15 C 270/2022 - 208

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 97 592 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci bude prostřednictvím [Anonymizováno] pro [adresa] vrácena složená záloha ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovanému bude prostřednictvím [Anonymizováno] pro [adresa] vrácena složená záloha ve výši [částka], a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení, resp. nadužívání spoluvlastnického podílu nad jeho rámec. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl v období od [datum] do [datum] spoluvlastníkem následujících nemovitých věcí: stavby - [adresa], č.p. [Anonymizováno] (rod. dům), stojící na parcele parc. č. [Anonymizováno] (LV č. [hodnota]), zapsané na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále i „Dům“); pozemku parc. č. [Anonymizováno] (ostatní plocha) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), na kterém stojí Dům, zapsaných na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (dále i „Pozemky“), tj. Dům a Pozemky společně dále jen „Nemovitosti“. Žalovaný je stále spoluvlastníkem Nemovitostí, a to s podílem na [právnická osoba] velikosti 1/3 a s podíly na Pozemcích o velikosti 7/12. Žalobce byl spoluvlastníkem předmětných Nemovitostí s podílem o velikosti 2/3 na [právnická osoba] podíly o velikosti 5/12 na Pozemcích, a to v období od [datum] do [datum]. Žalobce měl od počátku zájem užívat Nemovitosti (v rozsahu svých podílů na Nemovitostech), nicméně toto mu nebylo ze strany žalovaného nikdy umožněno. Žalovaný po celou uvedenou dobu užíval Nemovitosti v celém rozsahu výlučně sám, tedy i v rozsahu odpovídajícímu podílům žalobce (a tedy nad rámec svých podílů na Nemovitostech). Žalovaný v Nemovitostech, na nich i před nimi skladoval své movité věci a odpad ve zcela nepřiměřeném a nadměrném rozsahu, čímž jakékoli užívání jiným spoluvlastníkem zcela znemožnil, jak žalobce dokládá fotografiemi Nemovitostí zvenčí, na kterých je patrné, že Nemovitosti jsou doslova obleženy movitými věcmi a odpadky. Žalobce přitom opakovaně informoval žalovaného o svém záměru užívat Nemovitosti v rozsahu svých podílů a opakovaně žádal žalovaného o zpřístupnění Nemovitostí a umožnění užívání Nemovitostí, avšak marně. Následně žalobce prodal své podíly na Nemovitostech panu [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž právní účinky převodu vlastnického práva nastaly k 23. červnu 2022. Žalobce tak byl spoluvlastníkem Nemovitostí v rozsahu výše uvedených podílů v období od [datum] do [datum]. V uvedené době však žalobce nemohl užívat pro chování žalovaného Nemovitosti ani v rozsahu svých podílů, a to přesto, že opakovaně žádal žalovaného o zpřístupnění a umožnění užívání Nemovitostí. Žalovaný rovněž žalobci nehradil žádné náhrady ani částky za užívání Nemovitostí v rozsahu nad rámec podílů žalovaného na Nemovitostech. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s užíváním Nemovitostí v rozsahu podílů žalobce, a to v období od [datum] do [datum], a to na úkor žalobce. Žalobce si nechal zpracovat posouzení výše obvyklého nájemného s tím, že žalovaný obohatil na úkor žalobce o částku [částka]. Částka byla vypočtena tak, že měsíční částka [částka] ([částka] + [částka]) byla vynásobena číslem [hodnota], které odpovídá třem celým měsícům, tj. březen, duben a květen 2022, a poměrné části 0,73 z měsíce června 2022. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání Nemovitostí nad rámec spoluvlastnických podílů žalovaného za rozhodné období, a to dopisem s předžalobní výzvou ze dne [datum], kde mu stanovil sedmidenní lhůtu k úhradě, žalovaný však ničeho neuhradil ani v této lhůtě. S ohledem na uvedené nezbývá žalobci než se domáhat svého nároku soudní cestou.

2. Žalovaný byl nejprve ve věci nečinný a k 1. jednání ve věci samé se vůbec nedostavil, ač řádně a včas předvolán. Zdejší soud proto vydal dne [datum] pod č.j. [spisová značka], rozsudek pro zmeškání, kdy žalobě plně vyhověl a žalovanému uložil uhradit žalobci náklady řízení, neboť žalovaný kontumačně prohrál spor nedostavením se k prvnímu jednání.

3. Avšak tento rozsudek pro zmeškání, specifikovaný v předchozím odstavci, byl odvolacím soudem k odvolání žalovaného zrušen proto, že žalovaný si v mezidobí (tj. po vypravení předvolání k jednání do okamžiku fikce doručení tohoto předvolání) zřídil datovou schránku a tedy mu mělo být (dle názoru odvolacího soudu) doručeno znovu do této datové schránky (o níž zdejší soud v době vypravení předvolání nevěděl a vědět ani nemohl, když k okamžiku vypravení předvolání k jednání ani neexistovala, což je jediný okamžik, který zdejší soud měl a mohl zkoumat dle ustálené judikatury). Zdejší soud tedy dodržel zákonný postup, když k okamžiku vypravení doručované písemnosti žalovaný takovou schránku neměl, proto mu bylo doručováno na adresu dle centrální evidence obyvatel. Shodně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka], podle něhož soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku a pokud zjistí, že ji zpřístupněnou má, doručuje veškeré písemnosti povinně a přednostně, přičemž tento judikát dále rozvinul následující rozsudek NSS ČR ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který plně dopadá na zdejší případ, pokud jde o zřízení datové schránky až po okamžiku vypravení předmětné písemnosti, kde uvedené usnesení cituje na str. 5 a sám se k této otázce vyjádřil již v rozsudku ze dne [datum], č.j. [spisová značka]: „Orgán veřejné moci doručuje dokumenty do datové schránky dle § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, pokud má příjemce zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku k okamžiku vypravení doručované písemnosti“). Přesto odvolací soud přistoupil ke zrušení rozsudku zdejšího soudu, resp. jeho změně tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává s odůvodněním, že žalovaný sice datovou schránku k okamžiku vypravení předvolání k jednání neměl (sic!), ale následně si jí zřídil (ještě před uplynutím fikce, a proto mu mělo být doručováno do datové schránky, o níž zdejší soud v době předvolávání nevěděl a vědět ani pro její neexistenci nemohl), ač zdejší prvoinstanční soud měl bezvadné doručení ve smyslu shora citované judikatury, tj. k okamžiku vypravení daného předvolání při neexistenci datové schránky žalovaného v daném okamžiku.

4. Odvolací soud potom uložil, aby zdejší věc projednal a znovu rozhodl, jak plyne z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

5. Žalovaný, předtím v řízení nečinný, se následně vyjádřil podáním ze dne [datum] v tom smyslu, že nárok žalobce není možno uznat. Pokud jde o movité věci, které žalobce uvádí, že patří žalovanému, tak není zde žádný důkaz svědčící o této skutečnosti. Věci se tam, dle žalovaného, nacházely daleko delší dobu, a to ještě předtím, možná jde o věci bývalých spoluvlastníků. Žalobce nabyl vlastnické právo k nemovitosti v kupní smlouvě. Navíc uvedl, že se seznámil se stavem dané nemovitosti. Žalovaný má za to, že věci zde byly tedy v době již uzavření této kupní smlouvy. A pokud se žalobce domáhá nějaké částky za úhradu, měl by se tak domáhat ve vztahu mezi žalobcem a bývalým spoluvlastníkem. Dále mají za to, že žalobce i špatně vyčíslil dlužnou částku, a to na základě obvyklého nájemného, neboť obsahem spisu je znalecký posudek a ze spisu plyne, že nemovitost je v tragickém stavu a nepochybně nikdo by nebyl ochoten zaplatit obvyklé nájemné za danou nemovitost, proto je výše bezdůvodného obohacení špatně vypočtena. Rovněž nikdy nebylo prokázáno, že by se žalovaný nějakým způsobem na úkor žalobce obohatil.

6. Soud tedy, vázaje názorem odvolacího soudu (viz bod 4. odůvodnění), věc projednal, přičemž provedl řadu listinných důkazů, fotografií a svědeckých výpovědí, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, a to v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé a z nichž zjistil následující skutkový stav:

7. Žalobce byl v období od [datum] do [datum] spoluvlastníkem následujících nemovitých věcí: stavby - [adresa], č.p. [Anonymizováno] (rod. dům), stojící na parcele parc. č. [Anonymizováno] (LV č. [hodnota]), zapsané na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa]; pozemku parc. č. [Anonymizováno] (ostatní plocha) a pozemku parc. č. [Anonymizováno] (zastavěná plocha a nádvoří), na kterém stojí Dům, zapsaných na LV č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrálním pracovištěm [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], a to v období od [datum] do [datum]. Žalovaný je stále spoluvlastníkem těchto nemovitostí, a to s podílem na domu o velikosti 1/3 a s podíly na pozemcích o velikosti 7/12. Žalobce byl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí s podílem o velikosti 2/3 na [právnická osoba] podíly o velikosti 5/12 na pozemcích (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – pozemky, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – stavba, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – pozemky, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – stavba).

8. Žalobce v průběhu času opakovaně informoval žalovaného o svém záměru užívat nemovitosti v rozsahu svých podílů a opakovaně žádal žalovaného o zpřístupnění nemovitostí a umožnění jejich užívání nemovitostí, tedy jak domu, tak pozemku (prokázáno výzvou ke zpřístupnění a umožnění užívání nemovitostí ze dne [datum], opakovanou výzvou ke zpřístupnění a umožnění užívání nemovitostí ze dne [datum]). Na žádnou z výzev žalobce nebylo žalovaným nikterak reagováno (prokázáno negativním tvrzením žalobce, které žalovaný nijak nevyvrátil), žalovaný žalobci užívání nemovitostí neumožnil.

9. Žalovaný v nemovitostech, tedy v domu i na pozemcích, na nich i před nimi skladoval své movité věci a odpad ve zcela nepřiměřeném a nadměrném rozsahu, hromadil nespočet věcí a uvedl nemovitosti do stavu nezpůsobilého jakémukoliv rozumnému užívání tak, aby toto užívání bylo bezpečné, hygienické a nikoli v rozporu s hygienickými normami a zdraví nebezpečné, když nemovitosti zanesl odpadem, nechal znečistit psy a udržoval nemovitost v tak bídném stavu, že dokonce na pozemku jsou krysy, odpadky a vraky aut, starých spotřebičů a z nich vytékající tekutiny (oleje, látky, chladící kapaliny a jiné) by ohrožovaly zdraví při užívání daných prostor, čímž jakékoli užívání jiným spoluvlastníkem zcela znemožnil, přičemž předmětné nemovitosti jsou doslova zaneseny movitými věcmi a odpadky, které tam nanosil žalovaný. O této skutečnosti svědčí řada důkazů provedených v řízení, kdy to byl právě žalovaný, kdo uvedl nemovitosti do stavu nezpůsobilém rozumnému užívání a znečistil nemovitosti odpadem a zabránil tak oprávněnému spoluvlastníku v jakémkoliv užívání prostor (prokázáno výpovědí [jméno FO], blíže viz odst. 14, dále prokázáno výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (s doložkou právní moci [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [adresa] Co 264/2013-317 a s razítkem, respektive poznámkou o podacím čísle [právnická osoba] [Anonymizováno]), rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s doložkou právní moci ze dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], upozorněním na povinnost zákonného nakládání s osobními údaji získanými z Katastru nemovitostí ze dne [datum], kdy soud má za to, že to byla součást rozsudku [Anonymizováno] ohledně toho, že tento byl vložen do katastru, soubor fotografií v počtu 20 kusů A4 fotokopií fotografií z [Anonymizováno] map, včetně uvedení [Anonymizováno] mapy a adresy, z které je pořízen záznam fotografie, z toho čtyři kusy fotografií z portálu mapy [Anonymizováno], včetně zakreslené mapky a 16 kusů fotografií z aplikace [Anonymizováno] a. s. s poznámkou aplikace [Anonymizováno]). Z fotografií z [Anonymizováno] map a seznam mapy se podává, že pokud jde o [Anonymizováno] mapy, datace pořízení obrázku je napsána pod samotnou fotografií jako pořízení obrázku dvojtečka a měsíc a rok ještě před uvedením [Anonymizováno] coby značky. A pokud jde o mapy z portálu [Anonymizováno] tak datace je v levém horním rohu na samotné fotografii, kde je uveden rok jejího pořízení. Jde o fotografie z mapových serverů, nikoliv fotografie pořízené žalobcem, tak se jedná o faktický stav nemovitostí.

10. Tristní stav nemovitosti byl mezi stranami následně i nesporný (prokázáno nesporným tvrzením žalovaného při jednání konaném [datum]), spor zůstával v tom, zda je to žalovaný, kdo daný stav způsobil (viz procesní obrana žalovaného u daného jednání i v jeho podáních).

11. Obrana žalovaného, že nemovité věci na nemovitostech nejsou jeho a že tedy není tím, kdo by uvedl nemovitosti do stavu nezpůsobilém jejich užívání, byla jednoznačně vyvrácena řadou důkazů provedených v řízení. Ostatně svědek Piskáček, který bydlí v bezprostřední blízkosti dané nemovitosti a má s nimi sousední plot, jednoznačně uvedl, je mu známo, že jde o věci žalovaného a že to nejsou věci ostatních vlastníků, neboť pan [jméno FO] to tam všechno navozil, nastěhoval. Ještě když žila jeho matka, ta mu také nadávala, co to tam pořád tahá. [jméno FO], ten tam ani moc nebýval, měl byt, myslí, že na Pankráci a tam se zdržoval. [jméno FO] (žalovaný) tam natahal i starou tramvaj, ta se pak následně rozpadla, nemovitost je plná harampádí, zvenku i uvnitř, je to zdraví ohrožující, jsou tam i krysy mezi odpadky a podobně (prokázáno výpovědí [jméno FO], blíže viz odst. 13, dále prokázáno výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (s doložkou právní moci [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v [adresa] Co 264/2013-317 a s razítkem, respektive poznámkou o podacím čísle [právnická osoba] [Anonymizováno]), rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] s doložkou právní moci ze dne [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze, usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], upozorněním na povinnost zákonného nakládání s osobními údaji získanými z Katastru nemovitostí ze dne [datum], kdy soud má za to, že to byla součást rozsudku [Anonymizováno] ohledně toho, že tento byl vložen do katastru). V řízení bylo naděvší pochybnost prokázáno, že movité věci byly žalovaného, jedná se o jeho věci a jsou to věci, kterými nemovitost zastavil a které tam nanosil. Právní předchůdce žalobce žádal po žalovaném vrácení daru, a to podílu na nemovitosti. Z rozsudku, který byl ve věci vydán i odvolacím soudem, plyne, že věci nanosil do domu a na pozemek právě žalovaný, a to úmyslně, záměrně, aby znemožnil užívání nemovitosti panem [jméno FO] a [jméno FO] coby spoluvlastníky nemovitosti. To ostatně potvrdil i sám syn žalovaného pan [adresa] c v rámci daných řízení, který potvrdil, že předměty nanošené do nemovitosti na pozemek patří jeho otci (a s ohledem na neuhrazení zálohy již nebylo možno provést výslech tohoto svědka přímo v tomto řízení, jak plyne z dále uvedeného, nicméně s ohledem na celou řadu důkazů svědčících o této skutečnosti by takový výslech beztak byl nadbytečný, jelikož skutkový stav byl prokázán v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci samé).

12. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný se měl vyjádřit tak, že se jedná o záměrně dosažený stav. Věcmi přinesenými žalovaným je zamořen celý dům včetně pozemku a to tak, aby otec žalovaného nemohl nemovité věci užívat bez toho, aniž by došlo k jeho zranění. To bylo potvrzeno vrácením daru panu [jméno FO] odvolacím soudem. Žalovaný navíc ani svému bratrovi jako tehdejšímu spoluvlastníkovi nemovitosti neumožnil užívání nemovitosti. Do domu se ani nedalo bez zranění dostat, takto byl zanesen věcmi, respektive pozemek před ním (prokázáno rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka], fotografiemi dané nemovitosti, bez data pořízení). Fotografie sice nemají data pořízení, nicméně v kontextu s ostatními důkazy, zejména pak svědeckými výpověďmi, dávají dostatečný obraz o stavu dané nemovitosti.

13. Z výslechu svědka svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný je vyhlášený „sběratel“, zastavil celou plochu, ale nejen svůj pozemek, ale i celou ulici. Dokonce přivazoval syna k autu, aby nemohli odvézt ta daná auta. Nepořádek není jen na jeho pozemku, ale de facto všude, vytéká tam olej z aut a podobně. Třikrát to bylo v televizi, je to zastavěné zhruba 30 let. Snad jenom jednou na chvíli odvezli, dokonce i jednou umístili autobusy na ulici. Spoluvlastník to asi užívat nemohl. Bezdomovci tam ale byli, bylo tam několik „zajímavých“ lidí. Celý barák byl zastavěný bordelem, auta měli opřená o plot a podobně. Snad jen jednou na chvíli došlo k vyklizení asi 17 vraků aut, to byl starosta pan [jméno FO] a odvezli vraky zhruba 17 aut, někdy v červnu, ale rok si již nepamatuje. Existuje i spousta spisů od policie a podobně, jezdila tam i městská i státní policie, ale pak tam již odmítali jezdit a odmítali to řešit. K tomu, jak se jim tam žije jako sousedům, svědek vypověděl, že je to hrůza, je to asi 30 let. Dokonce mu zničili i plot, postavil pak jiný, velký, zděný a přes něj mu dokonce zatéká, protože o něj opírají auta, různé přístěnky, nepořádek a je tam prostě složený bordel. Dokonce schody jsou pokálené od psů, z jednoho vraku auta si udělali záchod a podobně. Sociálka panu [jméno FO] (žalovanému) i odebrala syna, protože ho vůbec neposílal do školy. Dokonce si pamatuje, že jednou tam jako sousedi i křísili sociální pracovnici, neboť omlela v garáži, když viděla ten nepořádek. Je tam v létě strašný zápach, jsou tam přemnožení hlodavci, krysy a podobně. K dotazu soudu, zda je dům obyvatelný pro běžného člověka užívajícího rozum ve smyslu § 4 občanského zákoníku a používajícího standardní normy hygieny, odpověděl, no to určitě ne. Pokud jde o otce žalovaného, pamatoval se, že mu nosila jídlo celá ulice. Šikanovali ho, toho otce, neměl co jíst, všechno mu totiž brali, házeli po něm i kamení, musel mít zavřená okna a sousedi mu tak nosili jídlo. Sociálka pak otci nabídla, aby šel do domova důchodců, on tam šel a zhruba po půl roce zemřel. S otcem žalovaného se svědek znal dobře, stavěl si ten dům sám, pamatuji si, že to stavěli zhruba v sedmdesátém devátém, stavěli tedy nemovitost, tehdy ji i navštívil. Svědek bydlí vedle domu, a to od r. 1979, nemovitost navštívil, když se to stavělo, pak ještě jednou, pak ho otec žalovaného znovu zval, ale to už tam nešel. Pokud jde o skladbu věcí na zahradě, podle toho, co jde žalovanému na odbyt, se mění skladba věcí, ale část věcí zůstává stejná 30–40 let. Jednu dobu měl plnou zahradu šicích strojů, následně měl plnou zahradu [Anonymizováno] a také má plnou zahradu různých krámů podle toho, co si tam nastěhuje. Jsou tam také staré krámy, zhruba 30, 40 lety se vůbec nemění, je to harampádí. Odhadem tam může mít tak 300 pneumatik, ale svědek si neumí představit, že by někdo například koupil gumy staré 30 let, co tam leží. Když svědek vezl trávu či věci na sběrný dvůr, tak chlapi ze sběrného dvora, když viděli občanku a mou adresu, tak říkali [Anonymizováno]. Jo, to známe, je tam jeden chlápek, co nám zde chodí krást věci, když viděli právě adresu [Anonymizováno]. K dotazu, čím to tam asi žalovaný vozí a jak dostává ty věci ze sběrného dvora na nemovitost, svědek uvedl, že žalovaný má velké dodávky, různé vraky a tím to vozí. Koupí starý autovrak, co nemá třeba ani SPZ, vozí to a za měsíc má zase jiný. K dotazu, zda svědek někdy žádal žalovaného, aby odvezl ty věci a vyklidil to, uvedl, že s panem [jméno FO] nikdo nechce jednat, to byste to museli znát. I „ženský“ na sociálním úřadě se ho bály. Ta, co mu odebírala syna, ta se ho moc bála, myslel, že musela mít pak ochranku, nevěděl ani, jak to dopadlo. S ním (žalovaným) se nedá mluvit, s nikým nevycházel. No, se svědkem asi nejméně, on byl přímý soused, měl s ním společnou zeď. Pokud jde o bratra žalovaného, s bratrem se žalovaný nepohodl, spoluvlastnili nemovitost a žalovaný ho tam vůbec nepustil. Pokud jde o harampádí na pozemku, jsou tam například staré lednice, na které prší 10 let, vytéká z toho i nějaký odpad či podobně, určitě to ohrožuje i zdraví. Byli tam i hasiči a hasič utekl, když to tam viděl. K dotazu, zda to bylo v souvislosti s požárem domu, kdy se hasil dům o Štědrém dnu, svědek uvedl, že nikoli, dělalo se tam tehdy šetření, byli i přivolaní hasiči a když hasič viděl, jak to vevnitř vypadá, řekl, že s tím nechce nic mít společného a odešel. Dokonce hasiči tam byli, sypali i na silnici nějakou chemikálii kvůli tomu, že tam vytékal olej a podobné věci. K dotazu, čím si vykládá, že situace se stále neřeší, že to neřeší policie, úřady a zda má za to, že to je i život ohrožující, uvedl, že úřady se pana [jméno FO] bály, byl na ně sprostý, nechaly ho tedy být, aby měly klid. Věci jsou i v nemovitosti, vevnitř světlo, tak tam vidí a ví, že na stole má například lednici a vůbec neví, jak tam může fungovat. Dokonce jednou za čas [adresa] nechá přistavit kontejner na takový ten odpad a žalovaný si to celé (obsah kontejneru) vystěhuje, třeba starou koloběžku, jiné věci a nastěhuje si to na zahradu to, co ostatní obyvatelé vyhodí. K dotazu, zda by svědek šel na zahradu či do domu, kdyby musel, zda by například šel dovnitř na návštěvu, uvedl, že rozhodně ne, tam se nedá projít. Neví ani k čemu to má přirovnat, má tam binec na schodech, všude, kdyby musel vstoupit do domu či na pozemek, rozhodně by se bál o zdraví. Žalovaný to tam všechno navozil, nastěhoval. Ještě když žila jeho matka, ta mu také nadávala, co to tam pořád tahá. [jméno FO], ten tam ani moc nebýval, měl byt asi na [Anonymizováno], tam se zdržoval. [jméno FO] tam natahal i starou tramvaj, ta se pak následně rozpadla. Pokud jde o žalobce, zda jej viděl v nemovitosti či na návštěvě v nemovitosti, tak slyšel od p. [jméno FO] i p. [jméno FO], že nemovitost chtěl p. [jméno FO] navštívit a užívat, ti s ním mluvili, věděl, že tam něco spolu probírají, on osobně ho neviděl. K dotazu, zda p. [jméno FO] se tam snažil bydlet, či zda tam docházel, uvedl, že tam nemůže nikdo chodit, tam se nedá procházet, to by člověk musel vidět. K dotazu soudu, zda svědek viděl někoho, kdo by šel kromě bezdomovců a osob zdržující se v nepořádku v dané nemovitosti navštívit nemovitost, svědek uvedl, že člověk také v ulici není pořád, ale neviděl jsem nikoho, že by tam šel na návštěvu, to se nedá, to by se muselo vidět. Zda má svědek za to, že by se nemovitost s někým, komu nevadí harampádí a nepořádek, dala užívat a pokusil by se o její užívání sdělil, že to se nedá, to nejde, tam prostě se nedá být, to by se muselo vidět, a když dáte [Anonymizováno] mapy, tak je vidět přesně, jak to tam vypadá, jaký je tam nepořádek. Pokud jde o starého p. [jméno FO] (otce žalovaného), kdy se odstěhoval, kdy opustil danou nemovitost, přibližně kdy odešel do domova důchodců, poznamenal, že přibližně může to být tak 8, 10 let, nepamatoval si přesně, člověk i ztrácí pojem o čase, ale těch osm let je to určitě (prokázáno výslechem svědka [jméno FO]).

14. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že svědkovi je známo, že [Jméno žalovaného] je spoluvlastník nemovitosti a svědek ví, že užívá nemovitost výhradně sám žalovaný. Uvedl, že rozumí sporu, který vede strana žalobní, on měl něco podobného. Spoluvlastníkem nemovitosti se stal zhruba v červnu 2022 na základě kupní smlouvy s p. [jméno FO] a ta situace byla stejná jako je teď. Nemovitosti koupil od pana [jméno FO]. Pokud ví, on (tedy pan [jméno FO]) ji taky neužíval, měl stejný problém, jako má nyní svědek. Tehdy si pamatuje, když nemovitost poprvé viděl, že celá zahrada, pozemek byla zastavěná starými krámy jako jsou staré pračky, pneumatiky a další věci. Dokonce stály nějaké staré věci i mimo tento pozemek. Následně nemovitost navštívil znovu, když se dělal znalecký posudek. To bylo někdy na podzim roku 2023, možná v říjnu či listopadu a tehdy viděl dům i zevnitř. Pamatuje si, že se tam vůbec nedalo projít, natož nemovitost užívat. Pamatuje si také, že žalovaný užíval první patro a celé přízemí i schodiště bylo zastavěné věcmi a ani se neumí představit, že by ho někdo mohl užívat. Když se na to díval, pak s odstupem času na nemovitost, tak viděl, že přibyly nějaké věci, nějaké jiné zase ubyly, takže je zřejmé, že pokračoval proces shromažďování věcí. K dotazu soudu, jak ví, že tam tehdy v nemovitosti, než nemovitost svědek zakoupil, nebydlel i [Jméno žalobce], tak to ví, protože když to kupoval, pan [jméno FO] mu to říkal a také si nedovede představit, že by nemovitost mohla být jím užívána s ohledem na její stav. Když jste se stal vlastníkem, vyzýval pana [jméno FO] k nějakému řešení, snažil jsem se ho kontaktovat v rámci řešení spoluvlastnictví, nejprve jsem za ním byl osobně, ale nezastihl ho doma. Pak mu i dvakrát psal dopis, avšak žalovaný si ho nevyzvedl, nekomunikoval nijak, byl tedy nucen podat žalobu. Poprvé pana [jméno FO] viděl až v rámci řešení znaleckého posudku, když procházeli dům a zahradu za domem se znalcem a pak následně jej viděl znovu v rámci jejich soudního stání. [adresa] od nemovitosti nemá, když šli dovnitř se znalcem, otevřel pan [jméno FO] a jeho syn a také tam byla i přítelkyně jeho syna. Pamatuje si, že tehdy šli do prvního patra domu, tam byly také věci od země až ke stropu, ale byly tam určité chodbičky, takže se tam dalo projít. Prostory však byly rovněž zastaveny věcmi. [jméno FO] říkal, že tam bydlí a že nemovitost užívá. To mi ostatně potvrdili i sousedé, když jsem s nimi mluvil ohledně nákupu nemovitosti, respektive po jejím nákupu. [adresa] je zastavěná vším možným. [jméno FO] mu tehdy sděloval, že prý něco plánuje prodat a nějakou dobu potrvá, než to prodá. Dle mého názoru jsou to věci neprodejné, bezcenné kusy a staré krámy. Pokud jde o věci, jsou to věci pana [jméno FO], jsou to věci, které tam shromáždil. Svědek pak už v nemovitosti nebyl, nikdo jiný tu nemovitost také neužívá. Pokud jde o to, jak na něj působilo, zda tam ty věci jsou dlouhodobě či krátkodobě, některé tam určitě byly dlouhodobě, protože si pořizoval i fotografie tehdy. Ví, že i bylo zastavěno i na ulici, předtím možná něco málo z ulice zmizelo. Pozemek byl však celý zastavěný a zahrada je standardně nepoužitelná, v podstatě i ten dům. [jméno FO] ostatně nepopíral, že by to byly jeho věci. Říkal, že chce prodat, zpeněžit, a nicméně žádný progres tam nevidí, nedochází k žádnému vyčištění věci, ani uvolnění pozemku. K dotazu, zda dům nebo jeho část lze například pronajmout či podobně, svědek uvedl, že ne, to vůbec. Celá nemovitost je od podlahy až ke stropu zastavěná a není tam žádný prostor, který by se dal obývat. Dokonce je tam někde vlhkost a bylo by třeba i provést asi nějaké rekonstrukce, nemovitost je zastavěná od podlahy ke stropu a nikdo by nemohl tak nemovitost užívat či pronajímat z tohoto důvodu. K dotazu, zda ví, proč jsou věci panem [jméno FO] skladovány, uvedl, že mu nevidí do hlavy, takže neví, proč to „collectuje“, jestli tím naplňuje nějakou mánii či podobně nebo jestli tam na začátku mohl být nějaký záměr. [adresa] je zastavěná starými pračkami, pneumatikami. Uvnitř domu jsou různé krabice, staré přístroje, staré štosy novin, vše možné. Situaci řešil i s paní [jméno FO], sousedkou, která bydlela naproti, tak uváděla, že tento problém tam řeší již řadu let s panem [jméno FO], protože určitým způsobem to degraduje celou ulici a okolí tohoto domu. Věci se nacházely i naproti jejího domu. Myslím ale, že ani nevěděla, jak to řešit a myslím, že žádnou žalobu nebo tak nepodávali. Nicméně uváděla, že stav, který tam je, je řadu leta vím, že dávali i nějaké stížnosti na [adresa], na městskou část, ale bezvýsledně. K tomu, zda mu pan [jméno FO] zdůvodnil, proč svědkovi klíče nedává, když mu nemovitost předával a prodával, svědek uvedl, že mu p. [jméno FO] sdělil, že je sám nemá. Pokud jde o harampádí, svědek ví, že patří žalovanému, neboť jednak mu to potvrdili sousedi, že to tam naváží a skladuje pan [jméno FO] a dále věci se různě prolínaly ze zahrady na ulici a možná se měnila jejich skladba, ale neustále tam byly. Také mu to potvrzoval pan žalovaný, i jeho syn. Tři roky je nyní spoluvlastník a stav je pořád stejný. Dělá to pan [jméno FO], kdo jiný by to dělal? Nikdo jiný tu nemovitost neužívá. Skladba věcí se trochu mění, ale jinak pozemek je stále celý zastavěný. Kromě prohlídky před koupí a dále prohlídkyv rámci znaleckého posudku se znalcem, v nemovitosti nebyl, ostatně nemá klíče. S žalovaným komunikují spíše prostřednictvím právních zástupců a nyní komunikují ohledně odvozů harampádí či dávání nemovitosti do pořádku. Svědek ještě doplnil, že pokud jde o dům, tak jenom jednou byl uvnitř domu, jak uváděl, a to v rámci prohlídky. Ale o pozemku a jeho okolí má informace, to viděl průběžně a vícekrát, avšak vevnitř v domě byl jen při tom znaleckém posudku, protože nemá klíče a není tam prostor. A co by tam tedy mohl dělat? Chtěl odlišit vnitřek nemovitosti od toho, jak viděl okolí. K tomu, zda vyzýval například žalovaného k tomu, aby dům uklidil či umožnil jeho užívání a neužíval ho nadměrně nad rámec svého podílu, uvedl, že no určitě. Ze strany svědka snaha byla, vyzýval žalovaného k tomu již v prvním dopise a následně i v předžalobní výzvě, rovněž se o tom bavili i při tom setkání se znalcem. Žalovaný reagoval tak, že tu věc užívá a ty věci, že je jich prostě hodně a jejich prodej či likvidace nějakou dobu potrvá. Možná za tím byla i finanční situace žalovaného, to neví. Mluvil přímo i se synem žalovaného, viděl jej tehdy, když byl v nemovitosti kvůli tomu znaleckému posudku, přítelkyně syna mu možná nic nesdělovala, ale ten syn, ten mu říkal, že tam bydlí taky, že tam nemovitost užívá společně s otcem. Užívali ji velmi často, nevím, jestli přespával každý den, ale určitě někdy tam přespával a docela často, což ostatně potvrzovali i sousedi. Byl tam právě ten den s tou přítelkyní, kdy probíhala znalecká prohlídka (prokázáno výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO]).

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], protokolu o jednání před soudem prvního stupně [spisová značka] ze dne [datum], podání jako vyjádření žalovaného ve věci [spisová značka], a to vyjádření z [datum], tabulky týkající se absolutního nájmu za užívání domu a bezdůvodného obohacení žalované za období od [datum] do [datum], tedy jinak za 114 dnů, a to za dům i pozemek, soud zjistil, že v nyní projednávaném řízení žalobce žaluje bezprostředně předcházející období před tím obdobím, než které posuzoval znalec v rozsudku a řízení [spisová značka] shora uvedeném, přičemž výpočty znalce by byly aplikovatelné i na dané řízení, pokud by soud nevycházel z výpočtu učiněných v žalobě na základě odborného posouzení. V samotném rozsudku o vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud dospěl k závěru, že žalovaný nemovitosti užívá (což sám žalovaný v souvisejícím řízení potvrdil) a naopak [tituly před jménem] [jméno FO] je vůbec neužívá. Rozsudek již nabyl zčásti právní moci, částečně byl zrušen a nyní běží dovolací řízení (soudu známo z jeho činnosti).

16. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [spisová značka] ve věci [jméno FO] proti žalovanému [jméno FO], o určení vlastnictví k nemovitostem, soud provedl následující listiny ze spisu protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 26–32 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 36–38 spisu, zpráva městské části [adresa], Úřad městské části, odbor sociálních věcí a zdravotnictví na č. l. 46–47 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 48–51 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 90–106 spisu, protokol z [datum] na č. l. 127 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 154–157 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 185–187 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 212 až 217 spisu, rozhodnutí městské části [adresa] Úřadu městské části, odbor životního prostředí ze dne [datum] (před tím nesprávně diktováno [datum]) včetně předchozí výzvy k provedení udržovacích prací ze dne [datum] a výzvy k provedení udržovacích prací ze dne [datum], fotodokumentace navržená stranou žalobní, pokud jde o stav předmětné nemovitosti ze spisu sp.zn. [spisová značka], včetně uvedení datace na uvedených fotografiích, a to v počtu pět kusů A4 fotokopií jednotlivých fotografií s datacemi, odvolání pana [jméno FO] ze dne [datum] ve věci odvolání proti rozhodnutí a udělení pokuty k dopisu č. j. [Anonymizováno][jméno FO] plyne, že nemovitosti dlouhodobě obývá žalovaný se svou rodinou, že předmětné nemovitosti jsou dlouhodobě doslova zaplaveny/zahlceny movitými věcmi a odpadem, které jsou buď přímo ve vlastnictví žalovaného, či byly na a do nemovitosti navezeny/naneseny žalovaným či s jeho vědomím a za období užívání nemovitosti žalovaným. Námitce žalovaného, že tento důkaz byl opožděný a v rozporu koncentrací řízení, soud při jednání konaném dne [datum] nepřisvědčil a považoval ji za nedůvodnou, když žalobce již na č. l. 132 spisu, což je podání z [datum], strana 5, jednoznačně navrhl, aby soud připojil celý tento spis ve věci [spisová značka] a zejména protokoly ze všech soudních jednání v této věci, zejména ze všech soudních jednání, na nichž byli vyslýcháni svědci a účastníci řízení, jakož i veškerými sděleními/podáními účastníků v uvedené věci a veškerými listinami/sděleními/přípisy ze strany městské části [adresa], Policie ČR, dopravního inspektorátu a jiných orgánů a fotodokumentací, to vše k prokázání výše uvedených tvrzení žalobce, zejména, že nemovitosti dlouhodobě obývá žalovaný se svou rodinou, že předmětné nemovitosti jsou dlouhodobě doslova zaplaveny/zahlceny movitými věcmi a odpadem, které jsou buď přímo ve vlastnictví žalovaného, či byly na a do nemovitosti navezeny/naneseny žalovaným či s jeho vědomím a za období užívání nemovitosti žalovaným. Strana žalobní dostála své povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení řádně a včas, tím spíše, pokud nebyla vůbec účastníkem daného řízení a v koncentrační lhůtě by nemusela ani stihnout nahlédnout do daného spisu a blíže specifikovat. S ohledem na tuto skutečnost a na to, že obecně označila protokoly, fotodokumentace, další listiny, které se ve spise nachází a jednoznačně tvrdila, k jakým skutkovým tvrzením je chce provést a učinila tak v koncentrační lhůtě. Soud má za to, že nelze rozhodně říct, že právní zástupce žalobce či žalobce nesplnili povinnost tvrzení a povinnost důkazní řádně a včas a v koncentrační lhůtě. Proto námitku strany žalované spatřuje jako nedůvodnou a neopodstatněnou (srov. protokol ze dne [datum] na č.l. 175 a násl. spisu sp.zn. [spisová značka]).

17. Následně žalobce prodal své podíly na nemovitostech panu [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž právní účinky převodu vlastnického práva nastaly k 23. červnu 2022. Žalobce tak byl spoluvlastníkem Nemovitostí v rozsahu výše uvedených podílů toliko v období od [datum] do [datum]. V uvedené době však žalobce nemohl užívat pro chování žalovaného nemovitosti ani v rozsahu svých podílů, a to přesto, že opakovaně žádal žalovaného o zpřístupnění a umožnění užívání Nemovitostí. Žalovaný rovněž žalobci nehradil žádné náhrady ani částky za užívání Nemovitostí v rozsahu nad rámec podílů žalovaného na Nemovitostech. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení v souvislosti s užíváním Nemovitostí v rozsahu podílů žalobce, a to v období od [datum] do [datum], a to na úkor žalobce (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – pozemky, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – stavba, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – pozemky, výpisem z katastru nemovitostí – LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], ze dne [datum] – stavba).

18. Z posouzení výše obvyklého nájemného u srovnatelných rodinných domů s pozemky v daném místě a čase soud zjistil, že obvyklé nájemné činilo u srovnatelných rodinných domů v daném místě a čase průměrně měsíčně [částka]/ m, což činí při podlahové ploše předmětného domu 148 m měsíčně částku [částka]. Z uvedené částky pak činí 2/3 částku (tj. podíl žalobce) [částka] měsíčně. obvyklé nájemné činilo u srovnatelných pozemků v daném místě a čase průměrně měsíčně [částka]/ m, což činí při rozloze předmětných pozemků v nezastavěné části 468 m měsíčně částku [částka]. Z uvedené částky pak činí 5/12 (tj. podíl žalobce) částku [částka] měsíčně. Tím, že žalovaný nemovitosti v daném období od [datum] do [datum] užíval jako celek, aniž by žalobci hradil jakékoli částky za užívání nemovitostí v rozsahu odpovídajícímu podílům žalobce, se žalovaný obohatil na úkor žalobce o částku [částka]. [adresa] 592 Kč byla vypočtena tak, že měsíční částka [částka] ([částka] + [částka]) byla vynásobena číslem [hodnota], které odpovídá třem celým měsícům, tj. březen, duben a květen 2022, a poměrné části 0,73 z měsíce června 2022 (prokázáno posouzením ceny v souvislosti ušlého nájemného, Fotografie / vyobrazení nemovitostí zvenčí z mapového portálu [Anonymizováno] Maps, 2x Fotografie / vyobrazení nemovitostí zvenčí z mapového portálu [Anonymizováno]).

19. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]expertní posudek číslo [Anonymizováno]), čteného nejprve jen jako listina (viz jednání konané [datum]) a následně jako originál ze spisu [spisová značka] (č. l. 54–105 ve spise sp.zn. [spisová značka]), soud zjistil, že fotografie dokumentují stav pozemků a budovy a plyne z nich, v jakém je tato neutěšeném stavu a bez vyklizení daných prostor není ani možné budovu opravit, resp. provést její rekonstrukci. Předmětný znalecký posudek byl vypracován pro jiné časové období v souvisejícím sporu, a to časové období navazující na rozhodné období v této věci, kdy žalobce požadoval posoudit jiný časový úsek. Ze str. 12 znaleckého posudku, který je opatřen je také opatřen doložkou oproti původnímu posudku založenému, plyne, že prohlídka nemovitosti proběhla za účasti žalobce [jméno FO] s manželkou a dvěma dětmi a též za účasti žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu soud konstatuje, že v posudku došlo k prohození označení sporných stran, neboť v daném sporu [spisová značka] žalobce pan [tituly před jménem] [jméno FO], kdežto [Jméno žalovaného] byl stranou žalovanou. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] dne [datum] č. j. [spisová značka], soud zjistil, že v řízení vedeném pod sp.zn. [spisová značka], zdejší soud ustanovil znalce [právnická osoba] znalecká kancelář, k vyhotovení znaleckého posudku shora uvedeného. Závěrem znalec vyjádřil svůj závěr o faktické nepronajímatelnosti části nemovitosti s ohledem na jejich stav (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] dne [datum] č. j. [spisová značka], znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] - expertní posudek číslo [Anonymizováno]). Právní zástupce žalovaného v kontextu shora uvedeného důkazu (uvedeného pod bodem 19. odůvodnění tohoto rozsudku) uvedl, že uvádí, že pokud je mu známo, tak z podání z [datum] od protistrany plyne, že by de facto chtěla protistrana provést z něj jedinou listinu, a to znalecký posudek. Znalecký posudek hovoří o faktickém stavu nemovitosti, nicméně právní zástupce žalovaného má za to, že stav nemovitosti je mezi stranami nesporný. Spor je v tom, jaký je původ tohoto stavu, kdo tedy za tento stav může neboli kdo je činitelem tohoto stavu. Má za to, že tedy provádění tohoto důkazu je nadbytečné za současné situace. Naopak právní zástupce žalobce k tomu uvedl, že pokud jde o spis [jméno FO] proti [jméno FO] (poznámka soudu - [spisová značka]), tak opravdu žádali provést z tohoto spisu důkaz znaleckým posudkem, nicméně ve znaleckém posudku je také upraveno bezdůvodné obohacení za bezprostředně nadcházející období, které následuje po období, které je předmětem tohoto sporu. Proto by jej i provedl k důkazu a nemyslí si, že je tedy daný důkaz bezpředmětný, řeší se i bezdůvodné obohacení. Soud viděl důkaz jako podpůrný, jak pokud jde o stav nemovitosti, tak pokud jde o vyčíslení bezdůvodného obohacení, proto jej v rámci řízení provedl.

20. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnických podílů žalovaného za období od [datum] do [datum] ve výši dohromady [částka], a to dopisem s předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný si však výzvu nepřevzal, resp. nevyzvedl. Tato výzva tak byla doručena nejpozději třetí pracovní den po odeslání, tj. [datum]. Lhůta 7 kalendářních dnů k zaplacení dle výzvy tak uplynula dne [datum] a žalovaný je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od [datum]. Žalovaný do dnešního dne neuhradil žalobci ničeho a na zaslanou výzvu ani žádným způsobem nijak nereagoval. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky [částka] ode dne [datum] od zaplacení. Soud má za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí nad rámec spoluvlastnických podílů žalovaného v období od [datum] do [datum] ve výši dohromady [částka], a to dopisem s předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný si však výzvu nepřevzal, resp. nevyzvedl. Výzva se má za doručenou tak byla v souladu s ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (prokázáno opakovanou výzvou ke zpřístupnění a umožnění užívání nemovitostí ze dne [datum] včetně podacího lístku a doručenky/vrácené obálky, výzva k vydání bezdůvodného obohacení a předžalobní výzvy ze dne [datum], podací lístek k Výzvě ze dne [datum] ([Anonymizováno]), výpis ze sledování zásilek [právnická osoba]. k zásilce [Anonymizováno]).

21. Pokud jde o návrhy dalších důkazů, soud v této souvislosti považuje za nutné zdůraznit, že pokud jde o návrh žalobce na výslech svědků [jméno FO] a [jméno FO], tak výslech svědka [jméno FO] nebylo možno provést z důvodu, že došlo k úmrtí svědka [jméno FO] a v důsledku této tragické události se nedostavila ani pozůstalá manželka [jméno FO], a to ze zřejmých důvodů (omluveni byli toliko dcerou, a to emailem na č. l. 189 spisu), přičemž s ohledem na danou tragickou událost a na množství důkazů ve spise, jinak založených a provedených důkazů, soud spatřoval provedení výslechu [jméno FO] jako nadbytečné. Dále pokud jde o výslechy svědků navržených stranou žalovanou, sama strana žalovaná (pan [jméno FO]) zmařil jejich provedení, neboť ačkoliv byl vyzván k zaplacení zálohy usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které mu bylo doručeno [datum] prostřednictvím právního zástupce žalovaného, tak ve stanovené lhůtě, tedy do [datum], kdy uběhla lhůta marně, nesložil uzavřenou zálohu, ač byl poučen, že jinak nelze důkaz navrhovaný žalovaným provést. Zmaření daných důkazů tedy způsobila sama strana žalovaná a soud tak nemůže provést důkazy navržené stranou žalovanou. Záloha, která byla složena opožděně, bude samozřejmě straně žalované soudem vrácená jako nespotřebovaná. Další důkazy soud zamítl pro nadbytečnost a neprováděl je, jelikož měl dostatek k podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, jak plyne mj. z protokolu z jednání ze dne [datum] na č.l. 192 a násl. spisu (srov. usnesení na č.l. 180 spisu, protokol z jednání ze dne [datum] na č.l. 192 a násl. spisu).

22. Z ostatních důkazů, které soud provedl, soud nezjistil ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci samé (zejména kupní smlouva mezi panem [jméno FO] a [tituly před jménem] [právnická osoba] ze dne [datum], včetně prohlášení o pravosti podpisu ze dne [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, čestné prohlášení [Anonymizováno] ze dne [datum], PDF kopie přílohy ohledně datové schránky na jméno [jméno FO], fyzické osoby ID schránky vwi4cua).

23. Zjištěný skutkový stav zdejší soud po právní stránce posoudil následujícím způsobem:

24. Předmětem tohoto řízení je žalobcem uplatněný nárok na poskytnutí peněžité náhrady za majetkový prospěch (bezdůvodné obohacení), jenž měl (dle žalobních tvrzení) vzniknout žalovanému užíváním nemovité věci (domu a pozemků) nad rámec jeho spoluvlastnického podílu.

25. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen „o. z.“) má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

26. Podle ust. § 1121 o. z. každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu.

27. Dle ust. § 1122 odst. 1 o. z. podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

28. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

29. Podstata (podílového) spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (srovnej ustanovení § 1122 odst. 1 o. z., dále pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem 17/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále „[Anonymizováno]“), dovolací soud, i s přihlédnutím k závěrům vyjádřeným v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 471/05, rozlišil situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v prvním případě třeba pohlížet jako na nárok podle ustanovení § 137 odst. 1 obč. zák. (nyní viz ustanovení § 1122 odst. 1 o. z.), s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání v druhém případě půjde o nárok z bezdůvodného obohacení (nutnost rozlišit obě situace vyplývá i ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka].

30. Užíváním společné věci nad rámec podílu bez právního důvodu vzniklo žalovanému na úkor žalobce bezdůvodné obohacení, které je povinen žalovaný žalobci vydat, tedy poskytnout za ně peněžitou náhradu, jejíž výši jest poměřovat hladinou obvyklého nájemného.

31. Zdejší soud zde vycházel ze závěru, že žalobce neužívá nemovitosti nikoliv ze své vůle, ale proto, že žalovaný mu v jejich užívání v rozhodném období bránil, a to faktickým znemožněním takového užívání, když způsobil takový stav nemovitostí, který jej činí de facto neuživatelnou. Takové jednání žalovaného, kdy žalovaný svým záměrným jednáním způsobil prvně tragický stav nemovitosti zahlcené harampádím, vraky a odpadky, kde se dokonce vyskytují krysy a zápach je zejména v létě nesnesitelný (srov. výpověď svědka [jméno FO], jakož i důkazy uvedené v odst. 16 odůvodnění tohoto rozsudku), jejíž užívání hraničí s ohrožením zdraví, aby pak v rámci své procesní obrany kontroval, že žalobce vlastně nemá nárok na bezdůvodné obohacení, protože nemovitost je v tragickém stavu a tudíž je nepronajímatelná a odvolával se na znalce, který v souvisejícím řízení vyjádřil svůj závěr o faktické nepronajímatelnosti části nemovitosti s ohledem na jejich stav (srov. odst. 19 odůvodnění), nemůže být v souladu s právním řádem a nemůže požívat právní ochrany, když je to právě žalovaný, který záměrně způsobil takový stav nemovitosti (prokázáno v řízení), aby zmařil spoluvlastník užívání nemovitosti (ať už šlo o jeho bratra, [tituly před jménem] [jméno FO] či žalobce), jak bylo v řízení prokázáno.

32. Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je tedy pevně ukotvena v konkluzi, že na vznik bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním společné věci v obdobných případech lze usuzovat tehdy, užívá-li vskutku bez právem aprobovaného důvodu některý ze spoluvlastníků společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu (důkazní břemeno o rozsahu „nadužívání“ společné věci v takovém případě tíží bezdůvodně ochuzeného), případně kdy technické uspořádání společné věci nebo faktické poměry vytvořené jedním ze spoluvlastníků (faktickým uživatelem věci) druhému spoluvlastníku neumožňují realizaci práva užívat společnou věc v rozsahu určeném jeho podílem (i v těchto situacích nese důkazní břemeno o prokázání rozhodných skutečností bezdůvodně ochuzený). Pro povinnost spoluvlastníka (který užíval nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu) vydat ostatním spoluvlastníkům, oč se takto obohatil, není bez dalšího rozhodující, zda druhý spoluvlastník neužíval nemovitost (společnou věc) dobrovolně. Oproti tomu se v těchto vztazích jeví významným, znemožní-li nadužívající spoluvlastník přístup k nemovitosti a její užívání například uzamčením stavby či oplocením pozemku [srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; judikatura vztahující se k právnímu institutu bezdůvodného obohacení je přitom se zřetelem k obdobnému znění ustanovení § 451 a násl. obč. zák., použitelná i v poměrech ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. l. 2014 (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka])]. I v situaci, kdy předmětem spoluvlastnictví je dům o jedné bytové jednotce, obecně není vyloučena úvaha, že druhý spoluvlastník má možnost tuto jednotku objektivně spoluužívat v rozsahu svého podílu tehdy, jestliže spoluvlastník, který v jednotce fakticky bydlí, užívá pouze její část, která výměrou, popřípadě kvalitou užívání koresponduje jeho podílu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]); uvedenou úvahu – až na odůvodněné výjimky – v zásadě nelze popřít jen s poukazem na aktuálně nedobré vztahy spoluvlastníků (nejde-li kupř. o stav vyvolaný jedním ze spoluvlastníků, jež činí spoluužívání věci, bytové jednotky, jiným spoluvlastníkem fakticky nemožným, tedy kdy aktuálním uživatelem nastolené poměry druhému spoluvlastníku znemožňují realizaci práva užívat společnou věc; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

33. Právě s ohledem na stav vyvolaný žalovaným jako druhým spoluvlastníkem činí spoluužívání věci, bytové jednotky, žalobcem coby jiným spoluvlastníkem fakticky nemožným, tedy kdy aktuálním uživatelem nastolené poměry druhému spoluvlastníku znemožňují realizaci práva užívat společnou věc; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), zdejší soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, přičemž nadužívání nemovitosti ze strany žalovaného bylo jednoznačně prokázáno, bylo rovněž prokázáno, že žalovaný detentorem celé nemovitosti, a to po celou dobu, a to i dlouhou dobu před nabytím spoluvlastnického podílu samotným žalobcem.

34. Žalobce předložil posouzení výpočtů daného bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, kdy si nechal zpracovat posouzení výše obvyklého nájemného u srovnatelných rodinných domů s pozemky v daném místě a čase (srov. odst. 18 odůvodnění) s tím, že obvyklé nájemné činilo u srovnatelných rodinných domů, obvyklé nájemné činilo u srovnatelných rodinných domů v daném místě a čase průměrně měsíčně [částka]/ m, což činí při podlahové ploše předmětného domu 148 m měsíčně částku [částka]. Z uvedené částky pak činí 2/3 částku (tj. podíl žalobce) [částka] měsíčně. Obvyklé nájemné činilo u srovnatelných pozemků v daném místě a čase průměrně měsíčně [částka]/ m, což činí při rozloze předmětných pozemků v nezastavěné části 468 m měsíčně částku [částka]. Z uvedené částky pak činí 5/12 (tj. podíl žalobce) částku [částka] měsíčně. Tím, že žalovaný nemovitosti v daném období od [datum] do [datum] užíval jako celek, aniž by žalobci hradil jakékoli částky za užívání nemovitostí v rozsahu odpovídajícímu podílům žalobce, se žalovaný obohatil na úkor žalobce o částku [částka]. [adresa] 592 Kč byla vypočtena tak, že měsíční částka [částka] ([částka] + [částka]) byla vynásobena číslem [hodnota], které odpovídá třem celým měsícům, tj. březen, duben a květen 2022, a poměrné části 0,73 z měsíce června 2022 (prokázáno posouzením ceny v souvislosti ušlého nájemného, Fotografie / vyobrazení nemovitostí zvenčí z mapového portálu [Anonymizováno] Maps, 2x Fotografie / vyobrazení nemovitostí zvenčí z mapového portálu [Anonymizováno]). Zdejší soud neviděl důvodu, proč se odchýlit od výpočtů daného posouzení, kdy se nejedná o ceny nadsazené a jakkoliv přemrštěné (soudu známo z jeho rozhodovací činnosti) a nebyl tak důvod ponížit nárok žalobce dle souvisejícího (nepravomocného) rozsudku a znaleckého posouzení tam užitého, když posouzení ceny s vycházelo z obvyklého nájemného u obdobných nemovitostí a nelze bezdůvodně snižovat nárok žalobce s odkazem na otřesný stav nemovitosti, když původcem tohoto stavu nemovitosti byl právě žalovaný, aby zabránil vždy druhému spoluvlastníku řádné užívání nemovitosti (viz judikatura Nejvyššího soudu shora citovaná) a takovému jednání soud neposkytne právní ochranu, jelikož by to bylo jak v rozporu jak s právním řádem ČR, tak zejména s ústavními právy žalobce coby spoluvlastníka dané nemovitosti, tak nepochybně i v rozporu s obecným chápáním zásad spravedlnosti a spravedlivého posouzení věci samé soudem. Naopak znalecký posudek ve druhé související věci soud použil podpůrně a nárok žalobce tak shledal jako opodstatněný v plném rozsahu, přičemž ohledně výpočtu plně odkazuje na odst. 18 odůvodnění tohoto rozsudku, kde je obsažen přesný zjištěný výpočet, s nímž se zdejší soud plně ztotožnil.

35. Dle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. V této souvislosti se námitka o tom, že žalovanému nebyla předžalobní výzva doručena, jeví jako nedůvodná a tato se má za doručenou nejpozději třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum]. V této souvislosti lhůta 7 kalendářních dnů k zaplacení bezdůvodného obohacení marně uplynula dnem [datum] a žalovaný je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení od [datum], což je první den prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení. Soud jen uzavírá, že při jednání konaném dne [datum] dal žalovanému poučení ve smyslu § 118a odst. 2 o. s. ř. o možném jiném právním posouzení, neboť i pro případ, že písemnost není vyzvednuta, respektive doručena příjemci, má se za to, že byla řádně doručena několik dnů po jejím odeslání, když odeslání je prokázáno (§ 573 o. z.). Soud tak učinil za účelem toho, aby rozhodnutí ve věci následně nebylo pro stranu žalovanou překvapivé.

36. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti (marného uplynutí poskytnuté sedmidenní lhůty) jako prvého dne prodlení žalovaného.

37. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I. ve standardní třídenní délce dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

38. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] dle data jednotlivých úkonů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, sepis žaloby, výzva k plnění se zákl. skutkovým a právním rozborem, 3 x účast při jednání, vyjádření z [datum], doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne [datum], doplnění vyjádření [datum]), včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od [datum] z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. učiněných po [datum] (účast u jednání konaného [datum], [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to ve standardní třídenní délce, jdoucí od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Pro přehlednost soud podotýká, že oproti návrhu žalobce na přiznání nákladů řízení a jeho vyčíslení nákladů žalobcem přiznal úkon navíc za sepis žaloby, naopak nepřiznal úkon za jedno ústní jednání, neboť toto bylo zmařeno a náklady byly separovány samostatně, proto o nich není již rozhodováno, tedy výsledná částka se de facto nemění, když jeden úkon z vyúčtování vypadl a jiný přibyl.

39. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl o tom, že žalobci bude vrácena záloha, která se nespotřebovala na náklady svědečného, proto soud rozhodl o jejím vrácení.

40. Shodně pokud jde o žalovaného, rovněž jemu soud výrokem IV. vrátí zálohu složenou na náklady důkazu, jelikož s ohledem na opožděné složení zálohy nešlo důkazy navrhované žalovaným provést a záloha tak nemohla být spotřebována, jelikož důkazy s ní spojené nešly provést, o čemž byl žalovaný v usnesení, kterým byla uložena povinnost složit zálohu, prostřednictvím právního zástupce vyrozuměn a jeho poplatková povinnost zanikla, když tuto zálohu žalovaný složil opožděně.

41. Pokud jde o výroky III. a IV. rozsudku, soud u nich shodně stanovil lhůtu 30 dnů pro vrácení složené zálohy, a to z důvodů organizačně-technických na straně soudu.

Poučení