15 C 201/2025 - 47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 427/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město , zastoupený [Jméno žalované] se sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 215 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši [částka] se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala odškodnění z titulu nesprávného úředního postupu s odůvodněním, že žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 14 C [Anonymizováno]/2018 domáhala vůči společnostem [právnická osoba]. a [právnická osoba]. vyplacení peněžité náhrady, vyvažující jí jednak vytrpěné bolesti, jednak způsobenou jí nemajetkovou újmu, a to v důsledku protiprávních zásahů žalovaných do jejího práva být pravdivě informován o svém zdravotním stavu a do jejího práva na svobodu rozhodování o tom, v jakém zařízení a jakým způsobem další léčbu podstoupí. Předmětné řízení bylo skončeno až usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 54 Co [Anonymizováno]/2025-448, trvalo tedy 6 let a 7 měsíců, tedy 79 měsíců. Jednalo se o řízení týkající se zdravotního stavu žalobkyně, se kterým je obecně spojován vyšší význam, řízení pro účastníky. Zároveň poukázala na skutečnost, že stanovisko Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010 nereflektuje aktuální ekonomickou situaci. V roce vynesení citovaných rozsudků Nejvyššího soudu, tedy v roce 2010, však průměrná hrubá měsíční mzda, podle údajů dostupných na webových stránkách [právnická osoba], činila [částka], kdežto dle údajů aktuálně dostupných tamtéž, tato ve 2. čtvrtletí roku 2025 již činila [částka], což představuje od doby vynesení citovaných rozsudků Nejvyššího soudu ČR nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy o více než 107%. Žalovaná odškodnila žalobkyni za nepřiměřenou délku řízení částkou ve výši [částka], což je částka nedostatečná. Je nutné přihlédnout k situaci, že v namítaném řízení došlo ke zrušení rozsudku soudu I. stupně.

2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. popsala průběh řízení vedeného i Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 14 C [Anonymizováno]/2018. Celková délka řízení činila 6 let a 8 měsíců, ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 3x soudem I. stupně a 3x soudem odvolacím. Věc vykazovala jistou míru skutkové složitosti - žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných [právnická osoba]., [právnická osoba]., zaplacení nemajetkové újmy v celkové výši [částka] s přísl.za postup žalovaných po operaci palce levé nohy žalobkyně, kdy obě žalované tvrzeným nepravdivým vedením zdravotnické dokumentace o osobě žalobkyně a nepravdivém informováním žalobkyně o povaze a rozsahu provedeného operačního výkonu neoprávněně zasáhly do práva žalobkyně na ochranu zdraví, svobody a soukromí. Soud tedy zkoumal, zda byly splněny předpoklady pro odpovědnost žalovaných za tvrzenou nemajetkovou újmu, v této souvislosti žalobkyni opakovaně vyzýval k doplnění důkazních tvrzení, prováděl obsáhlé listinné dokazování, ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, soud provedl výslech znalce. Věc byla do jisté míry i procesně složitá – soud zkoumal majetkové poměry žalobkyně v souvislostí s jejími žádostmi o osvobození od placení soudních poplatků, řízení bylo na tři měsíce přerušeno z důvodu nařízení mediace, následně řízení původně nařízené na [datum] nebylo konáno z důvodu nepříznivé epidemiologické situace, jednání nařízené na [datum] bylo odročeno na [datum] z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, jednání nařízené na [datum] bylo rovněž odročeno na [datum] z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, dále soud vyzýval žalovanou 2. k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což ve stanovené lhůtě neučinila, v důsledku čehož bylo odvolací řízení vůči žalované 2. zastaveno. Žalobkyně v průběhu řízení nepodala stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl zhodnocen jako zvýšený, neboť se dle ustálené judikatury ESLP jedná o presumované řízení. Pokud jde o posouzení délky řízení z hlediska její přiměřenosti, provedeným spisovým šetřením bylo žalovanou zjištěno, že rozhodnutí soudu I. stupně byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což zjevně vedlo k prodloužení řízení. S ohledem na všechny shora uvedené okolnosti byla tedy celková délka řízení shledána jako nepřiměřená. Celková délka řízení byla nepřiměřená a žalovaná přiznala žalovaná žalobkyni přiměřené zadostiučinění v celkové výši [částka], neboť konstatování porušení práva ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě nejevilo jako dostačující náhradou. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je zároveň třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010 („Stanovisko“), které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z.č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. výše uvedený rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95). Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka] (s ohledem na to, že délka řízení nepřesáhla dobu 10ti let), přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost řízení o 20% (z toho -15% skutková, -5% procesní), dále byla základní částka navýšena o 10% z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni a o dalších 10% za postup soudu, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka přiznaného zadostiučinění tedy zůstala procentuálně beze změn. V návaznosti na shora uvedené žalovaná nesdílí názor žalobkyně, že by základní částka měla být navýšena o inflaci. K tomu lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 1964/2012 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 2989/2011, ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 3331/2012, a ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 2184/2020. Nejvyšší soud zde uvedl, že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani zhodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny. Obdobně se Nejvyšší soud vyslovil i dalších rozhodnutích, viz např. sp.zn.: 30 Cdo 1153/2019, 30 Cdo 5760/2017. Žalovaná tedy neshledala důvod pro navýšení základní částky zadostiučinění pouze z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti, v poslední době poměrně vysoké inflace, neboť Nejvyšší soud při vydávání Stanoviska vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, jež v tomto ohledu nedoznala změn (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 2356/2024, v němž dovolací soud opakovaně deklaroval, že Evropský soud pro lidská práva ani v době po přijetí Stanoviska dovolacím soudem nepřistoupil k valorizaci částek přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, a to ani vzhledem k ekonomické situaci, přičemž tento postoj je ve shodě i s aktuální judikaturou Ústavního soudu, jak patrno např. z bodů 44 a 45 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn.: III. ÚS 1303/21, nebo z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn.: IV. ÚS 723/22, ze dne [datum], sp.zn.: I. ÚS 2064/22, ze dne [datum], sp.zn.: IV. ÚS 1204/23, a ze dne [datum], sp.zn.: IV. ÚS 2459/23).

3. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 14 C [Anonymizováno]/2018 tak, že doručením žaloby na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] s přísl. k Obvodnímu soudu pro [adresa]. Žalobkyně vystupovala v předmětném řízení v procesním postavení žalobkyně proti žalovaným 1. [právnická osoba]., a 2. [právnická osoba].. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k upřesnění a doplnění žaloby, to učinila dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku, dne [datum] žalobkyně požádala o osvobození od placení soudních poplatků. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k doložení majetkových poměrů, to učinila dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo žádosti žalobkyně vyhověno v rozsahu jedné poloviny. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen dne [datum]. Dne [datum] byly žalované vyzvány k vyjádření k žalobě. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalované 1. Usnesením ze dne [datum] byla vyzvána Generali pojišťovna, a.s., ke sdělení, zda vstupuje do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalovanou. Dne [datum] soudu došel návrh Generali pojišťovny, a.s. na vstup do řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] soudu došla žádost žalované 2. o odročení jednání z pracovních důvodů, žádosti nebylo vyhověno. Jednání dne [datum] bylo konáno a odročeno na [datum] za účelem nařízení mediace. Usnesením ze dne [datum] byl stanoven mediátor a řízení bylo přerušeno do [datum]. Dne [datum] soudu došlo sdělení žalobkyně, že první setkání s mediátorem se uskuteční až dne [datum], na to bylo jednání původně nařízené na [datum] odročeno na neurčito. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to však nebylo konáno z důvodu pandemie Covidu. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno, žalobkyni byla uložena lhůta 30ti dnů k doplnění důkazních tvrzení, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobkyně doplnila žalobu, dne [datum] soudu došlo vyjádření žalované 1. Dne [datum] bylo konáno jednání, žalobkyně byla opět vyzvána k doplnění žaloby a jednání bylo odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] soud opět vyzval žalobkyni k doplnění důkazních tvrzení, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Jednání dne [datum] bylo konáno a odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soudu došel návrh žalobkyně na vydání mezitímního rozsudku. Na jednání dne [datum] byl vyhlášen zamítavý rozsudek, proti rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] odvolání. Dne [datum] byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku, dne [datum] se vyjádřila žalovaná 2., dne [datum] soudu došlo vyjádření žalované 2. Dne [datum] byla věc předložena Městskému soudu v Praze (MS). Usnesením MS ze dne [datum] byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena zpět k dalšímu řízení. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] soudu došlo žádost právního zástupce žalobkyně o odročení jednání z důvodu kolize, jednání bylo odročeno na [datum], to bylo konáno a odročeno na neurčito za účelem vyhotovení znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] byl stanoven znalec. Dne [datum] byl spis zaslán znalci. Dne [datum] soudu došel návrh žalobkyně na doplňující otázky znalci a návrh na osvobození od placení soudních poplatků. Dne [datum] bylo soudem vydáno doplňující usnesení o znaleckém zadání. Dne [datum] žalobkyně doložila majetkové poměry. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o žádosti žalobkyně zastaveno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum], to bylo konáno, soud provedl výslech znalce a jednání bylo odročeno na [datum], kdy byl vyhlášen částečně vyhovující rozsudek. Proti rozhodnutí podaly obě žalované odvolání. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení o odvolání žalované 2. zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Dne [datum] byla věc předložena MS, dne [datum] byla věc vrácena bez věcného vyřízení. Dne [datum] bylo vydán doplňující usnesení o nákladech řízení, dne [datum] byla věc opět předložena MS. Usnesením MS ze dne [datum] bylo řízení o odvolání žalované 2. zastaveno, ve vztahu k žalované 1. bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno a věc vrácena zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení, zároveň bylo nařízeno, aby věc projednal jiný soudce. Dne [datum] byla věc přidělena soudci [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Dne [datum] bylo nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] byla soudu doručena žádost právního zástupce žalobkyně o odročení jednání z důvodu kolize, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] soudu došlo zpětvzetí žaloby s návrhem na zastavení řízení. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zastavení řízení, žalobkyni byla uložena povinnost uhradit náklady řízení. Proti rozhodnutí ohledně nákladového výroku podala žalobkyně odvolání, to doplnila dne [datum]. Dne [datum] byla věc předložena MS. Usnesením MS ze dne [datum] bylo rozhodnutí soudu I. stupně částečně změněno, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. [hodnota] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [adresa] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva,.a to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána).

5. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu trestního řízení vedeného vůči žalobci u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 14 C [Anonymizováno]/2018.

6. Co se týká právního posouzení soud dospěl k závěru, že v řízení vedeném vůči žalobci u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 14 C [Anonymizováno]/2018, je dána existence odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu ve smyslu ust. § 13 zákona 82/98 Sb. spočívající v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Soud tak dospěl k závěru, že celkovou délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) z. č. 82/1998 Sb. a dále relevantní judikaturu ESLP, a to tak, aby stanovená částka nebyla nepřiměřeně nízká v porovnání s částkami, které by v podobném případě ESLP poškozenému přiznal z titulu spravedlivého zadostiučinění ve smyslu článku 41 Úmluvy (srov. např. rozsudek ESLP ve věci Apicella, § 95).

7. Soud dospěl k závěru, že celková délka řízení vůči žalobkyni je činila 6 let a 8 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, z toho 3x soudem I. stupně a 3x soudem odvolacím. V řízení došlo z nařízení odvolacího soudu ke změně v osobě vyřizujícího soudce. Řízení bylo po stránce skutkové složitější, když předmětem řízení bylo zaplacení nemajetkové újmy v celkové výši [částka] za postup žalovaných po operaci palce levé nohy žalobkyně, kdy obě žalované tvrzeným nepravdivým vedením zdravotnické dokumentace o osobě žalobkyně a nepravdivém informováním žalobkyně o povaze a rozsahu provedeného operačního výkonu neoprávněně zasáhly do práva žalobkyně na ochranu zdraví, svobody a soukromí. Soud tedy zkoumal, zda byly splněny předpoklady pro odpovědnost žalovaných za tvrzenou nemajetkovou újmu, v této souvislosti žalobkyni opakovaně vyzýval k doplnění důkazních tvrzení, prováděl obsáhlé listinné dokazování, ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, soud provedl výslech znalce. Řízení bylo složitější i po stránce procesní, když soud jednak zkoumal majetkové poměry žalobkyně v souvislostí s jejími žádostmi o osvobození od placení soudních poplatků, řízení bylo na tři měsíce přerušeno z důvodu nařízení mediace, následně řízení původně nařízené na [datum] nebylo konáno z důvodu nepříznivé epidemiologické situace, jednání nařízené na [datum] bylo odročeno na [datum] z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, jednání nařízené na [datum] bylo rovněž odročeno na [datum] z důvodu kolize právního zástupce žalobkyně, dále soud vyzýval žalovanou 2. k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, což ve stanovené lhůtě neučinila, v důsledku čehož bylo odvolací řízení vůči žalované 2. zastaveno. Byl vypracováván znalecký posudek. Vzhledem k předmětu řízení, jež se týkalo jak zdravotní stavu žalobkyně tak i odškodnění nemajetkové újmy a ochrany osobnosti soud význam předmětu řízení pro žalobkyni hodnotil jako zvýšený, neboť se dle ustálené judikatury ESLP jedná o presumované řízení s nímž je zvýšený význam pro účastníka přímo spojován. Dle závěru soudu došlo i k tzv. soudnímu ping pongu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3673/2021, ze dne [datum]. Rozhodnutí soudu I. stupně byla opakovaně rušena soudem odvolacím, což zjevně vedlo k prodloužení řízení. Žalobkyně k délce řízení nijak nepřispěla.

8. Soud dospěl stejně jako žalovaná, že je na místě takto vzniklou nemajetkovou újmu odškodnit v penězích. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je soud vycházel ze stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis.zn.: Cpjn 206/2010 („Stanovisko“), Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění soud dospěl k základní částce [částka] s tím, že za 1 rok řízení náleží částka [částka] (s ohledem na to, že délka řízení nepřesáhla dobu 10ti let. Když od této doby jsou obecně přiznávány základní částky vyšší), přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Základní částka soud snížil s ohledem na složitost řízení o 15% z důvodu skutkové složitosti a o 5% z důvodu procesní složitosti. Soud navýšil základní částku o 10% z důvodu významu předmětu řízení pro žalobkyni, obecně presumovaný zvýšený význam a o dalších 10% za nekoncentrovaný postup soudu soudní [jméno FO]. Za postup žalobkyně v řízení soud uvedenou částku nijak nemoderoval. Za počet stupňů soudní soustavy soud částku nijak nemoderoval. Soud tak stejně jako žalovaná dospěl k částce [částka]. Soud tak uzavírá, že je na místě žalobu zamítnout, když částka [částka] již byla žalovanou vyplacena.

9. Z požadavku žalobkyně o navýšení základní částka o inflaci soud uvádí, že navýšení pouze z důvodu růstu životní úrovně ve společnosti a vysoké inflace není na místě. Nejvyšší soud při vydávání Stanoviska vycházel zejména z rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva, která se nijak nezměnila. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn.: 30 Cdo 2356/2024.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odstavec 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 151 odst. 3 osř. Za 3 úkony á [částka], podání vyjádření, příprava k jednání a účast na jednání.

Poučení