15 C 304/2018-235

Rubrum

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Kateřiny Hendrichové a přísedících Jiřiny Sládkové a Jiřiny Sinkulové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: stanovení povinnosti + 100 000 Kč / náhrady škody takto:

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zařazení žalobkyně od 01. 04.2011 do 31. 12. 2015 do platové třídy 2, platový stupeň 11, dle nařízení vlády č. 564/06 Sb., ve znění od 01. 04. 2011 do 31. 12. 2015, zamítá.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zařazení žalobkyně od 01. 01. 2016 do platové třídy 2, platový stupeň 12, dle nařízení vlády č. 564/06 Sb., ve znění od 01. 01. 2016 a zákona č. 341/2017 Sb. ve znění od 01. 01. 2018, zamítá.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení náhrady nemajetkového zadostiučinění ve výši 100.000 Kč, se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 57.233 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 27. 11. 2018 se žalobkyně domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zařadit žalobkyni od 01. 04. 2011 do 31. 12. 2015 do platové třídy 2, platový stupeň 11, dle nařízení vlády č. 546/06 Sb., ve znění od 01. 04. 2011 do 31. 12. 2015, dále povinnost zařadit žalobkyni od 01. 01. 2016 do platové třídy 2, platový stupeň 12, dle nařízení vlády č. 564/06 Sb., ve znění od 01. 01. 2016 a zákona č. 341/2017 Sb. ve znění od 01. 01. 2018 a rovněž i povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nemajetkového zadostiučinění ve výši 100.000 Kč do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je u žalované zaměstnána na pozici uklízečka od 10. 11. 1987. U svého zaměstnavatele, tak pracuje 31 let, přičemž jí nikdy nebyla udělena ze strany zaměstnavatele výtka či nebyla jinak pracovně právně trestána. Od nástupu ředitelky [anonymizováno] [obec] má žalobkyně odměnu vždy těsně nad minimální mzdou. Žalobkyně v žalobě uváděla, že je matkou čtyř dětí, má dokončené základní vzdělání a je [příjmení]. Žalovaná jako organizace, která primárně poskytuje služby dětem předškolního věku, byla shledána Oblastním inspektorátem pro [příjmení] a Karlovarský kraj pod [číslo jednací] spisové značky: [anonymizováno] [rok] [číslo] jako organizace, která žalobkyni nesprávně stanovila platový tarif. Žalovaná poté, co byla na tento nesprávný postup upozorněna, zvýšila na žalobkyni nepřiměřený tlak v důsledku, čehož musela být žalobkyně poprvé po 31 letech ambulantně léčena pro nervové vyčerpání. Žalobkyně tedy tvrdí, že žalovanou je nepřiměřeně pronásledována a obtěžována ve smyslu antidiskriminačního zákona. Po celou dobu zaměstnání žalobkyně u žalované byla žalobkyně zařazena podle stupnice platových tarifů do druhé platové třídy a od 01. 04. 2011 do desátého platového stupně. Ke dni 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe, ke dni 03. 01. 2016 dosáhla 32 roků započitatelné praxe. Žalobkyně opakovaně se ústně dotazovala na správnost svého platového zařazení, přičemž jí vždy bylo vedoucí učitelkou sděleno, že je vše podle zákona. Dne 14. 11. 2017 se žalobkyně obrátila na ředitelku mateřské školy Mgr. [příjmení] s písemným dotazem na správnost svého platového zařazení. Dopisem ze dne 24. 11. 2017 sdělila žalovaná žalobkyni jako důvod jejího platového zařazení odkaz na vnitřní předpis zaměstnavatele,,Směrnice upravující platová práva a ostatní práva v pracovně právních vztazích, [číslo jednací]“ účinný od 01. 01. 2011. Dle žalobkyně uvedená směrnice sice stanoví zvláštní způsob určení platového tarifu, nicméně, neuvádí ani okruh zaměstnanců ani pravidla, podle kterého lze zaměstnanci jednoznačně platový tarif určit. Žalobkyni měl být od 01. 01. 2011 žalovanou stanoven platový tarif druhé platové třídy, 11. platového stupně a od 01. 01. 2016 platový tarif platové třídy 2, 12. platového stupně, a to vzhledem ke skutečnosti, že vnitřním předpisem není stanoven ani okruh zaměstnanců, ani pravidla, která by umožňovala použít jiný způsob určení platového tarifu. Dne 06. 12. 2017 se tedy žalobkyně obrátila na orgány inspekce práce [anonymizováno] v [obec] s žádostí o posouzení správnosti platového zařazení. V odpovědi [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] bylo potvrzena oprávněnost nároku žalobkyně. Dne 14. 12. 2017 se žalobkyně opětovně písemně obrátila na žalovanou s žádosti o změnu svého platového zařazení. Na uvedený dopis žalovaná nereagovala, a proto žalobkyně dne 10. 01. 2018 zaslala opětovně dopis žalované. Dne 12. 01. 2018 převzala žalobkyně od vedoucí učitelky,,výzvu k jednání“ s tím, aby se žalobkyně dostavila dne 18. 01. 2018 do budovy ředitelství k projednání jejího platového zařazení. Dne 06. 02. 2018 zahájil [anonymizováno] pro [příjmení] a [územní celek] šetření u žalované na základě podnětu žalobkyně.

2. Diskriminační jednání pak žalobkyně spatřuje v tom, že jednání žalované bylo ve vztahu k žalobkyni nerovné, kdy poté, co se žalobkyně rozhodla uplatňovat svá práva je vystavena zvýšenému tlaku ze strany zaměstnavatele, tedy žalované. Žalovaná žalobkyni uložila v rozporu s pracovní smlouvou a obsahem náplně práce, aby žalobkyně pro žalovanou zpracovávala monitoring své práce, a to od dubna 2018, dále pak, aby prala prádlo a žehlila, byť je zaměstnána na pozici uklízečka. Monitoring žalobkyně zpracovávala dva měsíce, přičemž jí přes vedoucí učitelku [příjmení] bylo ze strany ředitelky vzkázáno, že monitoring píše špatně, musela jej přepracovávat. Po dvou měsících odmítla žalobkyně nadále monitoring zpracovávat a uvedla, že se jedná o šikanu. Následně žalobkyně psychicky onemocněla a byla šest týdnů v domácím léčení. Dle Metodického výkladu k odměňování pedagogických a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok] nespadá praní prádla do kategorie uklízečka, ale je určena na pozice pradlena. Ve chvíli, kdy tyto práce odmítla žalobkyně dělat, obdržela výtku, a to dne 24. 10. 2018, kterou však odmítla převzít. Žalovaná opakovaně žalobkyni sdělovala, že pokud se jí práce nelíbí, může ihned třeba odejít do Kauflandu, kde jí stejně nevezmou. Žalobkyně se cítí být diskriminována na základě rasy a etnického původu, když k její osobě bylo přistupováno jako k osobě nevzdělané, chudé a tedy k osobě, která se nemůže bránit. Odkázala pak na § 3 odst. 1 zákona č. 198/2009 Sb., kdy se cítí být nepřímo diskriminována, když žalovaná spoléhá, že obecně, že adresát předpisu není vzdělán a nebude se tedy bránit. V této souvislosti žalobkyně odkázala na protokol čl. 6, kde je uvedeno, že nerovného zacházení se žalobkyní se žalovaná dopouští převážně vůči osobám nevzdělaným –pozice uklízečka.

3. Žalovaná ve svém písemném vyjádření k žalobě odmítla, že by kdykoliv vyvíjela na žalobkyni jakýkoliv tlak, a to jak prostřednictvím její přímé nadřízené, tak prostřednictvím ředitelky mateřské školy. Odmítla, že by žalobkyně byla v pracovní neschopnosti z výše uvedených důvodů, když žalobkyně žalovanou pouze informovala, že onemocněla, bez určení diagnózy. Poukázala, že žalobkyně byla v rámci své pracovní neschopnosti sankcionována ze strany OSSZ za nedodržení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Žalovaná rovněž odmítla tvrzení žalobkyně, že měla od nástupu ředitelky do mateřské školy [anonymizováno] [obec] vždy minimální odměnu. Žalovaná měla za měsíce říjen až prosinec 2015 celkovou odměnu ve výši 16.492 Kč, za rok 2016 obdržela odměnu ve výši 18.150 Kč a za rok 2017 pak 17.250 Kč. Ke stanovení platového stupně žalovaná uvedla, že je v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 341/2017 Sb. ve spojení s článkem 6 vnitřního předpisu žalované upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích č. j. č. 579/2010, je oprávněna, určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až po nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému první až páté platové třídy. Dle žalované okruh zaměstnanců je v tomto vnitřním předpise určen dostatečně konkrétně, a to,,zaměstnanci nepedagogičtí“, zároveň jsou v čl. 6.3 vnitřního předpisu určena i pravidla o určení tohoto tarifu pro dané zaměstnance. Žalovaná poukázala na to, že při uzavírání pracovní smlouvy dne 10. 11. 1987 žalobkyně vyplňovala osobní dotazník týkající se rodinných příslušníků, vzdělání, průběhu předchozího zaměstnání a dalších skutečností. Do kolonky,,rodinných příslušníků“ uvedla žalobkyně do rubriky děti pouze tři děti, a to [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], [příjmení] [jméno], [datum narození] a [příjmení] [jméno], [datum narození]. Do kolonky,,průběh předchozích zaměstnání“ žalobkyně uvedla v domácnosti, v kolonce národnost pak uvedla slovenskou. Žalovaná tedy vycházela z těchto informací v důsledku, čehož nelze souhlasit s tvrzením žalobkyně, že by v době 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe a dne 03. 01. 2016 32 roků započitatelné praxe. K řízení Oblastního inspektorátu [obec] pak žalovaná namítala, že řízení dosud nebylo skončeno a dále správnost či nesprávnost platového zařazení žalobkyně je v pravomoci soudu. K žalobkyni tvrzenému diskriminačnímu jednání žalovaná uvedla, že ani ona, ani žádný jiný zaměstnanec či statutární orgán se nikdy nechovali k žalobkyni diskriminačně. Žalobkyně se jak uvedla v žalobě tedy na jednu stranu, cítí být diskriminována na základě rasy a etnického původu, což však dle žalované ničím neodůvodnila, na druhou stranu odkazuje na antidiskriminační zákon, který však takovou skutkovou podstatu neobsahuje. Žalovaná uvedla, že se všemi zaměstnanci jednala prostřednictvím statutárního orgánu či jiných zaměstnanců stejně, nikoho neznevýhodňuje, nikomu nekřivdí, ani k žádným zaměstnancům nepřistupuje jako k osobám nevzdělaným, či dokonce chudým. Co se týká náplně práce žalobkyně tak odkazovala na pracovní náplně žalobkyně, v nichž je, mj. uvedena i pracovní činnost vykonávání praní, žehlení a drobné opravy prádla. K otázce nutnosti provádění monitoringu žalovaná uvedla, že toto nebylo z důvodu diskriminace, ale z důvodu zmapování práce žalobkyně, kdy bylo v jednání navýšení platového tarifu žalobkyně na základě odváděné práce. Monitoring měla tak žalobkyně provádět kvůli případnému zvýšení platu v souladu s vnitřní směrnicí. Navíc monitoring práce provádějí i ostatní zaměstnanci průběžně vždy na žádost jejich nadřízené pracovnice, k žádné diskriminaci tak nedochází. Žalovaná dále poukázala na to, že v roce 2006 byly žalobkyni ze strany její nadřízené vytýkány nedostatky v pracovní činnosti. V roce 2011 bylo jednáno s žalobkyní o odváděné práci pro žalovanou, z čehož byl pořízen protokol žalobkyní podepsaný a i v roce 2011 byla žalobkyně žádána o provedení monitoringu své práce. Dne 28. 05. 2018 bylo vedeno jednání za přítomnosti dalších zaměstnankyň žalované, kdy předmětem jednání bylo nedodržování pracovní náplně ze strany žalobkyně a dále její vulgární chování k další zaměstnankyni paní [příjmení]. Dne 11. 10. 2018 se konala provozní porada zaměstnanců mateřské školy, kde byly podrobně probrány pracovní náplně zaměstnankyň. Žalobkyně na tomto jednání jako jediná vznesla námitku, že nebude pečovat o prádlo, kdy argumentovala tím, že v původní pracovní náplni takováto činnost není. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neplnila práci dle pokynů vedoucí zaměstnankyně a dle pracovní náplně byla jí 24. 10. 2018 udělena výtka, její převzetí žalobkyně však odmítla podepsat.

4. Na vyjádření žalované k žalobě reagovala žalobkyně podáním ze dne 27. 02. 2019, kdy uvedla, že odměny za říjen až prosinec 2015 byly odměny za zastupování žalobkyní, kdy byla kuchařka mateřské školy v pracovní neschopnosti a ředitelka mateřské školy přikázala žalobkyni, aby chybějící pracovní sílu v kuchyni nahradila. Rovněž odměny za rok 2016 byly žalobkyni přiznány za práci odvedenou navíc za kolegyně, které byly v pracovní neschopnosti, kdy se jednalo o,,odměny za úsporu“. Mimořádná odměna za rok 2016 činila 13.000 Kč a byla přiznána za to, že žalobkyně práce za chybějící kolegyně vykonávala ochotně, bez odmlouvání a protestování. Shrnula pak, že mimořádné odměny zmiňované žalovanou byly žalobkyni přiznány hlavně za aktivní činnost, dlouhodobé dobré plnění pracovní povinností i spolupráci s učitelkami, ochotu pomáhat a zastupování při nemoci. Dále žalobkyně setrvala na tvrzení, že jí žalovaná nesprávně vyměřovala platový tarif, a to od roku 2011 do roku 2018, což potvrdily výsledky kontroly OIP pro [příjmení] a Karlovarský kraj, přičemž žalobkyně upozornila, že se tak dělo i u jiných zaměstnanců a šlo tedy o systémové pochybení a ne zavinění žalobkyně. Žalobkyně uvedla, k žalovanou tvrzeným pracovním výtkám, že tyto výtky nejsou výtkami ve smyslu zákoníku práce. První výtka z dubna 2006 je sice faktická, ale neprávní, kdy je zřejmé, že nejde o výtku, ale o běžnou kontrolu s cílem zajistit lepší výkon. I druhá výtka z roku 2011 není výtkou dle zákoníku práce, z čeho žalobkyně dovozuje, že žalovaná k žalobkyni přistupovala se zaujetím, když žalovaná ve výtkách, nejen odkazuje na porušení zákoníku práce, aniž jej blíže popíše, naopak uvádí, že pokud k němu dojde, pak bude proveden zápis, ale závěrem sděluje žalobkyni, že pokud se jí ve školce nelíbí, může jít. Žalobkyně, jakožto osoba málo vzdělaná, sociálně a ekonomicky slabá v roce 2011 byla ráda, že má zaměstnání, proto i z tohoto zápisu žalobkyně dovozuje diskriminaci na základě rasy, když jako [příjmení] v roce 2011 měla na trhu práce velmi špatné uplatnění, zvláště jako žena bez vzdělání.

5. Při ústním jednání účastníci setrvali na svých stanoviscích, přičemž žalovaná doplnila, že monitoring prováděli i ostatní zaměstnanci, a to z důvodu, že buď se jednalo o kontrolu konané práce, případně pokud byl ze strany zaměstnance vznesen požadavek na odměnu nebo zařazení do vyššího platového stupně. Pracovní náplní ze dne xanon [číslo], která byla žalobkyní podepsána, jí stanovila praní i žehlení prádla, přičemž tuto pozici vykonávají i ostatní zaměstnanci na stejné pozici jako žalobkyně. Na základě výtky ze dne 24. 10. 2018 pak došlo k tomu, že žalobkyně začala tyto činnosti vykonávat v důsledku, čehož jí přímá nadřízená [anonymizováno] [příjmení] navrhla zařazení do vyššího, tedy 12. platového stupně, což se následně zpětně od 01. 11. 2018 stalo. Při ústním jednání soud účastníkům sdělil svůj předběžný právní názor, a to ohledně výroku I. a II. žalobního petitu, kdy má soud za to, že se jedná pouze o jeden z předpokladů pro uznání nároku na plat, nejedná se však o samostatné majetkové právo, kterého by bylo možné se samostatně domáhat. V souladu s tím, pak soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a dále soud poučil žalobkyni v souladu s §118a odst. 1, 3 osř o povinnosti doplnit svá skutková tvrzení ve věci, a to konkrétně, kdy a jakým způsobem mělo probíhat diskriminační jednání ze strany žalované, zejména, v čem konkrétně spočívalo obtěžování a pronásledování žalobkyně ze strany žalované a dále, v čem konkrétně měla být v důsledku diskriminačního jednání ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost žalobkyně nebo její vážnost ve společnosti tak, jak předpokládá § 10 odst. 2 antidiskriminačního zákona a dále, aby doplnila tvrzení, jakým způsobem dospěla k požadované částce 100.000 Kč jako náhrady nemajetkového zadostiučinění, rovněž, aby navrhla důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalobkyně byla rovněž poučena o důsledcích nesplnění této výzvy.

6. Na poučení soudu reagovala žalobkyně podáním ze dne 12. 06. 2019, kdy doplnila ohledně diskriminačního jednání ze strany žalované, tedy zejména v čem spočívalo obtěžování a pronásledování žalobkyně ze strany žalované, že žalobkyně má ukončenou základní školu a není schopna plně porozumět psanému textu, rovněž psaný projev není dostatečný, přičemž tyto skutečnosti měly být ředitelce školky známy. Pokud, tedy ředitelka žádala o zpracování monitoringu, pak se jednalo o jednání, které směřovalo ke snížení důstojnosti žalobkyně, když tato jej neuměla napsat a musela žádat o pomoc. Další ponížení pak způsobilo to, že jí byl monitoring vrácen k přepracování. Po žádosti o narovnání odměny pak byla žalobkyně vystavena nepřiměřenému tlaku od ostatních učitelek na pracovišti, aby spor nehrotila, nic nepožadovala, protože paní ředitelka bude na pracovišti negativně působit. Poukazovala na chování na ředitelství žalované, kdy byla žalobkyně před všemi zúčastněnými ponižována ze strany mzdové účetní [příjmení]. Z výpovědí paní [příjmení] je zřejmé, že důvodem jejího jednání je rasa a etnicita, když odkazuje na čistotu, pracovitost a ochotu. Žalobkyně uvedla, že je notorietou, kterou není potřeba dokazovat, že obecný názor společnosti na [příjmení] je: nepracovitá osoba, nepříliš čistotná, neochotná. Diskriminační jednání pak lze spatřovat v jednání ohledně praní prádla, a to jak z důvodu rasy, tedy, že se žalobkyně nebude bránit, jakožto osoba nevzdělaná. K tvrzení, v čem měla konkrétně být v důsledku diskriminačního jednání ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost žalobkyně nebo její vážnost ve společnosti žalobkyně doplnila, že v důsledku monitoringu, v důsledku výtek, následně pak ponižování na poradě a v zastrašování ve věci nákladů na spor a nemožnosti spor vyhrát. Žalobkyně byla vždy nekonfliktní zaměstnanec, která své úkoly plnila poctivě, byla v kolektivu oblíbená. Po vypuknutí konfliktu pak žalobkyně začala mít pověst potížistky. Rovněž právní zástupce žalobkyně poukázal, že je třeba veřejně přiznat, že žalobkyně je osobou spíše negramotnou, což jí snižuje veřejnost důstojnost a vážnost. Důstojnost žalobkyně měla být snížena i tím, že musela požádat Českou republiku o pomoc poté, co se syn odstěhoval ze společné domácnosti, o sociální podporu, aby jí byl dorovnáván nájem. Žalovaná si byla vědoma té skutečnosti, že žalobkyně je na tom majetkově špatně a zneužívala svého postavení zastrašováním nákladů ve vedení sporu. K výši 100.000 Kč jako náhrady nemajetkového zadostiučinění žalobkyně uvedla, že je počestnou matkou několika dětí, které mají dobré vzdělání, je netrestaná, nemá evidovaný žádný přestupek na poli občanského soužití. Chování pracovnic žalované je chování zastrašující a diskriminační. Výše újmy byla vypočítána na základě několika faktorů, a to zejména chování žalobkyně a žalované, kdy od počátku zvolila metodu zastrašování, nátlaku a odporu. Neposkytla žádnou omluvu žalobkyni. Žalovaná se dopustila řady jednání i vůči ostatním zaměstnancům žalované, kterým se rovněž neomluvila. Zadostiučinění má tři základní složky, a to náhradu materiální újmy, náhradu nemajetkové újmy a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně musela být léčena pro nervové zhroucení z působení žalované. Psychické problémy přetrvávají u žalobkyně dodnes. Výše 100.000 Kč považuje k měsíčnímu průměrnému výdělku žalobkyně ve výši 11.500 Kč za přiměřený, když se jedná o necelý devítinásobek její odměny. Žalovaná nesprávným zařazením žalobkyně způsobila žalobkyni majetkovou újmu přesahující 50.000 Kč. Pokud, tedy žalobkyně žádá nemajetkovou újmu ve výši dvojnásobku, pak se dle žalobkyně jedná o legitimní požadavek.

7. Žalovaná reagovala podáním ze dne 19. 06. 2019, ve kterém zopakovala, že o monitoring byla žalobkyně požádána na základě jejího vlastního podnětu, tedy o žádosti navýšení platového tarifu, přičemž žalobkyni bylo vysvětleno, jak měl být monitoring zpracován. Žalovaná popřela, že by jednání dne 18. 01. 2018 na ředitelství žalované mělo směřovat ke snížení důstojnosti žalobkyně, když naopak toto jednání mělo směřovat k možnému zvýšení platového stupně. Ze zápisu z jednání z bodu 3 je zřejmé, že paní [příjmení] byla na jednání přítomna z důvodu, aby žalobkyni vysvětlila personální věci a legislativní rámec pro zařazení žalobkyně do platové třídy a platového stupně. V podání byl rovněž odmítnut právní názor právního zástupce žalobkyně, že,,je notorietou, kterou není třeba dokazovat, že obecný názor společnosti na [příjmení] je: nepracovitá osoba, nepříliš čistotná, neochotná. Též je notorietou, že vzdělání Romů je velice nízké“, když žalovaná vždy ke každému zaměstnanci přistupuje stejně bez ohledu na rasu či vzdělání.

8. Účastníci učinili nespornými následující skutková tvrzení: -) Žalobkyně nastoupila k žalované dne 19. 11. 1987 na pozici uklízečka, k základnímu platu byla stanovena výkonná odměna ve výši 180 Kč. Od počátku je místem výkonu práce mateřská škola, [ulice a číslo], [obec], kdy zaměstnavatelem je [název žalované], [IČO], jejímž zřizovatelem je Město Karlovy Vary. -) Od 10. 11. 1989 byla žalobkyně zařazena podle stupnice platových tarifů do [anonymizováno]. [příjmení] třídy, od 1. 4. 2011 do [anonymizováno]. Platového stupně a od listopadu 2018 do [anonymizováno]. [příjmení] [anonymizována dvě slova] platového stupně. -) Dne 14. 11. 2017 se žalobkyně obrátila na ředitelku mateřské školy [anonymizováno] [příjmení] s písemným dotazem na správnost svého platového zařazení. Dne 30. 11. 2017 obdržela žalobkyně odpověď žalované ze dne 24. 11. 2017, rovněž obsah tohoto dopisu je nesporný. -) Mezi účastníky jsou nesporné rovněž platové výměry žalobkyně specifikované v bodu 14 žaloby. -) Dne 14. 12. 2017 se žalobkyně opět písemně obrátila na žalovanou s žádostí o změnu svého platového zařazení. -) Dne 10. 1. 2018 zaslala žalobkyně žalované dopis opět ohledně správnosti svého platového zařazení. -) Dne 12. 1. 2018 byla žalobkyni doručená výzva k jednání s tím, aby se dostavila dne 18. 1. 2018 k projednání platového zařazení. -) Dne 18. 1. 2018 pak proběhlo jednání u žalované. Jednání byly kromě žalobkyně a paní ředitelky [obec] dále přítomny Statutární zástupce ředitelky p. [příjmení], zástupkyně ředitelky mateřské školy [ulice], [jméno] [příjmení], personalistka paní [jméno] [příjmení]. -) Dne 6. 2. 2018 zahájil Inspektorát práce vlastní šetření u žalované. Dne 9. 3. 2018 byl vydán protokol o této kontrole. Proti rozhodnutí byly ze strany žalované podány námitky s tím, že o těchto námitkách nebylo doposud správním orgánem rozhodnuto. -) Výše průměrného výdělku žalobkyně činí přibližně 11.500 Kč.

9. Mezi účastníky bylo sporné: -) délka započitatelné praxe žalobkyně, -) správnost platového zařazení žalobkyně, -) zda monitoringem, který byl ze strany žalované žalobkyni uložen, byla žalobkyně diskriminována, a jakým způsobem, zda byla žalobkyně plně seznámena s tím, jakým způsobem má monitoring probíhat a jak má být zpracován a dále, že paní ředitelce bylo známo, že žalobkyně není schopna plně porozumět psanému textu a uvedený úkol splnit. -) co a od kdy bylo pracovní náplní žalobkyně, -) zda pracovní neschopnost žalobkyně souvisela s tvrzenou diskriminací, -) zda byla žalobkyně poté, co se obrátila se svým nárokem vystavena nepřímému nátlaku od ostatních učitelek, -) rozdíl mezi zaměstnanci žalované na stejné pozici jako zastává žalobkyně, množství uložené práce a finanční ohodnocení. -) zda, kdy a jakou formou byly žalobkyni ze strany žalované vytýkány nedostatky v její práci.

10. Ve věci byly vyslechnuty tyto svědkyně: 11. [jméno] [příjmení] uvedla, že pro žalovanou zpracovává mzdy zaměstnanců, a to jako OSVČ a od ledna 2019 je u ní v pracovním poměru jako rozpočtář. Žalobkyni viděla jednou jako zaměstnance. Úkolem svědkyně bylo zkontrolovat správnost zařazení žalobkyně do platového stupně na základě její stížnosti. Uvedla, že žalovaná má vnitřní předpis ohledně zařazení do platové třídy a stupně, kdy podle jmenovaných jednotlivých kritérií se zaměstnanci zařazují do platového stupně, a to bez ohledu na praxi. Svědkyně měla k dispozici osobní dotazník žalobkyně, ve kterém bylo uvedeno, že má tři děti že byla v domácnosti, tedy bez praxe. Uvedla, že i kdyby porušili vnitřní předpis a postupovali podle odpracovaných let, měla žalobkyně doložit další doklady, když pouze uvedla dva zaměstnavatele a roky, během kterých u nich měla pracovat, z čehož celkovou praxi spočítat nešlo. Žalobkyně pak najednou uvedla, že má děti 4, přičemž u dvou z nich chybně uvedla datum narození. K jednání v lednu 2018 svědkyně uvedla, že se snažila žalobkyni vysvětlit, jakým způsobem organizace funguje, že se postupuje podle vnitřního předpisu, nikoliv podle odpracovaných let a i kdyby se postupovalo podle délky praxe, neměla žalobkyně doklady k tomu, aby byla zařazena do jí požadovaného platového stupně. Žalobkyně uvedla, že má výpis Okresní správy sociálního zabezpečení s uvedením praxe nad 30 let, což bylo nezbytné k jejímu zařazení do požadovaného platového stupně a dále, že upraví osobní dotazník. Nic z toho však žalobkyně svědkyni nedoložila. Ke zvukovému záznamu z jednání svědkyně uvedla, že se o něm dozvěděla až později, několik dní po schůzce od paní ředitelky. Dále svědkyně potvrdila, že žalovaná byla od prosince 2018 nově platově zařazena, když se tak stalo na základě doložení druhého osobního dotazníku a na návrh přímé nadřízené. Blíže pak vysvětlila, že druhý osobní dotazník od žalobkyně následně obdržela, ale neodpovídal prvnímu osobnímu dotazníku a tyto rozpory dosud žalobkyně neodstranila. Vycházela tedy z informací v prvním dotazníku, kdy v prosinci 2018 žalobkyně dosahovala praxe nad 32 let, žalobkyně však požadovala zápočet zpětně a tím pádem nebyla podmínka 32 let praxe splněna.

12. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že je zástupcem statutárního orgánu žalované. Svědkyně byla přítomna jednání se žalobkyní v lednu 2018, kdy žalobkyně požadovala vysvětlit platové postupy od roku 2011 s tím, že se na jednání řešily i dokumenty žalobkyně, které by odůvodňovaly její platové zařazení, ty však žalobkyně neměla. Svědkyně popřela, že by se na tomto jednání žalobkyně nějak vyjádřila ohledně své diskriminace. Potvrdila, že na schůze byla přítomna paní [příjmení], a to jako osoba, která zpracovává mzdy. Setkání hodnotila tak, že situace nebyla vyhrocená, žalobkyně většinou mlčela. Svědkyně dále uvedla, že od svého nástupu k žalované koncem března 2010 viděla u svých zaměstnanců záznamy o monitoringu, zda je vedly všechny úseky na ostatních pracovištích, nevěděla. K monitoringu uvedla, že jej může nařídit i ředitelka, může ho nařídit i ona. Jde o metodu a formu řízení organizace. Pokud je monitoring zadán, je zaměstnanci sděleno, jak má vypadat, vysvětlí mu to zástupce ředitelky nebo paní ředitelka. V daném případě to byla paní [příjmení]. Svědkyně vypověděla, že na pracovišti byly problémy s vykonáváním pracovních povinností žalobkyní, kdy bývalá zástupkyně ředitelky paní [příjmení] chtěla žalobkyni přeřadit na její úsek, kde byla volná pozice. Na dotaz svědkyně, jak žalobkyně pracuje, jí bylo řečeno,,no, musíš jí někdy říct, jak má, co udělat“. Svědkyně chtěla zaměstnance, který bude plnit úkoly samostatně, a proto si vybrala někoho jiného. Ohledně zařazování zaměstnanců do platových tříd a stupňů svědkyně uvedla, že si zaměstnanci přinesou osobní dotazník a přílohové dokumenty, následně to pak řeší paní ředitelka s paní [příjmení]. Pokud zaměstnanec vznese nárok na zařazení do vyššího platového stupně, začíná se zadáním monitoringu, kdy je potřeba zjistit, co zaměstnanec provádí nad rámec dosavadních pracovních povinností. Potom svědkyně podá žádost paní ředitelce a ta rozhodne. Svědkyně potvrdila, že součástí pracovní náplně na pozici uklízečka je praní a žehlení prádla. S žalobkyní žádný konflikt svědkyně nikdy neměla a rovněž nebyla nikdy přítomna žádnému nevhodnému chování paní ředitelky k zaměstnancům, když dle svědkyně řeší problémy velmi dobře, profesionálně a lidsky.

13. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla zaměstnána u žalované na pozici vedoucí učitelky. Přímou nadřízenou jí byla ředitelka [ulice] a žalobkyně byla zaměstnancem. Dle svědkyně měla žalobkyně pocit, že je špatně finančně ohodnocena, proto volala paní [příjmení], že zařazení žalobkyně je správné, což svědkyně žalobkyni sdělila. Pak byl chvíli klid, následně svědkyně onemocněla, to bylo v létě 2017 a v té době se žalobkyně začala zajímat o své zařazení do vyššího platového stupně. V pracovní neschopnosti byla svědkyně asi půl roku. Po svém návratu se věc řešila, svědkyně o tom věděla z doslechu. Na schůzce v lednu 2018 byla přítomna. Na schůzce se paní ředitelka a paní [příjmení] snažily žalobkyni vysvětlit její platové zařazení, že je to tak správně. Svědkyně dále vypověděla, že asi třikrát měla potřebu s žalobkyní řešit její pracovní výkon. Vždy se to po domluvě uklidnilo. S žalobkyní žádné problémy neměla, vycházely většinou dobře. K otázce, zda byl mezi zaměstnanci nějaký konflikt, svědkyně uvedla, že jde o ženský kolektiv, stává se to, ale žalobkyně do toho nezasahovala. K platovému zařazení žalobkyně uvedla, že víceméně souhlasila s tím, že byla špatně zařazena, když se jí zdálo, že odpracované roky neodpovídají. K monitoringu svědkyně uvedla, že na lednové schůzce paní ředitelka monitoring doporučila, a to právě z důvodu možného zvýšení platového stupně. Monitoring měla žalobkyně provádět po dobu jednoho měsíce, aby věděly, co za práci vykonává, zda je dostatečně vytížená. Jaký měl monitoring smysl, svědkyně nevěděla. Uvedla, že se domnívá, že u žalobkyně byl monitoring samoúčelný. S vyplňováním monitoringu měla žalobkyně problém, potřebovala s tím pomoct. Svědkyně se domnívá, že žalobkyně je plně gramotná, má ukončené základní vzdělání, ale jak byla nějaká písemnost, např. formulář potřebovala s tím pomoct. Tuto skutečnost svědkyně paní ředitelce nesdělila. S vyplňováním monitoringu žalobkyně vypomáhala paní učitelka [příjmení]. Monitoring byl paní ředitelkou dvakrát vrácen k přepracování s tím, že není dostačující. Konkrétní výhrady k tomu nebyly. Svědkyni přišel monitoring v pořádku. Dle svědkyně mohl být monitoring podkladem pro zvýšení platového stupně žalobkyně. Svědkyně dále potvrdila, že ze strany paní ředitelky vzhledem k žalobkyni zaznělo, že nikoho nenutí pracovat v 1. Mateřské škole, a kdo chce, může jít klidně pípat k pokladně do Kauflandu. Svědkyně uvedla, že paní ředitelka svojí pozici vůči zaměstnancům z pozice síly zneužívá, že by tak činila vůči žalobkyni, ale popřela. Dále potvrdila, že na jaře 2018 řekla žalobkyni, aby svůj spor více nehrotila, že jinak bude ze strany paní ředitelky na celou školku vyvíjen negativní tlak. K schůzce v lednu 2018 doplnila, že z ní měla velmi nepříjemný pocit, kdy zazněly informace, co by mohla žalobkyně pořešit, aby se předešlo nějakým soudním sporům. Žalobkyně příliš nekomunikovala, pouze uváděla, že si stojí za svým, což bylo z její strany takové zvláštní. K otázce praní prádla svědkyně uvedla, že v červnu 2018 byl od paní ředitelky podnět, že prádlo se bude nadále prát přímo ve školce, což měly dělat uklízečky a školnice. Proti tomu se žalobkyně vzbouřila s tím, že toho je moc. Dle svědkyně praní prádla nebylo součástí náplně na pozici uklízečka. Tuto práci měly však vykonávat všechny zaměstnankyně na pozici uklízečka. Že by tuto činnost odmítala žalobkyně tuto činnost vykonávat, si svědkyně nepamatovala. Po nahlédnutí do pracovní náplně založené jako příloha 7 svědkyně uvedla, že se jednalo o pracovní náplň žalobkyně, kdy v této je uvedeno, i mj. praní, žehlení a drobné opravy prádla. Svědkyně uvedla, že vzhledem k tomu, že se prádlo vozilo do prádelny, uklízečky tuto činnost nevykonávaly. Za situace, kdy se prádlo přestalo do prádelny vozit, takto měly za úkol uklízečky. Následně svědkyně potvrdila, že monitoring byl následkem žádosti žalobkyně o zvýšení platu. Svědkyně uvedla, že nikdy nebyla přítomna nevhodnému nebo ponižujícímu chování jednání ze strany paní ředitelky k zaměstnancům.

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že u žalované je zaměstnána jako vedoucí školního stravování. Nikdy nebyla přítomna žádnému jednání mezi žalobkyní a žalovanou. S žalobkyní řešily stížnost paní [příjmení], která za svědkyní přišla asi v květnu 2018 jako za přímou nadřízenou, že se žalobkyně k ní nevhodně a vulgárně chová, a že žádá, aby se to řešilo. Konflikt řešily společně s paní [příjmení], paní [celé jméno žalobkyně] a paní [příjmení] a druhou kuchařkou [jméno] [příjmení]. Z jednání byl pořízen zápis, který byl předán paní ředitelce s tím, že pokud se situace nezlepší, přistoupí se k řešení situace i s paní ředitelkou. Snažily se paní [celé jméno žalobkyně] domluvit, trvalo to asi 14 dní, pak došlo ke zlepšení, věc se už dále neřešila. Jiné problémy s paní [celé jméno žalobkyně] neměla. K nevhodnému chování paní [celé jméno žalobkyně] uvedla, že se mělo jednat z její strany o vulgární chování vůči paní [příjmení], ke kterému mělo dojít před rodiči. Svědkyně dále uvedla, že si myslí, že žalobkyně rozumí psanému textu, že ví o tom, že je [příjmení], i o tom, že žalobkyně zpracovávala monitoring pracovní doby, kdy jde o běžný postup. Měla to v šatně na stole, kde vypisovala jednotlivé činnosti. Svědkyně neví, kolikrát žalobkyně monitoring psala. Monitoring se dělá na vyžádání paní ředitelky, např. při úpravě pracovní náplně. Jaký byl v tomto případě důvod monitoringu, svědkyně nevěděla. Ke změně pracovní náplně po vypracovaném monitoringu u žalobkyně nedošlo. Zda její zaměstnanec zpracovával monitoring, nevěděla. Potvrdila, že navrhla žalobkyni odměnu za mimořádnou práci v kuchyni. Svědkyně rovněž uvedla, že nikdy nebyla přítomna nevhodnému chování ostatních zaměstnanců vůči žalobkyni, ani z důvodu vzhledu, rasy nebo podobně a ani nevhodnému chování ze strany paní ředitelky vůči zaměstnancům. Chování paní ředitelky hodnotí jako slušné, vstřícné, bez problémů.

15. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byla za zaměstnankyní žalované. Z počátku byl vztah s žalobkyní bezproblémový, přátelský, a to do doby kdy žalobkyně zjistila, že manžel svědkyně pracuje na Krajském úřadu. Následně začala žalobkyně svědkyni napadat, že místo má díky jemu, že není vyučená, že je mladá holka, která nic neumí. Vygradovalo to, když svědkyně zůstala na OČR s dítětem, žalobkyně jí zastupovala. Poté, co se svědkyně vrátila do práce, napadla jí žalobkyně, že dělá její práci, že už jí to nebaví dělat, že to dělat nebude. Práci dělat přestala a svědkyni napadla i slovně. Věc se tak řešila společně s paní [příjmení] a [příjmení] v kanceláři. Svědkyně uváděla, že nikdy monitoring nezpracovávala. Konflikt s žalobkyní řešila přes vedení z důvodu, že to bylo opakované a svědkyně si to již nechtěla nechat líbit. Svědkyně uvedla, že nikdy nebyla přítomna jakémukoliv diskriminačnímu nebo nevhodnému chování ze strany ředitelky školky.

16. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je 31 let zaměstnaná jako učitelka, posledních 15 let u 1. Mateřské školy na [ulice], kde pracuje spolu se žalobkyní. S žalobkyní nikdy žádný konflikt neměla, není její nadřízenou a nebyla ani nikdy přítomna nějakému konfliktu žalobkyně s jiným zaměstnancem. Věděla však o konfliktu mezi žalobkyní a paní [příjmení], přítomna mu však nebyla. Rovněž věděla o konfliktu žalobkyně s ředitelkou, kdy žalobkyně přišla za ní s tím, že je asi špatně zařazena platově, když po 30 letech má stále stejný plat. Svědkyně tedy poprosila manželka, který pracuje jako tajemník městského úřadu i jako personalista, aby platový výměr zkontroloval. Ten zjistil, že žalovaná je špatně platově zařazena a pomohl jí sepsat dopis pro paní ředitelku, která ho však neuznala. Dle svědkyně byla žalobkyně z toho vyřízená, bylo jí špatně, protože, když se v lednu 2018 vrátila z nemocenské paní [příjmení], byly na schůzce s paní ředitelkou a poté se žalobkyni paní [příjmení] snažila přesvědčit, ať spor ukončí. Manžel svědkyně zastupoval žalobkyni i v jednání s Oblastním inspektorátem. Svědkyně uvedla, že paní [příjmení] se paní ředitelky bála. Doplnila, že někteří zaměstnanci se ředitelky bojí při poradách, když měli zaměstnanci nějaké připomínky, dávala to za vinu paní [příjmení], že je špatná vedoucí, což zaměstnanci nechtěli, protože jí měli všichni rádi. Svědkyně se domnívá, že i kvůli tomu paní [příjmení] odešla na jinou mateřskou školu. Vždy, když se na poradách dle svědkyně ozvaly s nějakým problém, byly rebelky, co si něco vymýšlejí. Svědkyně rovněž uvedla, že neví důvod, pro který byl žalobkyni zadán monitoring. Žalobkyně za ní přišla, že neví, jak to má napsat, že dá radši výpověď. Svědkyně jí nabídla, že jí s tím pomůže, že je hloupost dávat výpověď. Měla dva roky do důchodu. Monitoring tedy psala svědkyně. Poté, co jsem ho odeslala, paní [příjmení] ho přinesla zpět s tím, že se paní ředitelce nelíbí. Monitoring byl dost podrobný, nějaké dny se tam přepisovaly. Pak byl monitoring vrácen ještě jednou, ale to už svědkyně odmítla přepisovat. Přišlo jí to naschvál. Co bylo s monitoringem dál, neví. Popřela, že by došlo ke změně v pracovní náplni žalobkyně po zpracování monitoringu. Svědkyně dále uvedla, že nikdy neviděla žalobkyni nic napsat, ani číst. Vždycky, když bylo potřeba podepsat nějaké směrnice, tak jí to učitelky četly. Svědkyně se rovněž obává, že po své výpovědi před soudem bude mít s paní ředitelkou problémy. Svědkyně neví o tom, že by někdo další ze zaměstnanců byl špatně platově zařazen. Nesetkala se s tím, že by zaměstnanec zpracovával monitoring. K nesrovnalostem s vedením svědkyně uvedla, že se jednalo o čistě pracovní záležitosti. Z osobního hlediska s paní ředitelkou žádný problém nemá, spory jsou čistě v pracovní rovině. K tomu, zda svědkyně ví o tom, že by žalobkyně někdy nevykonávala svojí práci, uvedla, že ví o tom, že tam byly konflikty ohledně praní prádla, kdy paní [celé jméno žalobkyně] tuto práci nikdy nevykonávala. Poté, co skončila firma na praní prádla, takto bylo dáno paní [celé jméno žalobkyně] a ta s tím nesouhlasila. Práce byla rozdělena i mezi druhou uklízečku, která vykonávala ještě práci školnice.

17. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je zástupkyní ředitelky [anonymizována dvě slova], pracoviště [ulice]. Žalobkyně je pak její přímá podřízená, a to od 01. 08. 2018, kdy došlo ke sloučení [anonymizována dvě slova] [ulice] a [ulice]. O sporech žalobkyně na pracoviště ví pouze z doslechu. [jméno] s ní žádný osobní problém neměla. Po pracovní stránce měly malý problém týkající se vysvětlení pracovních povinností, kdy poté, co byla ukončena smlouva s prádelnou, měli tuto práci vykonávat provozní pracovníci, tedy i žalobkyně. Ta se však domnívala, že je to práce navíc, která nebude ohodnocena. Měli krátkou poradu se všemi provozními pracovníky, kde se svědkyně snažila vysvětlit žalobkyni, že jde o její pracovní náplň. O jednání byla sepsána i krátká zpráva. Žalobkyně však tuto práci vykonávat nechtěla, proto jí svědkyně po poradě s paní ředitelkou písemně informovala, že tato činnost je součástí její pracovní náplně a byla jí poskytnuta lhůta k nápravě. Tuto výtku žalobkyně převzala, ale nepodepsala. Práci však v poskytnuté lhůta vykonávat začala a dělá jí doposud. Jiný problém s paní [celé jméno žalobkyně] nebyl. S její prací byla svědkyně spokojená. O tom, že žalobkyně řešila své platové zařazení, ví svědkyně pouze z doslechu. O tom, že žalobkyně zpracovávala, monitoring ví, má ho ve své osobní složce. Byl zpracováván v době, kdy svědkyně na pracovišti [ulice] ještě nebyla. Ohledně gramotnosti žalobkyně svědkyně uvedla, že jí nikdy nezadávala písemné vyjádření, pouze žalobkyně zpracovává svojí osobní docházku, kterou vyplněnou a řádně podepsanou odevzdává. Několikrát ji před svědkyní podepisovala. Pokud ji svědkyně dávala nějaké materiály k prostudování, stalo se, že jí žalobkyně požádala, aby jí něco přečetla, že nemá brýle nebo, že části textu neporozuměla. Vždy dojdou ke shodě. Svědkyně uvedla, že se domnívá, že monitoring se zpracovával i v ostatních školkách. Ohledně diskriminačního chování vůči žalované uvedla, že ničemu takovému přítomna nebyla. Neví o nikom ze zaměstnanců, kdo by žalobkyni nějak podceňoval. Byla u jednání, kdy paní ředitelka předávala žalobkyni nový platový výměr, což bylo spojeno s takovým sezením, vše paní žalobkyni vysvětlila, jednání bylo slušné a byl o něm pořízen zápis. Ohledně porozumění psanému textu žalobkyní, svědkyně uvedla, že se spíš jedná o to, že žalobkyni, např. dovysvětlí nějakou situaci, ne, že by žalobkyně textu nerozuměla.

18. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že v současné době pracuje na pozici řadové učitelky v [anonymizována dvě slova] [ulice]. Uvedla, že od září 2018 je řadová učitelka na [ulice], kdy první rok pracovala s vedoucí učitelkou paní [příjmení]. Na třídě byla s nimi i žalobkyně, která jí v prvním pololetí hrozně pomohla. Bylo vidět, že ve školce pracuje dlouhou dobu, sama se zapojovala, kolikrát jí nemusela nic říkat a žalobkyně věděla sama, co má dělat. Žádný problém nikdy mezi sebou neměly. Žalobkyni mají rádi jak děti, tak rodiče. Ohledně monitoringu svědkyně uvedla, že se za jejího působení zpracovával pouze jednou, a to ve školce na [příjmení], kdy šlo o paní uklízečku, která si neplnila své povinnosti. Bylo to někdy v roce 2014 nebo začátkem roku 2015. Neví, z jakého důvodu zpracovávala monitoring žalobkyně. Intelektuální schopnosti žalobkyně svědkyně hodnotila nižší, vždy když bylo něco potřeba probrat, byla žalobkyně raději, když jí to přečetly, popovídaly si o tom, aby se přesvědčila, že všemu porozuměla. O zdravotních problémech žalobkyně věděla přímo od žalobkyně. Dále svědkyně uvedla, že jsou některé paní učitelky, které se bojí paní ředitelce říct svůj názor, kdy jde o osobnost, která nerada diskutuje. Je dominantnější, bude řešit problémy s vedoucími paní učitelkami, ale ne řadovými. Závěrem pak uvedla, že z osobního kontaktu s žalobkyní musí říct, že se jedná o člověka pracovitého, vstřícného a ochotného, a když si povídají má i přehled.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalobkyně je její bývalá kolegyně, když učila na Mateřské škole [ulice], a to po dobu šesti let, když skončila v polovině roku 2018, a to z důvodu psychického nátlaku ze strany paní ředitelky. Ten se týkal pracovních věcí, které svědkyně však nedokázala specifikovat, musela se léčit pro zhroucení. Když se jí naskytla možnost přejít na jinou mateřskou školku, tak toho využila a je to v pořádku. Psychický nátlak se projevoval ve výhružkách možnými sankcemi při poradách, byly nuceny dělat věci, se kterými nesouhlasily, a pokud se ozvaly, bylo jim řečeno, že mohou jít třeba„ pípat do Kauflandu“. S žalobkyní žádný osobní ani pracovní konflikt neměla, pracovní povinnosti si plnila řádně. Svědkyně uvedla, že žalobkyně měla z paní ředitelky strach a velký. Všechno však ví z doslechu, žalobkyně to s ní neřešila.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že má dobré vztahy, jak s žalobkyní, tak s paní ředitelkou [příjmení]. Pracuje u žalované od srpna 2016 na pozici školnice. S žalobkyní se vídá akorát ráno, protože každá pracuje na jiném pavilonu. O tom, že žalobkyně měla nějaký konflikt, se dozvěděla z doslechu. Přítomna tomu nebyla, ale paní [příjmení] říkala, že žalobkyně na ní byla sprostá. Svědkyně vypověděla, že rovněž ona zpracovávala monitoring, když přibylo praní prádla, pak měřily plochy, které uklízí, aby to bylo spravedlivé. Zpracovávala ho svědkyně i žalobkyně. Svědkyně se zpracováním monitoringu žádný problém neměla. Jestli měla žalobkyně nějaký problém, neví. Monitoring zpracovávala jeden den. Zda monitoring zpracovávaly i jiné uklízečky neví. Zda žalobkyně chápe psaný text, netuší. Ani neví, zda žalobkyně měla nějaký konflikt s paní ředitelkou. Dále uvedla, že monitoring zpracovávaly asi měsíc předtím, než přibylo praní prádla, ale o tom, že budou prát prádlo, již věděly, takže po monitoringu se obsah práce nezměnil. Domnívá se, že jsou se žalobkyní pracovně vytíženy stejně.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že v současné době již nepracuje pro žalovanou, a to od srpna 2019. Předtím tam pracovala 15 let jako kuchařka. Neměla problém ani s žalobkyní, ani s ředitelkou. Ví o konfliktu mezi žalobkyní a paní [příjmení], kterému byla přítomna,,na půl“. Žalobkyně měla paní [příjmení] sprostě nadávat, jak konkrétně si již nepamatovala. Nepamatovala si ani důvod konfliktu. Potvrdila, že rovněž ona zpracovávala monitoring. Z jakého to bylo důvodu, si již nepamatovala. Dle svědkyně měly monitoring zpracovávat všechny, neví, jestli i paní učitelky, ale kuchařky a uklízečky ano. S žalobkyní žádný problém neměla. Negramotně na svědkyni nepůsobila. K chování paní ředitelky uvedla, že vždy, když byl nějaký problém, chtěla ho řešit.

22. Ve věci byl rovněž proveden účastnický výslech žalované, ředitelky Mgr. [jméno] [příjmení], která uvedla, že se domnívá, že spor vznikl v důsledku nespokojenosti žalobkyně s platovým zařazením. Popřela, že by kdykoliv, jakkoliv povýšeně nebo diskriminačně s kýmkoliv ze zaměstnanců jednala. Potvrdila, že schůzce v lednu 2018 byla přítomna rovněž personalistka, a to proto, aby zodpověděla případné dotazy žalobkyně. Ta z této schůzky dle ředitelky v podstatě utekla, řekla, že si trvá na své písemné žádosti a nebude k tomu víc uvádět. K plnění pracovních povinností ze strany žalobkyně uvedla, že paní [příjmení] měla výhrady k plnění pracovních povinností žalobkyní, kdy dle ní nebylo vždy dobře uklizeno. Rovněž potvrdila, že ví o konfliktu žalobkyně s paní [příjmení], o kterém se dozvěděla až posléze. K monitoringu uvedla, že záleží na tom, na jakém pracovním úseku zaměstnanec pracuje. Zadává se, např. při příchodu nového zaměstnance, při změně organizace práce. Jedná se o individuální záležitost podle toho, co má přinést. Zadání monitoringu může být i v souvislosti s požadavkem zaměstnance, který je nespokojený, ať s rozsahem nebo náplní práce anebo podobně. Taková situace nastala vícekrát. Dle ředitelky žalobkyně zpracovávala monitoring vícekrát. Domnívá se, že tomu bylo poprvé v souvislosti s odchodem mateřského centra ze školky. Dále byla žalobkyně nespokojena s tím, že by měla vykonávat práci navíc, a to praní prádla, kdy pokyn k monitoringu byl právě ze strany ředitelky školy. Žalovaná dále uvedla, že důvodem přítomnosti paní [příjmení] na schůzce v lednu 2018 bylo to, že jako externí zpracovatelka mezd měla zodpovědět dotazy žalobkyně ohledně jejího platového zařazení. Žalovaná byla o schůzce písemně vyrozuměna. O tomu, zda žalobkyně věděla, že schůzky se bude účastnit i paní [příjmení], žalovaná nevěděla. K osobě žalobkyně, žalovaná uvedla, že jí zná dlouhou dobu. Vždy, když se potkaly, prohodily pár slov, podaly si ruce. Dokumenty, které se od žalobkyně žalované vracely, byly vždy podepsány. Žalovaná tak neměla důvod domnívat se, že žalobkyně je negramotná. Žalovaná popřela, že by se k některému ze zaměstnanců chovala diskriminačně s tím, že k tomu nemá důvod. Vždy se snaží jednat v rámci pravidel slušného chování a osobním jednání je vždy přítomen vedoucí pracovník nebo případně někdo třetí.

23. Ve věci byla rovněž vyslechnuta žalobkyně, která nejdříve uvedla, že diskriminační jednání ze strany žalované začala pociťovat asi před třemi roky, kdy si jí paní ředitelka [ulice] pozvala k sobě. Žalobkyně nevěděla z jakého důvodu. Druhý den šla k paní ředitelce, kde byla přítomna i paní [příjmení]. Jednalo se o schůzku v lednu 2018. Předtím žádné nevhodné chování nepociťovala. Schůzka byla kvůli platu žalobkyně, kdy předtím paní ředitelce psala dopisy, se kterými jí pomáhala paní [jméno] [příjmení] a její manžel. Ohledně nevhodného chování ze strany zaměstnavatele pak žalobkyně uvedla, že před vánocemi 2017 za ní přišla paní ředitelka do práce a v kuchyňce, kde byly samy, měla žalobkyni říct, že když s tím neskončí, tedy s domáháním se vyššího platu, takto dá k soudu, a stejně žalobkyni nic nezaplatí. Na to žalobkyně reagovala tak, že to nevzdá, ať to klidně k soudu dá. Rovněž paní [příjmení] za žalobkyní přišla s tím, ať toho nechá, v důsledku čehož se žalobkyně zhroutila. Dále uvedla, že v případě, že někoho zastupovala, a to třeba dva nebo tři měsíce, tak za to dostala jen 500 Kč. Když to pak řekla paní ředitelce, bylo jí řečeno, že jí to stačí. Ke svému vzdělání uvedla, že má devítiletou školu, v psaných textech si musí nechat něco vysvětlit. [příjmení], když jí přišlo něco od paní ředitelky [obec], vedoucí to vytiskla a holky jí to vysvětlily, což se stávalo dle žalobkyně často. Ohledně monitoringu žalobkyně uvedla, že tento vnímala špatně, když jí ho paní ředitelka zadala, takto psala asi blbě. [jméno] [příjmení] jí s tím pomáhala tak, že jí to žalobkyně diktovala a ona psala. Za důvod monitoringu žalobkyně označila zvýšení platu. Nikdy jí nikdo nedal najevo negativně, že je [příjmení]. Žalobkyně popřela, že by jí byla doručena písemná pozvánka na schůzku v lednu 2018 a ani důvod uvedené schůzky neznala. Nevěděla rovněž, že bude přítomna paní [příjmení]. [jméno] na schůzce viděla poprvé. Žalobkyně dále špatně vnímala zmínku paní [příjmení] o vrácení části odměny, nevěděla, co má na to říci, považovala to za nátlak. O jaký nátlak se jednalo, žalobkyně nedokázala vysvětlit. Poznámky učiněné paní [příjmení] při schůzce v lednu 2018 žalobkyně vnímala, dle svých slov, špatně, měla pocit, že je dementní. Ohledně osobního dotazníku [číslo] žalobkyně potvrdila, že se jedná o její podpis, uvedla však, že dotazník nevyplňovala, když se nejedná o její písmo. Kdo dotazník vyplňoval, si již nepamatovala, ani to, zda jej třetí osoba vyplňovala na základě jejích pokynů. Ohledně rozporu v počtu dětí, žalobkyně uvedla, že v dotazníku [číslo] jsou uvedeny tři děti proto, že jedno z dětí, a to [jméno], vychovával bývalý manžel. Z tohoto důvodu tedy do dotazníku uvedla, že má děti pouze tři. K dotazu, jak žalobkyně chápe, pojem diskriminace uvedla,,,to, že se na mě někdo dívá špatně, to že jsem cigánka“. Dle žalobkyně jí ředitelka [ulice] dávala najevo její rasu, a to tak, že se vyhýbala setkání s žalobkyní. Posléze uvedla, že toto negativní chování začala pociťovat až po schůzce v lednu 2018, tedy poté, co byla podána žaloba. Do doby podání žaloby žalobkyni nikdo rasově nediskriminoval. Žalobkyně dále popřela, že by součástí její pracovní náplně bylo praní a žehlení prádla i to, že by se někdo ze strany žalované k ní choval jako k osobě chudé či nevzdělané. Potvrdila, že měla konflikt s paní [příjmení], jinak s nikým. Důvod konfliktu si již nepamatovala, bylo to prý, kvůli nějakým drbům, což jí žalobkyně řekla, ať toho nechá a nevšímá si jí. Ona si jí však dále všímala, tak jí poslala do prdele. Žalobkyně sama sebe hodnotí jako osobu spíše negramotnou, a to z důvodu, že nemá vysokou školu a nerozumí tak různým slovům. Pod pojmem gramotnost si představuje, že jde o osobu chytrou. Potvrdila, že umí číst a psát, rovněž, že podepisovala v minulosti smlouvy, třeba nájemní. Žalobkyně rovněž potvrdila, že svědkyně [příjmení] nedodala doklady od okresní správy sociálního zabezpečení ohledně délky pracovní zařazení, a to z toho důvodu, že se domnívala, že to musí mít z dřívější doby. Dále potvrdila, že si ze schůzky z ledna 2018 pořídila zvukový záznam. Ke schůzce v lednu 2018 žalobkyně dále dodala, že ze schůzky odešla špatně, chtěla odejít už dřív. Ptala se paní ředitelky [obec], jestli může jít, ta jí řekla, že ne, ať poslouchá, ale žalobkyně už to nemohla vydržet, tak ještě před koncem odešla. Žalobkyně znovu zopakovala, že před podáním žaloby diskriminována nebyla. Poté, co vznesla své požadavky na zvýšení platu, měla více práce, praní, žehlení, uklízení, mytí oken, pomoc v kuchyni, když někdo chyběl. Tyto práce však, kromě praní a žehlení vykonávala i předtím.

24. K důkazu byla provedena audionahrávka ze setkání z ledna 2018, která byla velmi špatné kvality. Společně s nahrávkou byl proveden volný přepis tohoto jednání, který byl zpracován Ing. [jméno] [příjmení], manželem svědkyně [příjmení]. Jmenovaný se předmětného setkání nezúčastnil. Z těchto důkazů bylo zjištěno, že jednání se zúčastnily kromě žalobkyně, ředitelka paní [příjmení], svědkyně [příjmení] jako mzdová účetní, svědkyně [jméno] [příjmení], zástupkyně ředitelky a svědkyně [jméno] [příjmení], v té době vedoucí učitelka Mateřské školy [část obce]. Předmětem jednání byla žádost žalobkyně o zvýšení platu s tím, že její platové zařazení není správné. Dále se při jednání řešil počet odpracovaných let žalobkyní, a to v souvislosti s různými údaji uvedenými žalobkyní v osobních dotaznících. Mzdová účetní svědkyně [jméno] [příjmení] v nahrávce vysvětluje žalobkyni způsob zápočtu odpracovaných let s tím, že uváděla, že od 10. 11. 1987, kdy žalobkyně k žalované nastoupila, do 31. 12. 2017 má žalobkyně odpracováno 30 roků a 52 dní, nikoliv žalobkyní tvrzených 32 let, což nesplňuje požadavek [číslo]. Dále svědkyně [příjmení] poukazuje na to, že zaměstnavatel může určit platový tarif v rozpětí platové třídy, ve které je zaměstnanec zařazen, a to od první do páté platové třídy. Žalobkyně je v druhé platové třídě, což znamená, že je rozhodnutí na zaměstnavateli s tím, že je bez významu jakou započitatelnou praxi žalobkyně má. Svědkyně [příjmení] se pokoušela problematiku žalobkyni dále vysvětlit, na což žalobkyně reagovala tak, že to nepotřebuje. Žalobkyně při jednání dále uváděla, že na svém požadavku bude trvat, na což svědkyně [příjmení] reagovala tím, že je to pouze její věc, upozornila jí na to, že je možné, že žalobkyně bude vracet velké peníze. Žalobkyně uvádí, že zákonu, o kterém je řeč nerozumí. Ředitelka [ulice] při jednání sděluje žalobkyni, že pokud má pocit, že má málo peněz, musí se tato věc řešit s vedoucí učitelkou, dále upozorňuje žalobkyni, že je její povinností žalobkyni oznámit, že pokud proběhne soudní řízení, bude muset žalobkyně hradit veškeré náklady.

25. Ze zápisu z projednání personálního požadavku žalobkyně ze dne 18. 01. 2018 bylo zjištěno, že se týkalo požadavku žalobkyně na doplacení finančního rozdílu u jejího platového zařazení z [číslo] do [číslo] od 01. 01. 2011. Ze zápisu je patrné navrhované řešení ředitelkou školy, a to že přímá nadřízená [příjmení] provede do konce ledna 2018 monitoring práce žalobkyně z důvodu možnosti navýšení platového stupně v nadcházejícím období roku 2018 Stanovisko žalobkyně zůstalo však neměnné, trvala na dorovnání rozdílu vzniklého nesprávným určením platového tarifu, a to od 01. 04. 2011 s tím, že pokud jí nebude vyhověno, obrátí se svým nárokem na Státní úřad inspekce práce nebo bude celou záležitost řešit soudní cestou. Zápis byl provedenou [jméno] [příjmení].

26. Z protokolu o kontrole vypracovaného Oblastním inspektorátem práce pro [příjmení] a Karlovarský kraj ze dne 09. 03. 2018 soud zjistil, že kontrola v 1. Mateřské škole [obec] proběhla ve dnech 06. února 2018, 13. února 2018 a 13. března 2018. Předmětem kontroly bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a povinnosti na úseku rovného zacházení. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že zaměstnavatel vytvořil směrnici upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích platnou od 01. 01. 2011 v článku 6 – platový tarif, bod 6.2 stanovuje: zvláštní způsob stanovení platového tarifu (bez ohledu na celkovou délku praxe) využívá škola u nepedagogických pracovníků, zařazených ve druhé až páté platové třídě. Způsob určení platového tarifu však směrnice nestanovuje. V článku 5 – zařazení zaměstnanců do platových stupňů směrnice určuje v bodu 5.1: zaměstnanci jsou zařazeni do platového stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby -,,započitatelná praxe“ podle zákoníku práce (§ 13 odst. 4) a NV (§ 4). Dále z kontrolních zjištění vyplývá, že zaměstnavatel nezařadil zaměstnance do platového stupně podle doby započitatelné praxe ani nestanovil zvláštní způsob určení platového tarifu, a to celkem v devíti případech, čímž měl porušit § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Dále ze zjištění vyplývá, že zaměstnavatel nestanovil zvláštní způsob stanovení platového tarifu pro zaměstnance zařazené do druhé a třetí platové třídy. Tím, že určoval zaměstnancům platový stupeň bez ohledu na započitatelnou praxi nebo jinak stanovená pravidla, se dopouštěl nerovného zacházení a tím porušil § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce.

27. Z dopisu ze dne 14. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně učinila dotaz na ředitelku Mgr. [jméno] [příjmení] ohledně svého platového zařazení, v němž, mj. uvádí, že ke dni 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe, ke dni 03. 11. 2017 pak 33 roků započitatelné praxe. Na uvedený dopis reagovala žalovaná dopisem ze dne 24. 11. 2017, v němž uvádí, respektive odůvodňuje platové zařazení žalobkyně do druhé platové třídy a 10. platového stupně, a to s odkazem na ustanovení zákoníku práce a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., dále zákona č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě s tím, že na základě zákonného ustanovení v zákoníku práce má žalovaná vydaný vnitřní platový řád s názvem„ Směrnice upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích“ účinný od 01. 01. 2011, kde v článku 3.1 je pracovní pozice uklízečky zařazena do druhé platové třídy odpovídající ustanovení nařízení vlády č. 222/2010 Sb. o katalogu prací ve veřejných službách a správě v platném znění, v dílu 1.06.06 uklízečka. V článku 6. 2 je pak stanoven zvláštní způsob určení platového tarifu bez ohledu na celkovou délku praxe, který žalovaná využívá u nepedagogických pracovníků zařazených ve druhé až šesté platové třídě. Na závěr dopisu je uvedeno, že přímá nadřízená žalobkyně paní [příjmení] práci žalobkyně v uplynulých letech hodnotila návrhem na mimořádnou odměnu, kterému bylo ze strany žalované vždy vyhověno a pracovní úsilí žalobkyně finančně ohodnoceno.

28. Z dopisů žalobkyně adresovaných ze dne 14. 12. 2017 a 10. 01. 2018 vyplývá, že se žalobkyně opakovaně domáhala správného platového zařazení a finančního dorovnání. Na dopis žalobkyně ze dne 14. 12. 2017 reagovala žalovaná s tím, že své stanovisko nemění a platové zařazení žalobkyně zůstává ve druhé platové třídě a desátém platovém stupni.

29. Ze Směrnice upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích vydané žalovanou, ze které, mj. vyplývá, že článku [číslo] je na pozici uklízečka zařazen do druhé platové třídy. V článku 5 – označeném jako zařazení zaměstnanců do platových stupňů pak je v bodu 5.1 uvedeno, že zaměstnanci jsou zařazeni do stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby,,započitatelná praxe“ podle zákoníku práce (§ 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a NV (§ 4). Z bodu 5.2 pak vyplývá, že zaměstnanec je povinen prokázat skutečnosti rozhodné pro stanovení délky praxe, pokud zaměstnavateli nepředloží potřebné údaje k ověření správnosti, zařadí se do platového stupně podle započitatelné praxe z doložených dokladů. Z článku 6.6.2 pak vyplývá, že zvláštní způsob určení platového tarifu (bez ohledu na celkovou délku praxe) využívá škola u nepedagogických zaměstnanců zařazených ve druhé až páté platové třídě. Podle bodu 6.3 je pak platový tarif určen na základě náročnosti vykonávané práce, dlouhodobé podávání kvalitních výsledků práce, doby trvání pracovního poměru a zajištění minimální a zaručené mzdy.

30. Z platového výměru žalobkyně ze dne 21. 03. 2011 vyplývá, že s účinností od 01. 04. 2011 přísluší žalobkyni platová třída 2 platový stupeň 10 a žalobkyně, tak dosahovala příjmu 9.940 Kč.

31. Z dopisu Oblastního inspektorátu práce pro [příjmení] a Karlovarský kraj ze dne 11. 12. 2017, adresovaného Ing. [příjmení] (odpověď na dotaz položený jménem žalobkyně na zařazení do platové třídy a stupně) bylo zjištěno, že vzhledem k určeným podmínkám žalované pro poskytování platu zaměstnavatel pouze obecně stanovil možnost odchylného stanovení platového tarifu, neurčil však, kterých se zaměstnanců tento způsob určení tarifu týká, ani pravidla pro určení tohoto tarifu a ustanovení zaměstnavatele, že rozhodným kritériem je délka trvání pracovního poměru – náleží zaměstnanci platový tarif určený platovou třídou a platovým stupněm v závislosti na délce započitatelné praxe. Pokud tedy žalobkyně dosáhla 32 roku započitatelné praxe, náleží jí platový stupeň 12, v platové třídě, která byla zaměstnavatelem určena.

32. Z výzvy k jednání ze dne 12. 01. 2018 vyplývá, že žalovaná vyzývala žalobkyni k jednání ve čtvrtek 18. 01. 2018 ve 14 hodin v budově ředitelství 1. Mateřské školy [obec] k projednání platového zařazení žalobkyně.

33. Dopisem ze dne 09. 05. 2018 reagovala žalovaná na dopis žalobkyně ze dne 25. 04. 2018 a sděluje, respektive potvrzuje, že Oblastní inspektorát práce pro [příjmení] a Karlovarský kraj zahájil kontrolní činnost u žalované. Dále, že je na počátku správního řízení s tím, že doposud žádné závěrečné rozhodnutí nebylo vydáno. Žalobkyně byla upozorněna na to, že rozhodnutí výše uvedeného kontrolního subjektu může změnit správní soud, pokud bude mít žalovaná za to, že k žádnému pochybení nedošlo. V závěru dopisu je pak žalobkyně upozorněna, že v případě soudního řízení budou vznikat značné výlohy, které v případě neúspěchu žalobkyně půjdou k její tíži.

34. Z upozornění na zjištěné nedostatky v práci ze dne 24. 10. 2018 adresovaného žalobkyni bylo zjištěno, že dne 11. 10. 2018 na mimořádné provozní poradě byla žalobkyně upozorněna na aktualizaci pracovní náplně, kde ředitelka stanovila pravidla praní a žehlení ložního prádla v pravidelných intervalech, jednou měsíčně. K 23. 10. 2018 nebyl vymezený pracovní úkol žalobkyní splněn. Výzvou byla žalobkyně upozorněna na porušení pracovní povinnosti vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci a vyzvána k okamžitému odstranění zjištěných nedostatků do 26. 10. 2018.

35. Z lékařských zpráv založených na č. l. 65-67 spisu vyplývá, že subjektivně se žalobkyně cítila zhroucená z práce s ohledem na spory s ředitelkou. Pociťovala bolesti žaludku, nechutenství a problémy se spaním. Dle zprávy z 28. 06. 2018 její obtíže jsou spíše psychosomatického původu. Doporučeno zahájení léčby antidepresivy. Dne 31. 07. 2018 žalobkyně podstoupila gastroskopii. Byla jí doporučena dietní režimová opatření, antirefluxní.

36. Z informativního osobního listu důchodového pojištění ze dne 21. 12. 2018 vyplývá celkový počet evidovaných dob, tj. 34 roků a 35 dnů. ([příjmení] listina nebyla dosud žalované žalobkyní předložena).

37. Z doporučení na zvýšení platového stupně k 01. 11. 2018 ze dne 28. 11. 2018 zpracovaného [jméno] [příjmení] vyplývá, že jím doporučuje zvýšení platového stupně pro žalobkyni s tím, že v současné době vykonává žalobkyně svou práci zodpovědně, je ochotná vykonat práci i nad rámec svých povinností s tím, že 26. 10. 2018 se žalobkyně informovala u paní [příjmení] na manipulaci s pračkou a se sušičkou a začala své povinnosti spočívající v praní a žehlení prádla plnit. Od té doby si plní své pracovní povinnosti, zlepšily se vztahy na pracovišti.

38. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 18. 11. 1992 vyplývá, že od 01. 12. 1992 byla žalobkyně zařazena do platového stupně 4, do platové třídy 2.

39. Z platového výměru ze dne 03. 12. 2018 vyplývá, že od 01. 11. 2018 byla žalobkyně zařazena do druhé platové třídy, dvanáctého stupně se základní mzdou 14.330 Kč.

40. Ze záznamu o provedení kontroly dodržování režimu dočasně pracovně neschopného pojištěnce ze dne 17. 07. 2018 vyplývá, že žalobkyně nedodržela dobu vycházky, která byla stanovena od devíti do patnácti hodin. Dne 25. 07. 2018 žalobkyně donesla na OSSZ K. Vary oznámení, ve kterém se písemně vyjádřila k porušení, když uvedla, že v 10:45 hod. šla venčit psa a vrátila se pozdě z vycházky.

41. Ze zprávy, respektive informací k podání zpracované Oblastním inspektorátem práce dne 27. 07. 2020 adresované Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá sdělení, že kontrola zaměstnavatele 1. Mateřské školy [obec] proběhla na základě požadavku adresáta v únoru 2018. Informace o výsledku kontroly byly zaslány 13. 04. 2018. Se zaměstnavatelem bylo zahájeno správní řízení. Odvolací orgán nezpochybňoval správnost kontrolních zjištění. Správní řízení bylo zastaveno, protože podle zákona č. 250/2016 Sb. došlo k zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím promlčecí doby. Kontrolní zjištění byla pak taková, že zaměstnavatel nezařadil zaměstnance do platového stupně podle doby započitatelné praxe ani nestanovil zvláštní způsob určení platového tarifu. Nezajistil tak rovné zacházení při zařazování zaměstnanců v platové třídě 2 a 3, do platového stupně.

42. Z osobního dotazníku žalobkyně ze dne 10. 11. 1987 vyplývá, že žalobkyně v odstavci rodinní příslušníci uvedla celkem tři děti, a to [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zároveň do oddělení průběh předchozích zaměstnání uvedla„ v domácnosti“.

43. Z pracovních náplní žalobkyně bylo zjištěno, že kromě jiného má vykonávat praní, žehlení a drobné opravy prádla, není-li školnice nebo pradlena nebo neurčí-li vedoucí poté jinak, např. firemní služby, přičemž toto vyplývá z pracovní náplně z dubna 2005 a rovněž z pracovní náplně z listopadu 2010, podepsané žalobkyní, přičemž v pracovní náplni je rovněž uvedeno, že zaměstnankyně bere na vědomí, že jí ředitelka školky může určit další povinnosti, které mohou vyplynout z mimořádné situace na pracovišti nebo jiném OP organizace. Pracovní náplně podepisovala žalobkyně každoročně až do září 2017. Ze zápočtových a mzdových listů za období let 2015 – 2017 vyplývá, mj. výše vyplacených odměn žalobkyni, a to v roce 2015 byla žalobkyni vyplacena odměna v celkové výši 16.492 Kč, v roce 2016 ve výši 18.150 Kč, v roce 2017 ve výši 17.250 Kč.

44. Ze zápisu z kontroly z dubna 2006 bylo zjištěno, že kontrolovanou osobou byla žalobkyně, a mj. byly zjištěny nedostatky, a to nedostatečné stírání prachu, malá četnost vysávání koberců, utírání prachu pod botníky, nezalívání květin ve třídách a nevyčištěná dlažba v umývárně na III. třídě. Zprávu zapsala [jméno] [příjmení], přičemž žalobkyně vzala tyto zjištění na vědomí.

45. Ze zápisu z jednání ze žalobkyní ze dne 20. 06. 2011 bylo zjištěno, že jím byla žalobkyně upozorněna na ne vždy dobře odvedenou práci s tím, že není součástí její pracovní náplně. Na to byl žalobkyni předložena původní náplň práce, kterou žalobkyně od roku 2010 pravidelně podepisovala. Přesto se žalobkyně vyjádřila, že s touto pracovní náplní nesouhlasí.

46. Z odporu proti příkazu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyplývá, že žalovaná podala proti uvedenému příkazu, jímž jí byla uložena Oblastním inspektorátem pro [příjmení] a Karlovarský kraj pokuta 40.000 Kč odpor.

47. Z platových výměrů žalobkyně bylo zjištěno, že byla zařazena 1. 1. 2004 do tarifní třídy 2 platového stupně 12, od 01. 04. 2010 do platové třídy 2 platového stupně 11 (úvazek [číslo]), od 1. 9. 2010 do 2 platové třídy 11 platového stupně (úvazek [číslo]). Z platového výměru žalobkyně za období od roku 2011 bylo zjištěno, že žalobkyně byla zařazena do druhé platové třídy a desátého platového stupně. Od 01. 11. 2018 pak byla žalobkyně zařazena do druhé platové třídy a dvanáctého platového stupně.

48. Z osobního dotazníku žalobkyně ze dne 28. 11. 2018 vyplývá, že žalobkyně uvedla, [anonymizována dvě slova], a to [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a dále uvedla průběh předchozích zaměstnání, a to dělnice od [rok] do [rok] v [obec], dále dělnice [rok] [číslo] [část obce] [anonymizováno] a [anonymizováno] od [datum] [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec].

49. Ve věci byly rovněž k důkazu provedeny monitoringy zpracované jinými zaměstnanci žalované, a to např. na pozici hlavní kuchařka.

50. K důkazu byly rovněž provedeny výtky ze strany zaměstnavatele směřující k dalším zaměstnancům žalované ze dne 9. 5. 2016, ze kterých plyne, že i jiným zaměstnancům žalované byly vytýkány nedostatky v plnění pracovních povinností.

51. Z rekapitulace nákladů za období roku 2014 – 2018 soud zjistil výši odměn ostatních zaměstnanců žalované, přičemž nejvyšší vyplacená odměna za rok 2014 činila 25.000 Kč, nejnižší 12.000 Kč a žalobkyni bylo vyplaceno 22.500 Kč, jednalo se o odměnu mimořádnou. Odměna za úsporu pak dosahovala nejvýše částky 3.873 Kč, nejnižší 350 Kč. Žalobkyně obdržela odměnu ve výši 3.000 Kč. V roce 2015 činila nejvýše vyplacená odměna mimořádná částku 30.300 Kč, nejnižší 2.500 Kč. Žalobkyni bylo vyplaceno 15.992 Kč. U odměny za úsporu byla pak nejvyšší částka 4.500 Kč, nejnižší 600 Kč. Žalobkyně obdržela částku 600 Kč. V roce 2016 činila nejvyšší mimořádná odměna částku 14.900 Kč, nejnižší 1.800 Kč a žalobkyni bylo vyplaceno 13.000 Kč. U odměny za úsporu pak žalobkyni byla vyplacena nejvyšší částka 5.150 Kč. V roce 2017 činila nejvyšší mimořádná odměna částku 16.500 Kč, nejnižší 6.536 Kč. Žalobkyni bylo vyplaceno 14.000 Kč. U odměny za úsporu pak činila nejnižší částka 600 Kč, nejvyšší částka 4.525 Kč. Žalobkyně obdržela 3.250 Kč. V roce 2018 činila nejvyšší mimořádná odměna částku 11.000 Kč, nejnižší 1.000 Kč, žalobkyni bylo vyplaceno 4.500 Kč. U odměny za úsporu to pak bylo nejvýše 1.500 Kč, nejméně 300 Kč. Žalobkyně obdržela částku 925 Kč.

52. Z rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím bylo zrušeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro [příjmení] a Karlovarský kraj, se sídlem V [obec] [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2019 a řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] bylo zastaveno, a to z důvodu uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty, když mezi okamžikem dozvědění se o přestupku a zahájení správního řízení, tak v intenzích nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne 04. 02. 2020, uplynula jednoroční prekluzivní lhůta a odpovědnost obviněného za přestupek tak zanikla.

53. Ze zápisu z pedagogicko-provozní porady ze dne 13. 02. 2019, které se mj. zúčastnila i žalovaná mimo jiné vyplývá kladné hodnocení spolupráce na pracovišti.

54. Z nesporných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

55. Žalobkyně nastoupila k žalované dne 19. 11. 1987 na pozici uklízečka, k základnímu platu byla stanovena výkonná odměna ve výši 180 Kč. Od počátku je místem výkonu práce mateřská škola, [ulice a číslo], [obec], kdy zaměstnavatelem je [název žalované], [IČO], jejímž zřizovatelem je Město Karlovy Vary. Při nástupu žalobkyně odevzdala žalované osobní dotazník, v němž uvedla, že v době předcházející nástupu byla v domácnosti a že má celkem tři děti. Do osobního dotazníku dne 28. 11. 2018 žalobkyně uvedla čtyři děti, a to [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a a průběh předchozích zaměstnání, a to dělnice od [rok] do [rok] v [obec], dále dělnice [rok] [číslo] [část obce] Porcelán a uklízečka od [datum] [anonymizována dvě slova] [ulice], [obec]. Od nástupu k žalované je žalobkyni zařazena do 2. platové třídy a od 1. 4. 2011 do 10. platového stupně. Pracovních náplní žalobkyně bylo kromě jiného i praní, žehlení a drobné opravy prádla, není-li školnice nebo pradlena nebo neurčí-li vedoucí poté jinak, např. firemní služby. Pracovní náplně podepisovala žalobkyně každoročně až do září 2017.

56. Dne 14. 11. 2017 se žalobkyně obrátila na ředitelku mateřské školy [anonymizováno] [příjmení] s písemným dotazem na správnost svého platového zařazení s tím, že ke dni 03. 01. 2011 dosáhla 27 roků započitatelné praxe, ke dni 03. 11. 2017 pak 33 roků započitatelné praxe. Dne 30. 11. 2017 obdržela žalobkyně odpověď žalované ze dne 24. 11. 2017, v němž odkazuje na vnitřní předpis žalované, a to Směrnici upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, [číslo jednací], účinný od 1. 1. 2011, který v článku 6, odst. 6.2 stanovuje zvláštní způsob určení platového tarifu (bez ohledu na celkovou délku praxe), který využívá škola u nepedagogických zaměstnanců zařazených ve druhé až páté platové třídě. Podle bodu 6.3 je pak platový tarif určen na základě náročnosti vykonávané práce, dlouhodobé podávání kvalitních výsledků práce, doby trvání pracovního poměru a zajištění minimální a zaručené mzdy. Dopisy ze dne 14. 12. 2017 a 10. 1. 2018 se žalobkyně opět písemně obrátila na žalovanou s žádostí o změnu svého platového zařazení. Dne 6. 12. 2017 se žalobkyně obrátila na OIP [obec] s žádostí o posouzení správnosti jejího platového zařazení.

57. Dne 6. 2. 2018 zahájil Inspektorát práce vlastní šetření u žalované, kontrola proběhla ve dnech ve dnech 06. února 2018, 13. února 2018 a 13. března 2018. Dne 9. 3. 2018 byl vydán protokol o této kontrole. Předmětem kontroly bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce a se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a povinnosti na úseku rovného zacházení, kdy OIP dospěl k závěru, že zaměstnavatel nezařadil zaměstnance do platového stupně podle doby započitatelné praxe ani nestanovil zvláštní způsob určení platového tarifu, a to celkem v devíti případech, čímž měl porušit § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a dále nestanovil zvláštní způsob stanovení platového tarifu pro zaměstnance zařazené do druhé a třetí platové třídy. Tím, že určoval zaměstnancům platový stupeň bez ohledu na započitatelnou praxi nebo jinak stanovená pravidla, se dopouštěl nerovného zacházení a tím porušil § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Proti příkazu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byla žalované uložena Oblastním inspektorátem pro [příjmení] a Karlovarský kraj pokuta 40.000 Kč, podala žalovaná odpor. Rozhodnutím Státního úřadu inspekce práce ze dne 09. 06. 2020 bylo zrušeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro [příjmení] a Karlovarský kraj, se sídlem V [obec] [číslo jednací] ze dne 12. 11. 2019 a řízení pod sp. zn. [anonymizováno] [rok] bylo zastaveno, a to z důvodu uplynutí jednoroční prekluzivní lhůty, když mezi okamžikem dozvědění se o přestupku a zahájení správního řízení, tak v intenzích nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne 04. 02. 2020, uplynula jednoroční prekluzivní lhůta a odpovědnost obviněného za přestupek tak zanikla. Dne 12. 1. 2018 byla žalobkyni doručená výzva k jednání s tím, aby se dostavila dne 18. 1. 2018 k projednání platového zařazení.

58. Dne 18. 1. 2018 proběhlo jednání u žalované, kterému byly kromě žalobkyně a paní ředitelky [obec] přítomny Statutární zástupce ředitelky p. [příjmení], zástupkyně ředitelky mateřské školy [ulice], [jméno] [příjmení], personalistka paní [jméno] [příjmení]. Předmětem jednání byla žádost žalobkyně o zvýšení platu s tím, z důvodu nesprávného platové zařazení, počet odpracovaných let žalobkyní, a to v souvislosti s různými údaji uvedenými žalobkyní v osobních dotaznících. Na základě uvedeného jednání, bylo žalobkyni zadáno zpracování monitoringu do konce ledna 2018, z důvodu možnosti navýšení platového stupně v nadcházejícím období roku 2018. S vypracováním monitoringu žalobkyni pomáhala svědkyně [jméno] [příjmení]. Na základě doporučení [jméno] [příjmení] byla žalobkyně od 01. 11. 2018 zařazena do druhé platové třídy, dvanáctého stupně se základní mzdou 14.330 Kč.

59. Celkový počet evidovaných dob žalobkyně je 34 roků a 35 dnů. V roce 2015 byla žalobkyni vyplacena odměna v celkové výši 16.492 Kč, v roce 2016 ve výši 18.150 Kč, v roce 2017 ve výši 17.250 Kč.

60. Pro úpravu platového zařazení zaměstnanců žalovaná přijala vnitřní předpis, a to Směrnici upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, účinnou od 1. 1. 2011. V článku [číslo] je zaměstnanec na pozici uklízečka zařazen do druhé platové třídy. Článek 5 bod 5.1 stanoví, že zaměstnanci jsou zařazeni do stupně příslušné platové třídy v závislosti na zápočtu doby,,započitatelná praxe“ podle zákoníku práce (§ 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce a NV (§ 4). [jméno] 5.2 stanoví, že zaměstnanec je povinen prokázat skutečnosti rozhodné pro stanovení délky praxe, pokud zaměstnavateli nepředloží potřebné údaje k ověření správnosti, zařadí se do platového stupně podle započitatelné praxe z doložených dokladů. Článek 6.6.2 stanoví, že zvláštní způsob určení platového tarifu (bez ohledu na celkovou délku praxe) využívá škola u nepedagogických zaměstnanců zařazených ve druhé až páté platové třídě. Podle bodu 6.3 je platový tarif určen na základě náročnosti vykonávané práce, dlouhodobé podávání kvalitních výsledků práce, doby trvání pracovního poměru a zajištění minimální a zaručené mzdy.

61. Žalovaná zadávala svým zaměstnancům zpracování monitoringu, a to zejména pro kontrolu prováděné práce, nebo v případě požadavku zaměstnance na zvýšení platu.

62. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobkyně na požadovaného platové zařazení takto: Dle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, dle kterého zaměstnavatel může určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy zaměstnanci zařazenému do první až páté platové třídy. V řízení se žalobkyně domáhala zařazení do 1. 4. 2011 do 31. 12. 2015 do druhé platové třídy, 11 platového stupně a od 1. 1. 2016 do druhé platové třídy, 12. platového stupně s tím, že vnitřní platová směrnice žalované je neplatná, a to z důvodu, že sice stanoví zvláštní způsob určení platového tarifu, neuvádí však ani okruh zaměstnanců, ani pravidla, podle kterých lze zaměstnanci jednoznačně platový tarif určit. Při jednání soudu konaném dne 16. 5. 2019 soud vyslovil svůj předběžný právní názor, a to s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2015 sp. zn. 21 Cdo 3307/2013, že výše specifikované nároky žalobkyně, tedy požadavek na zařazení do 1. 4. 2011 do 31. 12. 2015 do druhé platové třídy, 11 platového stupně a od 1. 1. 2016 do druhé platové třídy, 12. platového stupně, nelze považovat za samostatné majetkové právo, kterého by bylo možné se před soudem samostatně domáhat, ale jedná se pouze o jeden z předpokladů pro uznání nároku na plat, když zaměstnanec postižený nerovným zacházením v oblasti odměňování se může domáhat doplacení rozdílu mezi skutečně hrazenou mzdou a mzdou, kterou by obdržel, kdyby k diskriminačnímu jednání nedošlo. Přesto žalobkyně setrvala na žalobě ve znění podaném u soudu dne 27. 11. 2018. Z uvedeného důvodu tak soudu nezbylo, než žalobu v tomto rozsahu (výrok I. a výrok II.) zamítnout. Nad rámec uvedeného soud, s ohledem na provedené rozsáhlé dokazování, dodává, že žalovaná měla v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením, oprávnění určit platový tarif, v rámci platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň platové třídy zaměstnanci, který byl zařazen do první až páté platové třídy. Směrnicí upravující platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích žalovaná v čl. 6 určila okruh zaměstnanců (bez ohledu na celkovou délku praxe), kterých tato úprava týká, a to nepedagogických zaměstnanců, kdy rozlišení na nepedagogické a pedagogické zaměstnance je uplaceno v čl. 3, přičemž mezi nepedagogické zaměstnance je zařazena i pozice uklízečky. Lze tak uzavřít, že jsou tak dostatečně určitě stanovena pravidla pro stanovení zvláštního způsobu platového tarifu. Délka praxe je pak jedno z dalších hledisek pro platové zařazení. Jak vyplynulo z osobních dotazníků žalobkyně, které vyplňovala při nástupu do zaměstnání k žalované dne 10. 11. 1987 a následně v souvislosti s žalobkyní požadovaným novým platovým zařazením dne 28. 11. 2018, ale zejména z účastnické výpovědi žalobkyně, uvedla žalobkyně rozdílné informace potřebné pro výpočet délky započitatelné praxe a rovněž žalované nedoložila potvrzení OSSZ prokazující délku této praxe. Žalované tak nezbylo, než vycházet z dokladů žalobkyní doložených (čl. 5, bod 5.2 Směrnice). Na uvedeném závěru soudu nemohou nic změnit ani závěry OIP, který ve věci meritorně nerozhodl.

63. Dále soud po právní stránce věc posoudil takto:

64. Dle § 2 odst. 2, odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (dále jen antidiskriminační zákon), je diskriminace přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků 3), i z důvodu státní příslušnosti.

65. Dle § 3 odst.1 antidiskriminačního zákona se nepřímou diskriminací rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.

66. Dle § 4 odst. 1 antidiskriminačního zákona se obtěžováním rozumí nežádoucí chování související s důvody uvedenými v § 2 odst. 3., a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Dle odst. 3 se pronásledováním rozumí nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv podle tohoto zákona.

67. Dle § 10 odst.1 antidiskriminačního zákona, dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Dle odst. 2 pokud se nejevilo postačujícím zjednání nápravy podle odstavce 1, zejména proto, že byla v důsledku diskriminace ve značné míře snížena dobrá pověst nebo důstojnost osoby nebo její vážnost ve společnosti, má též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

68. Dále soud odkazuje na rozsudek ze dne 29.5.2013, sp. zn. 21 Cdo 867/2011, kde vyjádřil Nejvyšší soud České republiky názor, že„ dojde-li v pracovněprávních vztazích k porušování práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení nebo k diskriminaci, má zaměstnanec (příslušník) právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto porušování, aby byly odstraněny následky tohoto porušování a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění (srov. § 7 odst. 4 zák. práce) nebo pokud byla ve značné míře snížena důstojnost zaměstnance (příslušníka) nebo jeho vážnost na pracovišti a nebylo postačující zjednání nápravy podle odstavce 4, má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (srov. § 7 odst. 5 zák. práce), popř. aby mu byla nahrazena škoda. V případě, že se zaměstnanec domáhá některého z uvedených nároků, má v občanském soudním řízení procesní povinnost - jak plyne z povahy věci - jednak tvrdit (§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.), že určitým jednáním zaměstnavatele byl (je nebo bude) ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci (příslušníky) znevýhodněn (samozřejmě včetně údaje o tom, v čem konkrétně jeho znevýhodnění spočívá) a k tomu kumulativně - že pohnutkou (motivem) takového jednání zaměstnavatele je některý ze stanovených diskriminačních důvodů. Zaměstnanec musí v občanském soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným (znevýhodňujícím) způsobem; neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět.“ 69. Žalobkyně se domáhala po žalované rovněž nemajetkového zadostiučinění ve výši 100.000 Kč, a to z důvodu nepřiměřeného pronásledování a diskriminace, které spatřovala v zadání monitoringu, když si žalovaná musela být vědoma toho, že žalobkyně má ukončenou základní školu a není schopna plně porozumět psanému textu a její psaný projev rovněž není dostatečný, což mělo vést ke snížení důstojnosti žalobkyně, která byla nucena požádat o pomoc. Další diskriminaci žalobkyně pociťovala poté, co začala uplatňovat požadavek na doplacení mzdy, a to od ostatních učitelek na pracovišti, ve způsobu jednání na schůzce v lednu 2018 i v uložení povinnosti ohledně praní prádla v rámci jejích pracovních povinností. Důstojnost žalobkyně měla být snížena i tím, že musela požádat Českou republiku o sociální podporu. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně nebyla jediným zaměstnancem žalované, kterému byl monitoring zadán. Jak vyplynulo z výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], bylo zadávání monitoringu metodou a formou řízení organizace. Jeho účelem bylo zjištění efektivnosti práce při příchodu nového zaměstnance, při změně organizace práce, nebo v souvislosti s požadavkem zaměstnance na zvýšení platu, či s nespokojeností zaměstnance s jeho náplní práce. Žalobkyni byl monitoring zadán právě v souvislosti s jejím požadavkem na zvýšení platu. Jak bylo již výše uvedeno, tento postup vyplývá z vnitřního předpisu žalované a nelze jej tak považovat za diskriminační, když žalovaná postupovala podle svého vnitřního předpisu a stejným způsobem, tedy zadáním monitoringu, postupovala i vůči dalším zaměstnancům. Důvod zadání monitoringu konečně potvrdila i sama žalobkyně při svém účastnickém výslechu. Postup při jeho zpracování byl žalobkyni vysvětlen, jak uvedla svědkyně [jméno] [příjmení].

70. V řízení opakovaně ze strany právního zástupce žalobkyně zaznělo, že žalobkyně je osobou spíše negramotnou, která nerozumí psanému textu a rovněž její písemný projev je nedostatečný, což v souvislosti se zadání monitoringu, měla žalobkyně rovněž považovat za diskriminaci. Za diskriminaci rovněž považovala na jednu stranu přílišnou odbornost v korespondenci mezi účastníky, na druhou stranu označila za diskriminační jednání i způsob, jakým s ní bylo jednáno na schůzce v lednu 2018, kde byla situace žalobkyni vysvětlována spíše neformálně, tak aby žalobkyně argumentům žalované porozuměla. Žádná ze slyšených svědkyň, až na [jméno] [příjmení] nepotvrdila, že by žalobkyně byla osobou negramotnou. Dle svědkyň jen někdy potřebovala nějakou situaci dovysvětlit. Stejně bylo vůči žalobkyni postupována na schůzce konané dne 18. 1. 2018, na které jí bylo vysvětlováno, jakým způsobem u žalované probíhá zařazování do platových tarifů. Je pravdou, že některé příměry [jméno] [příjmení] nebyly voleny vhodně, stejně jako poznámka ředitelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o„ pípání v Kauflandu“, přesto je soud toho názoru, že se nejednalo o diskriminační jednání vůči žalobkyni, když, jak potvrdila svědkyně [příjmení], uvedené zaznělo i v rámci pracovních porad. Všechny v řízení slyšené svědkyně uvedly, že nebyly přítomny jakémukoliv nevhodnému chování ze strany Mgr. [obec] vůči žalobkyni či jiným zaměstnancům. Pokud došlo k nějakým sporům, jednalo se o spory pracovní, což potvrdila i svědkyně [jméno] [příjmení], která jediná uvedla, že měla z ředitelky strach.

71. Diskriminační jednání pak, dle soudu, nelze shledat ani v odbornosti dopisů zasílaných žalobkyni žalovanou, když ze své pozice zaměstnavatele žalovaná ani jinak postupovat nemohla. Rovněž požadavek žalobkyně, aby žalovaná v rámci plnění svých pracovních povinností prala prádlo, nelze považovat za diskriminaci. Praní, žehlení a drobné opravy prádla byly součástí pracovní náplně žalobkyně, jak bylo prokázáno listinnými důkazy, zejména pracovními náplněmi žalobkyní podepsanými, ale i svědeckými výpověďmi, zejména [jméno] [příjmení]. Tuto činnost měly vykonávat všechny pracovnic na pozici uklízečka – školnice, nikoliv pouze žalobkyně. Žalobkyně však tuto práci vykonávat odmítla, přičemž na neplnění svých povinností byla upozorněna dopisem žalované ze dne 24. 10. 2018. Poté, co žalobkyně začala své povinnosti plnit, navrhla její přímá nadřízená zařazení žalobkyně do vyššího platového stupně, a to v souladu s vnitřním předpisem. Skutečnost, že po určitý časový úsek tuto práci nevykonávala, protože byly zadána externí firmě, pak na uvedeném závěru nic nemění.

72. I další námitka týkající se nerovnoměrného odměňování zaměstnanců byla provedeným dokazováním vyvrácena. Jak vyplynulo z rekapitulace nákladů žalované za období let 2014 až 2018, byla žalobkyně odměňována každoročně, přičemž výši jí vyplacených odměn nelze považovat za odlišnou, či výrazně nižší od odměn vyplacených ostatním zaměstnancům. 73. [jméno] žalobkyně ve své účastnické výpovědi nebyla schopná přesně uvést, v čem mělo diskriminační chování ředitelky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] spočívat. Uvedla, že jí nikdo ze zaměstnanců nedával negativně najevo její rasu či národnost, o které, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, většina zaměstnanců žalované věděla. Tvrzený nátlak ze stany žalované nedokázala blíže vysvětlit. Zároveň však uvedla, že žádný nátlak ze strany žalované nepociťovala ani po podání předmětné žaloby. Ani to, že by po podání žaloby byla žalobkyně považována za„ potížistku“ z provedeného dokazování neplyne, naopak, jak uvedly svědkyně, až na svědkyni [příjmení], kdy se však jednalo o konflikt ojedinělý a časově předcházející podání předmětné žaloby, měly a mají s žalobkyní bezproblémový vztah. Tvrzení žalobkyně se tak v průběhu řízení měnily.

74. Soud se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že v důsledku toho, že musela požádat o sociální dávky, byla snížena její lidská důstojnost. Je zcela běžné, že se lidé, a to bez ohledu na vzdělání, rasu či národnost, ocitnou v situaci, kdy jsou okolnostmi donuceni se obrátit na stát s žádostí o finanční pomoc. V žádném případě nelze takové životní situace považovat za snižující lidskou důstojnost.

75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57.233 Kč tedy ve výši 1/3 jejich celkové výše 171.699 Kč, a to z důvodu aplikace ust. § 150 o. s. ř., dle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Tyto důvody zvláštního zřetele hodné je třeba vnímat komplexně ve vztahu k celému řízení a je třeba zvážit poměry obou stran sporu, když k aplikaci § 150 o. s. ř. soud přistupuje spíše výjimečně. Lze sice souhlasit se žalobkyní, že žalovaná je městskou organizací Statutárního města Karlovy Vary, kdy město má svůj právní aparát, v daném případě se však jednalo o spor právně složitý, který nelze podřadit pod obvyklý spor, který by právní oddělení města běžně řešilo a nylo tak namístě použít služeb právnické kanceláře, která má s takovými spory více zkušeností. Na druhou stranu však soud zohlednil i finanční a majetkovou situaci žalobkyně a rovněž tak i psychickou zátěž, které byla žalobkyně v rámci probíhajícího řízení bezesporu vystavena, když dospěl k závěru, že by uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení v plné výši, bylo pro ni nepřiměřeně tvrdé, a proto náhradu nákladů snížil na 1/3 jejich skutečné výše, jak je výše uvedeno.

76. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10.000 Kč (zařazení žalobkyně do platové třídy) a ve výši 100.000 Kč (nemajetková újma) sestávající z částky 6.600 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6.600 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 1. 2019, z částky 6.600 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 6. 2019, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 5. 2019, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 10. 2019, z částky 13.200 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., přesahující 2 hodiny, z částky 13.200 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 1. 2020 přesahující 2 hodiny, z částky 13.200 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 3. 2020 přesahující 2 hodiny, z částky 13.200 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 28. 5. 2020 přesahující 2 hodiny, z částky 3.300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 7. 2020 (jednání se nekonalo), z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 10. 2020, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 11. 2020, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 2. 2021, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 5. 2021, z částky 3.300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 7. 2021 (jednání se nekonalo), z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 10. 2021, z částky 6.600 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 1. 2022 a z částky 3.300 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne 21. 1. 2022 včetně 22 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 141.900 Kč ve výši 29.799 Kč.

Poučení