15 C 248/2025 - 39

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mazzolini ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] o 30 566 Kč s [Anonymizováno] takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně - z částky [částka] od [datum] do zaplacení - z částky [částka] od [datum] do zaplacení - a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že je soudkyní s výkonem [Anonymizováno] pro [adresa], a to od [datum]. Za [Anonymizováno] žalobkyni příslušel podle platového výměru vydaného žalovaným plat ve výši [částka] hrubého měsíčně a víceúčelová paušální náhrada výdajů ve výši [částka] hrubého měsíčně. Splatnost platu a víceúčelové náhrady výdajů byla v uvedených měsících stanovena na [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyně se žalobou domáhala doplacení rozdílu v platu za uvedené měsíce s argumentem, že tzv. platová restrikce vtělená do zákona 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce [Anonymizováno] a některých [Anonymizováno] (dále jen „zákon č. 236/1995 Sb.“) zákonem č. 57/2025 Sb., která od [Anonymizováno] stanovuje fixní platovou základnu pro výpočet platu [Anonymizováno] na částku [částka] je neústavní, retroaktivní a v rozporu s právem Evropské unie. Uvedla, že bez novelizace zákonem č. 57/2025 Sb. by jí náležel plat vypočítaný z platové základny stanovené jako trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů [právnická osoba] za předminulý kalendářní rok, která odpovídá částce [částka]. Platová základna pro výpočet jejího platu v uvedených měsících proto měla být určena částkou [částka] a se započtením koeficientu její praxe 1,14 by tak měl být její měsíční hrubý plat [částka] a víceúčelová náhrada výdajů by měl odpovídat částce [částka] hrubého. Rozdíl ve skutečně vyplaceném a nárokovaném hrubém platu v měsíci [Anonymizováno] pak činí částku [částka] měsíčně a rozdíl ve skutečně vyplacené a nárokované víceúčelové náhradě výdajů pak částku [částka] měsíčně (hrubého). Za měsíc [Anonymizováno] pak žalobkyně nárokovala rovněž částku [částka] na platu a [částka] na víceúčelové náhradě výdajů, kromě toho však měla být zohledněna i [Anonymizováno] již odsloužila, a za níž jí náležel příplatek za práci přesčas v rozsahu [Anonymizováno]. Rozdíl skutečně vyplacené a nárokované odměny za práci přesčas pak žalobkyně paušálně vyčíslila částkou [částka]. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného nevyzvala k zaplacení nárokované částky, neboť předvídala negativní stanovisko žalovaného s ohledem na to, že žalovaným je stát, který je vázán platným zákonem.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaný jako stát je povinen řídit se platnou a účinnou právní úpravou danou zákonem č. 236/1995 Sb. ve znění novely zákonem č. 57/2025 Sb. a vyplácet žalobkyni takto stanovený plat. Jí nárokovaná částka oporu v zákone nemá.

3. Ve věci bylo dne [datum] nařízeno jednání, na kterém žalovaný vyjádřil přesvědčení, že ve věci by měl být přednostně využit postup, kdy by soud vyčkal na posouzení ústavnosti zákona č. 57/[Anonymizováno]. Řešenou otázku, jež je rozhodující i v tomto řízení, projednává Ústavní soud pod sp. zn. Pl. [Anonymizováno]. Soud nepřikročil k přerušení řízení podle § 109 odst. 1 písm. c) o.s.ř. s ohledem na to, že je všeobecně známo, že podnět na přezkum ústavnosti již byl k [Anonymizováno]. Soud však nepřistoupil ani k přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. (o návrhu žalovaného soud rozhodl zamítavě na jednání a vzhledem k přítomnosti obou stran u jednání nevyhotovoval usnesení písemně), neboť jak bude vysvětleno dále, o věci lze rozhodnout a přerušení řízení do doby rozhodnutí [Anonymizováno] se nejeví jako účelné ani hospodárné.

4. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky [částka] se zákonným úrokem z této částky od [datum] do zaplacení. Soud o tomto zpětvzetí rozhodl podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. tak, že řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I).

5. Ze shodných tvrzení účastníků a listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Žalobkyně je [Anonymizováno] s výkonem funkce u [Anonymizováno] pro [adresa] (shodné tvrzení účastníků). Pro výpočet platu jí náleží koeficient zohledňující délku její započitatelné praxe ve výši 1,14 (platový výměr ze dne [datum]).

7. Platový výměr č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] stanovil žalobkyni od [datum] plat vypočítaný z platové základny [částka], což se započtením platového koeficientu 1,14 činí [částka] hrubého měsíčně. Současně platový výměr stanovil žalobkyni víceúčelovou náhradu výdajů ve výši 5,5% platové základny ve výši [částka] hrubého měsíčně, s tím, že plat a víceúčelová náhrada výdajů budou žalobkyni vyplacen po odpočtu zákonných srážek na místě a v termínech určených podle pracovního řádu za současného zastavení platu dosavadního (platovým tarifem ze dne [datum]).

8. Žalobkyně v [Anonymizováno] tvořilo [Anonymizováno] počítané pro účely výdělku jako odpracovaná doba, pročež žalovaný vyplatil žalobkyni plat v [Anonymizováno] ve výši [částka] hrubého a víceúčelovou paušální náhradu výdajů ve výši [částka] hrubého. Žalobkyni byl za [Anonymizováno] vyplacen celkový čistý příjem ve výši [částka] (Výplatní lístek [Anonymizováno]).

9. Žalobkyně v [Anonymizováno] hodin, pročež žalovaný vyplatil žalobkyni plat v [Anonymizováno] výši [částka] hrubého a víceúčelovou paušální náhradu výdajů ve výši [částka] hrubého. Žalobkyni byl za [Anonymizováno] vyplacen celkový čistý příjem ve výši [částka] (Výplatní lístek [Anonymizováno]).

10. Žalobkyně v [Anonymizováno] hodin, pročež žalovaný vyplatil žalobkyni plat v [Anonymizováno] ve výši [částka] hrubého a víceúčelovou paušální náhradu výdajů ve výši [částka] hrubého. Žalobkyni byl za [Anonymizováno] vyplacen celkový čistý příjem ve výši [částka] (Výplatní lístek [Anonymizováno]).

11. Prezident republiky vrátil dne [datum] přijatý zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., a to z důvodu jakým se zákonodárce vypořádal s nálezem [Anonymizováno], na který má zákon reagovat. Uvedl v souvislosti se stanovením platové základny pro [Anonymizováno] pro rok [Anonymizováno], že by její takto stanovená výše opět mohla být v rozporu s [Anonymizováno] Vytkl [Anonymizováno], že nyní přijatá úprava opět neřeší problém systémově a do stanoveného trvalého mechanismu je téměř každý rok nahodile a nesystémově zasahováno (dopisem prezidenta republiky ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]).

12. Prezident soudcovské unie se vyjádřil v dopise senátorům k projednání návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., jako sněmovní tisk [Anonymizováno] tak, že částka platové základny [částka] stanovená pro rok [Anonymizováno] odpovídá fakticky 2,822násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů [právnická osoba] za předminulý kalendářní rok. Proto navrhované znění platové základny (byť její určení je nyní provedeno fixní částkou) je shodné s tím, které [Anonymizováno] Závěry tohoto nálezu návrh vědomě ignoruje. Navrhovaná úprava je další platovou restrikcí do materiálního zabezpečení [Anonymizováno], již v pořadí čtvrtou za posledních pět let. Důvodová zpráva nepodkládá tento zásah věcnými argumenty a ekonomickou analýzou. Návrh nebyl řádně projednán s reprezentanty [Anonymizováno]. Ačkoliv důvodová zpráva uvádí zvýšení platové základny o 6,95 %, reálný nárůst platové základny [Anonymizováno] pro rok [Anonymizováno] je pouze 0,6 % oproti roku [Anonymizováno], kdy se po zásahu [Anonymizováno] základna vypočítávala na [částka] (vyjádřením prezidenta [Anonymizováno] k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. [Anonymizováno]. pod sněmovním tiskem č. [hodnota]).

13. Podle sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok [částka]. Jde o údaj tzv. prvního zveřejnění ke dni [datum], který podléhá pravidelné čtvrtletní aktualizaci, nicméně jde o způsob výpočtu rozhodující pro dikci § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. (sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]-[č. účtu]).

14. Z ostatních provedených důkazů (e-mailová korespondence ze dne [datum], printscreen článku zveřejněného na [Anonymizováno] dne [datum] a printscreen článku ze dne [datum]) [Anonymizováno] nezjistil pro věc nic podstatného.

15. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: žalobkyni byl v měsících [Anonymizováno] vyplácen plat stanovený podle zákona č. 236/1995 Sb. ve znění zákona č. 57/2025 Sb., který zpětně ke dni [datum] po započtení koeficientu 1,14 představuje částku [částka], a víceúčelová náhrada výdajů ve výši [částka].

16. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

17. Podle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. platová základna pro [Anonymizováno] činí od [Anonymizováno] kalendářního roku 3násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů [právnická osoba] za předminulý kalendářní rok; platová základna pro představitele činí od [Anonymizováno] kalendářního roku 83,3 % platové základny pro soudce, nejvýše však 105 % platové základny pro představitele ve výši platné k [Anonymizováno] předcházejícího kalendářního roku. Platová základna se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

18. Podle ustanovení § 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. do [datum] činí platová základna pro soudce [částka] a pro představitele [částka][Anonymizováno]

19. Podle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na [částka] nahoru.

20. Podle ustanovení § 32 odst. 1 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. soudci náleží víceúčelová paušální náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. a) a l) ve výši 5,5 % platové základny.

21. Podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou peněžitého plnění poskytovaného měsíčně v předem stanovené výši k úhradě jednoho druhu výdajů (dále jen "jednoúčelová paušální náhrada") nebo k úhradě více druhů výdajů (dále jen "víceúčelová paušální náhrada").

22. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb. náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na [částka] nahoru.

23. Pro věc je stěžejní otázka aplikace § 4 zákona 236/1995 Sb., kterou do zákona vtělila novelizace zákonem č. 57/2025, konkrétně jeho čl. I odst.

3. Článek II zákona č. [Anonymizováno] pro dané ustanovení, jež pro rok [Anonymizováno] stanovuje pro platy [Anonymizováno] fixní základnu [částka] stanovil přechodné ustanovení, podle nějž se takto (tj. podle novelizovaného § 4) postupuje i v období od [datum] do dne nabytí účinnosti tohoto zákona (ke které došlo dne [datum]). Popsané přechodné ustanovení je tak zcela učebnicovým příkladem pravé retroaktivity, neboť plat podle fixní výše platové základny je stanovován zpětně.

24. Materiálně zákon č. 57/2025 Sb. v § 4 zákona (podle čl. I) stanovuje pro období od [Anonymizováno]. do [datum], tedy pouze a jedině pro tento rok, fixní platovou základnu, která představuje faktické snížení oproti mechanismu výpočtu platové základny, která je jinak stanovena v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. a která je navázána na průměrnou mzdu jako objektivní ukazatel kondice národního hospodářství. Pro ilustrování motivace zákonodárce budiž pouze stručně řečeno, že otázka úpravy platů soudců je v posledních několika letech každoročním rituálem a je odůvodněna potřebou chránit bilanci veřejného rozpočtu.

25. Narušením platového automatu, který je zákonem navázán na situaci v národní ekonomice právě tím, že platy [Anonymizováno] jsou odvozeny od průměrné mzdy v národním hospodářství (a tedy rostou, stagnují, či mohou být i sníženy v závislosti na průměrné mzdě) se mnohokráte zabýval i [Anonymizováno], naposledy nálezem sp. zn. [Anonymizováno]. V něm shrnul vývoj své předchozí judikatury a potvrdil závěr, že zásahy do platového automatu jsou možné, avšak pouze za určitých podmínek. Tato kritéria [Anonymizováno] podrobně popsal a v návaznosti na to dospěl k závěru, že v pořadí předchozí novela zákona č. [Anonymizováno] Sb. před zákonem č. [Anonymizováno] snižující platovou základnu na 2,822násobek průměrné mzdy v národním hospodářství nesplňuje tyto znaky, je neústavní a zrušil ji s tím, že účinnost svého nálezu stanovil na [datum], aby [Anonymizováno] do této doby mohl reagovat přijetím nového zákona. V mezidobí se vzniklá situace řešila ústavně konformním výkladem podle vodítek naznačených [Anonymizováno] a platová základna se proto vypočítávala jako trojnásobek průměrné mzdy za předminulý rok. Z veřejného prostoru je všeobecně známo, že nynější novela zákonem č. [Anonymizováno]. je výsledkem překotného legislativního procesu při blížící se účinnosti derogačního výroku nálezu, do kterého svým vetem zasáhl i prezident republiky.

26. Zdejšímu soudu, který je nalézacím soudem a je toliko součástí obecné soudní soustavy, nepříslušní posuzovat soulad uvedeného ustanovení s ústavním pořádkem, resp. při pochybnostech o ústavnosti je povinen toliko předložit tuto otázku Ústavnímu soudu. Z veřejně dostupných informací je soudu známo, že k takovému kroku již přistoupil v [Anonymizováno] v [adresa] a věc je [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno]

27. Kromě uvedeného postupu se nabízí a soud je k tomu současně i povinen, jak bude vysvětleno dále, posoudit právní úpravu vtělenou do zákona č. 236/1995 Sb. jako § 4, tedy novelou zákonem č. 57/2025 Sb., optikou souladu s nadnárodním právem, konkrétně s primárním právem Evropské unie (dále jen „EU“). Přímá a přednostní aplikace práva Evropské unie je doktrína odvozená již od notoricky známé judikatury [Anonymizováno], např. ve věci [jméno FO] en [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] doktrína stanoví, že vnitrostátní soudy jsou povinny neaplikovat pravidla vnitrostátního práva, pokud dospějí k závěru, že jsou v rozporu s přímo účinným pravidlem EU, které je součástí primárního práva EU. Primární právo EU jako nejvyšší zdroj práva v EU je pak představováno zejména tzv. zakládajícími smlouvami, tzn. i Smlouvou o Evropské unii.

28. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech [Anonymizováno]., vyplývá, že i když organizace soudnictví v členských státech spadá do pravomoci jednotlivých států, jsou tyto státy i při výkonu své pravomoci povinny dodržovat závazky, jež pro ně vyplývají z unijního práva. Rozhodujícím v této souvislosti je pak zejména z čl. 2 týkající se rovného zacházení, zákazu diskriminace, nebo naopak zvýhodňování, které není odůvodněné, rozumné a proporcionální a dále čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii týkající se fungování justice v členských státech a záruk funkčního justičního systému, který je povolán vynucovat práva a hodnoty vycházející z primárního práva EU. Tato ustanovení Smlouvy o Evropské unii mají proto dosah i na otázku odměňování soudců.

29. Ve shora uvedených spojených věcech [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] domáhali posouzení tamní platové restrikce. V rozsudku ze dne [datum] SDEU dovodil jednak, že otázka stanovení výše platů a jejich restrikce spadá do působnosti primárního práva EU. Dále pak byla dovozena kritéria pro posouzení souladnosti takové platové restrikce s primárním právem EU. Z odůvodnění citovaného rozhodnutí SDEU předně vyplývá, že platy soudců musí být stanoveny zákonem za podmínky transparentnosti legislativního postupu (bod 54). [adresa] nezávislosti soudců ve spojení se zásadou právní jistoty dále vyžaduje, aby způsoby určení platu byly objektivní, předvídatelné, stabilní a transparentní, tak aby byl vyloučen jakýkoliv svévolný zásah ze strany zákonodárné nebo výkonné moci dotyčného členského státu (bod 56 a 57). Platy soudců musí být ve výši úměrné významu funkce, odrážející roli a odpovědnost a musí skýtat záruku nezávislosti soudců (bod 57). Na druhé straně však platy soudců musí být stanoveny s přihlédnutím k ekonomické, sociální a finanční situaci členského státu. Z tohoto hlediska je vhodné porovnat průměrný plat soudců s průměrnou mzdou v uvedeném státě (bod 62) a zohlednit i úroveň mezd ostatních právnických profesí (bod 63). Způsob určení výše platů soudců musí být soudně přezkoumatelný (bod 64).

30. Od uvedených pravidel pro určení výše platů soudců je možné se odchýlit a je možné uvažovat i o snížení, zmrazení růstu či zvýšení platů o nižší než předvídanou částku, avšak pouze za určitých pravidel (bod 65). Negativním zásahem do platů soudců (restrikcí), jenž musí splňovat dále popsané limity plynoucí z primárního unijního práva, je proto i opatření, díky němuž dojde i jen k tomu, že růst platů bude nižší, než předpokládá aktuální zákonná úprava.

31. Tato odchylka, tedy restrikce, musí být opět zákonem stanovená a musí být objektivní, předvídatelná a transparentní (bod 66). Za zcela legitimní důvod pro platovou restrikci je považován cíl obecného zájmu, např. jako je požadavek na odstranění schodku veřejného rozpočtu. Rozpočtové důvody však musí být jasně formulovány, nesmí být zaměřeny pouze na [Anonymizováno] a musí být součástí obecnějšího rámce, jehož cílem je zajistit, aby se na rozpočtovém úsilí podílel větší počet osob zaměstnaných ve vnitrostátní veřejné správě (bod 69). Jinými slovy úsilí na dosažení příznivé bilance veřejných rozpočtů musí být rozloženo spravedlivě mezi veškeré profese spadající do odměňování z veřejné rozpočtové sféry a nelze platovou restrikcí postihnout pouze úzkou, nahodile, či zcela plánovitě vytčenou skupinu funkcionářů, byť je jejich odměňování pro rozpočet sebevíce zatěžující. Platová restrikce rovněž musí být proporcionální, výjimečná a dočasná. Taktéž musí být soudně přezkoumatelná.

32. Ze shora uvedeného výkladu, který poskytl SDEU k otázce, za jakých podmínek obstojí ve světle primárního práva EU vnitrostátní právní úprava, lze dojít k tomu, že aktuální účinná právní úprava stanovící v § 4 zákona č. 236/1995 Sb. fixní platovou základnu odvíjející se pro rok [Anonymizováno] nikoliv od jinak obvyklého „platového automatu“ tato kritéria nesplňuje.

33. Tak především lze vytknout, že platová restrikce stanovící fixní platovou základnu jen a pouze pro rok [Anonymizováno] není součástí obecného rámce s cílem systematicky zabezpečit ochranu veřejného rozpočtu, ale zdá se spíše nekoncepčním a nahodilým pokusem vědomě obcházejícím kritéria ústavnosti, jak je v nálezové judikatuře popsal Ústavní soud.

34. Za stěžejní důvod, pro který soud dospěl k závěru, že je namístě § 4 zákona č. 236/1995 Sb. neaplikovat pro zjevný rozpor s primárním právem EU je však především ta okolnost, že platová restrikce v roce [Anonymizováno] nepostihuje globálně větší počet osob zaměstnaných ve veřejné správě (státních zaměstnanců v širším slova smyslu), ale je zaměřena toliko a pouze na [Anonymizováno] a další [Anonymizováno] nadto zcela neproporcionálně.

35. V případě ostatních [Anonymizováno] navýšeny. Ze zákona č. 434/2024 Sb., o státním rozpočtu vyplývá, že jednotlivé rozpočtové složky obdržely oproti předchozímu roku minimálně o 5 % vyšší objem finančních prostředků na platy svých zaměstnanců. V roce [Anonymizováno] oproti roku [Anonymizováno] vzrostl představitelům a ostatním osobám (§ 1 písm. a/, b/, c/, d/, e/, f/ zákona č. 236/1995 Sb.), jež jsou odměňovány podle zákona č. 236/1995 Sb., mimo soudců, plat o 6,95 % v důsledku zvýšení platové základny pro výpočet jejich platu (v roce [Anonymizováno] činila jejich platová základna částku [částka] a v roce [Anonymizováno] částku [částka], /§ 4 zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 57/2025 Sb./). [Anonymizováno] však s ohledem na platovou restrikci provedenou vtělením § 4 do zákona č. 236/1995 Sb. a tam stanovenou pevnou základnu [částka] vzrostly platy pouze o 0,6 % oproti roku [Anonymizováno], kdy platová základna činila [částka]. Přitom pokud by se použilo pravidlo jinak stanoveného platového automatu v § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., platová základna pro [Anonymizováno] by se zvýšila obdobně jako u ostatních činitelů o zhruba 7 % (trojnásobkem průměrné mzdy v národním hospodářství, což je 3 x [částka], tedy [částka]). Z uvedeného je zcela zjevně patrné, že platová restrikce je nedůvodně zaměřena na jednu skupinu a oproti ostatním funkcionářům zasahuje do jejich odměňování disproporčně. Byť lze připustit, že při počtu zhruba [Anonymizováno] je objem prostředků na jejich odměňování významnou položkou státního rozpočtu, nelze zásah do platového automatu činit bez širší odborné diskuse, při zachování závěrů judikatury Ústavního soudu a především pak nikoliv solidárně napříč všemi dotčenými skupinami, které tvoří z hlediska platů výdajovou stránku státního rozpočtu.

36. Podle rozsudku Soudního dvora Evropské unie věci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]., orgány pověřené uplatňováním unijního práva v rámci jejich příslušných pravomocí mají povinnost přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění plného účinku tohoto práva tím, že podle potřeby nepoužijí žádná vnitrostátní ustanovení nebo judikaturu, které by byly s unijním právem v rozporu. Vnitrostátní orgány proto nesmějí za účelem zajištění plného účinku unijního práva žádat ani čekat na předchozí odstranění tohoto ustanovení nebo judikatury legislativní cestou nebo jakýmkoli jiným ústavním postupem.

37. S ohledem na skutečnost, že soud dospěl k závěru, že platová základna pro [Anonymizováno] určená § 4 zákona č. 236/1995 Sb. pevnou částkou [částka] je v rozporu s primárním právem Evropské unie, je třeba konformním výkladem při zachování cílů vytčených v čl. 2 a 19 Smlouvy o Evropské unii i v roce 2025 vycházet z § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., který platovou základnu stanoví jako trojnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů [právnická osoba] za předminulý kalendářní rok. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok [Anonymizováno] (podle tzv. prvního zveřejněného údaje, který je pro výpočet relevantní) činila [částka], platová základna tak má činit [částka].

38. V poměrech konkrétní projednávané věci jsou pak shora uvedené závěry promítnuty takto. Žalobkyni podle § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb. náleží při koeficientu 1,14 a po zaokrouhlení podle § 3 odst. 2 zákona plat ve výši [částka] hrubého měsíčně ([částka] x 1,14). Jelikož jí v předmětných měsících [Anonymizováno] byl vyplácen plat vycházející z platové základny [částka], tj. se započtením koeficientu 1,14 hrubý plat ve výši [částka] měsíčně, činí rozdíl v platu, na nějž má na základě shora provedeného výkladu nárok, oproti tomu, jaký jí byl vyplacen, částku [částka] měsíčně.

39. Pokud se jedná o víceúčelovou náhradu výdajů podle § 32 zákona č. 236/1995, i ta je odvozena od platové základny (je stanovena jako 5,5 % z ní). Výše doplatku žalobkyně na víceúčelové náhradě výdajů tak činí [částka] hrubého měsíčně, neboť tolik je rozdíl 5,5 % z částky [částka], tedy [částka], který jí byl vyplacen, a 5,5 % z částky [částka], tedy [částka], na který má nárok (vše zaokrouhleno v souladu s § 5 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb.

40. Žalobkyni proto podle shora uvedené kalkulace svědčí právo na doplatek [částka] za měsíc [Anonymizováno] ([částka] na platu a [částka] na víceúčelové náhradě výdajů), [částka] za měsíc [Anonymizováno] ([částka] na platu a [částka] na víceúčelové náhradě výdajů) a [částka] za měsíc [Anonymizováno] ([částka] na platu a [částka] na víceúčelové náhradě výdajů), celkem tedy částky [částka], to vše v hrubém před odpočtem zákonných srážek.

41. Jelikož se žalobkyně žalobou po částečném zpětvzetí domáhala právě této částky, soud žalobě jako důvodné vyhověl výrokem II. a žalovaného zavázal zaplacení této částky spolu s úrokem z prodlení v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Žalovaný se dostal do prodlení v jednotlivých měsících ke dni [datum], [datum] a [datum], a to podle § 1968 o. z. ve spojení s § 37 odst. 1 zákona č. 236/1995 Sb. a § 4 a § 141 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (1. převzetí a příprava, 2. žaloba, 3. účast na jednání) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Konstatuje se pro úplnost, že žalobkyně svým zpětvzetím sice zavinila zastavení řízení co do částky [částka] (§ 146 o.s.ř.) a žalovanému by tedy v tomto rozsahu svědčila náhrada nákladů řízení, jde však o poměr úspěchu žalovaného vzhledem k úspěchu žalobkyně natolik nepatrný, že jej soud žalovanému nepřiznal.

43. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovanému k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení