15 C 239/2020 - 389

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hankovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 69 468,39 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o zaplacení částky 69 468,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 69 468,39 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení, se částečně, co částky 0,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 0,39 Kč za dobu od 31.5.2019 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 41 388 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 57 888 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 7. 5. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 41 388 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení částky 69 468 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 69 468 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení, se co do částky 11 580 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 11 580 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení, co do částky 16 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 16 500 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši 3 648,40 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náklady řízení spočívající ve vyplaceném svědečném ve výši 5 472,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 31 761,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1 Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 10. 6. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 77 787 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že zajišťuje správu domu a pozemku č. [Anonymizováno] o výměře 650 m2 a budovy č.p. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa]. Žalovaný je vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno], jednotka vymezená podle zák. o vlastnictví bytů, byt se nachází na adrese [adresa], v budově č.p. [Anonymizováno], stojící na pozemku č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota], a to na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2016 uzavřené s panem [Anonymizováno] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], přičemž vlastnické právo nabyl s právními účinky ke dni 30. 7. 2017. Dále uvedl, že v roce 2018 činily předepsané zálohy na zákonný příspěvek na správu domu a pozemku a za služby částku 8 149 Kč, celkové předepsané zálohy za rok 2018 činily částku 97 788 Kč. Na tyto zálohy žalovaný v roce 2018 neuhradil ničeho. Na základě vyúčtování za rok 2018 ze dne 26. 3. 2019 splatného dne 30. 5. 2019, které bylo žalovanému doručeno dne 10. 4. 2019, činily skutečné náklady na jednotku částku ve výši 77 787 Kč. Tato dlužná částka sestává z částky 8 318,61 Kč, jakožto skutečných nákladů na vodné, stočné a srážkovou vodu a elektrickou energii, dále z částky 69 468 Kč, jakožto součtu ročních povinných příspěvků na správu domu a pozemku (úklid – garážové stání: 12x 130 Kč, paušál – servis výtahu: 12x 146 Kč, úklid společných prostor vč. přípravků: 12x 689 Kč, pojištění nemovitosti: 12x 160 Kč, provoz domu: 12x 639 Kč, fond údržby a oprav: 12x 2 523 Kč, rezervní fond: 12x 1 502 Kč. Dlužná částka za rok 2018 pro jednotku č. [hodnota] činí po zaokrouhlení na celé koruny částku 77 787 Kč. Konečně uvedl, že ve vyúčtování je celková dlužná částka vyšší, neboť jsou zde zahrnuty i dluhy za předchozí období, např. z roku 2016 či 2017, které jsou předmětem jiných samostatných žalob. Vyúčtování bylo splatné dne 30. 5. 2019, žalovaný však ani po opakovaných výzvách žalobci dlužnou částku neuhradil. 2 Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil podáním ze dne 5. 2. 2021. Uvedl, že [Anonymizováno] po něm vymáhá dlužnou částku 77 787 Kč protiprávně, neboť nemají pověření shromáždění vlastníků a neví, za co by dlužil. Dále uvedl, že na základě usnesení shromáždění vlastníků jednotek s hlasy nadpoloviční většiny si odsouhlasili bezdůvodné navýšení plateb do fondu oprav, které jsou nesmyslné a poškozují několik dalších vlastníků. Poukázal, že chtějí opravit výtah, na což je zapotřebí více než nadpoloviční většina hlasů, tj. nad 75% hlasů, rovněž tak na opravy společných prostor. Konečně uvedl, že pan [jméno FO] si povoluje různé stavební úpravy, změny užívání, a to opět bez řádného souhlasu shromáždění a porušuje povinnosti řádného hospodáře. 3 Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 3. 8. 2022, č.j. 15 C 239/2020-198, kterým okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 8 318,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 8 318,61 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení. Výrokem II. žalobu co do částky 69 468,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 69 468,39 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení, zamítl. Výrokem III. rozhodl o nákladech řízení. 4 Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 13. 7. 2023, č.j. 30 Co 3/2023-259 rozsudek okresního soudu ve výroku I. změnil tak, že žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobcem předložené vyúčtování, o nějž opírá svůj požadavek na zaplacení částky 8 318,61 Kč, nevyhovuje zákonným požadavkům na obsahové náležitosti vyúčtování s odkazem na ust. § 7 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. s tím, že předložené vyúčtování nelze považovat za vyúčtování řádné a nemohla tedy nastat ani jeho splatnost. Ve výrocích II. a III. krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že okresní soud nepřipuštěním změny žaloby zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a zavázal soud, aby znovu rozhodl o změně žaloby, jak byla uplatněna žalobcem v podání ze dne 2. 3. 2022 a zopakována při jednání soudu dne 3. 8. 2022, a to tak, že změnu žalobu připustí. 5 Následně soud usnesením ze dne 14. 9. 2023, č.j. 15 C 239/2020-266 připustil změnu žaloby spočívající v požadavku žalobce na stejné plnění, ale na základě jiného skutkového stavu, a to z titulu ručitelského závazku žalovaného. 6 Podáním ze dne 7. 5. 2024, předloženým soudu při jednání dne 7. 5. 2024, uplatnil žalovaný kompenzační námitku, ve které uvedl, že byl vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno] na adrese [adresa], a to do 26. 6. 2020. Dále uvedl, že dlouhodobě sporuje vyúčtování služeb, a to mimo jiné i za rok 2018, přičemž odkázal na závěry Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec sp.zn. 30 Co 3/2023, přičemž dosud nedošlo ze strany žalobce k nápravě ve smyslu vystavení řádného vyúčtování, a proto vznikl žalovanému dle § 13 zák. č. 67/2013 Sb. nárok na pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení, a to za období od 1/2018 do 12/2018 za tři roky, tedy od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024 v celkové výši 54 750 Kč, kdy tuto částku, jakožto kompenzační námitku, v rámci projednávané věci uplatňuje vůči žalobci. 7 Žalobce se ke vznesené kompenzační námitce vyjádřil jednak při jednání dne 7. 5. 2024, kdy namítl, že nárok žalovaného na zaplacení zákonné pokuty je promlčen, jakož je promlčen i nárok na vydání řádného vyúčtování. Dále v písemném podání ze dne 12. 6. 2024 namítl, že není pravdou, že by žalovaný dlouhodobě a opakovaně sporoval vyúčtování služeb za rok 2018, proti kterému žalovaný ani nepodal námitky, ani vyúčtování žádným jiným způsobem nereklamoval. Znovu uvedl, že kompenzační námitku považuje za promlčenou s tím, že žalobce doručil žalovanému předmětné vyúčtování dne 10. 4. 2019 a žalovaný uplatnil svůj nárok až dne 2. 5. 2024, tedy po zákonné tříleté promlčecí době. Dále namítl, že žalovanému není možné nárok na pokutu přiznat z důvodu rozporu jeho jednání s dobrými mravy a zjevného zneužití práva, protože žalovaný nikdy předtím žádné námitky v zákonné lhůtě nepodal a samotná řádnost vyúčtování byla poprvé zpochybněna až v rámci odvolacího řízení vedeného u krajského soudu pod sp.zn. 30 Co 3/2023, a to samotným soudem, nikoli přičiněním žalovaného. Konečně uvedl, že soud by měl zvážit všechny okolnosti, a to skutečnost, že žalovaný na služby spojené s užíváním bytu ničeho nehradil, nárok uplatnil až po více než třech letech od vystavení vyúčtování, přičemž má za to, že namístě je i případná moderace uvažované pokuty ve smyslu ust. § 2051 a násl. o.z. 8 Na základě zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti učinil soud po stránce skutkové následující skutková zjištění: 9 Ze zápisu shromáždění [Anonymizováno] [adresa] ze dne 27. 4. 2017, že byl schválen rozpočet a výše příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na služby dle předloženého návrhu (příloha č. III.), a to v celkové výši měsíční tvorby ve výši 48 375 Kč, pro hlasovalo 57% hlasů přítomných. Dále shromáždění schválilo výši příspěvku členů na opravy společných částí domů (fond oprav) ve výši měsíční tvorby 15 Kč/m2 přepočtených dle procenta spoluvlastnictví (příloha č. IV.), pro hlasovalo 64% hlasů. Konečně shromáždění schválilo výši příspěvku na úhradu nedoplatků plateb členů společenství (rezervní fond) ve výši 23 500 Kč měsíčně přepočtených dle procenta spoluvlastnictví (příloha č. V.). Z přílohy označené jako: Rozpočet a výše příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na služby rok 2017 je u bytové jednotky č. [hodnota] jako vlastník je označen [Anonymizováno] [jméno FO], u kolonky služba – voda je uvedena částka 1 800 Kč, u kolonky fond – pojištění je uvedena částka 160 Kč, u kolonky fond – provoz je uvedena částka 639 Kč, u kolonky služba (chodba, schodiště a výtah) – elektřina je uvedena částka 266 Kč, u kolonky služba – servis výtahu je uvedena částka 146 Kč, u kolonky služba – úklid je uvedena částka 689 Kč, u kolonky služba (garáže) – elektřina je uvedena částka 300 Kč, u kolonky služba – úklid je uvedena částka 130 Kč, celková částka tedy činí pro tuto bytovou jednotku částku 4 124 Kč. Z přílohy označené jako: Fond oprav je u kolonky bytové jednotky č. [hodnota] uvedena částka 2 523 Kč. Z přílohy označené jako: Rezervní fond je u kolonky bytové jednotky č. [hodnota] uvedena částka 1 502 Kč. 10 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 23. 3. 2018, že jako vlastník bytové jednotky č. [hodnota] v budově č.p. [Anonymizováno] na parcele č. [Anonymizováno], v k.ú. [adresa] je zapsán žalovaný. Jako nabývací titul je označena kupní smlouva ze dne 30. 6. 2016, s právními účinky vkladu ke dni 30. 10. 2017. 11 Z vývoje plateb členěného na konta soud zjistil, že za období od ledna 2018 do prosince 2018 činil předpis plateb částku 8 149 Kč, s celkovou výší předepsaných plateb v částce 97 788 Kč, s výší platby 0 Kč a s průběžným zůstatkem v částce 77 787 Kč (po odečtení částky 20 001 Kč na základě dokladu ze dne 30. 4. 2019 označeného jako [Anonymizováno]). 12 Z přehledu předpisů za rok 2018 vyměřených žalovanému vyplývá, že celková částka za rok 2018 činila 95 546 Kč. 13 Z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že k jednotce č. [hodnota] činily skutečné náklady na služby (vodné, stočné – srážková, el. energie spol. prostor a el. energie gar. stání) částku 8 318,61 Kč. Ostatní předpisy vyměřené za období vyúčtování činily částku 69 468 Kč. Celkový výsledek po započtení pohledávek splatných do 31. 12. 2018 činil částku 77 787 Kč a zároveň byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku zaplatil do 30. 5. 2019. Vyúčtování vystavila dne 26. 3. 2019 společnost [právnická osoba] s tím, že reklamace je třeba uplatnit písemně do 28. 4. 2019. 14 Z kopie poštovní doručenky vyplývá, že zásilka od [právnická osoba] označená jako [Anonymizováno] byla žalovanému vložena do domovní schránky dne 10. 4. 2019 na adrese [Anonymizováno] [adresa] – [adresa]. 15 Z notářského zápisu č. [Anonymizováno], že byl sepsán 4. 11. 2004 notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], která osvědčila průběh prvé schůze shromáždění vlastníků jednotek domu č.p. [Anonymizováno]. Pověřeným vlastníkem byla na této schůzi zvolena společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], za kterou jedná [jméno FO]. 16 Ze stanov společenství vlastníků jednotek ze dne 4. 11. 2004 mimo jiné vyplývá, že nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, do jehož výlučné pravomoci náleží rozhodování mimo jiné o výši příspěvků od vlastníků jednotek na náklady spojené se správou společných částí domu, popřípadě dalších, pokud jsou tyto příspěvky z rozhodnutí vlastníků vybírány (viz. čl. III. odst. 1 písm. e)). Podle čl. III. odst. 7. je shromáždění schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků. Výbor společenství, jakožto statutární a výkonný orgán společenství, je oprávněn činit opatření k zajištění úhrady dluhů vlastníků jednotek na příspěvcích na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku a záloh na služby (čl. IV. odst. 7. písm. g)). Podle čl. VII. odst. 2. písm. d) je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak, podle písm. e) je člen společenství povinen hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle písm. j) je člen společenství povinen bez zbytečného odkladu oznámit výboru nebo pověřenému vlastníkovi nabytí vlastnictví jednotky. Podle čl. VI. odst.

1. členy společenství se stávají fyzické a právnické osoby, které nabyly vlastnictví jednotek v domě, a to dnem vzniku společenství nebo dnem nabytí vlastnictví jednotky. Podle čl. VIII. odst. 1. písm. b) členství ve společenství zaniká převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Podle čl. IX. odst. 1. příspěvky a zálohy podle čl. VII. bodu 2. písm. d) a e) platí členové společenství měsíčně v částkách a termínech stanovených shromážděním, podle odst. 2. o vyúčtování záloh rozhoduje shromáždění jednou ročně. Podle odst. 4.zálohy za služby podle čl. VII. bodu 2 písm. e) je výbor nebo pověřený vlastník povinen jednou ročně vyúčtovat, a to nejpozději do 90 dnů po skončení zúčtovacího období stanoveného zvláštním právním předpisem. Podle čl. X odst. 1. společenství spravuje svěřené peněžní prostředky vlastníků jednotek, které skládají členové společenství na náklady spojené se správou společných částí domů a pozemku a zálohově na úhradu za služby. Podle odst. 2. společenství může se souhlasem nadpoloviční většiny všech členů společenství zajišťováním činnosti podle bodu 1 pověřit jinou osobu (správce). 17 Z usnesení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. ze dne 11. 6. 2021, že členská schůze souhlasila s volbou nového pověřeného vlastníka firmy [právnická osoba], zastoupená jednatelkou: [jméno FO] od 1. 7. 2021, zároveň členská schůze souhlasila se zrušením rezervního fondu od 1. 7. 2021 a snížením poplatků do fondu oprav od 1. 7. 2021 na částku 10 Kč/m2. 18 Ze smlouvy o obstarání záležitostí v oblasti správy nemovitostí a zajištění vedení účetnictví ze dne 1. 12. 2015, že byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba], jako správcem. Předmětem smlouvy bylo pověření správce ze strany žalobce obstaráním vyjmenovaných činností a služeb v oblasti správy nemovitostí pro bytový dům v [adresa], v k.ú. [adresa] a zajištěním vedení účetnictví žalobce. V čl. III. odst. 3. se mimo jiné správce zavázal, že bude kontrolovat a evidovat výběr předem stanovených záloh na služby a na náklady spojené se správou domů a pozemků a činnosti družstva, od členů družstva; dále, že bude vyúčtovávat plnění poskytovaná žalobcem jednotlivým uživatelům bytů (záloh na služby) dle podkladů a metodiky předané žalobcem (seznamy vlastníků, odpočty měřidel, počty osob, způsob členění nákladů, způsob rozúčtování atd.), a to nejpozději do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, kterým je pro účely rozúčtování kalendářní rok. 19 Ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 25. 2. 2016 mimo jiné vyplývá, že společenství vlastníků jednotek schválilo osobu správce domu – společnost [právnická osoba] a pověřilo správce zajištěním správy společných částí domu, vedením účetnictví společenství a obstaráním vyjmenovaných služeb v oblasti správy nemovitostí dle smlouvy. Dále viz. níže odstavec 65. odůvodnění rozsudku. 20 Emailem ze dne 29. 8. 2021 zaslala společnost [právnická osoba] na adresu [e-mail] výpočtový list platný od 1. 8. 2021 s informací, že u bytové jednotky č. [hodnota] je nedoplatek k 31. 7. 2021 ve výši 36 057 Kč za období vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že na jednotce celkem činí nedoplatek od předchozích vlastníků 402 320 Kč, který je vymáhán soudní cestou. 21 Z kupní smlouvy ze 30. 6. 2016, že touto smlouvu převedl [jméno FO] žalovanému bytovou jednotku č. [Anonymizováno], v budově č.p. [Anonymizováno] stojící na p.p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. 22 Z kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2020, že touto smlouvou převedl žalovaný bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] stojící na p.p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na nabyvatele [tituly před jménem] [adresa]. 23 Z kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2021, že touto smlouvou převedl [tituly před jménem] [jméno FO] bytovou jednotku č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] stojící na p.p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] na nabyvatele [tituly před jménem] [jméno FO]. 24 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 13. 1. 2022, že jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] stojící na p.p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je zapsán [tituly před jménem] [jméno FO]. Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 30. 6. 2021, s právními účinky vkladu k 1. 7. 2021. 25 Z výpisu z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k 25. 8. 2020, že jako vlastník bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově č.p. [Anonymizováno] stojící na p.p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] je zapsán [tituly před jménem] [jméno FO]. Nabývacím titulem byla kupní smlouva ze dne 23. 6. 2020, s právními účinky vkladu k 26. 6. 2020. 26 Soud v řízení vyslechl jako účastnici řízení k návrhu žalovaného paní [jméno FO], statutární orgán žalobce. Uvedla, že na schůzi dne 27. 10. 2021 byly s účinností od 1. 7. 2021 příspěvky do fondu oprav sníženy z 25 Kč na 10 Kč a současně byl od tohoto data zrušen rezervní fond. Dále byl vznesen na této schůzi požadavek na snížení poplatků do fondu oprav a na rozpuštění rezervního fondu, na zrušení poplatků za úklid garáží, kdy se o těchto záležitostech bude jednat až na další schůzi. Dále byl vznesen požadavek na změnu účtování stávajících poplatků, a to konkrétně, aby se poplatky za služby za společné prostory nerozpočítávaly dle m2, ale byly rozpočítány podle počtu osob. Dále uvedla, že [Anonymizováno] by bylo ochotno rozpustit rezervní fond za předpokladu, že by společenství byly uhrazeny veškeré dluhy (tj. dluhy spojené se správou domu a pozemku a dluhy za služby) a že by se opravil dům. Konečně uvedla, že pokud se týká částky 639 Kč za provoz domu, pak se patrně jedná o rozúčtování nákladů na správu domu, kdy se např. jedná o účetní práce, přičemž správcovská činnost zahrnuje ještě více činností. 27 Dopisem ze dne 24. 1. 2022 vyzval zástupce žalobce [tituly před jménem] [adresa] k úhradě částky 69 468 Kč s příslušenstvím do 7 dnů od doručení této výzvy, a to z titulu neuhrazeného vyúčtování příspěvku na správu domu a pozemku a služeb za rok 2018, pro jednotku [Anonymizováno] v budově č. [hodnota] na LV č. [hodnota], kterou v předmětném období vlastnil [Jméno žalovaného] s tím, že ode dne změny vlastníka jednotky, jako nabyvatel vstoupil do právního postavení převodce a přešly na něj dluhy za období roku 2018. 28 Dopisem ze dne 11. 1. 2022 vyzval zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] k úhradě částky 77 787 Kč s příslušenstvím do 7 dnů od doručení této výzvy, a to z titulu neuhrazeného vyúčtování příspěvku na správu domu a pozemku a služeb za rok 2018, pro jednotku [Anonymizováno] v budově č. [hodnota] na LV č. [hodnota], kterou v předmětném období vlastnil [Jméno žalovaného] s tím, že ode dne změny vlastníka jednotky, jako nabyvatel vstoupil do právního postavení převodce pana [jméno FO], respektive pana [jméno FO] a přešly na něj dluhy za období roku 2018. 29 Dopisem ze dne 25. 1. 2022 odpověděl zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO], že obdržel jeho vyjádření ze dne 14. 1. 2022 s tím, že zaplacení částky 77 787 Kč řádně v soudním řízení uplatnil proti původnímu vlastníkovi [Jméno žalovaného], kdy se až v průběhu řízení dozvěděl od protistrany, že bytová jednotka byla převedena na nového vlastníka, kdy bylo zároveň zjištěno, že jednotka byla převedena dokonce dvakrát. 30 Z kopie poštovní dodejky je zřejmé, že advokátní kancelář zastupující žalobce zaslala dne 31. 1. 2022 poštovní zásilku adresátovi [tituly před jménem] [jméno FO]. 31 Z předžalobní upomínky ze dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalované částky ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Z připojené poštovní dodejky plyne, že zásilka byla žalovanému doručena osobně dne 7. 5. 2020. 32 V další fázi řízení, poté, co byl rozsudek okresního soudu ve výrocích II. a III. krajským soudem zrušen, soud provedl dokazování následujícími důkazními prostředky: 33 Listinou ze dne 14. 1. 2022 odpověděl [tituly před jménem] [jméno FO], v zastoupení [tituly před jménem] [jméno FO], zástupci žalobce v reakci na dopis zástupce žalobce, že jeho klient odmítá uplatněné nároky jako nedůvodné a neoprávněné, neboť si není vědom žádných závazků vůči [Anonymizováno] a dále, pokud se jedná o pohledávku z roku 2018, pak je nárok promlčený a [Anonymizováno] mělo vymáhat své pohledávky za p. [jméno FO], případně za p. [jméno FO]. Dále uvedl, že na shromáždění [Anonymizováno] v říjnu 2021 nebyly konstatovány dluhy ani u p. [jméno FO] ani u bytové jednotky č. [Anonymizováno] a bylo konstatováno, že ani žádné neexistují. K tomu byla předložena poštovní obálka osvědčující, že 14. 1. 2022 byla zásilka [tituly před jménem] [jméno FO] poslána na adresu advokátní kanceláře zastupující žalobce. 34 Listinou ze dne 8. 2. 2022 odpověděl [tituly před jménem] [jméno FO], v zastoupení [tituly před jménem] [adresa], zástupci žalobce, že jeho klient si není žádných dluhů vědom, vždy řádně hradil veškeré své závazky a nikomu nic nedluží, již není vlastníkem bytové jednotky [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a pokud nějaké dluhy (o kterých jeho klient neví) měly přejít z p. [jméno FO] na jeho klienta, tak tyto následně přešly na nového vlastníka. K tomu byla předložena plná moc, kterou zmocnil [tituly před jménem] [jméno FO] k zastupování [tituly před jménem] [jméno FO] dne 7. 9. 2020. 35 Upomínkou na nedoplatek za období 30. 6. 2020 do 31. 12. 2020 vyzval [tituly před jménem] [jméno FO], [právnická osoba] správa nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO] k úhradě nedoplatku 31 209 Kč do 31.1.2021. 36 Z listin označených jako Pohyby na účtech za roky 2018 až 2021, že obsahují jednotlivé položky označené jako přijaté zálohy – provoz. 37 Z výpisu z účtu u [právnická osoba]., že 1. 9. 2021 byla ve prospěch účtu [Anonymizováno] [č. účtu] připsána částka 36 057 Kč od [tituly před jménem] [adresa], označená jako doplatek [adresa]. 38 Z listiny označené jako Vývoj plateb členěných na konta vystavené na [tituly před jménem] [adresa], že za období 30. 6. 2020 do 31. 5. 2022 činil zůstatek 5 888 Kč. 39 Z emailu ze dne 15. 12. 2023, že byl zaslán [adresa] zástupci žalobce s tím, že pokud se týká bytové jednotky č. [hodnota] na adrese [adresa] a pana [jméno FO], pak byla částka 36 057 Kč uhrazena dne 1. 9. 2021, kdy částka 36 057 Kč byla dlužnou částkou k 31. 7. 2021, přičemž v zápisu ze shromáždění je jasně daná tvorba fondu provozu domu a odkdy. 40 Soud dále v řízení vyslechl svědka [tituly před jménem] [jméno FO], který při jednání dne 21. 3. 2024 uvedl, že je stále vlastníkem bytové jednotky č. [hodnota] na adrese [adresa], kde bydlí, byt vlastní na této adrese asi od konce srpna 2021 a koupil jej od [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále uvedl, že pravidelně hradí [Anonymizováno] finanční částky a od doby, co je majitel, nikdy nedlužil ani jednu splátku, platby realizuje pod stále stejným variabilním symbolem [var. symbol], v průběhu se měnila částka, platby ještě specifikuje označením „výpočtový list“ a popisem transakce [tituly před jménem] [jméno FO]. Popsal, že když kupoval tento byt, tak se snažil sehnat informace o bytu, a to např., zda neběží nějaká exekuce, nějaký spor či cokoli jiného, když zjistil, že nic takového neběží, tak přesto trval, aby bylo v kupní smlouvě uzavřené s panem [jméno FO] zaneseno, že jednotka nic nedluží. Dále uvedl, že od správce nemovitosti nic nedostal. Pokud se týká úhrad z jeho strany, uvedl, že tyto hradil za sebe. Konečně uvedl, že asi půl roku poté, co se stal vlastníkem jednotky, mu přišlo od společnosti, která spravuje účty, že jednotka dluží nějakých 35 000 Kč, obrátil se tedy na pana [jméno FO], který to hned uhradil. Následně mu přišlo od advokáta, že jednotka dluží ještě další částky, chtěl po svědkovi uhradit ještě další částky za rok 2017, 2018 a 2019, proto se obrátil na právníka, protože mu přišel tento požadavek nelogický a nesprávný v tom, aby hradil takové částky za někoho jiného, který tam kdysi bydlel a nezaplatil za služby. Na závěr uvedl, že nikdy za dobu, co je majitel, nehradil žádnou platbou jiné období. 41 Z listiny označené jako Uplatnění nároku na pokutu za prodlení ze dne 2. 5. 2024, že byla adresována [Anonymizováno] [adresa] a je v ní uvedeno, že [Jméno žalovaného] byl vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] v budově na adrese [adresa], a to do 26. 6. 2020 s tím, že společenství je povinno provést vyúčtování služeb za zúčtovací období a toto doručit nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Vyúčtování za rok 2018 nelze považovat za řádné, a proto u něj nemohla nastat ani jeho splatnost, kdy stejnými nedostatky trpí i vyúčtování za rok 2019 a 2020, proto s odkazem na § 13 zák. č. 67/2013 Sb. vznikl p. [jméno FO] nárok na pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení, proto uplatňuje za období 2018/01 – 2018/12 pokutu za tři roky, tedy od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024 ve výši 54 750 Kč, za období 2019/01 – 2019/12 pokutu za tři roky, tedy od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024 ve výši 54 750 Kč a za období 2020/01 – 2020/6 pokutu za tři roky, tedy od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024 ve výši 54 750 Kč. K úhradě dlužné částky byl adresát vyzván s lhůtou do 5. 5. 2024. 42 Z doručenky datové zprávy, že datová zpráva označená jako Uplatnění nároku na pokutu za prodlení byla adresátovi: [Anonymizováno] [adresa] doručena dne 3. 5. 2024. 43 Z plné moci, že jí zmocnil [Jméno žalovaného] [tituly před jménem] [jméno FO] dne 2. 5. 2024, aby jej zastupoval při jednání se [Anonymizováno] [adresa], a to zejména ve věci uplatnění nároku z titulu smluvní pokuty za prodlení s vyúčtováním služeb za období 2018/01-2018/12, období 2019/01-2019/12 a období 2020/01-2020/06 k bytové jednotce č. [Anonymizováno]. 44 Soud rovněž v řízení vyslechl svědka [tituly před jménem] [adresa], který uvedl, že od pana [jméno FO] koupil v roce 2020 byt v [adresa], jehož majitelem byl svědek v roce 2020 – 2021, vlastnil jej zhruba jeden rok, byt zakoupil za účelem investice, byt pronajímal a pak jej dále prodal [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále popsal, že když byt koupil, tak jej kontaktoval správce, který mu zaslal výměr k měsíčním platbám, které byly výrazně vyšší, než předpokládal, platil jen zálohy, na konci mu přišlo vyúčtování, které doplatil, aby mohl byt prodat a za rok, co byt vlastnil, uhradil vše, co uhradit měl. Když byt kupoval, tak od společenství nedostal žádné prohlášení o tom, zda na nemovitosti váznou/neváznou dluhy, měl jen informaci od p. [jméno FO], že byt je tzv. čistý, tak to bylo zaneseno i v kupní smlouvě a s touto informací pak dále byt prodal. V době jeho koupě neměl žádné informace o tom, že by tam měl být nějaký problém, ani v průběhu doby, co byt vlastnil, mu společenství nesdělilo, že by ta bytě váznul nějaký dluh. Platby ve prospěch společenství platil měsíčně trvalým příkazem, platby označoval variabilním symbolem, kdy variabilní symbol byl uveden ve výměru, který mu přišel, žádným jiným způsobem platby neoznačoval. Konečně uvedl, že když byt prodával, tak novému vlastníku také nepředával žádné prohlášení správce jednotky, zda na bytě váznou/neváznou dluhy, formulace byla jen v kupní smlouvě. Pokud se týká poplatků spojených s užívám bytu, svědek uvedl, že ty hradil za sebe a určitě nehradil žádný dluh, který váznul na bytě za [Jméno žalovaného]. 45 Soud konečně provedl důkaz protokolem z jednání před Okresním soudem v Liberci ze dne 26. 5. 2021, zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 27. 10. 2021 a zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 15. 3. 2022. Tyto důkazy však byly s ohledem na právní posouzení dané věci pro rozhodnutí soudu nepodstatné. 46 Po rozhodnutí krajského soudu zůstal předmětem řízení požadavek na zaplacení částky 69 468,39 Kč s příslušenstvím. 47 Při jednání soudu dne 13. 6. 2024 vzal žalobce se souhlasem žalovaného žalobu částečně zpět, a to co požadavku na zaplacení 0,39 Kč s příslušenstvím, proto soud výrokem I. řízení co do částky 0,39 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 0,39 Kč za dobu od 31.5.2019 do zaplacení, zastavil (§ 96 o.s.ř.). Předmětem řízení tedy zůstala částka 69 468 Kč s příslušenstvím. 48 Po provedeném dokazování je zřejmé, že žalovaný se stal s právními účinky ode dne 30. 10. 2017 vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] v budově na adrese [adresa], č.p. [Anonymizováno], [Anonymizováno]., LV č. [hodnota] na parcele č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a s podílem na společných částech domu a pozemku [Anonymizováno], a to na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2016. Následně žalovaný shora uvedenou bytovou jednotku převedl na základě kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2020 na nového nabyvatele [tituly před jménem] [adresa], s právními účinky vkladu ke dni 26. 6. 2020. [tituly před jménem] [jméno FO] dále bytovou jednotku převedl na základě kupní smlouvy ze dne 30. 6. 2021 na nabyvatele [tituly před jménem] [jméno FO], s právními účinky vkladu ke dni 1. 7. 2021. Tento stav se již do rozhodnutí soudu nezměnil. 49 Po právní stránce je třeba na projednávanou věc aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen o.z.), kdy okamžikem rozhodným pro aplikaci ustanovení § 1186 odst. 2 o.z. je okamžik převodu bytové jednotky (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 774/2019). V daném případě byla předmětná bytová jednotka na žalovaného převedena dne 30. 10. 2017 a žalovaný předmětnou bytovou jednotku převedl na základě kupní smlouvy ze dne 23. 6. 2020, s právními účinky vkladu ke dni 26. 6. 2020, na nového nabyvatele [tituly před jménem] [jméno FO]. 50 Podle § 1176 o.z. vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu. 51 Podle § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 52 Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 53 Podle § 1186 odst. 1 o.z., ve znění do 30. 6. 2020, při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. 54 Podle § 1186 odst. 2 o.z., ve znění do 30. 6. 2020, převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. 55 Podle § 2021 odst. 1 o.z. věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužní v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. 56 Podle § 2023 odst. 1 o.z. ručitel může vůči věřiteli uplatnit všechny námitky, které má proti věřiteli dlužník. 57 Podle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění účinném do 30. 6. 2020, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle ust. § 7 odst. 2 poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 58 Podle ust. § 2 písm. f) zák. č. 67/2013 Sb. se vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh za jednotlivé služby v daném zúčtovacím období. 59 Shora citované ustanovení § 1186 o.z. upravuje přechod dluhů na nabyvatele bytové jednotky. V této souvislosti soud poukazuje na judikaturu k tomuto se vztahující. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 26 Cdo 774/2019 uvedl, že podle ust. § 1186 odst. 2 o.z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, přecházejí na nového nabyvatele jen dluhy spočívající v nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku, nikoli dluhy na úhradu plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (služeb). 60 Žalovaný převedl kupní smlouvou bytovou jednotku na nového nabyvatele [tituly před jménem] [jméno FO], s právními účinky vkladu ke dni 26. 6. 2020, který ji následně rovněž převedl na nabyvatele [tituly před jménem] [jméno FO], s právními účinky vkladu ke dni 1. 7. 2021. Pasivní legitimace žalovaného, který za dluhy ručí ve smyslu ust. § 1186 odst. 2 o.z. (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 54.), je tedy dána, kdy v tomto smyslu soud dle pokynu krajského soudu připustil změnu žaloby (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 5.). 61 Z předloženého vývoje plateb za rok 2018 je zřejmé, že částka 69 468 Kč, je součtem měsíčních příspěvků tak, jak byla jejich výše stanovena na základě usnesení přijatých na schůzi shromáždění vlastníků jednotek dne 27. 4. 2017, konkrétní výše jednotlivých částek vyplývá z příloh k zápisu ze schůze tohoto shromáždění, kdy ve vztahu k bytové jednotce č. [hodnota] se jedná o měsíční částky, sestávající z částky 1 800 Kč za vodné, částky za elektrickou energii (chodba, schodiště, výtah) ve výši 260 Kč, částky za elektrickou energii (garáže) ve výši 300 Kč, dále částky ve výši 160 Kč za pojištění, částky 639 Kč za provoz, částky 146 Kč za servis výtahu, částky 689 Kč za úklid (chodba, schodiště, výtah), částky 130 Kč za úklid (garáže), částky 2 523 Kč do fondu oprav a částky 1 502 Kč do rezervního fondu. Předepsané zálohy činily pro rok 2018 celkem částku 28 320 Kč, která v součtu odpovídá 21 600 Kč (tj. 12x1800 Kč za vodné), částce 3 120 Kč (tj. 12x260 Kč za elektrickou energii společných prostor) a částce 3 600 Kč (tj. 12x300 Kč za elektrickou energii garážového stání). 62 Pokud se týká samotného vyúčtování, soud odkazuje na rozsudek krajského soudu ze dne 13. 7. 2023, č.j. 30 Co 3/2023-259 a v něm vyslovený závazný závěr, že žalobcem předložené vyúčtování, o nějž žalobce opírá svůj žalobní požadavek, nevyhovuje zákonným požadavkům na obsahové náležitosti vyúčtování dle § 7 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb. s odkazem na i tam citovanou judikaturu Nejvyššího soudu k této záležitosti se vztahující, a proto takové vyúčtování nepřivodilo jeho splatnost. 63 K dotazu soudu žalobce při jednání dne 15. 11. 2023, ve vztahu k právnímu názoru krajského soudu - shora, uvedl, že nevystavil žádné nové vyúčtování, ani se nepokusil zhojit vady vystaveného vyúčtování. Tato skutečnost nebyla žalobcem tvrzena ani prokazována do rozhodnutí soudu v projednávané věci. 64 Soud se tedy dále zabýval jednotlivými položkami, které byly součástí vyúčtování za rok 2018 u kolonky : Ostatní předpisy vyměřené za období vyúčtování, tedy tím, zda a jaké jednotlivé položky podléhaly ve smyslu ust. § 1181 odst. 1 o.z. povinnosti žalobce vystavit ohledně nich vyúčtování dle zák. č. 67/2013 Sb. a dospěl k závěru, že žalobce do předmětného vyúčtování zahrnul i položky, které nesouvisí s plněním spojeným nebo souvisejícím s užívám bytu (tj. službami) ve smyslu ust. § 1181 odst. 1 o.z. a § 3 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., konkrétně se jedná o vyúčtované položky za: pojištění nemovitosti v částce 1 920 Kč; provoz domu v částce 7 668 Kč; fond údržby a oprav v částce 30 276 Kč a revizní fond v částce 18 024 Kč, neboť v těchto případech se nejedná o služby. Naopak, poplatky týkající se úklidu garážového stání, servisu výtahu a úklidu společných prostor jsou poplatky, které je třeba zahrnout do vyúčtování služeb, neboť tyto souvisí s plněním spojeným nebo souvisejícím s užívám bytu, neboť jinými slovy jsou službami, které jsou osobami (vlastníky bytu či nájemci) skutečně využívány (stejně jako např. spotřeba vody a elektrické energie). Co do těchto položek, tj. částky za úklid garážového stání ve výši 1 560 Kč, servis výtahu ve výši 1 752 Kč a úklid společných prostor ve výši 8 268 Kč, (tedy co do částky 11 580 Kč) nenastala rovněž jejich splatnost, neboť tyto podléhaly řádnému vyúčtování dle § 7 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb., což s ohledem na shora uvedené (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 62.) soud za splněno nemá. Stejně jako požadavek na zaplacení vodného, stočného, srážkové vody a elektrické energie, do kterých byla žaloba zamítnuta (tj. co do částky 8 318,61 Kč) již rozhodnutím krajského soudu rozsudkem ze dne 13. 7. 2023, č.j. 30 Co 3/2023-259. 65 Z předloženého vyúčtování za rok 2018 je tedy třeba považovat za oprávněný požadavek nárok žalobce na zaplacení částky 57 888 Kč (tj. 1 920 + 7 668 + 30 276 + 18 024), neboť tyto vyúčtované částky nepodléhaly vyúčtování ve smyslu zák. č. 67/2013 Sb., a proto na ně nejsou kladeny nároky jako na položky týkající se vyúčtovaných služeb. Nárok na zaplacení těchto částek vyplývá z příloh [Anonymizováno], které se konalo dne 27. 4. 2017 a [Anonymizováno] [Anonymizováno], které se konalo dne 25. 2. 2016, konkrétně z listiny označené jako Rozpočet a výše příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na služby vyplývá pro bytovou jednotku č. [hodnota] částka za pojištění ve výši 160 Kč, částka za provoz domu ve výši 639 Kč. Z listiny označené jako Rezervní fond je u bytové jednotky č. [hodnota] uvedena částka 1 502 Kč a v listině označené jako Fond oprav je u bytové jednotky č. [hodnota] uvedena částka 2 523 Kč. Ze zápisů shromáždění je dále zřejmé, že se jednalo o měsíční tvorbu shora uvedených částek, čemuž odpovídá roční výše 57 888 Kč (tj. 160 x 12 = 1 920 Kč; 639 x 12 = 7 668 Kč; 2 523 x 12 = 30 276 a 1 502 x 12 = 18 024 Kč). Takto zúčtované částky jsou tedy ve Vyúčtování služeb za období roku 2018 uvedeny ve správné výši a nelze jim upřít na oprávněnosti. Žalovaný za dluhy ručí z titulu zákonného ručení dle § 1186 odst. 2 o.z. a soud má rovněž za prokázáno, že žalobce vyzval ve smyslu ust. § 2021 odst. 1 o.z. jak [tituly před jménem] [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO] k zaplacení dlužné částky (viz. odůvodnění v odstavci 27. a 28. rozsudku) a že tito v reakci na tuto výzvu odmítli žalobci dlužnou částku uhradit (viz. odůvodnění v odstavci 33. a 34. rozsudku). 66 Pokud se týká částky 639 Kč měsíčně za provoz domu, je z hlasování č. 4 na shromáždění, které se konalo dne 25. 2. 2016 zřejmé, že se hlasovalo o příspěvcích na správu domu a pozemku a záloh na služby v celkové měsíční výši 48 375 Kč, přičemž z přílohy - tabulky označené jako Rozpočet a výše příspěvku na správu domu a pozemku a záloh na služby jsou v jednotlivých sloupcích uvedeny částky úhrad, přičemž sloupec u částky 639 Kč u bytové jednotky č. [hodnota] je nadepsán jako : fond provoz. Jako fond je dále označen již pouze sloupec: pojištění, veškeré ostatní sloupce jsou označeny jako služba (voda, elektřina, servis výtahu, úklid). Soud tedy dospěl k závěru, že i tato částka nepodléhala vyúčtování dle zák. č. 67/2013 Sb., neboť není službou, když sám žalobce dle shora uvedených listin tuto položku za službu ani neoznačuje a tato částka je tedy rovněž splatná. Z účastnického výslechu [jméno FO], statutárního orgánu žalobce, rovně vyplývá, že se jedná o poplatek za správcovou činnost zahrnující např. účetní práce. To, že by se tato položka týkala plnění spojeného nebo souvisejícího s užívám bytu, nevyplývá ani z listiny označené jako Pohyby na účtech za rok 2018. 67 Dále se soud zabýval kompenzační námitkou žalovaného co do částky 54 750 Kč, kterou vznesl žalovaný podáním doručeným soudu při jednání dne 7. 5. 2024 z titulu zákonné pokuty dle § 13 zák. č. 67/2013 Sb. 68 Podle § 98 o.s.ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jako obranu proti návrhu. 69 Podle § 13 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Podle odst. 2 výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. 70 V posuzovaném případě má soud za prokázané, že žalobce vystavil žalovanému listinu ze dne 26. 3. 2019 označenou jako Vyúčtování služeb za období 2018/01 – 2018/02, toto vyúčtování provedla společnost [právnická osoba], tedy osoba odpovědná za správu domu ve smyslu ust. § 1181 o.z., jak vyplývá ze zápisu ze shromáždění [Anonymizováno] ze dne 25. 2. 2016 a ze smlouvy o obstarání záležitostí v oblasti správy nemovitostí a zajištění vedení účetnictví ze dne 1. 12. 2015. Tato listina byla žalovanému doručena dne 10. 4. 2019 vložením do domovní schránky. 71 Soudní praxe se již v minulosti ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen (viz. stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůraznil, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného, vyúčtování (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu z 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007 - ústavní stížnost podanou proti němu Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 12. 5. 2010, sp. zn. IV. ÚS 2495/09, nebo rozsudek ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. 26 Cdo 5417/2016). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srovnej rozsudky ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019) také uzavřel, že od těchto právních závěrů není důvod se odchýlit ani v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do 30. 6. 2020 upravena v § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zdůraznil, že v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) soud při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. I nadále tedy platí, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. 72 S ohledem na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu a na závěry krajského soudu v rozsudku ze dne 13. 7. 2023, č.j. 30 Co 3/2023-259 (srov. § 226 odst. 1 o.s.ř.) tedy nenastala splatnost v řízení předloženého vyúčtování ve vztahu k vyúčtovaným službám, neboť jej nelze považovat za vyúčtování řádné, protože předložené vyúčtování vyhotovené žalobcem neobsahuje údaje o výši přijatých měsíčních záloh na jednotlivé služby, když vyúčtování pracuje nesprávně se zálohami předepsanými, a nikoliv s platbami skutečně žalovaným zaplacenými a žalobcem přijatými. 73 Pokutou podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. je penalizováno prodlení s povinnostmi s nepeněžitým plněním stanoveným tímto zákonem, a to obou smluvních stran. Pokuta tak dopadá i na prodlení poskytovatele služeb s povinností provést vyúčtování a doručit je příjemci služeb v předepsané lhůtě. Ocitne-li se tedy poskytovatel služeb v prodlení se splněním povinnosti, kterou mu ukládá ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., zásadně jej stíhá povinnost zaplatit příjemci služeb za každý započatý den prodlení pokutu, s účinností od 1. 1. 2016 v částce 50 Kč, případně i v nižší – ujednané – částce. Zprostit se jí může jen, jestliže prokáže, že by splnění této povinnosti (vyúčtovat služby) ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo že k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. Nárok na pokutu vzniká nájemci již samotným uplynutím stanovené lhůty, následný výsledek vyúčtování na něj nemá žádný vliv. Splní-li poskytovatel služeb svou povinnost provést vyúčtování jen v případě, že zálohy na služby vyúčtoval řádně, pak z toho logicky plyne, že jestliže tak neučinil, je v prodlení s touto svou povinností a je povinen (není-li důvod pro odepření práva na pokutu) zaplatit příjemci služeb pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.; není přitom významné, zda služby nevyúčtoval vůbec nebo je nevyúčtoval řádně. Soud proto i v řízení o zaplacení pokuty podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. musí zkoumat, zda vyúčtování služeb, s nímž poskytovatel služeb seznámil příjemce služeb (před zahájením řízení či v jeho průběhu), bylo řádné (tj. v souladu s nájemní smlouvou a s právními předpisy jej regulujícími). Doručil-li tedy žalobce žalovanému vyúčtování, které nebylo řádné (neobsahovalo všechny předepsané náležitosti a cena služeb nebyla uvedena ve správné výši), dostal se do prodlení se svou povinností stanovenou v § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (k tomu viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020). 74 Za situace, kdy žalobce prokazatelně nevystavil žalovanému řádné vyúčtování, jak mu zákon č. 67/2013 Sb. ukládá, jej proto stíhá povinnost zaplatit žalovanému smluvní pokutu dle § 13 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb. 75 Žalovaný v řízení proti podané žalobě uplatnil kompenzační námitku co do částky 54 750 Kč v souvislosti s vyúčtováním za období roku 2018. Vzhledem k tomu, že tato částka nepřevyšuje žalovanou částku 69 468 Kč, nejedná se o podání vzájemné žaloby, ale obranu započtením ve smyslu ust. § 98 věta druhá o.s.ř. 76 Žalobce proti uplatněné obraně brojil tím, že nárok je promlčen, stejně jako je promlčen nárok na vystavení řádného vyúčtování dále, že není pokutu možné přiznat z důvodu rozporu jednání žalovaného s dobrými mravy a zjevného zneužití práva a konečně navrhl moderaci smluvní pokuty. 77 Soud se nejprve zabýval žalobcem uplatněnou námitkou promlčení nároku na zaplacení uplatněné pokuty. 78 Podle § 611 o.z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví. 79 Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 80 Podle § 619 odst. 1 o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. 81 Nárok na zaplacení pokuty podle § 13 zák. č. 67/2013 Sb., je majetkovým právem, které se promlčuje v obecné tříleté promlčení lhůtě, která začne běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé u orgánu veřejné moci. Žalovaný uplatnil obranu započtením u soudu dne 7. 5. 2024. Nárok žalovaného je tedy třeba považovat za promlčený za období předcházející den 7. 5. 2021. Pokud tedy žalovaný uplatnil pokutu za tři roky nazpět, tj. od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024, je jeho nárok promlčen za období 30. 4. 2021 až 6. 5. 2021. Nepromlčená část nároku na zaplacení pokuty tedy činí částku 54 450 Kč, tj. 50 Kč x 1089 dní (od 7. 5. 2021 do 30. 4. 2024). Žalobce rověž netvrdil ani neprokazoval, že by vyúčtování vystavená za roky 2019 a 2020 splňovala náležitosti dle zák. č. 67/2013 Sb. Uplatněná částka ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení je oprávněná, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, že byla ujednána nižší výše této pokuty, nebo že by společenství rozhodlo o nižší částce než částce 50 Kč, proto se uplatní zákonná výše (viz. § 13 odst. 2 zák. č. 67/2013 Sb.), která činí s účinností od 1. 1. 2016 částku 50 Kč. Stejnou výši pokuty nadto upravují i stanovy žalobce ze dne 27. 10. 2021. 82 Pokud se týká námitky promlčení nároku na vystavení řádného vyúčtování, soud uvádí, že nárok na zaplacení pokuty za porušení povinnosti provést řádné vyúčtování v souladu s požadavky zák. č. 67/2013 Sb., je samostatný vůči nároku na splnění takové povinnosti, a tudíž nelze bez dalšího dovodit, že by promlčení nároku na vyúčtování znamenalo též promlčení celého nároku na zaplacení pokuty s tím spojené. Tuto okolnost však soud zohlednil v rámci moderace uplatněné pokuty. 83 Námitka výkonu práva v rozporu s dobrými mravy či zjevného zneužití práva ze strany žalovaného nemůže rovněž obstát s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp.zn. 31 Cdo 2273/2022, ze kterého plyne, že vznikne-li věřiteli nárok na základě toho, že nastala určitá událost, pro kterou se dlužník zavázal poskytnout nějaké plnění (uhradit smluvní pokutu), pak nelze zneužívající charakter (objektivně vzato) spatřovat v tom, že se věřitel rozhodne svůj nárok uplatnit pořadem práva, cedovat, započíst či jinak s ním disponovat. Zároveň v tomto rozhodnutí vyslovil nesouhlas se závěrem v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3249/2019 ve vztahu k možnosti nepřiznat právo na zaplacení smluvní pokuty z důvodu, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Dále k tomu soud uvádí, že se jedná o pokutu vyplývající z právního předpisu, nelze tedy uvažovat, že se výše takové pokuty příčí dobrým mravům. 84 Konečně se soud zabýval návrhem žalobce na moderaci uplatněné smluvní pokuty a dospěl k závěru, že tato námitka je z části důvodná. 85 Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 86 Soud na úvod uvádí, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu nepřiměřeně vysoká pokuta může být důvodem k použití moderačního práva podle § 2051 o. z. i v případě pokuty dle § 13 zák. č. 67/2013 Sb. (k tomu viz. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020, ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019 a ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1105/2020). 87 Soud vyšel v posuzovaném případě z toho, že podle čl. IX. odstavec 4. Stanov [Anonymizováno] ze dne 4. 11. 2004 byl žalobce povinen zálohy na úhradu za služby povinen vyúčtovat jednou ročně, a to nejpozději po skončení zúčtovacího období. Pokud se týká vyúčtování, které by splňovalo náležitosti řádného vyúčtování ve smyslu ust. § 13 zák. č. 267/2013 Sb., pak toto mělo být ze strany žalobce vystaveno za rok 2018 do 31. 3. 2019. Ode dne následujícího, tj. ode dne 1. 4. 2019 plynula žalovanému tříletá promlčecí doba, v rámci které se mohl domáhat po žalobci vystavení řádného vyúčtování, což v posuzovaném případě soud za prokázáno nemá. Podle právní věty rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022 „se přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu ust. § 2051 o.z. posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu, přičemž přihlédne k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, která nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně svůj původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné“. 88 Zajišťovanou povinnost je v posuzovaném případě nutno vykládat jako povinnost provést řádné vyúčtování, z něhož může osobě, které je vyúčtování vystaveno, vzniknout buď povinnost zaplatit nedoplatek, pokud zaplacené zálohy nedosáhly výše skutečných nákladů, či nebyly vůbec uhrazeny, anebo právo na vrácení uhrazeného přeplatku. V projednávané věci je zřejmé, že žalovaný za žalované období nezaplatil žalobci žádné předepsané platby, proto právě s ohledem na okolnosti nastalé po porušení povinnosti strany žalující, má soud za to, že po dobu plynoucí od doby, kdy mělo být žalovanému vystaveno řádné vyúčtování do uplynutí tří let poté, kdy se tak v rámci plynutí promlčecí doby mělo stát, považuje soud kompenzační námitku vznesenou ze strany žalovaného za oprávněnou, tj. za dobu od 7. 5. 2021 (před tímto datem je požadavek na zaplacení pokuty promlčen – viz. odůvodnění v odstavci 81. rozsudku) do doby 1. 4. 2022, tj. 330 dnů x 50 Kč, tj. co do částky 16 500 Kč. Ve zbytku vzneseného požadavku má soud za to, že jsou splněny předpoklady pro moderaci smluvní pokuty, a to zejména s ohledem na to, že žalovanému nevznikl vyúčtováním žádný přeplatek, jednalo se pouze o nedoplatek, žalovanému tedy v rámci tohoto nesplatného vyúčtování nemohla vzniknout žádná škoda, nadto předmětem předloženého vyúčtování byly i položky, které nepodléhaly požadavkům na řádné vyúčtování ve smyslu zák. č. 67/2013 Sb., a ani tyto žalovaný žalobci dosud neuhradil. 89 V rozsahu této částky, tj. 16 500 Kč, je obrana žalovaného důvodná, proto soud podané žalobě vyhověl co do požadavku na zaplacení jistiny ve výši 41 388 Kč, tj. 57 888 Kč (viz. odůvodnění v odstavci 65. rozsudku)–16 500 Kč a co zbytku žalované částky, tj. co do částky 11 580 Kč (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 64.) a co do částky 16 500 Kč (důvodná obrana žalovaného) soud podanou žalobu zamítl. 90 Pokud žalovaný konečně vznesl námitku promlčení celého žalobního nároku, neshledal soud tuto námitku důvodnou. 91 V daném případě byla žalovanému v doručeném vyúčtování stanovena lhůta k dobrovolnému zaplacení dlužné částky plynoucí z tohoto vyúčtování do 30. 5. 2019, ode dne následujícího, tj. ode dne 31. 5. 2019 tedy počala běžet tříletá promlčecí lhůta. Žaloba byla u soudu podána dne 10. 6. 2020 tedy včas. V průběhu řízení vyšlo dále najevo, že žalovaný prodal předmětnou bytovou jednotku [tituly před jménem] [jméno FO] na základě kupní smlouvy uzavřené dne 23. 6. 2020. Z výpisu z katastru nemovitostí pak plyne, že na základě tohoto nabývacího titulu bylo vlastnické právo k předmětné bytové jednotce zapsáno ve prospěch [tituly před jménem] [jméno FO] s právními účinky zápisu k okamžiku 26. 6. 2020. Údaje zanesené v katastru nemovitostí jsou veřejným seznamem, se kterými se mohl žalobce prostřednictvím nahlédnutí do katastru nemovitostí seznámit a z kterého se tedy žalobce měl a mohl seznámit s převodem předmětné bytové jednotky na nového vlastníka, a tedy se zákonným ručením žalovaného za přechod dluhů váznoucích na jednotce na nového vlastníka. Od 26. 6. 2020 tedy počala běžet žalobci tříletá promlčecí lhůta, v rámci které bylo třeba uplatnit požadavek na zaplacení dlužné částky po žalovaném z titulu ručení. Písemným podáním ze dne 2. 3. 2022, které bylo soudu doručeno dne 3. 3. 2022, žalobce uplatnil vůči žalovanému požadavek na zaplacení částky 69 468 Kč z titulu ručení, tedy včas v tříleté promlčení lhůtě. Námitka žalovaného není tedy důvodná. 92 Konečně soud neshledal jako důvodnou námitku žalovaného, že platby, které realizoval ve prospěch žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], měly být započítány na dluh žalovaného, neboť jednak oba svědci v rámci svých výpovědí, jež soud hodnotí jako hodnověrné, neboť jejich výpovědi plně korespondují se skutkovými zjištěními soudu z ostatních provedených důkazů, jednoznačně uvedli, že nikdy neprojevili vůli hradit svými platbami vůči žalobci jakékoli úhrady za žalovaného a platby, které ve prospěch žalobce realizovali, realizovali výlučně za svoji osobu. Pokud bylo poukazováno, že [tituly před jménem] [jméno FO] uhradil žalobci částku 36 057 Kč, pak jednak statutární zástupkyně žalobce pí. [jméno FO] uvedla, že se jednalo o dluh za období od 26. 6. 2020 do 31. 7. 2021, který uhradil [tituly před jménem] [jméno FO] dne 3. 9. 2021, čemuž koresponduje výpis z účtu žalobce, ze kterého vyplývá, že [tituly před jménem] [jméno FO] tuto částku uhradil převodem z jeho účtu dne 1. 9. 2021. To, že se jednalo o dluh [tituly před jménem] [jméno FO], je jednak zřejmé z upomínky na nedoplatek adresovaný [tituly před jménem] [jméno FO] i vývoje plateb ve vztahu k [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tato částka je uvedena jako dlužná částka za období od 30. 6. 2020 do 31. 7. 2021, tedy za období, kdy již žalovaný vlastník bytové jednotky nebyl a dále z emailové zprávy ze dne 29. 8. 2021 (viz. odůvodnění rozsudku v odstavci 20.). Vzhledem k tomu, že v projednávané věci není naplněn předpoklad tzv. několika různých závazků ze strany dlužníka vůči věřiteli (žalobci), neuplatní se tedy úprava § 1933 odst. 1 o.z., podle které „je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný“. 93 Ostatní návrhy na doplnění dokazování, tj. výslech svědka [jméno FO], [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kteří se měli dle návrhu žalovaného vyjádřit k poměrům v domě, ke způsobu hlasování na shromáždění vlastníků bytových jednotek, k tomu, že na schůzi shromáždění vlastníků bytových jednotek konané v září 2021 se bude hlasovat o rozpuštění rezervního fondu a konečně k důvodnosti vedení řízení ve vztahu k žalovanému a [Anonymizováno] [jméno FO], který je žalován u Okresního soudu v Liberci, soud uvádí, že takové svědecké výpovědi by byly pro rozhodnutí soudu irelevantní (způsob a výsledky hlasování na schůzi shromáždění není soud oprávněn v tomto řízení přezkoumávat – viz. odůvodnění prvého rozsudku ve věci ze dne 3. 8. 2022, č.j. 15 C 239/2020-198 a závěry krajského soudu k této záležitosti se vztahují v rozsudku ze dne 13. 7. 2023, č.j. 30 Co 3/2023-259), důvodnost žaloby proti p. [jméno FO] vedené u Okresního soudu v Liberci není soud oprávněn v řízení přezkoumávat, rovněž tak nejsou oprávněni toto činit navrhovaní svědci. Pokud žalovaný dále požadoval provést důkaz výpisy z účtů v řízení vyslechnutých svědků za účelem ztotožnění, jakým způsobem tito při svých platbách vůči společenství platby v bankovních převodech identifikovali a v jaké výši a kdy tito hradili/hradí platby vůči žalobci, soud rovněž považoval za nadbytečné, neboť v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno, v jaké výši, pod jakým variabilním symbolem a kdy vůbec měl [tituly před jménem] [jméno FO] v době jeho vlastnictví bytové jednotky hradit platby vůči žalobci, stejně jako, v jaké výši, pod jakým variabilním symbolem a kdy měl a nadále má hradit takové platby [tituly před jménem] [jméno FO], proto není takový důkaz relevantní, neboť by z něj soud bez dalšího nemohl učinit závěr, zda platili/platí svědci/svědek platby vůči společenství řádně a včas, v předepsané výši, či platí/platili méně či naopak více a zda tak činili/činí pod správným variabilním symbolem, řešení takových otázek je pro projednávanou věc nadbytečné a nehospodárné. 94 Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1968 o.z. a podle § 1970 o. z. tak má žalobce právo na zaplacení úroků z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud má za prokázáno, že listina označená jako vyúčtování služeb za období 2018/1 – 2018/12 byla žalovanému doručena dne 10. 4. 2019. Žalobce poskytl žalovanému lhůtu k dobrovolnému splnění jeho povinnosti do 30. 5. 2019, tohoto dne tedy nastala splatnost dlužné částky, do které soud považoval žalobu za důvodnou. Žalovaný žalobci dlužnou částku nezaplatil, proto se ocitl dnem následujícím v prodlení. Požadavek žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení od 31. 5. 2019 je tedy po právu. Úroky z prodlení soud přiznal žalobci z částky 57 888 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 7. 5. 2024, tj. za žalované období, avšak jen do data uplatnění částečně důvodné obrany započtením a dále pak z částky 41 388 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení, tedy z částky ponížené o důvodnou obranu započtením ve výši částky 16 500 Kč, přičemž úroky z prodlení soud žalobci přiznal i za dobu od 8. 5. 2024 toliko v žalované výši 9,75% ročně z dlužné částky, neboť soud nemůže přisoudit žalobci více, než je žalobou požadováno. Zároveň soud žalobu zamítl co úroku z prodlení z částky 11 580 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do zaplacení a z částky 16 500 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení. 95 Podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízení sporném odpovídá výsledek řízení v zásadě úspěchu ve věci. Náklady řízení státu platí ten účastník, který ve věci nebyl úspěšný, případně oba účastníci podle poměru svého (ne)úspěchu ve věci. 96 Soud ve věci vyslechl svědka [tituly před jménem] [jméno FO], kterému bylo přiznáno svědečné ve výši 9 120,08 Kč na základě usnesení okresního soudu ze dne 15. 4. 2024, č.j. 15 C 239/2020-338. Platebním poukazem ze dne 27. 5. 2024 byla svědkovi uhrazena z rozpočtových prostředků státu částka svědečného po zaokrouhlení 9 121 Kč. Pokud soud vyjde z procesního úspěchu žalobce, ten byl v řízení úspěšný v rozsahu 60%, žalovaný v rozsahu 40% (viz. odůvodnění v odstavci 98. rozsudku). Žalobci proto soud uložil výrokem IV. v rozsahu jeho neúspěchu, tj. v rozsahu 40% povinnost zaplatit státu 40% z vyplaceného svědečného, tj. částku 3 648,40 Kč (tj. 40% z částky 9 121 Kč) a žalovanému uložil výrokem V. povinnost zaplatit státu v rozsahu jeho neúspěchu 60% z vyplaceného svědečného, tj. částku 5 472,60 Kč (tj. 60% z částky 9 121 Kč). Tím se státu dostane plné náhrady nákladů, které z rozpočtových prostředků na svědečné zaplatil. 97 O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. 98 Za situace, kdy žalobce požadoval úroky z prodlení do zaplacení, soud vyčíslil příslušenství ke dni svého rozhodnutí, tj. ke dni 19. 6. 2024 (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 ve věci sp. zn. I. ÚS 2717/08). Za předmět řízení je třeba považovat pro výpočet poměru úspěchu ve věci nejen žalovanou jistinu, ale i její příslušenství. Předmětem řízení tak byla celkem částka 115 449,03 Kč (77 787 Kč jistina + 31 936,89 Kč zákonné úroky z prodlení z částky 77 787 Kč od 31.5.2019 do 15. 8. 2023 – PM rozsudku krajského soudu + 5 725,29 Kč zákonné úroky z prodlení z částky 69 468 Kč od 16.8.2023 do 19.6.2024). Žalobci byla přiznána celkem částka 69 725,87 Kč (41 388 Kč jistina + 27 874,80 Kč zákonné úroky z prodlení z částky 57 888 Kč za dobu 31.5.2019 + 463,07 Kč zákonné úroky z prodlení z částky 41 388 Kč za dobu od 8.5.2024 do 19.6.2024). Žalobce měl úspěch ze 60% a žalovaný ze 40%. Žalobce tedy byl v řízení převážně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši 20 % (tj. 60% – 40%). 99 Náklady řízení byly vyčísleny dle vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, za následující úkony právní služby při výši náhrady 4 220 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu 77 787 Kč: - převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, - výzva k plnění ze dne 28. 4. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 21. 7. 2021 – dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 1. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 4. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 18. 10. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 10. 11. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 6. 1. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 12. 1. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 2. 3. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 3. 8. 2022 – dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - podání odvolání ze dne 19. 9. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, - účast při jednání krajského soudu dne 13. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Dále při výši náhrady 3 900 Kč za jeden úkon dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu z tarifní hodnoty sporu 69 468 Kč (tj. předmět řízení po pravomocném rozhodnutí krajského soudu): - účast při jednání soudu dne 15. 11. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 31. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 21. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 7. 5. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, - písemné podání ze dne 12. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, - účast při jednání soudu dne 13. 6. 2024 – dva úkony, neboť jednání trvalo déle než dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. 100 Náhrada nákladů řízení rovněž zahrnuje 23 paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, tedy v celkové výši 6 900 Kč. 101 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2021: ve výši 1 032,70 Kč (cesty na trase ze sídla zástupce žalobce – [adresa] a zpět uskutečněné dne 21. 7. 2021, 4. 10. 2021 a 10. 11. 2021 osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem 678 km (tj. 226 km x 3) při průměrné spotřebě vozidla 5,6 litru/100 km a při ceně benzínu 27,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 589/2020 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,40 Kč/km, tj. 2 983,20 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na třech cestách z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 1 800 Kč za 18 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. 102 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2022: ve výši 939,10 Kč (cesty na trase ze sídla zástupce žalobce – [adresa] a zpět uskutečněné dne 12. 1. 2022, 3. 8. 2022 osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem 452 km (tj. 226 km x 2) při průměrné spotřebě vozidla 5,6 litru/100 km a při ceně benzínu 37,10 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 4,70 Kč/km, tj. 2 124,40 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na dvou cestách z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 1 200 Kč za 12 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. 103 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2023: a) ve výši 526 Kč (cesta na trase ze sídla zástupce žalobce – [adresa] a zpět uskutečněná dne 13. 7. 2023 osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem 228 km při průměrné spotřebě vozidla 5,6 litru/100 km a při ceně benzínu 41,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč/km, tj. 1 185,60 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] a zpět ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu; b) ve výši 521,40 Kč (cesta na trase ze sídla zástupce žalobce – [adresa] a zpět uskutečněná dne 15. 11. 2023 osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem 226 km při průměrné spotřebě vozidla 5,6 litru/100 km a při ceně benzínu 41,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 467/2022 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,20 Kč/km, tj. 1 175,20 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na cestě z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 600 Kč za 6 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. 104 Náhrada nákladů řízení zahrnuje dále cestovní náklady zástupce žalobce za rok 2024: ve výši 1 933,80 Kč (cesty na trase ze sídla zástupce žalobce – [adresa] a zpět uskutečněné dne 31. 1. 2024, 21. 3. 2024, 7. 5. 2024 a 13. 6. 2024 osobním vozidlem [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]), tedy celkem 904 km (tj. 226 km x 4) při průměrné spotřebě vozidla 5,6 litru/100 km a při ceně benzínu 38,20 Kč/litr, určené dle § 4 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb. K tomu náleží základní náhrada za použití motorového vozidla, která dle § 1 uvedené vyhlášky činí 5,60 Kč/km, tj. 5 062,40 Kč. K tomu soud přiznal rovněž náhradu za ztrátu času stráveného na čtyřech cestách z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 2 400 Kč za 24 započatých půlhodin při výši náhrady 100 Kč za započatou půlhodinu dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu. 105 K tomu bylo přiznáno 21 % DPH z odměny advokáta, paušálních náhrad hotových výdajů, cestovného a náhrady za ztrátu času ve výši 26 418,40 Kč (tj. 21 % z částky 125 803,80 Kč). a náhrada za zaplacené soudní poplatky 3 112 Kč (řízení v 1. stupni) a 3 474 Kč (za odvolací řízení). Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 158 808,60 Kč. Poměrnému úspěchu žalobce v rozsahu 20% pak odpovídá částka 31 761,70 Kč. 106 Konečně soud uvádí, že v posuzovaném případě neshledal k návrhu žalobce ani k návrhu žalovaného za oprávněnou aplikaci ust. § 150 o.s.ř., podle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo z části přiznat. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (zvažováno může být i jen částečné nepřiznání těchto nákladů). Při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží v první řadě k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům všech účastníků řízení; je třeba přitom vzít na zřetel nejen poměry toho, kdo by měl hradit náklady řízení, ale je nutno také uvážit, jak by se takové rozhodnutí dotklo zejména majetkových poměrů oprávněného účastníka. Významné z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. jsou rovněž okolnosti, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, postoj účastníků v průběhu řízení a další. Musí jít o takové okolnosti, které mají skutečný vliv na spravedlivost rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Porovnání dopadu uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení do majetkových sfér účastníků může mít z hlediska aplikace § 150 o.s.ř. vliv pouze tehdy, přistupují-li ke skutečnosti, že by jejich přiznání přivodilo jednomu účastníku větší újmu, než účastníku druhému, okolnosti další (k tomu viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2018, sp. zn. 33 Cdo 1529/2017). 107 Žalobce a žalovaný s návrhem na aplikaci ust. § 150 o.s.ř. vůči sobě navzájem vyjádřili v rámci závěrečného návrhu nesouhlas. 108 Okolnosti majetkové, sociální ani osobní odůvodňující aplikaci ust. § 150 o.s.ř. nebyly žalobcem ani žalovaným tvrzeny. Soud proto o nákladech řízení rozhodl v souladu se základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, kterou je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v § 142 odst. 1 o.s.ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Právo úspěšné procesní strany vůči neúspěšné straně řízení na náhradu nákladů vychází ze základního strukturního principu, který se v civilním sporném procesu uplatňuje, tj. ze systému dvou stran v kontradiktorním postavení, v rámci nějž účastníci řízení vystupují jako vzájemní odpůrci, uplatňující v řízení protichůdné zájmy. Úspěch jedné procesní strany je tak zároveň neúspěchem jejího procesního odpůrce, přičemž každá strana se v mezích daných civilním řádem soudním snaží pomocí prostředků útoku a obrany docílit vlastního vítězství a prohry protistrany. Je-li procesní strana úspěšná, měl by jí její odpůrce nahradit náklady, které přitom účelně vynaložila, neboť by bylo v rozporu s ochrannou funkcí civilního práva procesního, pokud by civilní proces neumožňoval odstranit zmenšení majetkové sféry účastníka způsobené jenom tím, že byl nucen důvodně hájit svá práva, do nichž někdo jiný zasahoval. Takové pojetí civilního procesu by bylo v rozporu s požadavkem plné a efektivní soudní ochrany, a tedy i v rozporu s čl. 90 Ústavy (k tomu viz. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2008, sp. zn. I. ÚS 2862/07). 109 Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 110 Lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem jsou odůvodněny podle § 160 odst. 1 o.s.ř.