15 C 236/2023 - 47

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 124 800 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 28 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 800 Kč od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 96 000 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 850 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení z titulu nároku na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobci v důsledku nesprávného úředního postupu orgánů státu spočívajícího v nepřiměřené délce vyvlastňovacího řízení a navazujícího soudního řízení. Žalobce byl vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kat. úz. [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jen „předmětný pozemek“), a to od [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy předmětný pozemek spolu s dalšími nemovitostmi zapsanými na LV [Anonymizováno] v témže kat. území získal darovací smlouvou. Předmětný pozemek byl územním rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], vymezen jako parcela potřebná pro výstavbu dálnice [Anonymizováno] [Anonymizováno] – stavba [Anonymizováno] [adresa]. V důsledku tohoto územního rozhodnutí bylo na předmětném pozemku ze zákona (§ 101 zák. č. 183/2006, stavební zákon) zřízeno předkupní právo státu. Od roku [Anonymizováno], resp. znovu od roku[Anonymizováno][Anonymizováno] (poprvé vzalo ŘSD svoji žádost o vyvlastnění zpět) se ŘSD ČR domáhalo získání předmětného pozemku v režimu zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění.

2. ŘSD ČR proti žalobci zahájilo vyvlastňovací řízení u MěÚ [adresa] žádostí o vyvlastnění dne [datum], vyvlastňovací úřad toto podání zaevidoval pod č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a řízení bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ve věci bylo navrženo dokazování, pro přijetí rozhodnutí o vyvlastnění proto zákon předepisoval správnímu orgánu maximální lhůtu 2x30 dnů (§ 71 odst. 3 písm. a/ spr.ř.), t. j. do [datum]. Jelikož správní orgán od [datum] do [datum] nečinil žádné úkony a neobstarával podklady, nelze dle § 71 odst. 4 a § 6 odst. 2 spr. ř. k 60denní lhůtě připočítávat žádnou další dobu. Veškeré úkony vztahující se k naplnění účelu vyvlastňovacího řízení, které vyvlastňovací orgán začal činit, se uskutečnily až po uplynutí zákonné 60denní lhůty pro vydání rozhodnutí. Jelikož ve věci došlo prokazatelně k průtahům, namítal žalobce tuto skutečnost opakovaně a domáhal se nápravy opatřením proti nečinnosti (podání ze dne [datum], [datum], [datum]). Nadřízený správní orgán KUKHK z podnětu žalobce o opatření proti nečinnosti rozhodl příkazem ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]) tak, že konstatoval I.) MU [adresa] byl nečinný, když nerozhodl v zákonné lhůtě v předmětném správním řízení a II.) MU [adresa] dle § 80 odst. 4 písm. a) přikázal, aby do [datum] vydal rozhodnutí ve věci. Ani poté však správní orgán I. stupně o žádosti o vyvlastnění ve lhůtě stanovené nadřízeným orgánem nerozhodl. Řízení před MU [adresa] bylo ukončeno rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], doručeným právní zástupkyni žalobce dne [datum]. Dne [datum] se žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolal, správní orgán KÚ KHK rozhodl dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo právní zástupkyni doručeno [datum] a tohoto dne nabylo právní moci. Celková délka správního vyvlastňovacího řízení počítaná ode dne jeho zahájení do vydání rozhodnutí (§ 71 odst. 2 písm. a/ spr. řádu) proto měla maximálně činit 60 + 30 + 15 dnů (odvolací lhůta), tj. 105 dnů. Namísto toho od doby zahájení řízení [datum] do doby rozhodnutí odvolacího správního orgánu [datum] uplynulo 1351 dnů. Žalobce podal proti rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne [datum] žalobu u Krajského soudu v [adresa]. O žalobě bylo v zákonné lhůtě rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl právní zástupkyni doručen dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dne [datum] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] kladně tak, že rozsudek Krajského soudu v [adresa] se ruší a stejně tak bylo ve výroku uvedeném pod bodem II. zrušeno i rozhodnutí KUKHK a věc byla vrácena tomuto úřadu zpět k dalšímu řízení. Tentýž den byl doručen právní zástupkyni. O žalobě mělo být rozhodnuto do 90 dnů, t.j. do [datum]. Stanovená zákonná lhůta byla v tomto případě překročena. Poté, co byl dne [datum] Nejvyšším správním soudem zrušen rozsudek ze dne [datum] č.j. [spisová značka] a rovněž rozhodnutí KÚ KHK ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]), rozhodl KUKHK rozhodnutím ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]([Anonymizováno]) tak, že zrušil prvostupňové rozhodnutí MÚ [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a věc vrátil tomuto úřadu zpět k projednání. Toto rozhodnutí [Anonymizováno] bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne [datum]. Vyvlastňovací řízení před MU [adresa] bylo následně opět stiženo průtahy, tento správní orgán byl od [datum], kdy mu byl spis vrácen, až do [datum], kdy nařídil ústní jednání na den [datum], zcela nečinný. Jelikož správní orgán v této době nečinil žádné úkony a neobstarával podklady, nelze dle § 71 odst. 4 a § 6 odst. 2 spr. ř. k 60denní lhůtě připočítávat žádnou další dobu. Veškeré úkony vztahující se k naplnění účelu vyvlastňovacího řízení, které vyvlastňovací orgán začal činit, se uskutečnily až po pěti měsících, tedy po uplynutí zákonné 60denní lhůty pro vydání rozhodnutí. Jelikož ve věci došlo opět prokazatelně k průtahům, namítal žalobce tuto nečinnost. Nadřízený správní orgán KUKHK rozhodl k podnětu žalobce příkazem ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]) tak, že znovu konstatoval, že I.) MU [adresa] byl nečinný, když nerozhodl v zákonné lhůtě v předmětném správním řízení a II.) MU [adresa] dle § 80 odst. 4 písm. a) přikázal, aby do [datum] vydal rozhodnutí ve věci. Ani poté však správní orgán I. stupně o žádosti o vyvlastnění ve lhůtě stanovené nadřízeným orgánem nerozhodl. Řízení před MU [adresa] bylo ukončeno rozhodnutím č. 103/2021 ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], doručeným právní zástupkyni žalobce dne [datum]. Dne [datum] se žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolal, správní orgán KÚ KHK rozhodl dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo právní zástupkyni žalobce doručeno [datum] a tohoto dne nabylo právní moci. Od doby, kdy byl spis vrácen prvostupňovému orgánu, do doby rozhodnutí odvolacího správního orgánu dne [datum], uplynulo 305 dnů. Žalobce podal proti rozhodnutí KÚ KHK dne [datum] žalobu u Krajského soudu v [adresa]. O žalobě bylo v zákonné lhůtě rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl právní zástupkyni doručen dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dne [datum] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou ve lhůtě doplnil dne [datum]. O kasační stížnosti bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] tak, že kasační stížnost byla zamítnuta. Rozsudek byl doručen právní zástupkyni žalobce dne [datum]. O žalobě mělo být dle výše uvedeného ustanovení rozhodnuto do 90 dnů, t.j. do [datum], počítáno od doplnění. Stanovená zákonná lhůta byla v tomto případě o 49 dnů překročena. Žalobce podal proti nevyhovujícímu rozhodnutí dne [datum] ústavní stížnost, o které bylo usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] rozhodnuto tak, že se odmítá. Toto rozhodnutí bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne [datum]. Žalobce podáním ze dne [datum] požádal o odškodnění příslušný orgán státu – [Anonymizováno] pro [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Tento správní orgán však ve stanovené 6měsíční lhůtě a ani do dne sepisu žaloby žalobce nevyrozuměl o výsledku odškodňovacího řízení.

3. Za situace, kdy zákon předepsal správnímu orgánu lhůty pro rozhodnutí, které byly mnohonásobně překročeny, stejně tak nebyly respektovány ani 90denní lhůty pro rozhodnutí soudů, žalobce vychází ze základní částky odškodnění [částka] za rok, t. j. [částka] za 1 měsíc. Žalobce tuto částka navýšil o 10 %, neboť řízení bylo jednoduché, přes jeho délku v něm nebyly řešeny žádné složité hmotněprávní ani procesní otázky, přesto muselo být pro nedostatečné, resp. žádné dokazování k otázce potřebnosti pozemku pro stavbu vyvlastňovací rozhodnutí zrušeno a věc vrácena až k prvostupňovému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Základní částku žalobce dále navýšil o dalších 20 %, neboť žalobce nikterak nezapříčinil délku řízení a domáhal se rozhodnutí i formou urgencí i vydaného opatření proti nečinnosti, avšak bezúspěšně. Žalobce dále požaduje zvýšení z titulu významu řízení pro poškozeného, k němuž došlo medializací kauzy v České televizi, celostátních internetových denících iDnes, Deník, jakož i v mnoha lokálních denících [Anonymizováno] kraje, kde byl žalobce vesměs vykreslován jako ten, kdo brání výstavbě dálnice, byť hlavním důvodem, pro který nedošlo k včasnému rozhodnutí, byla právě nečinnost vyvlastňovacích úřadů. Veřejně přístupná informace o vyvlastnění měla difamující charakter, neboť implikuje, že žalobce bezdůvodně brání veřejně prospěšnému účelu stavby dálnice a problematika vyvlastnění žalobce tak byla kvůli nepřiměřeně dlouhému postupu vyvlastňovacích orgánů a soudů i předmětem diskuzí na sociálních sítích. Za tuto medializaci odpovídá stát, neboť to byl ministr dopravy ([tituly před jménem] [Anonymizováno]) a i generální ředitel ŘSD ČR, jednající za stát, kteří vnesli věc do mediálního prostředí formou rozhovorů v České televizi, s uvedením jména žalobce a lokalizace vyvlastňovaného pozemku, včetně uvedení funkce, kterou ve státních službách vykonává (soudce Vrchního soudu v [Anonymizováno]). Za negativní medializaci způsobenou státem požaduje žalobce navýšení o 20 %. Snahou o dehonestaci žalobce v právnickém prostředí u Vrchního soudu i Ministerstva spravedlnosti byl i podnět dalšího ministra dopravy [tituly před jménem] [jméno FO] požadující kárné stíhání žalobce za to, že se snažil domoci svých práv cestou podání k soudům a vyvlastňovacím úřadům. Za uvedené jednání požaduje žalobce další navýšení o 10 %. Celkem z titulu významu řízení pro poškozeného požaduje žalobce navýšení o 30 %. Z důvodu projednávání věci před 4 stupni soustavy (2 stupně - vyvlastňovací úřady, krajský správní soud, Nejvyšší správní soud) odečetl žalobce 30 %. Za prvé 2 roky řízení požaduje žalobce polovinu částky odškodnění, tj. [částka]. Celkem požaduje žalobce na odškodnění za 6 let a 4 měsíce dlouhého řízení základní částku [částka] navýšeno o 60 % a sníženou o 30 %, tj. celkem zvýšenou o [částka], tedy částku [částka].

4. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce uplatnil dne [datum] u Ministerstva pro místní rozvoj podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), nárok na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé správní řízení o vyvlastnění a navazující řízení vedené před správním soudem a Nejvyšším správním soudem ČR ve výši [částka], přičemž tato žádost nebyla žalovanou doposud předběžně projednána, resp. žalobci nebyl sdělen výsledek tohoto předběžného projednání. Dle žalované lze celkovou délku řízení s ohledem na počet vedených řízení považovat za přiměřenou, a to i s ohledem na složitost řízení mediálně známé stavby [Anonymizováno], byť k jistým průtahům v řízeních u prvoinstančního orgánu docházelo. Nelze souhlasit s vyjádřením žalobce, že vyvlastňovací řízení nelze považovat za složité řízení. Jedná se o řízení vyžadující ústní jednání, předkládání znaleckých posudků a dokazování veřejného zájmu. Při odnětí vlastnického práva je veřejný zájem nutný dokladovat i pro stavbu takového významu jako je dálnice [Anonymizováno], která je současně evropskou silnicí [Anonymizováno] vedoucí z [Anonymizováno] do [Anonymizováno] a zároveň je důležitým silničním spojením [Anonymizováno] států (viz dokument ŘSD ČR o dálnici [Anonymizováno] ze [Anonymizováno] [Anonymizováno]). K významu předmětu řízení lze konstatovat, že předmětný pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (výměra 1161 m2, rozměry cca 23,0 m x 50,0 m) je ve vlastnictví žalobce od [datum], a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum]. Od roku [Anonymizováno] vázne v katastru nemovitostí na pozemku předkupní právo pro stát. Daný pozemek byl zatížen povinnostmi plynoucích např. z platných územních plánů. V době zahájení vyvlastňovacího řízení bylo zřejmé, že [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] č. [hodnota] ze [Anonymizováno] [Anonymizováno] uvádí, že silnice I. a III. jsou v řešeném území stabilizovány a územím prochází trasa dálnice [Anonymizováno], stavba [Anonymizováno] [adresa] včetně související stavby mimoúrovňové křižovatky (MÚK) [adresa] – sever, která dále pokračuje jako rychlostní silnice [Anonymizováno], a přeložka silnice [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – obchvat [adresa] zapracované do [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] kraje a že se jedná se o veřejně prospěšnou stavbu dopravní infrastruktury [Anonymizováno] [Anonymizováno] – stavba dálnice [Anonymizováno] včetně souvisejících staveb. Záměr [Anonymizováno] (dálnice [Anonymizováno]) se dotýká obce [adresa] a sousedních obcí [adresa]. Podkladem pro vymezení koridoru pro [Anonymizováno] byla dokumentace pro stavební povolení zpracovaná firmou [právnická osoba]. Koridor byl upřesněn na základě této dokumentace. Záměr byl koordinován s obcí [adresa] v rámci změny č. [hodnota] [Anonymizováno] [adresa] a koridor byl vymezen v šíři silničního ochranného pásma (100 m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pásu dálnice) a zahrnuje i stavby související s výstavbou [Anonymizováno]. Součástí územního plánu je výkresová část, kdy např. z výkresu č. [hodnota] vyplývá, že pozemek č. parc. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je přímo v ose koridoru dopravní infrastruktury - silniční. Předmětný pozemek byl v nezastavěném území, přímo nad pozemkem bylo vedeno vrchní vedení VVN včetně ochranného pásma. Pozemek byl přímo v centru dopravního koridoru dopravní infrastruktury – silniční (viz příloha – grafická část územního plánu – výkres koordinační č. [hodnota] a výkres elektro – plyn – spoje č. [hodnota]). Rovněž je zřejmé i z územního plánu, že předmětný pozemek byl řešen v příslušných řízeních a vymezen v oznámených územních a stavebních povoleních vydaných ve věci záměru [Anonymizováno]. Jednalo se o pozemek, který nebyl přímo napojen na veřejně přístupnou komunikaci tak, aby umožňoval samostatné využití. Lze i uvést, že vyvlastňovací řízení je přípustné pouze poté, co nebyla ve lhůtě 90 dnů uzavřena dohoda o získání práv k pozemku pro uskutečnění účelu vyvlastnění stanovené zákonem. Dle názoru žalované vzhledem k velikosti pozemku, jeho umístění a možnému využití, je význam pozemku, a tudíž i význam řízení pro žalobce, mizivý. Dle názoru žalované nebylo v daném případě prokázáno, že by žalobci svědčil nárok na finanční zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce předmětného správního řízení. Současně žalovaná uvedla, že nárok žalobce považuje s ohledem na 6měsíční lhůtu dle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. za promlčený, neboť správní řízení skončilo již dne [datum], kdy nabylo právní moci poslední rozhodnutí (odvolacího) správního orgánu a nárok žalobce byl tak promlčen po dni [datum]. Žádost o předběžné projednání nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalobce uplatnil až dne [datum], tj. po uplynutí promlčecí lhůty. Současně i pokud by žalovaná připustila termín, od kdy běží promlčecí lhůta, až od skončení navazujícího řízení před správními soudy, tedy od [datum], kdy bylo žalobci doručeno zamítnutí kasační stížnosti, uplatnil žalobce svou žádost u žalované až v poslední den promlčecí lhůty, tedy [datum]. Šestiměsíční doba pro předběžné projednání, po kterou se staví běh promlčecích lhůt, tak uplynula dne [datum] a uplynutím tohoto dne uplynula taktéž promlčecí lhůta. Předmětná žaloba žalobce je přitom datována až dne [datum].

5. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto listin, jakož i z nesporných tvrzení účastníků, zjistil níže uvedený skutkový stav.

6. Žalobce byl vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kat. úz. [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] u [Anonymizováno] úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jen „předmětný pozemek“), a to od [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy předmětný pozemek spolu s dalšími nemovitostmi zapsanými na [Anonymizováno] [Anonymizováno] v témže kat. území získal darovací smlouvou. Předmětný pozemek byl územním rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], vymezen jako parcela potřebná pro výstavbu dálnice [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. ŘSD ČR proti žalobci zahájilo vyvlastňovací řízení u [právnická osoba] [adresa] (dále také jen „MěÚ [adresa]“) žádostí o vyvlastnění ze dne [datum], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno].-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobce namítal opakovaně průtahy v řízení a domáhal se nápravy opatřením proti nečinnosti (podání ze dne [datum], [datum], [datum]). Nadřízený správní orgán Krajský úřad [Anonymizováno] kraje (dále jen „KUKHK“) z podnětu žalobce o opatření proti nečinnosti rozhodl příkazem ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]) tak, že konstatoval I.) MěÚ [adresa] byl nečinný, když nerozhodl v zákonné lhůtě v předmětném správním řízení a II.) MěÚ [adresa] dle § 80 odst. 4 písm. a) přikázal, aby do [datum] vydal rozhodnutí ve věci. Ani poté však správní orgán I. stupně o žádosti o vyvlastnění ve lhůtě stanovené nadřízeným orgánem nerozhodl. Řízení před MěÚ [adresa] bylo ukončeno rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], doručeným právní zástupkyni žalobce dne [datum]. Dne [datum] se žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolal, správní orgán [Anonymizováno] rozhodl dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo právní zástupkyni doručeno [datum] a tohoto dne nabylo právní moci. (nesporná tvrzení účastníků, spisový materiál sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], rozhodnutí číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], příkaz Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno], informace o průběhu řízení číslo [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], výpis z katastru nemovitostí ke dni [datum], LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa], výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa] - koordinační výkres číslo [hodnota], listina označená jako změna číslo [hodnota] ÚP [adresa] elektro-plyn-spoje číslo [hodnota], 2× náhledy do katastru nemovitostí katastrální území [adresa])

7. Žalobce podal proti rozhodnutí [Anonymizováno] dne [datum] žalobu u Krajského soudu v [adresa]. O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl právní zástupkyni doručen dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dne [datum] kasační stížnost k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], o které bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka], tak, že rozsudek [Anonymizováno] soudu v [adresa] se ruší a stejně tak bylo ve výroku uvedeném pod bodem II. zrušeno i rozhodnutí [Anonymizováno] a věc byla vrácena tomuto úřadu zpět k dalšímu řízení. Tentýž den byl doručen právní zástupkyni. (spisový materiál Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], žaloba ze dne [datum], rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], spis [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], kasační stížnost ze dne [datum], rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum])

8. Následně rozhodl [Anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]([Anonymizováno][Anonymizováno] tak, že zrušil prvostupňové rozhodnutí MÚ [adresa] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a věc vrátil tomuto úřadu zpět k projednání. Toto rozhodnutí [Anonymizováno] bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne [datum]. Vyvlastňovací řízení před MU [adresa] bylo následně opět stiženo průtahy, tento správní orgán byl od [datum], kdy mu byl spis vrácen, až do [datum], kdy nařídil ústní jednání na den [datum], zcela nečinný. Žalobce namítal nečinnost správního orgánu, nadřízený správní orgán [Anonymizováno] rozhodl k podnětu žalobce příkazem ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]) tak, že znovu konstatoval, že I.) [Anonymizováno] [adresa] byl nečinný, když nerozhodl v zákonné lhůtě v předmětném správním řízení a II.) [Anonymizováno] [adresa] dle § 80 odst. 4 písm. a) přikázal, aby do [datum] vydal rozhodnutí ve věci. Řízení před [Anonymizováno] [adresa] bylo ukončeno rozhodnutím č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], č.j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], doručeným právní zástupkyni žalobce dne [datum]. Dne [datum] se žalobce proti výše uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně odvolal, správní orgán [Anonymizováno] rozhodl dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ([Anonymizováno]). Rozhodnutí nadřízeného správního orgánu bylo právní zástupkyni žalobce doručeno [datum] a tohoto dne nabylo právní moci. (spisový materiál sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], rozhodnutí číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], příkaz Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno])

9. Žalobce podal proti rozhodnutí [Anonymizováno] dne [datum] žalobu u Krajského soudu v [adresa]. O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že žaloba byla zamítnuta. Rozsudek byl právní zástupkyni doručen dne [datum]. Proti rozsudku podal žalobce dne [datum] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kterou ve lhůtě doplnil dne [datum]. O kasační stížnosti bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], tak, že kasační stížnost byla zamítnuta. Rozsudek byl doručen právní zástupkyni žalobce dne [datum]. (spisový materiál Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], žaloba ze dne [datum], rozsudek č. j. [spisová značka] ze dne [datum], spisový materiál [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], kasační stížnost ze dne [datum], rozsudek [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum])

10. Žalobce podal dne [datum] ústavní stížnost, o které bylo usnesením [Anonymizováno] soudu ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] rozhodnuto tak, že se odmítá. Toto rozhodnutí bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne [datum]. (spisový materiál Ústavního soudu sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ústavní stížnost ze dne [datum], usnesení Ústavního soudu č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], doručenka datové zprávy)

11. Výše uvedené vyvlastňovací řízení bylo medializováno (článek z webu iDNES.cz s názvem: Stavbu [Anonymizováno] blokuje soudce [jméno FO], svým způsobem mě vydírá, tvrdí ředitel ŘSD z [datum]; článek z webu deník.cz s názvem Problém pro dálnici [Anonymizováno]. Soud zrušil rozhodnutí o vyvlastnění pozemku soudce ze dne [datum]).

12. Ve vztahu k žalobci byl v souvislosti s vyvlastňovacím řízením podán podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení (stížnost/podnět k podání návrhu na zahájení kárného řízení proti [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], reakce žalobce na podnět ze dne [datum]).

13. Žalobce podáním ze dne [datum] požádal o odškodnění Ministerstvo pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], které žalobce ve stanovené 6měsíční lhůtě nevyrozumělo o výsledku odškodňovacího řízení (nesporná tvrzení účastníků).

14. Po právní stránce soud posoudil věc podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).

15. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“).

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 téhož ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Soud se předně zabýval námitkou promlčení, kterou vznesla žalovaná, přičemž tuto námitku neshledal důvodnou, neboť pro stanovení počátku promlčecí lhůty je nutno vycházet z doručení posledního rozhodnutí vydaného v řízení, a to včetně rozhodnutí vydaného v řízení před Ústavním soudem, kdy rozhodnutí Ústavního soudu bylo žalobci doručeno dne [datum]. Nárok žalobce tedy není promlčen.

21. Žalobce se domáhal poskytnutí zadostiučinění za řízení trvající od [datum], kdy bylo zahájeno vyvlastňovací řízení, do [datum], kdy mu bylo doručeno rozhodnutí Ústavního soudu, tedy za řízení trvající [Anonymizováno] let a[Anonymizováno][Anonymizováno] měsíce. Takovou délku řízení je nutno s ohledem na předmět řízení podle názoru soudu považovat za nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb. V případě nepřiměřené délky řízení se vznik nemajetkové újmy předpokládá a je namístě poskytnout peněžité zadostiučinění, neboť pouhé konstatování práva se jeví jako nedostačující.

22. Při stanovení výše finanční kompenzace soud přihlédl ke konkrétním okolnostem případu dle kritérií stanovených v § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., tj. k celkové délce řízení, ke složitosti řízení, k jednání poškozeného, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Soud vyšel v souladu se závěry stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] s ohledem na povahu vyvlastňovacího řízení, které představuje významný zásah do vlastnického práva žalobce, ze základní částky [částka] za každý rok řízení ([částka] za měsíc řízení), a to s modifikací za první dva roky řízení vždy po [částka]. Řízení trvalo 6 let a 4 měsíce, základní částka tedy činí [částka]. Uvedenou částku bylo dle názoru soudu namístě zvýšit o 10 % s ohledem na jednání žalobce, který v řízení využíval dostupné prostředky způsobilé odstranit průtahy v řízení. Naproti tomu soud shledal, že je namístě základní částku snížit o 30 % s ohledem na počet správních orgánů a stupňů soudů, které věc projednávaly. Pokud jde o kritérium významu předmětu řízení pro poškozeného, dospěl soud k závěru, že je namístě základní částku zvýšit o 20 %, neboť věc byla značně medializovaná, kdy soud má za to, že tato skutečnost zvyšuje význam předmětu řízení pro žalobce. K dalším modifikacím základní částky dle názoru soudu není důvod. Soud s ohledem na výše uvedené snížil základní částku o 30 %, zároveň ji o 30 % zvýšil, soud tak dospěl k závěru, že žalobci jako náhrada nemajetkové újmy náleží částka [částka].

24. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. co do částky [částka] včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení vyhověl. Ve zbylé částce včetně příslušného úroku z prodlení žalobu výrokem II. zamítl, kdy žaloba byla rovněž zamítnuta co do úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], neboť žalovaná má na projednání nároku ze zákona šestiměsíční lhůtu, proto nemůže být po tuto dobu v prodlení.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5210/2009, podle kterého poškozený má - posuzováno z hlediska materiální spravedlnosti - ve věci v zásadě plný úspěch, byť by mu bylo zadostiučinění přiznáno jen z části, pokud lze dovodit, že se mu podařilo prokázat příčinnou souvislost mezi nemajetkovou újmou jemu způsobenou a nesprávným úředním postupem, neboli podařilo-li se mu prokázat základ nároku. Soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen "a. t."), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika žalobce ze dne [datum], vyjádření žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) a za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání před soudem dne [datum], při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku), a dále ze šesti paušálních náhrad hotových výdajů po [částka]. Soud nepřiznal žalobci odměnu za úkon spočívající v sepisu předžalobní výzvy ze dne [datum]. Předběžné projednání nároku podle § 14 OdpŠk má za účel umožnit mimosoudní vyřešení sporu, nejde o formální řízení, a proto není potřeba, aby v něm byl poškozený zastoupen profesionálem a z tohoto důvodu proto nemá poškozený právo na náhradu nákladů zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 649/22).

26. Lhůty k plnění byly stanoveny jako patnáctidenní, neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, proto je namístě poskytnout žalované delší než základní třídenní lhůtu.

Poučení