstnanec zdravotnického zařízení skrze nestátní zařízení. Způsob odměny žalobkyně byl jednoznačně stanoven dvoustrannou dohodou o pracovní činnosti uzavřenou mezi účastníky, bylo stanoveno, že 1 bod rovná se [částka]. S ohledem na několikaletou oboustranně akceptovanou realizaci výplaty odměny žalobkyně od žalovaného, bodové ohodnocení bylo nastaveno 1:1, když odměna žalobkyně byla vyplácena v korunách. I tento výklad právního jednání soud dle § 18 zákoníku práce použil pro zaměstnance nejpříznivější, podle názoru soudu nelze v daném případě vyložit právní jednání účastníků odlišným způsobem. Jazykové vyjádření, vůle účastníků je jednoznačné rovnocenné použití bodu a výkonu 15. Odměna žalobkyně jako zaměstnankyně byla po několik let přesně podle dohodnutého způsobu výpočtu tedy podle vykázaných výkonů bez jakéhokoliv koeficientu přepočtu na měnu korunu. Tyto vykázané výkony byly pak další větou specifikovány, jako počet bodů vykázaných všem pojišťovnám bez režijní složky vynásoben účastníky sjednaným koeficientem 0,53 resp. 0,6, což tvoří základní mzdu. Nad rámec základní mzdy pak byla sjednána odměna za akupunkturu a taping. Ani následná jednání na podzim roku 2020 nedoplnila projevenou vůli účastníků poskytovat odměnu podle vykázaných výkonů tedy podle počtu bodů bez koeficientního přepočtu na měnu koruny. Vůle obou účastníků nebyla míněna tak, že by mělo dojít ke koeficientnímu přepočtu na hodnotu koruny ani, že by součástí tohoto bodového ohodnocení byl výkon [číslo] jako specifický výkon nezahrnující možnost bodového ohodnocení. V žádném případě nelze nahradit již zaznamenanou projevenou vůli v písemném smluvním ujednání, že se má přepočítávat na koruny a že se má zahrnout další nově vzniklý výkon [číslo] který není bodově ohodnocen právními předpisy a ani takto není obecně žalované proplácen a je veden speciálně odlišným evidenčním způsobem.

16. Z uvedených důvodů soud žalobu zcela zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., žalovaná, která se úspěšně bránila vůči žalobě, má nárok na náhradu nákladů účelně vynaložených k obraně svého práva. Náklady řízení žalobkyně činí náklady odměny právního zastoupení advokátem. Odměna advokáta a náhrady advokáta za poskytování právních služeb jsou dány vyhláškou č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů („ AT“), hodnota sporu je s ohledem na ustanovení § 8 odst. 1 AT ve výši [částka], odměna za 1 úkon právní služby tak dle § 7 bod 5 AT činí [částka]. Soud přiznal žalované 5 úkonů právní služby v hodnotě [částka], za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření žalované k žalobě, účast při jednání před soudem [datum], resp. [datum] a vyjádření žalované k výzvě soudu dne [datum], to vše dle § 11 AT. Naproti tomu tvrzená písemná replika žalované k vyjádření žalobkyně ze dne [datum] není dle soudu akceptovatelným úkonem žalované dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, když navíc nebyla soudem vyžadována, tak byla podána z vlastní iniciativy právního zástupce žalované.

18. Celkem tedy odměna akceptovaná soudem v souladu s právními předpisy činí částku [částka], dále má zástupce žalované nárok na náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 AT 5× [částka] tedy [částka]. Další náklady činí náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) AT za čas strávený cestou ze sídla advokáta, [ulice] ulice, [obec a číslo] do sídla soudu a zpět ve dnech [datum] a [datum] tedy za 4 cesty násobeno třemi započatým půlhodinám krát [částka] tedy [částka]. Další náklady představují cestovní výdaje dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., 69 km 1 cesta, celkem 276 km, 3 sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel [částka] na kilometr a [částka] na litr benzínu automobilového 95 oktanů při kombinované spotřebě vozidla Škoda Octavia [registrační značka] dle technického průkazu 5 l na 100 km, pak cestovní výdaje za 4 cesty: (276× [částka] a 5× 27,80× [částka] = 1 214,40 + 383,64 = [částka].

19. Celkový součet přiznaných a vyúčtovaných akceptovatelných nákladů řízení činí [částka] a tyto náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. na platební místo dané § 149 odst. 1 o. s. ř., tedy k rukám právního zástupce žalobkyně.