15 C 248/2018-1141

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Ondřejem Růžičkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] pro zaplacení 35 170 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 150 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ode dne [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 48 400 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 35 000 000 Kč ode dne [datum] do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 13 400 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 110 964 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí a náhrady nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu. Uvedla, že nemajetková újma vznikla žalobkyni v důsledku trestního stíhání vedeného proti její osobě na základě usnesení Policie České republiky, Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, služby Kriminální policie a vyšetřování, Expozitura [obec] ze dne [datum], č. j. OKFK [číslo] [spisová značka] a to pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b) zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, spáchaný ve formě pomoci podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákona, zčásti dokonaný, zčásti ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákona, jakož i v důsledku souvisejícího trestního stíhání a jeho nepřiměřené délky. Dne [datum] policejní orgán rozhodl usnesením o tom, že proti žalobkyni bylo zahájeno trestní stíhání, proti němu žalobkyně podala stížnost. O ní bylo rozhodnuto Vrchním státním zastupitelstvím v [obec] dne 16 4. 2003. Dne [datum] Krajský soud v Brně rozhodl rozsudkem sp. zn. [spisová značka] tak, že žalobkyně byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce 8 let a 6 měsíců. Proti tomuto rozsudku se žalobkyně odvolala. Vrchní soud v Olomouci rozsudkem sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] žalobkyni obžaloby zprostil, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro něž byla žalobkyně stíhána. Rozsudek nabyl téhož dne právní moci. Co se týká časového vymezení délky trestního stíhání, toto bylo zahájeno dne [datum], již dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání zbylých devíti spoluobviněných, přičemž žalobkyně nejprve [datum] ve věci podávala vysvětlení a dne [datum] byla vyslechnuta jako svědek. Žalobkyni bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum] a konečným datem potom shledává rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum]. Nepřetržitě v této době žalobkyni vznikala nemajetková újma z titulu nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. ([příjmení] část nároku byla vyloučena k samostatnému projednání). Žalobkyně se dále domáhá nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, vzhledem k tomu, že ve věci došlo k vydání zprošťujícího rozsudku, potom rozhodnutí Policie České republiky o zahájení trestního stíhání shledává nezákonným rozhodnutím. Dále uvedla, že došlo k zásahu do morální sféry žalobkyně, neboť v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání, jakož i navazujícího trestního řízení zcela ztratila důvěru v Policii České republiky, orgány činné v trestním řízení. Řízení před soudem prvního stupně žalobkyně považuje za neobjektivní, bylo vedeno účelově se snahou dosáhnout jejího odsouzení. Samotné trestní stíhání poškodilo pověst žalobkyně jako bezúhonné, v minulosti dosud trestně nestíhané občanky v očích široké veřejnosti, zejména v očích rodinných příslušníků a přátel, tyto okolnosti ji velmi osobně zasahovaly, frustrovaly, způsobovaly pocity beznaděje, neboť se vždy snažila svoji práci vykonávat s nejlepším vědomím a svědomím ve prospěch obyčejných lidí, kteří jinde nenašli zastání. To, že při výkonu své funkce nechybovala, ostatně potvrdil i zprošťující rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum]. Přitom žalobkyně si vždy zakládala na své cti, bezúhonnosti, důvěryhodnosti, kdy na základě těchto vlastností byla vládou České republiky jmenována do funkce předsedkyně ERÚ. Osoba žalobkyně začala být ve veřejném prostoru vnímána značně negativně, což bylo způsobeno probíhajícím trestním stíháním a také tím, že byla stavena naroveň s tzv. solárními barony. Měla velkou obavu o svoji budoucnost, budoucnost rodiny. Důvodem byla zejména snaha o rozkrytí celé problematiky solárního boomu v letech 2009, 2010, s ohledem na mimořádně výhodné výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, došlo ke skokovému navýšení objemu investic soukromých subjektů fotovoltarických elektráren, a to mnohdy i za cenu podvodného jednání majitelů elektráren, spočívající v neoprávněném nárokování těchto výhodných výkupních cen i nedokončené či neexistující elektrárny, neboť v souladu s novelizacemi zákona č. 180/2005 Sb. bylo třeba uvést elektrárny do provozu do konce roku 2010. K obavám žalobkyně navíc výrazně přispěly i výhrůžky, které díky výrazné medializaci celé věci, zejména v období zvýšeného zájmu médií o její osobu dostávala. Nejcitelnějším zásahem byla mnohdy až extrémní medializace celého trestního stíhání žalobkyně, kdy pro žalobkyni zcela nepochopitelně tuto medializaci cíleně podporovaly i orgány činné v trestním řízení. Trestní stíhání žalobkyně přitom bylo předmětem mediálního zájmu ještě předtím, než bylo zahájeno, a informace o trestním stíhání se v médiích pravidelně objevovaly u těch zpráv o žalobkyni, jež s jejím trestním řízením vůbec nesouvisely. Toto se týkalo předních českých tištěných médií a i televizních pořadů. Tím došlo k neodčinitelné újmě na dobrém jménu žalobkyně jako veřejně známé osoby. Trestní stíhání, byť pravomocně skončené zprošťujícím rozsudkem, totiž nebude v souvislosti s nedostatečným respektem laické veřejnosti a zástupců médií k zásadě presumpce neviny, navždy se jménem žalobkyně ve věci veřejného prostoru spojeno, v očích nemalé části veřejnosti bude žalobkyně vinna bez ohledu na to, jak a proč rozhodl odvolací soud. Zahájení a vedení trestního stíhání se velmi negativním způsobem podepsalo taktéž na zdravotním stavu žalobkyně, žalobkyně trpěla velkým stresem, silnými bolestmi hlavy, vyčerpaností, nechutenstvím, úbytkem na váze, celkovou apatií, jakož i silnými pocity beznaděje. Žalobkyně v důsledku negativních dopadů trestního stíhání dlouhodobě užívá léky, zejména antidepresiva. V důsledku celkového stresu několikrát zkolabovala, poprvé v prosinci roku 2013 při cestě letadlem, musela být léčena i ambulantně, všechna lékařská vyšetření přitom potvrdila, že všechny tyto uvedené zdravotní komplikace jsou důsledkem dlouhodobého stresu vyvolaného trestním stíháním žalobkyně. Žalobkyně také v důsledku popsaného zacházení ze strany orgánů činných v trestním řízení pociťuje strach z jakéhokoliv kontaktu s policií či justicí, jakož i z míst, kde probíhaly úkony trestního stíhání. Žalobkyně například v souvislosti s pracovními cestami na pobočky ERÚ v [obec] pociťovala zvýšené pocity strachu a ohrožení. Toto způsobilo rodinné komplikace, velmi ji trápila skutečnost, že její dlouhotrvající trestní stíhání komplikuje život rovněž jejím blízkým a přátelům, dávala si toto za vinu, byť o své trestněprávní nevině byla od počátku přesvědčena. Trestní stíhání žalobkyně nejhůře nesla její nejbližší rodina, matka, dvě sestry. Vztahy v rodině se v důsledku trestního stíhání citelně zhoršily. Výrazně se také zhoršil zdravotní stav matky žalobkyně, zhoršily se problémy se srdcem a rozvinula se rychle Alzheimerova choroba, v důsledku které je trvale odkázána na péči druhých a mnohdy ani nepoznává své blízké. Stejně tak i sestra [jméno], která je v invalidním důchodu, pociťovala kvůli stresové situaci zhoršení svého zdravotního stavu. Taktéž sestra [jméno] si v důsledku stresu způsobeném trestním stíháním žalobkyně prošla nervovým kolapsem, který jí na dlouhou dobu znemožnil pracovat. Rovněž se kvůli prožitému stresu dlouhodobě léčí na psychiatrii, kde byla dlouhodobě hospitalizována. V důsledku trestního stíhání se od žalobkyně odvrátilo nezanedbatelné množství jejích přátel, známých a kolegů, také vztahy se synem v důsledku trestního stíhání se zhoršily, syn žalobkyně se dodnes straní. V důsledku trestního stíhání své matky trpěl zdravotními komplikacemi způsobenými stresem. Z hlediska pracovně ekonomického lze uvést, že trestní stíhání poškodilo dobrou pověst žalobkyně jako vysoce postavené úřednice, která díky své práci pro občany této země se stala veřejně známou osobností, toto poškození pověsti žalobkyně, i když v průběhu trestního stíhání platí presumpce neviny, když byla v konečném důsledku pravomocně zproštěna obžaloby, trvá doposud a je nezvratné. Skutečnost, že byla trestně stíhána, negativně ovlivnilo její kandidaturu v rámci voleb do Senátu Parlamentu České republiky v roce 2016, neboť hlavním tématem, jež rezonovalo v médiích v souvislosti s její kandidaturou, byla informace o jejím nepravomocném odsouzení za trestný čin, jehož se nedopustila. Žalobkyně sice získala více než 12 % hlasů v senátním obvodu [okres], kde kandidovala, avšak do druhého kola nepostoupila. Stačilo jí získat pouhých 3,29 % hlasů navíc. Celkem 971 hlasů. Rovněž byla poškozena její pověst mezi spolupracovníky v ERÚ, neboť její trestní stíhání bezprostředně souviselo s výkonem její funkce předsedkyně ERÚ. Z tohoto důvodu žalobkyně se mnohdy stranila kontaktu se svými kolegy, nebyl-li tento nezbytně nutný. Informace vnímali i kolegové ze zahraničí. Snažila se situaci vysvětlit. Její důvěra ve fungování instituce byla zatčením a trestním stíháním jejích podřízených i chováním dalších představitelů ERÚ narušené. Žalobkyně se pokoušela najít uplatnění jinde, nicméně její trestní stíhání bylo překážkou, pro niž se jí nepodařilo získat zaměstnání odpovídající její kvalifikaci. Došlo k zásahu do morální, zdravotní, rodinné i pracovněprávní sféry její osobnosti. Za tuto požaduje odškodnění ve výši 35 000 000 Kč, a to ve výši 7 000 000 Kč za každý započatý rok vedení trestního stíhání. Požadovala také náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení, když však soud vzhledem k pokračujícímu řízení tento nárok vyloučil samostatnému projednání.

2. Žalobkyně podala dne [datum] k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 další žalobu, jíž se domáhala na základě shodného odpovědnostního titulu náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí avšak za období od [datum] do [datum] Celkem tak za další 2 roky trvající trestní řízení požadovala částku ve výši 14 000 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy. Od této částky odečetla žalobkyně částku 450 000 Kč, která jí byla ze strany žalované na náhradu nemajetkové újmy již mimosoudně přiznána. Tato žaloba byla vedena u zdejšího soudu a pod sp. zn. [spisová značka]. Usnesením ze dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 2 uvedená řízení spojil ke společnému projednání a jsou nadále vedena tedy pod sp. zn. [spisová značka].

3. Žalovaná učinila nesporným uplatnění prvního nároku ke dni [datum] a druhého nároku ke dni [datum]. Dospěla k závěru, že v souladu s konstantní judikaturou je možno uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žadatelky k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona 82/98 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Při stanovení formy a výše zadostiučinění je třeba rovněž přihlédnout k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, těmi budou například okolnosti zahájení trestního stíhání předcházející, popřípadě trestní stíhání poškozeného provázející vedoucí k závěru o podílu poškozeného na tom, že proti němu bylo trestní stíhání zahájeno popřípadě, že proti němu bylo ve vedení trestního stíhání pokračováno, aniž by bylo lze uzavřít, že si trestní stíhání zavinil sám. V této souvislosti je třeba zohlednit důvody, pro které k zastavení trestního stíhání nebo zproštění obžaloby došlo. Je třeba vycházet z toho, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva na místě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce mělo skutečně dostat. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná dospěla k závěru, že je na místě přiznání finanční satisfakce ve výši 450 000 Kč a tato částka se jeví jako dostatečná, i přestože žadatelka ve své žádosti doručené Ministerstvu spravedlnosti dne [datum] odmítla omluvu žalované. Tato jí poskytla ve znění: Ministerstvo spravedlnosti, tímto vaší klientce vyslovuje omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. (Usnesení policejního orgánu Policie České republiky, útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expozitura [obec], oddělení odhalování a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]).

4. Obvodní soud pro Prahu 2 dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] zamítl rozsudkem část žaloby, ve které žalobkyně požadovala zaplacení nemajetkové újmy ve výši 35 000 000 Kč. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], a to v části týkající se právě žalobkyně. Krajskému soudu v Brně bylo Nejvyšším soudem České republiky uloženo, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V okamžiku vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně dne [datum] žalobkyně obžaloby zproštěna nebyla nebo pravomocně nebyla, avšak v době rozhodování o podaném odvolání ze strany žalobkyně již došlo k pravomocnému ukončení trestního stíhání žalobkyně. Žalobkyně byla obžaloby v plném rozsahu zproštěna. Za dané situace odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil, věc tomuto vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že odvolací soud je povinen rozhodovat podle stavu existujícího v době rozhodnutí.

5. Obvodní soud pro Prahu 2 se tak zabýval opětovně požadavkem žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy vzniklé jí z titulu nezákonného rozhodnutí usnesení o zahájení trestního stíhání Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] s tím, že předmětem řízení byl požadavek žalobkyně na odškodnění za celou délku trestního stíhání ode dne [datum] do dne [datum].

6. Mezi účastníky byl nesporný průběh řízení Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], a to tak, jak byl zachycen v protokolu z jednání Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], a to tak, že usnesení Policie České republiky usnesením Policie ČR ze dne [datum] došlo k zahájení trestního stíhání žalobkyně. Usnesení žalobkyni bylo doručeno dne [datum]. Žalobkyně podala stížnost dne [datum], kterou odůvodnila dne [datum] následně byla řešena vznesená námitka podjatosti Mgr. [příjmení] [jméno] ze dne [datum] byla zamítnuta stížnost obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] došlo k výslechu obviněné, který pokračoval ještě dne [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce obviněné o změnu termínu výslechu obviněné. K tomuto bylo policejním orgánem sděleno, že tomuto návrhu nebude vyhověno. Výslech obviněné pokračoval dne [datum]. Dne [datum] podal právní zástupce obviněné návrhy na výslechy svědků a spoluobviněných. Dne [datum] pokračoval výslech obviněné. Následovaly úkony přípravného řízení vedoucí ke shromažďování důkazního materiálu. Byl vydán příkaz k odposlechu, byly činěny přepisy těchto odposlechů, zajišťována emailová korespondence, podávány návrhy státního zástupce na vydání příkazu ke sdělení údajů ohledně telekomunikačního provozu. Byly zajišťovány listinné důkazy týkající se monitorování vztahu mezi jednotlivými stíhanými osobami, včetně předávacích protokolů mezi společností [právnická osoba], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] [příjmení], Ing. [příjmení] a byly zajišťovány spisy Energetického regulačního úřadu. Ze strany státního zástupce byl podán návrh na vydání příkazu k prohlídce jiných prostor, byly sepisovány protokoly o provedení těchto prohlídek, protokoly o předání a převzetí věci ze strany zainteresovaných subjektů, byly zajišťovány faktury, dodací listy a další listinné důkazy. Byl podán návrh státního zástupce na vydání příkazů k prohlídce jiných prostor stran [právnická osoba] [příjmení], shromažďovány listiny o vydání kolaudačního souhlasu, rozhodnutí zkušebního provozu, listinné důkazy týkající se schůzky na Energetickém regulačním úřadu s obviněnou, zajišťovány písemné poznámky [jméno] [příjmení]. Byly zajištěny dokumenty při prohlídce jiných prostor ve [právnická osoba] [příjmení], zpráva o mimořádné revizi, zpráva o elektrické instalaci, zprávy o revizích, znalecké posudky atd. V přípravném řízení byly vypracovávány znalecké posudky, včetně dodatků a příloh, zajištěna korespondence, objednávky a průběh realizace – [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], protokoly o přepisech záznamů. Byl podán návrh státního zástupce na vydání příkazu k domovní prohlídce u Bc. [jméno] [příjmení] a další dokumenty týkající se této domovní prohlídky v podobě protokolu o zajištění věcí, popř. vrácení věcí. Spis také obsahuje emaily, příkaz soudce k prohlídce jiných prostor u Energetického regulačního úřadu, další dokumenty a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Policie ČR v rámci přípravného řízení žádala o podání odborného vyjádření na revizní zprávu z odboru bezpečnosti práce, žádala Úřad inspekce práce o odborné vyjádření, vydala opatření o přibrání znalce z oboru zdravotnictví, psychiatrie, stran zkoumání duševního stavu [jméno] [příjmení]. Další listinné důkazy které byly Policií České republiky zajištěny se týkaly vyjádření Energetického regulačního úřadu k otázkám financování a kofinancování podpory výrobků elektřiny z obnovitelných zdrojů. Byl dožádán Energetický regulační úřad o sdělení skutečností týkající se [právnická osoba] [příjmení] a [právnická osoba], následně bylo nařízeno ohledání [právnická osoba] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Policejním orgánem byl dožádán Energetický regulační úřad o zajištění ověřené kopie audio BDO a právního stanoviska advokátní kanceláře a zajišťována memoranda k procesnímu postupu Energetického regulačního úřadu. Policie ČR také žádala o vydání bankovních výpisů u [příjmení] plynárenských podnikatelů, Českou televizi o zaslání reportáže ohledně [právnická osoba] [příjmení] a [jméno] [příjmení], společnost [právnická osoba] o sdělení skutečností podstatných pro řízení, o podání odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví účetní evidence. Policejní orgán si také vyžádal správní spis Energetického regulačního úřadu ohledně řízení o obnově řízení [právnická osoba] [příjmení] v období červenec 2011 až únor 2012, ohledně obnovy řízení společnosti [právnická osoba] v období červenec 2011 až únor 2012 a detail výpisu z informačního systému Energetického regulačního úřadu. Policie České republiky si také vyžádala spis ohledně přezkumu rozhodnutí o zastavení obnovy řízení [právnická osoba] [příjmení] a [jméno] [příjmení], správní spis ohledně přezkumu rozhodnutí o zastavení obnovy řízení ve věci žádosti [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. o udělení licence, správní spis Energetického regulačního úřadu ohledně přezkumu rozhodnutí o zastavení obnovy řízení ve věci žádosti [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. o udělení licence (konkr. rozhodnutí obviněné ze dne [datum], kterým zrušila rozhodnutí Energetického regulačního úřadu ohledně zastavení řízení a obnovy řízení a věc vrátila Energetickému regulačnímu úřadu k novému projednání, rozhodnutí obviněné ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], kterým obviněná zamítla rozklad společnosti [právnická osoba]). Policie si dále vyžádala správní spis Energetického regulačního úřadu stran obnovy řízení ve věci žádosti [právnická osoba] [příjmení] s.r.o. o udělení licence za období [datum] až [datum], spis ohledně obnovy řízení ve věci žádosti společnosti [právnická osoba] o udělení licence od [datum] do [datum], spis Energetického úřadu ve věci žaloby [právnická osoba] [příjmení] proti rozhodnutí předsedkyně Energetického regulačního úřadu, kterým zamítla rozklad proti rozhodnutí ze dne [datum] o zastavení obnovy řízení. Také byly provedeny další úkony přípravného řízení v podobě podání vysvětlení panem [příjmení], panem [příjmení], paní [příjmení], panem [příjmení], paní [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [jméno], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], paní [příjmení] [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení] [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení], paní [příjmení] [celé jméno žalobkyně], panem [příjmení] [jméno], panem [příjmení] [příjmení], panem [příjmení], panem [příjmení] [jméno] [příjmení], panem [příjmení] [příjmení]. Dále trestní spis obsahuje další úkony policejního orgánu v rámci přípravného řízení v podobě shromažďování listin a podání vysvětlení od příslušných osob. Dne [datum] podala Policie ČR návrh na podání obžaloby. Dne [datum] Policie ČR zdůvodnila nevyhovění návrhu obhájců na provedení dalších důkazů. Obžaloba byla podána dne ke Krajskému soudu v Brně [datum]. Přípisem spolku [příjmení] ze dne [datum] byla nabídnuta společenská záruka za obžalovanou [celé jméno žalobkyně]. Dne [datum] bylo podáno doplnění podaného podnětu k výkonu dohledu na postupem Vrchního státního zastupitelství [obec], a to ze strany Ing. [jméno] [příjmení], člena občanského sdružení [příjmení]. Dne [datum] byl podán podnět k nařízení předběžného projednání obžaloby ze strany obžalované (žalobkyně). Dne [datum] podala obžalovaná další návrh na nařízení předběžného projednání obžaloby a právní stanovisko. Místopředsedou Krajského soudu v Brně byla prodloužena lhůta k nařízení předběžného projednání obžaloby do [datum]. Pokynem předsedy senátu ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den 2.6. až [datum]. Další hlavní líčení bylo nařízeno na den [číslo] až [datum]. Dne [datum] se konalo hlavní líčení a byli při něm vyslechnuti obžalovaní. Následně se konalo hlavní líčení dne [datum] a [datum], při němž rovněž došlo k vyslechnutí dalších obžalovaných. Ve dnech [datum] až [datum] se konala další hlavní líčení, při kterém byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení bylo odročeno na den 3.9. až [datum] a [číslo] až [datum] a [číslo] až [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky pro konání hlavního líčení a toto bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] a dne [datum] se konalo hlavní líčení s tím, že byly vyslechnuti svědci a v rámci hlavního líčení byla vznesena námitka podjatosti předsedy senátu. Další hlavní líčení se konalo dne [datum] a bylo odročeno na den [číslo] až [datum], [číslo] a [datum]. Následně byl spis předložen Vrchnímu soudu [obec] se stížnostmi obžalovaných [příjmení], Krymačáka, [příjmení]. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum] byly tyto stížnosti zamítnuty. Dne [datum] se konalo hlavní líčení, přičemž v rámci hlavního líčení byla řešena přítomnost či nepřítomnost účastníků s tím, že obhájci navrhli odročení jednání (kdy právní zástupce žalobkyně se k tomuto návrhu připojil). Dne [datum] se konalo hlavní líčení, při němž byly provedeny důkazy. Dále dne [datum] proběhlo hlavní líčení, bylo provedeno dokazování listinami a hlavní líčení bylo odročeno na den [číslo] až [datum]. Ve dnech [datum] až [datum] proběhlo hlavní líčení, při němž bylo provedeno dokazování listinami, byly přehrány videozáznamy, provedeno dokazování fotodokumentací a znaleckými posudky. Hlavní líčení bylo odročeno na den [datum] až [datum]. Ve dnech [datum] až [datum] se konalo hlavní líčení, ve kterém byli vyslechnuti svědci. Hlavní líčení bylo odročeno na den [číslo] až [datum]. Ve dnech [číslo]. až [číslo] se hlavní líčení nekonalo. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno hlavní líčení na den [datum] až [datum]. Při hlavním líčení konaném dne [datum] byl vyslýchán obžalovaný [příjmení], dále svědci a při hlavním líčení konaném dne [datum] byl vyslýchán znalec [příjmení]. Ing. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo odročeno na den [číslo] až [datum]. Toto hlavní líčení se z důvodu zdravotní indispozice obžalovaného [příjmení] nekonalo a nový termín hlavního líčení byl stanoven na den [datum] až [datum]. Při tomto hlavním líčení byli vyslýcháni svědci, obžalovaní a hlavní líčení bylo přerušeno do [datum]. Při hlavním líčení konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami – znaleckými posudky. Při hlavním líčení konaném dne [datum] byly pronášeny závěrečné řeči a rovněž tak při hlavním líčení konaném dne [datum]. Další hlavní líčení se konalo dne [datum], při tomto hlavním líčení bylo pokračováno ve závěrečných návrzích a byl vyhlášen rozsudek ve věci samé. K žádosti předsedy senátu byla prodloužena lhůta k vyhotovení rozsudku do [datum], poté do [datum] a následně do [datum]. Do tohoto rozsudku obžalovaní podali odvolání, žalobkyně dne [datum]. U Vrchního soudu v Praze, kterému věc byla předložena s odvoláním, bylo nařízeno veřejné zasedání od 8.1. do [datum] a od [datum] do [datum]. Ve dnech [datum] až [datum] proběhlo ve věci veřejné zasedání. Při veřejném zasedání konaném dne [datum] byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým mimo jiné byla žalobkyně zproštěna obžaloby podle § 226 písm. a) trestního řádu. Předseda odvolacího senátu žádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí, která byla prodloužena do [datum]. Následně do rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo podáno ze strany Nejvyššího státního zastupitelství dovolání, a to v neprospěch obžalované [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně). V mezidobí, z důvodu, že uvedené rozhodnutí nabylo právní moci, byl soudem I. stupně řešen výkon trestu a následně dovolání dalších odsouzených. Spis byl Nejvyššímu soudu ČR s dovoláním předložen dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že některá dovolání odsouzených byla odmítnuta, rozsudek soudu I.stupně a rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ve věci týkající se dovolání obviněné [příjmení] [jméno] [příjmení] a z podnětu Nejvyššího státního zástupce, týkající se [celé jméno žalobkyně] byl zrušen. Krajskému soudu v Brně byl spis opětovně předložen dne [datum]. Následně soudem I.stupně bylo nařízeno hlavní líčení na dny 4.9. až [datum], kdy toto hlavní líčení se nekonalo a posléze bylo nařízeno hlavní líčení na den [číslo] až [datum]. Toto hlavní líčení bylo zrušeno z důvodu žádosti žalobkyně a nový termín byl stanoven na den 12. až [datum]. Při tomto hlavním líčení byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

7. Z účastnické výpovědi žalobkyně má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně ohledně zásahu do její osobnostní sféry nezákonně vedeným trestním stíháním tak, že v době před zahájení trestního stíhání žalobkyně od svých 17 let pracovala, z politických důvodů v předchozím režimu nemohla kvůli původu prarodičů studovat, proto začala pracovat a dostudovala až při zaměstnání. Vystudovala ČVUT obor pozemní stavby. Milovala svoji práci, stále ji má ráda. Za svoji pracovní kariéru dosáhla vysokých funkcí, a to i zejména v oblasti plynárenství. Spolupracovala také s energetickými giganty, jako je Gazprom apod. Dostala i celou řadu vyznamenání i mezinárodních vyznamenání, stala se manažerkou roku. Třikrát obdržela vyznamenání nejúspěšnější žena, kdy toto je maximum počtu vyznamenání, které je možné obdržet. Obdržela řád královny [jméno], medaili o zásluhy o mezinárodní rozvoj plynárenství a státní vyznamenání prezidenta republiky o zásluhy o stát, a to ke stému výročí založení České republiky. Měla rodinu a své přátele, se kterými velmi dobře vycházela. Žádného trestného činu se nedopustila, žádný trestný čin také neměla v úmyslu spáchat. Od zahájení trestního stíhání trpěla nespavostí, nebyla schopná do tří hodin ráno usnout, v pět hodin ráno se již zase probouzela, trpěla děsivými sny, bála se jezdit za rodinou. Matka jí říkala:„ co to udělali, že co udělala, že vychovala takového zločince“. V době vedení trestního stíhání se jí narodili vnuci. Toto se stalo v době největší medializace a uvedenou situací zásadně trpěla. Trestním stíháním byla dehonestována a ani po zproštění obžaloby se věci do normálu nevrátily, naopak se projevují stále ve všech sférách osobnosti. Po profesní stránce došlo k tomu jí byl odepřen přístup k veřejným funkcím za rovných podmínek a bylo jí odepřeno právo na svobodnou volbu povolání. Ve sféře morální se toto vše projevilo tak, že měla před zahájením trestního stíhání absolutní víru, že Česká republika je právním státem, měla důvěru i v její orgány, a to jak v policii, tak i soudy. Docházelo k extrémní medializaci případu, tato medializace byla i nadále také podporována ze strany orgánů činných v trestním řízení a státním zástupcem [příjmení]. Jednalo se o tisíce bezesných nocí, které žalobkyně zažila a k tomu se i přiřadily zdravotní problémy. Česká televize začínala vysílat nepravdivé informace o jejím trestním stíhání. Po nějakou dobu tyto informace žalobkyně přecházela a v okamžiku, kdy požádala Českou televizi, aby také sdělila informace, které byly správné a pravdivé. Česká televize na toto nereagovala. Na Českou televizi tak podala trestní oznámení, které bylo následně odloženo. Podala žalobu na ochranu osobnosti proti České televizi, kde co do základu byla úspěšná, bylo jí přiznáno finanční odškodnění za nepravdivé výroky. Trestní stíhání se projevilo ve zdravotní rovině, a to v rovině neurologické i interní, všechny problémy byly diagnostikovány jako důsledek silného stresu, které přetrvává i dodnes. Měla silné bolesti hlavy, lékaři se domnívali, že má nádor na mozku, měla k tomuto všechny symptomy, omdlévala v letadle, omdlévala na ulici. Lidé si mysleli, že je opilá. Několikrát byla v důsledku silných bolestí hospitalizována, lékaři následně dospěli k závěru, že toto se vše děje v důsledku silného a dlouhodobého stresu. Poté co ukončila kariéru v Energetickém regulačním úřadu, jí nebyla po vypršení mandátu v červenci roku 2017 prodloužena smlouva, v radě nemohla pokračovat z důvodu trestního stíhání. Nabízela i premiérovi [příjmení], že by do rady nastoupila, aby zachránila situaci. Tento jí odpověděl, že se má přihlásit do výběrového řízení. Žalobkyně věděla, že nebude úspěšná právě z důvodu uvedeného trestního stíhání. Řešila i možnost pracovat jako poradce prezidenta republiky [příjmení]. Jednalo se o neplacenou funkci, ale nicméně prestižní. Proběhla schůzka na Hradě. Nicméně následovalo odmítnutí, neboť pan [příjmení] se obával možného skandálu v případě, že by žalobkyně byla opětovně zatčena a podobně. Založila Institut [celé jméno žalobkyně], který se zabývá ochranou lidských práv. K tomuto poukázala na událost, kterou se následně soud zabýval další tři jednání. Žalobkyně měla přednášet studentům, avšak v době, kdy se pronajímatel dozvěděl o tom, že přednášet bude ona, pronájem prostor v předvečer přednášky zrušil. Kandidovala ve volbách do senátu. Jeden měsíc své dovolené věnovala politické kampani, setkávala se s voliči. Přímo od nich se dozvídala, že ji nebudou volit, protože je proti ní vedeno trestní stíhání, že se dotklo i roviny profesní. V rámci mezinárodní spolupráce se jí další kolegové ptali, co se děje. K tomuto vypracovala prezentaci jak v českém, tak v anglickém jazyce. Nemohla sehnat adekvátní zaměstnání. V důsledku trestní stíhání byla 8 let veřejně dehonestována a to i mediálně. Je trvale poškozenou osobou a přiznané zadostiučinění nemůže nahradit zničený úspěšný život, přátelství a rodinné vztahy. V rodině si často pomáhali, často se navštěvovali, jednou se stalo, že přišla na rodinnou oslavu, kdy jí jeden dotyčný řekl:„ Jejda, ty si tady, my jsme si mysleli, že jsi zavřená.“ 8. Soud má obdobně uvedené zásahy do osobnostní roviny žalobkyni prokázané také z čestného prohlášení o dopadech trestního řízení ze strany [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a čestného prohlášení ze strany [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. U uvedených osob se jedná o příbuzné žalobkyně, a to matku a sestry. Z uvedených čestných prohlášení vyplývá, že trestní stíhání žalobkyně rodinu zasáhlo, dotyčné byly z obvinění žalobkyně zoufalé, začaly se samy bát jezdit do zaměstnání, protože se jich stále někdo něco vyptával. S žalobkyní se přestaly stýkat. Popřípadě z jejich strany setkávání se žalobkyní omezily. Nevěděly, co si o jejím trestním stíhání mají myslet. Sestra žalobkyně [jméno] [příjmení] se následně nervově zhroutila a přestala pracovat. Tato potom trestní stíhání žalobkyně sama považuje za příčinu svého dlouhodobého onemocnění. Za trestní stíhání své sestry se nesmírné styděla, musel se také starat i o nemocnou matku. Nepřály si, aby je žalobkyně navštěvovala, aby sousedé neviděli, že k nim chodí. V okamžiku, kdy byla odsouzená, byla to ostuda i v okolí. [příjmení] se jít na běžný nákup. Lidé je zastavovali, ptali se na podrobnosti. Rodinné vztahy se kvůli této hrozné ostudě úplně změnily. Teprve po sepsání brožury ze strany žalobkyně o jejím trestním stíhání si uvědomili, co se děje. [příjmení] [jméno] již v té době měla za sebou psychiatrickou léčbu a matka několik srdečních kolapsů. Rozvinula se u ní Alzheimerova choroba a v průběhu trestního řízení žalobkyně museli matku chránit před sledováním televize a posloucháním rozhlasu. Obdobně se právě o zničení rodinných vztahů vyjádřila ve svém čestném prohlášení i [jméno] [příjmení], druhá sestra žalobkyně.

9. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že ten se zná s žalobkyní od roku 2014, kdy proti ní bylo zahájeno trestní stíhání. Fungoval ve spolku [příjmení] jako aktivista. Ze strany předsedy spolku [příjmení] byl pověřen, aby se zabýval případem žalobkyně. Ode dne [datum] do skončení trestního stíhání ji provázel celým trestním stíháním, figuroval také jako obecný zmocněnec v dalších kauzách. Při výslechu uvedl, že ví, že trestní stíhání žalobkyni zasáhlo, byla to pro ni obrovská ztráta času, musela vynaložit obrovské finanční prostředky na svou obhajobu, a to v řádu milionů. Byla omezena ve výkonu své funkce. Měla psychické tlaky z důvodu silné medializace uvedeného řízení. Svědek sám podával trestní oznámení, uspěl se svojí stížností u rady České televize na nevyrovnanost reportáží České televize. Zažil urážky ze strany soudce [příjmení], který uváděl, že žalobkyně se do funkce předsedkyně ERÚ dostala zásluhou [jméno] [příjmení], a to v době, kdy toto jméno zosobňovalo zlom. Zbytečnost trestního stíhání svědek shledával i v tom, že podstata trestného obvinění s žalobkyní vůbec nesouvisela. Její trestní stíhání bylo nesprávně přiřazeno k dalším trestním stíháním a žalobkyně musela s dalšími osobami vytrpět celé trestní stíhání. Žalobkyně z okamžiku, kdy proti ní bylo vedeno trestní stíhání působila jako frajerka. Jako, že se jí trestní stíhání netýká, nicméně se sesypala. 3 měsíce ji neviděli. Svědek se domnívá, že se jednalo o posttraumatický stresový syndrom. V průběhu trestního stíhání byla žalobkyně nemocná, toto dávala do souvislosti se svým trestním stíháním, jak ji toto extrémně vyčerpávalo. Konkrétní informace o tom jaké nemoci žalobkyně měla, neví. Ví, že měla i komplikace v práci, vzhledem ke své funkci musela vynakládat větší úsilí na to, aby celou situaci zvládala.

10. Medializaci trestního stíhání žalobkyně má soud za prokázanou ze článků a televizních reportáží, a to Záznam pořadu„ [ulice] noviny“, odvysílaný stanicí [příjmení] [příjmení] dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ [příjmení] téma“, odvysílaný stanicí [příjmení] [příjmení] dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ Události, komentáře“, odvysílaný stanicí ČT24 dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ Události v regionech ([obec])“, odvysílaný stanicí ČT24 dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ Události“, odvysílaný stanicí ČT1 dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ Zprávy [příjmení] [příjmení]“, odvysílaný stanicí [příjmení] [příjmení] dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] Záznam pořadu„ [příjmení] zprávy“, odvysílaný stanicí TV Barrandov dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] [číslo] Záznam pořadu„ Události, komentáře“, odvysílaný ČT24 dne [datum], dostupný na webu: [webová adresa] komentare [číslo] [číslo] Článek„ Solární baroni: Policie zjišťuje i podíl šéfky ERÚ“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa]: [číslo] Článek„ Policie stíhá šéfku ERÚ v kauze licencí na dvě solární elektrárny“, publikovaný dne [datum] na webu: https://ekonomika.idnes.cz/policie-stiha-sefku-eru-vitaskovou-d6c-/ekonomika.aspx?c=A130327_154214_ekonomika_fih Článek„ Policie stíhá šéfku ERÚ [celé jméno žalobkyně] kvůli solárním elektrárnám“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ [celé jméno žalobkyně] se stížností proti svému obvinění neuspěla“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Solární očistec [celé jméno žalobkyně]“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] [číslo] Článek„ [celé jméno žalobkyně]: Žaloba je brutální způsob, jak mě dostat z křesla ERÚ“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Bojovnici proti drahé elektřině obžalovali kvůli fotovoltaice. Je to účelové, vzkazuje“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] [číslo] Článek [celé jméno žalobkyně] bude podezřelé soláry vysvětlovat u soudu, s ní devět lidí“, publikovaný dne [datum] na webu: https://ekonomika.idnes.cz/vitaskova-a-devet-lidi-obzalovana-v-kauze-solarniho-podvodu-ple-/ekonomika.aspx?c=A130919_134533_ekonomika_fih Článek„ Státní zástupce obžaloval deset lidí včetně šéfky ERÚ [celé jméno žalobkyně]“, publikovaný dne [datum] na webu: https://www.denik.cz/z_domova/statni-zastupce-obzaloval-deset-lidi-vcetne-sefky-eru-vitaskove- 2013 Článek„ Žalobce poslal šéfku ERÚ [celé jméno žalobkyně] k soudu“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Po roce s [příjmení] a [příjmení] mají k soudu nakročeno další známá jména“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa]: [číslo] [číslo] Článek„ Začal soud kvůli licencím na solární elektrárny, zpovídá se i šéfka ERÚ [celé jméno žalobkyně]“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ [celé jméno žalobkyně] odmítla vinu za to, že nedala přezkoumat podezřelé licence“, publikovaný dne [datum] na webu: https://ekonomika.idnes.cz/druhy-den-soudu-s-vitaskovou-djd-/ekonomika.aspx?c=A140604_123318_ekonomika_fih Článek„ Šéfku energetického úřadu ženou před soud. Zneužila pravomoc“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Šéfka ERÚ [celé jméno žalobkyně] dnes promluví k údajným podvodům se soláry v [obec]“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] [číslo] Článek„ Podvody se soláry v [obec] [celé jméno žalobkyně] označila obžalobu za vykonstruovanou“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ [celé jméno žalobkyně] je vinna, kvůli elektrárnám má jít do vězení na osm a půl roku“, publikovaný dne [datum] na webu: https://ekonomika.idnes.cz/vitaskova-odsouzena-0rg Článek„ [celé jméno žalobkyně] dostala 8,5 roku vězení. Vinno je i dalších 9 obžalovaných“, publikovaný dne [datum] na webu: https://chomutovsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/vitaskova-i-dalsi-9-lidi-v-kauze-solarnich-elektraren-jsou-vinni- 2016 Článek„ Soud: [celé jméno žalobkyně] je vinna, za mříže půjde na 8,5 roku. Neodstoupím, vzkázala“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Soud poslal [celé jméno žalobkyně] do vězení na 8,5 roku. Kvůli solárním elektrárnám“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Šéfka ERÚ [celé jméno žalobkyně] má jít na 8,5 roku do vězení. Rezignovat nehodlám, prohlásila“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Trest pro [celé jméno žalobkyně] musí děsit. Nejen ji“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ [obec] odcházení paní [celé jméno žalobkyně]“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ [obec] do vězení na osm a půl roku chce šéfka ERÚ [celé jméno žalobkyně] do Senátu“, publikovaný dne [datum] na webu: https://zpravy.idnes.cz/misto-do-vezeni-chce-sefka-eru-vitaskova-do-senatu-s-pomoci-usvitu- 10g Článek„ [celé jméno žalobkyně] trest za„ soláry“ nedostane. Soud ji zprostil obžaloby“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Soud: [celé jméno žalobkyně] za mříže nepůjde“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Soud zprostil [celé jméno žalobkyně] obžaloby v kauze solárních elektráren“, publikovaný dne [datum] na webu: [webová adresa] Článek„ Soud zprostil [celé jméno žalobkyně] obžaloby za solární elektrárny, Zemkovy odsoudil“, publikovaný dne [datum] na webu: https://zlin.idnes.cz/vrchni-soud-olomouc-alena-vitaskova-solarni-elektrarny-zemek-p6r-/zlin-zpravy.aspx?c=A180117_092919_zlin-zpravy_ras ¨ 11. Skutečnost, že došlo k zásahu do zdraví žalobkyně, má soud za prokázané také z emailové korespondence týkající se jejího zdravotního stavu od kliniky a magnetické rezonance, v výpovědi žalobkyně a ze zdravotních záznamů o vyšetření ze dne [datum], dále ze zprávy z nemocnice [právnická osoba] [ulice] ze dne [datum].

12. V průběhu soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] byla řešena i situace, která vznikla v průběhu vedení odškodňovacího řízení, kdy žalobkyni v důsledku vedení přednášky její osobou měl být zrušen pronájem prostor Národního divadla. Jednalo se příklad přesahu trestního stíhání vedeného vůči žalobkyni do období po skončení trestního stíhání. K tomuto vyslechl svědka [jméno] [příjmení], který je spolupracovníkem žalobkyně cca 2 roky, který však k této nastalé situaci nic zásadního nevěděl. Měl se taktéž podílet na přednášce organizované spolkem [příjmení] na návrat, který spolupracoval právě s institutem [celé jméno žalobkyně]. V předvečer konání přednášky dostal pouze SMS, že se přesouvá tato přednáška do jiného prostoru. Svědek [jméno] [příjmení] spolupracoval se spolkem [příjmení] na návrat, uvedl, že zajišťoval prostor pronájmu, kde se měla přednáška uskutečnit, jednalo se o zkušebny Národního divadla, neboť s Národním divadlem spolupracoval. Narychlo se snažil zajistit právě náhradní prostor, kdy poptal Národní divadlo o možnostech pronájmu zkušeben v Anenském klášteře. Shora uvedená spolupráce s Národním divadlem nebyla realizována, neboť ze strany Národního divadla jako důvod nemožnosti pronájmu těchto prostor byly provozní důvody, neboť v době přednášky měla probíhat zkouška souboru. Svědek sám uváděl, že pouze důvod, pro který došlo k neuskutečnění údajného pronájmu a neuskutečnění přednášky v prostorách Národního divadla nebyla účast žalobkyně na uvedené přednášce. Žádná smlouva o nájmu sjednána nebyla, jednalo se právě pouze o dotaz a možnosti, o kterých svědek komunikoval s Národním divadlem. Celá situace vznikla asi tak, že na schůzce organizátorů možná zazněla myšlenka s otázkou, zdali není tímto důvodem právě přímá osobnost žalobkyně. Nejednalo se však o to, že by se jednalo o oficiální důvod, který by fakticky byl ze strany Národního divadla jako důvod pro zrušení sdělen. Jednalo se pouze o spekulaci, která vznikla uvnitř spolku [příjmení] na návrat, a to však žalobkyně, která následně bez vědomí spolku [příjmení] na návrat zaslala dopisy Národnímu divadlu. Toto svědek chápe jako podraz, neboť zde byl zmiňován právě i spolek [příjmení] na návrat. [ulice] mezi spolkem [příjmení] na návrat a Institutem [celé jméno žalobkyně] byl tímto ukončen. O krocích žalobkyně vůči Národnímu divadlu se spolek [příjmení] pro návrat dozvěděl až od Národního divadla. Žalobkyně sama uvedený spolek o svých krocích předem neinformovala. Z výpovědi svědka [jméno] má soud za prokázané, že svědek [příjmení] mu sdělil, že musí najít nový prostor k přednášce. Informace právě zněla tak, že by Národní divadlo muselo uvedené prostory po žalobkyni dezinfikovat. Uvedl, že toto bylo pravděpodobně mylně interpretováno jako, že by se musely prostory dezinfikovat po žalobkyni. Toto bylo právě upřesněno tak, že právě z důvodu většího počtu osob by uvedené prostory musely být dezinfikovány. Žalobkyně následně bez vědomí spolku [příjmení] na návrat obeslala Ministra kultury ohledně stížnosti na postup Národního divadla. Poté došlo k rozvázání spolupráce.

13. Z notářského zápisu ze dne [datum] sp. zn. NZ [číslo] má soud za prokázanou pouze tu skutečnost, že se žalobkyně dostavila dne [datum] k notářce, kde jí do notářského zápisu nadiktovala svůj postoj a svoje vylíčení rozhodných událostí týkající se jejího trestního stíhání. Soud tak má z tohoto notářského zápisu za prokázanou pouze skutečnost, že žalobkyně se dne [datum] dostavila k notářce a sdělila jí uvedené skutečnosti, které byly obsahem notářského zápisu. Soud nemá z tohoto notářského zápisu za prokázanou skutečnost, že by události, tak jak byly ze strany žalobkyně, v tomto notářském zápise nadiktovány a zachyceny, fakticky se udály a byly pravdivé.

14. Skutečnost, že případ žalobkyně jako vykonstruovaný je zmiňován a i ze strany dalších osob v médiích, kteří se připodobňují k její pozici a k jejímu postavení, má soud za prokázanou z komentáře [jméno] [příjmení] z Krajských listů a z rozhovoru od [jméno] [příjmení] se soudcem Zdeňkem Sovákem, který taktéž zmiňuje právě trestní stíhání žalobkyně, který také zmiňuje její osobní život, který se naprosto zhroutil v důsledku trestního stíhání.

15. Z knihy Na prahu vězení soud má za prokázané, že žalobkyně cítila nutnost se k trestnímu stíhání ještě v jeho průběhu vyjádřit a uvést v ní svůj pohled na celou situaci.

16. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (dále jen zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

17. Soud má za prokázaný skutkový stav ohledně vedení trestního stíhání žalobkyně v souladu s vylíčením průběhu trestního stíhání vedeného ze strany Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Lze tak uzavřít, že usnesením Policie České republiky Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality SKPV, expozitura [obec], Oddělení odhalování a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] jímž bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání pro zneužití pravomoci veřejného činitele podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) tr. zákoníku s hrozícím trestem odnětí svobody [číslo] let, byla naplněna podstata odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona 82/98 Sb.

18. V průběhu řízení žalobkyně byla nepravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody ve výši osmi let a šesti měsíců. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno dne [datum], pravomocně bylo ukončeno dne [datum]. Věc byla projednávána na třech stupních soudní soustavy. Trestní stíhání žalobkyně bylo silně medializováno. Co se týká uvedené medializace, soud nedospěl k závěru, že by ze strany orgánů činných v trestním řízení docházelo k excesivním výrokům, které by byly přijímány ze strany médií a podávaly tak nepravdivý nebo zavádějící pohled na trestní stíhání žalobkyně. Naopak má soud za prokázané, že to byla média, která sama uváděla zkreslené, popřípadě nepravdivé informace ohledně trestního stíhání žalobkyně a ohledně samotné osoby žalobkyně. Byla to zejména Česká televize vůči níž se však žalobkyně samostatnou žalobou domáhala odškodnění a byla ve sporu, co do základu úspěšná. Nicméně skutečnost, že o trestním stíhání žalobkyně média v masivním rozsahu informovala, újmu žalobkyni muselo zásadně prohloubit. Do doby zahájení trestního stíhání byla žalobkyně osobou bezúhonnou. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že se od žalobkyně po určitou dobu jejího trestního stíhání odvrátila rodina, tato s ní omezila a přerušila styky. Trestní stíhání se projevilo i v zdravotní sféře samotné žalobkyně, tak sestry žalobkyně, tak i její matky. Rodina jí zazlívala, že uvedený trestný čin spáchala, že je proti ní trestní stíhání fakticky vedeno. Zazlívali právě i poškození jejího dobrého jména, trestní stíhání poškozovalo dobrou reputaci rodiny. Rodina žalobkyně byla přesvědčená o vině žalobkyně, a to po určitou dobu vedení trestního stíhání, a to zejména i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v průběhu řízení byla fakticky, byť nepravomocně odsouzena k trestu odnětí svobody v délce osmi let a šesti měsíců. Ohledně voleb do senátu v roce 2016 má soud za prokázanou skutečnost, že žalobkyně do těchto voleb kandidovala, že nicméně nebyla úspěšná v tom směru, že by se stala senátorkou parlamentu České republiky. Soud však nemá za prokázanou skutečnost, že hlavní příčinou tohoto neúspěchu bylo vedení trestního stíhání žalobkyně, nicméně nepochybně trestní stíhání žalobkyně muselo v rámci silné medializace do rozhodování voličů nepochybně zasáhnout. Zároveň, byť soud nemá za prokázané tvrzení žalobkyně, že pouze z důvodu osoby žalobkyně by byla spolku [příjmení] na návrat zrušen pronájem prostor Národního divadla, je z celkového postoje k tomuto incidentu ze strany žalobkyně zřejmé, že její subjektivní vnímání událostí, které se týkají její osoby je silně ovlivněno jejím trestním stíháním. [jméno] tedy skutečnost, že by veřejnost vnímala osobu žalobkyně v negativním světle, ale skutečnost, že u žalobkyně se stále projevuje zasažení trestním stíháním v rovině podezření, že okolí ji chápe jako osobu se stigmatem trestního stíhání.

19. Žalobkyně soudu k důkazu předložila knihu Na prahu vězení, jednalo se o brožuru, kterou soud provedl jako důkaz. Soud zjistil subjektivní postoj a náhled a vnímání žalobkyně jejího trestního stíhání, a to právě v intencích žalobních tvrzení i účastnického výslechu, kdy uvedená brožura a v ní zachycený postoj žalobkyně od žalobních tvrzení a samotného výslechu dle žalobkyně nijak nelišil. Co se však týká knihy Krvavé slunce pod gilotinou, kterou žalobkyně požadovala provést jako důkaz, tento důkaz ze strany soudu proveden nebyl. Soud, byť knihu přečetl, dospěl k závěru, že nelze uvedenou knihou prokazovat žádná žalobní tvrzení, neboť není zřejmé, co je v uvedené knize fikce, a co je pravdivé, a zejména skutečnost jaká konkrétní tvrzení by uvedenou knihu měla být prokazována kromě opětovného subjektivního nebo vnitřního postoje žalobkyně ke svému trestnímu stíhání.

20. Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31 a odst. 2 zákona 82/98 Sb. na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se z projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná pouze tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. V každém případě je primárně na žalobci, aby zvolil přesvědčivé srovnání, podle kterého jeho újma z hlediska spravedlnosti není menší než újma jiná, se kterou se přiznává minimálně žalovaná částka bez rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Při stanovení zadostiučinění je nutné přihlížet k jiným okolnostem provázejícím trestní řízení. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

21. Při stanovení formy a výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním se vychází z povahy trestní věci, z délky trestního stíhání a především z dopadu trestního stíhání do osobnostní sféry osoby poškozené. Současně ovšem platí, že forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. K tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

22. V pravomoci soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takovéhoto řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního. K tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

23. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma, naopak v řízení na žalobkyni, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdila a prokazovala existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva poškozeného a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobkyně, a že v důsledku toho žalobkyni vznikla nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a výší zadostiučinění. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka].

24. K otázce odškodnění za nezákonné rozhodnutí soud uvádí, že dle konstantní judikatury navazující na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí] a spisová značka [spisová značka], publikovaný pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí, ročník 91, platí, že nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskočilo pravomocným odsouzením, je na místě v určitých případech posoudit jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zastavení trestního řízení, které byť nikoliv výslovně, ruší účinky zahájení trestního stíhání a rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno ve smyslu odškodňovacího zákona č. 82/1998 Sb. a je tak pro tyto účely rozhodnutím nezákonným. Zakládá tak nárok na náhradu škody ve smyslu ustanovení § 1, 2 zákona č. 82/1998 Sb. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn, nebo proti němuž bylo vedeno trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný, nebo že mu byla udělena milost, nebo že trestný čin amnestován. Soud v žádném případě nedovodil ze strany žalované ani nebylo nijak tvrzeno, že by si žalobce trestní stíhání zavinil sám, nebo že by toto trestní stíhání skončilo udělením milosti, nebo amnestií. Nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které skončilo zprošťujícím rozsudkem, se posuzuje podle ustálené soudní judikatury viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. [spisová značka] jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí soud ve věci shledal. Žalobce byl nedůvodně a nezákonně ve smyslu zákona 82/1998 Sb. trestně stíhán. Existence shora uvedených skutečností vylučujících odpovědnostní titul žádný z účastníků ani netvrdil a soud je, jak je uvedeno shora, neshledal. Soud dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], nebo [spisová značka] s tím, že zatímco v případě nepřiměřené délky řízení se újma na straně poškozeného presumuje. Musí být újma založena jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena a šlo by o notorietu, kterou dokazovat netřeba. Protože se jednalo o odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, nikoliv z nepřiměřené délky řízení, soud provedl shora uvedené dokazování a zjišťoval tak intenzitu, kterou trestní stíhání zasáhlo do osobnostních práv žalobce a jaká forma a jaká výše odškodnění je třeba k reparaci takto vzniklé nemajetkové újmy. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Vznikem materiální újmy i dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky sp. zn. IV. US [číslo] je spojeno vždy s individuálním diskomfortem trestně stíhaných osob a toto není na místě presumovat, ale prokazovat. Soud poukazuje na rozhodnutí NS ČR sp. zn. [číslo jednací] s tím, že o nemajetkové újmě lze hovořit, pokud nastalá újma spočívá v narušení osobního zájmu poškozeného, který nemá hodnotu v penězích, představuje opak škody. Nemajetková újma je nepříznivý dopad škodné události do jiných hodnot, než je jmění, lze tak hovořit o škodě morální, ideální i materiální, za kterou náleží poškozenému peněžitá materiální satisfakce. Projevuje se v těžce definované sféře vnímání obtíží, nepohodlí, stresu a jiných nežádoucích účinků spojených se zásahem do základních lidských hodnot. K tomuto občanský zákoník komentář svazek VI. § [číslo] – [číslo] [obec]: WOLTERS KLUWER 2014 a dále vznik nemajetkové újmy zpravidla nelze dokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, řízení se obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dodány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou, je nutné posoudit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčená ve složkách tvořících nemajetkovou sféru žalobce jednotlivce. Neprokazuje se to, jak se poškozený cítí, ale jestli má důvod cítit se poškozeným viz. [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení], nemajetková újma způsobená protiprávním výkonem veřejné moci [obec], Leges 2014 a dále nález Ústavní soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3183/2015 odst. 48, stát svými právními normami rozčlenil svůj vztah ke stěžovatelce do více linií, do linie trestních včetně opakovaného řízení před obecními soudy o náhradě majetkové újmy řízení, o náhradě nemajetkové újmy pak rozdělil do dvou dílčích řízení při soudech v řízení ve více stupních. Svůj vztah ke stěžovatelce stát deklaroval i právními předpisy, které zakotvují pravidla trestního a civilního řízení i hmotně právní předpoklady dané trestním zákonem jakož i zák. 82/98 Sb., činí tak ve snaze maximálně objektivizovat kontrolu svého jednání a vzájemnou nezávislost, přezkum jednotlivých svých dílčích složek. Tento velkoryse vybudovaný a nákladný aparát se však v daném případě zachován adekvátně, právě k tomu k jehož ochraně byl vybudován a povolán napadeným rozhodnutím obecních soudů, chybí velkorysost, jakou stát musí přistupovat ke kontrole svých pochybení podle přísloví sytý hladovému nevěří nebo v absenci postupu podle zlatého pravidla, které říká, že každý by měl činit druhému to, co by chtěl, aby bylo činěno jemu. Soudci se musí umět alespoň elementárně vcítit do pozice souzeného člověka, zejména za situace, kdy mají napravit škody způsobené jinými soudy, tím spíše trestními …, pokud soudci uznají, že k závažnému zásahu do přirozených práv stěžovatelky opravdu došlo, avšak na odčinění nemajetkové újmy přiznají nepatrnou částku působí to až cynicky jako postup bez citů pro elementární spravedlnost. [ulice] sféra fyzické osoby (člověka), v níž je zabezpečováno svobodně realizovat svou osobnost, vytváří základ její celkové vnitřní jistoty a bezpečí. Stává se tak v současném světě značně pokročilé vědy a techniky, informovanosti apod. stále významnější hodnotou osobnosti každé fyzické osoby, která zasluhuje účinnou ochranu zabezpečovanou i univerzálnějšími prostředky občanského práva. Podle tohoto širšího pojetí újmy u osobního soukromí, které takto zastává i Ústavní soud,„ respektování soukromého života zahrnuje do určité míry i právo na vytváření a rozvíjení vztahů s dalšími lidskými bytostmi“. Součástí soukromého života se proto stává rodinný život zahrnující i vztahy mezi manžely i blízkými příbuznými, neboť součástí rodinného života jsou nejen jejich sociální a morální vztahy, nýbrž také zájmy materiální povahy přispívající k rozvoji osobnosti každého z nich (obdobně srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 517/99, resp. rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. [spisová značka], nebo např. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a kol.: Ochrana osobnosti podle občanského práva, [právnická osoba] 2004). Jisté přitom je, že zásah proti právu na soukromí (rodinný život) ostatních členů rodiny je ve skutečnosti vždy až odvozeným od prvotního zásahu do práva na ochranu osobnosti (zde do práva na život), jímž byl postižen jeden z jejích členů.

25. Co se týká medializace soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], není-li excesivních vyjádření, či postupu ze strany orgánů činných v trestním řízení a medializace případu je tak prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu, nelze přičítat státu k tíži, že princip presumpce neviny byl narušen sdělovacími prostředky, či dokonce, že jimi byl narušen ve značné míře.

26. Výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby nelze odvíjet od základní částky odškodnění za 1 rok trvání řízení, ve kterém bylo porušeno právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. K tomu rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Není možné výši odškodnění nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zastavením nebo zproštěním obžaloby odvozovat od určité výchozí částky za měsíc, či rok trestního stíhání. Jediným jednotícím prvkem je zde požadavek, aby soudem přiznané zadostiučinění odpovídalo právě výše přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují. K tomu rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]. Dále rozsudek Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací].

27. V obecné rovině je třeba přisvědčit námitce žalované o tom, že medializace sama o sobě je důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a práva veřejnosti na informace, avšak pokud byl případ žalobkyně zveřejněn v hromadných sdělovacích prostředcích na internetu a v televizi, neznamená to, že takové jednání lze jakkoliv z hlediska dopadu do osobnostní sféry žalobkyně pominout. Medializace případu žalobkyně zasáhla do její osobnostní sféry podstatně více, než pokud by případ žalobkyně publikován nebyl.

28. Pokud jde o povahu věci, vůči žalobkyni bylo vedeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a) odst. 3 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákona, zčásti dokonaný, zčásti ukončený ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, když dle shora uvedené právní úpravy hrozil žalobkyni trest odnětí svobody na [číslo] let. V průběhu řízení byla žalobkyně nepravomocně odsouzena k přísnému podmíněnému trestu v délce 8 let a šesti měsíců. I tato skutečnost újmu žalobkyně prohlubovala, žalobkyně byla obviněná ze zneužití pravomoci veřejného činitele, což obecně budí vyšší společenské odsouzení, než běžná majetková trestná činnost, nikoliv však takové veřejné odsouzení jako trestní stíhání za násilné trestné činy. Délka trestního stíhání byla 6 let a 8 měsíců. Jedná se o délku řízení, která je značná, nicméně, Obvodní soud pro Prahu 2 v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a následně po zpětvzetí této žaloby vedené za celkovou délku řízení u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. značkou [spisová značka] pravomocně dospěl k závěru, že celková délka řízení není nepřiměřená. Vzhledem ke shora uvedenému, kdy žalobkyně samostatně za nepřiměřenou délku řízení a tedy za nejistotu, která je v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení byla vyvolána a byla v ní po tuto nepřiměřenou dobu řízení také udržována nebyla samostatně odškodněna, soud k délce řízení při rozhodování o výši zadostiučinění přihlížel. V tomto případě se tedy jednalo o délku šesti let a osmi měsíců, což je dle názoru soudu období již poměrně dlouhé. Nicméně vzhledem ke všem okolnostem případu se tedy nejedná o celkovou délku řízení, ke které by možné bylo vztáhnout odpovědnostně titul dle ustanovení § 13 zákona 82/98 Sb. Soud přihlédl právě k tomu, že po tuto, tedy nikoliv krátkou dobu, žalobkyně byla vystavená stresu a nejistotě vyplývající ze samotného vedení trestního stíhání. Následky v osobnostní sféře žalobkyně způsobené trestním stíháním byly vážnějšího rázu. Žalobkyně trestní stíhání sice navenek snášela dle výslechu svědka [příjmení] statečně, nicméně v soukromí se toto právě projevovalo zvýšenou nervozitou, problémy se spánkem, obavy z budoucnosti, z obavy, z toho jak trestní stíhání dopadne. Žalobkyně byla do doby trestní stíhání bezúhonnou osobou. Rodina žalobkyně se od ní odvrátila, bydlela na malé obci. Rodinní příslušníci měli strach dojíždět do zaměstnání, toto se také projevilo ve zdravotní sféře sestry a matky žalobkyně a i ve zdravotní sféře žalobkyně, která právě z důvodu vypětí a dlouhotrvající nervozity měla vlastně projevy rakoviny, omdlévala v letadle a na ulici apod. Na druhou stranu je nutné však k okolnostem snižujícím výši přiznaného zadostiučinění poukázat na skutečnost, že žalobkyně i po celou dobu trestního stíhání tedy po celé své funkční období působila na své pozici předsedkyně Energetického regulačního úřadu. Na druhou stranu nelze žalobkyni vyčítat skutečnost, že i po dobu trestního stíhání, které bylo vedeno v souvislosti právě s jejím působením ve funkci předsedkyně rady Energetického regulačního úřad, tento post obhájila, tj. jen těžko lze přičítat k tíži žalobkyně skutečnost, že i nadále odolala tlakům způsobeným trestním stíháním i medializací případu i veřejné známosti celé situace a i nadále svoji funkci zastávala řádně a v souladu s právními předpisy. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že i po skončení její funkce v Energetickém regulačním úřadu i samotného trestního stíhání pro žalobkyni bylo obtížné nalézt vhodnější zaměstnání. Nicméně žalobkyně se realizuje formou založení Institutu [celé jméno žalobkyně]. Nelze opomenout ani skutečnost, že ze strany prezidenta České republiky v průběhu jejího trestního stíhání jí bylo uděleno státní vyznamenání. Soud přihlédl ke skutečnosti, že trestní stíhání žalobkyně je velmi známo mezi veřejností, a to zejména právě i z masivní medializace ze strany médií České republiky, což právě vyplývá i z provedených důkazů, kdy její trestní stíhání jako vykonstruované, jako nezákonné, zmiňují i další osoby, vůči nimž je třeba trestní stíhání vedeno a podobně. Na druhou stranu o otázce medializace a excesivního chování médií soud uvádí, že to byla sama žalobkyně, kdo právě z důvodu nepravdivých výroků nebo nepravdivých a zavádějících reportáží sama vedla občanská soudní řízení vůči těmto médiím, a to zejména vůči České televizi a v nich byla úspěšná. Jedná se tak o určitou formu zadostiučinění, které se jí dostalo právě z důvodu nepravdivých nebo zavádějících informací, které ze strany médií byla poskytována. K tomuto soud uvádí, že právě při respektování presumpce neviny ze strany orgánů činných v trestním řízení, neboť ze strany soudu nebylo zjištěno excesivní jednání orgánů činných v trestním řízení, které by se projevilo v mediálních výstupech. Nelze klást k tíži žalované právě jednání třetích osob, presumpci neviny nerespektující.

28. Ustálené závěry soudní praxe k otázce odškodňování nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání lze obecně shrnout tak, že trestní stíhání, a to zejména trestní stíhání, které trvá po mnoho let a je ukončeno konstatováním, že se skutek nestal nebo nebyl trestným činem, představuje velmi závažný zásah do právní sféry jednotlivce. Nárok na náhradu škody v případě nezákonně vedeného trestního stíhání přitom neplyne jen z čl. 36 odst. 3 listiny, ale přímo z principu materiálního právního státu. K tomu nález Ústavního soudu sp. zn. II ÚS 2175/16 ze dne [datum]. Přestože zhodnocení intenzity újmy závisí na jedinečných okolnostech případu a vzpírá se jednoduchému tabulkovému přístupu, je nutno zajistit, aby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou státem bylo přiznáváno s respektem k principu rovnosti před zákonem, aby se jednotlivcům ve srovnatelných případech dostalo srovnatelné právní ochrany, k tomu nález Ústavního soudu II. ÚS 2175/16. Soud tedy postupoval na základě postupu, který je v soudní praxi ustálený a Ústavním soudem obecně akceptovaný či dokonce je považovaný za nutný. K tomu nález Ústavního soudu IV ÚS 3183/15 ze dne [datum], neboť jiný postup by ani nebylo možné považovat za předvídatelný, totiž postup spočívající ve srovnání intenzity zásahu, respektive výše zadostiučinění s podobnými případy, které již byly v soudní praxi vyřešeny. Soud vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, která stanoví základní kritéria pro srovnávání případu a pro určování výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobilo nezákonným trestním stíháním, k tomu právě rozsudek [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a aplikoval tedy kritéria povahy trestní věci, délky trestního řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené. Soud dále pro určení částky představující přiměřené zadostiučinění vyšel ze zásad formulovaných Ústavním soudem obecně ve vztahu k odškodňování újmy vzniklé v důsledku trestního stíhání bezúhonných osob, které působily ve veřejných funkcích či vedoucích funkcích exekutivy státu, jejich kariéra byla založena na uplatňování vysoké odbornosti, a které byly pro výkon veřejné funkce známy široké veřejnosti tím, že trestní stíhání bylo medializováno a zasáhlo negativně do jejich profesního růstu, k tomu nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 417/21 III. ÚS 3271/20. V nálezu sp. zn. III. ÚS 3271/20 Ústavní soud uvedl, že stát nesmí závažnost nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním bagatelizovat přiznáním nepřiměřeně nízké nebo dokonce jen symbolické náhrady. Výše přiznané peněžité náhrady musí vždy naplnit požadavky plynoucí z čl. 36 odst. 3 listiny a principu demokratického právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, mohlo by být výzvou pro obecné soudy, aby zvážily, zda již v minulosti přiznaná odškodnění, se kterými poměřují nově přiznaná odškodnění, byla opravdu dostatečná. Dále zdůraznil, že zásah trestního stíhání do cti a dobré pověsti poškozeného je o to citelnější bylo-li trestní řízení posléze skončeno zprošťujícím rozsudkem, v němž bylo konstatováno, že skutek, z něhož byl stěžovatel obžalován, nebyl trestným činem a uložil obecným soudům povinnost dostatečným způsobem přihlédnout ke skutečnosti, že poškozený byl stíhán pro skutek, který od počátku vůbec nebyl trestným činem a zproštění obžaloby tak byl nebylo důsledkem důkazní nouze, ale selháním verifikační filtrační funkce přípravného řízení. Žalobkyně právě v pravomocném rozsudku, kterým byla obžaloby zproštěna, byla zproštěna právě podle § 226 písm. b) TZ tj t z důvodu, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Soud vzal v úvahu, že došlo ke společenské dehonestaci žalobkyně, k poškození její pověsti, k poškození jejího společenského postavení, k poškození společenského, profesního, i rodinného života, a to zejména rozsáhlou medializací jejího trestního stíhání, a toto vše je velmi závažným následkem trestního stíhání. Soud poukazuje i na skutečnost, že trestní stíhání vůči žalobkyni bylo od samého počátku vedeno zjevně bezdůvodně, když skutek, pro který byla žalobkyně stíhána, nebyl trestným činem, což bylo namítáno v průběhu celého trestního stíhání. Soud jako referenční případ odkazuje na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 vedené pod sp. zn. [spisová značka] u Městského soudu v Praze pod sp. [spisová značka], kdy se jednalo právě o masivní zásah do osobnostní sféry poškozené osoby, právě z tohoto rozsudku vychází rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [číslo jednací], které bylo změněno rozhodnutím Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Na druhém místě uváděném referenčním případě byl poškozený taktéž trestně stíhán pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 3 trestního zákona Trestní stíhání vůči němu trvalo 6 let a 9 měsíců, což je délka srovnatelná s řízením žalobkyně. Trestní stíhání se taktéž projevilo ve zdravotní rovině, kde poškozený měl obtíže s usínáním, udržením spánku, s koncentrací, psychickou labilitou. Došlo ke společenské dehonestaci, poškodilo čest poškozeného, vztahy s celou řadou osob včetně rodiny s ohledem na masivní mediální dehonestaci. Došlo ke zpochybnění jeho dobrého jména. Rodina trestní stíhání těžce nesla. Rozdíl je zde v tom, že ve sféře profesní žalobci v důsledku vedeného trestního stíhání byl pozastaven výkon advokacie a dále Městský soud v Praze dospěl k závěru, že ze strany orgánů činných v trestním řízení došlo k excesivní medializaci trestního stíhání žalobce, kdy to byly orgány činné v trestním řízení, které poskytovaly záměrně informace o trestním stíhání s tím, že pakliže ten, kdo sdělovacím prostředkům podrobnosti z neveřejného přípravného řízení v trestní věci žalobce poskytl, takový chtěl způsobit právě následek nebo byl srozuměn s tím, že následek v podobě předběžného společenského odsouzení žalobce nutně vznikne a jeho následky mohou přetrvávat i samotné skončení trestního stíhání. U současné žalobkyně soud nedospěl k závěru, že by zde došlo právě k excesivní medializaci poskytováním neveřejných informací ohledně jejího trestního stíhání, naopak má soud za prokázanou skutečnost, že to byla média, která na základě objektivních informací podávala však zkreslené nebo zavádějící informace vůči veřejnosti. Soud nicméně dospěl k závěru, že síla a rozsah medializace byl, jak u žalobkyně, tak posuzovaného případu Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. [spisová značka], obdobný. Nicméně právě vzhledem ke shora uvedeným rozdílům soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží náhrada nemajetkové újmy ve výši 600 000 Kč Vzhledem k tomu, že ze strany žalované již částka 450 000 Kč již přiznána byla, soud přiznal na další částce zadostiučinění částkou ve výši 150 000 Kč (Pakliže zde ze strany žalobkyně byly pochyby o tom, že částka 450 000 Kč je odškodněním za celé nezákonné trestní stíhání vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Soud dospěl k závěru, že bylo úmyslem žalované odškodnit, nikoliv pouze uplatněnou část trestního stíhání, tak jak tato byla následně požadována v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], ale týkala se právě celého trestního řízení, a to od [datum] do [datum].

29. Co se týká zákonného úroku z prodlení, žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované v řízení, následně vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], avšak v době, kdy ještě nebyla konstatována nezákonnost uvedeného rozhodnutím, jímž bylo usnesení o zahájení trestního stíhání. Nově potom uplatnila na základě těchto nových skutečností douplatnila svůj nárok v řízení, které následně bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], co se však týká tedy požadovaného úroku z prodlení, byť v řízení [spisová značka] je i po rozhodnutí Městského soudu v Praze pokračováno, je nutné pro počítání zákonného úroku z prodlení vyjít z celkové situace. Soud dospěl k závěru, že žalovaná se dostala do prodlení až v situaci, kdy vznikl odpovědnostní titul, tedy právě až od pravomocného skončení celého trestního stíhání žalobkyně, ve kterém byla konstatována její nevinna, a to dne [datum] a žalobkyně sama uplatnila nárok u žalované dne [datum]. Žalovaná plnila částku 450 000Kč dne [datum]. Soud však dospěl k závěru, že je na místě uvažovat o jedné částce, která je schopná vzniklou nemajetkovou újmu reparovat, neboť se jedná o řízení vedené na základě odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí, jímž bylo právě prvotní usnesení Policie České republiky o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Pravomocné konstatování nezákonnosti tohoto usnesení je ze dne [datum]. Žalovaná uplatnila v šestiměsíční zákonné promlčecí lhůtě svůj nárok u žalované dne [datum] a žalovaná plnila, tedy z částky 450 000 Kč v další šestiměsíční lhůtě, která jí je poskytnuta dle ustanovení § 14 odst. 3 a 15 odst. 2 zákona č. 82/98 Sb. k mimosoudnímu projednání nároku a nově žalobkyně tedy požaduje zákonný úrok z prodlení až od [datum]. Co se tedy týká zákonného úroku z prodlení, soud dospěl k závěru, že žalovaná se dostala do prodlení právě až uplynutím šestiměsíční lhůty od doručení požadavku žalobkyně do projednání nároku ze dne [datum], neboť právě tímto druhým uplatněním nároku došlo k tomu, že žalovaná mohla fakticky nárok z titulu pravomocného rozhodnutí o zproštění obžaloby žalobkyně fakticky také projednat a teprve uplynutím této doby se žalobkyně dostala do prodlení. Soud tedy přiznal zákonný úrok z prodlení z částky, která byla přiznaná nad částku 450 000 Kč od [datum].

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 osř. Žalobkyně byla co, do základu úspěšná. Soud jí přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve výši 3100 Kč za jeden úkon právní služby a to za převzetí věci dne [datum] [datum] porada, dne [datum] podání žaloby, dne [datum] porada, dne [datum] účast na jednání soudu, dne [datum] porada, dne [datum] odvolání, dne [datum] návrh na přerušení řízení, dne [datum] převzetí zastoupení k řízení [spisová značka], [datum rozhodnutí] porada k řízení sp. zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí] podání žaloby sp.zn. [spisová značka], dne [datum rozhodnutí] porada, [datum] doplnění žaloby, [datum] duplika, [datum] porada, [datum] účast na jednání, [datum] duplika, [datum] sdělení k judikatuře, [datum] porada, [datum] účast na jednání, [datum] doložení reportáže, [číslo], [datum] účast na jednání, [datum] porada, [datum] účast na jednání. Tomu odpovídající počet režijních paušálů á 300 Kč a DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 2x 2000 Kč.

Poučení