15 C 34/2018-229
Citované zákony (22)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 241a odst. 1
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 100 odst. 2
- o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, 229/1991 Sb. — § 11 § 11a § 11a odst. 1 § 11 odst. 1 § 11 odst. 1 písm. c § 4 § 4 odst. 2 písm. c § 4 odst. 4 § 6 odst. 1 písm. k § 9 odst. 1 § 9 odst. 4 § 28a
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 § 12 odst. 4 § 13 odst. 1 § 13 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 611
Rubrum
Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa] d) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o určení výše náhrady za odňaté a nevydané pozemky a o nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy takto:
Výrok
I. Určuje se výše finanční náhrady za odňatý a nevydaný pozemek PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m v katastrálním území Malešice dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2011 č.j. PÚ 5553/92/6, a to v částce ve výši [částka].
II. Výše nároku za odňatý a nevydaný pozemek PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m v katastrálním území Malešice dle rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2011 č.j. PÚ 5553/92/6 činí: pro oprávněnou osobu – [celé jméno žalobce], [datum narození] částku [částka], pro oprávněnou osobu – [celé jméno žalobkyně], [datum narození] částku [částka], pro oprávněnou osobu – [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] částku [částka] a pro oprávněnou osobu [celé jméno žalobkyně], [datum narození] částku [částka].
III. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě): 1) Česká republika – [anonymizováno] pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa] ([anonymizováno] pozemkový úřad), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to mimo jiné tyto pozemky: -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 -) parc. č. 2021 -) parc. č. 2030 -) parc. č. 2030 -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2051 -) parc. č. 2060 [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] vše v katastrálním území Sadská, obec Sadská, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk. 2) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce]; [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně], [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa]; [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa]; jsou oprávněnými osobami podle § 4 zákona o půdě (oprávněné osoby). 3) Oprávněné osoby mají na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha ze dne 17. 2. 2011 č.j. PÚ 5553/92/6 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jim v restituci z důvodu překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané. 4) Státní pozemkový úřad k uspokojení nároku oprávněných osob na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí do podílového spoluvlastnictví, a to [celé jméno žalobce], [datum narození] z jedné id. 1/8; [celé jméno žalobkyně], [datum narození] z jedné id. 1/8, [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] z jedné id. 1/4 a [celé jméno žalobkyně], [datum narození] z jedné id. 1/2 tyto pozemky v celkové hodnotě [částka]: -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 1994 -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2008 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 [číslo] -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2014 -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 [číslo] -) parc. č. 2021 -) parc. č. 2021 -) parc. č. 2030 -) parc. č. 2030 -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 [číslo] -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2039 -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2050 [číslo] -) parc. č. 2051 -) parc. č. 2060 [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] -) parc. [číslo] vše v katastrálním území Sadská, obec Sadská, zapsané na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk; a oprávněné osoby tyto pozemky do svého podílového spoluvlastnictví přijímají.
IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobců [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Dne [datum] podali žalobci ke zdejšímu soudu žalobu o určení výše náhrady za odňaté a nevydané pozemky a o nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy. Uvedli, že dne [datum] vydalo Ministerstvo zemědělství – Pozemkový úřad Praha rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 dle § 9 odst. 4 zákona o půdě, kterým bylo určeno, že [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nejsou vlastníky pozemku dle PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m v k.ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu (pozemek), resp. že tento pozemek nelze pro překážku zastavěnosti oprávněným osobám vydat s tím, že jim přísluší náhrada v podobě jiného pozemku, popř. finanční náhrada. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobcům byla stanovena výše finanční náhrady za nevydaný pozemek PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] na základě znaleckého posudku [číslo] 2013 ze dne [datum], vyhotoveného znalkyní [jméno] [příjmení], kterým byl tento pozemek oceněn jako pozemek zemědělský v kultuře role na částku [částka]. Pozemek byl oceněn ke dni, kdy bylo převedeno vlastnické právo k němu na stát, tedy k [datum]. Žalovaná evidovala tyto nároky: [celé jméno žalobce] nárok ve výši [částka]; [celé jméno žalobkyně] nárok ve výši [částka]; [celé jméno žalobce] nárok ve výši [částka] a [celé jméno žalobkyně] nárok ve výši [částka]. Žalobci si nechali zpracovat vlastní znalecký posudek, a to znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil (ZP [číslo] ze dne [datum]), že cena pozemku PK parc. [číslo] v k.ú. [část obce] je dle zákona o půdě ve výši [částka], když předmětný pozemek ocenil jako pozemek stavební (za 1m [částka] dle § 14 odst. 1, přílohy [číslo] vyhlášky). Žalobci mají na určení výše náhrady za odňaté a nevydané pozemky naléhavý právní zájem, neboť rozhodnutím o výši konkrétního finanční náhrady, na kterou mají žalobci nárok, bude do budoucna odstraněna nejistota spočívající v tom, jaký charakter náhradního pozemku jim může být vydán či jaká adekvátní finanční náhrada jim má být za pozemek zaplacena. S ohledem na výše uvedené vyzvali žalobci žalovanou dne [datum] k přecenění pozemku, žalovaná však nápravu dosud nezjednala, ani se k věci nevyjádřila. Dále žalobci v žalobě uváděli, že se snažili dosáhnout uspokojení svých restitučních nároků úředním postupem, když disciplinovaně respektovali požadavky žalované a vstupovali do jednotlivých nabídkových řízení. Žalobci se účastnili desítek veřejných nabídkových řízení, v některých byli úspěšní, v některých nikoli. Doposud však nebyly uspokojeny veškeré nároky žalobců. Dle žalobců je hlavním důvodem délka trvání řízení před Pozemkovým úřadem Praha a jeho právním nástupcem, kdy toto řízení trvalo 25 let a dále ve skutečnosti, že [anonymizováno] úřad, resp. žalovaná nezařazují do veřejných nabídek dostatek vhodných náhradních pozemků tak, aby mohlo dojít k snadnému a rychlému uspokojení restitučních nároků. Obecně lze říci, že do nabídky nikdy nebyl zařazen takový pozemek, který by byl přiměřené výměry a kvality i co do lokality jako pozemky nevydané, které se nacházejí v k.ú. [část obce]. V posledních 6 letech je zjevná liknavost žalované, kdy žalovaná vyhlásila pouze několik veřejných nabídek s omezeným počtem pozemků. Konkrétně v roce 2012 vyhlásili 5 nabídkových řízení, v roce 2013 pouhé jedno nabídkové řízení, v roce 2014 3 nabídková řízení, v roce 2015 4 nabídková řízení, v roce 2016 4 nabídková řízení, v roce 2017 4 nabídková řízení, v roce 2018 3 nabídková řízení. Je nadto pravidlem, že o pozemek požádá více zájemců, výsledek je tak vždy nejistý. Vzhledem ke skutečnosti, že ke dni [datum] nabudou účinnosti další ustanovení novely zákona o půdě se žalobci domáhají, aby soud nahradil projev vůle žalované k uzavření kupní smlouvy k níže uvedeným pozemkům za účelem částečného uspokojení nároků žalobců.
2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla, že nárok žalobou uplatněný zcela neuznává. Žalovaná trvá na ocenění restitučního nároku žalobce na základě znaleckého posudku [číslo] 2013 ze dne [datum] vyhotoveného [jméno] [příjmení]. Dále uvedla, že žalobci se pravidelně účastní veřejných nabídkových řízení a jejich nárok je téměř vypořádán, proto nesouhlasí s tím, že by se k nim chovala liknavě, svévolně či diskriminačně. Žaloba o nahrazení projevu vůle je výjimečným postupem, kdy zde musí být splněny dvě podmínky, a to jednak dlouhodobá aktivní, leč marná snaha oprávněné osoby získat náhradní pozemek ve veřejných nabídkách a kvalifikovaný nezákonný postup žalované vůči oprávněné osobě při tomto jednání. Dle žalované nelze splnění obou podmínek dovodit. Žalovaná dále upozornila a odkázala na celou řadu rozhodnutí ÚS, NS i KS (např. rozhodnutí NS ČR sp.zn. 28 Cdo 3453/2007), dle kterých se oprávněné osoby mohou domáhat převedení konkrétního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojován a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupoval žalovaný liknavě, svévolně či s jinými nesrovnatelným způsobem. Otázka liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu pak musí být zkoumána individuálně a podle okolností konkrétního případu. Není možné liknavé, svévolné a diskriminující jednání dovozovat pouze obecným odkazem na rozhodování soudů v jiných sporech. Žalobci však v žalobě ani žádné konkrétní skutečnosti, které by prokazovaly liknavé, svévolné nebo diskriminační jednání vůči žalobcům, neuvádí a tudíž neprokázali ani nedoložili žádnými důkazními prostředky, že by se vůči nim žalovaná chovala liknavě, svévolně nebo diskriminačně. [příjmení] Pl. ÚS 35/18 byla zrušena druhá restituční tečka a oprávněné osoby se dále mohou účastnit veřejných nabídek, dle názoru žalované tak není důvodný argument pro setrvání na žalobním návrhu. Dále se žalovaná vyjádřila k délce trvání řízení o restitučním nároku. Uvedla, že žalobci argumentují, že žaloba je důvodná už jen proto, že jejich restituční nároky nejsou uspokojeny 25 let. V tomto směru je však třeba rozlišovat dvojkolejnost restitučního řízení, spočívající ve 2 fázích – v první fázi jde o veřejnoprávní vztah, v němž je rozhodováno v rámci správního řízení o samotné existenci a výši restitučního nároku, ve druhé fázi jde o vztah soukromoprávní, a až v případě liknavosti žalovaného jako dlužníka osoby oprávněné v rámci této fáze je obranou právě žaloba na nahrazení projevu vůle; obdobně až v této fázi je nutné posuzovat aktivitu (součinnost) žalobců, směřující k uspokojení jeho nároku. Z tohoto pak vyplývá, že údajnou liknavost žalovaného je možné zkoumat pouze v období po vydání, resp. právní moci rozhodnutí o restitučních nárocích. Pokud tedy žalobci namítají, že jejich žaloba je oprávněná z důvodu, že již 25 nebyly uspokojeny jejich restituční nároky, pak počátek lhůty, od které je nutné zkoumat údajně nekorektní postup žalovaného, určuje zásadně až právní moc rozhodnutí ve správním řízení.
3. Za účelem objasnění řádného skutkového stavu soud provedl následující důkazy s níže popsanými zjištěními.
4. Účastnici učinili v průběhu řízení nesporným, že: -) žalobci jsou osobami oprávněnými ve smyslu § 4 zákona o půdě; -) žalobci mají na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství pozemkového úřadu [obec] č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky v restituci nevedené; toto rozhodnutí je v právní moci od [datum]; -) pozemky navrhované žalobci k vydání jsou k vydání způsobilé; -) ocenění pozemků navrhovaných žalobci k vydání činí [částka]; -) v mezidobí nedošlo k vydání náhradních pozemků žalobcům; -) žalobci nevedou o vydání náhradních pozemků jiný soudní spor.
5. Dokazování k ocenění nemovitosti PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m v k.ú. [část obce] (pozemek):
6. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 má soud za zjištěné, že bylo rozhodnuto, že žalobci jsou oprávněnými osobami dle § 4 odst. 2 písm. c) a odst. 4 zákona o půdě, a to [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] každý k id. [číslo], [celé jméno žalobce] k id. [číslo], [celé jméno žalobkyně] k id. [číslo], [jméno] [příjmení] k id. [číslo] a [jméno] [příjmení] k id. [číslo] s tím, že nejsou vlastníky nemovitosti dle PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m nyní dle KN vedených u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro obec hl. m. [obec], k.ú. [část obce] (pozemek). V odůvodnění tohoto rozhodnutí se mimo jiné podává, že pozemek byl vykoupen od oprávněných osob čs. státem zastoupeným investorsko-inženýrskou organizací [anonymizováno] hl.m. [obec], [anonymizováno] inženýrských staveb kupní smlouvou ze dne 28. 2. 1983, č.j. 03/33/83/305/Dr.ŠT za účelem stavby komunikace MHO [část obce].
7. Z katastrální mapy [anonymizováno] rozvoje pro hl.m. [část Prahy] oblast [část obce], která je datována k prosinci 1965 má soud za zjištěné, že na pozemku byla v této době již zakreslena křižovatka.
8. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mez [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] (právní předchůdci žalobců) a československým státem – [anonymizováno] hl.m. [obec] – [anonymizováno] inženýrských staveb má soud za zjištěné, že pozemek byl vykoupen pro potřeby stavby komunikace MHO [část obce].
9. Z přípisu právní zástupkyně žalobců adresované PF ČR ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobci žádali o přecenění pozemku. Uváděli, že ve všech směrných územních plánech z let 1964, 1969, 1974 a 1976 byl pozemek určen k zastavění komunikací a skutečně tato komunikace byla na pozemku vystavěna a stále tam je.
10. Z vyjádření sekce kontroly k přecenění restitučního nároku [anonymizováno] fondu ČR ze dne [datum] má soud za zjištěné, že dle této sekce [anonymizováno] fondu byl pozemek již v době převzetí zastavěn částí komunikace, jak potvrzuje snímek historické ortofotomapy, jakož i sdělení katastrálního úřadu, že pozemek byl v době převzetí státem evidován jako ostatní plocha. Dle názoru této sekce [anonymizováno] fondu, tak by měla být část pozemku oceněna jako stavební (část zastavěná komunikací) a část pozemku jako zemědělská (nezastavěná část).
11. Ze zápisu z jednání ve věci přecenění restitučních nároků za nevydané pozemky ze dne [datum] má soud za zjištěné, že se jednání účastnila sekce restitucí, sekce kontroly, sekce poradenství, sekce právní a sekce řízení KP a OP. V protokolu je uvedeno, že část pozemku byla prokazatelně zastavěna komunikací – silnicí, tedy stavbou, na čemž se shodují všichni účastníci jednání. Sekce restitucí a sekce právní setrvala však na svém stanovisku, že předložené dokumenty nedokládají, že pozemek byl určen k zastavění, má být oceněn jako ostatní plocha. Sekce kontroly rovněž setrvala na svém stanovisku, že část pozemku byla určena k zastavění a měla být oceněna jako pozemek stavební. Sekce právní uváděla, že pozemek nebyl vydán jako celek, protože část byla zastavěna dopravní stavbou a pro obnovení vlastnictví k nezastavěným částem (zeleň) neshledal důvod patrně pro jejich souvislost se stavbou a nemožností jí využívat k zemědělské výrobě. Závěr byl učiněn ten, že se nepodařilo dosáhnout shodného názoru na způsob ocenění pozemku, který v době přechodu na stát byl již zastavěn komunikací a současně nebyl určen k zastavění 12. Z oznámení o rozhodnutí 2. náměstkyně ředitele ve věci přecenění nevydaných pozemků ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobcům bylo sděleno, že sekce restitucí a sekce poradenství na straně jedné a sekce kontroly na straně druhé zaujaly k otázce možného přecenění restitučního nároku opačná stanoviska. Dne [datum] byli přizvání i zástupci sekce právní, ani na tomto jednání nebylo dosaženo shodného názoru z důvodu existence dvojího znění oceňovací vyhlášky. Dále byla žádost projednána na poradě u ředitele dne [datum], kde bylo rozhodnuto souhlas k přecenění nevydat.
13. Ze znaleckého posudku [číslo] 2013 [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato znalkyně ocenila pozemek jako pozemek v kultuře role. Znalkyně měla k dispozici při vypracování pozemku tyto podklady: rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6; objednávka žalované [číslo] č.j. SPU 119748/2013/01/LA ze dne 21. 3. 2013. Dále znalkyně provedla místní šetření pozemku.
14. Z předžalobní výzvy žalobců k přecenění restitučních nároků ze dne [datum] adresované žalované a z podacího lístku ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobci žalovanou před podáním žaloby vyzvali k přecenění restitučních nároků.
15. Z žádosti o posouzení přecenění ze dne [datum] adresované od Krajského pozemkového úřadu [anonymizováno] pozemkovému úřadu - [anonymizováno] restitucí a z odpovědi na tuto žádost ze dne [datum] má soud za zjištěné, že toto oddělení odmítlo přecenění pozemku s tím, že nebyla doložena platnost podrobného územního plánu pro posouzení stavu uvedeného pozemku v r. 1983.
16. Z odpovědi na předžalobní výzvu zaslané od žalované žalobcům ze dne [datum] má soud za zjištěné, že tento pozemek byl již na základě podrobného pozemního plánu průmyslové oblasti [část obce] posuzován [anonymizováno] fondem v roce 2011 a přecenění bylo zamítnuto se závěrem, že není doložena platnost PÚP pro posouzení stavu uvedeného pozemku a dále rovněž proto, že bylo ze sdělení KÚ zjištěno, že pozemek již v roce 1981 zanikl do p. [číslo] ostatní plocha a v době uzavření smlouvy nebyl součástí ZPF.
17. Ze znaleckého posudku [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že tento znalec ocenil pozemek jako pozemek stavební dle § 14 odst. 1, příloha [číslo] vyhlášky, tj. znalec ocenil pozemek částkou [částka] za m, cena za celou výměru činí [částka]. Znalec měl k dispozici pro ocenění tyto podklady: kopii katastrální mapy pro k.ú. [část obce] ze dne [datum]; kupní smlouvu ze dne 28. 2. 1983; rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6; podrobný územní plán – změna 13/ 1965 - v tomto plánu je pozemek zanesen jako budoucí křižovatka. Dále znalec provedl místní šetření pozemku.
18. Dokazování k náhradním pozemkům:
19. Z výpisu z katastru nemovitostí pro k.ú. [obec], LV [číslo] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že pozemky, které byly předmětem tohoto řízení, jsou ve vlastnictví České republiky s tím, že právem hospodařit s těmito pozemky má žalovaná.
20. Z nabídky pozemků pro oprávněné osoby podle zákona o půdě ze dne [datum] má soud za zjištěné, že předmětné pozemky byly všechny předmětem veřejné nabídky z [datum]. V nabídce je uvedeno i ocenění těchto pozemků, když celková cena těchto pozemků činí částku [částka]. Toto ocenění nebylo mezi stranami sporné.
21. Jak je uvedeno výše, mezi účastníky bylo nesporné, že pozemky navrhované žalobci k vydání jsou k vydání způsobilé.
22. Usnesením č.j. 15 C 34/2018-33 ze dne 27. 6. 2018 zdejší soud nařídil předběžné opatření, kterým zakázal žalované zcizit nebo zatížit právem či povinnosti pozemky navrhované žalobci k vydání.
23. Dokazování k postupu žalované při uspokojení nároku žalobců:
24. Z žádosti o bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu v přiměřené výměře a kvalitě jako byly pozemky nevydané ze dne [datum] (dopis od zástupce žalobců adresovaný PF ČR) má soud za zjištěné, že žalobci požádali o bezúplatný převod do vlastnictví jiných pozemků ve vlastnictví státu v přiměřené kvalitě a výměře jako byly pozemky původní (nevydané).
25. Z odpovědi na shora uvedenou žádost ze dne [datum] má soud za zjištěné, že na tento dopis žalobců odpověděla právní předchůdkyně žalované v tom smyslu, že pozemek si mohou žalobci vybrat z veřejné nabídky pozemků určených k převodu podle § 11a zákona o půdě či § 7 zákona o prodeji půdy.
26. Z žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků a přehledu úspěšností podaných žádostí a z účasti klienta ve veřejných nabídkách pozemků ve stavu ke dni [datum] má soud za zjištěné, že všichni žalobci evidují u žalované vedle nároků vyplývajících z rozhodnutí PF ČR č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 rovněž nároky vyplývající z dalších rozhodnutí. Soud má z těchto listin rovněž za zjištěné, že žalobce [celé jméno žalobce] se mohl účastnit veřejných nabídek od [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] se zúčastnil 5 kol nabídek z 38 vyhlášených kol. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se mohla účastnit veřejných nabídek od [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] se zúčastnila 8 kol nabídek z 38 vyhlášených kol. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se mohla účastnit veřejných nabídek od [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] se zúčastnila 8 kol nabídek z 46 vyhlášených kol. Žalobkyně [celé jméno žalobce] se mohla účastnit veřejných nabídek od [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] se zúčastnila 7 kol nabídek z 46 vyhlášených kol.
27. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11 zákona o půdě ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobce [celé jméno žalobce] celkem (tj. nároky vyplývající i z jiných rozhodnutí než z rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011) vůči žalované nároky ve výši [částka]; žalobkyně [celé jméno žalobkyně] měla celkem (tj. nároky vyplývající i z jiných rozhodnutí než z rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011) vůči žalované nároky [částka] 976, [částka]; žalobkyně [celé jméno žalobkyně] měla celkem (tj. nároky vyplývající i z jiných rozhodnutí než z rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011) vůči žalované nároky ve výši [částka]; žalobkyně [celé jméno žalobce] měla celkem (tj. nároky vyplývající i z jiných rozhodnutí než z rozhodnutí č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011) vůči žalované nároky ve výši [částka].
28. Z nároků vybraných oprávněných osob ze dne [datum] má soud za zjištěné, že žalobci byli v rámci některých veřejných nabídek úspěšní a jejich nárok vyplývající z rozhodnutí PF ČR č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 byl dle evidence žalované částečně uspokojen. U žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a u žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně] žalovaná neeviduje žádný nevypořádaný nárok z tohoto rozhodnutí, u žalobce [celé jméno žalobce] eviduje nevypořádaný nárok ve výši [částka] z tohoto rozhodnutí a u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] eviduje žalovaná nevypořádaný nárok ve výši [částka] z tohoto rozhodnutí. Celkem eviduje žalovaná u žalobců nevypořádaný nárok ve výši [částka] a vypořádaný nárok ve výši [částka].
29. Ze seznamu pozemků zařazených do veřejných nabídek podle zákona o půdě od [datum] má soud za zjištěné, že u pozemků oceněných od [částka] do [částka] byly na území Prahy a Středočeského kraje nabízeny tyto pozemky: [anonymizováno] dále uvádí okres, označení katastrální území, výměru pozemku a datum nabídky (neuvádí ty nabídky, které byly před datem právní moci rozhodnutí PF ČR č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011, tj. před datem [datum]). [příjmení] [okres]: [část obce] u [obec] - 17 510 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 10 527 m dne [datum]; [část obce] u [obec] – 32 298 m dne22. 10. 2010; [obec] – 5 936 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 25 742 m dne [datum]; [obec] – 18 952 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 6 905 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] – 2 904 m dne [datum], [obec] – 29 100 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] – 14 388 m dne [datum]; [obec] – 16 061 m dne [datum], [anonymizováno] – 1 707 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] – 25 463 m dne [datum], [obec] u [obec] brodu – 11 670 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 19 533 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 11 006 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] u [obec] – 17 558 m dne [datum]; [část obce] – 14 033 m dne [datum]; [obec] – 1 285 m dne [datum]; [část obce] – 8 958 m dne [datum]; [obec] - 21 477 m dne [datum]; [obec] – 14 073 m dne [datum]; [obec] – 2 926 m dne [datum]; [obec] – 29 674 m dne [datum]; [obec] – 17 821 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] – 17 439 m dne [datum]; Šemanovice – 16 390 m dne [datum]; [obec] -33 019 m dne [datum]; [obec] – 11 976 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [anonymizováno] – 26 969 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 11 661 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 10 435 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 14 387 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 14 310 m dne [datum]; [obec] – 17 302 m dne [datum]; [obec] – 13 313 m dne [datum]; [okres] 1 417 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 13 601 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 18 670 m dne [datum]; [obec] – 12 993 m dne [datum]; [příjmení] – 13 618 m dne [datum]; [obec] – 22 210 m dne [datum]; [obec] – 13 045 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [anonymizováno] [obec] – 26 339 m dne [datum]; [část obce] – 10 693 m dne [datum]; [obec] – 22 974 m dne [datum]; [obec] – 14 399 m dne [datum]; [obec] – 19 530 m dne [datum]; [obec] – 11 696 m dne [datum]; [obec] – 10 126 m dne [datum]; [obec] – 20 153 m dne [datum]; [obec] – 17 019 m dne [datum]; [obec] – 11 428 m dne [datum]; [obec] – 17 376 m dne [datum]; [obec] – 14 859 m dne [datum]; [obec] – 13 586 m dne [datum]; [obec] – 19 170 m dne [datum]; [okres] 11 875 m dne [datum]; [okres] 1 376 m dne [datum]; [obec] – 20 839 m dne [datum]; [obec] – 11 747 m dne [datum]; [obec] – 11 105 m dne [datum]; [obec] – 14 375 m dne [datum]; [obec] – 12 022 m dne [datum]. [okres]: [část obce] – 13 185 m dne [datum]; [část obce] – 3 807 m dne [datum]; [část obce] – 29 372 m dne [datum]; [část obce] – 789 m dne [datum]; [část obce] – 654 m dne [datum]; [část obce] – 12 438 m dne [datum]; [část obce] – 609 m dne [datum]; [část obce] – 413 m dne [datum]; [obec] – 12 951 m dne [datum]; [část obce] – 17 992 m dne [datum]; [část obce] – 1 444 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [obec] – 11 767 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: 23 455 m dne [datum]. [příjmení] [okres]: [část obce] u [obec] – 27 988 m dne [datum]; [obec] u [obec] – 26 109 m dne [datum]; [obec] – 28 725 m dne [datum]; [obec] – 21 333 m dne [datum]; [obec] – 21 198 m dne [datum]; [obec] – 13 647 m dne [datum]; [anonymizováno] – 24 638 m dne [datum]; [anonymizováno] – 21 141 m dne [datum]; [obec] – 34 862 m dne [datum]; [část obce] u [obec] – 21 763 m dne [datum].
30. Ze seznamu pozemků zařazených do veřejných nabídek podle zákona o půdě od [datum] má soud za zjištěné, že u pozemků oceněných od [částka] do [částka] byly od právní moci rozhodnutí PF ČR č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011, tj. od [datum]) do [datum] nabízeno na území Prahy a Středočeského kraje toto množství pozemků: [okres]: 14 pozemků; [okres]: 7 pozemků; [okres]: 15 pozemků; [okres]: 18 pozemků; [okres]: 43 pozemků; [okres]: 13 pozemků; [okres]: 53 pozemků; [okres]: 77 pozemků; [okres]: 24 pozemků; [okres]: 8 pozemků; [okres]: 4 pozemky; [obec]: 4 pozemky; [okres]: 37 pozemků.
31. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [obec], o výměře 0, [číslo] ha za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
32. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [obec], o výměře 0, [číslo] ha za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
33. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [obec], o výměře 0, [číslo] ha za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
34. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [obec], o výměře 0, [číslo] ha za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
35. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [příjmení] [jméno], o výměře 1, [číslo] ha za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
36. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] má soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [příjmení] [jméno], o výměře 14 499 m za cenu [částka]. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
37. Z nabídky pozemků ze dne [datum], okres [okres] soud za zjištěné, že ve veřejné nabídce byl nabízen pozemek v k.ú. [část obce], o výměře 1, [číslo] ha. Počet žádostí evidovaných k této nabídce byl nula.
38. Soud provedl v řízení i další listinné důkazy, avšak skutková zjištění z nich neučinil, neboť pro právní posouzení této věci nemají žádný význam.
39. Podle § 4 odst. 1, 2 písm. c) části před středníkem zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan [obec] a [anonymizována tři slova], jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst.
1. Zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany [obec] a [anonymizována tři slova], fyzické osoby v tomto pořadí: c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem.
40. Podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.
41. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona o půdě nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti.
42. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení, 43. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.
44. Podle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací cen.
45. K ocenění nemovitosti PK parc. [číslo] role o výměře 10 871 m v k.ú. [část obce] (pozemek):
46. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2956/2014 ze dne 25. 11. 2015„ Pokud v době převodu pozemků na stát byly tyto určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací a následně byly v souladu s ní zastavěny, pak přestože byly v době převodu stále vedeny v evidenci nemovitostí jako zemědělské, byly fakticky již určeny k výstavbě, a tudíž měly být oceněny jako pozemky stavební.“ 47. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 2344/2013 ze dne 25. 9. 2013„ Při stanovení ceny pozemku se zásadně vychází z údaje o jeho kultuře v aparátech evidence nemovitostí a nebyla-li pozdější změna účelového určení pozemku v evidenci nemovitostí dosud vyznačena, je pro účely stanovení ceny pozemku nutno vycházet z platné územně plánované dokumentace (územního plánu zóny, územního projektu zóny, z územního rozhodnutí o umístnění stavby, popřípadě z územního rozhodnutí o využití území). Byl-li odebrán zemědělský pozemek jako pole, louka, pastvina apod., náleží náhrada odpovídající tomuto jeho tehdejšímu charakteru, který pozemek měl v době přechodu pozemku na stát, s výpočtem ceny podle cenového předpisu platného ovšem ke dni účinnosti zákona o půdě. Pokud byl odnímaný pozemek v souladu s tehdy platným územním předpisem zařazen do stavebního obvodu, byl tím určen k zastavění a měl být pro účely restitučního předpisu o ceně jako pozemek stavební.“ 48. V řízení bylo prokázáno, že pozemek byl v době převodu ze žalobců (resp. právních předchůdců žalobců) na stát určen k zastavění. Toto bylo prokázáno: -) kupní smlouvou [číslo] ze dne [datum], kde je výslovně stanoveno, že pozemek se převádí za účelem výstavby; -) katastrální mapou [anonymizováno] rozvoje pro hl.m. [část Prahy] oblast [část obce], která je datována k prosinci 1965, přičemž na pozemku byla již v této době zakreslena křižovatka; -) zápisem z jednání ve věci přecenění restitučních nároků za nevydané pozemky ze dne [datum] (kde je výslovně uvedeno, že část pozemku byla v době přechodu na stát prokazatelně zastavěna komunikací – silnicí, na čemž se shodli všichni účastníci jednání); -) konečně i samotným rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011, kde se v odůvodnění podává, že pozemek byl vykoupen od oprávněných osob čs. státem zastoupeným investorsko-inženýrskou organizací [anonymizováno] hl.m. [obec], [anonymizováno] inženýrských staveb kupní smlouvou ze dne 28. 2. 1983, č.j. 03/33/83/305/Dr.ŠT za účelem stavby komunikace MHO [část obce].
49. Dle soudu tak nelze učinit jiná závěr než, že předmětný pozemek měl být správně oceněn jako pozemek stavební a nikoli jako pozemek zemědělský. Správným v tomto směru tedy shledává znalecký posudek [číslo] znalce [jméno] [příjmení], který jej ocenil na částku [částka] (v souladu s vyhláškou za 1 m částka [částka]), nikoli znalecký posudek [číslo] 2013 [jméno] [příjmení], která tento ocenila pozemek jako pozemek zemědělský na částku [částka] (ostatně již z podkladů, které znalkyně k vypracování tohoto posudku použila je zjevné, že neměla k dispozici všechny nezbytné dokumenty – vycházela v podstatě pouze z rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha č.j. PÚ 5553/92/6 ze dne 17. 2. 2011 a z objednávky žalované s tím, že k dispozici neměla dva zásadní dokumenty, a to kupní smlouvu č. č.j. 03/33/83/305/Dr.Št ze dne 28. 2. 1983 a katastrální mapu [anonymizováno] rozvoje pro hl.m. [část Prahy] oblast [část obce], která je datována k prosinci 1965 – proč tyto dva zásadní dokumenty žalovaná, ačkoli je zjevně měla k dispozici, neboť jsou založeny ve správním spise, znalkyni neposkytla, je otázkou). Pro úplnost soud dodává, že správné je ocenění pozemku jako celku, není podstatné, že komunikací byla zastavěna pouze část pozemku, když (jak je uvedeno v zápise z jednání ve věci přecenění restitučních nároků za nevydané pozemky ze dne [datum]) nebylo možné pozemek nadále jako zemědělský užívat, souvisel se stavbou a ostatně ani proto nebyla žalobcům žádná jeho část vrácena.
50. Ostatně sám právní předchůdce žalované ([anonymizováno] fond) ve věci ocenění pozemku nezaujímal jednotné stanovisko, když některé jeho sekce měly za to, že by pozemek měl být oceněn jako pozemek stavební (sekce kontroly a právní) a jiné měly za to, že by měl být oceněn jako pozemek zemědělský (sekce restitucí).
51. K námitce promlčení nároku na přecenění pozemku uplatněné žalovanou uvádí soud následující.
52. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4173/2017 ze dne 24. 1. 2018„ samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, ostatně ani nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení (srov. ust. § 100 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, resp. § 611 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění).“ 53. V souladu s výše citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu tak lze učinit závěr, že nárok na přecenění pozemku nepředstavuje samostatné majetkové právo a tedy nepodléhá promlčení.
54. K naléhavému právnímu zájmu na určení výše náhrady za pozemek uvádí soud následující.
55. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. Zn. 28 Cdo 1284/2012 ze dne 31. 5. 2012„ Rozhodnutím o tom, na jakou finanční náhradu má žalobce právo se do budoucna odstraní nejistota, jaký charakter náhradního pozemku má být žalobci vydán, či jaká adekvátní finanční náhrada za nevydaný pozemek má být žalobci zaplacena.“ 56. V souladu s výše uvedeným rozsudkem tak žalobci mají naléhavý právní zájem na určení toho, na jakou finanční náhradu mají za nevydaný pozemek nárok, neboť tím bude do budoucna odstraněna nejistota, jaký pozemek jim má být vydán (či jaká finanční náhrada jim má být poskytnuta).
57. K náhradním pozemkům:
58. V této otázce nebylo mezi účastníky sporu, když účastníci shodně tvrdili, že pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhají, jsou k vydání způsobilé a ani soud neshledal žádnou zákonnou překážku, která by vydání pozemků bránila. Rovněž nesporná byla mezi účastníky výše ocenění těchto náhradních pozemků ([částka]).
59. K postupu žalované při uspokojení nároku žalobců:
60. Dle usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5249/2016 ze dne 24. 4. 2017„ Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je možné v situaci, kdy jsou prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup žalované (dříve [příjmení] fondu ČR) hodnotit jako liknavý, svévolný či diskriminační a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Zjišťování a hodnocení rozhodujících skutečností o krocích oprávněné osoby, jakož i postupu žalované (jejího předchůdce – [anonymizováno] fondu ČR) je pak především otázkou skutkových zjištění, jejichž nalézání je úkolem soudů nižších stupňů a kdy při přezkumu právního posouzení věci je třeba zabývat se tím, nejsou-li úvahy soudu – o tom, zda jde o postup liknavý, diskriminační, nebo nesoucí znaky libovůle či svévole – nepřiměřené (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1787/2015, a ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015). Samotné vady skutkových zjištění dovolacímu přezkumu podrobit nelze a otázky skutkové nemohou založit přípustnost dovolání (na niž lze usuzovat toliko prostřednictvím jediného způsobilého dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o. s. ř.). Přitom ani hodnotící závěr odvolacího soudu v dané věci, že postup žalované lze označit za přinejmenším liknavý, skutkovým okolnostem věci nepřiměřený není, měl-li i zde odvolací soud na zřeteli nejenom dobu prodlení žalované (jejího předchůdce) s uspokojením nároku, ale vzal-li v úvahu právě další okolnosti případu, včetně zjištění o aktivitách žalobců při uplatňování nároků, zatímco žalovaná setrvávala na nesprávném ocenění nároku, čímž reálně ztěžovala žalobcům účast a následné uspokojení nároků zákonem jinak zásadně předpokládaným postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků (shodně též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016, jež bylo vydáno ve skutkově a právně obdobné věci žalobců a/ a b/ a žalované). Na tom nic nemění, že při spornosti nároku či jeho výše je oprávněným osobám jako další prostředek právní ochrany k dispozici i určovací žaloba (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3256/2006, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4401/2015).“ 61. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobců o tom, že se k nim žalovaná chovala liknavě, svévolně či diskriminačně. Uváděla, že u některých veřejných nabídek (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) nebyla evidována žádná žádost o převod, tedy kdyby žalobci chtěli, mohli se těchto nabídek zúčastnit a adekvátní pozemky získat. Rovněž uváděla, že je třeba rozlišovat dvojkolejnost restitučního řízení, když v první fázi jde o veřejnoprávní vztah, v němž je rozhodováno o samotné existenci a výši restitučního nároku a ve druhé fázi jde o vztah soukromoprávní, a až v případě liknavosti v této fázi, je obranou žaloba na nahrazení projevu vůle. Soud se však s těmito tvrzeními žalované neztotožňuje.
62. Soud nemá za to, že by se měly rozlišovat dvě fáze řízení, tedy fáze do vydání rozhodnutí a fáze po vydání rozhodnutí, když liknavost má být hodnocena až v případě druhé fáze. Dle soudu nelze přehlížet, že rozhodnutí o samotné existenci a výši nároku v předmětné věci (dle žalované tzv. první fáze) bylo vydáno až v únoru 2011, přestože že žalobci žádost podali již v roce 1991, tedy po 20 letech. Proč došlo k vydání rozhodnutí až po takovéto době nebyla žalovaná s to vysvětlit. V každém případě však žalobci byli bez svého přičinění do vydání rozhodnutí (tj. do roku 2011) zbaveni možnosti účastnit se veřejných nabídek, přitom je zřejmé, že počet veřejných nabídek pozemků postupem času klesal a vhodné pozemky se objevovaly méně a méně. Z veřejných nabídek předložených žalovanou je pak zřejmé, že na území [obec] (tedy ve městě, v němž žalobci o pozemek přišli) se po vydání rozhodnutí v předmětné věci (únor 2011) adekvátní pozemky v podstatě nevyskytovaly vůbec. Stručně shrnuto soud se neztotožňuje s tvrzením žalované, že by se liknavost měla posuzovat pouze po vydání rozhodnutí, ale je třeba posuzovat liknavost žalované v průběhu celého procesu restituce, přičemž je zřejmé, že již jen vydání rozhodnutí po 20 letech lze hodnotit přinejmenším jako liknavé.
63. Nadto nelze přehlížet postup žalované při veřejných nabídkách (tedy dle žalované v tzv. druhé fázi), tj. tu skutečnost, že v případě účasti oprávněné osoby ve veřejné nabídce, byl restituční nárok do výše ohodnocení žádaného náhradního pozemku zablokován (jak uvedla sama žalovaná na jednání dne [datum]). Tedy oprávněná osoba se nemohla účastnit dalších veřejných nabídek, dokud nebylo o původní žádosti rozhodnuto tak, aby nedošlo k „ přečerpání“ restitučního nároku. Na jedné straně je samozřejmě tento postup žalované logický, na straně druhé ale nelze vyčítat žalobcům, že se nezúčastnili i dalších řízení, když se jich kvůli blokaci restitučního nároku, prostě zúčastnit nemohli. Dále nelze přehlédnout, jak uváděla žalobkyně [celé jméno žalobkyně], že žalovaná uvádí o pozemcích ve veřejných nabídkách pouze základní identifikaci pozemku (jak dokládá i nabídka pozemků z [datum], jejichž vydání se žalobci domáhají), oprávněné osoby pak samozřejmě musí, nechtějí-li žádat o pozemky naslepo, tyto pozemky prolustrovat (tedy zjistit, zda jsou či nikoli zatíženy právem třetí osoby, jet se na tyto pozemky podívat a zhodnotit, zda vůbec jsou vhodné k hospodaření aj.), což je pro osoby oprávněné, tedy i žalobce, jistě velmi časově náročné. Tedy opět nelze než uzavřít, že se jedná o další skutečnost, která fakticky omezuje, aby se oprávněné osoby zúčastnily všech veřejných nabídek, ledaže by to měly jako zaměstnání na plný úvazek.
64. Konečně nelze přehlédnout ani námitku žalobců, že jim byly odebrány pozemky, které utvářely funkční statek (vedle předmětného pozemku byly žalované odebrány i další nemovitosti na území hl.m. [obec], celkem uváděla žalovaná rozlohu 100 000 m), zatímco nyní si musí žalobci náhradní pozemky vybírat po celém území České republiky, neboť odpovídající náhradu žalovaná ve veřejných nabídkách nemá. Proto nelze žalobcům vytýkat, že se neúčastnili výběrových řízení ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (jak uváděla žalovaná), když se sice v těchto případech jedná o pozemky ve Středočeském kraji, ale téměř každý v jiném okrese ([obec], [okres], [okres], [obec]), které rozhodně neutváří žádný ucelený funkční celek a které jsou tedy co do obhospodařování jistě náročnější, než třeba pozemky, jejichž vydání se žalobci nyní domáhají a které se všechny nachází v k.ú. [obec].
65. Co je však v předmětné věci nejpodstatnější, jak uvedla sama žalovaná, je to, že podstata tohoto sporu tkví v ocenění pozemku, když dle evidence žalované (posuzujíc pozemky jako pozemky zemědělské) u žalobkyň [jméno] [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně] byl již restituční nárok (z tohoto rozhodnutí) plně uspokojen, u žalobce [celé jméno žalobce] eviduje žalovaná nárok [částka] a u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] eviduje žalovaná nárok [částka]. [jméno] žalovaná nesporovala, že by žalobci byli ve veřejných nabídkách málo aktivní, naopak uváděla, že aktivní byli, že jejich nárok již byl téměř uspokojen, avšak že mohli být aktivní i více. Bylo prokázáno, že žalobce [celé jméno žalobce] se účastnil 5 kol nabídek, žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se účastnila 8 kol nabídek, žalobkyně [celé jméno žalobce] se účastnila 7 kol nabídek a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] se účastnila 8 kol nabídek. Aktivita žalobců ve veřejných nabídkách je tedy nezpochybnitelná, když žalobci se disciplinovaně veřejných nabídek účastnili a dle evidence žalované nárok vyplývající z předmětného rozhodnutí byl již téměř uspokojen (či plně uspokojen). Za situace, kdy žalovaná opakovaně odmítala žádosti žalobců o přecenění pozemků, lze jen stěží žalobcům vyčítat, že se měli účastnit dalších veřejných nabídek, když se v podstatě žádného dalšího výběrového řízení zúčastnit ani nemohli (žádat mohli pouze o převod těch pozemků, které odpovídali výši jejich evidovaného restitučního nároku, nemají-li dle evidence žalované žádný nárok, protože byl již vyčerpán či téměř vyčerpán, nemohli se ani dalších řízení účastnit). Dle soudu tak žalobci nemohli postupovat jinak než podat tuto žalobu a domáhat se přecenění pozemku a vydání náhradních pozemků touto cestou (i s ohledem na druhou restituční tečku).
66. Pozemek byl oceněn na částku [částka] (posudek Ing. [jméno] [příjmení]) s tím, že nárok [celé jméno žalobce] činí částku [částka], [celé jméno žalobkyně] činí částku [částka], [jméno] [celé jméno žalobkyně] činí částku [částka] a [celé jméno žalobkyně] činí částku [částka] Celkem nárok žalobců činí částku [částka] (částka nižší než ocenění pozemku, neboť zde byly další dvě oprávněné osoby, které žalobu nepodaly). Žalobci byli uspokojeni celkem co do částky [částka], tedy neuspokojený nárok žalobců celkem činí [částka] Cena náhradních pozemků byla určena na částku [částka], tedy částku nižší, než činí nárok žalobců. Žalobci se domáhali převodu náhradních pozemků do svého spoluvlastnictví ve stejném poměru, který mezi sebou měli na pozemku odňatém, tj. [celé jméno žalobce] k podílu [číslo] (po zkrácení 1/8), [celé jméno žalobkyně] k podílu [číslo] (po zkrácení 1/8), [celé jméno žalobce] k podílu [číslo] (po zkrácení 1/4) a [celé jméno žalobkyně] k podílu [číslo] (po zkrácení 1/2).
67. S odkazem na výše uvedené tak má soud za to, že je na místě žalobě vyhovět a jednak určit správné ocenění pozemku a jednak nahradit projev vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu pozemků, když má soud za to, že žalovaná nesprávně určila hodnotu odňatého a nevydaného pozemku a když se v minulosti dopouštěla vůči žalobcům liknavého a svévolného postupu (spočívající zejména v zatvrzelém odmítání přecenění pozemku za současného zohlednění skutečnosti, že žalobci byli ve veřejných nabídkách aktivní).
68. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci byli v řízení plně úspěšní. Náklady řízení sestávají z odměny a z náhrady hotových výdajů zástupce žalobců dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Tarifní hodnota vychází z hodnoty pozemků vydaných žalobcům, činí tedy [částka]. Soud přiznal odměnu za 9 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení; předběžné opatření podané před zahájením řízení; žaloba; 3x vyjádření ve věci samé – ze dne [datum], [datum] [datum] a 3x účast na jednání – dne [datum], [datum] a [datum]) po [částka] (§ 7 bod 5 advokátního tarifu). Zastoupeni byli čtyři žalobci, proto zástupci náleží čtyřnásobná odměna snížená o 20% (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), tedy celkem [částka]. Náhrada hotových výdajů sestává z 9 režijních paušálů po [částka] (§ 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu), tedy [částka]. Cestovné ani náhradu za ztrátu času právní zástupce žalobců neuplatňoval. Celkem náklady řízení tedy činí [částka] Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., místo plnění náhrady nákladů dle § 149 odst. 1 o. s. ř.