15 C 308/2023 - 96
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 § 149 odst. 1 § 150 § 160 odst. 1 § 266 § 268 odst. 1 písm. b § 268 odst. 1 písm. h § 268 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. g § 8 odst. 2 § 13 odst. 4
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 9 odst. 2 § 910 odst. 1 § 911 § 913 odst. 1 § 913 odst. 2
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozena dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupena [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [Anonymizováno] o zrušení vyživovací povinnosti otce ke zletilému dítěti takto:
Výrok
I. Žaloba, aby byla zrušena vyživovací povinnost žalobce k žalované s účinností od [datum] a tím změněn rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se zamítá.
II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.
Odůvodnění
1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce jako otec zletilé dcery (žalované) domáhal zrušení své vyživovací povinnosti, která mu byla naposledy stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] na částku [částka] měsíčně, kdy tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
2. Žalobce v žalobě a jejích doplněních uvedl, že rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve znění opravného usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo rozhodnuto tak, že žalobce je povinen počínaje dnem [datum] platit na výživu nezletilé [jméno FO] částku [částka] měsíčně a na výživu nezletilé [jméno FO] (žalované) částku [částka] měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky. Následně rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o tom, že počínaje [datum] se výživné žalobce v případě nezletilé [jméno FO] zvyšuje na částku [částka] měsíčně a v případě nezletilé [jméno FO] (žalované) zvyšuje na částku [částka] měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem, k rukám matky. Současně bylo tímto rozsudkem rozhodnuto o styku žalobce a žalované. Žalobce vždy soudem uloženou povinnost hradit výživné řádně plnil. Dále žalobce uvedl, že žalovaná není s žalobcem v žádném kontaktu a kvůli žalobci si dokonce změnila jméno, když přijala příjmení nového manžela své matky. Žalovaná žádným způsobem žalobce neinformuje o svém studiu či studijních výsledcích, žalobce si není vědom, s jakými výsledky jeho dcera (žalovaná) maturovala, pouze z doslechu ví, že by měla studovat [právnická osoba]., a to nyní v magisterském studijním programu. Žalobce neví, jaký obor žalovaná studovala či studuje, když podle předpokládané délky studia mělo být studium ukončeno v červnu či v září roku 2023, a z tohoto důvodu žalobce do září 2023 dané výživné platil. Žalovaná žalobce upomíná o úhradu dalšího výživného, avšak žalobce má za to, že studium by měla být žalované ukončená, a vzhledem k tomu, že s ním žalovaná nijak (vyjma urgencí výživného) nekomunikuje, není žalobci zřejmé, z jakého důvodu žalovaná nadále požaduje hrazení výživného. Žalobce dále poukázal na skutečnost, že žalované byla rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] přiznána plná svéprávnost, aby se žalovaná mohl s žalobcem soudit (např. řízení vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]). Žalobce dále uvedl, že má za to, že všechny čtyři předpoklady vyživovací povinnosti (existence statusového, či obdobného poměru; stav odkázanosti na výživu a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného; soulad s dobrými mravy a zákaz zneužití práva na výživné) v daném případě svědčí v jeho prospěch, tj. jsou dány důvody pro zrušení vyživovací povinnosti, když žalobce má za to, že žalovaná je schopna se samostatně živit (resp. neprokázala opak) a žalobce má dále za to, že další trvání vyživovací povinnosti by bylo nepochybně v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná je schopna se sama živit (v současné době je navíc žalovaná společníkem obchodní společnosti [právnická osoba].; účelově se také zbavuje majetku a je spoluvlastnicí ideální poloviny nemovitosti) a navíc s žalobcem není v žádném kontaktu a nikterak jej neinformuje o tom, zda dosud disponuje statutem studenta či nikoliv. Žalobce tak má za to, že požadavek na to, aby žalované bylo hrazeno výživné i po (předpokládaném) ukončení studia, by bylo zcela objektivním zneužitím práva a tomuto jednání tak není namístě poskytovat právní ochranu. Žalobce pak dále doplnil, že pokud žalované chybí toliko odevzdání diplomové práce a její obhajoba, lze jen stěží předpokládat, že její sepis, resp. zpracování, by vyžadoval takovou časovou náročnost, aby si žalovaná nemohla najít odpovídající zaměstnání, případně alespoň brigádu, což je ostatně zcela standardní způsob studia, obzvláštně na škole v případě tzv. kombinovaného vzdělávání, a to navíc na soukromé škole, kde se za studium platí. Žalovaná nestuduje v prezenční formě a není tak povinna osobní účasti na výuce a žalobce tak nemá vyživovací povinnost. Sám žalobce má zdravotní problémy, a navíc má další vyživovací povinnost vůči dvanáctileté dceři Sophii, přičemž žalovaná by se tak jako již dospělá žena měla být schopna sama živit.
3. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná ve svých podáních zejména uvedla, že je nadále studentkou na [právnická osoba] (dále také „[Anonymizováno]“), kde žalovaná studuje již pátým rokem s tím, že nyní druhým rokem studuje v magisterském studijním programu. K ukončení studia jí chybí pouze odevzdání diplomové práce a její obhajoba. Úspěšným obhájením diplomové práce žalovaná ukončí své studium a získá magisterský vysokoškolský titul. Své studium žalovaná plánuje ukončit v letním semestru akademického roku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve věku 25 let, což lze dle statistik považovat za průměrný věk, ve kterém je vysokoškolské studium běžně ukončeno. Současně tento věc nepřekračuje hranici 26 let, která obecně slouží pro určení statutu studenta. O standardní dobu studia se ostatně jedná i z pohledu studijních předpisů [Anonymizováno]. Žalovaná až do předchozího roku soustavně studovala a plánovala ukončit studium v 2. roce magisterského programu, avšak v uplynulém roce se u ní začaly projevovat zdravotní potíže, kvůli kterým byla nucena odevzdání a obhajobu diplomové práce naplánovat právě na letní semestr akademického roku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaná dále uvedla, že dosažení zletilosti či svéprávnosti nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam a samotná skutečnost, že žalovaná je svéprávná, není pro stanovení vyživovací povinnosti relevantní. Žalovaná nemá v současné době pravidelný ani stabilní zdroj příjmů a je tudíž zcela odkázána na finanční zajištění od svých rodičů. Rovněž skutečnost, že žalobce nemá informace o studiu, příjmech či zájmech žalované, je pro trvání vyživovací povinnosti zcela irelevantní. V současné době je tak nepochybné, že žalovaná i přes své dočasné zdravotní potíže nadále ve studiu na vysoké škole řádně pokračuje, a tudíž nijak nezneužívá institut výživného a vyživovací povinnost žalobce je tak i nadále opodstatněná.
4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná (zde jako žalobkyně) podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se na žalovaném (svém otci) domáhala vydání koně – [právnická osoba] jménem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] [IBAN], narozeného dne [datum], evidovaného pod č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žaloba byla tímto rozsudkem zamítnuta s tím, že žalovaný nemohl předmětného koně žalobkyni platně darovat a ta jej tak nemohla platně nabýt.
6. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem byly nezletilá [jméno FO] a nezletilá [jméno FO] (žalovaná) svěřeny do péče matky s tím, že otec (žalobce) je povinen počínaje dnem [datum] povinen platit na výživu nezletilé [jméno FO] částku [částka] měsíčně a na výživu nezletilé [jméno FO] částku [částka] měsíčně, splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem, k rukám matky. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
7. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem bylo výživné žalobce vůči nezletilé [jméno FO] počínaje dnem [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně a vůči nezletilé [jméno FO] na částku [částka] měsíčně s tím, že je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem, k rukám matky. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
8. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že tímto rozsudkem soud přiznal nezletilé [jméno FO] (žalované) plnou svéprávnost. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z obsahu tohoto rozsudku vyplynulo, že žalovaná se domáhala přiznání svéprávnosti proto, aby mohla jednat sama za sebe v rámci stavebního řízení, aby její otec (žalobce) neměl možnost za ni jako za nezletilou právně jednat. Navrhovatelka (žalovaná) chtěla společně se svou sestrou pokračovat ve stavebních pracích, aby mohla celá rodina bydlet podle svých představ. Právě v tomto žalované jakožto nezletilé bránil její otec (žalobce) tím, že odňal její zletilé sestře původně jím udělenou plnou moc za nezletilou navrhovatelku. Jednání žalobce žalované a celé její rodině způsobovalo vysoké škody a další náklady. V tomto rozsudku je dále konstatováno, že žalovaná je především studentkou a jejím prvotním zájmem je řádné studium, tedy dosažení určitého stupně vzdělání, tj. příprava na budoucí povolání, přičemž finanční prostředky, které dostává od rodičů, nelze v žádném případě řadit pod příjmy, jež by se daly podřadit pod kategorii příjmů, jimiž by žalovaná osvědčila svoji schopnost se sama uživit.
9. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] k IČO: [IČO] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku dne [datum]. Jako předmět podnikání této společnosti je zde uvedeno: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona; Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti ledního hokeje a [právnická osoba], nemovitostí a nebytových prostor. Jako statutární orgán (jednatel) jsou zde uvedeni: [tituly před jménem] [adresa], [jméno FO] a [jméno FO]. Jako společníci jsou zde uvedeny [jméno FO] a [Jméno žalované] (žalovaná).
10. Z vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vykonala dne [datum] maturitní zkoušku na [právnická osoba] pro administrativu Evropské unie.
11. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] byla žalovaná studentkou bakalářského programu v prezenční formě na [právnická osoba].
12. Z kopie dodatku k diplomu č. [č. účtu] za ukončení bakalářského studijního programu soud zjistil informace o jednotlivých žalovanou studovaných předmětech a jejich hodnocení. Z tohoto dodatku zejména vyplývá, že k ukončení studia došlo v letním semestru[Anonymizováno][Anonymizováno].
13. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je v období od [datum] do [datum] studentkou na [právnická osoba], a to v prezenční formě navazujícího magisterského studia ve 4. semestru studijního programu Mezinárodní a diplomatická studia.
14. Ze studijního a zkušebního řádu [adresa] školy hotelové v [adresa] soud zjistil, že dle čl. I je studium akreditovaných studijních programů a jejich případných specializací organizováno na základě zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění v rámci evropského kreditního systému. Standardní doba studia v bakalářském studijním programu je 3 roky, v navazujícím magisterském studijním programu 2 roky. Po překročení standardní délky studia může student požádat o pokračování studia. Žádost o pokračování studia schvaluje prorektor pro studium, který určí podmínky pokračování studia a lhůtu pro jeho dokončení. Pokračování studia nesmí přesáhnout dva roky. Ve výjimečných případech může rektor povolit složení státní závěrečné zkoušky i v nejbližším termínu po uplynutí pokračování studia. Podmínkou je složení všech zkoušek a zápočtů do uplynutí pokračování studia. Pokud studující přeruší studium z důvodů mateřské a rodičovské dovolené, doba přerušení studia se nezapočítává do celkové délky studia.
15. Z termínovaného výpisu letního semestru na [právnická osoba] soud zjistil organizaci akademického roku na této vysoké škole. [adresa] semestr probíhá v období od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. do [datum].
16. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo vystaveno lékařské potvrzení, dle kterého byla žalovaná vystavena dlouhodobému stresu, což jí znemožňovalo kvalitní přípravu ke studiu na vysoké škole.
17. Z potvrzení [adresa] školy mezinárodních vztahů a [adresa] školy hotelové a ekonomické ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo vydáno potvrzení, dle kterého žalovaná během svého pětiletého studia na vysoké škole splnila zkoušky vždy v požadovaných termínech a dosahovala nadprůměrných studijních výsledků a s ohledem na tyto skutečnosti lze konstatovat, že v případě odložení státních závěrečných zkoušek se jedná o výjimečnou situaci. Potvrzení vydal zástupce generálního ředitele [jméno FO], [tituly před jménem]
18. Z přehledu studia dle jednotlivých semestrů s hodnocením soud zjistil, že studijní průměr žalované je 1,16 % a žalovaná tak patří mezi 17 % nejlepších studentů v daném studijním programu.
19. Z potvrzení o studiu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná je v období od [datum] do [datum] studentkou na [právnická osoba], a to v prezenční formě navazujícího magisterského studia ve 4. semestru studijního programu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno].
20. Ze žádosti o přihlášení na státní závěrečnou zkoušku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] podala žádost o konání státní závěrečné zkoušky. Dne [datum] byla žádost schválena.
21. Z dokladu o státní závěrečné zkoušce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vykonala závěrečné zkoušky dne [datum]. Žalovaná u státních zkoušek prospěla s vyznamenáním.
22. Z diplomu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] absolvovala v magisterském studijním programu – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vysokou školu, kdy tento obor absolvovala s vyznamenáním a získala akademický titul magistr ([tituly před jménem]).
23. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že soud schválil za nezletilou žalovanou kupní smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi [jméno FO] jako prodávajícím a nezletilou, zastoupenou rodiči jako zákonnými zástupci, na straně kupujícího. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
24. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] soud zjistil, že soud schválil za nezletilou žalovanou právní úkony, a to darovací smlouvu, kterou [jméno FO] daruje žalované nemovitosti uvedené v čl. I. předmětné darovací smlouvy ze dne [datum], a která tvoří nedílnou přílohu tohoto rozsudku a darovací smlouvu, kterou žalovaná daruje [jméno FO] nemovitosti uvedené v čl. I. darovací smlouvy ze dne [datum], která tvoří nedílnou přílohu tohoto rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
25. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že dárkyně [jméno FO] a žalovaná darovaly obdarované [jméno FO] (matka dárkyň) do výlučného vlastnictví nemovitosti s příslušenstvím specifikované pod bodem 1 dané smlouvy, každý id. 1/2.
26. Z kupní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že obchodní společnost [právnická osoba]. IČO: [IČO] jako prodávající a [jméno FO], narozena [rodné přijmení] [datum] jako kupující uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 171 m2, druh pozemku trvalý travní porost, v katastrálním území [Anonymizováno] [adresa], obec [Anonymizováno] [adresa]. Dle čl. Iv byla sjednána kupní cena ve výši [částka].
27. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce daroval nezletilé dceři [jméno FO] celek rodinného domu č. p. [Anonymizováno] [adresa] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 189 m2 zastavená plocha – objekt bydlení a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 553 m2 zahrada, zapsané u [právnická osoba] [adresa] – město v katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa] pod č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Nemovitosti jsou zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] [adresa] – město. Hodnota daru dle této smlouvy činí [částka].
28. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn.[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] soud zjistil, že soud za nezletilou [jméno FO] schválil darovanou smlouvu uzavřenou dne [datum], v níž otec nezletilé (žalobce) daruje své nezletilé dceři celek rodinného domu č. p. [Anonymizováno] [adresa] s parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha – objekt bydlení a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 553 m2 zahrada, zapsané u katastrálního úřadu [adresa] – město na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
29. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] v [adresa], Odbor výstavby a místního hospodářství povolil k žádosti žalobce ze dne [datum] trvale užívat stavbu v [adresa] č. parc. [Anonymizováno], [adresa], která spočívala ve stavbě [právnická osoba] včetně přípojek vody, kanalizace, elektro, STL – plyn a ÚT a byly současně schváleny odchylky od projektové dokumentace, které nevyžadují zvláštní řízení. Současně byla stavebníkovi uložena povinnost odstranit zde specifikované vady a nedodělky.
30. Z podnětu k prošetření ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce adresoval Úřadu městské části [adresa], odboru sociálních věcí a zdravotnictví, oddělení [Anonymizováno] pro MČ [adresa] podnět k prošetření, týkající se nakládání s majetkem nezletilé [jméno FO] (žalované). V podnětu je uvedeno, že žalobce dne [datum] zjistil, že dům č. p. [Anonymizováno] je zcela zbořen, přičemž k takovému jednání nikdy nedal souhlas a takový souhlas nemohla dát ani zletilá, k jednání zmocněná dcera [Anonymizováno], neboť by tím překročila rozsah svého zmocnění. Zmocnění se týkalo pouze rekonstrukce předmětného domu, případně jeho rozšíření, nikoliv však jeho faktické demolice. Uvedeným jednáním je tak naprosto popřen účel, pro který na podzim roku [Anonymizováno] došlo ke spravedlivému vyrovnání obou dcer žalobce a k uzavření darovacích smluv mezi nimi, týkajících se předmětných nemovitostí. O záměru zbořit předmětný dům nebyl žalobce informován a stejně tak nebyl informován o tom, kdo a co bude na pozemcích stavět.
31. Z návrhu na zahájení řízení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce adresoval Úřadu městské části [adresa] podnět k prošetření – podezření ze spáchání přestupku či správního deliktu v souvislosti se stavební činností – rodinný dům č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa], pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dané protiprávní jednání je spatřováno v tom, že: 1) Stavebník či stavební podnikatel odstranil stavbu, rodinný dům č. p. [Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], bez povolení stavebního úřadu. O odstranění stavby mělo být požádáno vlastníkem stavby (pozemku) v souladu s platnou legislativou a mohlo být provedeno až po pravomocném rozhodnutí o odstranění stavby. 2) Stavebník si stavební podnikatel v rozporu s [Anonymizováno] pracoval na stavbě a prováděl stavební práce, které nebyli stavebním úřadem povoleny, čímž prováděl stavební práce bez povolení – čehož byl přímo přítomen stavební úřad při kontrolní prohlídce dne [datum]. Vzhledem k tomu, že stavební podnikatel musí být osobou oprávněnou, jsou mu nepochybně tyto skutečnosti jako odborné osobě známy. Tato osoba přes svoje odborné znalosti pokračovala ve stavební činnosti bez stavebního povolení.
32. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. [hodnota] prokazující stav evidovaný k datu [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 980 m2 (zahrada), parc. č. [Anonymizováno] o výměře 392 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, kdy stavba stojí na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dále k pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 100 m2 (ostatní plocha), parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 112 m2 (ostatní plocha) a parc. č. [hodnota] o výměře 171 m2 (trvalý porost) má evidované paní [jméno FO].
33. Ze sdělení společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] (č. l. 72 spisu) soud zjistil, že společnost na dotaz soudu ohledně toho, jaká finanční plnění obdržela žalovaná od této společnosti za dobu do [datum] uvedla, že žalovaná obdržela toliko částku [částka], která představuje podíl na zisku za rok [Anonymizováno]. Jiná plnění nebyla žalované vyplacena, neboť pro to nebyl jakýkoliv důvod.
34. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 74 spisu) soud zjistil, že [právnická osoba] dosud neeviduje k osobě žalované žádný pojistný vztah u zaměstnavatele.
35. Z návrhu na zahájení exekuce ze dne [datum] včetně jeho doplnění soud zjistil, že žalovaná adresovala soudnímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na zahájení exekuce, a to pro dlužné výživné ve výši [částka]. Dle návrhu žalobce zcela přestal plnit svou vyživovací povinnost v září roku [Anonymizováno], neboť poslední platbu výživného za měsíc [Anonymizováno] [Anonymizováno] provedl v [Anonymizováno] [Anonymizováno].
36. Z návrhu na zastavení exekuce povinným ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podal u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] návrh na zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. b) a písm. h), § 268 odst. 2 o. s. ř., spolu s návrhem na odklad exekuce dle § 266 o. s. ř. V návrhu žalobce zejména poukazuje na probíhající řízení o zrušení vyživovací povinnosti žalobce vůči žalované u zdejšího soudu.
37. Z prohlášení žalobce ze dne [datum] soud zejména zjistil, že žalobce v tomto prohlášení uvedl, že vztahy s jeho bývalou partnerkou a matkou dcer byly od jejich rozchodu v roce [Anonymizováno] vždy vyhrocené. Žalobce setrvává na svém názoru, že žalovaná nijak nedoložila objektivně přezkoumatelné důvody, pro které si své studium prodloužila o rok. Kromě obecné zprávy praktické lékařky, že byla pod stresem ze ztráty koně, nedoložila ničeho, co by prokazovalo, že by bylo objektivním důvodem prodloužení studia. Žalobce se pokusil o smírné řešení věci, neboť se nedomnívá, že by žalovaná měla nárok na výživné, resp. výživné v plné výši, jak požaduje, když si o prodloužení studia rozhodla sama, nijak jej o něm neinformovala a naposledy se s žalobcem soudila o vlastnictví koně. Žalobce tak nesouhlasí s tím, že by žaloba byla předčasná, když žalovaná si studium z vlastní vůle prodloužila a žalobce o tom nikterak neinformovala a žalobce má za to, že jeho vyživovací povinnost tak již zanikla. Pokud jde o rekonstrukci domu, žalobce pouze trval na tom, aby byly dodrženy zákonné předpisy.
38. Žalovaná při svém účastnickém výslechu při jednání dne [datum] vypověděla, že ihned po střední škole navázala na studium na vysoké škole, kde v průběhu pěti let ukončila řádně všechny předměty. Studium měla ukončit na konci školního roku [Anonymizováno], avšak z důvodu tragické ztráty jednoho ze svých koní, byla žalovaná nucena požádat o prodloužení studia, kdy této žádosti bylo studijním oddělením vyhověno. Školu nakonec žalovaná dokončila s červeným diplomem, což by se jí nepodařilo, pokud by si studium neprodlužovala. Veškeré předměty měla žalovaná hotové od [Anonymizováno] se tak žalovaná věnovala zpracování diplomové práce na téma migrace do [Anonymizováno] a [Anonymizováno] před a po rozpadu bipolarity a přípravě na státní závěrečnou zkoušku. Do školy žalovaná nedocházela, protože toto nebylo potřeba. S konzultantem diplomové práce žalovaná komunikovala e-mailem nebo online, neboť on žije na Slovensku. Žalovaná chodila do knihoven, používala internet a nevybaví si, z jakých přesně předmětů vykonávala státní závěrečnou zkoušku, ale jednalo se o předměty, které prolínaly bakalářské i magisterské studium. Pokud jde o uhynutí koně, tak k tomu došlo [datum] a jednalo se o koně jejího partnera, kdy však ještě rok a půl před tím se začaly řešit jeho zdravotní problémy. Žalovaná uvedla, že se například sesypala při hodině, měla noční můry, nemohla spát, budila se a nemohla se soustředit, kdy tyto problémy neřešila medikací, ale byl potřeba čas, aby to mohla lépe zvládnout, případně o tom hovořit s nejbližšími. Byla to pro ni velká ztráta, která se těžko popisuje, ale lze ji vystihnout citátem: „Zvířata cítí, když nemají pro co žít, to platí i pro lidi, když ztratí i svého zvířecího druha, ztráta druha působí různě, na některé krátkou dobu, na některé intenzivně a dlouho.“ Zkoušky v červnu byla schopna zvládnout, protože byla připravena z průběhu semestrů, požádala také některé profesory, aby mohla jít na pozdější termín zkoušky a žalovaná tak ve zvládnutí zkoušek neviděla problém. Zároveň ale potřebovala čas na přípravu na závěrečné zkoušky a zpracování diplomové práce. Žalovaná se vždy řídila harmonogramem školního roku, kdy nový školní rok začíná v říjnu a žalovaná tak stihla řádně dostudovat během září. Pokud jde o studované obory, tak na střední škole žalovaná studovala provoz [Anonymizováno] [Anonymizováno], v rámci bakalářského studia studovala mezinárodní vztahy a diplomacii a na magisterském studiu pak studovala mezinárodní diplomatická studia. Diplomovou práci a státní závěrečné zkoušky žalovaná vykonala v jeden den v září 2024 a v listopadu 2024 si pak založila volnou živnost, což jí přišlo jako dobrý start, když je zřejmé, že žalovanou ihned po ukončení školy nepřijmou na velvyslanectví. Dále žalovaná uvedla, že během střední školy si 3-4 roky přivydělávala na brigádách s tím, že vysoká škola už byla těžší a náročnější, a proto přestaly i brigády. Dokonce kvůli studiu žalovaná ukončila i sportovní kariéru a závodění na koních, neboť studium pro ni bylo na prvním místě. Dále žalovaná uvedla, že se žalobce snaží jí, její sestře a matce zničit životy. Když byla žalovaná malá, OSPOD si ji bral z hodin ze školy, probíhaly různé žaloby a udání a žalovaná neví, jak by mohla mít s takovým člověkem dobrý vztah. Problémy mezi účastníky probíhají od dětství žalované, kdy došlo k rozchodu jejích rodičů, kdy žalovaná byla tahaná po různých soudech. Ještě více se vztahy zhoršily na přelomu dětství a dospívání, kdy se žalovaná dokázala žalobci vzepřít, jako matka, která se rozhodla postavit se na vlastní nohy. Žalobce začal vyvolávat zlo a dával různé podněty na OSPOD, který následně zjišťoval, jak s matkou, která měla žalovanou a její sestru v péči, žijí. Mezi žalovanou a žalobcem docházelo k pravidelným kontaktům, ale žalobce se o ni a její sestru spíše nestaral a k někomu je šoupnul a následně si zakládal na tom, aby jim dával dárky, což mělo sloužit hlavně k ošálení okolí. Žalobce je navíc silný alkoholik a žalovaná si pamatuje, že otec velmi pil na závodech a potom ji někam odvážel. Poté, co se v pubertě (okolo 14 – 15 let) žalovaná vzepřela, tak kontakty úplně ustaly. Pokud jde o ochlazení vztahů mezi účastníky, tak k tomuto došlo na základě mnoha věcí, které se nashromáždily, ať už se jednalo o žalobcův prvotní souhlas s přestavbou domu, který žalobce následně odvolal a zásadně tak protáhl a prodražil celé řízení; až po skutečnost, že žalovaná přišla o koně, kterého dostala jako dar od žalobce k 15. narozeninám apod. Účastníci nejsou v žádném kontaktu a žalovaná chtěla, aby žalobce neměl ani její telefonní číslo, nicméně když žalobce přestal za poslední rok hradit výživné nebo jej hradil se zpožděním, tak mu žalovaná právě ohledně tohoto začala psát. Prodlevy s hrazením výživného byly na straně žalobce již dříve, ale za poslední rok se to zhoršilo, proto se žalovaná dotazovala napřímo. V některých řízeních žalobce uváděl, že na výživné nemá peníze, ale na přímý dotaz, proč výživné neposlal, žalobce uvedl například to, že je na [Anonymizováno]. Žalovaná žalobci posílala potvrzení o studiu a psali si ohledně tohoto. Žalovaná má za to, že jí otec sleduje na sociálních sítích a odposlouchává její telefon. Ohledně koně, kterého žalovaná dostala k 15. narozeninám dále žalovaná uvedla, že náklady na jeho ustájení hradil žalobce a jednalo se asi o [částka] měsíčně. Žalovaná neví, kolik daný kůň stál. Na tomto koni žalovaná závodila, avšak poté, co jí ho žalobce sebral, na něm už nezávodila a tentýž rok, co žalovaná o kobylu přišla, jí matka s partnerem koupili nového koně. Mezitím si žalovaná nějakého závodního koně i pronajímala, kdy žalovaná doplnila, že na koních závodila v rámci střední školy, avšak nepamatuje si, kdy jela poslední závod. Dále žalovaná uvedla, že vlastnila podíl na domě se svou sestrou, kdy jeho hodnota však byla nulová, neboť ten skoro spadl a musel být vystavěn znovu. Žalovaná a její sestra své podíly darovaly své matce, která je živí a stará se o ně a bylo potřeba podíly zcelit, aby mohl být vystavěn dům nový. Na darování podílů matce jim nepřišlo nic divného. Došlo k tomu i z toho důvodu, že žalobce komplikoval stavební řízení a současně také žalovaná i její sestra zažádaly o svéprávnost u soudu, aby se stavební řízení neprotahovalo a neprodražovalo. Na alimenty žalobce byla zahájena exekuce, neboť žalobce na dotaz, proč neuhradil alimenty uvedl, že je na [Anonymizováno].
39. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
40. Žalobce je otcem žalované a naposledy mu byla stanovena vyživovací povinnost rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] na částku [částka] měsíčně s tím, že výživné je splatné vždy do každého 15. dne v měsíci předem. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].
41. Podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení této vyživovací povinnosti, a to ke dni [datum], kdy k tomuto dni měla mít žalovaná ukončené vysokoškolské studium a měla tak být schopna se sama živit a vyživovací povinnost žalobce tak měla zaniknout. Po provedeném dokazování však soud shledal, že žaloba není důvodná, jak vysvětleno a rozebráno dále.
42. Právní posouzení:
43. Soud věc po právní stránce posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, a z tohoto důvodu ve věci aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“). Současně soud vycházel z v tomto směru konstantní judikatury vyšších soudů, a na daný případ pak aplikoval zejména nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14 (viz dále), jakož i z další dostupné (zejména komentářové) literatury.
44. Dle § 910 odst. 1 OZ platí, že předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.
45. Dle § 911 OZ platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.
46. Dle § 913 odst. 1 OZ platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
47. Dle § 913 odst. 2 OZ platí, že při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
48. Jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 5. 1967, sp. zn. 5 Cz 19/67, „schopnost dítěte k tomu, aby se živilo samo, není odvislá od dosažení určité věkové hranice; není tedy důvodu k tomu, aby bylo plnění vyživovací povinnosti rodiče k dítěti omezováno předem dosažením určité věkové hranice dítětem (např. nabytím zletilosti).“ Uvedený závěr je dlouhodobě a konstantně aprobován českými soudy napříč soudní soustavou a dále je rozváděn a potvrzován například v nálezu Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, dle kterého je v případě rozhodování obecných soudů o vyživovací povinnosti třeba přihlížet i k věku dítěte. Jakkoliv platí, že dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam, je odlišná situace u nezletilého dítěte, které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje, a i podle právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče, a dítěte zletilého, u něhož lze očekávat, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, nevyskytnou-li se samozřejmě okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Touto okolností může být i studium zletilého dítěte na střední škole. V tomto případě se však obecné soudy musí pečlivě zabývat konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací. Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze „prodlužovala mládí“.
49. Platí, že alimentace a vyživovací vztahy jsou projevem rodinné solidarity a zajišťují funkčnost rodiny samotné. Jedná se o zákonem uloženou povinnost pomoci druhému v materiálním slova smyslu tak, aby se neocitl ve stavu nouze a aby životní úroveň dítěte odpovídala jeho odůvodněným potřebám. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, pokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. "neschopnost sám se živit". Samo kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, nebo disponuje příjmem tak nízkým, že nepostačuje krýt jeho potřeby, anebo výnosy z majetku, který mu patří (event. jej spravuje), nedostačují pro úhradu jeho osobních potřeb (blíže viz např. M. Holub a kol.: Zákon o rodině s komentářem, 9. vyd., LEGES, 2011, str. 314 a násl.). Jak konstatoval Ústavní soud [nález sp. zn. II. ÚS 3113/10 ze dne 21. 4. 2011 (N 82/61 SbNU 277)], "schopnost samostatně se živit znamená, že dítě je schopno samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další, včetně bytové. Jinými slovy to znamená, že dítě má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí." Je sice nepochybně pravda, že samotné dosažení zletilosti dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti hmotněprávní význam. Současně je však z logiky věci zřejmé, že odlišná je situace u nezletilého dítěte (zejména mladšího 15 let), které je s ohledem na stupeň svého fyzického a psychického vývoje a koneckonců i podle stávající právní úpravy zcela či převážně odkázáno na svoje rodiče (zpravidla ani nemůže legálně získávat vlastní aktivní pracovní činností finanční prostředky); a dítěte (resp. osoby) zletilého, u něhož by mělo obecně platit, že bude vyvíjet přiměřené úsilí směřující k tomu, aby se uživilo samo, pakliže se samozřejmě nevyskytnou okolnosti, které tomu zcela nebo částečně brání. Studium zletilého dítěte na střední, případně vysoké, škole, pak představuje okolnost, od níž se bude odvíjet vyživovací povinnost rodičů. Rodiče jsou totiž odpovědni za všestranný rozvoj svých dětí, a z toho také plyne, že jsou povinni dbát o to, aby dítě našlo zdroj své obživy právě v takovém oboru, pro který má schopnosti a nadání a v němž se může náležitě uplatnit (viz M. Holub, cit. d., str. 317). Je však vždy důležité, aby se obecné soudy pečlivě zabývaly konkrétními okolnostmi každého případu a zejména účelností tohoto studia. Toto studium by totiž mělo sloužit k prohlubování předchozího vzdělání, na které zpravidla navazuje, resp. mělo by vést k lepším budoucím vyhlídkám na získávání prostředků pro své životní potřeby prací (srov. čl. 26 odst. 3 Listiny). Může samozřejmě nastat i případ, kdy toto další studium na studium předchozí přímo navazovat nebude, nicméně z konkrétních okolností bude zřejmé, že i tak je třeba preferovat zájem na zvýšení kvalifikace dítěte [viz např. studium na konzervatoři, na kterou se student nepřipravuje v klasickém systému vzdělávání – blíže viz nález sp. zn. II. ÚS 2623/09 ze dne 7. 4. 2010 (N 73/57 SbNU 9)]. Nemělo by však určitě jít o studium samoúčelné, kterým by si vyživovaná osoba pouze takzvaně "prodlužovala mládí". Jak nedávno Ústavní soud uvedl (usnesení ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1247/13), "za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte." 50. Dále platí, že vyživovací povinnost rodiče nelze vnímat jako bezbřehou. Rozhraničujícím kritériem pro její plnění není, jak je již shora uvedeno, dosažení zletilosti či jiného věku, ale způsobilosti sám se živit. Povinností studujícího nezletilého je cílevědomá a soustavná příprava na budoucí povolání, která ve své podstatě představuje společensky akceptovanou alternativu k výkonu pracovní činnosti. Za situace, kdy studium nezletilého nenese znaky soustavnosti a cílevědomosti, nelze na rodiči spravedlivě požadovat, aby vynakládal peněžní prostředky, které by ve svém výsledku nepřispívaly k osobnímu rozvoji dítěte“ (IV. ÚS 1247/13). Ve vztahu k posouzení a stanovení vyživovací povinnosti je tedy relevantní pouze ta studijní aktivita nezletilého (a tím spíše zletilého) dítěte, která kumulativně naplňuje znak soustavnosti a zároveň cílevědomosti.
51. V daném případě se jedná o posouzení vyživovací povinnosti ke zletilé dceři žalobce, a soud se tak v souladu s výše citovanými rozhodnutími pečlivě zabýval otázkou účelnosti studia žalované a veškerými souvisejícími okolnostmi, kdy z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná v červnu 2018 vykonala maturitní zkoušku na střední škole zabývající se administrativou [Anonymizováno] [Anonymizováno] a od září 2018 studovala v prezenční formě bakalářský program na [právnická osoba]., kde v roce [Anonymizováno] získala bakalářský titul a následně studovala na [právnická osoba] magisterský program [Anonymizováno], který úspěšně absolvovala s vyznamenáním dne [datum]. V daném případě soud nepovažuje studium žalované pouze za účelové, když je zřejmé, že veškeré studium žalované bylo zaměřeno na mezinárodní vztahy a související témata a žalovaná studium vždy absolvovala s vynikajícími výsledky a v řádných termínech, jak vyplynulo mj. z potvrzení [adresa] školy mezinárodních vztahů a [adresa] školy hotelové a ekonomické ze dne [datum]. Pokud žalobce v řízení namítal, že se žalovaná danému oboru po ukončení studia nevěnuje, tak s tímto názorem se soud neztotožnil. Žalovaná ukončila studium ve druhé polovině [Anonymizováno] [Anonymizováno] a již v [Anonymizováno] [Anonymizováno] si zřídila živnostenské oprávnění, kdy toto soud hodnotí jako určitý první krok za budováním další kariéry v tomto oboru a v žádném případě nelze hovořit o prodlevách na straně žalované se zajišťováním si vlastní obživy po ukončení studia. Je zřejmé, že po absolvování studia většině studentů trvá, než si vybudují důstojnou kariéru, když čerstvě získané vzdělání je teprve prvotním odrazovým můstkem, který je následně nutno zúročit postupně získanými ničím nenahraditelnými zkušenostmi a dále rozvíjenými znalostmi a dovednostmi.
52. Žalobce se domáhal zrušení vyživovací povinnosti vůči žalované ke dni [datum], kdy k tomuto dni měla mít žalovaná ukončeno studium s tím, že pokud došlo k jeho prodloužení, tak k tomuto nebyl relevantní důvod. Provedeným dokazováním však nebylo zjištěno, že by prodloužení studia žalované bylo učiněno záměrně s cílem tzv. prodloužit si mládí či snad poškodit žalobce. Naopak zejména z výpovědi žalované vyplynulo, že z prodloužení studia, resp. odložení zpracování bakalářské práce a složení státních závěrečných zkoušek, došlo z důvodu psychického zhroucení žalované kvůli uhynutí koně, ke kterému měla žalovaná blízký vztah. Výpověď žalované soud hodnotí jako věrohodnou a pravdivou, neboť žalovaná vypovídala zcela konstantně, její výpověď byla přesvědčivá a s emočním doprovodem (žalovaná během své výpovědi plakala, zalkávala se, několikrát si musela dát přestávku, aby se nadechla a obtížně se jí hovořilo). Žalovaná ve své výpovědi uvedla mnoho podstatných skutečností i nepodstatných detailů a je tak zřejmé, že její výpověď byla zcela spontánní a pravdivá. Tvrzení žalované jsou navíc podpořena také zprávou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], dle které byla žalovaná vystavena dlouhodobému stresu, což jí znemožňovalo přípravu ke studiu na vysoké škole, jakož i z již zmiňovaného potvrzení [adresa] školy mezinárodních vztahů a [adresa] školy hotelové a ekonomické ze dne [datum], dle kterého lze konstatovat, že v případě odložení státních závěrečných zkoušek žalované se jedná o výjimečnou situaci. Žalovaná zcela věrohodně vysvětlila, že při skládání běžných semestrálních zkoušek v [Anonymizováno] [Anonymizováno] čerpala z již nabytých znalostí, které ostatně reflektují činnost studenta za celý průběh semestru a obsáhlejší příprava není vždy nutně nezbytná. Pokud však jde o zpracování diplomové práce a složení státních závěrečných zkoušek, soud zcela rozumí a přisvědčuje potřebě žalované vyhradit si na tuto závěrečnou část studia více času a zajistit si dostatek psychické rovnováhy, neboť v tomto případě je již ve většině případů (zvláště v případě, kdy student má ambice na dosažení vynikajících výsledků, jako tomu je v případě žalované) vyžadována intenzivnější příprava a hlubší ponor do studované problematiky. Soud rozumí i tomu, že žalované k psychické pohodě pomohl hlavně a především čas, kdy soud neshledává za nutné, aby se každá osoba při psychickém vypětí či lehkém zhroucení ihned svěřovala do rukou specialistů a byla jí nasazována medikace. Z uvedeného důvodu tak soud shledal i lékařskou zprávu praktické lékařky žalované za zcela dostatečnou.
53. Konečně pak soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobce ohledně toho, že jeho povinnost plnit vyživovací povinnost by byla v rozporu s dobrými mravy. Předně je nutno konstatovat, že nulové vztahy mezi účastníky nezapříčinila žalovaná sama, ale jedná se o kulminaci veškerých neshod jak mezi žalobcem a matkou žalované, tak mezi dalšími rodinnými příslušníky. V řízení bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky dlouhodobě nejsou dobré, kdy žalobce například komplikoval stavební řízení rodinného domu žalované a její sestry, což vyústilo až ve skutečnost, že se žalovaná a její sestra domáhaly přiznání svéprávnosti, která byla následně rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] žalované přiznána. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z uvedeného rozsudku je více než zřejmé, že k přiznání svéprávnosti žalované došlo z důvodu zamýšleného dokončení stavebního řízení, resp. s cílem zajistit jeho hladký a žalobcem dále nekomplikovaný průběh; jinými slovy, aby žalovaná mohla v daném řízení jednat sama za sebe. V tomto rozsudku soud mj. učinil jednoznačný závěr o tom, že žalovaná, byť u ní byla shledána určitá názorová zralost související zejména s tím, že se kalendářně blíží věku zletilosti (pozn. v době přiznání svéprávnosti jí bylo 17 let a 1 měsíc) a rovněž u ní lze spatřovat řádnou prezentaci názorů a argumentů, je i přes nyní uvedené především studentkou, jejímž prvotním zájmem je řádné studium, tedy dosažení určitého stupně vzdělání, tj. příprava na budoucí povolání a peněžní prostředky, které žalovaná dostává od rodičů, nelze v žádném případě považovat za příjmy, které by se daly podřadit pod kategorii příjmů, jimž by žalovaná osvědčila svoji schopnost se sama uživit (srov. rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Uvedené pouze dokresluje neshody mezi účastníky, kdy však toto nemůže jít k tíži pouze žalované, která se až do [datum] prokazatelně soustavně připravovala na výkon budoucího povolání a je povinností žalobce, jakožto jejího otce, aby jí tak v souladu, s již výše citovaným rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], hradil výživné (srov. čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). V řízení pak nebyl prokázán žádný rozsáhlý majetek žalované ani pravidelné příjmy, které by umožňovaly učinit závěr soudu o tom, že by trvání vyživovací povinnosti žalobce bylo v rozporu s dobrými mravy. Skutečnost, že žalovaná obdržela od žalobce dům, který následně společně s matkou znovu vystavěly, nemůže nahradit pravidelný zdroj příjmů a saturovat výživné, kdy je navíc zřejmé, že žalovaná daný dům nepronajímá a nemá z něj žádné příjmy. Žalovaná v daném domě bydlí spolu se svou sestrou a matkou, což žalované v žádném případě nemůže jít k tíži. Pokud pak žalobce brojil proti tomu, že žalovaná neměla v průběhu studia žádné brigády, tak i v tomto případě soud uvěřil žalované v tom, že studium na vysoké škole již pro ni bylo náročnější a vyžadovalo tak větší množství času a pozornosti žalované, a to i s ohledem na to, že žalovaná dle v řízení prokázaných výsledků ke studiu vždy přistupovala zodpovědně a s cílem dosahovat vynikajících výsledků. Jak sama žalovaná uvedla, studium se pro ni stalo absolutní prioritou, když dokonce i ukončila kariéru závodního ježdění na koních. Nadto soud podotýká, že případná brigádní činnost studenta, nezbavuje povinnou osobu k hrazení výživného.
54. Ve světle těchto uvedených skutečností tak soud studium žalované hodnotí jako účelné, soustavné a cílevědomé a žaloba, jíž se žalobce domáhal zrušení své vyživovací povinnosti ke dni [datum] tak není důvodná. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaná své studium ukončila až ke dni [datum], proto tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok ad I).
55. K náhradě nákladů řízení:
56. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad. II) žalobci zaplatit žalované částku [částka], neboť žalovaná měla ve věci úplný úspěch (§ 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“). V daném případě soud vycházel v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2108/21 z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 2 Vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, dále jen „advokátní tarif“ z částky [částka] [tj. pětinásobek ročního plnění (tj. 5 * [částka], když měsíční výživné činí dle rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] částku [částka])], kdy v takovém případě činí hodnota jednoho úkonu právní služby dle § 7 bod 6 advokátního tarifu částku [částka]. Advokát žalované ve věci vykonal celkem [hodnota] úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) advokátního tarifu a jeho odměnu tak činí částka [částka] (tj. 8 úkonů * [částka] za jeden úkon). Dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu pak advokátovi žalované náleží náhrada hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 8 úkonů * [částka] za jeden úkon). Z částky [částka] pak byla advokátovi žalované přiznána 21 % DPH ve výši [částka]. Souhrnem tak náhrada nákladů řízení činí [částka], které je žalobce povinen žalované v souladu s § 149 o. s. ř. zaplatit. Soud neshledal důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř., ani pro jakoukoliv moderaci výše náhrady nákladů řízení, když žalobce byl na hrozící neúspěch ve věci soudem opakovaně upozorňován, a navíc se jedná o vyživovací povinnosti žalobce, kterou by měl jakožto otec žalované sám dobrovolně hradit, aby tak svému dítěti zajistil řádný rozvoj a přípravu na budoucí výkon povolání. Žalobce se však domáhal jejího zrušení nadále i přesto, že bylo prokázáno, že žalovaná byla ke dni [datum] stále studentem prezenčního studia na vysoké škole a v takovém případě musí žalobce nést následky svého neúspěchu ve věci.
57. Lhůty k plnění uvedené ve výrocích soudu byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o. s. ř.); místem plnění povinnosti náhrady nákladů řízení je sídlo advokáta ve věci úspěšného účastníka (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).