30 Co 511/2024-447

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Romana Flanderky a Mgr. Ing. Dany Semirádové ve věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek Moskevská 658/41, IČO 27261484 sídlem Moskevská 658/41, 460 01 Liberec IV zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 69 468,39 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 15 C 239/2020-389 ze dne 19. června 2024

I. Rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 15 C 239/2020-389 ze dne 19. června 2024 se ve výroku III potvrzuje.

II. Ve výroku II, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku 41 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 57 888 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 7. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 388 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení, se napadený rozsudek mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 131 674 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. , jméno FO, .

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 9 121 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení co do částky 0,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 31. 5. 2019 do zaplacení (výrok I), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku 41 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 57 888 Kč od 31. 5. 2019 do 7. 5. 2024 a z částky 41 388 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení (výrok II) a zamítl žalobu v požadavku na zaplacení částky 11 580 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 31. 5. 2019 do zaplacení a v požadavku na zaplacení částky 16 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 8. 5. 2024 do zaplacení (výrok III). Dále okresní soud uložil účastníkům povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů vynaložených státem na svědečné, a to žalobci ve výši 3 648,40 Kč (výrok IV) a žalovanému ve výši 5 472,60 Kč (výrok V), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. Roberta Tschöpla náhradu nákladů řízení ve výši 31 761,70 Kč (výrok VI).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno původně o požadavku žalobce na zaplacení částky 77 787 Kč s úrokem z prodlení, sestávající z částky 8 318,61 Kč představující „skutečné náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu a elektrickou energii“ dle vyúčtování za rok 2018 splatného 30. 5. 2019 a z částky 69 468 Kč představující nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku v roce 2018.

3. O požadavku na zaplacení částky 8 318,61 Kč s příslušenstvím již bylo pravomocně rozhodnuto, a to v pořadí prvním rozsudkem okresního soudu č. j. 15 C 239/2020-198 ze dne 3. 8. 2022 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci č. j. 30 Co 3/2023-259 ze dne 13. 7. 2023, jímž byla žaloba v této části zamítnuta. Předmětem řízení tedy nadále zůstala částka 69 468 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku v roce 2018, ohledně níž byl v pořadí první rozsudek okresního soudu odvolacím soudem zrušen a v tomto rozsahu mu byla věc vrácena k dalšímu řízení.

4. Žalobce tvrdí, že je osobou zajišťující správu domu č. p. , Anonymizováno, a pozemku parc. č, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, v uvedeném domě (dále jen „bytová jednotka“) na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30. 6. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 30. 7. 2017 a že žalovaný jakožto vlastník uvedené bytové jednotky v roce 2018 neplatil předepsané příspěvky na správu domu a pozemku ani zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nezaplacené příspěvky na správu domu a pozemku v celkové výši 69 468 Kč jsou představovány příspěvky na úklid garážového stání ve výši 12 x 130 Kč, na servis výtahu ve výši 12 x 146 Kč, na úklid společných prostor ve výši 12 x 689 Kč, na pojištění nemovitosti ve výši 12 x 160 Kč, na provoz domu ve výši 12 x 639 Kč, na fond údržby a oprav ve výši 12 x 2 523 Kč a na rezervní fond ve výši 12 x 1 502 Kč. Dluh za rok 2018 byl žalovanému vyčíslen ve vyúčtování splatném 30. 5. 2019, avšak nebyl dosud žalobci uhrazen. V průběhu řízení žalobce s ohledem na změnu vlastnictví bytové jednotky s přivolením soudu změnil žalobu tak, že nadále požaduje po žalovanému žalobou uplatněný nárok z titulu ručení, neboť dluh na příspěvcích přešel na nového vlastníka bytové jednotky a žalovaný za tento dluh nadále ručí.

5. Ze skutkových zjištění okresního soudu vyplývá, že vlastníkem bytové jednotky se žalovaný stal na základě kupní smlouvy uzavřené dne 30. 6. 2016 s prodávajícím , Anonymizováno, s právními účinky vkladu ke dni 30. 10. 2017. V průběhu řízení pak žalovaný převedl bytovou jednotku kupní smlouvou ze dne 23. 6. 2020 s právními účinky vkladu ke dni 26. 6. 2020 na Ing. , jméno FO, . , jméno FO, pak následně kupní smlouvou ze dne 30. 6. 2021 s právními účinky vkladu ke dni 1. 7. 2021 převedl bytovou jednotku na , tituly před jménem, , jméno FO, . Okresní soud s ohledem na změnu vlastnictví bytové jednotky k 26. 6. 2020 uzavřel, že podle § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve znění účinném do 30. 6. 2020, na nového vlastníka bytové jednotky přešly dluhy spočívající v nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku za rok 2018, nikoliv však i dluhy na plněních spojených s užíváním bytu. Tak dle okresního soudu na nového vlastníka domu nepřešly dluhy na příspěvcích na úklid garážového stání, na servis výtahu a na úklid společných prostor. Ty je dle okresního soudu třeba zahrnout do vyúčtování, neboť souvisí s plněním spojeným s užíváním bytu, resp. jsou jednotlivými vlastníky bytů skutečně využívány. Protože však vyúčtování nesplňuje náležitosti dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a nestalo se dosud splatným (jak plyne i z předchozího rozhodnutí odvolacího soudu v této věci č. j. 30 Co 3/2023-259 ze dne 13. 7. 2023), a proto žalobě v těchto požadavcích, tj. celkem do částky 11 580 Kč s příslušenstvím, nelze vyhovět. Nadále se tedy okresní soud zabýval již jen důvodností zbývajících nároků, v součtu představujících částku 57 888 Kč, které nepodléhaly vyúčtování.

6. Okresní soud shledal částečně důvodnou žalovaným uplatněnou námitku započtení, jíž žalovaný oproti žalobou uplatněnému nároku započetl nárok na zaplacení pokuty za prodlení žalobce s vystavením řádného vyúčtování ve výši 50 Kč denně dle § 13 odst. 1 zák. č. 67/2013 Sb., a to za období od 30. 4. 2021 do 30. 4. 2024 ve celkové výši 54 750 Kč. Protože se žalobce dostal do prodlení s povinností řádně vyúčtovat zálohy na služby spojené s užíváním bytu za rok 2018, neboť žalobcem vystavené vyúčtování neobsahovalo zákonné náležitosti, právo žalovanému na zaplacení pokuty vzniklo, avšak za období od 30. 4. 2021 do 6. 5. 2021 je dle okresního soudu tento jeho nárok promlčen a nelze mu právo na pokutu za toto období v důsledku námitky promlčení uplatněné žalobcem přiznat. Neshledal okresní soud, že by právo na pokutu v nepromlčené výši 54 450 Kč bylo v rozporu s dobrými mravy či že by představovalo zneužití práva, shledal však důvody pro její moderaci. Při úvahách o tom, zda je na místě výši pokuty moderovat vzal okresní soud v úvahu skutečnost, že marně uplynula promlčecí doba, v níž se žalovaný mohl domáhat po žalobci vystavení řádného vyúčtování a za důvodný požadoval pouze požadavek na zaplacení pokuty za dobu do uplynutí tří let od doby, kdy mělo být řádně vyúčtováno, tj. do 1. 4. 2022, konkrétně shledal důvodný nárok na zaplacení pokuty ve výši 16 500 Kč (330 dnů od 7. 5. 2021 do 1. 4. 2022 po 50 Kč). Rovněž o tuto částku (vedle již shora uvedených 11 580 Kč s příslušenstvím) okresní soud ponížil žalobou uplatněný nárok a žalobě vyhověl v požadavku na zaplacení 41 388 Kč s úrokem z prodlení. Nedůvodnou shledal okresní soud námitku promlčení žalobou uplatněného nároku z titulu ručení. Obecná tříletá promlčecí lhůta dle okresního soudu běžela nejprve od 31. 5. 2019, kdy se mělo stát splatným vyúčtování, do 10. 6. 2021, kdy byla podána žaloba u soudu. Od okamžiku, kdy nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva ve prospěch , jméno FO, , tj. od 26. 6. 2020, pak počala běžet nová promlčecí lhůta pro uplatnění nároku z titulu ručení, k čemuž došlo dne 3. 3. 2022, kdy byl u soudu podán návrh na připuštění změny žaloby, tedy u soudu byl nárok proti žalovanému z titulu ručení uplatněn před uplynutím promlčecí lhůty. Okresní soud se rovněž zabýval platbami hrazenými žalobci pozdějšími vlastníky bytové jednotky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, a uzavřel, že jimi nebylo placeno ničeho na dluh žalovaného, který je předmětem řízení.

7. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolali oba účastníci, žalobce proti výroku III žalobu částečně zamítajícímu a závislým nákladovým výrokům a žalovaný proti výroku II žalobě částečně vyhovujícímu a závislým nákladovým výrokům.

8. Žalobce v odvolání zejména nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že příspěvky na úklid garážového stání, na úklid společných prostor a na servis výtahu, které se platí paušálně bez ohledu na skutečnou spotřebu, jsou službami. Dále má žalobce za to, že okresní soud nesprávně vyhodnotil žalobcem uplatněnou námitku promlčení nároku žalovaného na zaplacení pokuty. Žalobce má za to, že nárok žalobce na pokutu je promlčen zcela, a to z důvodu promlčení hlavního nároku, tj. nároku na předložení bezvadného vyúčtování služeb. Krom toho je žalobce přesvědčen, že žalovaným uplatněný nárok na zaplacení pokuty je v rozporu s dobrými mravy. Navrhuje proto změnu jím napadeného výroku tak, že žalobě bude vyhověno.

9. Žalovaný v odvolání zejména nesouhlasí s tím, jak okresní soud posoudil námitku promlčení žalobou uplatněného nároku proti žalovanému jakožto ručiteli. Poukazuje na § 604 o. z., dle kterého změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá vliv na běh doby nebo lhůty, a nesouhlasí s tím, že od 26. 6. 2020 počala žalobci běžet nová promlčecí lhůta. Namítá, že je promlčen i hlavní závazek. Poukazuje na skutečnost, že žalobce nové dlužníky (, tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ) vyzval k plnění až v roce 2022, ačkoliv na ně vlastnické právo bylo převedeno již v červnu 2020, resp. červenci 2021, a že u soudu svůj nárok ani proti jednomu z nich neuplatnil. Vůči nim je proto nárok promlčen a je-li promlčen hlavní závazek, pak je promlčen i žalobou uplatněný nárok vůči ručiteli a žalobě nelze vyhovět. Žalovaný dále namítá, že platby realizované novými vlastníky bytové jednotky měly být započteny na nejdéle splatný dluh, tedy na dluh, který na ně přešel a je předmětem tohoto řízení a který tak byl zcela uhrazen. Nebylo totiž dle žalovaného v řízení prokázáno, že by noví vlastníci bytové jednotky určili, na co jsou jednotlivé jimi hrazené platby určeny. Žalovaný dále namítá, že ke změně žaloby došlo po zákonné koncentraci řízení a po uplynutí okresním soudem stanovené lhůty. Poukazuje na to, že ze strany žalobce nebylo nikdy provedeno řádné vyúčtování, a proto nemohla nastat jeho splatnost. Žalovanému tedy vzniklo právo na pokutu, přičemž dle žalovaného není dán žádný důvod pro moderaci její výše. Navrhuje proto změnu jím napadeného výroku tak, že žaloba bude zamítnuta.

10. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu (tj. s výjimkou výroku I) včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že jsou zde zčásti důvody pro jeho změnu.

11. Předmětem řízení v daném případě zůstal nárok na zaplacení dlužných příspěvků na správu domu a pozemku za rok 2018 v celkové výši 69 468 Kč s úrokem z prodlení, přičemž po žalovaném (po změně žaloby učiněné podáním doručením okresnímu soudu dne 3. 3. 2022 a připuštěné usnesením okresního soudu č. j. 15 C 239/2020-266 ze dne 14. 9. 2023) je požadováno zaplacení žalobou uplatněné částky z titulu ručitelského závazku, neboť po převodu vlastnického práva k bytové jednotce dle § 1186 odst. 2 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020 žalobou uplatněný nárok přešel na nového vlastníka a žalovaný za dluhy, které na nabyvatele bytové jednotky přešly, ručí.

12. Okresní soud připustil změnu žaloby v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu vysloveným v jeho předchozím rozsudku č. j. 30 Co 3/2023-259 ze dne 13. 7. 2023, přičemž již v tomto rozsudku odvolací soud vysvětlil, že změnit žalobu dle § 95 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), lze kdykoliv za řízení, dokud nebylo vydáno rozhodnutí, jímž se řízení končí. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na odůvodnění uvedeného předchozího rozsudku vydaného v této věci.

13. S ohledem na žalovaným uplatněnou námitku promlčení bylo třeba nejprve se zabývat tím, zda okresní soud správně posoudil otázku promlčení žalobou uplatněného nároku vůči žalovanému jako ručiteli, a dále bylo třeba nově posoudit otázku promlčení hlavního závazku, tj. otázku promlčení žalobou uplatněného nároku vůči dlužníku (vlastníku bytové jednotky).

14. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

15. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

16. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

17. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

18. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 629 odst. 2 o. z. majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

19. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

20. Podle § 2025 odst. 1 o. z. právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi.

21. Je věcně správný závěr okresního soudu o tom, že vůči žalovanému coby ručiteli žalobou uplatněný nárok promlčen není, byť se odvolací soud nemůže ztotožnit s počítáním promlčecí lhůty okresním soudem, jestliže okresní soud počátek tříleté promlčecí lhůty vázal k datu 26. 6. 2020, kdy nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch , jméno FO22. Platí dle § 2021 odst. 1 o. z., že věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplní-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní. S výjimkami plynoucími z věty druhé tohoto zákonného ustanovení je tedy třeba k nastolení splatnosti závazku ručitele vůči věřiteli předchozí písemná výzva věřitele adresovaná dlužníku a zároveň nesplnění dluhu dlužníkem v přiměřené lhůtě.

23. V daném případě, jak vyplývá z obsahu spisu, vyzval žalobce k zaplacení dluhu, který je předmětem řízení, , tituly před jménem, , jméno FO, výzvou z 11. 1. 2022, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení, a , tituly před jménem, , jméno FO, výzvou z 24. 1. 2022, a to rovněž ve lhůtě 7 dnů od doručení. Tedy až po uplynutí lhůty dlužníkům k zaplacení, mohl žalobce žádat plnění po žalovaném z titulu ručení a teprve od tohoto okamžiku mu počala běžet promlčecí lhůta (§ 619 odst. 1 o. z.). Jestliže tedy změna žaloby (požadavek na zaplacení žalobou uplatněné částky z titulu ručení) byla okresnímu soudu doručena dne 3. 3. 2022, subjektivní promlčecí lhůta, která v tomto případě činí dle § 629 odst. 1 o. z. tři roky, uplynout nemohla. Stejně tak nemohla uplynout ani objektivní desetiletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 2 o. z. Hmotněprávní účinky spojené se změnou žaloby totiž nastaly již jejím podáním, byla-li tato změna žaloby soudem následně připuštěna (a to bez ohledu na to, kdy se tak, stalo). Je tedy věcně správný závěr okresního soudu, že není důvodnou námitka promlčení žalobou uplatněného nároku z titulu ručení.

24. Odvolací soud se však musel zabývat rovněž důvodností v odvolání uplatněné námitky promlčení hlavního závazku (tj. promlčení závazku ve vztahu k dlužníkům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ).

25. Promlčení je institutem hmotného práva (jednostranné adresné právní jednání) a námitka promlčení dluhu může být v řízení uplatněna kdykoliv, tedy i v průběhu odvolacího řízení. Platí přitom, že v režimu neúplné apelace (o který jde i v nyní projednávané věci) se odvolací soud může zabývat námitkou promlčení vznesenou až v odvolacím řízení, jen není-li spojená s nepřípustným uplatňováním nových skutečností a důkazů, tzn., že odvolací soud k námitce promlčení nemůže přihlédnout, jestliže ze skutkových okolností zjištěných soudem prvního stupně a z obsahu spisu nevyplývá její důvodnost. Jinými slovy lze k takové námitce přihlédnout jen tehdy, jestliže závěr o promlčení práva vyplývá ze skutečností, které vyšly najevo nebo byly zjištěny před soudem prvního stupně, nebo ze zjištění učiněného na základě důkazů navržených před soudem prvního stupně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4291/2007 ze dne 27. 5. 2008 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 101/2008).

26. Tak i v daném případě skutečnosti, které byly objasněny okresním soudem a které během řízení před ním vyšly najevo, umožňují odvolacímu soudu učinit závěr o důvodnosti námitky promlčení hlavního závazku, tj. závazku dlužníků , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, k úhradě příspěvků na správu domu a pozemku za rok 2018. Za příspěvky na správu domu a pozemku, které přešly na uvedené osoby spolu s převodem bytové jednotky, je přitom třeba považovat veškeré platby, které jsou (zůstaly v této fázi) předmětem řízení, tj. i platby na úklid garážového stání, servis výtahu a úklid společných prostor. Je totiž třeba rozlišovat mezi placením příspěvků na správu domu a pozemku a placením služeb spojených s užíváním bytu - placením příspěvků na správu domu a pozemku se vlastník podílí na nákladech souvisejících se správnou společných částí, naproti tomu placení služeb souvisí s užíváním samotného bytu. Platby na úklid garážového stání, servis výtahu a úklid společných prostor jsou určeny mj. na náhradu nákladů spojených s provozem údržbou a opravami společných částí domu, jako jsou chodba, schodiště, výtah apod., a nepojí se k užívání samotné (konkrétní) bytové jednotky, tedy jde o příspěvky na správu společných částí domu, které přešly na nového vlastníka dle § 1186/2 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020. Samotná skutečnost, že žalobce příspěvky zahrnul do vyúčtování, nemůže změnit jejich určení.

27. Pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty je podstatné, že splatnost každého z dílčích žalobou uplatněných nároků požadovaných na příspěvcích na správu domu a pozemku nastala u každého nezaplaceného příspěvku každý měsíc, v němž měl být příspěvek zaplacen (tedy leden až prosinec 2018), a promlčecí lhůta počala ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 o. z. běžet od následujícího dne, kdy měl být konkrétní příspěvek zaplacen a kdy mohla být podána žaloba o zaplacení nezaplaceného příspěvku u soudu. Nejpozději promlčecí lhůta počala běžet vždy od 1. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž měl být příspěvek zaplacen, a běžela do 10. 6. 2020, kdy byla podána žaloba, a to tehdy vůči pasivně věcně legitimovanému žalovanému coby tehdejšímu vlastníku bytové jednotky. Podáním žaloby dne 10. 6. 2020 došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty dle § 648 o. z., promlčecí lhůta však neběžela toliko do 26. 6. 2020, kdy nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva k bytové jednotce ve prospěch , tituly před jménem, , jméno FO, . V tomto okamžiku totiž přestal být žalovaný pasivně věcně legitimován coby dlužník, neboť dluh na příspěvcích na správu domu a pozemku přešel dle § 1186 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020 na nového vlastníka, tj. na , tituly před jménem, , jméno FO, , nelze proto od tohoto okamžiku hovořit o řádném pokračování v zahájeném řízení, které je podmínkou stavení promlčecí lhůty (řádné pokračování v řízení totiž předpokládá, že nárok je u soudu uplatněn proti pasivně věcně legitimované osobě). Běh promlčecí lhůty tedy pokračoval od 27. 6. 2020. Jak plyne ze skutkových zjištění okresního soudu a obsahu spisu (viz zejména vyjádření zástupce žalobce u jednání konaného dne 15. 11. 2023, výpověď svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a vyjádření žalovaného), vůči , tituly před jménem, , jméno FO, , na něhož žalovaný převedl vlastnické právo k bytové jednotce s právními účinky vkladu ke dni 26. 6. 2020, a ani vůči , tituly před jménem, , jméno FO, , který se stal vlastníkem bytové jednotky s právními účinky vkladu ke dni 1. 7. 2021, žalobou nárok uplatněn nebyl, a tedy vůči nim je nárok promlčen v důsledku uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 o. z.).

28. Návrhu na vstup , jméno FO, . , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, do řízení nebylo vyhověno, tedy nastal stav (na rozdíl od změny žaloby, která byla nakonec připuštěna), jako by žaloba vůči nim nebyla vůbec uplatněna. Hmotněprávní účinky podání žaloby ve vztahu k subjektu, jehož vstup do řízení byl navržen, totiž nastanou, obdobně jako u změny žaloby, jen v případě, že soud tomuto návrhu vyhoví (viz např. LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, komentář k § 648, či obdobně k hmotněprávním účinkům nepřipuštění změny žaloby viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2006/2023 ze dne 19. 12. 2023). Tedy nebylo-li návrhu na vstup nabyvatelů vlastnického práva k bytové jednotce soudem vyhověno, pak nedošlo k stavení běhu promlčecí lhůty podáním takového návrhu.

29. Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 3911/2010 ze dne 15. 12. 2011 či v usnesení sp. zn. 32 Cdo 3120/2017 ze dne 27. 2. 2018 dovodil, že uplatnění námitky promlčení práva věřitele na splnění hlavního (dlužníkova) závazku by bránilo včas zahájené a dosud neskončené nalézací řízení o žalobě vůči dlužníku na splnění tohoto závazku či včas zahájené řízení o výkonu pravomocného přisuzujícího rozhodnutí, nikoliv však řízení vedené proti ručiteli k vymožení ručitelského závazku, tedy řízení vedené proti jiné osobě a k vymožení jiného nároku. Nejvyšší soud dále vysvětlil, že podle ustanovení § 310 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen obch. zák.“), u právo věřitele vůči ručiteli se (jak odpovídá akcesorické povaze ručitelského závazku) nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi, zákon však nestanoví, že by tomu tak bylo také naopak. Právo věřitele vůči dlužníkovi se tedy může promlčet, i když se jeho právo vůči ručiteli (v důsledku probíhajícího soudního řízení) dosud nepromlčelo. Za tohoto stavu by ručitel v řízení, v němž se po něm věřitel domáhá splnění ručitelského závazku, nemohl úspěšně namítnout promlčení pohledávky odpovídající jeho ručitelskému závazku, může však - aniž by byl výkon tohoto jeho práva jakkoliv podmíněn - v rámci své procesní obrany v souladu s ustanovením § 306 odst. 2 věty první obch. zák. uplatnit námitku, že je promlčena ručením zajištěná pohledávka věřitele vůči dlužníku. Z akcesority ručitelského závazku pak plyne, že je-li v důsledku promlčení právo věřitele odpovídající hlavnímu (dlužníkovu) závazku oslabeno v tom ohledu, že nemůže být soudem přiznáno (srov. § 388 odst. 1 obch. zák.), popřípadě rozhodnutí, jímž bylo pravomocně přiznáno, nelze soudně vykonat (srov. § 408 odst. 2 obch. zák.), jedná se tedy o právo bez nároku (tzv. naturální právo), nelze věřiteli přiznat rozhodnutím soudu ani právo na splnění tohoto závazku vůči ručiteli. Tyto závěry je přitom možné aplikovat i v poměrech zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož úprava ručení se v tomto směru od úpravy obsažené v obch. zák. nijak neliší.

30. Odvolací soud tedy uzavírá, že právo žalobce na splnění žalobou uplatněného dluhu vůči dlužníkům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, je promlčeno, a nelze proto žalobou uplatněný nárok žalobci přiznat ani vůči žalovanému coby ručiteli již promlčeného dluhu. Protože žalobě nelze vyhovět z důvodu důvodně uplatněné námitky promlčení, bylo již nadbytečné zabývat se dalšími skutečnostmi, zejména pak kompenzační námitkou žalovaného. Jen pro úplnost a nad rámec shora přijatých závěrů odvolací soud pouze dodává, že i v případě, že by platby na úklid garážového stání, servis výtahu a úklid společných prostor byly skutečně službami, které je třeba vyúčtovat, jak uzavřel okresní soud, pak by obstál jeho závěr o tom, že nelze v této části žalobě vyhovět z toho důvodu, že se vyúčtování nestalo splatným.

31. Odvolací soud proto dle § 219 o. s. ř. potvrdil (byť z jiného důvodu) výrok III napadeného rozsudku žalobu částečně (do částky 11 580 Kč s úrokem z prodlení a do částky 16 500 Kč s úrokem z prodlení) zamítající a zároveň dle § 220 odst. 1 písm. a). o. s. ř. změnil výrok II napadeného rozsudku žalobě částečně vyhovující tak, že se zamítá žaloba v požadavku na zaplacení 41 388 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 57 888 Kč za dobu od 31. 5. 2019 do 7. 5. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 41 388 Kč za dobu od 8. 5. 2024 do zaplacení.

32. Protože odvolací soud částečně změnil napadený rozsudek, musel rozhodnou nejen o nákladech odvolacího řízení, ale dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu i o nákladech řízení před okresním soudem. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, má proto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v plné výši vůči neúspěšnému žalobci.

33. Za řízení před okresním soudem žalovanému náleží náhrada odměny za zastoupení advokátem v celkové výši 72 960 Kč zahrnující náhradu odměny za 10 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k výzvě soudu z 17. 8. 2021 a z 2. 2. 2022, účast na jednání ve dnech 21. 7. 2021 /trvající déle než 2 hodiny/, 4. 10. 2021, 10. 11. 2021, 12. 1. 2022 a 3. 8. 2022 /trvající déle než 2 hodiny/) po 4 220 Kč (z tarifní hodnoty 77 787 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č.177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za jeden úkon (stručné vyjádření k výzvě soudu ze dne 21. 12. 2021, jehož obsahem nejsou žádná skutková tvrzení ve věci samé) ve výši 2 110 Kč (z tarifní hodnoty 77 787 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 advokátního tarifu, za 6 úkonů právní služby (vyjádření ke změněné žalobě, účast na jednání ve dnech 15. 11. 2023, 31. 1. 2024, 21. 3. 2024, 7. 5. 2024 a 13. 6. 2024) po 3 900 Kč (z tarifní hodnoty 69 468,39 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu, za jeden úkon (účast na jednání 19. 6. 2024, u kterého došlo pouze k vyhlášení rozsudku) ve výši 1 950 Kč (z tarifní hodnoty 69 468,39 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, a za jeden úkon (písemné podání obsahující kompenzační námitku) ve výši 3 300 Kč (z tarifní hodnoty 54 750 Kč, jíž se kompenzační námitka týkala) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši 5 700 Kč (19 x 300 Kč) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, náhrada cestovného v celkové výši 1 834 Kč (jde o cestu ze sídla advokáta žalovaného do sídla okresního soudu a zpět, celkem 24 km, k 11 jednáním, konkrétně 132 Kč k jednání konanému dne 21. 7. 2021 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba nafty motorové dle technického průkazu 4,1 l/100 km, dle vyhl. č. 589/2020 Sb. cena 1 litru paliva 27,20 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč, 139 Kč k jednání konanému dne 4. 10. 2021 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzínu automobilového dle technického průkazu 5 l/100 km, dle vyhl. č. 589/2020 Sb. cena 1 litru paliva 27,80 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč, 146 Kč k jednání konanému dne 10. 11. 2021 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzínu automobilového dle technického průkazu 5 l/100 km, dle vyhl. č. 589/2020 Sb., ve znění vyhl. č. 375/2021 Sb., cena 1 litru paliva 33,80 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč, 148 Kč k jednání konanému dne 12. 1. 2022 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba nafty motorové dle technického průkazu 4,1 l/100 km, dle vyhl. č. 511/2021 Sb. cena 1 litru paliva 36,10 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč, 159 Kč k jednání konanému dne 3. 8. 2022 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba nafty motorové dle technického průkazu 4,1 l/100 km, dle vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb., cena 1 litru paliva 47,10 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč, 180 Kč k jednání konanému dne 15. 11. 2023 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzínu automobilového dle technického průkazu 5,6 l/100 km, dle vyhl. č. 467/2022 Sb. cena 1 litru paliva 41,20 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč, 5 x 186 Kč k jednání konaným ve dnech 31. 1. 2024, 21. 3. 2024, 7. 5. 2024, 13. 6. 2024 a 19. 6. 2024 - osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzínu automobilového dle technického průkazu 5,6 l/100 km, dle vyhl. č. 398/2023 Sb. cena 1 litru paliva 38,20 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,60 Kč) a náhrada za čas promeškaný cestou k uvedeným jednáním před okresním soudem v celkové výši 2 200 Kč, tj. 11 x 2 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024. Konečně pak žalovanému náleží náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 17 366 Kč (21 % z částky 82 694 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tedy žalovanému za řízení před okresním soudem náleží náhrada nákladů ve výši 100 060 Kč.

34. Za řízení před odvolacím soudem žalovanému náleží náhrada odměny za zastoupení advokátem ve výši 21 340 Kč zahrnující náhradu odměny za 1 úkon právní služby (odvolání proti rozsudku okresního soudu z 3. 8. 2022) ve výši 1500 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 8 318,61 Kč, neboť pouze v tomto rozsahu žalovaný napadl svým odvoláním rozsudek okresního soudu) dle § 7 bod 4., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby (vyjádření žalovaného k odvolání žalobce směřujícímu proti rozsudku okresního soudu z 3. 8. 2022) ve výši 3 900 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 69 468,39 Kč, neboť v tomto rozsahu byl rozsudek odvoláním žalobce napaden) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne 13. 7. 2023) ve výši 4 220 Kč (z tarifní hodnoty 77 787 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, za 2 úkony právní služby (odvolání proti rozsudku okresního soudu z 19. 6. 2024 a další porada s klientem přesahující 1 hodinu) ve výši 2 780 Kč (z tarifní hodnoty 41 388 Kč, neboť v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu odvoláním žalovaného napaden a podání odvolání v tomto rozsahu se porada týkala) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. c) a k) advokátního tarifu, za 1 úkon právní služby (vyjádření k odvolání žalobce) ve výši 2 260 Kč (z tarifní hodnoty 28 080 Kč, neboť v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu odvoláním žalobce dotčen) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a za 1 úkon právní služby (účast u jednání odvolacího soudu dne 29. 5. 2025) ve výši 3 900 Kč (z tarifní hodnoty 69 468 Kč) dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Dále žalovanému náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši 2 250 Kč (6 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 a 1 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025), náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 4 954 Kč (21 % z částky 23 590 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.) a náhrada za zaplacené soudní poplatky ve výši 3 070 Kč. Celkem má tedy žalovaný za řízení před odvolacím soudem právo na náhradu nákladů řízení ve výši 31 614 Kč.

35. Žalobce je tedy povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové výši 131 674 Kč (100 060 Kč + 31 614 Kč), a to v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Nebyla odvolacím soudem žalovanému přiznána náhrada nákladů řízení vynaložených v souvislosti s nahlížením do spisu (včetně cestovného a náhrady za ztrátu času) ve dnech 28. 7. 2021, 15. 3. 2022 a 22. 1. 2024.

37. Úspěšný účastník totiž nemá právo na náhradu jakýchkoliv nákladů, které mu v řízení vznikly, nýbrž jen těch, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soudní praxe (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1176/2015 ze dne 8. 9. 2015) je ustálena v tom, že za úkon právní služby spočívající v nahlížení a studiu spisu odměna advokátovi zpravidla nenáleží, neboť studium spisu je zahrnuto v úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb (§ 11 odst. 1 písm. a/ advokátního tarifu), či v úkonu právní služby první porady s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem (§ 11 odst. 1 písm. b/ advokátního tarifu), případně tvoří nezbytný předpoklad pro řádné zastupování i v průběhu řízení. V citovaném usnesení Nejvyšší soud dále vysvětlil, že výjimku je možné připustit „za situace, že by nahlížení do spisu v konkrétní procesní situaci mohlo být podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu analogicky považováno za obdobu prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. Ačkoliv lze tuto výjimku připustit, je třeba ji vykládat spíše restriktivně. To znamená, že ne každé nahlížení do spisu a jeho prostudování v rámci civilního soudního řízení lze analogicky posuzovat za samostatný úkon právní služby, za který by náležela advokátovi odměna, nýbrž jen takové prostudování spisu, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, neboť ani v trestním řízení nenáleží advokátovi za každé nahlížení do spisu či jeho prostudování odměna, nýbrž jen prostudování spisu „po skončení vyšetřování“, přesněji řečeno v okamžiku, kdy policejní orgán uzná vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby (srovnej § 166 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů). Toto prostudování vyšetřovacího spisu včetně jeho příloh je důležitým okamžikem trestního řízení, neboť obhajoba se může s vyšetřováním podrobně seznámit, reagovat na jeho průběh, zejména navrhnout doplnění dokazování, a může začít připravovat obhajobu pro další průběh trestního řízení“.

38. V nyní posuzovaném případě však o takovou výjimečnou situaci, kdy by žalovanému bylo možné jako za samostatný úkon přiznat náhradu nákladů řízení za nahlížení do spisu ani v jenom případě nejde. Ani jedno z nahlížení do spisu advokátem žalovaného svým významem neodpovídá prostudování trestního spisu po skončení vyšetřování, neboť se neuskutečnilo za takové procesní situace, že by bylo nezbytně třeba k ochraně práv žalovaného. Nebylo před těmito nahlíženími do spisu ze strany žalobce založeno takové množství listin (a zástupce žalovaného ani neměl žádný objektivní důvod se tak v poměrech nyní projednávané věci domnívat), s nimiž by se advokát žalovaného za účelem řádného bránění práv žalovaného musel nutně seznamovat tímto způsobem a u nichž by nepostačovalo seznámení se s nimi u následně konaného jednání v rámci prováděného dokazování, na něž mohl advokát žalovaného také reagovat. Z obsahu spisu se nepodávají ani žádné jiné skutečnosti, které by odůvodňovaly výjimečný odklon od pravidla, že nahlížení do spisu obvykle nelze považovat za samostatný úkon právní služby, za který by účastníku náležela náhrada nákladů řízení.

39. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 2 o. s. ř. byla uložena v řízení neúspěšnému žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů, které v řízení vynaložil stát. V daném případě jde o 9 121 Kč, které byly vynaloženy z rozpočtových prostředků na svědečné.